Hitoshiho cesta

Hitoshi

Ani na chvilku nezaváhal a okamžitě vyskočil na vrchol skály spolu s jedním klonem, dole zůstaly se ženou dva. Hitoshi pozoroval, co se bude dole dít. Nebylo mu po chuťi, že někdo, kdo byl daleko silnější než on se cítil nesvůj, ale co měl dělat, šlo o život. Jak zdržíš? Ucedil Hitoshi, který měl v plánu bojovat.

Hitoshi

Nikdo z klonů dole nechtěl tyč nějak odrážet a proto se rozhodli uskočit do strany a opětovat útok hozením několika kunaií. Originál mezitím lezl nahoru, kde to chtěl všechno sledovat, přišlo mu nelogické držet mlhu, přeci jenom pokud je našli v noci, mohli je dokázat najít i v mlze.

Hitoshiho klony

Odposlouchávali tu konverzaci, ale sami nedokázali vyvodit co to má znamenat. Jedno jediné bylo jasné - to, že se bude bojovat. Když se na ně řítila stráž s holí, hodili si navzájem po sobě výbušné papírky, které nyní hořely na jejich tělech. Oba klony se rozeběhly na stráž s tím, že jí sabotujou výbuchem, aby to nebylo tak jednoduché, v ruce skládaly pečetě na vodní vězení pro případ, že by to nevyšlo.

Hitoshi

Stál nahoře a moc nevěděl, co má dělat. Chtěl bojovat, ale zase se mu nechtělo neposlechnout ženskou, která byla zkušenější než on. Rozhodl se proto, že nahoře připraví nějaké pasti za pomoci výbušných lístků a pár železných lanek, které měl sebou.

Hitoshi

Nebyl moc šťastný, slyšel dvě ohlušující exploze. Klony, které se propadly do země totiž odpálily výbušné lístky a exploze osvětlila prostranství pod skálou. Dole zbýval poslední hitoshiho klon a žena. Onen klon čekal, co žena podnikne, přeci jenom nyní mohla vidět, jak funguje dotonová technika stráže, která ho kryje. Mezitím Hitoshi si nahoře připravoval dál past, vytvořil únikovou uličku pro jeho ženskou, všude jinde byla rozmístěná lanka a výbušné lístky. Co se bude dít dole?

Hitoshi

Hitoshiho klon nejdříve s úžasem sledoval techniku, kterou žena předváděla, ještě nikdy neviděl takhle silnou větrnou techniku. Vlastně to bylo poprvé, co viděl takhle ničivý vítr. Klon se probral z ohromení v tu chvíli, kdy viděl, že strážce z tyčí se chce vyhnout. Rozhodl se po něm rychle skočit a zabránit mu tak v úhybu. Pokud to byla šance, kterou mohl klon využít, byla to právě tahle. zachytil se strážci za nohy a pevně ho svíral, jak to šlo.

Hitoshi nahoře mezitím dokončil přípravy své pasti a s jistou nervozitou nahoře odposlouchával co se děje dole. Slyšel hvízdající vítr a padající stromy, takže mu došlo, že se dole stále bojuje. Kdo asi vyhrává?

Hitoshi

Zahlédl, jak se k ženě blíží kamenný golem. Ještě nikdy nic takového neviděl, ale věděl, že je to průšvih, zvláště potom, co tu předvedla za techniku. Její vyčerpání ji zpomalovalo. Za tebou! Zakřičel a sám se vrhl dolů ze skály. To že to byla pěkná výška ho nezajímalo. Utíkal dolů zrychlen srázem. V rukou skládal pečetě své techniky. Věděl, že to nemůže být suiton, protože ten byl slabý vůči dotonu. Mohutným skokem se dostal nad golema. Fuuton: Daitoppa! Zahřměl a poslal na golema silný proud větru, kterým doufal, že ho schodí na zem.

Hitoshi

Chtěl ženskou zachránit, ale už bylo pozdě. V hlavě se mu vrátily vzpomínky na to, jak zmasakroval vlastní rodiče a jak našel mrtvého Nagareho. Nechtěl, aby další člověk, který mu je svým způsobem nějak blízký musel zemřít, protože je slabý. Suiton: Mizubunshin no jutsu! Vyvolal dva své klony na blížícího se slamáka. Cítil se čím dal slabší, pulzoval mu obličej jako při šíleně vysoké horečce. Klony začaly okamžitě skládat pečetě a to úplné jiné. Hitoshi se mezitím vydal dopředu vstříc slamákovi, věděl pouze to, že chce udeřit pěstí tak silně, že už se nikdy nezvedne. Za jeho zády se ozval dvakrát jeho vlastní hlas. Suiton: Mizurappa, Fuuton: Daitoppa! Každý z klonů vyslal proud svého elementu, který se spojil v jeden silný a prudký vodní vír mířící přímo proti slamákovi. Nebylo kam uhnout a nepřítel se ocitl ve vzduchu pod proudem vody posílené větrem. To byla ideální šance pro Hitoshiho, který vyskočil a ve vzduchu slamáka vší silou praštil. Bylo to jako tenkrát proti Rinovi, byl naštvaný a plný vzteku, až skoro neviděl. Od Hitoshiho rány se začala linout jasná modrá záře, která začala krystalizovat. Skrze slamákovo tělo prošlo několik jasných ledových jehel, které ho rozervaly v půl. Hitoshi dopadl na zem a hlasitým vydechováním se snažil neumřít. Klony se rozplynuly ihned po vyvolání technik. Tohle byl konec.

Hitoshi

Rozhodl se zvednout, musel jít pro ní. Ona byla jediná možnost jak najít tu nagareho rodinu. A pokud mu nagare odkázal třeba jeho techniky, byla by to nekonečná ztráta. Ani si neuvědomoval, jaktože slamáka rozrakvil led, však chtěl pouze udeřit pěstí. Nejsem medik, ale tohle asi není dobrý. Sykl na ženu při pohledu na její rozlámaný bok. Co mám dělat? Nemám ani žádné obvazy! Řekl naštvaně, vůbec nevěděl, jak se jí má dotýkat. Jestli byla nějak vnitřně polámaná, což očividně byla, nemělo by se s ní hýbat vůbec.

Hitoshi

Cítil teplo její ruky, která postupně ochabovala, až sklouzla z jeho obličeje a nehybně dopadla k jejímu tělu. Hitoshimu se do očí hrnuly slzy, byly obrovské a bylo jich příliš na to, aby je Hitoshi zadržel. Stál tam přikrčený před jejím tělem, naprosto zlomený. Přišel o dalšího člověka během pár dnů, už nebyl nikdo blízký, kdo by jej alespoň trochu znal. Svůj tým v Konoze a mistra z toho tentokrát vynechal, to bylo trochu jiné pouto, než co měl s lidmi z Amegakure nebo s rodiči. Nedaleko od bojiště vykopal hrob, do kterého ji uložil. Pravda, neznal ani její jméno, nikdy se mu nepředstavila. Vlastěn když se zamyslel, byla to jeho vina, že je mrtvá. Nechtěla jít s ním, ani nemusela, nebyl to její boj. Kdyby radši zůstala doma v kuchyni spolu s tygrama, byla by naživu. Hitoshi se skláněl nad jejím hrobem a stále se mu valily z očí ohromné slzy, které když dopadaly na hrob, začal vytvářet ledové pokrytí. Když s tím Hitoshi skončil, měla žena hrob, který vypadal, jako kdyby byl pokrytý stříbrem, navrch ho zdobil bílý kříž.

Kousek od opodál ležela hůl, kterou používal slamák, rozhodl se jí vzít sebou, mohla se hodit, přeci jenom to byla pořád zbraň. Hitoshi si ji připevnil na záda a vydal se nahoru, tušil, že tam najde Nagareho rodinu. Jestli ne, bylo tohle vše zbytečné a smrt ženy i Nagareho byla čistě na něm.

Hitoshi

Zachmuřeně se plahočil ke svému cíli. Stálo to vůbec za to? To, že šel správně ho utvrzovala ledová kopule. Bylo možné, že ji tu Nagare vytvořil někdy dlouho předtím, aby je chránila před někým jako byli slamáci. Možná, že kdyby v hitoshiho hlavě nebyl pořád obraz mrtvé ženy, uvědomil by si, že vlastně zabili dva členy stráže Amegakure, které neporazil ani Nagare. Zaplatili za to ale tu nejvyšší možnou cenu. Zesláblý Hitoshi se tedy nakonec rozhodl, že se pokusí vstoupit dovnitř. Pokud to bylo nějak hlídané, pokusil se zbytky své chakry zamíchat směs větrné a vodní, aby dokázal svojí příslušnost k ledovému klanu.

Hitoshi

Skutečně Hitoshi nejprve nahlédl oknem, nevěděl, co ho čeká uvnitř. Přesto tak nějak už nezúčastněně předpokládal, že tam vážně bude nagareho rodina. Cítil se vyčerpaný, emociálně a možná i fyzicky. Nakonec vstoupil dovnitř.

Hitoshi

Zatvářil se dost vážně, dost se polekal, když viděl ženu jako bere kunai do rukou. Bylo slyšet pouze praskání ohně do prázdna a hitoshoho hlas. Nejsem Nagare, jsem jeho učeň. Řekl velmi monotóním hlasem, přičemž se díval na ženu pohledem "dej pryč ten kunai, stejně nebude potřeba". Hitoshi vlastně nevěděl, jak jim má říct, že je Nagare mrtvý, vypadalo to, že jim to ani on nedokázal říct. Byla to těžký situace. A tak se tedy rozhodl sebrat všechny síly a aniž byse nějak víc představil nebo jim vylíčil situaci, to ze sebe dostal. Nagare je mrtvý. Byl už téměř rozhodnutý, že pokud po něm žena skočí, že se nebude bránit. Neměl na to už sílu a všechno mu bylo jedno, byl to takový beznadějný pocit.

Hitoshi

Byl překvapený, že se ho nepokusila zabít. Čekal daleko histeričtější reakci než pouze to, že mu tu začne brečet. Vlastně mohl brečet s ní, on ztratil dva důležité lidi během pár dnů a v podstatě se nic nenaučil a za jejich smrt nejspíš mohl on. Pomalým krokem přešel místnost. Bylo slyšel klapání jeho bot o dřevěnou podlahu do praskání dřeva v krbu. Nejsem si tím jistý, ale nejspíš vás pouze chtěl ochránit. Jeho poslední zpráva pro mě byla, abych vás našel. Nejspíš už se tam nikdy nebudete moc vrátit. Kontroloval Hitoshi celou situaci, mluvil dost klidně jako kdyby právě věděl, co dělá, ale ve skutečnosti nevěděl. Rozhlížel se po domě, hledal cokoliv, co by bylo podezřelého. Měl takový pocit, že tu Nagare schovával nějaký odkaz ohledně mrazivých technik.