Hitoshiho cesta

Hitoshi

Vlastně neviděl, jak jeho značka vypadá. Pouze věděl, že tam je nějaká pečeť a že má zaručit nějaký druh poslušnosti. Promnul si ruce a prokřupal hlavu. Jasně, byl bych fakt zklamaný, kdyby jsme šli někam okopávat tuříny. Prohodil. Těšil se konečně na nějaké vzrůšo a ne vysedávání ve svěrací kazajce. Šel sem získat zkušenosti a odprostit se od Konohy.

Hitoshi

Se zaposlouchal a nakonec přikývl. Nastavil obě ruce - v jedné se mu zatočil poryv větru a vytvořil maličkaté tornádo a v druhé ruce zase vytryskl malý gejzír vody, takže nyní bylo vidět, že ovládá oba živly zároveň. Umím toho už docela poskromnu. Řekl nakonec při vzpomínce na to jak vyřadil několik jejich mužů.

Hitoshi

Se chvíli zamyslel, protože nějakou chvíli tu byl zavřený v kazajce. Pak si náhle vzpomněl, že ve výslechové místnosti ho vlastně celou dobu držela větrná chakra. Nakonec přikývl. Pravda byla taková, že podobnou techniku viděl na své cestě za nagareho dětmi. Jeho společnice tehdy použila dost podobný silný poryv větru, aby zabila jednoho z kloboučníků. Hitoshiho už tehdy ona technika dost nadchla, ale vzhledem k událostem už nebyl žádný čas, který by jí mohl věnovat. Naučíte mě jí? Zeptal se sporadicky, přestože věděl, že v tom bude nějaký háček.

Hitoshi

Chvíli se zadíval na svého nigga parťáka, jako kdyby mu chtěl říct, že mu nemá co dát. Pak mu došlo, že po něm nechce žádný materiál. Poslušnost? Odpověděl možná spíš otázkou než oznamovací větou. Neměl toho moc co nabídnout, ani si nedokázal představit, že by po něm chtěl něco víc. A tak trochu zadoufal, že tohle je správná odpověď.