Hinamina cesta I.

Dvě hodiny, to byl čas, který Aiko dala Hinami na to, aby se připravila na zcela neurčitou misi, která mohla trvat klidně roky, protože žádné časové pásmo nebylo určené.
Aiko již čekala u brány, kdy vypršel daný čas. Měla u sebe větší batoh a velký svitek přivázaný pod ním. Jinak klasickou zelenou vestu, kterou nosili lidé od hodnosti chuunina nahoru.

Hyuuga Hinami

Doběhla domů, zabalila si vše potřebné, informovala matku, která o tom podle všeho už věděla a dokonce jí už něco i zabalila. Rozloučila se s ní i se svými sourozenci a vyrazila k bráně. Dokonce si všimla i letmého pohledu svého otce, který se díval oknem ven ze své pracovny.No a vyrazila k bráně, kam dorazila přesně na čas. Na zádech měla větší batoh, k tomu svojí běžnou ninja brašničku a na noze pouzdro na kunaie. "Jsem tu." pronesl k Aiko a čekala až se dozví info ohledně mise.

Senju Aiko

Aiko si všimla Hinami hned jak se dostala na dohled brány. Mírně se na ní usmívala. "To je dobře, máš všechno, co uznáš za vhodné?" zeptala se Aiko ještě předtím než vyrazila volnou chůzí ven z Konohy. Teď byla nejspíš nejvhodnější doba na tu spoustu otázek, které Hinami určitě měla.

Hyuuga Hinami

"Ano, myslím, že ano." odpověděla jí na otázku a začala cupitat po cestě vedle ní. "O co se vůbec jedná v té misi, o které jste mluvila?" zeptala se jí. Nebyla jako Rikuto, aby házela jednu otázku za druhou a nečekala na odpovědi.

Senju Aiko

Čekala salvu otázek, ale dočkala se jen jedné. Trpělivost růže přinášela nebo spíše v případě Aiko, životy přinášela. A možná něco takového nakonec dokáže i Hinami. "Inu, míříme do Kumogakure no Sato. Krom jistých pověření pro mne se tam bude konat setkání lékařských ninjů. A co vím, ty jsi projevila zájem o léčebné techniky, ne?" vysvětlila jí konečně cíl jejích mise. V oblačné nebyla osobně už dlouho, takže se už docela těšila.

Hyuuga Hinami

Hinami překvapilo, že poputují až do Kumogakure. Bylo to daleko. V jiné zemi. Hinami nikdy v jiné zemi nebyla.Takže byla nervózní. Navíc tam putovala s technicky vzato úplně cizí paní. Ale setkání mediků znělo zajímavě a poučně. Třeba se tam Hinami něčemu přiučí. "Hai!" souhlasila, když se zmínila o jejím zájmu k léčebným technikám.

Senju Aiko

Aiko se pousmála a pokračovala v cestě. "Co pro tebe představuje pojem lékařský ninja?" zeptala se po chvilce zvědavě. Musel nejdřív zjistit, jaké vůbec měla Hinami představy. Přeci jen, nechtělo se jí vysvětlovat úplně každý základ, že?

Hyuuga Hinami

"Je to někdo, kdo zachraňuje životy a je velkou oporou svému týmu. Myslím, že lékařský ninja je nepostradatelným členem týmu. Bez něj by spousta misí mohla skončit hodně špatně. Nepouštějí se moc do boje, pokud to není nutné, aby šetřili svou chakru pro případ, že by se ostatní zranili." pronesla, co si myslela. Pak se podívala na Aiko a čekala na její reakci. Zajímalo jí, jestli byly její myšlenky správné nebo byla totálně vedle.

Senju Aiko

Aiko se usmála. "Dobře, to je ta nudná teorie, která není vždy pravdivá. Teď mi spíš jde o to, jestli máš nějaké ponětí o tom, co vlastně má umět a znát?" zeptala se ji o něco přesněji, zatímco zahnula z cesty na nějakou lesní cestičku. Asi zkratka? Nebo možná ne!

Hyuuga Hinami

No...plus bylo, že se jí Aiko nevysmála...ale úplně to také netrefila. Nad její upřesněnou otázkou se zamyslela. "Měl by skvěle ovládat chakru, aby s ní pacientovi ještě víc neublížil. Měl by znát, co má jaké účinky a co, jak a k čemu může využít k výrobě léku, co s čím může a nemůže smíchat, aby to mělo požadovaný účinek. Kde najít potřebné přísady a tak. Měl by umět poznat příznaky nemocí, jedů a tak." pronesla Hinami a dál při tom cupitala vedle Aiko. Pokud se vedle ní na cestičku nevešla, tak za ní.

Senju Aiko

Aiko tě dovedla až k jakémusi kamennému kvádru, který si to parkoval v lese. Bylo jasné, že ho tam musel někdo dodat, protože do přírody moc neseděl, už jen tím, že byl tvarovaný do pravidelného kvádru. Aiko si poskočila a sedla si na jeho vršek. "A to je všechno, co by měl lékařský ninja znát?" zeptala se jí zvědavě.

Hyuuga Hinami

Následovala Aiko až k nějakému podivnému kameni. Byl to opravdu divný kámen. Až moc opracovaný na to, aby tu byl přírodně. Co asi byl zač. Aiko si na něj sedla, že asi nebyl nijak moc významný. "Ne. Určitě je toho více, třeba musí znát i anatomii. Ale dál jsem se ve svém samostudiu nedostala." odpověděla jí trochu stydlivě. Připadala si, že už teď na začátku zklamala.

Senju Aiko

"Hmmm... zatím máš furt pravdu, ale ... co ještě musí dobrý medik zvládat? Jakými pravidly se musí řídit?" pozvedla Aiko trochu obočí. Vypadalo to, že stále nedostávala uspokojující odpověď. Trochu si povzdechla. Byla si vědomá toho, že se Hinami styděla, to z ní bude muset vymlátit později.

Hyuuga Hinami

To, co Hinami říkala hold podle všeho nebylo dost. Hinami si připadala naprosto zmateně a jako jedno velké zklamání. Snažila se přemýšlet o tom, co musí medik umět. Pak jí něco napadlo. "Musí mít dost síly, aby se o sebe uměl postarat a nebyl tak přítěží svému týmu?" zkusila to. Jestli ani tohle nebylo ono, tak už nevěděla.

Senju Aiko

Aiko se děsivě usmála. Tohle byla odpověď, kterou chtěla slyšet. Pak se prudce vymrštila a dopadla na zem před Hinami. Pěstí pak prudce udeřila do země, která se začala bortit a praskat v dobrým okruhu 25ti metrů. I ten černý kvádr vyletěl do vzduchu, Aiko ho pak obratně chytila a jak kdyby byl pírko ho zarazila zase do země. A jo, Hinami by měla raději uskočit, pokud nechtěla být pohřbená mezi sutinami. Aiko se na ní pak vesele zašklebila.

Hyuuga Hinami

Ten její úsměv Hinami celkem vyděsil. Když pak skákala dolů k ní, Hinami raději uskočila hodně dozadu. Něco jí říkalo, že když to neudělá bude to bolet. No a Aiko praštila do země a ta se uplně začala borti a ten kámen se proletěl a byl zase zaražen do země. Hinami si všimla, že se ta bortící země blíží pořád k ní, takže musela uskočit ještě dál. No...Hinami tušila, že se se svou odpovědí asi trefila. Zároveň v duchu brečela nad tím, komu jí to ten otec zaprodal. No...koukala na tu zborcenou zemi pohledem, ve kterém se míchalo překvapení s obdivem a docela i strachem. Pak se podívala i na šklebící se Aiko. "Sugoi..." vypadlo z ní. "Ehm...tohle...tohle se taky budu učit?" zeptala se. Takováhle síla byla dost děsivá, ale zároveň i obdivuhodná.

Senju Aiko

"Jo, za pár let možná," odkývla jí to Aiko, zatímco si oprášila ruce. "Jen taková motivace. Každopádně, proč jsem si vybrala tebe," na chvíli se zamyslela a pak si jakože vzpomněla. "Už dlouho jsem chtěla experimentovat s někým z Hyuuga klanu. Kvůli vašim unikátním schopnostem s vypouštění chakry z celého těla, chtěla bych do budoucna otestovat jisté postupy. A k tomu potřebuji nějakého Hyuugu, který umí víc než jen základní léčebnou techniku," vysvětlila Aiko, proč si nenechala za studenta jen Taichiho.

Hyuuga Hinami

Hinami se dost ulevilo, když Aiko řekl, že se tohle naučí možná za pár let. Chtěla se naučit hlavně léčit, ne bouchat do země. Pak jí Aiko začala vysvětlovat, proč si vybrala právě Hinami. I když to znělo spíš tak, že by jí stačil jakýkoliv Hyuuga. Ale tak, který Hyuuga by se kromě ní chtěl věnovat léčení, že jo. "Umím vypouštět chakru z celého těla." poznamenala Hinami. Učila se to kvůli Kaitenu a teď se zdálo, že se jí to bude hodit i tady. Chtěla tím však jen upozornit na to, že jí alespoň tohle učit nebude muset. "Co..co všechno musím umět, abych byla ten Hyuuga, kterého potřebujete?" zeptala se jí pak.

Senju Aiko

Aiko se pousmála. "Jo, ale ne tu správnou," zhodnotila Hinamino vypouštění chakry. Její další otázka už byla zajímavější. "Inu, mnoho věcí. Především bude mít muset mít mnohem větší zásobu chakry než má teď. A bude s ní muset umět mistrovsky pracovat. A do toho máš zatím daleko," podotkla Aiko a zase si vyskočila na ten kvádr. "Dneska v noci budem nocovat tady, takže máme spoustu času na povídání. Řekni mi něco o sobě," vyzvala jí nakonec blondýnka, zatímco ze sebe stáhla vestu.

Hyuuga Hinami

No...sice neuměla vypouštět tu správnou chakru, ale uměla aspoň tu normální a i to byla výhoda. Pak si vyslechla, co se bude muset naučit. Zrovna tyhle dvě věci tak nějak čekala. Trochu jí ale sebevědomí srazila ta slova "Do toho máš ještě daleko.", ale dalo se to chápat. No a pak se dozvěděla, že tu budou dneska nocovat. Hádat se o tom určitě nebude. Aiko byla zkušená kunoichi, věděla dobře, co dělá. No a taky měla říct něco o sobě. Normálně by měla začít jménem, ale to už Aiko věděla. Ale nevadí. "Jsem Hyuuga Hinami. Je mi dvanáct let a jsem gen...chuunin." opravila se rychle. Byla chuunin like...pár hodin, ještě si nezvykla. "Mojí podstatou je suiton. Ráda pomáhám potřebným, zahradničím a čtu. Mým snem je stát se silnou kunoichi, abych mohla pomáhat lidem a abych dokázala otci, že nejsem zklamáním." dokončila to Hinami.

Senju Aiko

Aiko poslouchala a ... nedozvěděla se toho zase tak moc. "Hmm... něco dalšího tam nemáš? Co umíš, podrobněji? Jaký máš tým, pocity ze zkoušek, co to bylo za kluka na tom rande? A proč si myslíš, že jsi pro svého otce zklamání?" pokusila se jí Aiko pomoci a pokud bude Hinami hodná, možná jí řekne něco o sobě... nebo taky ne.

Hyuuga Hinami

Její odpověď Aiko očividně nestačilo. Jo...s touhle ženskou to bude mít Hinami těžký. "Rande?" podivila se Hinami. Nějak nechápala, co tím Aiko myslela. To jí přimělo vzpomenout si na to, co se vlastně před pár hodinami dělo a kde, že jí to Aiko viděla...no a totálně zrudla, protože jí došlo, kam tím Aiko míří. "T-to byl oběd na oslavu toho, že jsme se stali s Hibiki-kunem chuuniny." vysvětlila jí rychle. Pak se zhluboka nadechla, aby se uklidnila a mohla jí zodpovědět další otázky. 
"Ze všeho nejlépe ovládám taijutsu a kontrolu chakry. Umím pár klanových technik, vím, kde se nacházejí všechny chakrové body a umím z nich najednou vypouštět chakru. Vidím svým Byakuganem na kilometr daleko. Umím i jednu suitonovou techniku, co vytváří něco jako sirup. Umím vařit. Poměrně dobře se vyznám v rostlinách a jejich využití. Znám účinky některých jedů. Umím vyrábět nějaké léčiva a...tuhle mast." řekl a vytáhla z brašničky kelímek s mastí na bázi tajného rodinného receptu, který si sama upravila k lepšímu. "A umím vařit. Pokud jde o můj tým, Rikuta-kun jste už poznala na ošetřovně. Je sice hlučný a zbrklý, ale když jde do tuhého, umí člověka překvapit. A taky hodně rád jí. A Itane-kun...je z klanu Uchiha a je to skvělý vůdce. Je chytrý a vždy dokáže vymyslet vhodnou strategii. Jsou to mí přátelé. Nemohla bych si přát lepší tým." pronesla zamyšleně a trochu posmutně nad tím, že je teď hodně dlouho neuvidí. "Zkoušky...nelíbily se mi. Tolik zraněných lidí jen kvůli nějaké hodnosti...bylo to...smutné a bolestivé. Vím, že život ninji je toho plný...ale i tak." řekla ohledně zkoušek. No a pak už zbývalo jen jediné téma...její otec. "Protože mi to několikrát jasně řekl..." odpověděla jí. Vypadala, že o tom už víc mluvit nechtěla. Jen tam tak seděla na zemi a objímala si kolena. Batoh měla položený vedle sebe.

Senju Aiko

"Jojo, to povídej králíkům, poznám rande, když ho vidím," řekla si svoje Aiko a pobaveně se usmála. Kdyby to měla být oslava chuuninství, vypadalo by to určitě trochu jinak a ne piknik ve dvou. Ale vypadalo to, že Hinami ještě byla mírně naivní, co se tohoto směru týkalo, což nadruhou stranu přišlo Aiko roztomilé. A jako bonus jí k tomu tak zrudla. Jak úsměvné.
"Jaké klanové techniky?" zeptala se přímo. Vypadalo to, že jí tahle část mírně zajímala, přeci jen byla Hinami její pokusný králíček. "Jo, mast klanu Hyuuga, tu znám," čímž dala najevo, že ne každé tajemství bylo úplným tajemstvím.
"Jo, to teda poznala... ještě teď mě bolí hlava," povzdechla si při vzpomínce na Rikuta. Tak blbého pacienta dlouho neměla. "Hmmm, syn Akitoshiho-san, jo? Ironické, byla jsem u jeho porodu před dvanácti lety," zaculila se Aiko. Tehdy to měla jako příkladné cvičení, že i toto patřilo k práci medika. K té příjemnější. A možná proto nikdy nechtěla mít děti původně.
"Musí se nechat, že v letošních zkouškách to všichni hnali do extrémů. Být po mém, tak všichni, co to přehnali by měli být vráceni zpět do akademie," řekla si svůj názor na postup těch bláznů. Byla to skvělá ukázka, že bez mediků by byli dávno pod drnem.

Hyuuga Hinami

Hinami se k tomu pikniku více vyjadřovat nechtěla. Nebylo to přeci rande...nebo jo? Měla by věřit téhle zkušenější kunoichi a nebo Hibikimu, který sám řekl, že je to oslava...Ne, nebude nad tím přemýšlet, jen pak zbytečně rudla.
"Jūken, Hakke Sanjūni Shō a Hakkeshō Kaiten." odpověděla jí na otázku ohledně klanových technik. Hinami nevěděla, jestli jí to něco řekne, ale byla teď její sensei a měla by to vědět. 
"Vlastně...není to tak úplně ona. Je dělaná na její bázi, ale...upravila jsem jí..." pronesla Hinami a teď tam vyjmenovala věci, které do toho přidala nebo změnila, pro zlepšení účinků. Mluvila o tom poměrně nadšeně, bylo na ní vidět, že jí to baví. Tohle vlastně bylo poprvé, kdy tohle někomu prozradila.
"Vážně?" podivila se nad tím, že byla Aiko u Itaneho porodu. "Jak dlouho už jste lékařským ninjou?" zeptala se jí.

Senju Aiko

Aiko opět poslouchala a pak si trochu povzdechla. "Jen třicet dva hmatů?" zeptala se trochu zklamaně. To bude trochu složitější, protože to chtěla vyzkoušet. Ale ten zbytek nějak ušel. Aiko trochu zaujalo, jak Hinami upravila tu mast. Dala jí pak rovnou pár doporučení, aby se vyloučila nevhodná kombinace některých prvků, ale přišlo jí to originální.
"Eee... počkej, to budu muset vypočítat. V osmi geninem, měsíc na to chuuninem, pak nějaká doba na rozkoukání a pak jsem zahájila svůj výcvik. Asi sedmnáct let, proč se ptáš?" zeptala se jí, protože podle ní na tom tolik nezáleželo. Jako jo, zkušenosti se hodily, ale i ty se daly nasbírat občas za krátkou chvíli.