Hinamina cesta I.

Hyuuga Hinami

Hinami pozorně poslouchala Aiko. Tak v tomhle byl ten problém. To Hinami nenapadlo. Hinami tedy přikývla. "Chápu. Zkusím to." A jak řekla, tak také udělala. Nehromadila chakru...nechávala jí volně proplout v koncentrovaném proudu.

Senju Aiko

Kámen začal opět vibrovat a pak i velmi tlumeně zářit. Nebyla to žádná zářivka, ale fungovalo to. Aiko se spokojeně usmála. "No, to je lepší. Teď si běž zabalit, je čas, abychom popošli zase o kousek dál, abychom vůbec dorazili tam, kam máme," mrkla na ní a luskla prsty. Ten kámen zmizl v obláčku prachu. Ale Hinami mohla být hrdá, že udělala první úspěšný krok. A teď se rychle zabalit!

Hyuuga Hinami

A kámen začal zářit. Sice jen trošku, ale i to byl pokrok. No a pak Aiko zavelela odchod a nechala kámen zmizet. "Hai, shisho!" pronesla Hinami a utíkala si sbalit. Když byla hotova, počkala na Aiko a mohli v klidu vyrazit dál.

Senju Aiko

Aiko byla zabalená vcelku rychle, vždyť to všechno jen nacpala do svitku. Navíc to vypadalo, že jí už ta nevolnost přešla, takže mohly vyrazit. Jakmile byla tedy Hinami ready, zamířila s ní dál po cestičce od toho obrovského kvádru, který tu trčel v zemi. Jak už bylo řečeno předem, nebyla to zrovna oficiální cesta, asi lepší pro pochod dvou osamocených žen. Aiko zatím mlčela...

Hyuuga Hinami

A tak, když si Hinami zabalila, mohli vyrazit dál na cestu. Šli zase nějakou málo používanou cestičkou. Hinami jen doufala, že Aiko ví, kam jde. Jelikož Aiko nemluvila a Hinami byla spíše tiché děvče, tak se jen se zájmem dívala kolem a občas prozkoumala okolí Byakuganem, jen tak pro jistotu.

Senju Aiko

"Ty toho moc nenamluvíš, že?" pronesla Aiko s mírným úsměvem, když bylo tak dlouho ticho. Bylo to skoro zvláštní. Většinou mládeži huba jela tolik, že je nešlo zastavit. A aplikace izolepy prý nebyla moc estetická. Aiko si všimla, že Hinami i občas prozkoumala oblast Byakuganem. A to se teď taky docela hodilo, protože tak mohla zachytit v dálce 200 metrů od jejích pozice dva podivné kopce chakry. Vysoké asi tak 2 metry. Ale bylo to rozmazané i pro Byakugan. Divné.

Hyuuga Hinami

Trošku sebou trhla, když na ní Aiko najednou po té dlouhé době ticha promluvila. "Moc ne...je to špatně?" odvětila Hinami na její otázku. Jak tak kontrolovala okolí Byakuganem všimla si zvláštní věci. Dva kopce chakry...ale rozmazané. Divné. "Asi tak dvě stě metrů od nás vidím jakési dva metry vysoké kopce chakry...ale vidím je rozmazaně." informovala Aiko a podívala se na ní, jestli třeba ona neví,  co jde.

Senju Aiko

"Spíš neobvyklé," okomentovala Aiko Hinaminu otázku. Když se to tak vzalo, ona jako mladá byla taky hrozně ukecaná, ale doba v ANBU naučí mlčet i ty nejukecanější. Co Aiko znepokojilo, byla ta informace o dvou "kopcích" chakry. "Byakugan má něco rozmazané? Neobvyklé," pronesla zamyšleně, ale pokračovala v tom směru, byly totiž přesně ve vašem směru. Jak jste se blížily, bylo to čim dál víc rozmazané, až z toho Hinami začínaly bolet oči.

Hyuuga Hinami

Bylo neobvyklé, když někdo jejího věku moc nemluvil? No ano...když porovnala sebe a Rikuta...tak to bylo trochu divné no. Teď jí ale víc znepokojovaly ty dva kopce chakry. "Bolí mě z toho hlava. Čím jsme blíž, tím víc je to rozmazané..." informovala Aiko. Co to sakra bylo. Hinami se na to musela přestat koukat.

Senju Aiko

Aiko si zatím zřejmě moc nedělala hlavu z toho, že tam byla nějaká chakra. Když však Hinami oznámila, že už se na to nemůže dál koukat, trochu znejistila. Avšak stále držela směr. Jen bylo poznat, že i ona pátravě hledí vpřed.
Došli jste na rozcestí lesních pěšin. Jedna doprava, druhá doleva. Aiko zahnula doprava, což odpovídalo právě k těm dvěma kopcům chakry. Ušli jste ještě kousek a objevili se před vámi dva zvláštní pilíř a most přes strž. Byl tu takový zvláštní tlak.

Hyuuga Hinami

Hinami se samozřejmě dívala dál, akorát už ne Byakuganem. Aiko jí k tomu vůbec nic neřekla a Hinami doufala, že o tom něco ví nebo tak něco. Tak jako tak šla za Aiko dál až k jakémusi divnému mostu s dvěma divnými pilíři. To byly určitě ty dva kopce chakry. Navíc tu byl divný tlak. "Co je tohle za místo?" zeptala se-

Senju Aiko

Aiko si se zájmem prohlížela ty dva pilíře. "Býval to prostě můstek. Tohle je novinka," pronesla prohlížela si to celé dál. Navíc, nezdál se jí ten tlak chakry okolo. Bylo to až moc divné a skoro až mraziví. Pomalu se dotkla jednoho z pilířů. Do té doby se nedělo nic divného, ale ve chvíli, kdy tak udělala, tak začal pilíř praskat. Od shora dolů a úlomky z něj začali průhlednit, jak kdyby to bylo čiré sklo. A ty úlomky se rozletěly proti Hinami a i Aiko.

Hyuuga Hinami

Hinami se to tu nelíbilo. Byl tu divný tlak a ty sloupy. Dokonce i Aiko říkala, že tu ty sloupy nebývali. Když se toho sloupu Aiko dotkla, stalo se něco zvláštního. Ten sloup se rozpadl na úlomky. Tak silně se ho přeci Aiko nedotkla nebo ano? Další divná věc bylo to, že se ty úlomky zprůhlednili a rozletěly proti nim. No...Hinami se připravila bránit se Kaitenem...

Senju Aiko

Kaiten byl dobrá volba, ale obránil jen Hinami. Aiko to musela udělat po svém. Švihla rukou do země a udělala si tak pod nohami kráter do kterého se propadla. Zbývající úlomky odrazila tak, že dala pravou ruku před sebe a vyslala z ní proud chakry. To by Hinami viděla, kdyby aktivovala Byakugan. Ale pokud ho aktivovala, tak jí začala šíleně bolet hlava.
Pilíř číslo jedna se však stále měnil. Úlomky se opět daly dohromady a tentokrát vytvořily sousoší dvou osob, které se rozhýbali a vyrazili proti vám. Byly to téměř průhledné podoby lidí s dýkou.

Hyuuga Hinami

Hinami raději Byakugan nezapínala. Tak nějak instinktivně a z předchozích zkušeností jí došlo, že by jí bolela akorát hlava. Když už necítila, že by odrážela úlomky, přestala se točit a otevřela oči, které měla do teď zavřené. Ty úlomky se spojili do dvou soch.  A ty sochy vyrazily proti nim. "Co je to s tímhle místem?" postěžovala si a zároveň se ptala Aiko. Při tom vytáhla svůj kunai a připravila se na boj.

Senju Aiko

Aiko zavrtěla hlavou. Neměla ani páru. Místo toho se soustředila na svého prvního protivníka. Jeden "voják" se vrhl na Hinami. Celé jeho tělo teď bylo pokryto ostrými výběžky z krystalického čehosi. Nepohyboval se nějak profesionálně, ale jeho údery by za to mohli být smrtící. Na Hinami zaútočil něčím, co by se dalo nazvat taijutsu. Několik seků čelně, ale pak i kop s otočkou, který by mohl být fatální. Zajímavé bylo... jak tyhle sochy vlastně věděli kam útočí?

Hyuuga Hinami

Když se na jeho těle vytvořily ostré výběžky, poznala, že kdyby útočila holýma rukama, že by to dost bolelo. Složila dvě pečetě. Přesněji berana a tygra. "Suiton: Mizuame Nabara!"  vyřkla a poslala proti té věci svou sirupovou techniku. Hned na to si vzala do každé ruky jeden kunai a připravila se na případné údery. Chtěla je odrážet. Avšak třeba takový kop, tomu by se pokusila uhnout.

Hyuuga Hinami

Sirup nevyšel...sakra. Teď už jí zbýval jen hand-to-hand combat. Hinami se nakonec odhodlala. Zapnula svůj Byakugan, i když věděla, že to bude bolet. Ale musela o tom něco zjistit. Něco, co by jí pomohlo zjistit, co proti tomu zmůže.

Hyuuga Hinami

Její Byakugan jí teď takhle zblízka ukázal víc než před tím. Chakra se jakoby odrážela od stěn té krystalové bytosti. Dokonce díky tomu i poznala, jak proti té věci má bojovat. Avšak musela se na to dívat...a z toho dívání jí bolela hlava. Musela to udělat rychle. Zaměřila se na jedno místo. Načasovala si to na dobu, kdy se chakra od toho místa odrazila a zaútočila svým juukenem.

Hyuuga Hinami

Hinamina dlaň prorazila toho krystalového panáka. Avšak neoddělala ho. Ještě půlka z něj zůstala vcelku. Dokonce si proměnil ruku na meč. Hinami poznala, že se chystá udeřit. Hinami se pokusila uhnout a prakticky hned zaútočit znovu juukenem, aby zničila i tuhle půlku krystalového rytíře či co to bylo.

Hyuuga Hinami

Hinami přišla o pár vlasů...málem to mohlo být i ucho, jak ten meč letěl blízko. Ale i tak se Hinami povedlo, toho panáka sejmout. Avšak...Hinami z toho všeho byla strašně unavená a příšerně jí bolela hlava. Dlaní se své hlavy dotkla, jak to lidé dělávají, když je bolí. Hodně mrkala, jelikož jí ta bolest šla z hlavy do očí. A najednou byla tma. Nebyla to ale taková tma, jakože je v bezvědomí. Pořád slyšela okolní zvuky. Popadla jí panika. "Já..já nevidím..." pronesla.