Hinamina cesta I.

Senju Aiko

Aiko si hlasitě povzdechla a v tu chvíli to Hinami nacouvala do ní. "No, je hezké, že nechceš nikomu ubližovat, ale takhle chcípneš na první doopravdické misi," pronesla trochu skepticky. Čekala trochu víc. Pak složila pečeť a ten chlápek se začal měnit na hmotu, ze kterého se utvořil bílý slimák. V tu chvíli Hinami zase zachytila modré žilkování chakry kdesi před sebou. "To tě Kenshin nenaučil, že život Shinobi je složitější jak jen zbouchat někoho na hřišti?" zeptala se Aiko, která začala léčit Hinaminy rány.

Hyuuga Hinami

Hinami couvala, dokud do někoho nevrazila. Prudce se otočila. Ještě pořád byla trochu mimo z toho cizího ninji. V tom ale uslyšela hlas Aiko a trochu se uklidnila. Byla v pořádku. Avšak...podle všeho jí zklamala. Tohle byl tedy jen...test? Hinami se ohlédla směrem, kde měl být ten chlap. A hele...uviděla zase chakru. "Chakra..." pronesla tiše. Pak Aiko zase promluvila a začala jí léčit rány. Hinami jen zavrtěla hlavou.

Senju Aiko

Aiko si trochu povzdechla a posadila si Hinami pod provizorní přístřešek, který zase vybudovala. "Ach dítě, vypadá to, že se musíš ještě hodně, co učit o životu ninji. Kdyby jsi byla obyčejný ninja medik, asi by ti léčení stačilo, ale to ty nejsi. Musíš být připravené i na ostré nasazení. Nikdy nevíš, co se může stát. A váhání nemusí stát život jen tebe, ale taky tvé přátele, kteří na tebe spoléhají," řekla trochu tišeji, obzvlášť tu poslední část. Zněla trochu smutně.

Hyuuga Hinami

Hinami si vyslechla svou učitelku, která jí tam začala povídat o životě ninji. "To pořád neznamená, že hned musím někoho zabít. Stala jsem se ninjou, abych pomáhala lidem...ne, abych zabíjela, když je i jiná cesta. Může to znít hloupě a naivně, ale takhle to cítím." pronesla Hinami upřímně. Možná že teď opravdu zněla jako hloupé naivní dítě, ale byl to její pohled na věc, který nehodlala měnit.

Senju Aiko

"Ano, to je pravda. Aspoň částečně. Problém je, že to nefunguje vždycky. Proto tu byla tato zkouška, zdali toho budeš schopná. Kdyby to byl pravý nepřítel, co by si dělala, kdyby se nedržel zpět?" zeptala se Aiko, zatímco Hinami naložila na talíř pečenou rybu na ohni. "Nebo hůř, co kdyby napadl tvé kamarády a zabil je, protože ty jsi nedokázala zabít jeho dřív než to udělal? Pro něj by to mohla být mise," dodala Aiko dál.

Hyuuga Hinami

Hinami poslouchala Aiko. Chápala, že na jejích slovech něco je, avšak ona prostě nebyla ten typ na zabíjení. Jak už tu jednou padlo, zachraňovala i blbý slimáky na zahradě před smrtí. Vzala si od Aiko rybu. Pak si povzdychla. "Vím, že jednou ten den s velkou pravděpodobností přijde. Ale nechci mu jít naproti." pronesla a pustila se do své ryby. Musela opatrně, protože ryba má kosti a ona byla slepá že jo.

Hyuuga Hinami

Hinami tedy několik dalších dní trénovala na tom samém místě. Učila se nové věci a tak podobně. A to i přes to, že byla slepá. O anatomii něco málo věděla, jelikož byla Hyuuga. Ale bylo to pořád málo. Záblesky chakry se už neobjevovaly. Hinami to trošku děsilo, protože si myslela, že jejich vidění znamená, že se jí zrak vrací.
No a dnes byl opět čas vyrazit dál na cestu. Mezitím, co se Aiko "připravovala"na cestu, Hinami se pokoušela sbalit tábor.Po těch několika dnech tady již stihla tak nějak si zapamatovat, kde co je a tak jí to poměrně i šlo.

Hyuuga Hinami

Hinami v klidu balila a doufala, že na nic nezapomene. Aiko se furt nevracela a Hinami už skoro měla hotovo. A pak uslyšela nějaké hlasy, které se blížili k ní. Pět hlasů. Jeden dospělý a zbytek děti. Nerozuměla slovům. No a Hinami nevěděla, co by měla dělat. Sice si říkala, že čtyři děti a jeden dospělý nebudou snad žádní padouši. I tak to ale rychle dobalila, tak je vzala a vylezla na strom.

Hyuuga Hinami

Ukrývala se na stromě a pozorně poslouchala. Povídali si. Hlavně ty děti. Podle všeho je tahle cesta nudila. A pak jedno to dítě vykřiklo, že ho něco bolí. V tom Hinami došlo, že slyšela před tím žuchnutí. Zpanikařila. Má jim jít zkusit pomoct nebo tu radši zůstat ukrytá. Vůbec je neviděla. Co když to byla past. Navíc Hinami léčit ještě pořádně neuměla. Ale, co když to opravdu byli lidé, co potřebovali pomoct. Třeba, kdyby počkali na Aiko, tak by jim pomohla. Nakonec se zhluboka nadechla a začala slézat opatrně z toho stromu.

Hyuuga Hinami

Hinami uslyšela, jak někdo vytahuje kunaie. Určitě to byla ta skupinka. Hinami se jim nedivila. Udělala by to samé, kdyby najednou někdo slezl ze stromu. To, jak se na ní dívají neviděla. "M-medik v zácviku...A vy?" odpověděla Hinami na otázku ohledně toho, kdo je.

Hyuuga Hinami

No...chlápek na druhou stranu musel uznat, že Hinami vypadala až moc nevinně. Hinami je sice vůbec neviděla, ale přišli jí jako hodní lidé. "M-můžu to zkusit." odpověděla tomu chlápkovi, když se jí zeptal, jestli jim pomůže. Hinami nevěděla, jestli je to v jejích silách, ale může se alespoň na tu nohu "podívat".

Hyuuga Hinami

Hinami se nějakým způsobem dostala k tomu klukovi a opatrně hmatala po té noze. No a zjistila dost ošklivou věc. Otevřená zlomenina. S tím nic nesvede. "Mám pro vás špatnou a dobrou zprávu." oznámila Hinami. "Ta špatná je..že není v mých silách to vyléčit." pronesla a udělala neplánovanou dramatickou pauzu, během které se klidně někdo mohl zeptat, co je tou dobrou zprávou. "Tou dobrou je fakt, že by se každou chvílí měl vrátit shishou, která by to zvládnout měla." dodala i druhou zprávu.

Hyuuga Hinami

Hinami neviděla, jak se chlápek tvářil. Ale trochu jí bylo nepříjemné ticho, které nastalo. Pak ale promluvil. "Lékařský ninja. Nejlepší, kterého znám. Jsem si jistá, že dokáže Idanemu pomoci." odpověděla mu Hinami a mile se usmála.

Senju Aiko

No, chvilku to trvalo, ale nakonec se Aiko objevila. Byla ještě trochu zelená, proklínala Sarua, pár stromů a kamenů taky popraskalo, ale jinak už byla relativně funkční. Samozřejmě, že si skupinky hned všimla. Trochu nedůvěřivě se na ně dívala, ale když si všimla, že tam Hinami u někoho klečela, přesunula se k nim blíže. "Co se tu děje?" zeptala se klidným hlasem. Chlapík se na ní hned otočil, stále s kunaiem v ruce, vypadal zase vystrašeně.

Hyuuga Hinami

Nečekali ani dlouho a Hinami uslyšela, že dorazila Aiko. Ptala se, co se tu děje. "Shisho! Tenhle kluk si zranil nohu. Vypadá to na otevřenou zlomeninu." informovala jí Hinami.

Senju Aiko

Aiko rázným krokem došla k chlapcovi a začala si prohlížet to zranění. "Budeme potřebovat dlahy," řekla k tomu chlapíkovi, který sice vypadal stále trochu vykuleně, ale jeho výraz byl trochu jiný. No, každopádně se vydal k nejbližšímu stromu, aby sehnal nějaké ty dlahy. Ostatní děcka ani nedutaly a jen ho následovala. Aiko se podívala na Hinami. "Dej sem ruce," hlesla a nastavila její ruce nad ránu. "Pusť trochu chakry, aby jsi rozpoznala zranění," přikázala jí. Jo, trochu drsné hned pracovat s dítětem, ale tak když už tu bylo. "Sleduj narušení, tady to bude vcelku očividné," přikázala ti. Hinami mohla cítit pod prsty něco vlhkého - krev. Šlo o otevřenou zlomeninu, takže kost pěkně čouhala ven.

Hyuuga Hinami

Hinami nechala dělat Aiko dělat svou práci. Avšak zůstávala vedle ní, aby případně alespoň něco málo pochytila nebo tak. Najednou jí Aiko řekla, že má dát na nohu ruce a dala jí ještě nějaké pokyny. "Hai." odvětila a začala se soustředit na svou chakru. Zároveň se snažila nemyslet na to, že to mokro pod jejíma rukama je vlastně krev toho kluka. "Pár narušených žil a cév....vnitřní krvácení..." oznamovala Hinami, co zjistila.

Senju Aiko

Aiko stála za Hinami a sledovala, jak si bude její žačka počínat. Ona samotná měla ruku nad zraněním, jen v mnohem větší vzdálenosti. Kdyby Hinami viděla, mohla by spatřit zelenou chakru, která šla od dlaně Aiko, až ke zranění. "Jak by si postupovala při hojení?" zeptala se jí na postup. Asi bylo jasné, že Hinami hojit nebude, ale proč nemít aspoň teoretickou přípravu.