Cesta rozporu! Hora osudu!

Uzumaki Rikuto

Rikuto pelášil, co mu nohy stačili! Musel to stihnout, prostě musel! Neexistovalo, aby to nestihl! A tak doběhl k bráně, celej udejchanej sedl pod bránu a z batůžku vytáhl svačinu aaaaa....byla ještě teplá, stihl to! Rikuto se se slzami štěstí zakousl do svačinky, co mu právě mamka připravila. Byla to Rikutova oblíbená uzená ryba s rýží. A tak tam tak seděl pod branou a papinkal. Sem tam to zapil opravdu sladkou pomerančovou limonádou.

Hyuuga Hinami

Hinami si hezky všechno potřebné doma zabalila do své brašničky a vydala se k bráně. Kde už seděl Rikuto a jedl. Nečekaně. Rikuto prostě nezklamal. Hinami zajímalo, kam všechno to jídlo dává. Vždyť byl furt hubenej. A ten jeho batoh taky nebyl megatrální. A i přes to Rikuto pořád něco jedl. Neskutečný. Hinami už občas přemýšlela, jestli v tom batohu a ve svém žaludku nemá nějakou časoprostorovou techniku nebo tak něco. 
Tak jako tak k němu došla. "Ahoj, Rikuto-kun." pozdravila ho a sedla si tam vedle něho. No a tak tam společně čekali na Aiko.

Uzumaki Rikuto

Rikuto se trochu lekl, když ho najednou někdo pozdravil, ale ten hlas moc dobře poznával. Hřbetem ruky si otřel pusu a rychle polknul sousto. Možná až moc rychle, protože to začalo bolet na hrudi a chvilku se nemohl nadechnout, takže se svalil do klubíčka a začal se tak trochu dávit. Rikuto měl ale s jídlem velký zkušenosti, takže to nebylo poprvé co se mu něco takového stalo. Věděl tedy, jak hned jednat. Dvakrát se sám bouchl do zad a jídlo krásně zaplulo tam kam patří! Poté bledější než normálně čapnul limonádu a napil se. Setřel pot z čela a s úsměvem se podíval na Hinami.
Ahoj!
Pravil klasicky energicky!
Tak jak se těšíš na misi?
Zeptal se s úsměvem a nabídl Hinami svojí mega sladkou limonádu!

Hyuuga Hinami

Hinami trochu polekalo to, jak se tam Rikuto začal dusit. "Jsi v pořádku, Rikuto-kun?" zeptala se ho starostlivě. Když tak ho mohla praštit Juukenem, kdyby se nepřestával dusit. Třeba by to pomohlo. Nakonec to ale podle všeho asi nebylo potřeba. "Mám z toho smíšené pocity, jako obvykle. Doufám, že opět neoslepnu. A co ty, Rikuto-kun?" odvětila mu. Limonádu odmítla.

Uzumaki Rikuto

Rikuto jen pokrčil ramena na Hinami odmítnutí limonády a sám se napil, limonádu následně zazátkoval a vrátil do baťůžku. Poté se podíval s úsměvem na Hinami.
Jsem pořádně natěšenej, konečně zase nějaká akce!
Pravil Rikuto a zvedl zatnutou pravou pěst.
Dlouho jsme spolu na pořádné misi nebyli, tak mi konečně ukážeš co všechno nového ses naučila Hinami, už se těším!
Pravil a klasicky ukázal Hinami zvednutý palec na pravé ruce.

Hyuuga Hinami

Hinami se na Rikuta usmála, když řekl, že je natěšený na nějakou tu akci. Rikuto se prostě nezměnil a asi nikdy nezmění.
"To je pravda. Spíš doufej, že toho moc neukážu. Učila jsem se přeci jen léčit." odvětila a opět se usmála. "Naučil ses také něco nového, Rikuto-kun?" zeptala se ho pak zvědavě. Možná se ho na to už ptala, ale to je jedno.

Uzumaki Rikuto

Rikuto se zasmál nad Hinaminou poznámkou o tom, že se učila převážně léčit.
Je to asi blbé říkat takhle dopředu, ale myslím, že to přijde k užitku se mnou v akci..některé věci se nemění..
Pravil Rikuto s úsměvem. Poté začal odpovídat.
No, byl jsem na dlouhé misi s tvým strýčkem. Ten mě naučil spousty věcí, hlavně jak zdokonalit moje kekkei genkai, abych ho dokázal využít rychle. A jednu menší ukázku schopností jsem ukázal v lese s Jumaii no. Jen jsem se snažil brzdit a nezranit jí..
Pravil Rikuto a trošku se omluvně poškrábal na bradě. Opravdu jí tenkrát nechtěl ublížit!

Hyuuga Hinami

Hinami se musela pousmát. "Je mi to jasné. Zkus na sebe ale dávat pozor, ano?" odvětila ohledně toho, že se určitě zraní. Hinami ho nechtěla vidět zraněného, ale no...byl to Rikuto. 
"Věřím ti." pověděla ohledně toho, že nechtěl Juumai zranit. Věděla, že Rikuto není člověk, který by někoho schválně zranil. Jen prostě tolik nepřemýšlí, než něco udělá.
"Jsem ráda, že ti strýček pomohl. Dlouho jsem ho neviděla. Chybí mi." pronesla ještě a zadívala se někam do země.

Uzumaki Rikuto

Rikuto se trochu zarazil, když ho Hinami požádala, aby na sebe dával Rikuto pozor. Záleží jí na něm! Rikutova normálně bledá tvář chytila lehce růžovej odstín. Nervózně se poškrabal za krkem.
Jo, pokusím se..
Odpověděl s nervózním úsměvem. Poté Hinami začala mluvit o strýčkovi, Rikuto trochu zvážněl.
I mně chybí. Ten věděl jak se mnou zacházet, měl mě přečtenýho..
Pravil a lehce se uchechtl.
To si zřejmě zdědila. Ještě jsem ti nepoděkoval za to, jak si nás vedla a že si na mě nekřičela..
Pravil, pohledem ale uhnul do země, kde ukazováčkem pravé ruky nervózně kreslil v zemi. Rikuto byl magor, co se nebál říct věci na plnou hubu, ale tohle mu z nějakýho důvodu stejně moc jednoduše nešlo říct.

Hyuuga Hinami

Hinami moc nechápala, proč Rikuto najednou znervózněl a zrůžověl. No...dokud nebyl nemocný nebo ho něco netrápilo, tak to bylo asi jedno. 
Pak přišla ta řeč o jejím strýčkovi. Hinami se musela usmát. No a nakonec řekl Rikuto něco, co Hinami překvapilo a zarazilo. Tentokrát zčervenala ona. Podle Hinami si nezasloužila poděkování za to, jak je vedla.Vždyť to celé pokašlala. Nesplnili úkol a ještě málem umřeli. Při tréninku. "To si n-nezasloužím. Pokazila jsem to. I shishou to říkala." pronesla.

Uzumaki Rikuto

Vedla si nás dobře Hinami, nerozmluvila mi to Aiko-sensei a nerozmluvíš mi to ani ty..
Zasmál se Rikuto a přátelsky ji poplácal po zádech. Poté Rikuto položil i zbytek těla a pohlédl tak na nebe. Byl rád, jak to všechno dopadlo. Celý jeho život, že ze dostal sem do Konohy. V Kiri tak hezké nebe neměli!
Jsem rád, že jsem dostal do týmu zrovna tebe Hinami. Myslím, že bych si s nikým ze třídy takhle nerozuměl..
Dodal ještě a na chvilku zavřel oči. To je pohoda!

Senju Aiko

Aiko dorazila asi o deset minut později, vypadala trochu vyčerpaně. Na zádech měla svůj batoh a pod ním přivázaný velký svitek. Hinami už mohla mít takové malé deja vu, co jí zase na misi čeká. Ale pokud chtěla být medik, no... ryb se nezbaví.
"Výborně, jste tady. Mám vás pozdravovat od Itaneho. Respektive, pozdravoval by vás, kdyby nebyl v bezvědomí," vyřídila jim nevyřčený vzkaz a pak vyrazila směrem za bránu. "Odhaduji, že nám ta mise potrvá maximálně týden, tak doufám, že jste se rozloučili s maminkami," pronesla trochu provokativně. Pro Hinami to zase tolik nebude, však byla s Aiko skoro měsíc pryč, na konferenci v Kumo. A ten druhý šupák vlastně taky někde už byl.

Hyuuga Hinami

Rikuto jí tam zrovna povídal, jak je rád, že jsou spolu v týmu a že by si s nikým jiným asi nerozuměl. Hinami se trochu červenala, jak už to dělávala, když o ní někdo mluvil pěkně. No a v tom přišla Aiko. Sice pozdě, ale přišla. Hinami se na ní podívala. Všimla si toho velkého svitku, co Aiko měla na zádech pod batohem. "Zase ryby..." šeptla. Bylo jí jasné, že zase bude většinu cesty smrdět jako ryba. "Itane-kun je v bezvědomí? Co se mu stalo? Bude v pořádku?" zeptala se Hinami starostlivě. Celá z toho zjištění, že je Itane v bezvědomí, zbledla. 
Na poznámku o maminkách nic neřekla. Upřímně...její maminka si ani nevšimla, že se vůbec vrátila, natož že zase odchází. Tak jako tak následovala Aiko.

Uzumaki Rikuto

Hinami prohodila nějakou poznámku o rybách. Rikuto si právě uvědomil, že jedl uzenou rybu, nesmrdělo mu snad z pusy?! Nenápadně udělal že zívne a přitom si přičuchl. Bylo to v cajku, takže ta poznámka nebyla na něj. Celou věc tedy nějak přešel. Poté jim Aiko oznámila, že Itane omdlel, ale o starost o Itaneho už se postarala Hinami za oba. Ne, že by Rikuto nějakou extra měl. S Itanem byli parťáci, ale zároveň šel Rikuto vždycky dopředu, aby byl lepší než on a věděl, že Itane je silnej, takže neumře. Další cajk. Každopádně následně narovanl všechny věci zpět do baťůžku a vyskočil na nohy.
A naučíte nás něco cestou, nebo prostě jen půjdeme..?
Zeptal se babči. Byla silná, to Rikuto věděl, určitě je mohla něco naučit.

Senju Aiko

Aiko poodešla kousek od vesnice a až pak se rozhodla Hinami odpovědět. Pravda byla taková, že ona moc detailů neznala. "Při návratu z Kirigakure je někdo napadl. Podle výrazu jeho otce odhaduji, že to byl někdo, kdo jim dal opravdu zabrat. On, Hikumo a Taiyo jsou teď v nemocnici. Jsou stabilizovaní, ale donesli je ke mě naprosto vyčerpané. Jejích chakra byla skoro pryč," oznámila. "Ale neboj se o ně. Nenechala bych zemřít nikoho z vesnice, natož toho malého klučinu, kterého jsem pomáhala přivést na svět," ubezpečila Hinami s úsměvem.
Na Rikutovu otázku jen pokrčila rameny. "To je otázka na kterou neznám odpověď. Hinami svojí práci a přípravu zná, ta se učit nejspíše bude, ale co ty, to fakt netuším," a to bylo asi tak vše, co mu mohla zatím říct.

Hyuuga Hinami

Pořád ještě bledá a vykulená poslouchala Aiko, jak vysvětluje tu věc s Itanem. Při slově napadl Hinami přeběhl mráz po zádech. Někdo kdo dal zabrat dvěma chuuninům a zkušenému jouninovi...to znělo děsivě. Následně si Hinami trochu oddychla, když Aiko řekla, že byli jen vyčerpaní a že jim pomohla. To proto momentálně Aiko vypadala unaveně. Hinami to jako správnému medikovi v zácviku došlo. Na její slova o tom, že by nenechala nikoho z vesnice umřít se musela pousmát. Už nebyla tak bledá. Všichni byli v pořádku a na tom záleželo. Pak si ale na něco vzpomněla. Přesněji na někoho. Hibiki-kun. Kde ten je? Nepatří snad do stejného týmu jako Taiyo a Itaneho strýc? Že by s nimi nešel? Hinami doufala, že s nimi nešel. Kdyby totiž jo, znamenalo by to, že se mu něco stalo. Něco ošklivého. Hinami zavrtěla hlavou a pokusila se tak vytěsnit všechny ty temné myšlenky.
Mezitím Aiko začala mluvit o tom, jestli je něco naučí. Hinami už věděla, co jí čeká no. Za to pro Rikuta Aiko očividně nic neměla. Třeba to nakonec dopadne tak, že se bude učit léčit spolu s ní. Hinami se podívala na Rikuta, chviličku na něj jen tak koukala a snažila se představit si ho, jak léčí rybu. Z nějakého důvodu to však vždy skončilo u toho, že si tu rybu upekl a snědl.
Tohle bude dlouhá mise.

Uzumaki Rikuto

A tak Aiko popsala co se jim stalo. Zřejmě je přepadl někdo fakt silnej, ten Itane měl ale štěstí! No a potom ho Aiko tak trochu úplně vystrčila z mise. Hinami se bude učit, co ty, to fakt netuším.
Hmm..
Zamručel jenom Rikuto na oplátku a strčil si ruce do kapes u mikiny. Trošku svěsil hlavu a šli dál no. Kde jsou ty časy, kdy měl osobního senseie a každý den se přiučil něco nového!

Senju Aiko

Nad Rikutovým zahmčením se pousmála. "To víš, učit truhlíka, který ani nemá vizi toho, co by se chtěl naučit je docela těžké. Krom toho, obávám se, že vlohy pro léčení u tebe nenajdeme, Hinami to myslím dosvědčí," viz představa s pečenou rybou. Aiko tím dávala jasně najevo, že pokud nebude mít Rikuto nějaký cíl, nemůže ho naučit vůbec nic. Hinami narozdíl od něj toužila zlepšit své léčitelské schopnosti.
"Mimochodem, Hinami, jaké jsou tři pravidla pro ninja medika?" zeptala se Hinami, aby se necítila tak odstrčeně.

Hyuuga Hinami

Hinami bylo líto, že Aiko pro Rikuta neměla nic připraveného. Když se zmínila o tom, že u něj asi léčitelské vlohy nenajdou a dokonce že to Hinami dosvědčí, Hinami s sebou trochu cukla. Četla jí snad Shishou myšlenky? Op na to byla dost... Tak jako tak se do tohohle nechtěla moc zapojovat a tak jen lehce přikývla.
No a pak se jí Aiko zeptala na tři pravidla lékařských ninjů. Byli na cestě sotva pár minut a už jí tu shishou zkoušela jak ve škole. Hinami okamžitě zapřemýšlela, aby něco vydolovala z paměti. 
"Dokud pacient žije, lékařský ninja nikdy nevzdá boj o jeho život....Medici nikdy nesmějí být postaveni do předních linií....a..." Hinami se zamyslela. "...Lékařský ninja nesmí zemřít dokud není posledním živým z týmu..." pronesla a doufala, že si to pamatuje správně.

Uzumaki Rikuto

Hinami dostala nějaké otázky a podle Rikuta odpověděla správně, což ale mohlo znamenat spousty věcí. Rikuto následně dloubl loktem do Hinami.
A já ti můžu dát zkoušku z anatomie..
Pravil no a sotva to dořekl, tak mu došlo, jak blbě to vyšlo. I když je to malé děcko, tak už něco o takových věcech přeci jen ví. Rikutovi zase trochu zrudli tváře a začal před sebou máchat, jako by na něj útočila fakt velká, ale opravdu velká, vosa.
Jakože, kosti chápeš, nic jinýho jo jo?!
Skoro až zakřičel a následně trochu sklopil zrak. Bylo mu trapně a to je u Rikuta co říct. Ale jako vždy, rychle to hodil za hlavu.
A něco z dotonu by jste mě nenaučila?
Zeptal se babči.

Senju Aiko

Rikuto věděl jak odradit dívku... Nikdo totiž netoužil po ničem jiném než si nechávat předvádět vytažené kosti ze živého těla. I když... asi furt lepší jak to poznávat na mrtvolách. A pokud to měl být pokus o hraní na doktory... tak dost amaterské.
"Zvládneš kontrolovat nějaký element, jo?" pískla Aiko skoro až překvapeně. Neřekla by do něj, že něco takového zvládne. "Problém je, že já nemám nadání pro Doton a celkově elementární proměnu nepoužívám. Zvládla bych Katon a Raiton, ale jinak spíš ne..." pokrčila rameny. To už ho víc naučí z té anatomie, no.
"Myslíš, že jsi během toho tréninku tyto pravidla dodržovala?" zeptala se pak Hinami.

Hyuuga Hinami

Rikuto tam do Hinami šťouchnul a začal jí tam říkat, že by jí mohl pomoci s anatomií. "Hee...?!" Na rozdíl od Rikuta, jí ta představa poměrně vyděsila. Na rozdíl od Rikuta si totiž představila, jak ho různě rozřezávají, aby viděla na živo různé cévy, svaly, orgány a tak podobně. Proto také na rozdíl od Rikuta, který nabral červenou barvu, zbělala. 
Pak se opravil, že myslel jen kosti. To už byla lepší představa, ale i tak. "Nebolí tě to, Rikuto-kun? Když si vytahuješ kosti a tak?" zeptala se ho starostlivě.
Následně Hinami litovala Rikuta, že ani učení se dotonu mu nevyšlo. Poté se musela Hinami zamyslet, jelikož jí Aiko položila otázku. Nejprve chtěla říct, že pravidla dodržovala...jenže pak jí došlo, že to vlastně nebyla pravda. Trochu sklesla. "Ne. Tehdy, když jsme se rozdělili to bylo, jako bych šla do přední linie." pronesla nakonec.

Uzumaki Rikuto

Rikuto se naštvaně zašpulil a založil ruce na prsou, když se ho babča zeptala, že jako opravdu umí ovládat nějaký element. A očividně, ani zde nebyl pro Rikuta úspěch, takže to na misi bude asi muset být takový samostudium. Následně se ho Hinami zeptala, jestli ho nebolí vytahovat si kosti z těla. Rikuto pokrčil rameny.
No když se mi to náhodou stalo poprvé, tak to asi trochu bolelo. Teď cítím spíš takovej zvláštní tlak, ale je to pro mě už tak automatickej pohyb, že nějakou bolest neřeším. A v souboji mě stejně dost věcí bolí víc, než tohle..
Odpověděl Rikuto a zasmál se. Další debatu nechal zase na Hinami s babčou.

Senju Aiko

Byla pravda, že se Aiko o Rikutovo zranění zajímala. Ne vždycky narazíte na někoho, kdo si mohl lehko nahradit kosti. Dalo by se toho využít i jinak. Ale ne, nechtěla ho pitvat, takže to nechala být.
"Přesně tak Hinami. Ty jsi sice Hyuuga, ale pokud uvázneš v přední linii, nebudeš moci léčit své přátele, když je někdo zraní. Proto momentálně bude muset převzít roli přední linie Rikuto. Momentálně je na to uzpůsobený víc jak já nebo ty. Ale... stále to není ono, což musíš přiznat sám. Kolik máš plošných technik, aby si zastavil více nepřátel?" zeptala se Rikuta přímo. Pokud se nepletla, byla jen jedna a ta žrala neuvěřitelné množství chakry. A navíc, mohl s ní zranit i spojence a to bylo právě to, co nechtěli.