Rikutova cesta do Kiri

Uzumaki Rikuto

Rikuto se s tygřicí asi moc nepochopil, ale tak stejně jí furt spokojeně škrabkal. Nakonec se Kenshin i s tou holkou vrátili. Erika pak povyhrožovala Kenshinovi, že mu nemá Rikuto nikde umřít.
Nebojte paní, mě jen tak něco nezlomí!
Pravil klasicky se smíchem. Pak paní i s tygřicí odjela. Rikuto se otočil na senseie se škodolibým úsměvem, rukama udělal známe gesto srdíčko.
Sensei a kočíčí holka rovná se VL!
Pravil se smíchem.

Hyuuga Kenshin

Kenshin se zasmál a rozcuchal Rikuta, jakoby to neudělal před nějakou chvílí. Usmál se na něj nevinným výrazem. "Hej.. tys měl velký tajemství o tvých schopnostech. Nikomu jsem ho neřekl. Na oplátku, budeš hrobově ticho ty o tomhle, ano? Někomu doma by se tohle nemuselo líbit.." vysvětlil a požádal zároveň s výmluvným úsměvem.

Uzumaki Rikuto

A zase to cuchání vlasů. No a následně měl sensei takovou menší prosbu. Rikuto se lišácky usmál.
Nooo..
Pravil a s úsměvem pohlédl na senseie.
..když ze mě uděláte toho super ninju..
Zasmál se a pak si dal ruku k zavřený puse a udělal známe gesto se zavřeným zámkem.

Hyuuga Kenshin

"Přece jsem si nemyslel, že by to bylo zdarma." pronesl se zasmátím, koukajíc spokojeně dopředu. Cesta je čekala ještě docela dlouhá, a asi ne zrovna záživná, ale co se tak nějak dalo alespoň přežít a vlastně si i užít. Rikuto si mohl prohlížet krajinu, koukat kolem a zjistil by, že je tu zeleno a hezky. Po cestě semtam někoho potkali, Kenshin vždy jen přikývl na pozdrav a šlo se dál. Nic moc se nedělo.

Uzumaki Rikuto

Rikuto se jen zasmál a pak pokračovali dále. Rikuto se tedy koukal po přírodě a když potkali nějakého toho cizáka, tak se držel spíš jen tak vzadu a snažil se na sebe neupozorňovat. No a tak cesta docela rychle utíkala a Rikuto začínal být unavený, ale hodlal vytrvat. Bral už samotnou cestu jako trénink.

Hyuuga Kenshin

A tak šli. Šli docela dlouho a docela museli kus ujít, protože se začalo stmívat. Chvíli i potom šli dál, a na Rikuta doopravdy muselo dopadnout trochu únavy. Každopádně, přišla chvíle, kdy Kenshin konečně ukázal na jakýsi palouk. "Tady zůstanem přes noc, Rikuto." pronesl s úsměvem ukazujíc. "Dneska bude hezky... spal bych pod širákem." vysvětlil ještě, a jal se hrabat v batůžku. Vyndal nějaké jídlo, sedl si, usmál se.
"Zítra začneme s tréninkem po cestě... ale nebude to nic zajímavého. Jen důležité." vysvětlil s úsměvem a kousnul do toho něčeho, co k jídlu měl.

Uzumaki Rikuto

Rikuto běžel a už byl docela dost unavený, ale sensei naštěstí ukázal na hezký palouček, kde se utáboří. Rikuto se tedy zastavil, setřel si pot z čela a sundal si baťůžek. Vyndal nějaký spacák a pak boxík s nakrájeným ovocem a kousky nějaké uzené ryby. Muselo se to sníst tenhle den, jinak by se to zkazilo.
Dobře..
Pravil s úsměvem. Poté z batůžku vyndal ještě sladkou limonádu a všechno to hezky spláchl. Byl unavený, dneska se bude spát hezky.

Hyuuga Kenshin

I on vytáhl svůj spacák, a ještě druhou část svojí svačiny. Ať už to bylo jakkoli, Kenshin taky jedl docela dost, akorát..vypadalo to na asi zdravější věci, než Rikuto. Zabalil nohy do spacáku, a s úsměvem se podíval na nebe.
"Doufám, že jsi připraven na další dny... je vlastně něco nového? Ani jsi mi o zkouškách tak moc nemluvil..povídej!" vybídl ho Kenshin s klidným pohledem do nebe. Nedíval se, ale hlasem se zdálo, že ho to fakt snad i zajímá.

Uzumaki Rikuto

Rikuto schoval zbytky jídla a pití zpátky do batůžku, poté roztáhl spacák a se spokojeným Uhhhmm si do něj zalezl. Celý se hezky zamuchlal. Sensei ale vypadal, že se mu moc spát nechce.
Já jsem vždy připraven!
Pravil Rikuto s úsměvem a ze spacáku vytáhl packu se zaťatou pěstí a zdviženým palcem. Pak jí ale zase rychle schoval.
No..asi ani nevím. Jen jsem se rozhodl, že ze mě bude super ninja, stanu se Hokagem a budu an sobě pořádně makat! Už žádné ulítlé románky! Od teď se budu plně soustředit na svůj cíl!
Zakřičel plnej nadšení!

Hyuuga Kenshin

Kenshinovi spadla taková ta anime kapka z čela. Ani o žádných románcích nemluvil... ale co už. Zajímalo by ho, jestli by za to byla Hinami ráda, nebo jestli by byla zklamaná. Těžko říct...
..každopádně, Rikuto vypadal unavený, tak ho Kenshin nechal být. "Dobře se vyspi, ať máš hodně síly!" pronesl s nadšením, otočil se zády, a znělo to, že usnul takřka do pár minut..
... s Rikutem to bylo horší. Tak nějak mu totiž spát nešlo. Proč? Ať dělal co dělal, byl unavený na drn, ale...spánek ne a ne přijít.

Uzumaki Rikuto

Rikuto se uchechtl.
Já mám sílu pořád! Dobrou sensei..
Pravil a přetočil se na bok. Což bylo dost nepříjemný takhle na zemi a tak se přetočil zpátky na záda. Ať chtěl usnout sebevíc, tak prostě usnout nemohl. A tak se naštval a ptoichu vylezl ze spacáku. Šel se projít, třeba mu taková procházka pomůže.

Rikuto se dal na procházení. Nebyl to špatný nápad, projít se, když člověk nemůže usnout.. byli na takovém palouku, z většiny kolem les, až na tu cestu, kterou přišli a kterou budou pokračovat i dál, až se ráno probudí.
Každopádně, Rikuto se divného pocitu nezbavil. Bylo to takové to, když si jste jistí, že vás někdo sleduje, ale nevíte kdy, co, jak nebo proč. A byla zatraceně vělká tma, takže to taky ničemu moc nepomáhalo. Někde v lese zašustělo listí..

Uzumaki Rikuto

Rikuto měl furt pocit, že ho někdo sleduje. Ale nedával nic najevo, dále se procházel. Samozřejmě se ale snažil být v pozoru a využít tak trochu své ultimátní obrany proti taijutsu, kdyby na něj někdo zaútočil. Jen doufal, že to nebude nějaký hňup rusher, co na něj hodí hned nějakou Skovou techniku. Rikuto se na chvilku zastavil a s hlasitým zahraným zívnutím se protáhl. Toho využil k tomu, aby se lehce porozhlédl, ale byla fakt tma, tak to bylo asi dost k ničemu.

Rikuto se protáhl, a když se protahoval, jestli doopravdy dával pozor, slyšel zašustění listů někde napravo od něj. A netrvalo to dlouho..
.. všiml si, že zleva, úplně z druhé strany, na něj letí kunai. Základní, nic velkého, nic rychlého, ale letěl na jeho obličej. Někdo tam byl, a určitě neměl přátelské úmysly.

Uzumaki Rikuto

Rikuto náhle spatřil kunai. Mohl frajersky jen uhnout, ale minule na zkoušce na to doplatil. Kunai se tedy vyhnul, udělal otočku, aby pohledem zkontroloval, jestli kunai není nějaký maskovaný klon. Během otočky sáhnul oběma rukama do kapes, odrazil se a využil švih z otáčky a hodil do místa odkud přiletěl kunai 6 shurikenů, 3 z každé ruky. Dopadl přikrčený a obě nohy a zíral do křoví. Čekal na nějakou reakci.

Rikuto se dokázal vyhnout bez problémů, a i shurikeny hodil. problém bylo, že pak zůstávalo pořád to stejné ticho. Neslyšel dech, pohyb, šum, nic. Prostě.. ticho.
No, a přesně v ten okamžik si Rikuto všiml, jak se na něj valí vlna ohně z jiného místa v lese. bylo to rychlé, nepředvídané.. Rikuto neměl šanci se uhnout.
Taky ale nemusel. Ani mladý shinobi nestihl mrknout, a před ním stál někdo o dost vyšší. Jeho mentor, nikdo jiný.
"Suiton: Suijinchū!" prohlásil jasně a pomocí jeho úst se rychle objevila technika, která bez větších problémů uhasila techniku... a taky Kenshin poprvé ukázal že ovládá i Suiton, pokud se nemýlím.
"Je jich víc. Jeden přesně tam, kde teď ukazuje tvoje pravá ruka. Je tvůj." ohlásil rychle Rikutovi, mezitímco rychle připravoval další techniku.

Uzumaki Rikuto

A najednou na Rikuta vyletěla technika úplně z jiného místa než čekal. Naštěstí tu byl jako vždy sensei, který Rikuta zachránil. Poté Rikutovi prozradil polohu jeho nepřítele. Bylo jich tedy víc.
Jasnačka..!
Odpověděl Rikuto s úsměvem a rozeběhl se směrem, který mu ukázal jeho sensei. Rikuto tam nalítl trochu naslepo, ale byl typ bojovníka na blízko a tak mu ani nic jiného nezbývalo. Pravou ruku nechal Rikuto celou zastrčenou v rukávu, uprostřed dlaně už mu vykukovala 3cm dlouhá špičatá kost. Nebyl tedy tak neozbrojen jak se mohlo zdát. Okamžitě hledal svého protivníka.

No, a Rikuto i svého protivníka našel. Byl to vysoký shinobi, docela nenápadně vypadající. Vypadal vyděšeně, když tam Rikuto vběhl, schován dobře v křoví. Nebyl ničím jinak výrazný.. tmavovlasý, starší, než Rikuto. Určitě nečekal, že se tam objeví Kenshin, a už vůbec ne, že bude tak jednoduše objeven. Teď tam stál na milost a nemilost, skoro se snažil udělat něco rukama, snad techniku. Ale jestli mu Rikuto čas nedal, tak ho prostě neměl.
Z palouku se navíc ozvala nějaká technika, která byla hlučná, a ještě hlučnější řev protivníka, který se postavil Kenshinovi jako první. Bylo ale slyšet, že háže techniku další. Muselo jich tam být víc, než dva.

Uzumaki Rikuto

A Rikuto mu určitě čas nedal. Hned se na svého protivníka vrhl. Rikutovi bylo ale jeho protivníka skoro až líto. Ano, byli to oni, kdo Rikuta napadli, ale třeba to bylo čistě jen ze strachu. Rikuto každopádně nehodlal svého protivníka zabít, chtěl ho zpaficikovat, získat informace. Každopádně na svého protivníka hned skočil. Pokusil se ho povalit a přitisknout mu onu kost ke krku.
Hni se a rozpářu ti krk. Proč jste mě napadli, pod jakou spadáte vesnici?!
Zakřičel Rikuto, tedy pokud se mu podařilo přepadnout zaskočeného protivníka a svalit ho na zem.

Rikutovi se všechno podařilo tak, jak by chtěl, a shinobi za chvilku ležel na zemi, pod kostí své počítané oběti. Rikuto si mohl všimnout, že na hlavě čelenku žádnou neměl, z nějakého důvodu. Každopádně, když ho Rikuto dostal pod sebe, shinobi se jen hnusně zatvářil.
Bylo mu vyhrožováno. Shinobi se uchechtl, plivnul po Rikutově obličeji, a pak sám vyrazil krkem proti kosti, kterou na něj měl Rikuto připravenou. Už nebude dělat žádnou neplechu... ale taky už nikdy nikomu nic neřekne. Na Rikuto vystříklo spousta krve z aorty soupeře. Neměl šanci přežít... a hlavně nechtěl. Jakákoli měl tenhle člověk tajemství...nehodlal je dát dál za žádnou cenu.
"Rikuto?" zeptal se klidný hlas jeho senseie za ním. Ještě teď z něj byla cítit velmi silná chakra, ale.. vypadalo to, že je po přepadení.

Uzumaki Rikuto

Klečel ocáknutý krví nad tělem už mrtvého shinobi. Rikuto otočil svoji dlan a pohlédl na kost, z které odkapávala krev. Následně jí nechal zajet zpátky do těla, zvedl se a podíval se s úsměvem na senseie.
Myslím, že budu potřebovat koupel..
Pravil svým klasickým znakem. Bylo to poprvé, co Rikuto někoho zabil. I když ne tak zcela úmyslně. Připravoval se na ten moment dlouho, protože věděl, že jednou prostě přijít musí. Byl to zvláštní pocit, ale svým způsobem uspokojující.
Kdo to mohl být? Nemají čelenky..
Poznamenal Rikuto a ukázal na tělo mrtvého shinobiho.

"V pohodě?" zeptal se Kenshin, ale pak se trochu pousmál. Rikuto v pohodě byl. Nevěděl, jestli to byla profesionalita, nebo jestli si prostě neuvědomoval, co se stalo, ale obojí by to bylo dobré pro život shinobi. I takové to hold někdy je.
Pak se zatvářil zamyšleně. "Sledovali nás už docela dlouho.. a předtím Eriku. Ale nemám ponětí, proč zaútočili zrovna na nás.." poznamenal, a pak se oddechl. "Ale pleteš se. Mají ji u sebe, jen dobře schovanou. Podívej." Kenshin odhrnul nohavici toho mrtvého, a přeci jen čelenku měl, kolem kotníku - z nějakého důvodu. Tanigakure.
Kenshin sám si jí prohlédl, a vypadal u toho dost zadumaně.

Uzumaki Rikuto

Rikuto pokrčil rameny.
Jednou to přijít muselo sensei..
Odpověděl na to, jestli je v pohodě. Poté se rozpovídal sensei.
Tanigakure?
Dostal ze sebe Rikuto překvapeně. Ani nevěděl, že nějaká taková vesnice existuje, natož aby měl přemýšlet nad tím, proč zrovna oni je napadli.
Proč udělali takovou chybu a napadli mě? Nemohli vědět, že nespíte..bylo by mnohem jednoduší potichu napadnout vás, než útočit na někoho, kdo je vzhůru..
Tedy aspoň Rikutovi to přišlo logičtější.

"Dost možná jsi byl jejich cílem ty, a ne já, Rikuto. Nezaútočili na Eriku. Kdybych tu šel sám, nezaútočili by na mě. na tebe ale viditelně ano." dostal ze sebe zamyšleně Kenshin. Každopádně, zase jednou se nějak netajil s pravdou i přesto, že jeho učeň byl pořád ještě dítě. Kenshin ho už ale ani tak moc neviděl jako dítě.. ale jako shinobi. Budou horší pravdy, se kterými se bude muset vypořádat.
"No, zbytek cesty budeme muset být opatrní. Ale je fajn vidět, že ses nenechal odchytit jako blázen, Rikuto. Dobrá práce." dodal k tomu s úsměvem a rozcuchal Rikutovi vlasy. Zbytek cesty asi taková sranda už nebude... a nebo zažehnali všechna nebezpečí? Těžko říct, že!

Uzumaki Rikuto

Rikuto vykulil oči.
Na mě? Proč?
Zahulákal a ukázal na sebe. Sensei ho klasicky rozcuchal. Ještě že tu v okolí nebyly žádné hezké holky. Ale Rikuto to měl rád, bral to jako takovou pochvalu.
Možná byla blbost na zkousůkách ukázat své schopnosti..
Pravil trochu vážnejším tónem a pohlédl na senseie. Tedy aspom to byl jediný důvod, který Rikuta napadl. Proců jinak by na něj měkdo útočil? Nebo někoho bavilo napadat mladé shinobi? Kdo ví..