Cesta do Kiri - Hibiki, Taiyo, Itane

Bylo chvíli před devátou hodinou ráno u Konožské brány, kde se měly sejít 3/4 týmu 7 doplněné o 1/4 týmu 6. Sensei tam zatím nebyl, jak jinak.

Uchiha Itane

Itane si sice povídal s taťkou dlouho do noci, ale i tak byl schopný se ráno dostat vcelku snadno z postele a dojít k bráně na čas. Přeci jen měl ještě dost síly mládí. Dnes měl na zádech i menší batůžek s nějakou tou výbavou, protože netušil, jak dlouho bude pryč. Taky zvětšil zásobu shurikenů, aby mohl v případě nutnosti šetřit chakru a tak podobně. Jelikož neviděl ještě nikoho z dalších, co měli dorazit, tak se prostě opřel o bránu a čekal. Dokonce měl i čelenku uvázanou na volno kolem krku. Katanu měl připevněnou na boku batohu, tak aby mu byla k dispozici.

Hatake Hibiki

Inu, Hibiki nechodil pozdě, a nebyl zvyklý na to, aby někdo přišel před ním, tady to ale tak bylo. Možná to tak bude muset být, tohle nebyl jeho klasický tým.. i když to od něj nemělo až tak daleko... Yumiko mu bude chybět.
"Yo." pozdravil Itaneho. Neměl nejlepší náladu ještě ze dne předtím, ale zrovna Itane to vědět nemusel, tak se Hibiki i docela zdárně pokusil i o úsměv.

Uchiha Itane

Jako další se objevil Hibiki. Ten zlý chlapec, co mu včera odvedl Hinami... jak podlé. Naštěstí Itane nebyl pomstichtivý nebo tak něco, spíš to moc neřešil. "Hoj," odvětil mu na pozdrav a pousmál se. "Tak co, řekl ti strejda, kam to vlastně půjdeme?" zeptal se zvědavě. On věděl jen, že jde o diplomatickou misi... a to mohlo být kamkoliv, klidně za nějakými tuříny!

Hatake Hibiki

Musel kývnout. Pravdou bylo, že mu sensei neřekl přesně, kam půjdou, ale dal mu nápovědu a Hibiki byl dost chytrý na to, aby si spojil dvě a dvě dohromady. "Neřekl, ale říkal, že půjdeme navštívit kamarády ze zkoušek. Takže asi do Kiri." dodal k tomu své umění dedukce level Sherlock a lehce se usmál. Mělo to být diplomatické, ale... to možná bude s Kiri těžké. Je ale pravda, že nešlo přehlídnout, že všichni vybraní byli chuuninové. Hibiki doufal, že právě proto s nimi jde Itane a ne Yumiko... protože se bál, že se snad Yumiko něco stálo, zvlášť po té scéně na ošetřovně.

Uchiha Itane

"Ach, tak do Kiri... no to bude určitě snadná diplomacie," povzdechl si, když si vybavil to, co se stalo během zkoušek. Taiyo sice navázala kontakt s jedním z Kiri ninjů, ale čert ví, jak to s tím vším bude. No, naštěstí s nimi bude Hikumo, pokud se tedy někde neopozdí... jako třeba dnes. "Říkám si, že jsme neměli chodit na devátou, ale na dvanáctou," dodal Itane s úsměvem.

Taiyō Kurama

Taiyō dorazila jen tak tak. No dobře. Dorazila o pět minut později. Musela ještě ráno někam zanést jeden balíček.
Na zádech měla větší batoh, kde měla všechno možné. Dlouhodobá mise je přeci jenom dlouhodobá mise. Nabrala si i větší výbavu zbraní. Co kdyby náhodou něco. U boku se jí dokonce houpal na opasku nůž se zahnutou čepelí od Rina. Vlasy měla sepnuté do culíku.
"Ahoj." křičela na pozdrav u z dálky na ty dva. Když se dostala až k nim, tak je pozdravila ještě jednou. Pak se otočila na Itaneho. "Ještě se pořádně neznáme. Jsem Taiyō Kurama. Těší mně." představil se.

Hatake Hibiki

"Nepochybně." dodal k tomu jen tak nějak neutrálně. Ani nebylo moc, co jiného říct.. jasně, že to jednoduché nebude.
"Myslím, že už jsem ho i viděl jednou přijít včas..." odpověděl Itanemu ještě s pokrčením ramen. Bylo to při zkouškách? A nebo si to s někým plete? Obojí bylo dost možné, každopádně, třeba to dneska nebude v rámci hodin..
No, pak už se objevila i Taiyō. "Ahoj, Taiō.. připravena?" zeptal se jí s úsměvem, a protáhl se. Jo, zase začátek něčeho nového. Hibiki měl pořád v hlavě to ze včera a jen tak to nepustí, ale.. co se dalo dělat.

Kagami Hikumo

Sensei se dnes převedl a dorazil jen o deset minut později, než se měli sejít. Na zádech měl větší batoh a na tváři úsměv. "Tak co, dětska? Připraveni na výlet? Máte všechno? Dlouho se teď domů nevrátíte a pro nic se vracet nebudeme." zeptal se jich, když dorazil.

Taiyō Kurama

"Jo. Připravena. přikývla Taiyō Hibikimu. Za chvíli po ní tu byl i sensei. Znovu energeticky přikývla. Připravena byla a zabaleno vše snad také měla. Třikrát to kontrolovala, tak snad opravdu měla. Batoh byl na to těžký dost. "A co je to vlastně za misi Hikumo-sensei?" zeptala se Taiyō. Přeci jenom na tohle se včera ani nezeptala.

Hatake Hibiki

Jen s úsměvem přikývl na Taiyō. Čekal tuhle odpověď ať by se dělo co by se dělo, ale hej, lepší to mít potvrzené. A chvilku potom přišel i sensei, což bylo docela překvapení.. protože to ještě bylo docela načas.
"Mamiiii, potřebuju čůraaat." pronesl jen tak se sarkastickým podtónem, když je tam Hikumo kontroloval. Nebyli to už až tolik děti, jako chuunini by přeci měli být alespoň nějak překvapení.. akorát Hikumo to tak asi ještě neviděl.
"Doufám, že jim jdeme vyhubovat, a ne je chválit." hodil ještě s trochu zvědavějším výrazem po senseiovi.

Uchiha Itane

"Jo, občas za mých 12 let včas přišel... docela zázrak vždycky. Záleží jak je to důležité," postěžoval si Itane trochu na strejdu, ale nakonec mu to mohlo být jedno, protože vždycky pak udělal to, co od něj potřeboval. Nebo naopak.
Každopádně, pak dorazila Taiyo, která se mu raději i představil. "Ahoj, Uchiha Itane, těším se na naší spolupráci," pronesl k ní s úsměvem.
Nakonec dorazil i Hikumo a tak byl celý orchestr pohromadě. "Jo, mám všechno, jdeme," tohle nebylo jejích první rodeo, tak snad věděli, co si zabalit. "Jak přesně s nimi máme diplomatit? A o čem přesně?" zeptal se Itane.

Kagami Hikumo

Kdyby byl Hikumo zlý člověk, připomněl by Hibikimu, že žádnou mámu nemá. Ale, jelikož byl hodný, tak nad tím jen s úsměvem zavrtěl hlavou. Pak se Taiyo zeptala, co je to za misi. Jo..ona vlastně byla jediná, co se ho nezeptala. Do toho se ozval i Hibiki a Itane měl taky otázky. No a tak to vzal Hikumo popořadě. "No...jdeme na diplomatickou misi do Kiri. Jdeme s nimi probrat to, co se stalo na zkouškách. Hlavně jim tedy vyhubovat,jak řekl Hibiki. Diplomatit s nimi budu hlavně já. Nikdo o této misi neví kromě tohohle týmu, Hokageho, Mizukageho a pár jím vybraných lidí. Je to zamaskované jako takové...soustředění...prostě výlet s tréninkem. Proto máme na cestu do Kiri spoustu času a procestujeme po cestě kus světa, abyste se taky někam pořádně podívali." vysvětlil jim. Před tím si samozřejmě ověřil, že nikdo kolem není, kdo by je mohl slyšet a mluvil tak, aby ho slyšeli jen ti tři.

Hatake Hibiki

"Super. Turistika." pronesl trochu otráveně, ale to byl jen obal. protože se strašlivě těšil, až něco ze světa taky uvidí. A stejně tak se těšil, jak a co se bude diplomatit. On přeci měl všechny ty svoje strategické hry a myšlení rád, a tohle mohlo být naučení nějakých nových prvků v praxi. Protože jak věděl každý zkušenější, boj je jen polovina strategie. Druhá polovina je mír.
Musel se usmát. Už se těšil, až vyrazí. určitě pro Hinami najde něco pěkného, jak slíbil.

Taiyō Kurama

"Hmmmmm, aha." přikývla Taiyō překvapeně. Ještě, že o téhle misi nikdo neví. Některým lidem by se to těžko vysvětlovalo. Přesto vidina nového dobrodružství a nových míst byla krásná. Těšila se i na to trénování, až se zase naučí něco nového. No a vyhubovat ninjům z Kiri jistě nebude takový problém. Zvlášť, když bude hubovat Hikumo-sensei. Taiyō si popondala batoh lépe na záda. Teď už jen s úsměvem čekala, kdy vyrazí. Avšak zůstávala obezřetná, sice by to měla být diplomatická mise, ale to neznamená, že se cestou nic nestane. Taiyō tuhle misi brala jako další část zkoušek.

Uchiha Itane

"Proč vždycky když se řekne, že o tom ví jen pár lidí, tak o tom vždycky vědí i ti špatní?" podotkl Itane, jaká byla statistika nebezpečí u takovýhlech misí. Navíc, diplomaty si vždycky bral někdo na mušku, to četl i v knihách. Ale zase, byla to úžasná příležitost nabrat nějaké zkušenosti z opravdového boje. Naštěstí s nimi byl Hikumo a to nebylo žádné B-čko, co se schopností týkalo, takže by to snad mohli projít ve zdraví.

Kagami Hikumo

"Kdo si bude stěžovat, toho nechám někde na moři." poznamenal Hikumo vážně. Kdo ví, jestli to myslel vážně. U něj člověk nikdy nevěděl. "Aspoň pak budete mít o čem vyprávět, až se vrátíte. A můžete nakoupit nějaké pěkné suvenýry z jiných zemí." řekl, aby je trochu navnadil. Při tom se podíval na Hibikiho. Přeci jen si moc dobře pamatoval to, co se včera dělo v zahradách Sarutobi klanu.
"Protože se obvykle najde alespoň jeden šupák, co neudrží pusu zavřenou. Takže se ujistěte, že vy jimi nebudete, ano?" pronesl k nim. "A teď pojďte, rád bych se ještě před setměním dostal do dalšího města." řekl ještě a vyrazil na cestu.

Hatake Hibiki

jen se usmál nad tím, že zůstane ponechán na moři. Tomu by snad skoro i věřil. Každopádně, dostali všichni svoje odpovědi a mohlo se vyrazit.. jen ještě musel Hibiki pořádně zmrazit Hikuma pohledem. Se tady snažil soustředit na misi a nové poznání, a on mu to stejně připomene.
"Slyšel jsem, že hlavy senseiů jsou teďka in." odsekl Hikumovi, ale pak se musel usmát. Byl to šupák, ten člověk. Co se dalo dělat.
Vyrazit!
A tak to přesně Hibiki udělal, protože se na to vlastně docela těšil. Uvidí něco nového, zažije něco nového, co víc si přát?!

Taiyō Kurama

Taiyō se usmívala, ale samozřejmě poslouchala a přikyvovala. Konečně mohli vyrazit. Taiyō se naposledy podívala směrem do Konohy. Zhluboka se nadechla. Prozatím sbohem. řekla si a s výdechem se otočila směrem na cestu. Konečně udělala první kroky mimo Konohu. Parádní pocit. S úsměvem si vyšlapovala.

Uchiha Itane

A tak se šlo. Itane zůstával na pozoru, obvykle jim okolí kryla Hinami, ale v tomhle týmu Byakugan neměli, takže to byl trochu problém. Ono celkově vlastně Itane netušil, jak s nimi bude vycházet, kdyby na něco přišlo. Ve svém klasickém týmu už věděl s čím mohl u kolegů počítat, ale tyhle teď znal jen ze zkoušek. Hibiki čaroval s ohněm a Taiyo ujížděla nejspíš na genjutsu. A Hikumo... byl Hikumo.

Kagami Hikumo

"Říkáš, že půjdeš najít Sarua, jo..." poznamenal pobaveně nad Hibikiho slovy. Moc dobře věděl, co tím ten šupák myslel. No a tak jste vyrazili na cestu. Ušli jste nějaký ten kus cesty, dokud nebyli z dohledu Konohy. Pak se sensei zastavil a udělal jednu jistou věc. Kousl se do prstu, složil pečetě a s plácnutím do země si přivolal vlka. Hibiki ho znal. Byl to ten samý, co za ním přišel na ošetřovnu a který včera byl se senseiem v zahradách Sarutobi klanu. "Tohle je Kiba. Můj věrný partner a přítel. Je pro mě asi jako je Biscuit pro tebe, Hibiki." představil vás a vlk na vás kývl. "Bude hlídat okolí. Ale mějte na paměti, že se může kdykoliv vše pokazit. Takže buďte i tak ostražití." vysvětlil a varoval vás. No a v téhle nové sestavě jste pokračovali dál. Po chvíli se Hikumo opět ozval. "Takže...teď, když už jste všichni chuunini...jak bychom podle vás měli pokračovat dál? Co bychom měli po cestě dělat? Přemýšlejte, jako byste tenhle tým vedli vy." pronesl k nim a čekal, co zajímavého se dozví.

Hatake Hibiki

Musel se zachechat. Snad se Saru nenechá někde chytit sám, když šel na tu svoji veledůležitou misi. Ale na přemýšlení o něm nebylo moc prostoru ani chutě.
Objevil se vlk, jeho známý už z nějakých setkání předtím, i když nikdy neznal jeho jméno. Kiba. To znělo jako hrdé, odvážné jméno. Znova se Hibikimu na tváři objevil úsměv. "Tak to ti děkuju, Kibo, že jsi mi senseie držel na živu tak dlouho." pronesl se zachechtáním. Stejné, co Biscuit? Ten zachránil Hibikiho tolikrát, že Hibiki už raději ani nepočítal.
Musel se zamyslet, když Hikumo vydal další rozkaz, rozkaz o přemýšlení. Mezitím, co šel, rozhodl se podělit s první věcí, která ho napadla.
"Jsme skupina schopných shinobi, na cestě vyhubovat jiné vesnici. Musíme být opatrní, ale.. neměli bychom se schovávat. Tohle je chvíle, kde musí být vidět síla Konohy a téhle družiny, jinak si Kiri z našeho varování nic nevezmou. Nesmíme po cestě vypadat slabí ani vystrašení." dodal svůj verdikt toho, co si myslel.

Taiyō Kurama

Chvilku šli, než se zastavili. Taiyō sledovala, jak se v obláčku kouře objevil krásný vlk, který se jmenuje Kiba. To jméno k němu sedělo. Taiyō neuměla vysvětlit jak, ale prostě jí to tak přišlo. Taiyō na vlka mávla. "Ahoj." dodala k mávnutí. O možném nebezpečí věděla, nebo spíš tušila. Přeci jenom už nebyli zavřený v Konoze, ale na cestě. Takže už předtím se snažila dávat pozor na své okolí. Avšak teď, když na to byla upozorněna, tak začala být ještě ostražitější. Znovu se vydali na cestu. Po chvíli Hikumo promluvil zase. Taiyō se zamyslela. Takovéhle věci hold už bude muset zvládat. Přeci jí nepovýšili jen tak. Mezitím promluvil Hibiki. "Hibiki má pravdu. Jsme na diplomatické misi, takže není potřeba se schovávat. Ale také o nás nemusí být hned vědět. Chtělo by to prostě zapadnout." pousmála se Taiyō. "Určitě bych nezapomínala na okamžik, kde se může vše pokazit. Takže být připraven ochránit ostatní. Možná pro jistotu i noční střídavé hlídky." dodala ještě. Možná to přeháněla, ale byla to její první mise. Předtím o nich mohla jenom číst a tam není vždy všechno.

Uchiha Itane

Strejda aspoň částečně nahradil přítomnost Byakuganu v týmu, což bylo dobré. Pak je Hikumo vyzval, aby navrhli plán postupu. Itane se zamyslel. To, co říkali jeho kolegové dávalo smysl, i když to bylo trochu problematické, hlavně ta Hibikiho část. "Hmmm, asi bychom se neměli pohybovat nějak pomalu, ale zároveň bychom čas od času měli udělat nachvíli pauzu, abychom se úplně nevyčerpali. Sice je doba míru, ale měli bychom být připravení třeba na útok banditů. Mohli bychom udělat obvyklou formaci, s tím, že podle toho, co jsem viděl bych já tvořil předek, za mnou Hibiki na střední vzdálenost a uprostřed Taiyo. A vzadu ty. Kiba by kroužil asi tak nějak okolo. S hlídkami souhlasím. Měli bychom udržovat komunikaci v případě problémů říct. Hodně by napomáhalo znát aspoň terén, ale s tím tu nikdo z nás nemá zkušenosti, takže výběr míst na odpočinek bude na tobě. Pak by to chtělo, protože jsme více méně nově utvořený tým, znát své schopnosti trochu podrobněji, abychom jako velitelé věděli jak v případě nouze vydat rozkazy. Nebýt zbrklí a spolupracovat?" zkusil to Itane takto. Sám by to tak udělal. Nebyl sice žádný Nara, ale o tohle se zajímal třeba víc jak Hibiki o Hinami. A postupoval prostě logicky. A jo, bral to jako novou jednotku, protože on jejích plný rozsah schopností neznal, věděl jen to málo, co bylo vidět na zkouškách. A tam byla dost mlha. A oni jeho vlastně neviděli vůbec.

Kagami Hikumo

Vlk se vědoucně ušklíbl, nad Hibikiho slovy. Jj, asi to byla pravda.
Hikumo trpělivě čekal, co z jeho svěřenců vypadne. Musel si nad tím povzdychnout. "Víceméně máte všichni pravdu, ale nejvíc to trefil Itane." pronesl. "Avšak zapomínáte na jednu věc. Jsme sice na diplomatické misi, ale o tom nikdo neví. Správně jsme na týmovém soustředění." připomněl jim. "Itane je tedy vůdcem týmu, dokud nedorazíme do dalšího města." rozhodl a jak už tedy Itane rozhodl, zařadil se úplně dozadu.