Cesta do Kiri - Hibiki, Taiyo, Itane

Hatake Hibiki

"Hmm." pronesl jen a nesouhlasně zatřásl hlavou. "Co je pointa diplomatické mise v čase míru, když o ní nikdo neví? Protiřečí si to.. jako když jste vegetarián, tak zajdete na Barbeque protože se jinde nenajíte. Nedává to smysl...Pokud teda někomu nechcem vyhlásit válku." sdělil jen otráveně. Diplomatické mise mohly být utajené, ale znamenalo to, že měly utajené důvody. Jako spiknutí, plánování proti někomu a podobné. Pointa téhle mělo přece být, že se Konoha stará o svoje lidi a že si nenechá nic líbit. A to by měl přeci logicky vědět každý? Hibiki musel znova nesouhlasně zakývat hlavou.
"A navíc, Itane řekl spoustu slov, ale všechno co z něj vypadlo byla formace, a poslední věta, ale ta zas byla jak z mateřský školy. 'Nebýt zbrklí a spolupracovat'. Pche." řekl si pro sebe pořád nesouhlasně Hibiki. Nebyl tady ale, aby vařil vodu, a tak nic už neříkal.

Taiyō Kurama

Taiyō se toho měla ještě hodně co učit. Ve strategii se nevyznala jako Hibiki, nebo Itane. Takže nakonec byla i radši, že velení dostal Itane. Aspoň se něco víc přiučí.
Taiyō se otočila na Itaneho. "Jak jistě dobře víš, specializuji se na genjutsu. Takže vlastně nějaké narušení mysli. Bohužel některá genjutsu umím použít jen na jednoho protivníka po určitou dobu." shrnula to Taiyō velmi zrychleně. Vychrlení názvů technik by mu stejně nic moc neřeklo a pokud ho to bude zajímat víc, tak se jistě zeptá. No jinak se taky zařadila tam, kam měla do formace.

Uchiha Itane

Hikumo z něj hned udělal šéfa jednotky... to teda nečekal, protože by ho to nejspíš ani v duchu nenapadlo, že na něj jeho strejda přehodí něco takového. Taiyo hned zahlásila, co uměla a Itane to s kývnutím přijal. Pak ještě mrkl na Hibikiho. "Co přesně umíš vlastně ty, krom obětování vlastních střev a katonu?" vyjmenoval to, co o Hibikim věděl a pak ještě koukl na Hikuma než se rozešel dál: "No, v tom případě jsme určitě hrozně v pohodě, kdo by napadl neškodné ninji na soustředění, že?" pronesl spíše ironicky a pak tedy vyrazil určeným směrem k té vesnici. A teď dával ještě větší pozor, nechtěl to hned napoprvé podělat.

Kagami Hikumo

A bylo to tu...první stížnosti a ironické poznámky. Wow. Hikumo si povzdychl. Tohle bude dlouhý výlet. "To, že je doba míru neznamená, že je ve světě bezpečno a že neexistuje někdo, kdo by to chtěl zmařit. Vždy se najde někdo, kdo by měl z toho užitek. Obzvlášť, když jde o diplomacii s tou nejvíc problémovou velkou vesnicí. A to nepočítám různé bandity a jiné šupáky, na které můžeme po cestě narazit." pronesl na ironické poznámky svých studentů.

Hatake Hibiki

"Já neřekl, že se nám nemůže nic stát. Já řekl, že pokud se před tím budem schovávat, naše slova nebudou mít žádnou váhu." dovysvětlil ještě otráveně Hikumovi. Vypadalo, že tady šel docela kompletně nepochopen.. i když jemu osobně to přišlo naprosto jako facka jasné. Musel si oddechnout.. tohle bude dlouhý výlet.
"Přesně to umím. Až budeš potřebovat vnitřnost navíc, dej vědět." odsekl pak ještě otráveně Itanemu. Nemohl se brát za nějakého ničitele bandy a plánu, protože fakt neuměl nic moc jiného než katon. Ale jeho zbraní byl mozek mnohem víc než techniky, a to tady nikomu vysvětlovat nemusí. Zvlášť, když do dalšího města byl jen pěšák v Itanově armádě tří.

Taiyō Kurama

Taiyō poslouchala to pošťuchování. Bylo velice zajímavé sledovat, jak dokáže ovlivnit celý tým změna jednoho člověka z týmu. Byla tedy pravda, že Itane mluvil mnohem víc než Yumiko, která sotva řekla větu. Taiyō se prostě jen culila a šla dál. Během toho pozorovala své okolí.

Uchiha Itane

Jo a tak se šlo. Bylo pozitivní, že Hibiki zatím doplňoval Rikutovu funkci cvoka, Itane se cítil jako doma. Po nějaké době, pokud tedy to město nebylo hned za rohem, udělal Itane onu plánovanou pauzu, zhruba na 10 minut, aby se všichni mohli občerstvit dle potřeby. "Jak vypadá cesta před námi? Nemáš po kapse mapu?" zeptal se Itane Hikuma.

Kagami Hikumo

Šel úplně vzadu s pobaveným úsměvem sledoval tenhle podivuhodný tým. Byla tam tichá a veselá Taiyo, otrávený a ironický Hibiki a nakonec Itane, vůdce a další ironická složka týmu. No...nekecal mu do toho a prostě si užíval procházku. Kiba si tam tak běhal kolem. Chvilku byl úplně vepředu, jindy zase u jednotlivých členů týmu. Pak se Itane rozhodl pro přestávku. Hikumo se tedy opřel zády o strom a čekal. Měl větší výdrž jak oni, klidně by zvládl ještě pokračovat, ale oni ne a Itane byl tu šéf. "Jen les. Mapu mám." odpověděl mu a vytáhl z brašny mapu. "Míříme do Otafugu." informoval ho.

Hatake Hibiki

No, zrovna Hibikiho fyzička taky nebyla nijak zlá, i když mladý kulturista to teda taky nebyl. Necítil se přespříliš unavený, ale proti přestávce nic neměl. Rozhodl se vytáhnout pití, kde se pořádně napil, taky jakousi rýžovou kouli. Co zbylo ze včera. Smutné, smutné jídlo.
Hibiki ho smutně smutně žvýkal, mezitím co koukal po ostatních se stále otráveným výrazem ve tváři. Jop, klasicky náladový člověk. Taky ale koukal kolem.. už byli nějaký kus od Konohy, třeba uvidí něco cool. Nějaké otázky nechal na Itanem.. jakožto velký Vüdce se měl starat on.. Vlastně měl Hibiki alespoň klid. Pozitiva.

Taiyō Kurama

Taiyō zjistila, že vůbec není zvyklá na pochody a to toho ještě tolik neušli. S velkým potěšením se posadila na zem. Z batohu vyndala vodu a jednu sušenku. Potřebovala doplnit energii.

Uchiha Itane

Itane sledoval, jak Hibiki jedl smutné, smutné jídlo, přičemž byl sám smutný. Jak smutný příběh. No, Itane k němu přešel a vylovil krabičku, kde bylo poměrně dost čerstvých jahod. Aspoň nakupovat Akitoshi uměl. Přešel k Hibikimu a pár mu jích nabídl. To samé pak udělal u Taiyo a i Hikuma. Od něj si pak vzal mapu a začal jí studovat. Hledal jakékoliv místa, které doslova vybízela k přepadení.

Kagami Hikumo

Sledoval své studentíky. Jednoho smutného, což Hikumo chápal po tom, co včera viděl. Druhá, na které se podepsala cesta sem, jelikož měla horší fyzičku než oni. No a třetí, co rozdával jahody a študoval mapu. Itane z mapy vyčetl akorát tak to, že zbytek cesty budou muset jít lesem, což bylo ideální místo na přepadnutí...avšak...ten les byl opravdu velký. To si úplně říkalo o nějakého Ribina Hooda.

Hatake Hibiki

No, nikdo nic moc neříkal. Dostal jahody. Podíval se na Itaneho.
"Dík." pronesl jen a jedné se chopil, aby se teda jako neřeklo. Byla dobrá, ale další si brát nemohl pochopitelně.
Každopádně, Vüdce dostal mapu, takže pravděpodobně plánoval. Hibiki se rozhlédl. Viděl les. Asi půjdou lesem. Jen ne Rybina Hood, jak psala Pepí, to zní nebezpečně, zvlášť, když šli do Kiri.
Každopádně, neměl moc co dělat kromě svačení. Nechtěl nic říkat. Hodil pohled na Hikuma. Měl chuť udělat ohnivého motýlka a vpálit mu ho do obličeje, ale nechal to raději být.

Taiyō Kurama

Taiyō si od Itaneho také vzalaj jahodu. Už jí delší dobu neměla, takže si jí opravdu vychutnala. No sušenka, jahoda a doušek vody jí zase dodalo energii, takže byla připravena opět vyrazit na cestu. Taiyō se podívala na Itaneho, jak študuje mapu. "Tak jak to vypadá?" zaptala se ho. Ráda by totiž věděla, co jí čeká dál. Co všechny čeká.

Uchiha Itane

"Zalesněně," shrnul jednoslovně a trochu si povzdechl. Tohle bylo na prd, mohli na ně vyskočit kdekoliv. "Vypadá to, že prostě budeme muset zkusit štěstí a snad projdeme," dodal nakonec a vrátil Hikumovi mapu. Jo, moc tréninku v terénu ještě neměli, tak tohle byla skvělá příležitost jak padnout do nějaké pasti. Itane nakonec uklidil své věci a připravil se k odchodu. "No, tak pojďme zjistit, jaké překvapení skrývá les..." jojo, Bobin Hood a jeho parta zhulenců by to mohla rozjet. Jakmile byli všichni připravení, tak prostě šli dál. Pokud na ně spadne strom, PP to bude vědět jako první.

Kagami Hikumo

Mezitím, co Itane študoval mapu. Hikumo přešel blíže ke svému druhému studentovi, neboli Hibikimu. Všiml si, jak je nabručený a otrávený. A vlastně...vypadal, jako by chtěl senseie nechat vybuchnout nebo tak něco. "Chtěl jsem se ti omluvit za ten včerejšek. Kdyby tam už nebyl Saru s Aiko a byli jste tam jen vy, nechal bych ti info o misi doma. Ale musím uznat...dobrá práce." pronesl k němu a při poslední větě se usmál a zvedl palec. Pak mu Itane vrátil mapu a Hikumo jí zase strčil do brašničky. Kiba si tam celou dobu lovil nějakého motýla. No a pak Itane zavelel, že je čas pokračovat. Zatím se vše zdálo v pořádku. Dokud jste všichni neuslyšeli Kibovo vrčení. Naježil se mu kožich a s vyceněnýma zubama se rozhlížel kolem jakoby nevěděl, kam se dívat dřív. "Něco se blíží. Odevšaď. Připravte se." pronesl ke svému týmu Hikumo a vytáhl svitek, ze kterého si vyvolal katanu. V očích se mu objevil sharingan.

Hatake Hibiki

Hibiki byl trochu překvapen, že se Hikumo rozhodl s ním o tomhle mluvit, a ještě k tomu se mu dokonce omluvit. Musel se usmát, i když k tomu přidal řádku kyselosti, protože jinak by to nebyl on. "Možná tě zatím ušetřím." pronesl jen tak odlehčeně, jakoby nic neřekl, ale Hikumo věděl, že jeho omluva byla přijata. Jasné, že se Hibiki ale nenechá jen tak... šlo o Hinami!
Každopádně, pak si vyslechl dokonalý plán hodný taktického génia. "'Tak pojďme zjistit, jaké překvapení skrývá les..'.. poslední slova Publicia Quinctilia Vara, rok 9." pomyslel si kysele Hibiki. Jasně, někdo takový asi v Konoze neexistoval, ale moc dobré na to, aby to nebylo použito.
Každopádně, dali se znovu na cestu a les nezklamal. Vždycky nějaké to překvapení je. Hibiki vytáhl kunai v ruce pravé a levou už měl připravenou pro případný oheň. Vzhledem k prostředí s ním chtěl ale spíš šetřit. Vesnice skrytá popelem už tak dobře nezní.

Taiyō Kurama

"Ouuuuu." přikývla Taiyō. Na slovo "zalesněně" se prostě jinak reagovat nedalo. No což. Schopnosti, na vypořádání se s problémy, mají. Nebo by aspoň měli mít. Takže Taiyō jen pokrčila rameny, zabalila a zavřela si bágl, který si pak hodila na záda. Sušenka bágl zas tolik neodlehčila, jak Taiyō doufala. Vlastně vůbec. I tak se zase zařadila na svojí pozici a všichni vyrazili. Šlo se v klidu, dokud Kiba nezačal vrčet. Taiyō znervóznilo to, že možný útok může jít, nebo spíš půjde, ze všech stran. Jak Hikumo zavelel, tak Taiyō okamžitě čapla nůž od Rina a připravila se do bojové pozice. Zády ke klukům, aby pokryla jednu možnou stranu útoku a záda přitom měla kryté.

Uchiha Itane

Jo, vypadalo to, že les opravdu skrýval nějakého proslulého banditu a skupinu favoritek. Itane stejně jako Hikumo aktivoval sharingan a vytasil katanu. Dokud byli na cestě, tak měl dost prostoru kolem sebe, aby s ní mohl manipulovat. "Zády k sobě," doporučil, co už Taiyo udělala instinktivně. Vzhledem k tomu, že byli kolem dokola, nemělo smysl zachovávat původní formaci pro přesun vpřed. Pak už jen stačilo čekat na kamarády, kteří měli přijít.

Kagami Hikumo

Na Hibikiho slova, se pousmál a rozcuchal mu vlasy, jak to v tomhle RPG dělá každý sensei. 
No a pak jste byly v pravděpodobném obklíčení. Kiba stále vrčel a díval se všude kolem. Vy jste stáli zády k sobě, což byla základní obranná formace. Chvíli se nic nedělo. Možná proto, že Kibův nos byl tak skvělý, že cítil nepřítele na velkou vzdálenost. A nebo proto, že nepřítel vyčkával. Toho, co přišlo, si jako první všiml Hibiki. Poměrně rychle se k vám řítila...jakási mlha, ze všech stran. Itane s Hikumem v tom viděli chakru. To nejzvláštnější na tom ale bylo to, že ta mlha měla lehce narůžovělou barvu. Toho si zase jako první všimla Taiyo. Mlha byla stále blíž a blíž, dokud vás neobklopila úplně.

Hatake Hibiki

Hibiki sykl, když viděl, co se to k nim zase řítí. "Mlha." odsekl jen, aby varoval všechny ostatní toho, čeho si asi všimnul první. Mlha byla vždycky problém. Ještě předtím, než je obklopila, šept po Itanem.
"Mám svítit, nebo budem dělat, že tu nejsme?" zeptal se vůdce. Obojí bylo možnost. Mohl udělat z ohně něco, co by mělo být schopné prosvítit alespoň blízké jejich okolí. Dal by tím jejich polohu soupeři, ale alespoň kousek by viděli. A nebo mohli zůstat ticho a doufat, že ta mlha je klasikcká Kiri a že se tam budou orientovat podle zvuku. Hibiki byl možná salty, ale tohle byla vážná situace a musel respektovat Itaneho velení. Není nic horšího, než když vám plán zkazí tvrdohlavý spolubojovník.

Taiyō Kurama

Taiyō tedy čekala zády ke klukům. Nůž pevně svírala v ruce a byla připravena hned reagovat. Po chvíli Hibiki poukázal na to, že se k nim blíží mlha. Sakra. zatla Taiyō zuby. Mlha byla problém, už během zkoušek se v ní hodně špatně orientovalo. Teď taky určitě sotva uvidí před sebe. Pak Taiyō nechápavě pootočila hlavou. "Je narůžovělá." řekla nejdříve velmi potichu. Pro sebe. "Ta mlha je narůžovělá." zopakovala po chvilce o něco lépe, aby jí slyšeli i ostatní. To že mlha měla barvu Taiyō znervózňovalo. Instinktivně si přiložila levou rukou s rukávem k nosu. Druhá část zkoušky jí trochu vyškolila. Ale stejně asi obyčejný rukáv nepomůže. Kdoví, co to vůbec je.

Uchiha Itane

Mlha, proč to byla v poslední době vždycky mlha? Tady jim sharingan tolik nepomůže, zde by se hodil Byakugan. No, ale ten neměli. "Ještě s tím počkej," požádal Hibikiho a mrkl na strejdu s prosbou: "Nemáš tam nějaký fuuton?" Za život už možná nějaký zkopíroval a teď by se to náramně hodilo.
Pak si Taiyo všimla, že byla narůžovělá, což prvně Itane neviděl, protože na to koukal Sharinganem. Proč sakra narůžovělá? Že by do té mlhy bylo něco přimíchané, nějaký uspávací tentononc nebo něco takového? Nebo prozměnu nějaká hořlavina? Moc proměnných tu hrálo roli a to vůbec nebylo dobré. Rozhodnout to mohl fuuton od Hikuma nebo budou muset dál improvizovat.

Kagami Hikumo

Na Itaneho otázku, jestli nemá nějaký fuuton, se jen uchechtl. Hikumo uměl skoro všechno, takže bylo jasné, že nějaký fuuton je pro něj hračka. "K zemi." zavelel,složil pečetě a roztočil se. Při tom z úst vypustil proud vzduchu, který odvál část mlhy. Jenže na její místo se hrnula okamžitě další, takže to bylo málo platné. Hikumo se po tom dlouhém výdechu, musel nadechnout a bohužel vdechl tu mlhu. Viditelně se mu zamotala hlava. Možná z toho točení... "Nedýchejte to.." vydechl a pak to s ním seklo. Padl nejprve na kolena a pak i zbytkem těla na zem. Kompletně ztratil vědomí. Byli jste v tom sami. Mlha byla...nad vámi...částečně...Vznášela se asi deset centimetrů nad zemí.

Uchiha Itane

Jo, tohle nebyl úplně tak velkolepý fuuton jak od strejdy očekával, takže to úplně nevyšlo. Vlastně, nevyšlo to vůbec! Protože jim tam Hikumo odpadl. Takže to bylo tak, jak si myslel. Do té "mlhy" bylo přidané něco, co člověka oddělá. "K zemi!" pronesl, když si všiml, jak se mlha vznáší nad zemí. V tom mu dost pomohl sharingan, protože díky němu aspoň viděl přesně, jak se mlha rozpínala kolem nich. Jo, co teď? Musel něco vymyslet. Rychle přelezl ke strejdovi, aby zkontroloval, jestli ještě žije. Tep musel umět nahmatat každý ninja. A kdyby ne, tak viděl, jak funguje jeho chakra oběh. Jakože, byla tu možnost, že by se mohli zkusit podplazit, ale budou ho muset nejspíše odtáhnout. "Můžeš přivolat toho psa? Je dost malý, aby se dokázal pohybovat pod mlhou," zeptal se Hibikiho.