Rikutova cesta do Kiri

No, Rikuto je šupák když zapomněl, proč by tam mohl být havran a Aki ještě mnohem větší, ale co se dalo dělat. Když nevěděl, nevěděl. Havran nic nedělal.. koukal na to, co se tam jak dělo. Prohlížel si zdi, prohlížel si stojan, Rikuta, další předměty v místnosti. A stejně tak koule létala neklidně kolem, nezůstávala na místě.
No... a jinak šel Rikuto ke stojanu. Nic víc.

Uzumaki Rikuto

A tak Rikuto došel zřejmě úplně v pohodě ke stojanu. Natáhl ruce před sebe, propletl prsty a prokřupal si klouby. Poté dal ruku nad jeden ze svitků a nervózně se přibližoval. Nakonec tedy svitek čapl, otevřel a no..začal číst asi? No prostě se podíval dovnitř.

Dovnitř se nepodíval, jakmile totiž chňapl po svitku, celý stojan zmizel. Někde ze tmy se ozval divný zvuk, který byl havraní facepalm, ale to Rikuto nemohl vědět. pak se ozval zvuk horší. Země se párkrát zachvěla, ohnivá koule létala sem a tam, jakoby něco hledala. A našla. Někde ve zdi se otevřela jakási tajná komora, ze které vylezl... shinobi? Nevypadal tak moc. Divně vrzal když chodil, vypadal jako zombie, a na hlavě měl masku. Nevypadal moc rychle, vytáhl ale kunaie a po Rikutovi je hodil.

Uzumaki Rikuto

Genjutsu?!
Vypadlo z Rikuta překvapeně a začal se trochu kymácet, když se zem otřásla. Mohlo ho napadnout, že když je stojan takovej krásnej, tak na tom něco nehraje. Ale Rikuto no. Najednou mu ohnivá kulička ukázala nějakého shinobiho, nebo loutku? Rikuto každopádně včas zareagoval a kunaiím se vyhnul.
Nechci se prát, umíš mluvit?!
Zakřičel a asi doufal, že se to něco zastaví a všechno mu ukáže a pomůže mu. No, naivní Rikuto.

No, něco mu ukázal určitě. Byla to pěst. Letící po Rikutově obličeji. Rikuto nebyl připraven a pěstí dostal, ale nebyl to až tak těžký hit. Jen ho teď bude bolet nos.
Vypadalo to, že si.. ta věc?... zrovna moc povídat nechce. Stál tam v bojové pozici, a čekal, co Rikuto udělá.
Ohnivá kulička vzala iniciativu, a práskla do tvora, ten jakoby si jí ale ani nevšiml. I když to byla vlastně rána ohnivou koulí..nic. Ani se nehnul. A tak to vzdala a letěla zpátky, aby alespoň svítila na Rikutův boj. Tomu něčemu asi došla trpělivost, jestli něco takového měl, a rozeběhl se na Rikuta, připraven na nějaké taijutsu.

Uzumaki Rikuto

A tak Rikuto hned dostal jednu na nos. Naštěstí Rikuto byl už poměrně zvyklí chytat rány a tak se i po téhle zvedl. Rikuto se podíval odhodlaně na tu zombie věc a s úsměvem jí vyběhl naproti. Zatím to vypadalo, že věc ovládá pouze taijtusu, takže by Rikuto snad měl být ve výhodě. Rikutovi z dlaně a loktů vyjeli kosti a hned začal svůj akrobatický styl, který mu umožňoval nejen útočit pěstmi, ale i kolem sebe sekat právě kostmi. Nepřítel se tak musel krýt na více místech naráz.

Nepřítel se nenechal nijak moc zanhanbit. Něco jako kosti mu totiž vyjely také, v podobném stylu jako Rikutovi. Rikuto ale mohl vidět, že to kosti nejsou.. celé tohleto bylo trochu jako boj s nějakým divným cvičným panákem. Kryl se přesně tak, jak Rikuto útočil, a sám udělal několik výpadů,. al bitva se tak nějak dostala do fáze, kde se ani jedna strana nikam nehýbala. Bylo potřeba něco změnit.. a soupeř Rikuta neměnil nic.

Uzumaki Rikuto

A tak Rikuto bojoval proti tomu panákovi, ale ani jeden z nich neměl navrch. Smutné bylo, že Rikuto věděl, že musí udělat něco jiného, ale bohužel ho zrovna nenapadalo nic ze svých schopností, co by využil. Mohl použít svojí jedinou A techniku, ale jestli to je opravdu nutné? Musí být i jednoduší způsob.
Sakra..!
Zanadával Rikuto. Během toho sáhl do kapsy pro kouřovou bombičku, kterou hodil pod nohy. Využil té chvilky k tomu, aby uskočil a kosti z dlaní vystřelil do kouře, kde by se snad ještě měl stále nacházet Rikutův protivník. Rikuto sáhl opět do kapsy a vytáhl výbušný lístek, který omotal kolem jedné své kunaie. Čekal, kde jeho protivník vykoukne.

Panákovi to nějakou dobu trvalo, než se vynořil z kouře.. ale nakonec nezklamal. Vzal to přímo útokem bez otázek skrz kouř, jakoby tam kouř ani nebyl, a mířil si to přímo na Rikuta, připraven vpálit mu jednu pěstí jen, jak ho bude moci vidět. Ve spoji ramene a torsa měl ale jakousi díru, která tam předtím určitě nebyla. Nebyla nijak značně velká, ale... něco ho propíchlo určitě.

Uzumaki Rikuto

A Rikuto začal dělat ruční pečeť a nenápadně trochu odstoupil dozadu. Chtěl se tak dostat do blízkosti stěny.
Doton: Domu..
Pravil a jeho levé rameno posílil doton armorem. Hned na to mu na téže rameni vyrostlo několik malých ostnů, takže jeho rameno trochu připomínalo palcát. Už neměl příliš času, panák byl u něj. Rikuto měl v plánu se zkusit vyhnout, nebo klidně jednu pěst ustát, pokud si to situace žádá a následně narvat panáka ramenem do zdi a během toho mu zkusit přišpendlit rameno ke zdi kunaií s výbušným lístkem.

Rikuto musel jednu ránu natankovat, ale až tolik to s ním neudělalo, spíš to mělo takový ten efekt, že vypadal, že taky bojoval, až se někdo bude ptát... takový ten rozhozený účes a všechno. Pro efekt. pak se mu podařilo narvat panáka do zdi, a i ho udržet tam s nějakým tím výbušným lístkem. Potom předpokládám, že Rikuto prostě odskočil a lístek odpálil, a pokud tak učinil, se samotným panákem výbuch neudělal naprosto nic. Rikuto si ale mohl všimnout nějakých děr a zranění na místech, kde trefil Rikuta tu věc ramenem.

Uzumaki Rikuto

A tak učinil! Rikuto se podíval na panáka, který vypadal úplně v cajku, až na bodné rány, které mu způsobil svými kostmi. A Rikuto byl hlava, takže mu hned došlo, že panáka může zranit jedině svojí vlastní schopností. Dobré zabezpečení, to se musí nechat! Rikuto ještě kousek uskočil, aby měl čas, a z ruky vytáhl svůj oblíbený meč. Poté se vší rychlostí rozeběhl na panáka. Těsně před panákem meč po panákovi hodil a udělal svůj fígl, který plánoval původně do arény na zkoušky. Vyskočil tedy do vzduchu a roztočil se ve snaze panáka trochu rozsekat kostmi, které měl najednou na dlaních, loktech, ramenech a kolenech. Meč byl tedy spíš takové rozptýlení pro panáka.

A tak se i Rikutovi povedlo. Panák dostal dostatečný shiton, a udělal několik kroků dozadu.. především proto, že mu teď chybělo několik částí. Tyhle části mu znovu začaly narůstat, jakoby se nic nedělo.. ale panák už neútočil. Stál tam, jakoby nevěděl co dělat.. ale to až do času, než se mu nezregenovala jedna z končetin. Poté poklekl.
"Vítejte doma, mistře z Kaguya." pronesl pokloněný cosi, a někde na břiše se mu otevřela schránka. To, co z ní vypadlo vzal panák do rukou a nadzvedl nad sebe. byl to svitek. Starý, oprášený.. ale byl tam.

Uzumaki Rikuto

Rikutovi se podařilo panáka přemoct, ale najednou mu vše začalo zpět dorůstat. Opět zaujal bojové postavení a vyčkával na panákův další útok. Panák však místo toho poklekl, Rikuta nazval mistrem Kaguyou a podal mu nějaký svitek. Rikuto přistoupil a svitek si od loutky vzal.
Ehm, díky..
Pravil trochu překvapeným hlasem. Před chvilkou bojovali a teď ho vítal doma. Rikuto začal opatrně oprašovat svitek, mezitím pohledem přejel ještě jednou celou místnost.
Doma..
Zamyslel se Rikuto.
Doma je v Konoze..ale jako úkryt to tu bude jednou parádní..!
Pomyslel si Rikuto a začal pomalu rozvíjet svitek. Nemohl se dočkat toho, co tam uvidí. Pokud ho to tedy nezabije.

Inu, svitek ho rozhodně nezabil. A dokonce ani ten panák ne. Jakmile mu svitek Rikuto vzal, panák se poklonil ještě o něco hlouběji, pak ustoupil, a zůstal v pozoru stát u zdi. Ani se nehnul..buďto byl doopravdy šikovný v dělání sochy, a nebo už ani nebyl aktivovaný. Rozhodně ale nijak nic nepřerušoval.
No, ale zpátky k svitku.. Rikuto ho rozbalil. Nebylo překvapením, že to, co tam našel, se podobalo receptu. Ale tohle nebyl manuál, jak správně udělat kari kuře. Byl tam úplně jiný nápis.
"Tanec poslední: Sawarabi no Mai" stálo jako nadpis.

Uzumaki Rikuto

Rikuto během rozbalování svitku ještě dvakrát zvedl pohled a zkontroloval sochu, musel si být naprosto jistý. Loutka byla furt loutka a tak Rikuto pokračoval ve čtení.
Sawarabi no Mai..?
Zeptal se sám sebe takovým tím debilním Narutovským hlasem.
Hmm...hmmm..
Začal přikyvovat, jako by tomu všemu rozuměl. Už byl ale zbytečně moc dlouho na nohách, tak se k tomu čtení ještě posadil a pokračoval.

Inu, byl tam návod. Nebudu popisovat co tam bylo, neboť nemám ponětí, co by v takovém návodu techniky vůbec mohlo být, každopádně bylo to napsáno docela solidně a hlavně jednoduše, a i Rikuto to chápal. Bylo mu jasné, že to asi dá nějakou práci, ale spíš si zvyknout a zapamatovat vše.  Protože, Rikuto na to všechno byl dobře připraven fyzicky i chakrou.. vypadalo to, že trénování s Kenshinem po cestě teď přinese více ovoce, než by i sám Kenshin mohl doufat.
Mluvě o Kenshinovi, z chodby se ozvalo použití nějaké techniky, a bylo slyšet, že se někdo blíží.

Uzumaki Naruto

Rikuto si přečetl onen svitek. Muselo to být napsaný fakt solidně, když to i takový šupák jako Rikuto hned pochopil. Rikuto smotal svitek zpět a strčil ho do kapsy. Poté najednou uslyšel nějakou techniku. Rikuto se tedy s velkým úsměvem na tváři rozběhl směrem ke Kenshinovi.
Mám to, mám to..!!
Křičel zvesela.

Hyuuga Kenshin

No, doopravdy to byl Kenshin. Rikuto si toho ani nevšiml, ale havran už v místnosti nebyl. Nebyl tam už nějakou dobu, odletěl už, když Rikuto bojoval.. každopádně. Kenshin si to vyřítil z chodby, ale nevypadal tak nějak moc ustaraně. Ohnivá koule ještě zvýšila na své intenzitě, když přišel, aby osvítila celou místnost. Vypadala ještě o něco větší, než předtím, když byly vidět jen části.
"Viděl jsem.. dobře sis s ním poradil." pronesl Kenshin na mladého padawana, a došel k němu, aby mu pocuchal vlasy s širokým úsměvem. Jasně, že to viděl. On nepotřeboval být u toho, aby to viděl..

Uzumaki Rikuto

Rikuto už dopředu věděl, co sensei udělá, takže zůstal pouze s úsměvem stát a nechal si rozdrbat vlasy. Poté natáhl ruku se svitkem směrem ke Kenshinovi, aby se sám podíval.
Tak kdy začneme s tréninkem?
Pravil celek přemotivovanej. Ale byl to Rikuto, takže na to sensei byl určitě už zvyklej.

Hyuuga Kenshin

Kenshin se tedy chopil svitku a četl. Semtam mu vyskočilo jedno obočí, semtam druhé, semtam obě najednou, ale nakonec to tedy sruloval a vrátil svému právoplatnému majiteli, což byl ten malý kluk vedle něj. Kluk si to možná neuvědomoval, možná mu to nepřišlo, ale měl vlastně dost štěstí.. takovýhle klan, to už je cool místo, kde se jeden může narodit.
"Bylo by fajn vyjít ven. Navíc jseš docela zbušenej.. ale začneme, jen jak to půjde." pronesl s úsměvem. Protáhl si krk, a ještě si pořádně jednou prohlédl místnost. "Chtěl by ses podívat do Kiri, a nebo rovnou domů?" zeptal se ho.

Uzumaki Rikuto

Rikuto pozorně sledoval senseie jak si přičítá onen svitek. Poté ho vrátil Rikutovi zpět.
No..myslím, že jste se o cestu zpět už postaral..
Pravil a uznale pohlédl na cestu, kterou si Kenshin tak jako sám improvizovaně vybudoval. Poté se na senseie s motivovaným výrazem podíval.
Nechci aby jste měl průšvih, ale ještě bych se nějakou chvíli nevracel. Myslím, že mě toho momentálně naučíte mnohem víc vlastním systémem, než systémem konohy. Takové přežití v divočině dá mladému ninjovi jako jsem já dost zkušeností. Navíc si uvědomím i hodnoty věcí, které jsou v konoze jako samozřejmost, zatímco v divočině kvůli nim člověk může riskovat život.
Celou dobu, co pronášel tuhle na Rikuta složitou řeč, zíral upřeně s odhodlaným výrazem senseiovi přímo do očí.

Hyuuga Kenshin

Kenshin s úsměvem poslouchal Rikutovu odpověď. "Hmm, dobrá odpověď. Souhlasím... a naštěstí zrovna nikam nespěchám." odpověděl sensei svému žákovi a spokojeně přikývl. Vypadalo to, že mu Rikuto dělá radost. "Zapsal jsem tohle místo do mapy... tady ji máš. Kdybys to ještě někdy chtěl najít." pronesl pak, a podal mu mapu. Byla to mapa země kolem Kiri, s jasně vyznačeným místem ruin. Byly to koneckonců ruiny, které se nikde jinde na mapách nenacházeli.. a Kenshina napadlo, že to stejně vlastně patří tomuhle šupákovi. Bylo to takhle fér, a Kenshin byl fér.
"Ještě něco, nebo můžeme jít?" zeptal se s úsměvem.

Uzumaki Rikuto

Rikuto s úsměvem přijal mapu. Jako by mu sensei snad četl i myšlenky, zvládl byakugan snad i to? Každopádně Rikuto se ještě rozhlédl po místnosti, nakonec pohlédl zpět na senseie, pokrčil rameny.
Já myslím, že zde je hotovo..
Pravil a přes senseie pohlédl na cestu, kterou přišel. Už mu více nemohl naznačit, že by rád šel a začal cvičit.

Hyuuga Kenshin

Ne, nebyla to další schopnost Byakuganu, ale byla to schopnost Kenshina jménem inteligence, kterou on zrovna tak moc rád používal. Každopádně, přikývl a usmál se na Rikuta. "Dobrá tedy.. tak není nač čekat." poznamenal, úsměv mu z tváře nezmizel, a vydal se tou cestou, kterou přišel. Ohnivá koule, osvětlující celou místnost, zase ubrala na své intenzitě a dala se do tunelu první. Cestou tam je nic nepřepadlo.. mohli v klídku vyjít i ven.