Rikutova cesta do Kiri

Situace už vypadala na spadnutí, když v tom se sensei rozesmál. "Ach jo, ty jsi fakt něco, chlapče. Uvidíme jak dlouho přežiješ v tomto světě. Ale budiž, už chápu, co na tobě tenhle budiž k ničemu vidí," pronesl už zase trochu vážněji a Engetsu se u toho uchechtl. "Nevidím na něm vůbec nic!" pokusil se bránit. "A upřímně, to co chceš dělat ty, tak dělám už pětapadesát let. Není to snadná cesta, tak se jí drž," pronesl tentokrát vážnějším hlasem. "Pane Hyuugo, dávejte na něj pozor, třeba se z něj stane další dítě proroctví, to už v rodině Uzumaki bylo. I když on zrovna moc Uzumaki není," řekl směrem ke Kenshinovi. Pak se otočil směrem ke vchodu do podzemí a rozešel se k němu. "I když, možná trochu jo," připustil, ale to už nikdo neslyšel.

Hyuuga Kenshin

Kenshin je tam tak nějak nechal vyplynout, a dopadlo to nakonec docela dobře. Sensei z Kiri byl reasonable, a když viděl, že Rikuto má správnou duši a odvahu, stáhl to. za to byl Kenshin rád. Neměl ani nic proti Kiri, ani proti tomuhle senseiovi. Něco v hlavě mu říkalo, že by vraždu Hideyoriho týmu nikdy nepovolil, kdyby to mohl ovlivnit. Nechal je tedy v tichosti odejít.
"Není to Uzumaki, ani Kaguya. Především je to totiž shinobi Konohy. To, kde a jak se narodil, s tím nemá nic společnýho." pronesl ve chvíli, kdy si byl jistý, že ho slyšel už jen Rikuto. Rozcuchal mu vlasy. "Držel ses dobře." pronesl s úsměvem. Čekal, jestli bude mít Rikuto něco, co by chtěl říct svému sensei.

Uzumaki Rikuto

Brzo o mně uslyšíte..!
Pravil odhodlaně směrem k senseiovi, mezitím na sebe ukazoval palcem pravé ruky. Poté se otočil na Engetsu, nahodil takový ten cool Narutovský úsměv.
A my se brzy opět střetneme. Tentokrát, vše ale dopadne jinak..
Odpověděl ještě svému rivalovi. Počkal na krátký souboj očního kontaktu, poté se jen otočil na patě a se senseiem se dal též na odchod. Popravdě nečekal, že vše dopadne tak hladce, bylo to it rochu zklamání, ale aspoň více času na trénink.
Hehe, díky!
Pravil Rikuto a trošku radostně si naskočil. Poté začal hmatat ve svém baťůžku a podal senseiovi onen svitek, který našel v podzemí.
Vemte si ho a už vymýšlejte, jak mě to vše naučíte!
Pravil odhodlaně se zaťatou pěstí. Engetsu mu připomněl, že musí makat tvrdě, aby odčinil svojí porážku na zkoušce.
Za půl roku, hodlám být já favorit zkoušky sensei..!
Pravil s velkým úsměvem. Rikuto věděl, že už nemá šanci na moment překvapení, ale zároveň začal konečně pracovat na své největší zbrani a může být plně schopný využít potenciál své schopnosti.