Rikutova cesta do Kiri

Uzumaki Rikuto

A tak vyšli zase na denní světlo. Rikuto se s velkým zivnutím protáhl, bylo příjemné být zase venku na čerstvým vzduchu a slunci.
Tak..je tu někde vhodné místo na trénink?
Pravil a se zatnutýma pěstma skočil před senseie. Tohohle klučinu opravdu nikdo nemusel nutit do tréninku.

Hyuuga Kenshin

Inu, vyšli ven. Když si to tak Kenshin prohlížel.. vzpomněl si na jednou pamětnou hlášku Fritola z filmu, kde je asi jediná postava jménem Fritol. Přesně by odpověděl totiž stejně na otázku "Vidíš něco?". A to bylo docela demoralizující.
Kenshin se zarazil. "Počkej, Rikuto. Tohle nevypadá úplně dobře." pronesl, a rychle vyvolal havrana. Něco mu našeptal.. a havran se vydal směrem pryč.
"Ten déšť je z chakry. Nic tu nevidím.. nemáme kam spěchat, uvnitř tunelů vidím normálně, ale.. nemáme moc, jak se odtamtud dostat, kdyby po nás někdo šel. Co myslíš?" zeptal se. Doufal, že tu neprobudili nějakou armádu.. jinak by totiž měli být schopní tunely držet dost dlouho, dokud havran nedoletí tam, kam má.

Uzumaki Rikuto

A Rikuto samozřejmě nepoznal, že se nejedná o déšť vytvořený pomocí chakry. Ještě že tu měl na takové věci senseie. Rikuto okamžitě zpozorněl a rozhlédl se kolem sebe.
Třeba tu ten déšť není ani kvůli nám..
Pravil Rikuto a pohlédl na senseie. Poté pohlédl na chodbu, která vede do jeskyně. Kousl se do rtu, bylo to těžké rozhodnutí.
Navrhuji jít ven. Zde jsme příliš uvěznění v malém prostoru..
Pravil Rikuto a pohlédl na senseie, jestli mu jeho teorii potvrdí. Rikuto si přeci jen vždy připadal lépe v otevřeném prostranství.

Hyuuga Kenshin

Inu, Rikuto jen dával více důvodů, proč se raději schovat... ono, kdyby to tam nyblo kvůli nim tak o to bezpečnější by bylo schovat se a přečkat to, a malý prostor měl jednu výhodu - sice nemáte kam utéci, ale zase vás nikdo za žádnou cenu neobklíčí. Proto by v bitvě nikdo nikdy neměl přecházet most první se svojí armádou.. protože i když má jeho armáda počty nebeské, na most se vedle sebe vždycky bude vejít jen pár chlapů, mezitímco na druhé straně čeká armáda nepřátele v ucelené formaci. Tady to mohlo být stejné..
.. ale pravda byla, že se Kenshinovi do tunelů moc nechtělo.
"Musíme opatrně." pronesl a přikývl. Dali se tedy z ruin pryč.

Uzumaki Rikuto

Rikuto se s příchodem mlhy okamžitě zastavil. Asi doufal, že sensei udělá to samé a neoddělí se tak od sebe.
Mám pocit, že to tady je kvůli nám..
Pravil Rikuto s lehkým uchechtnutím. Poté si stoupl do obranného postoje s tím, že na předloktí se mu vytvořili pláty z kostí. Na každém z loktů poté jedna kost s ostrou hranou a špičkou. Rikuto věděl, že by se měl bát, ale spíš naopak byl vzrušený z další akce. Taková akce pro něj bylo jako několik desítek hodin tréninku.

Hyuuga Kenshin

"Dobře, Sherlocku." pronesl referenci na charakter z úplně jiné dimenze, ale tak hej, to přeci tolik nevadí. Mlha nebyla dobrou zprávou, ale stejně jako déšť to byla klasická zbraň lidí z Kiri. Teď už nemělo moc cenu se kamkoli hýbat, aby jeden neztratil druhého. Tady se budou muset bránit.. Rikuto to pochopil a zaujmul pozici. Stejně tak Kenshin. Ještě předtím ale složil nějaké pečeti, a vyvolal stěnu větru, která měla držet mlhu v nejbližším okolí dál, aby viděli, odkud jdou útoky a mohli na ně včas reagovat.

Uzumaki Rikuto

A tak Rikuto dostal pravý hák. Udržel se však na nohách, i když jednou nohou ukročil, aby udržel rovnováhu. Rikuto se podíval na svého soka ze zkoušky. Na tváři se mu objevil odhodlaný úsměv, měl šanci napravit svou reputaci.
Nazdárek..
Odpověděl a odplivl si krev. Poté si rukou utřel pusu. Už chtěl na toho šupáka vlítnout, ale to by z nebe nesměly začít pršet jehly. Rikuto přiklekl, dal nad sebe ruce s nastaveným předloktím. Mezera mezi rukama se okamžitě spojila kostí a Rikuto si vytvořil takový štít, pro který by jehly neměly být žádný problém. Pokud to skončilo, tak se ruce zase odpojily, ovšem hrany co předtím prečuhovaly se zaostřily. Rikuto se odhodlaně podíval na kapičku.
Tentokrát tě zkopu do kaluže..
Pravil celý přemotivovaný.

Hyuuga Kenshin

Kenshin se prozatím držel elementálních schopností a ne svého Hyuuga umu, využil více síly větru a zahuhlal nějakou techniku tak, aby ho jehlice obkroužily a ideálně aby dopadly do země. Nepotřeboval na to zatím flákat víc síly.. bylo tady ale ještě pořád možnost vyřešit to v dobrém. Koneckonců, nebyli tady z jakéhokoli špinavého záměru, měli právo tady být.
"Nejsme tu ani z politických důvodů Konohy, ani Kiri. Jsme tady na vlastní pěst." pronesl v klidu, koukajíc na senseie z Kiri, takže otočen zády k Rikutovi. Kenshin věděl, že si Rikuto kdyžtak sám poradí. Každopádně, jeho pointa tam byla. Byli tam vlastně na takové.. dovolené..

Uzumaki Rikuto

Už nejsem to dítě z arény, abych si vypotřeboval všechnu chakru předtím, než si ozkouším svého soupeře. Zamáčkl bych tě do země..
Pravil Rikuto a protože poznal, že se nejedná o skutečný souboj, tak šlo převážně o to se pořádně ukázat. Borec nemusel vědět, že se Rikuto nenaučil od zkoušky jedinou techniku, pouze svojí zdokonalil. Každopádně se pomocí chakry pořádně chytil země a natáhl svojí silnější ruku před sebe, okamžitě z okolí zápěstí vyjely tři kosti, které čepel zastavily. Další věc co frajer nemusel vědět byla ta, že Rikuto doopravdy ještě dalšíma kostma pod kůži vyztužil loket, aby to celé frajersky ustál. Poté bouchl pravou rukou do své kapsy, ze které vyletělo brčko, které chytil frajersky do pusy. Následně vytáhl pitíčko, kterého se okamžitě pomocí slámky napil. Mrkl během toho na žraloka.
Navíc můj sensei by toho tvého vyřídil mrknutím oka. Měl by sis tento den zapamatovat, stojíš tu s budoucím Hokage a jeho pomocníkem, tedy mým senseiem. určitě bude zdatný pomocník..
Odpověděl a otočil se na svého senseie. Hned co si vyměnili pohledy, tak se vrátil ke žralokovi, celé to zakončil frajerským úsměvem a mrknutím. Rikuto věděl, že Kenshin s ním má strašnou trpělivost, ale na druhou stranu mu to vracel tvrdou prácí, zřejmě i Kenshin věřil v to, že by Rikuto jednou mohl být slušný ninja, jinak by ho sem přeci nevzal? Tato myšlenka Rikuta napadla, když vyšli z Konohy a dodala mu spousty sebevědomí a motivace. Připadal si nepřemožitelný, i když tomu zdaleka tak nebylo.

Hyuuga Kenshin

I on mrkl na Rikuta. Bylo mu jasné, že se tam bude předvádět před starým "známým" a vlastně rivalem, ale kvůli tomu mu protentokrát nechtěl brát vítr z plachet. Pravda byla, že v Rikuta věřil. Možná mu jeho špatnost - a přesto snaha - dodávali odvahu. Možná v něm viděl něco, co znal. Mrkl na něj, pousmál se. "Žádný velký blbosti." pronesl, jen aby se ujistil, že tam nezačnou válku. Ale bylo mu jasné, že popichovat se nejspíš budou.
Byl rád, že to vypadalo, že se senseiem z Kiri se dalo nějak mluvit. Oni tam vlastně v právu byli, takže se neměli teoreticky čeho bát, ale i tak.
"Jakožto dva jednotlivci jsme šli do ruin kus odsud. Patřili jednomu starému klanu.. a jako náhodou mám s sebou jediného člověka, co na ně má nějaké právo." pronesl upřímně. nechtěl přímo říct, že je to Kaguya, ale hej... tady v téhle situaci bylo lepší nelhat. Rozhodně lepší, než rozjet válku.

Uzumaki Rikuto

Rikutovi okamžitě zajely kosti zpět do těla. Byla to opravdu dobrá věcička, tahle schopnost. Rikuto mávl rukou.
Nevím kdo je nějakej Kikiri-saki..od vás jsem znal jen tebe, jinak jste mě zbytek zkoušky vůbec nezajímali..
Pravil a ledabyle pokrčil ramena. Poté však ten šupák začal mluvit o tom, že Rikutův sen dělá z titulu Hokage ubohost. Rikuto zatnul zuby i pěsti.
Máš štěstí, že jsme tady jako přátelé..
Zavrčel skrz zuby. Poté však jeho bystré uši zachytily i část rozhovoru vedle.
Dalo práce zastavit?
Rikuto zpozorněl. Tohle už mu neznělo jako zrovna přátelské sdělení. Rikuto vysosal celé pitíčko, prázdnou krabičku zmáčkl a dal si jí do baťůžku, nebyl čuně.

Hyuuga Kenshin

Kenshin se ošklivě zakabonil a podíval se přes rameno. Engetsu mohl vidět tak maximálně jeho oko a část úst, ale taky mohl vědět, že to nebyl hezký pohled. "První získej titul na to, abys ho mohl nějak urážet." pronesl dost chladně. Jinak ho ta výměna názorů mezi dvěma trhlými studenty moc nezajímala, ale na tohle reagovat musel.
"Troufnu si říct, že podobně, jako nám dalo práce zastavit Démona z vaší vesnice. Měl toho s vámi teď asi tolik společného, jako má tady Rikuto s temnou minulostí svého klanu. Nic." odpověděl. Jasně, Kenshin byl hodný člověk, ale diplomat to byl poměrně neúprosný.

Uzumaki Rikuto

Rikuto byl šupák, ve škole nedával vůbec pozor, takže vůbec nevěděl, kdo nějaký Zabuza byl. Rikuto zpozorněl a otočil se na toho obmotanýho týpka.
Mám plné právo tam jít. Jsem možná jediný přeživší klanu, díky neschopnosti vašich předků..
Rejpnul si Rikuto. Už ho chování týpků z Kiri pěkně štvalo, přišlo mu jako kdyby o Rikutovi mluvili jako o věci. Nebo dokonce o věci, která by neměla vůbec existovat.
Můžeš to zkusit..
Procedil skrz zuby směrem k Engetsu. Rikuto už by se radši pral, než mluvil. Diplomacie nebyla pro Rikuto. Dokázal se opravdu rychle naštvat a potřeboval ten vztek že sebe nějak dostat, nejlepší na to byl trénink, nebo někomu rozbít hubu.

Hyuuga Kenshin

"To je možná problém ve vašich očích. Já odmítám odsoudit člověka jen proto, že se nějak narodil. To si on nevybere, a ani ho to neháže hned do stejné kategorie." pronesl. Nepřestal se ošklivě dívat ani potom. Všechno, co říkal sensei z Kiri, šlo přímo proti jakékoli ideologii Kenshina samotného. "Nemáte právo odsoudit něco na zapomnění." Kenshin sám měl k těmhle problémům blízko. Sám se narodil, bez možnosti volby, do klanu, s jehož politikou nechtěl mít pranic společného. A taky si, velmi rázně, razil svojí vlastní cestu dopředu. Věděl, že život není přednastavený tím, jak se člověk narodí. A věřil, že i Rikuto bude výjimka. Věřil v toho malého šupáka vedle.

Uzumaki Rikuto

Rikuto se koukal dost ošklivě na senseie z Kiri, který se k němu pomalu blížil. Zůstal ve střehu, i když počítal s tím, že kdyby onen sensei chtěl, tak má Kenshin jen něco málo kolem vteřiny na to, aby zasáhl a Rikuta zachránil. To bude zřejmě chtít ještě pár let tréninku, aby se jim Rikuto vyrovnal. Rikuto nechal ruce volně podél těla, zatnul pěsti. Ten pocit momentální bezmoci ho ničil.
Na vaše zastaralé metody výchovy shinobiho ještě doplatíte. Zabít genina na zkouškách je spíš potupa, než známka síly. Není to jen o schopnostech, ale i morálce a pochopení pravé podstaty shinobi..
Pravil Rikuto a upřeně přitom zíral drsným pohledem na senseie z Kiri. Poté Rikuto jen na vteřinu pohlédl na Kenshina. Na tváři se mu objevil pohodový úsměv a otočil se zpět na senseie z Kiri. Nebál se, neměl proč. Byl tu s jedním z nejlepších shinobi v Konoze, který byl už dlouhou dobu jeho sensei.

Hyuuga Kenshin

"Už jsem jednou zdůrazňoval, že lid Konohy s tímhle nemá nic společného. Jsou to tajemství, co patří Rikutovi. Nic víc, nic míň." pronesl rozhodně Kenshin, neústupný ve slovech i názorech. Rikuto sám se klasicky nedal a udělal svůj vlastní malý proslov. Byl to blb, ale Kenshin s ním pochopitelně souhlasil. Došel ke svému svěřenci a položil mu ruku na rameno po tom, co sensei Kiri položil další otázku.
"Nemusím ručit za nikoho. Rikuto je plnoplatný shinobi, není to ničí pes." odpověděl zamračeně.

Uzumaki Rikuto

Rikuto stále zíral s úsměvem na obličeji na senseie z Kiri. Rikuto vlastně nikdy neviděl Kenshina pořádně v akci, docela si přál, aby se mu jeho sen dnes splnil.
Shinobi je tu od chránění těch, kteří to potřebují. Proto chci být co nejsilnější, abych pak mohl nakopávat zadek takovým, jako jsi ty..
Hodil to sensei z Kiri rovnou do ksichtu. Engetsua Rikuto odignoroval, přišlo mu to víc cool, než se tady zase něčím ohánět.