Cesta do Kiri - Hibiki, Taiyo, Itane

Uchiha Itane

"Ano," odpověděl Itane pouze a čekal na to, co to na něj strejda použije za genjutsu. Název techniky mu nic neříkal, ale dalo se odhadovat, že se ta technika vázala na vzpomínky chyceného. Jak ideální.
Dvoje dveře. "Které?" zeptal se Itane bez jakéhokoliv otálení a vtipkování. Na to neměl náladu. Chtěl aspoň trochu... změnit minulost. Ne, aby mu bylo líp, ale aby sám sebe a i Hikuma ujistil, že už nikdy nechce něco takového dopustit. Pokud Hikumo neodpověděl, vybral si ty pravé.

Hatake Hibiki

Hibikimu nadskočilo obočí, to byl zvrat situace, který teda rozhodně nečekal. Znělo to cool, to jako jo, ale.. neměl nejmenší ponětí, jak na to.
"No, zní to dobře. Ale zatím s větrem dokážu jen to, co normální člověk.." pronesl šibalsky. Protože mu je 11 a vtipy o prdech jsou tou dobou ještě přeci in. Každopádně, teď už si představoval, jak by to zkombinoval. A šlo by to dost dobře.. s ohněm.. už se nemohl dočkat.

Taiyō Kurama

Taiyō povytáhla obočí. "Aha. Takže vždy potřebuji cizí genjutsu." zhodnotila trochu zklamaně Taiyō. "Bez něho neuniknu." dodala si ještě pro sebe. Kromě rodiny a senseie na mě nikdo genjutsu ještě neposlal. Takže to moc nevyužiji?. přemýšlela si v duchu. "Většina lidí co na mě pošle genjutsu, tedy většinou vy sensei a moje rodina, jste mnohem silnější. Vaše genjutsu neodrazím, tedy když na mě vypálíte plnou silou." mluvila a mluvila.

Itane
Když Itane otevřel dveře, uviděl za nimi něco, co si sám ani nepamatoval. Ne proto, že by mu to někdo vymazal, ale proto, že byl tehdy ještě moc malý. Uviděl před sebou scénu, kdy si ho jako mimino hned po narození předávali členové jeho rodiny. Viděl tam dokonce i dědu Tatsuyu, babču Saradu a dokonce i svojí matku. Ta ho zrovna dávala pochovat blonďatému chlapci, který nebyl o moc starší, než Itane. Náhle Itane uslyšel zvuk, který vydávají jestřábi. Když se za tím zvukem otočil, uviděl opravdu jestřába. Letěl zleva, prolétl kolem Itaneho, ještě chvilku letěl a nakonec zmizel za rohem.

Kagami Hikumo
U Hibikiho
Hikumo se pousmál. "A než ses naučil ovládat oheň, také si s ním dokázal jen to, co normální člověk a podívej se na sebe teď." pronesl. Poté vzal ze země ještě jeden list a podal ho Hibikimu. "Tvým prvním úkolem bude pomocí větrné chakry rozpůlit list. Dívej." řekl a aniž by něco víc udělal, list mezi jeho prsty se pěkně rovně rozpůlil. "Nejde o nic jiného než, že do toho pustíš svou chakru. Představ si tu chakru rozdělenou na dvě půlky, které se o sebe třou. Poté, co se o sebe obrousí na tenké plátky se znovu spojí. Tenké a ostré, jako čepel." vysvětlil mu.

U Taiyo
"Obvykle tomu tak je, ale...dá se to použít i ve chvílích, kdy se tě někdo pokouší spoutat či trefit. Je to dokonce i o něco jednoduší. Všechno je to ale o správném načasování, aby si protivník ničeho nevšiml. Ukážeš protivníkovi sebe chycenou nebo zraněnou. Mezitím unikneš...a nebo zaútočíš. Druhá fáze tohohle genjutsu vypadá tak, že se tvé tělo rozplyne na okvětní lístky a ty obalí nepřítele." vysvětlil sensei. "A z toho, že jsme silnější si nic nedělej. Chce to jen čas a trénink. A přesně to také budeme trénovat." pronesl a usmál se. "Nejprve tě ale naučíme to genjutsu, co říkáš?" zeptal se jí.

Uchiha Itane

Itane zamrkal. Tuhle scenérii doopravdy nečekal. Hikumo věděl, jak mu vyrazit dech. Jeho matka... Současný Itane odklidil katanu nachvíli do pouzdra a rozešel se k ní. Chtěl se jí dotknout... i když jen v genjutsu. On samotný si jí vůbec nepamatoval. "Mami..." vydechl tiše a pokusil se jí dotknout. Jestřába teď zrovna moc nevnímal, byl mimo.

Itane
Nikdo mu nevěnoval pozornost. Bylo to, jakoby byl Itane jen duch. Jakmile prošel dveřmi, dveře se za ním zavřely a zmizely, jakoby tam nikdy nebyly. Než se tak však stalo, onen jestřáb jimi prolétl také a usadil se Itanemu na rameni. Itane došel ke své matce a natáhl k ní ruku ve snaze se jí dotknout. Jeho ruka však jen prošla skrz.

Uchiha Itane

Itane posmutněl, když jeho matkou ruka jen prošla. Když mu na rameni přistál jestřáb, zle se na něj podíval. "Tohle mi děláš naschvál, že?" procedil mezi zuby už o něco víc naštvaně, protože jak to tak vypadalo, ten tupej pták byl dost hmotný na to, aby si sedl. Což se o ostatních účastnících říct nedalo. Itane se tedy odvrátil a začal pátrat po cestě dál. Za tuhle vzpomínku byl sice rád... ale zároveň nebyl. Nehodila se tam nyní, v tom to čase.

Itane
Jestřáb jen zavrtěl hlavou. Itane si mezitím mohl všimnout na jestřábí noze maličkého svitku. Sám cestu ven neviděl, pokud nepočítal obyčejné šoupací dveře u nich doma.

Uchiha Itane

Itane se pokusil si vzít svitek a přečíst si ho. A pak tak jako tak zamířil ke dveřím, třeba budou mít stejný efekt jako ty první, kdo ví, tohle si vymyslel Hikumo, ne on.

Itane
Itane si vzal svitek a rozbalil ho. Stála na něm jediná věta. Cestu ven ukrývá to, co sem nepatří. Možná také proto se dveře neotevřely, ať se Itane snažil sebevíc. V místnosti toho moc nebylo. Byl tam futon, lavor s vodou zbarvenou do ruda a spousta ručníků, a někde v rohu hromádka časopisů. lavoru a ručníků se právě nějaká blonďatá dívka ještě s jednou slečnou zbavovaly a odnášely je pryč z místnosti.

Uchiha Itane

Ach, hádanky, to byl život hned lehčí. Evidentně sem momentálně nepatřily ručníky a lavory s vodou od krve, protože je odnášeli, takže taky zkusil něco vzít a spolu s tím odejít pryč. Pokud to náhodou nebylo tohle, zkusil ty časopisy, ale u těch si nemohl být úplně jistý, protože u nich doma se vždycky válelo něco, co ani nikdo nevěděl, kde se vzalo.

Taiyō Kurama

Taiyō pozorně poslouchala. A nakonec si i sama v duchu zhodnotila, že tohle genjutsu nakonec bude super. A ne jenom pro to, že jí to učil Hikumo-sensei.
Na otázku samozřejmě energeticky přikývla. "Jo." dodala ještě k tomu.

Itane
A tak vzal Itane jeden z těch ručníků a chtě projít dveřmi, avšak místo toho do dveří vrazil. Tudíž to nebylo ono. Proto se přesunul k časopisům a začal se jimi probírat. Vypadalo to, že ani to nikam nevedlo, dokud...úplně vespodu neuviděl něco, co už pár let neviděl. Mangu s ninjou a vránou na obálce. Byl to Karasu.

Kagami Hikumo
U Taiyo
Sensei se na Taiyo usmál. "Dobře tedy. Nejprve pečetě. Tygr-Prase-Tygr-Kůň-Vůl. Pak vyšleš svou chakru, při čemž si představíš, že protivníkova technika vyšla. Jakmile "unikneš" genjutsu přejde do druhé fáze. Chtěla bys ukázku? Nebo to chceš zkusit sama?" vysvětlil jí a zároveň zeptal.

Uchiha Itane

Dobře, ručník to nebyl, dobré vědět. Jakmile však začal listovat časopisy, zastavila ho manga, která ho před pár lety nadchla. Jenže, ta tak stará nebyla. Rozhodně nevycházela v době jeho narození, to musel vědět, měl jí doma komplet. Dárek od Yume a Hikuma... Takže vzal tu a zkusil odejít.

Itane
Itane vzal do rukou mangu a vydal se ke dveřím, do kterých opět vrazil. Jestřáb na rameni ho křídlem pleskl zezadu po hlavě a ukazoval někam za ně. Když se Itane otočil, uviděl, že se tam na zdi objevily jiné dveře, otevřené. Na jejich druhé straně Itane mohl vidět opět tu chodbu v labyrintu.

Uchiha Itane

Tohle bylo od strejdy opravdu moc hezké, ale Itane se konečně dostal z jeho první noční můry, což vlastně bylo už jeho narození. Ale aspoň viděl svojí matku. Jakási jiskřička naděje v něm zahořela a teď šel o to odhodlaněji dál, dál ke svému cíli. A jelikož se dostal opět na tu počáteční chodbu, zvolil druhé dveře.

Itane
Dveře se za Itanem zavřely. Když se Itane vydal k těm druhým. Jestřáb vzlétl, udělal oblouček a mířil si to na druhou stranu, než Itane šel. Prolétl kolem něj.

Uchiha Itane

Itane chtěl sice otevřít ty druhé dveře, ale čistě ze zvědavosti se raději podíval, kam to ten pták zase letěl. Třeba ho chtěl navést na ten správný směr a ne do jiné části jeho mysli.

Itane
Pták letěl, dokud nezaletěl za roh. Odtamtud ho Itane slyšel křičet.

Uchiha Itane

Za roh se Itanemu nechtělo, zatím, tak vešel do dveří, co měl před sebou.

Itane
A tak Itane nebral v potaz fakt, že mu ten pták možná chtěl ukázat cestu a vlezl do dalších dveří. Objevil se v lázních. Hikumo tam relaxoval se zavřenýma očima a zakloněnou hlavou. Vypadalo to tam jako včera. A pak tam něco s pěkným šplouchnutím žuchlo z nebe do vody.

Taiyō Kurama

Taiyō si pro sebe opakovala pečetě. Nejprve v duchu a pak jen tak pro lepší zapamatování i na prstech. "Teoreticky tomu rozumím, ale přeci jenom ukázka bude lepší." požádala senseie o ukázku. Taiyō byla spíše na to vizuální učení. Aspoň jí pak všechna teorie lépe zapadla do sebe.

Uchiha Itane

Aha... jo, příště bude poslouchat ten vnitřní hlas a bude následovat ptáka... Do lázní totiž zrovna moc nechtěl! To se vrátil do včerejška? Jinak si nepamatoval, že by tu byl. Evidentně právě padal do vody, yay. A proto se rychle otočil a doufal, že budou dveře ještě stále otevřené.

Hatake Hibiki

Hibiki přikývl. "Hmm." To znamenalo, že Hikuma poslouchal a přemýšlel o tom.. paradoxně, takováhle odpověď znamenala kolem Hibikiho to nejlepší, co mohl jakýkoli jeho sensei dostat. A on se koneckonců chtěl snažit docela často.. ale ne s každým senseiem, to by nedal. Musel to být někdo na úrovni, pochopitelně.. a Hikumo mu stihl docela přirůst k srdci.
Každopádně, pustil se právě do toho, co slyšel. Hibiki nebyl hloupý a měl dobrou představivost, a tak si prostě doopravdy všechno představoval tak, jak to říkal Hikumo. Nebylo to moc odlišné tomu, co ho učil Saru, ale.. s ohněm mu přišlo všechno jednodušší. Každopádně.. list chňapnul a pustil se do něj. Pokus číslo jedna. Zkusil si představit co měl, a udělat tak, jak slyšel.

Itane
Itane zjistil, že dveře byly pryč. Mezitím se za ním odehrávala včerejší situace z lázní.

Kagami Hikumo
U Hibikiho
Dlouho, ale opravdu poměrně dost dlouho se nic nedělo. List se nerozřízl. Avšak...sem tam se pohnul. Nešlo však s jistotou říct, jestli za to mohl okolní vítr nebo Hibiki. Hikumo trpělivě Hibikiho sledoval. "Nic si z toho nedělej, že ti to hned nejde. Je to pro tebe něco nového. Jako bys nikdy v životě neviděl vodu a měl hned plavat...Chce to čas, cvik a velké soustředění." pronesl k němu Hikumo.

U Taiyo
Sensei si počkal na odpověď Taiyo. "Dobře tedy. Zaútoč na mě nějakým způsobem. Něco po mně hoď nebo použij genjutsu." vybídl jí.