Cesta do Kiri - Hibiki, Taiyo, Itane

Uchiha Itane

Itane už to genjutsu nijak nekomentoval, nechtělo se mu na něj vzpomínat. Ovšem, ještě víc ho strejda dostal, když jen tupě zopakoval jméno města. "Ano, protože já jsem chodící učebnice geografie a přesně podle jména vím, co je to za město," povzdechl si prozměnu on. Kdyby znal celý svět podle každého města, asi by to měl jako ninja lepší, ale takový skill ještě neměl.
"No, měli bychom jeden pokoj přenechat Taiyo, ale nadruhou stranu, si říkám, jestli to není nebezpečné nechat jí samotnou? V nejhorším bychom k ní mohli přišoupnout Hikuma, že?" zaculil se na strejdu, u kterého zase tolik nehrozilo, že Taiyo nějak... oskenuje. Vždyť měl v hledáčku jinou dívku z konohy. "Jo, kdo to platí?" položil otázku a mírně nadzvedl obočí.

Taiyō Kurama

Taiyō nejdříve nedávalo smysl, co by mohlo byt v jedne ze čtvrtí tak hrozného, že na to byli tak přísně upozorněni. Ale samozřejmě přikývla, že rozuměla zákazu. "Jasné. " Netrvalo však moc dlouho, jenom chvilku chůze po městě a Taiyō hned pochopila, proč nemají chodit do téhle čtvrti.
Pokračovali dál, až dorazili konečně k hotelu. "Ooooo. Super. Vypadá to, že mají horké prameny. To bude super. Už se vidím, jak se do nich naložím. A co vy?" zeptala se Hibikiho a Itaneho ještě než se k nim vrátil sensei. Hmmmm. Dva pokoje. říkala si v duchu. Bylo pro ní těžké vymyslet, koho sebou pustí do pokoje. Tohle ještě nikdy před tím neřešila. "Umím se o sebe postarat." řekla trochu uraženě i když to tak nemyslela. "Ale je mi to jedno." dodala rychle a usmála se.

Hatake Hibiki

I Hibiki tak nějak přikývl, když se byl ptán na souhlas k tomu, že nepůjde do nějaké čtvrti.. a pak kolem té čtvrti šli. Hibiki se musel zachechtat, když tam procházeli..bylo mu to jasné. Ne, že by tam potkali nějakou moc velkou Ameriku nebo tak, ale určitě by tam viděli něco hrozivého..
..Hikuma samotného, jak tam tráví večer. Jinak by jim to tak prudce nezakazoval. Hibiki rychle sklidil svoje chechtání, a raději nahodil poker face. Hikumo byl naprosto jasnej! No..došli do hotelu, a museli se řešit pokoje. Jestli bylo Hibikimu někdy něco úplně buřt, tak právě to, vedle koho bude spát, protože víc to pro něj stejně neznamenalo. Jednu poznámku ale prostě hodit musel. "A nebo bychom mohli hodit senseie s Itanem.. Ti, co podceňují bývají nejslabší články v řetězu.." dodal se svým bodavě pobaveným hlasem. Znal Taiyō, a věděl, že by s ní bojovat určitě nechtěl, a to nejen proto, že to byla jeho kamarádka.

Kagami Hikumo

Nad Itaneho mrmláním si povzdychl. "Otofuku je technicky vzato oblíbenou turistickou destinací. Je tu spousta hotelů, restaurací, barů, heren a dalších podniků sloužícím k uspokojení turistů. Zároveň je to nejbližší město od Konohy." vysvětlil tedy, co je to za město. 
No a teď zpět k těm pokojům. Hikumo sledoval své studenty, kteří se jaksi nedokázali dohodnout. Tímhle tempem by tu byli do rána. Hikumo podal jeden z klíčů Taiyo. "Kiba ti bude dělat společnost, jestli ti to nevadí. A my si vezmem ten druhý pokoj. Místa by tam mělo být dost." rozhodl to, při čemž se zmíněný vlk podíval na Taiyo a zavrtěl ocasem. Pak Sensei nekompromisně vyrazil chodbami hotelu k pokojům. Někteří z vás si mohli všimnout toho, že se za vámi ta recepční dívá a s podepřenou hlavou rukama si vzdychla. Kdo ví proč.
Oba pokoje byly naproti sobě. Po cestě jste si mohli všimnout, že jsou tam šipky, které radí návštěvníkům kudy jsou lázně, bar, recepce a další podobné věci. Uvnitř pokojů jste našli dvě postele a noční stolek mezi nimi. Hikumo si složil svoje věci v rohu místnosti. "Máte dvě hodiny volna." zavelel a zase odešel. Na tváři měl natěšený úsměv.

Uchiha Itane

Itane byl rád, že dostal aspoň obrazný popis toho města a víc už do strejdy nerýpal.
"Tím jsem samozřejmě nechtěl říct, že by byla Taiyo slabá, právě naopak, ale jeden cíl je lepší jak tři další," pronesl Itane vážným hlasem. Sám věděl, jak bylo Genjutsu nechutně OP. No, takže to nakonec Hikumo naštěstí vyřešil a mohli jít do pokojů. Jen recepční si trochu vzdychla, čehož si Itane samozřejmě všiml, protože prostě Uchiha a jejích pozornost, co se zraku týkala.
Itane si uvnitř pokoje složil věci vedle Hikuma a vytáhl malou cestovní přikrývku, kterou si položil na nějaký plácek na zemi. "Vy se pořádně vyspíte," rozhodl se jako kapitán dnešního dne. Když nebude spát tak pohodlně, bude lehčí se pro něj probrat kdyby něco. Přeci jen je měl na starosti, dokud strejda neurčil jinak.
Mladý Uchiha pak odkývl smluvený čas, který mu byl dán a pokud již nikdo nic neměl, zmizel z hotelu poměrně rychlým tempem. Místo průzkumu města však zamířil ven z něj, zpět k na louky/okraj lesa za městem odkud přišli, pokud ho PP nějak nezastavila.

Hatake Hibiki

A tak tedy bylo rozhodnuto. Pokoje se rozdělí na "Muži" a "Ostatní"... pokud se na to jeden díval vyloženě syrově. každopádně pointa byla, že on měl svůj sdílet s Itanem a Hikumem. Proč ne..bylo mu to docela jedno. Uvnitř pokoje se Itane nabídl, že on bude ten jeden na zemi. Hibiki pokrčil rameny. "Jak chceš." dodal k tomu vokální vysvětlení. určitě se nebude bránit lepšímu místu na spaní, takže si hodil věci na postel, která mu byla přiřčena. A Hikumo sám se vydal pryč.. s tím, že mají dvě hodiny. Dobrá. Hibiki měl jasno v tom, co chce dělat...
...najde Hikuma v průseru! Muhehe!
Itane i Hikumo už byli pryč, a tak kolem toho nemusel dělat nějaké ninja tajnosti. Prostě seskočil dolů a dal se směrem ven. Byla tam jedna ulice, která ho velmi zajímala.

Taiyō Kurama

Taiyō přikývla. "Ne ne, nebude mi to vadit. Děkuji." poděkovala za klíč od pokoje a koukla směrem na Kibu. Šibalsky na něho mrkla.
Taiyō tedy vyrazila do svého pokoje, který byl vlastně naproti pokoji kluků. Odložila si batoh u jedné z postelí. "Huráá. Úleva." řekla a pořádně se protáhla. Byla to úleva na záda. Vyndala si menší kapsičku, ve které měla peníze. "Tak také vyrazíme do města ne?" řekla směrem ke Kibovi. Podržela mu dveře od pokoje a pak za ním zavřela. Vyrazila s Kibou do ulic města. Nemohla si vybrat, kde by se zastavila dřív, ale určitě to chce nějaký suvenýr, ale na to má ještě dost času. Podívala se na Kibu. "Tak co? Kam vyrazíme? Máš hlad?" Jistě ve městě bude i něco pro psy.

Itane
Itane se vydal pryč z města. Za městem byly louky a za nimi les, takže bylo na něm, kam se vydá a co bude dělat. Avšak už byla docela tma.

Hibiki
Hibiki se vydal do města a mířil si to k té ulici, kam měli zakázáno chodit. Rebel jeden. No..tak jako tak se tam dostal. Všude samé neony s názvy podniků či jen zvoucí návštěvníky na různé věci. Cítil tam spoustu různých vůni. Jídlo, až moc navoněné dámy, dokonce i cigaretový kouř. Slyšel hlasitou hudbu, cinkání peněz a dokonce by přísahal že i menší rvačku. 
"Copak tu děláš, chlapče? Kde máš rodiče?" ozval se hlas nějaké ženy. Skláněla se k němu. Měla opravdu velký výstřih a byla poměrně dost namalovaná a navoněná.


Taiyo
Kiba se tvářil vesele, že bude právě s Taiyo. Na otázku, jestli vyrazí do města souhlasně přikývl a následoval jí ven. Kde na otázku, jestli má hlad opět souhlasně přikývl a nadšeně čekal, kam ho Taiyo vezme. A že bylo z čeho vybírat. V tomhle městě byla spousta restaurací a stánků. Dalo se tu najít téměř cokoliv.

Uchiha Itane

Itane nešel moc daleko, stačilo mu pár stromů a podobně. Z bundy pak vytáhl několik terčíků, které rozmístil na potřebné místa. Nebylo jich moc, zase jich nemohl táhnout s sebou milion, ale na procvičení to stačilo. Na chvilku pak zavřel oči a složil jednoduchou pečeť na soustředění chakry. Kolem něj začala vystupovat jiskřivá chakra, že začal prosvětlovat nastávající noc. Takový pěkný reflektor, co si budeme povídat. Když ho celého obalila raitonová chakra, otevřel oči s aktivním sharinganem. Z bočního pouzdra pak vytáhl několik shurikenů. Vyskočil vpřed, prohnal se mezi stromy nadprůměrnou rychlostí, které dosahoval díky Raiton Chakura Mōdo a během toho házel shurikeny, které též obalil Raitonem do předem připravených cílů. Klasické cíle byly v pohodě, horší pak byly ty, kde musel vychýlit dráhu jednoho shurikenu tím druhým, tedy cinknutý shuriken, který bylo sice snazší provést díky Sharinganu, ale stále v tom nebyl úplně nejlepší. A měl by být, byl přeci Uchiha.

Hatake Hibiki

No, netrvalo to ani trochu dlouho, a Hibiki našel svůj cíl. Zakázaná ulice. Jasně, vypadalo to tady jako pořádná díra, ale to prostě tak bývá ve větších, nebo turistických městech. Kdyby mu Hikumo neřekl, že sem nesmí, obloukem by se tady tomu vyhnul, protože to bylo špinavé a nepříjemné, ale teď, když to zakázané měl.. pochopitelně to vzbudilo jeho zvědavost. A navíc si byl jistý, že Hikumo jen schovává svoje záměry!
Každopádně, přivítala ho nějaká paní. Hibiki nebyl hloupý a ještě to byl kluk, rozhodl se, že něco zkusí. "Eh... zrovna tady hledám tatínka. Nešel tu někde? Takový.. vysoký.. " začal popisovat. Další slovo mu přišlo pod jazyk "ošklivý", ale to by nefungovalo dobře s takovouhle paní.."blonďatý... ehm..div..oký účes." Skoro už řekl divný, ale rychle to opravil. Zatvářil se, jak jen kawaii uměl.

Taiyō Kurama

"Tak super." usmála se Taiyō. Pak se narovnala a pořádně se rozhlédla. "Hmmmmm, nejraději mám nudle." přemýšlela nahlas. Moc dlouho se rozhlížet nemusela a zahlédla stánek s nudlemi. "Jo, to bude ono." zajásala a vydala se tím směrem. Doufala, že jí Kiba bude následovat. Taiyō došla až ke stánku. Počkala až přijde na řadu a pak řádně pozdravila. "Dobrý večer. Ráda bych jedny veliké nudle. Hodně masa a málo kořeněné. Jo a prosím do dvou misek." požádala o večeři. Peníze na to samozřejmě měla. "Dáme si pěkně do nosu." prohodila směrem ke Kibovi.

Taiyō Kurama

Taiyō se úplně sbíhaly sliny, když viděla jak ta mile vypadající paní připravuje jejich nudle. No a netrvalo dlouho a jejich nudle byly hotové. "Velice děkuji." poděkovala Taiyō s lehkou úklonou hlavy. Zaplatila nudle, vzala si hůlky a vyrazila s obojím k nejbližší židli, kde se posadila. Jednu plastovou misku dala Kibovi na zem. Snad ho to neurazilo, přeci jenom to byl pes....ehm tedy vlastně vlk.... ale i ti by mohli jíst z misky, která je na zemi. Kdyby něco, tak jí to jistě naznačí. No a do druhé misky plné nudlí se pustila Taiyō sama. "Dobrou chuť." řekla ještě a pak se opravdu pustila to těch nudlí. Jedla nudle a pozorovala ruch kolem sebe.

Hatake Hibiki

"Aha.." pronesl,. a ještě zintenzivnil svoje psí oči. To přesně potřeboval.. načapá Hikuma při činu a pak mu bude moci dát shiton! třeba ho pak naučí techniku navíc, za jeho mlčenlivost!
"Prosím..to byste byla moc hodná." dodal k celému tomu divadlu. Snad se to podaří! To by teprve Hikumo koukal.. kdyby ho našel v tajném místě, to je to, co dělá správný shinobi!

Uchiha Itane

Itanemu bylo jasné, že nevydrží trénink dlouho, ale s vervou trénoval dál. Potřeboval lépe zaměřovat shurikeny, už jen proto, aby mohl lépe podporovat svůj tým. Problém byl, že díky snížené zásobě chakry z toho dne už nedokázal udržet svůj hyperspeed mód moc dlouho. To mu trochu nevyhovovalo, ale více méně to pálil dokud mohl. Využíval sharinganu k tomu, aby si udržoval stálou úroveň chakry a zbytečně neplýtval. Musel vyrovnávat přísun i do svých očí, sice bylo pro Uchihu velmi snadné vyživovat sharingan, ale v tomhle vypětí se mohla stát chyba i tam.

Itane
No a tak Itane trénoval a trénoval, až prostě padl na hubu, protože mu došla šťáva. Přehnal to a cítil se zničený a vyčerpaný. Ležel tam tak na zádech a čučel na to černé nebe. Byly vidět hvězdy a měsíc. Dokonce viděl na nebi i nějakého ptáka. Nebo tedy spíš siluetu. No a ta se pak začala zvětšovat a zvětšovat, až z toho byl opravdu veliký...jestřáb. Čapl Itaneho do pařátů a zase vzlétl.

Hibiki
Slečna se zeširoka usmála, vzala Hibikiho za ruku jako malé dítě a vela ho ulicí dál. Šli kolem nějakého domu, ze kterého táhl silný pach parfémů a do kterého podobně vypadající paní, jako byla ta slečna, co vedla Hibikiho, vedli nějaké muže. Kdyby byl Hibiki zběhlejší v dospěláckých věcech, věděl by, že je to jednoduše řečeno bordel. Jenže tam nešli. Jak už jsem řekla, jen procházeli kolem a ta slečna se s několika těma dalšíma ženama pozdravila. Nakonec se s Hibikim zastavila před budovou se žlutooranžovým neonovým nápisem "Jasná Hvězda". Slečna odhrnula takový ten závěs či co to je, co tam mívají místo dveří a nakoukla tam. "Támhle je." řekla a ukázala prstem. Když se tam Hibiki podíval, opravdu uviděl vysokého blonďatého muže s účesem, který se dal považovat za divný. Vypadal asi takhle. Tak jako tak...tvůj sensei to opravdu nebyl.

Taiyo
Kibu nudle na zemi neurazili. Ze stolu by mu akorát klouzali. S chutí se do nich pustil. Stejně tak Taiyo. Byly opravdu výborné. Mezitím Taiyo sledovala okolí. Dokonce odtud viděla i do té zakázané čtvrti. Nebo alespoň tedy jenom kousek. No a jaké to bylo překvapení, když tam uviděla Hibikiho s nějakou poměrně dost odhalenou a pořádně namalovanou paní, která ho držela za ruku a vedla k něčemu, co se podle neonového nápisu jmenovalo Jasná Hvězda.

Hatake Hibiki

Hibiki se vyděšeně koukal. Ne na bordely, to ho nijak nepřekvapovalo a vypadalo to poměrně zajímavě, ale co to měl sakra ten člověk na hlavě?! naprosto chápal, že ho tam ta ženská takhle přivedla, někoho takového by si taky zapamatoval.
Nemohl si ale nepovšimnout, kolik ženských bylo v té budově předtím.. bylo mu jasné, že takový... čtenář pochybných příběhů, jako byl Hikumo, by se asi nejpravděpodobněji nacházel právě tam. Teď ale musel setřást tu paní.
"Ah..děkuju moc! Jste moc hodná!" pronesl s širokým úsměvem.

Uchiha Itane

A tak Itane odpadl z nedostatku chakry. Při vědomí ještě byl, do hotelu by se nejspíše dostal nějak, ale zatím se mu moc nechtělo. Místo toho pozoroval oblohu. Nejprve vypadala klidně, ale pak si všiml ptáka, co se přibližoval blíže k jeho pozici. Byl trochu větší než obvyklé ptactvo. "Ahoj, babi," prones si spíše pro sebe. Samozřejmě, že ten jeřáb nebyla jeho babička, ale byl to její odkaz pro klan Uchiha. Tedy, původně to všechno patřilo pradědovi, ale chápeme.
"Co tu děláš?" zeptal se Itane zvědavě.

Taiyō Kurama

Tak si tak jedla, pozorovala ruch okolo sebe. Stále měla co pozorovat. Byla tu vážně spousta lidí. Ale ty neony, ty vážně hodně lákaly. Podívala se tím směrem. A i když viděla jen kousek, tak toho viděla víc než dost. Zrovna si nabírala poslední zbytek nudlí hůlkami. Už je měla skoro u pusy, když v té neonové čtvrti zahlédla Hibikiho. Překvapením upustila hůlky i s nudlemi. Chvíli tím směrem nechápavě koukala. Párkrát zamrkala, jestli se jí to nezdá. Nezdá. Po pár vteřinách se konečně vzpamatovala a zavřela i pusu. Podívala se na nudle, které jí bohužel spadly na zem. "Jaká škoda." fňukla pro sebe, ale víc jí trápil Hibiki. "Ach jo. Co teď? Hibiki šel přesně tam, kam nesmíme." tak trochu si nevěděla rady. Měla by držet s týmem. Ale tohle beztak udělal Hibiki schválně. "Ne. Já senseie poslechnu. Navíc je Hibiki dost zkušený." rozhodla se nakonec, ale přesto v ní hlodala pochybnost. Podívala se na Kibu, jako kdyby v něm hledala odpověď, co udělat.

Itane
Pták Itanemu neodpověděl a letěl si vysoko na nebi. Jestli měl Itane strach z výšek, tak rip. Dole pod sebou viděl město a lidi v něm vypadali jak mravenci. Nakonec jestřáb začal kroužit nad místem, kde se tým 7 spolu s Itanem ubytoval, a započal klesání dolů v kruhovitém pohybu. Bylo to trochu jako kolotoč. No a pak jestřáb povolil sevření a Itaneho pustil. Ten začal padat. Naštěstí už nebyli tak moc vysoko a navíc spadl do vody. Horké vody. 

Hibiki
Ženská se na Hibikiho usmála. "Nemáš za co chlapče. Hlavně, že jsme tvého tatínka našli. Teď se už ale musím vrátit do práce. Hlavně se znovu neztrať." pronesla mile, pohladila ho po hlavě a odešla. Hibiki tak zůstal sám u vchodu do herny.

Taiyo
Kiba se tam tak trošku chechtal dalo by se říct, když viděl Hibikiho. Moc dobře věděl, že ten klučina dostane pěkný shiton za to, že neposlechl. Když se Taiyo podívala na Kibu, Kiba se podíval na Taiyo a naklonil hlavu na stranu. Podle všeho to bylo na Taiyo, jestli tam Hibikiho nechají nebo ne.

Uchiha Itane

Itaneho čekal tichý let. Pták nekvákl ani slovo. O tomhle si se strejdou bude muset ještě promluvit... No a pak najednou... ho pustil! Sakraaaaa.... vykřikl Itane v mysli, když plachtil, u čehož začínal litovat toho, že nesepsal závěť. Naštěstí skončil v horké vodě. To teď z něj měl být vařený rámen nebo co? Naštěstí se vzpamatoval dost natolik, aby si předtím všiml, že je u nich na hotelu. A Hikumo říkal, že tu mají horké prameny. Takže začal kraulovat ke břehu. Hlavně, že s sebou neměl nic na převlečení... kde to bude sušit? No, první, co musel zjistit bylo, jak se dostane od "bazénů".

Taiyō Kurama

"Achhhhhhhhhh." povzdechla si Taiyō a odvrátila pohled od vlka. Nechtěla porušit rozkaz od Hikuma. Zatím vstala a vyhodila do koše svoji misku od nudlí a potom co dojedl i Kiba, tak i jeho misku. Znovu se podívala směrem k Jasné Hvězdě. "Dobře, rozhodla jsem se." řekla po chvíli. "Jdeme pro něho." řekla Taiyō dost rozhodně. "Nechce se mi tam, ale zároveň nechci, aby dostal vynadáno, i když si to zaslouží. Je to můj nejlepší kamarád." dodala a s odporem vyrazila do Jasné Hvězdy, takže vyrazila do zakázané čtvrti.
Snažila se zakázanou čtvrť prolétnout co nejrychleji a rovnou zamířit do Jasné Hvězdy. Ruce si dala po stranách očí, aby neviděla nic špatného. Celou dobu měla žaludek sevřený nejistotou a málem se jí vrátily ty nudle, co měla před chvílí.

Itane
Itane začal kraulovat ke břehu, což mu s tím jak byl unavený šlo opravdu pomalu. "Jsi zpátky brzy." ozval se za ním známý hlas. Když se otočil, uviděl, jak si tam Hikumo v tom horkém pramenu relaxuje s menší lahví saké. Takže tady celou dobu byl.

Taiyo
Kiba se vlčím způsobem usmál, když Taiyo řekla, že jdou pro Hibikiho. No a pak jí následoval. Kráčel vedle ní a vrčením odháněl každého, kdo by se k Taiyo pokoušel přiblížit.

Taiyō Kurama

Taiyō tedy prolétla ulici až k Jasné Hvězdě. Povedlo se jí to hlavně díky Kibovi, který dával jasně najevo, že se nehodláme s nikým bavit. Celou cestu měla žaludek jak na vodě. Bylo to ze stresu, jak se bála. Vůně z okolí doráželi na její nos a jí se z toho dělalo mdle. Ale Taiyō zatnula zuby a šla dál. Odhrnula závěs u vchodu do Jasné Hvězdy a vstoupila dovnitř. "Hibiki!" sykla na něho, jen co ho spatřila. Přistoupila blíž k němu a vrazila mu pěstí do ramena. To bylo za to, že musela jít do zakázané čtvrti. "Co tu děláš?" zeptala se polohlasem. Nechtěla vzbuzovat moc pozornosti. "Okamžitě pojď pryč!" dodala zase polohlasem a začala Hibikiho za rukáv od trička táhnout pryč.

Uchiha Itane

Itane si to plaval ke břehu, když v tom se ozval známý hlas. Itane se otočil a uviděl Hikuma. "Tátovo jídlo na tebe..." hlesl tiše a vyplácal se na břeh, kde ze sebe stáhl většinu oblečení. Pak zaplul zpět do vody a pomalu se vydal za strejdou. "Bylo to nutné?" zeptal se ho jen tak, aby se neřeklo. Myslel tím samozřejmě jeho opeřený transport zpět na hotel.