Cesta do Kiri - Hibiki, Taiyo, Itane

Sensei se pousmál, když Taiyo pochválila tuhle techniku. No a chlápek s prázdným pohledem začal odpovídat. Samozřejmě postupně. "Loupež." odpověděl na otázku Hibikiho. Pak přišel na řadu Itane s hromadou otázek. "Musíš se ptát postupně..." upozornil ho Hikumo a nechal ho otázky zopakovat. To už chlápek odpověděl. "Nikdo." byla první odpověď. "Naše vesnice je na tom finančně špatně. Proto okrádáme pocestné. Abychom měli, co jíst." byla odpověď druhá. "Ne." odpověděl na poslední Itaneho otázku. Pak se ptala Taiyo. "Shinobi z vesnice skryté v Horkých pramenech." 

Hatake Hibiki

Loupež. Zmordovali tam skupinu Shinobi prostě proto, že neměli, co jíst..to bylo docela do reality probouzející zjištění.. Hibikimu trochul zamrzl úsměv na tváři. Možná si tamten nezasloužil to grilování, co dostal... ale tak to asi prostě někdy bylo. Nikdo je neposlal, neměli vedlejší důvody... prostě to vypadalo, že fakt dělali jen co uměli, aby taky měli co jíst.
"Musí mluvit stoprocentně pravdu, sensei?" zeptal se Hibiki senseie. Neznal techniku kterou použil, a tak se rozhodl, že se raději zeptá. Jeden nikdy neví..

Uchiha Itane

No, vypadalo to, že měli asi ten nejdebilnější důvod, proč je napadnout. Jen retard by napadl skupinu shinobi, kteří kromě pár bojových pilulek a vody nemají nic extrémně cenného. "To je na tom tahle země fakt tak špatně?" zeptal se jak Hikuma, tak vlastně i toho vězně. Přicházelo mu to fakt padlé na hlavu. Kdyby navázali vztahy s jinými zeměmi, určitě by jim pomohly. Jestli byla i tohle práce ninjů... tak se asi spletl v povolání.

Taiyō Kurama

Poslechla si odpovědi od toho týpka. "To je hrozné." zhodnotila nakonec. "Ale samotnou loupež měli výborně naplánovanou. Bez zbytečného zranění. Jen asi nečekali odpor." pokračovala si Taiyō pro sebe. Ale ještě se otočila na toho týpka. "Jak se Vaše vesnice dostala do finanční krize?" zeptala se. Třeba jim šlo nějak pomoc. Bylo by to lepší, než je tu zase nechat, aby dál okrádali další pocestné.

Sensei se podíval na Hibikiho. "Ne nutně. Říká to, co si myslí, že je pravda." odpověděl mu. Pak se zeptal Itane mezitím, co Taiyo tyhle bandity litovala. Hikumo pokrčil rameny a chlápek přikývl. Následně se zeptala Taiyo. "Chodí k nám málo žádostí o mise. Všichni raději chtějí ninji z Konohy." odpověděl chlápek. Mezitím se vzbudil ten, kterého uspal Biscuit uspal. Cukal sebou a vyděšeně sledoval, jak vyslýcháte jeho společníka.

Hatake Hibiki

"To, o čem ho přesvědčili, že je pravda. Kdo?" zeptal se tak nějak všech.. nejen senseie, i když hlavně jeho, ale taky jejich vězně, a taky toho, co se zrovna probudil a možná si myslel, že ho nikdo nevidí, a stejně tak jeho dvou společníků. Nebyla to příjemná situace. Jestli to je pravda, tak nebyla. Jestli mu to někdo takhle namluvil, tak možná ještě horší. Hibiki ale raději otočil pohled na toho dalšího. Aby nechtěl udělat nějakou blbost. Zlostně se an něj podíval... byla to výhružka. Hne see, a má za zadkem oheň..doslova.

Uchiha Itane

Itane si vyslechl své kolegy a zároveň i toho spoutaného. "Nelíbí se mi to, ale abych řekl pravdu, tohle nyní není náš problém. My musíme dojít do Kiri," řekl s nelehkým srdcem. "Neuděláme jim už nic víc, necháme je tady. Z pout se dostanou až příjdou k sobě. Tak jako tak pro ně momentálně nemáme, co udělat," dodal ještě. Na jednu stranu je chápal, ale nadruhou stranu je napadli a to jim rozhodně nehodlal odpustit. A proto se úplně nehrnul do žádné velké pomoci.

Taiyō Kurama

I když by jim Taiyō chtěla pomoc, tak to v tuhle chvíli nešlo. Ani nebylo jak. Itane měl pravdu. Ale časem by to chtělo situaci v této vesnici vyřešit, aby dál nepřepadávali cestující. Jen Konoze přidělávali další práci. Taiyō se připravila tedy zpět na cestu. "Já mohu." dodala.

Sensei si povzdychl. "Neřekl jsem, že ho o tom někdo přesvědčil..." řekl. "Ale máš bod, protože možné to je. My máme však jiný úkol." dodal ještě a podíval se na toho chlápka, co se probral z bezvědomí. "A vy si tohle zapamatujte a už nepřepadávejte lidi." pronesl k němu a ten jen vyděšeně přikyvoval. Pak počkal, až se všichni připraví na odchod. Následně luskl prsty a ten chlápek, kterého vyslýchali se probral a zmateně se díval kolem. "Tak jdeme mládeži." zavelel a mohlo se jít.

Hatake Hibiki

"Ne, to neřekl." odpověděl trochu ostřeji, než sám chtěl. Pravda byla, že to sensei nemusel říkat na to, aby si Hibiki sám udělal teorii. Viděl ji navíc jako velmi pravděpodobnou.. o takové bídě vesnice by přece Konoha slyšela.. nebo ne? A i kdyby byla ta teorie správná..kdo? A hlavně.. proč, sakra? Hibiki měl v hlavě všechny tyhle otázky, tak raději ani nemluvil, a zamyšleně šel.. Mohli to jen tak nechat? Bylo to na ně moc velké? S tím nebyl Hibiki zdaleka spokojený, s takovou výmluvou..
Skoro zapomněl. 0]]"Ah, Biscuite!.. promiň.. povídej, chceš jít s námi, nebo to tady raději zabalíš a půjdeš zpátky..?"[/b] zeptal se přítele omluvně. Skoro na něj zapomněl, jak tam byl zavalen v myšlenkách, a cítil se za to trapně, ale..lepší pozdě než nikdy.

Uchiha Itane

"Jdeme," odsouhlasil strejdův rozkaz, i když upřímně... byl by raději, kdyby toho dne už nemusel nijak velet nebo tak něco. Už toho měli za sebou dost, mohl by přebrat štafetu někdo jiný. No, snad to už dál půjde aspoň hladce. "Co to bylo za mlhu? Viděl jsem jí prvně," zeptal se strejdy po cestě. Snažil se jí zanalyzovat svým sharinganem, ale ještě v tom nebyl tak dobrý. Kopírovat ještě vlastně nedokázal nic, používal jen jeho nejzákladnější funkce.

Taiyō Kurama

Taiyō tedy vyrazila za ostatními, ale rychle se zařadila tam, kde měla být zařazená. Jak to před tím rozhodl Itane. Bylo to dobré místo. Mohla poslouchat všechny rozhovory. Takže se zájmem poslouchala. Ta mlha bylo dobré téma. "Měli jsme štěstí, že ta mlha nešla až k zemi." řekla nahlas. Je dobré mít štěstí, ale pro příště by ho už mít nemuseli. "Jak se vůbec nejlépe můžeme bráti proti mlze? Proti jakékoliv mlze? U zkoušek také bylo nadbytek mlhy." zeptala se ještě nakonec Taiyō. Přeci jenom je ještě nějaká ta mlha jistě čeká.

Hikumo se s pozvednutým obočím podíval na Hibikiho, když tam tak ostře řekl, to co řekl. Pak si s ním bude muset promluvit. No a tak vyrazili na cestu. Biscuit se s vámi rozloučil a zmizel v obláčku kouře. Sensei velení zatím nikomu nepředal, takže vedl pořád Itane. Po nějaké době se Itane zeptal na tu mlhu. "Pravděpodobně Futton, do kterého vypustili nějaký plyn." vysvětlil svou teorii. Nemohl přece znát úplně všechno. Pak se zeptala Taiyo. "Buď mít plynovou masku, když je v ní něco přimícháno...a nebo šikovnou fuuton techniku. Nebo porazit toho, kdo ji vyvolal. Kdyby někdo z vás uměl Fuuton jednu takovou techniku bych vás naučil." vysvětlil. (Škoda, že jsem jí nenašla před tím... )

Hatake Hibiki

Pochopitelně poslouchal, co si povídají všichni, a zařadil se na svoje místo v řadě a ve formaci, ale sám neříkal nic. Byl tak nějak až moc zanořen do svých myšlenek. Kdyby to nebyla tak důležitá situace nahozená Hokagem a tak, prostě by se vykašlal na zatracené Kiri, se kterýma stejně moc neudělají, a raději by šel řešit tohle. Ale nemohl. Bývá to tak hodně, v životě Shinobi, že i když vám připadá něco správné, nemůžete to udělat? Pokud ano..Hibiki by se asi mračil. A mračil se i teď, jak pochodoval.. ne kvůli špatné náladě, ale právě kvůli té nadměrné zamyšlenosti.

Uchiha Itane

"Futton? Co to je? Nějaké kekkei genkai?" zeptal se Itane zvědavě strejdy. Pokud to bylo něco extra, byl to jasný důvod, proč tu páru nemohl okopírovat svým sharinganem. Nebo jí nějak důkladněji prorazit a analyzovat. Zaprvé na to nebyl ještě tak dobrý a zadruhý, kekkei genkai kopírovat nemohl.
No, pak už asi cesta pokračovala dál. Hibiki byl zřejmě trochu podrážděný a tak byl ticho, ale aby se neřeklo, naštvaný byl i Itane. Přišlo mu, že jsou lepší způsoby jak pomoci rozvoji země než krádežemi. Někdo by to měl těm vedoucím v jejích vesnici říct...

Taiyō Kurama

Hmmmmmm. Fuuton a Futton. To zní hodně stejně. dumala si Taiyō v hlavě, ale poslouchala dál. A když o tom tak dumala, tak si vzpomněla, že vlastně už dlouho nezkoušela ty kouzelné papírky. Naposledy se s nimi nic nedělo, tak to po chvíli vzdala. V nejbližším městě je snad sežene, aby to mohla zase vyzkoušet. Přesto si velké naděje nedávala.

Nikdo už se na nic neptal kromě Itaneho. Že ho to nepřekvapovalo. "Ano. Je to kombinace katonu a suitonu. Takže to jednoduše řečeno dokáže dělat páru." vysvětlil vám sensei. Pak se na chvíli odmlčel. "Máte nějakou techniku, kterou byste se chtěli naučit?" zeptal se jich po nějaké době chůze.

Taiyō Kurama

"Únikové genjutsu!" vyhrkla hned Taiyō bez rozmýšlení. Pak se ale zarazila. "Chtěla bych se naučit únikové genjutsu, prosím." řekla teď už mnohem víc klidně, normálním hlasem a s omlouvaným výrazem.

Hatake Hibiki

Ani si v původních slovech nevšiml rozdílu mezi Fuutonem a Futtonem, takže už chtěl Itaneho považovat za nevzdělance.. ale nakonec on byl ten s lepším postřehem. To zabolelo u srdíčka, co si budeme nalhávat. Každopádně to znělo poměrně zajímavě..nebo spíš..takové proč ne. Sensei se je zeptal, co dalšího by chtěli umět.. to byla zajímavá otázka.
"Další elementální zvířátko by bylo cool." pronesl možná nejodlehčenějším hlasem, kterým vůbec za celou tu dobu mise promluvil. Už měl hada... co by to chtělo nového?...Třeba..něco s tygrem! Tygr zněl docela cool.. nebo nějaký pták? Tolik možností..

Uchiha Itane

Páru... jako by poslední dobou nebylo mlhy všude dostatek... povzdechl si Itane v mysli a pokračoval dál v cestě. Zatím mlčel, aspoň tedy do doby, kdy se strejda zmínil, že by je rád něco naučil. Itane nad tím nemusel příliš rozmýšlet. Stal se chuuninem a nejspíše budou před nimi obtížnější mise. Navíc, zkoušky měl za sebou, takže nehrozilo, že by se opět v nejbližší době ocitl tváří v tvář proti nějakému příteli. Asi přišel vhodný čas. "Myslím, že přišel čas, abych se naučil TO," pronesl ve vší vážnosti.

Kagami Hikumo

Hikumo se musel usmát nad tím,jak se Taiyo zarazila a poprosila. "Únikové genjutsu hm...které myslíš?" zeptal se sensei Taiyo. 
Poté si vyslechl Hibikiho a zamyslel se na chvilku, než se lišácky usmál. Bylo na něm vidět, že ho něco napadlo.
No a pak se dostal na řadu Itane. Stejně jako Hibiki na rozdíl od Taiyo nepoprosil...zase. Nemluvě, že přišel s TÍM...zase. "Když to budeš používat s rozvahou..." povzdychl si nad tím. Fakt se mu nechtělo učit Itaneho TO. Co když to ten šupák bude používat blbě a Kakashi-sensei ho prokleje za to, že ho to vůbec naučil...?

A abychom se trochu pohnuli...večer jste se dostali až k městu. "Vítejte v Otofuku." pronesl sensei a vydal se do ulic města.

Uchiha Itane

"Pokud myslíš ono pravidlo, tak to nehodlám porušit. Pokud na mě tedy zase nepoužiješ nějakou fintu s genjutsu jako tuhle," odpověděl Itane s poměrně tvrdým pohledem směřovaným k jeho strejdovi. Byl mu za pár věcí fakt vděčný, ale to genjutsu mu ještě neodpustil. A ještě asi chvilku neodpustí. Sice to pomohlo jeho schopnostem, ale jeho psychice moc ne.
"Co je to za město?" zeptal se Itane zvědavě, když večer došli do města.

Taiyō Kurama

"Četla jsem o únikovem genjutsu okvětních lístků. To by se mi líbilo." odpověděla Taiyō na otázku. "Je možné se to naučit?" zeptala se pro jistotu Taiyō. Doufala, že si nevymyslela nic hloupého. Zbytek cesty přemýšlel, co by mohlo být to, o čem se tam pořád bavil tak záhadně Itane.
K večeru se konečné dostali do města. Taiyō už byla velmi utahana a před sebou měla vidinu jídla a postele. Ale zatím stále šla. Museli si nejprve sehnat nějaké ubytovaní, než sebou bude moci prastit o zem.

Hatake Hibiki

Nepotřeboval víc než úsměv senseie aby věděl, že cokoliv co to bude, bude to přinejmenším dostatečné.. takže se ani nevyptával. Prostě se nechá překvapit, a dopadne to tak, jak to dopadne. Každopádně, Itane dělal těžce tajemného, jak už měl ve zvyku, a Taiyo se chtěla pustit do dalšího genjutsu, jak měla ve zvyku ona. Takže žádná novinka...
.. no, večer došli do města. Zajímavé, Hibiki tady pochopitelně nikdy předtím nebyl. Takže si se zájmem prohlížel, jestli něco takového zajímavého neuvidí..

Kagami Hikumo

"Ach...tohle. Jo, je to možné." odvětil s úsměvem na slova Taiyo. Pak se ozval Itane. Hikumo se ušklíbl. "Nebylo to sice hezké nebo příjemné a upřímně se za to nehorázně stydím, ale musíš uznat, že ti to pomohlo zesílit svůj sharingan." pronesl. "Alespoň se ale nesložil a nešel pěstovat tuříny jako Kyoya. Očividně to ale nebere tak s klidem jako Hibiki...Asi bych měl přestat traumatizovat lidi..." mumlal si pro sebe.

No a pak dorazili k tomu městu, že jo. Hikumo se otráveně podíval na Itaneho a povzdychl si. "Vždyť už jsem to říkal. Otofuku." Pak se na všechny tři přísně podíval. "Strávíme tu dnešní a zítřejší noc. Ale nikdy...opakuju nikdy nechoďte do Shukuba townu. Je to jedna z místních čtvrťí, kde nemají děti, co pohledávat. Jasný?" zeptal se jich a jednoho po druhém si je prohlédl. Počkal si na jejich odpověď a pak vyrazil do města. Byla tu spousta obchodů a restaurací. Také jste viděli vchod do ulice, u které byla cedule, že tudy je Shukuba town. Bylo tam dost...no...neonových nápisů, poměrně málo oblečených dam a tak podobně. Tam jste ale nešli. Nakonec jste se zastavili před hotelem, který údajně měl i horké prameny. Zároveň byl na druhé straně města až na okraji. Sensei zamířil dovnitř a začal něco projednávat s recepční. Asi vaše ubytování. Pak k vám přistoupil. "Takže...máme dva pokoje. Domluvte se, jak se rozdělíme. Pak budete mít dvě hodiny volno, než bude večerka. A ráno v šest se sejdeme zase tady. Nějaké otázky?" zeptal se jich.