Cesta do Kiri - Hibiki, Taiyo, Itane

Uchiha Itane

Jo, tak tohle bylo zrovna něco, co nechtěl vidět znovu. Nebo si to prožívat znovu. Nejraději by to teď vzal zpátky a seřval Hikuma trochu jinak, což byla zároveň i věc, co si schovával po tréninku, ale proto tu teď nebyl. Takže začal hledat další východ ven z této části jeho mysli.

Hatake Hibiki

No, nedělo se nic. Upřímně, Hibiki moc nečekal, že by hnedka měl mít nějaké výsledky.. Byla to trochu nevýhoda tohohle druhu tréninku. Uvnitř Hibikiho se odehrával ten největší boj s elementy, ale navenek vypadal jako neschopný blb, co jen hloupě čumí na list. proto měl raději trénink fyzický..alespoň z toho hlediska, že bylo vidět, že se něco děje. Ale tohle bylo taky potřeba...hodně potřeba.
Hibikiho ani nijak neurazila poznámka Hikuma, ale byl to Hibiki, musel nějak zareagovat. Na Hikuma se usmál, mezitímco list v jeho ruce shořel. Hibiki se chopil raději dalšího listu, a dal se znovu do trénování. "To mám v plánu." odpověděl teda i normálně s lehkým úsměvem, a dal se znovu do práce.

Itane
Itane pátral. Musel pátrat důkladně, jelikož tohle byla o dost větší plocha, než pokoj u nich doma.Vypadalo to ztraceně. Už jen proto, že Itane v lázni strávil jen chvilku a tak si určitě nepamatoval každou věc, co tam byla. Náhle uviděl, že se na dně lázně něco zalesklo.

Kagami Hikumo
U Hibikiho
I druhý list se sem tam pohnul. "Tahle část tvého tréninku má jednu velkou výhodu oproti ostatním...jsi jediný, kdo může trénovat i po cestě." pronesl Hikumo. Po nějakém čase se dokonce zdálo, že byl maličko nařízlý.

Uchiha Itane

Ach, výborně. To měl jako plavat pod vodu. Pod vodu, ve které se mu máchal strejda? Ach jo, začínal být už pěkně vytočenej. A vztek nebylo úplně něco, co se u něj teď mělo podporovat. No, ale aby se neřeklo, tak tam nakonec skočil a začal pátrat potom, co se lesklo.

Taiyō Kurama

Hmmmmmm, zaútočit na Vás? To se lehko řekne. bojovalo to uvnitř Taiyō. Dělalo jí velký problém vytáhnout z kapsy kunai. Tedy spíše hlavně psychický problém. Tak prostě něco hodit. Je to jen genjutsu. Pořádně se soustřeď, ať pak všem můžeš vytřít zrak. řekla si ještě pro sebe. Potřebovala se nějak povzbudit.
Byla připravená. Měla pevnou ruku. Nečekala a rovnou hodila svůj kunai proti senseiovi. Sice mohla použít i genjutsu, ale takhle by plýtvala svou chakrou a přitom je teprve začátek tréninku. To si nechtěla lajznout.

Itane
Itane pátral po lesknoucím se předmětu a nemusel hledat moc dlouho. Našel to celkem rychle. Byla katana. Přesně ta, kterou mu darovala jeho sestřenice.


Kagami Hikumo
U Taiyo
Sensei trpělivě čekal, až na něj jeho studentka zaútočí. Podle všeho si vybrala kunai. To byla dobrá volba. Pousmál se a těsně před tím. než ho kunai trefil, v rychlosti složil pečetě, které před chvílí Taiyo ukazoval. Následně se do něj kunai zabodl. Taiyo viděla bolestný výraz na senseiově tváři, viděla i krev, která z rány vytékala. Bzlo možné, že ho opravdu trefila?

Taiyō Kurama

Taiyō si myslela, že je na tohle genjutsu připravená, ale opak byl pravdou. Vidět někoho pro ní blízkého zraněného jí bodalo u srdce. Stála na místě a v očích měla hrůzu. Předtím však zahlédla, jak sensei složil pečetě. Nešil! Hlavně nešil! Sensei to stihl. Je to jenom genjutsu. Hledej detaily. Přesvědč se. přiměla se soustředit a zaměřit se na detaily jak na senseiovi, tak i v okolí. Třeba rozpozná nějakou malou chybu, která jí uklidní, že je to opravdu probíhající genjustu. I když pravděpodobnost odhalení takové chyby byla jistě nulová. Přeci jenom Hikumo-sensei už měl jistou x-letou praxi.

Uchiha Itane

Well, bylo divné, že tam našel tu samou katanu, co měl momentálně na zádech. Ale věděl určitě, že neměla na dně toho bazénku, co dělat, takže jí vzal a vyplaval zase nahoru. Pak zamířil ven. A nyní již bude určitě věřit ptákovi, jenž měl zajisté dobré rady pro něj.

Hatake Hibiki

Přikývl. Chápal, co to znamená. Nevěděl, jestli to taky znamenalo, že je jeho trénink v složitosti horší než těch ostatních, a nebo prostě jenom jestli trvá déle. A taky tam byla ta možnost, že byl prostě špatný a nestíhal, ale tu si dneska nechtěl brát do hlavy. Mezitím jeden list už vypadal alespoň lehce nařízle. Ale jen vypadal.. a hlavně, byl to list. Tohle bude muset Hibiki cvičit ještě dlouho, než to bude doopravdy v nějaké použitelné míře.
"Co jsou naše další kroky?" zeptal se najednou Hikuma z mlčení a soustředění. Nemyslel v tréninku, pochopitelně, ale v misi celkově.

Itane
Když Itane vyplaval na hladinu, uviděl, že se ve vzduchu zhmotnily dveře. Jakmile jimi prošel, objevul se zase v bludišti. U stropu kroužil onen jestřáb a kalmile si ho Itane všiml rozletěl se jednou zchodeb a následně zahnul za roh. Pokud ho itane následoval, uviděl, že začal kroužit a křičet před jedněmi z dveří.

Kagami Hikumo
U Taiyo
Nějakou dobu se ic nedělo kromě toho, že sensei vypadal, že asi vykrvácí, když v tom se jeho tělo rozplynulo v okvětní lístky a ty se následně rozlétly na Taiyo, kdemladou kunoichi začaly obalovat.

U Hibikiho
Hikumo se podíval na Hibikiho, když na něj promluvil. "Zamíříme do vesnice ukryté v Horkých pramenech a odtamtud lodí do Kirigakure." odpověděl Hikumo na otázku.

Taiyō Kurama

Bylo to divné. Trvalo to už moc dlouho. Tohle už nemohlo být genjustu. Sensei! bála se o něho a už chtěla vykročit k němu a pomoci mu. Zastavit to krvácení. Než však stačila udělat první krok, sensei se rozplynul na okvětní lístky. Na jednu stranu se Taiyō ulevilo, že to nakonec opravdu bylo jen genjutsu. Bohužel na druhou stranu jí začaly tyto okvětní lístky dělat vrásky, když jí začaly obalovat. Bylo to velmi nepříjemné. Už jsem viděla dost. řekla si pro sebe. Pokud to šlo, spojila ruce, chvilku se soustředila, aby se mohla uvolnit z genjutsu. "Kai." vyslovila nakonec.

Hatake Hibiki

"Fajn." odpověděl mu s úsměvem, který už ale věnoval tomu listu, ani ne Hikumovi samotnému. Nic moc trénink v tom pravém slova smyslu, ale jakmile to Hibiki zvládne, a povede se mu to ovládat doopravdy, Hibiki věděl, jaké úžasné věci s tím pak půjdou udělat. Třeba mu Hikumo i nějakou pořádně cool techniku doporučí.. a nebo zase vymyslí něco sám, ale to už mu bylo jedno. Použil to jako vidinu, za kterou šel, jako sen. Se kterým se pokusil rozříznout ten list, nejen větrem.. ale i sny a vůli. Usmál se u toho.

Uchiha Itane

Itane ho tentokrát následoval. Rád by se dostal už ke svému cíli a jak to vypadalo, tak jeho orientační smysl v genjutsu prostě neměl štěstí. No, trochu si povzdechl a připravil se. Pokud mělo být za dveřmi to, co tam být mělo, čekala ho nejspíše nejtěžší zkušenost v životě. Musel se postavit vlastnímu strachu a bojovat. Takže vešel dovnitř.

Itane
A přesně, jak Itane čekal, tak se také stalo. Otevřel dveře a následně se mu naskytl pohled na místo, kde ve skutečném světě byli s Hikumem. Tedy až na tenkráter, Hikuma a tak podobně. Po chvilce zahlédl sebe. Sebe jako malého kluka a spolu s ním tam byla ona. Sora.

Kagami Hikumo
U Taiyo
Lístky se rozplynuly a Taiyo před sebou uviděla svého senseie. Byl celý a zdraví. V ruce si pohrával s kunaiem, který po něm Taiyo před tím hodila. "Pochopila?" zeptal se jí. "Jestli ano, chceš si to zkusit?" dodal ještě.


U Hibikiho
Hibiki se tedy znovu pustil do práce. Šlo mu to pomalu. Avšak po čase byly znát jisté pokroky. A to v tom směru, že se říznutí listu zvětšovalo.

Uchiha Itane

Tak jo, vypadalo to, že hodina H se blížila. Itane se ocitl na tom místě na kterém byl teď, jen o pár let dříve. Viděl Soru a sebe, jak se blížili k bojišti. Tiše oddechoval, do očí se mu prodíraly slzy, když viděl svojí sestřenici, ještě živou a zdravou. Ale ještě nenastala chvíle, kdy se měl do toho vložit. Musel vyčkat, vyčkat na ten správný okamžik, kdy hodlal sám sebe nahradit.
Reálný Hikumo si mohl všimnout, že se s jeho genjutsu začínalo stávat něco neobvyklého, něco, co v plánu neměl. Jako by se začínalo... měnit.

Taiyō Kurama

Genjutsu pominulo a Taiyō se konečně mohla uvolnit z napětí. Musela se pousmát, když viděla senseie si pohrávat s kunaiem. On si tam vlastně celou dobu stál, koukal, jak je Taiyō celá nesvá, že ho zranila. Genjutsu umí být velmi kruté, proto se o něm chtěla Taiyō dovědět co nejvíce, naučit se co nejvíce, aby proti ní nikdo tohle nemohl použít. Aby pro ní nemohli použít jakékoliv genjutsu.
"Pochopila." přikývla Taiyō. "Chci to zkusit." dodala k tomu.

Kagami Hikumo
U Itaneho
Hikumo stál se zavřenýma očima kousek od Itaneho v genjutsu. V podobě jestřába sledoval, co se děje uvnitř. Pak se však stalo něco divného. Připadalo mu, že se jeho vlastní genjutsu začalo jaksi měnit. Nebylo mu však přímo jasné, jestli za to mohl fakt, že tohle genjutsu pořádně zkoušel poprvé nebo to byla Itaneho práce.

U Taiyo
Sensei se pousmál nad odpovědí Taiyo. "Dobrá tedy. Připrav se." pronesl a počkal, až se připraví. "Můžeme?"zeptal se a pokud Taiyo souhlasila, hodil po ní kunai, se kterým si doposud pohrával.

Hatake Hibiki

Byl to tvrdý boj. Ani ne tak s únavou nebo s velkými silami soupeře či velkou obtížností tréninku.. ne, to vůbec ne. Byl to jeden velký souboj jeho vlastní trpělivosti. Ale nebyl to první typ tohohle souboje, co v životě Hibiki musel bojovat.. vlastně vůbec ne. A ač byl Hibiki normálním klukem, a normální kluk až tolik trpělivosti nemá, tady věděl, že to nakonec ovoce přinese. A tak se dál pokoušel o sklizeň. Nic jiného pro něj neexistovalo, další selhání nebylo možnou odpovědí. Dále pracovat. Více práce. Maximální úsilí..

Uchiha Itane

Itane stále vyčkával. Hledal nejvhodnější okamžik. Navíc, připravoval se na něco, co nevěděl, zdali úplně vyjde. V tom se prudce otočil a pohledem zaměřil Hikuma v roli jestřába. "Už žádné sledování! Ani ty, ani táta! Protože... já vidím... vidím všechno!" hlesl a jeho oči zrudly. Sharingan byl probuzen. Ve chvíli, kdy ho aktivoval se Hikumo změnil do své reálné podoby. "Od teď... budeme stát bok po boku!" dodal Itane a vedle Hikuma se zhmotnil Akitoshi, který položil svému bratrovi ruku na rameno. Hikumovi nejspíše už došlo, že Itane nevědomky převzal kontrolu nad jeho technikou za použití plně probuzeného Sharinganu. Ale to zřejmě nebylo všechno, co chtěl mladík udělat.
Mezitím se již blížil okamžik, kdy měla Sora přijít o oko. Itane se opět obrátil k té scenérii. "Já... už nedovolím... aby nikdo z mých přátel trpěl! Už nikdy!" vykřikl Itane a jeho strýc mohl cítit tlak chakry, který od mladého Uchihy začal vycházet. Za Itanem se začaly objevovat osoby - Hinami a Rikuto hned za ním, za nimi Kenshin, pak Hibiki, Taiyo, Yumiko, Rintaro, Taichi, Hitoshi a další spoužáci z akademie. Dokonce se objevila i Itaneho matka, kterou viděl ve vzpomínkách. Všichni ti, kteří pro něj něco znamenali. "Ushi - U - Saru!" mumlal potichu, zatímco skládal pečetě. "CHIDORI!"

Kagami Hikumo

U Hibikiho
Hibiki si trénoval své soustředění. Jo a taky vítr. Pomaličku zvětšoval délku trhliny v listech. "Zlepšuješ se. Už teď jsi na tom snad lépe, než sedmý." povzbudil Hibikiho Hikumo. 

U Itaneho
Hikumo byl najednou zase v lidské podobě. Na tváři měl naprosto wtf výraz a to i poté, co se vedle něj objevil genjutsu Akitoshi a spousta děcek nemluvě o Kenshinovi a dokonce i Miya. Vypadalo to, že si ten malej šupák pohrál s jeho genjutsu. A co teprve to, co začal Itanedělat pak. Vážně se TO chystal použít? I přes to, že ho to neučil? Ale tak..bylo to genjutsu. I když to pořád bylo celkem wtf.

Uchiha Itane

V Itaneho ruce se začala hromadit raitonová chakra. Kdyby to Hikumo analyzoval, všiml by si, že to ještě není úplně dokonalé, ale zjistil by jedno... nebylo to genjutsu. A kdyby byl momentálně v normální realitě, všiml by si, že se Chidori aktivovalo i u fyzického těla Itaneho. Takže se tu vyskytla jediná otázka... kdy to zkopíroval?!
Itane pak prudce vyrazil. Nahradil své dětské já a protivníci padali jeden za druhým. Kdyby tak tehdy měl tuhle sílu... trvalo to jen chvíli a bylo po všem. A během toho získal Hikumo svojí odpověď. Objevila se ta část vzpomínky, kdy se do boje přidal Akitoshi a mladý Hikumo. Hikumo právě útočil pomocí Chidori a malý Itane ležel na zemi s aktivovaným sharinganem. Objevení spolužáci a genjutsu Akitoshi zmizeli. Itane zadýchaně došel k Hikumovi. "Jdeme..." vydechl velmi unaveně a jeho sharingan se roztočil. Genjutsu bylo pryč, přičemž Itane neměl šajna jak to udělal. Bylo to spíš jeho podvědomí a schopnosti Sharinganu než jeho vědomá práce.
No, byli zpět v realitě, kolem Itaneho ruky bylo stále aktivní Chidori. "Tak takový je to pocit..." vydechl a vyrazil rukou vpřed. Chtěl aspoň jednou ťuknout do čela Hikuma. Pak klesl vyčerpaně na kolena.

Kagami Hikumo
U Itaneho
Hikumo Itaneho sledoval, důkladně a překvapeně zároveň. Nebylo to dokonalé, ale bylo to chidori. Kde ho ten šupák viděl? Odpověď na to přišla za okamžik, když uviděl malého Itaneho ležícího na zemi a sharinganem sledujícího jeho mladší já používající chidori. Byl to zvláštní pocit, vidět sve bojující mladší já. Nemluvě o tom, jak tam novodobý Itane řádil. Hikumo to chápal, i když ho ten pohled trochu děsil. A pak bylo po všem. Itane svým sharinganem zrušil genjutsu a tak se zase ocitli na louce. Co však bylo zvláštní byl fakt, že Itaneho ruka stále používala chidori. Když se poté rukou natahoval k jeho čelu, těsně před tím, než se stihl dotknout Hikumova celá, padl vyčerpané svému strýci do náruče.

Hatake Hibiki

Hibiki dřel jak uměl, nad tím nebylo pochyb, ale pravda byla, že to byl jednolitý trénink, a ne zrovna ten nejzábavnější na pozorování nebo vykonávání, a tak byl rád za jakoukoli distrakci od tématu listu a větru, kterou vůbec teď mohl dostat.
"Sedmý tohle taky zkoušel?" zeptal se, když si udělal pársekundovou přestávku od řezání toho chudáka listu. Pak se k tomu zase vrátil. Doufal, že to není jen trest za to, že předtím dělal blbosti v ulicích, kde být neměl, ale že to doopravdy je vážný trénink.. ale Hibiki Hikumovi věřil, takže pokračoval.

Uchiha Itane

Tak to zase nevyšlo. Ale on to někdy dokáže! Ťukne ho do toho čela! "Budeme... si... muset... promluvit," oddechoval unaveně mladý Uchiha, zatímco se jeho sharingan deaktivoval. Popravdě, ani on neočekával takhle šílený výsledek tohohle tréninku. Zároveň mu však došlo, proč strýc tolik váhal s tím, aby ho naučil Chidori. Člověk musel znát pravou váhu života. A k tomu musel mít Itane odblokované vzpomínky. Dneska nejspíš nocují tady nebo tak něco.

Kagami Hikumo
U Hibikiho
"Ano. Stejným způsobem se tvůj praděda snažil sedmého naučit ovládat vítr. A mě ostatně taky." odpověděl mu na otázku Hikumo.

U Itaneho
"A o čem?" zeptal se vyčerpaného mladého Uchihy jeho strýc mezitím, co ho vzal do náruče a vydal se s ním pomalu zpátky k městu.