Cesta do Kiri - Hibiki, Taiyo, Itane

Kagami Hikumo

Ani jeden z nich ještě nejedl. To upřímně čekal. "Tak se skočte do jídelny nasnídat. Máte ještě čas. Já tu počkám. Třeba se i Hibiki vykutálí z postele." navrhl jim. On sám už jedl, teď byla řada na jiných.

Uchiha Itane

"Tak dobře, na něco zajdeme," mrkl přitom na Taiyo, která snad souhlasila. Pak se vydal pomalu do jídelny. "Tak co myslíš, že na tebe strejda zkusí za metodu tréninku?" zeptal se jí zvědavě. Docela ho zajímalo, jestli i na ostatní používá při trénincích genjutsu. I když, u nich by to asi nemělo takový smysl jako u něj.

Taiyō Kurama

Taiyō dlouho neváhala a hned souhlasila. Přidala se k Itanemu a hurá do jídelny. "Hmmmmm." začala přemýšlet nad svou odpovědí Itanemu. "No, jelikož jediné co umím je genjutsu, takže na mě Hikumo-sensei používá genjutsu." odpověděla nakonec.

Hatake Hibiki

No, Hibiki si dlouho jen psal a vůbec si ničeho nevšiml, až když teda po nějaké době, když už něco dopsal, se konečně rozhodl nějak prověřit ten pocit toho, že je někým sledován, a zachvilku už i viděl proč. Jestřáb. A protože nebyl Hibiki blb jako Rikuto a pamatoval si, co jsou summony jeho senseie, tak předpokládal, že mu je jasné, co se děje. Zvedl se z postele, zápisníček někam schoval, a zašel k oknu, které otevřel.
"Máš mě někam dovést, nebo?" zeptal se s klidným úsměvem. Včerejší zloba ho tak nějak přešla... už si ji dokázal dostatečně vybušit.

Itane a Taiyo
V jídelně jste našli švédský stůl. Byly tam různé sendviče, koláčky a dokonce i rýže a ryba. Bylo tam toho spousta. Zároveň tam bylo i pár lidí.

Hibiki
Pták naklonil hlavu do strany a pozoroval Hibikiho. Pak se zadíval upřeně na dveře a vydal takový ten jestřabí zvuk. No a na ony dveře se jen o pár vteřin později ozvalo škrábání na ně.

Hatake Hibiki

"Ah." odpověděl jen Hibiki. Jako, nepotřeboval a nečekal celou eskortu summonů pro jeho příchod, a tak počítal s tím, že je něco dost špatně. Buďto Hikumo věděl o tom jeho včerejším výletě, a nebo už šel doopravdy moc pozdě. Jinak to Hibiki neviděl. Inu, co se dalo dělat... někdy je potřeba udělat chybu, aby ji už jeden dál nezopakoval.
No, nebylo by k ničemu zdržovat, a tak šel Hibiki otevřít dveře. Tak nějak čekal Kibu.

Hibiki
No a čekal Kibu správně. Vlk s brýlemi čapl do zubů Hibikiho rukáv a začal ho táhnout směrem k recepci, kde už čekal sensei. "Ohayo, Hibiki. Rozhodl ses k nám konečně přidat?" pronesl k němu sensei a Kiba Hibikiho pustil.

Hatake Hibiki

Hibiki zůstal nepřekvapen. "Nazdar, Kibo." podzravil ho s úsměvem a podrbal ho tou rukou, kterého rukávu se Kiba chytil. Stejěn to měl blízko, a proč by byl na chudáka vlka ošklivý.
No, dole u recepce už čekal sensei. To bylo dobré na jednu stranu, protože to znamenalo, že není dost pozdě na to, aby šli někam už trénovat. A nebo to znamenalo špatné věci, že se sensei pro Hibikiho už musel vracet. Hibiki jen doufal, že je to to první, protože jinak asi dostane vynadáno.
"Dobré ráno... to jsem se fakt zasekl tak dlouho? Pardon." pronesl s výmluvným úsměvem. No..dozví se, jestli shiton dostane, nebo ne.

Kagami Hikumo

"Tak trochu. Ostatní už snídají. Taky by ses měl jít nasnídat, čeká nás náročný den." navrhl mu. "Mimochodem...." začal. "...s tebou a Taiyo si pak chci o něčem promluvit." dodal a poměrně přísné se na Hibikiho podíval. Pak ho nechal jit do jídelny.

Hatake Hibiki

Přikývl. To, že jde pozdě na snídani ho netrápilo ani trochu a věděl, že kvůli tomu shiton nedostane. Chtěl si ale Hikumo popovídat s ním a s Taiyo. To mohlo znamenat, že se děje něco s jejich původním týmem.. no, a nebo že ví, že šli do té ulice. No, to taky uvidí, nebylo nic, co by se s tím teď dalo dělat, než počkat, jak to dopadne.
"No, jestli budu mít čas nebo ne asi určíš ty, žejo.." odpověděl mu s úsměvem a pak už se teda otočil a vydal se do té jídelny. Tam už čekali ostatní. "Yo." pozdravil s úsměvem oba svoje spolubojovníky a chopil se nejbližšího jídla.

Uchiha Itane

"Ale, takže nejsem jediný, koho mučí skrze genjutsu?" řekl Itane skoro až překvapeně. Přišlo mu to kruté, používat takto genjutsu. Zaprvé ho štvalo, že je nedokázal používat a zadruhé ho štvalo, jakým způsobem je na něj Hikumo používal. No, ale s tím se asi nedalo nic dělat.
Uvnitř si nabral na talíř takovou klasickou snídani u nich doma - suchou rýži. Tu Akitoshi totiž ještě zvládal. Ale taky si k tomu nakonec přidal i trochu ryby, která narozdíl od té domácí nebyla namočená v něčem, co vypadalo jako motorový olej. Pak si přisedl k Taiyo a pustil se do jídla.
"Hoj, vyspal jsi se?" pronesl pak ještě s úsměvem k příchozímu Hibikimu.

Taiyō Kurama

Taiyō se s přikývnutím usmála. No a pak už vstoupili do jídelny. Taiyō si snad vzala od všeho kousek. Né že by měla takový hlad, jen jí zajímala chuť každého jídla. Chtěla zjistit, jak moc se chuť jídla liší od jídel z Konohy. Řekněme to jednoduše - užívala si výlet, i když to vlastně byla strašně důležitá mise. Když už konečně měla plný talíř/talíře, usedla ke stolu, kde se k ní za chvíli přidal i Itane. Za chvíli se v jídelně objevil i Hibiki. Taiyō na něho zamávala, protože měla plnou pusu jídla a nešlo jí vyslovit ani jediné slovo.

Hatake Hibiki

No, ti dva už tam čekali, takže nebylo co řešit. Hibiki tedy taky nabral nějaké jídlo - moc vlastně ani nekoukal, co nabral, prostě něco automaticky, nijak nad tím nepřemýšlel - a posadil se tedy k nim. Oba už pozdravil, ale teď dostal otázku od Itaneho, kterou musel zodpovědět před tím, než se sám dá do jídla. "Ale jo, šlo to. Ty?" odpověděl klidně, a k tomu se tedy dal do svého jídla. Nijak mu nevadilo, že přišel poslední, protože koneckonců nepřišel pozdě. Ani tedy brzy, ale co už.. třeba bude mít o kapku energie víc!

Uchiha Itane

Itane polkl sousto, aby mohl odpovědět Hibikimu. "Ale jo, nějak se to dalo," řekl upřímně. Stále mu vrtal hlavou sen, co se mu zdál. Každopádně, měli před sebou náročný den, takže Itane dojedl svoje jídlo, které bylo poměrně dobré a odklidil po sobě nádobí. "Tak se do toho dáme, ne?" řekl s přátelským úsměvem a vyrazil za Hikumem zpět na recepci. "Dobrý hotel, jsi tu často?" zeptal se Hikuma, když k němu dorazil, ale pak o něco zvážněl. "Strejdo, rád bych tě požádal, abychom trénovali bez ostatních," řekl klidným hlasem. Navíc, strejda se uměl klonovat, takže by to neměl být problém.

Kagami Hikumo

Hikumo čekal na recepci, než se jeho svěřenci nasnídají. Ta recepční se ho z nějakého důvodu pořád na něco ptala. Hikumo jí začínal skoro až podezřívat z toho, že je špeh nějaké z okolních zemí. 
Jako první se z jídelny vynořil Itane. "Jen, když mám tudy cestu." odpověděl mu na otázku a následně si vyslechl Itaneho prosbu. "Tak to i bylo v plánu. Každý z vás se bude učit něco jiného, tudíž budete trénovat odděleně." odvětil na Itaneho žádost stejně klidným hlasem.

Uchiha Itane

"Zase na lovu?" pronesl s mírně provokativním podtextem Itane, když viděl, jak se tu Hikumo [/color]vybavuje s nějakou recepční.
"Výborně, takže... můžeme začít?" zeptal se stále klidným hlasem, ale poměrně dost natěšeně. Zároveň měl však jisté obavy, co tento trénink přinese. Ne vždy schvaloval Hikumovy metody.

Kagami Hikumo

"Cože?" odvětil na Itaneho poznámku s pozvednutým obočím. 
I přes Itaneho klidný hlas, Hikumo poznal, že je klučina natěšený. Upřímně ho to ani nepřekvapovalo. Kdyby tak jen věděl, co ho čeká. Tak jako tak se podrbal zezadu na hlavě, podíval směrem k jídelně, pokrčil rameny, složil pečeť a v obláčku dýmu najednou stál dvakrát. "Tak pojď." řekl jeden z nich Itanemu a vydal se k odchodu. Ženská na recepci na to jen vyjeveně zírala a prstem ukazovala z jednoho na druhého. Asi moc ninjů a jejich schopností neviděla.

Uchiha Itane

"Buďte ráda, že tu není 4x, to je pak o nervy," mrkl na recepční a vydal se za Hikumem. "Jsi doufám originál?" zeptal se ho zvědavě, měl docela chuť si to otestovat neboť dnes se asi jen s nějakým klonem nesmíří, obzvlášť, když bude potřebná ukázka a podobně. I když, Itane si vlastně nebyl vědom, jak velké zásoby chakry jeho strýc má. "Kam půjdeme?" zeptal se po chvilce.

Kagami Hikumo

Ženská na Itaneho jen překvapeně zamrkala. Poor slečna. 
Hikumo na Itaneho otázku s úšklebkem pokrčil rameny. Při tom pokračoval dál v cestě ven z města. "Na místo, kde můžeš něco rozflákat kdyžtak. I když k tomu snad dneska nedojde." odpověděl mu.

Uchiha Itane

"Doufám, že to není někde v centru města, kde bych mohl někomu ublížit?" nadhodil spíš myšleno ve vtipu než jako opravdovou možnost. Ale u Hikuma si v posledních letech nemohl být nikdo jistý.

Kagami Hikumo

"Ano, přesně tak. A proto jdeme ven z města, že ano..." odvětil na Itaneho pokus o vtip. Upřímně ale řečeno, strejda nevypadal nějak vesele. Spíš, jakoby měl na tváři masku. Itane to naštěstí neviděl, protože šel kousek za Hikumem. Avšak takový výraz u něj už hodně dlouho neviděl.

Uchiha Itane

Itane tedy strejdu následoval. Měl vcelku dobrou náladu, dokud neprocházeli jednou ulicí. Tam se zastavil a začal koukat na obchůdek se sladkostmi. "Tohle je naprosto dokonalý krámek se sladkostmi," zopakoval Itane strojovým hlasem. Pak se odvrátil a šel dál.

Kagami Hikumo

Hikumo si skoro ani nevšiml, že se Itane zastavil, odkud nepromluvil. Z toho tónu jeho hlasu, mu přejel mráz po zádech. Ohlédl se a uviděl ho zírat na krámek se sladkostmi. Následně se stejně jako Itane odvrátila pokračoval v cestě, dokud se nedostali ven z města. Na louku posetou kameny a také tam byla říčka, nemluvě o kráteru, co tam byl.

Uchiha Itane

Itane si snad ani neuvědomoval to, co řekl. Až na místo, kde měli trénovat. Itane se zastavil už na kopci k němu a mírně zvážněl. Pomalu došli až k místu, kde některé kameny byly opáleny od plamene. Akitoshiho katonová technika. "Em... strejdo? Byl jsem tu už někdy?" zeptal se Itane vcelku zmateně. Tohle viděl v dnešním snu.
Mezitím vysoko v oblacích přelétala černá vrána...

Kagami Hikumo

Hikumo by rád řekl, že ho Itaneho otázka překvapila, ale ne. 
"To se již brzy dozvíš." odpověděl mu a pokračoval dál, aby se dostali někam doprostřed louky. Poukázal na jeden z kamenů. "Sedni si." požádal ho a počkal, až to udělá. Na tváři měl nečitelný výraz.