Cesta do Kiri - Hibiki, Taiyo, Itane

Hikumo -> Mizukage se zamyslel, ale pak zavrtěl hlavou. "Bohužel, to jméno mi nic neříká. A králičí maska? Někdo se pokoušel snad o výsměch?" povzdechl si skoro až znechuceně. Kdo měl v dnešní době potřebu si dělat srandičky z ninjů, to bylo ubohé. Pak se zahleděl do prázdné misky od rámenu. "Jestli to takto bude dál, svolám sněm Kage a budeme to muset prodiskutovat," rozhodl se.

Uchiha Itane

"Kdo byl ten Sakai? A co udělal?" zeptal se zvědavě Itane, i když z jeho hlasu bylo poznat, že k té situaci přistupuje s respektem a ne s onou dětskou zvědavostí jako obvykle. Zajímalo ho to, vždyť by to mohlo ohrozit jeho spolužáky! Vždyť to už byly taky týmy operující mimo vesnici.

Taiyo -> Gin se začervenal. "Já.. se nebojím, jen... jsem to nečekal!" pokusil se nějak omluvit své zmatené chování, jenže ani on sám nějak nevěděl, proč se choval tak zmateně. "Mám sehnat někoho, kdo nás vyfotí?" zeptal se a rozhlédl se. Někoho By tu určitě vyhrabal a tak. Třeba svého strýce, co se tu staral o koně. Ale třeba měla Taiyo nějakou selfieninjavěc!

Kagami Hikumo

"Byl to nukenin z vaší vesnice, který se jen z jediné kapky něčí krve dokázal v onu osobu naprosto dokonale přeměnit. Žil v naší vesnici rok a nikdo, dokonce ani rodina člověka, kterého zabil a oblékl si jeho tvář, nepoznala, že to není on. Je mi však jasné, že si nemůžete pamatovat jména všech vašich ninjů a nukeninů, obzvlášť, když je tenhle už přes rok mrtvý." pronesl Hikumo a částečně tak odpověděl i Itanemu na otázku, tedy alespoň na jednu z nich. "Zabil muže, který by dnes mohl být mým švagrem, včetně jeho týmu a rok žil s jeho podobou přímo mě pod nosem. Zabil tým nových geninů a ninkena, kterého jsem měl rád jako vlastního. Pokusil se zabít Hokageho za pomoci mé tváře a ženy, kterou jsem miloval a která je kvůli němu mrtvá." pověděl a ani vlastně pořádně nevěděl, proč to tu před Mizukagem říká. Možná proto, že se Itane ptal a on mu nechtěl lhát. Určitě ho tyhle informace museli dost překvapit. I tak to bylo divný, nerad o tom mluvil.
"Co mi však vrtá hlavou jsou jeho poslední slova. Řekl, že nás za to Senkokyuu dostane. Avšak netuším, co tím mohl myslet." řekl nakonec.

Taiyō Kurama

Taiyō se musela celou dobu usmívat. Bylo roztomilé sledovat Gina v takovéhle situaci. "Myslím, že to zvládneme i bez cizí pomoci." mrkla na Gina Taiyō. Neměla žádnou selfieninjavěc a na starší fotoaparát, který měla Taiyō by možná ani žádná taková věc nefungovala. Zato už měla nějakou tu praxi v focení svého okolí, ale i focení selfie, takže věděla jak zhruba nastavit foťák, aby na fotce byl celý obličej.

Uchiha Itane

Itane poslouchal příběh jeho strýce. Tohle slyšel prvně. Docela ho to překvapilo. Věděl, že byla Yume... no, že nežila, ale jak zemřela se teď dozvěděl prvně. Zamrkal. Jeho snaringan se aktivoval, aniž by chtěl. "To jsem... nevěděl, promiň," zamumlal a jeho pohled se změnil. Zvážněl. Což bylo něco, co asi Hikumo úplně nečekal. "Senkokyuu... co je Senkokyuu? A proč zrovna Nee-chan?" zeptal se spíše řečnicky. Pak si uvědomil, že měl aktivovaný sharingan a rychle ho vypl. Neměl tenhle nový, dokonalý, ještě úplně v ruci.

Hikumo -> Mizukage to sledoval a když uviděl Itaneho oči, mírně se pousmál. "Váš synovec dělá čest svému rodu. Jeho oči jsou stejné jako oné ženy... Hadí Sharingan, Miya," dodal na tuhle přehlídku rozzuřených očí. Tohle jméno vám bylo nejspíše trochu povědomé, co? Nechtěli jste vědět víc? "Vaší lásky a i těch ostatních mi je líto, ale musím se přiznat, že váš příběh mě spíše znepokojil než aby mi něco osvětlil," pronesl přímo k věci.

Taiyo -> Gin byl trochu rozpačitý... trochu víc. Ale jak si slečna žádala. Chtěla mít fotku, bude mít fotku. Měl být dobrým průvodcem. Takže pískl. Hibiki zastřihal ušima a přiběhl k němu. Aspoň něco uměl. Vzal ho tak, aby se jim vešel do objektivu. "Můžeme?" zeptal se trochu nervózně a čekal na ten záblesk. Respektive na chvíli, kdy měla Taiyo zmáčknout spoušť. Ve chvíli, kdy tak udělala, tak jí dal malou pusu na tvář. No... a pak málem omdlel z toho, co za kokotinu to zase vymyslel.

Kagami Hikumo

Hikumo věděl, že to Itane nevěděl. Taky mu to nikdy neřekl a Akitoshi to nikde neroztruboval. 
"To kdybych věděl..." odvětil na Itaneho řečnickou otázku. Toho, že měl na aktivovaný sharingan si všiml. Co ho však překvapilo byla Mizukageho slova. Ne to, že Itane dělá čest Uchiha klanu, ale to, ke komu jeho oči přirovnal. "Miya-nee? Víte o ní něco? Viděl jste jí?" zeptal se ho a vypadal teď opravdu zaujatě a netrpělivě na Mizukageho odpověď. 
"Mě zase znepokojilo to, co jste říkal vy. Jestli je tu opravdu někdo dost silný i odvážný z nějakého důvodu takhle škodit Kiri....a co když neškodí jen tady? Jen nechápu, proč. Sice to nemusí tak být, ale i tak..." pronesl Hikumo ještě ohledně celé té věci s nehodami.

Taiyō Kurama

Taiyō zvedla palec nahoru, když na písknutí Hibiki přiběhl zpět k nim. "Pěkný." dodala k tomu s úsměvem. Bylo vidět, že se Gin opravdu snaží Hibikiho něco naučit. Gin vzal Hibikiho do náruče, aby byl také na fotce. "Tak jo. Můžeme." přikývla Taiyō. Taiyō si tedy stoupla vedle Gina a Hibikiho. Nastavila objektiv foťáku na jejich obličeje. Trochu se začervenala. Snad to nebude vidět. říkala si v duchu. "Úsměv...... fotím." upozornila Gina a Hibikiho na záblesk a zmáčkla spoušť. To .... co se stalo při tom .... vůbec nečekala. Tak jak se tvářila na fotce, tedy nádherný úsměv, tak zůstala zkoprnělá delší dobu. On..... on....... pusa. ani myšlenky nedokázala dát dohromady. Tohle jí vážně vykolejilo, ale hezky. Díky tomu, jak byla ztuhlá, tak jí nohy nedovolily upadnout. Její tělo se vzpamatovalo dřív než ona. Nejdříve zrůžověla, pak chytla sytější červenou, až úplně rudou. Po snad nekonečné věčnosti, se konečně Taiyō odsekla. "Gi....... Gine." šeptla skoro neslyšně, podívala se na Gina a přiložila si prsty na tvář, kam před chviličku dostala malou pusu. "Já, já ....." netušila, co by měla říct. Na jednu stranu se jí to líbilo, ale na druhou stranu nemohla, vždyť v Konoze na ní čeká Rin ..... snad. Na tváři měla něco mezi úsměvem a překvapením. Co mám teď dělat? ptala se sama sebe.

Uchiha Itane

Dobře, Itane se snažil vystupovat jako spořádaný ninja a neudělat ostudu, ale když Mizukage zmínil jméno Miya, přepl se okamžitě do zvědavého módu. "Máma? Vy jí znáte? Kde je? Co dělá? Proč je tady?" vychrlil okamžitě a zvedl se na nohy. Ve tváři měl urputný a zvědavý výraz. Asi jako dítě, co nikdy nevidělo vlastní matku.

Hikumo -> Mizukage na vás koukal asi tak překvapeně, jako vy na něj. Tak nějak netušil, že nemáte přehled o svých lidech. Nebo, že vy dva nemáte přehled o svých lidech. "Mámu? Hebi Sharingan no Miya je tvoje matka?" zeptal se nejprve. Netušil, že je Miya Akitoshiho žena. Ono pravda, kdo tu o Miye něco věděl, že? Pak se raději podíval na Hikuma, aby si mu to potvrdil. "No... každopádně... Byla v Kiri asi před třemi lety. Pomohla nám tu vyřešit jeden problém a zachránila mého kmotřence. Na oplátku požadovala, abychom jí nikdy nepronásledovali a nechali jí na pokoji, když bude na našem území. Pak jsme chvíli trénovali její žačku v boji proti mlze. Kdybyste jí viděli, řekněte jí, že jí svůj dluh splním, tak přísahám i jako Mizukage," podal snad ještě více nejasností Mizukage než aby něco vysvětlil.

Taiyo -> No, Gin byl na tom asi ještě hůř jak ty, co ho to vůbec napadlo? Sám si nebyl nějak jistý. Jen Hibiki vesele zaštěkal a zubil se po psím způsobu, jako kdyby se náramně bavil. "Em... já... nevím proč... jsem to udělal... asi nějaké ge-genjutsu?" pokusil se vymluvit, ale jelikož mluvil s expertkou na genjutsu, bylo jasné, že tahle výmluva jen tak neprojde. "Omlouvám se..." šeptl, rudý až po konečky uší. Proč jen poslouchal rady starších, proč se nedržel starých osvědčených zásad ninjů, tedy život bez emocí. Ach, děti.

Kagami Hikumo

Hikumo souhlasně přikývl, když se Mizukage zeptal, jestli je Miya Itaneho matka. Celkem ho překvapilo, že byla v Kiri před třemi lety. Sám jí neviděl už asi dvanáct let. Také ho překvapilo, že zachránila Gina. "Problém?" podivil se. No a pak i to, že trénovali její žačku. "Žačku? Jak se jmenovala a kdy to bylo?" podivil se Hikumo a dostal takové tušení o koho se mohlo jednat. "Miyu-nee jsem neviděl už dvanáct let, ale slibuju, že pokud jí uvidím, tak jí to vyřídím." pronesl na Mizukageho slova.

Taiyō Kurama

Asi díky tomu, jak na tom byl Gin hůře jak ona, tak se dala dohromady rychleji. Červená ve tvářích samozřejmě pořád byla, ale už nekoktala. Genjutsu raději nekomentovala, o tom věděla své. I když nastrčil jí tím brouka do hlavy. Rodiče jí varovali, že časem její síla poroste rychleji, než ona dokáže zvládnout. Opravdu jsem mu to mohla nastrčit do hlavy? Nebo to byla jeho volba? problesklo jí hlavou. Ne! zavrtěla hlavou. Své síly mám pod kontrolou! řekla si v duchu a už o tom nechtěla přemýšlet.
Vrátila svou pozornost zpět k Ginovi. "Nemusíš se omlouvat ........ Bylo to hezké." řekla nakonec, ale zase šeptem.
Tohle by v životě nečekala. Vždyť ještě nedávno neměla pomalu žádné kamarády a pořád byla jenom v nemocnici a teď o ní mají zájem dva kluci? Pro Taiyo, to bylo neuvěřitelné. Její život se prostě obrátil k lepšímu.

Hikumo -> "O tom problému nesmím hovořit, omlouvám se. A co se týkalo oné žačky... jméno... si už asi nevybavím. Černovlasá, dlouhovlasá, čelenka vesnice stažená přes jedno oko. Měla nadání pro ohnivé techniky a byla nadaná s katanou," vzpomínal Mizukage s krátkými pauzami, přeci jen to nebylo včera a on měl spoustu jiných starostí.

Uchiha Itane

Itane hltal i ty nedostatečné slova, které pro něj Mizukage měl. Ohnivé techniky, černé vlasy a skryté jedno oko... co když to oko chybělo?! "Sora?! Sora je s mamkou?!" vydechl směrem k Hikumovi. Zase takový nesmysl to nebyl... Akitoshi Soru poslal pryč z vesnice za pomoci hadů. A kdo jiný než Paní hadů by se k ní mohla dostat?

Taiyo -> Na Ginovi už začínalo být poznat, že to bylo čistě z jeho hlavy. "Ale..," začal, ale pak raději neargumentoval. Jen se mírně usmál. "Myslel jsem... že by se ti to mohlo líbit a byla by to hezká památka," zamumlal ještě, zatímco sledoval Hibikiho, který se na ně po psím způsobu vesele křenil. Pak se rozešel směrem domů. "No, asi už nás má plné zuby," zaculil se Gin nad psíkem. Pak chytil Taiyo za ruku a pokynul směrem zpět do vesnice. "Půjdeme?" navrhl.

Taiyō Kurama

Podle Ginova chování Taiyō pochopila, že Gin asi věděl o Rinovi, nebo aspoň pochopil, že to s Taiyō nebude jen tak snadné. Taiyō se dokonce chystala Ginovi říct, že to bylo moc hezké, ale ..... No jo, bylo tam to ale. Asi by bylo rozumné si o tom popovídat, vyřešit to, ujasnit si to, ale Taiyō pořád ještě byla dítě. Někdy se hold rozumně nechovala, takže mlčela a nechala to být. Když se budu snažit dát to do pořádku, jen to zhorším. pomyslela si.
"Je to krásná památka. Děkuji." slušně poděkovala. Nemohla si však nevšimnou, že je Gin zklamaný. Něco jí říkalo, že se tak cítí. Na větu o tom, že by Gina a Hibikiho už měla plné zuby nic neříkala. Muselo být jasné, že to není pravda, ale nahlas to neřekla. "Půjdeme." přikývla nakonec Taiyō a nechala se od Gina vést. Stejně by se tu sama ztratila. Pořád se tu zcela neorientovala, i když nějaké věci by možná našla, přeci jenom měla skvělého průvodce.

Kagami Hikumo

Hikuma moc nepřekvapilo, že o tom problému Mizukage nemůže mluvit. Co do toho bylo dvěma Konožanům, že jo...i tak ho to ale trochu zklamalo, jelikož to bylo po dvanácti letech první opravdové vodítko k Miye, které našel. Tak jako tak si vyslechl popis té dívky, která tu údajně trénovala. Znělo to opravdu jako Sora. Tedy asi. Byla tu ta možnost. "Je to možné." odvětil Itanemu zamyšleně.

Kagami Hikumo

No...podle všeho neměl Mizukage už co říct. A i když to Hikumo neplánoval, vypadal teď Mizukage o dost víc přemyšlenkovaný starostmi, než před tím. Tak jako tak Mizukage zaplatil tenhle jejich společný oběd a oznámil, že dneska všichni spí u něj doma. Hikumo fakt nečekal, že se z tohohle nevinného pozvání na oběd stane pyžamová párty s přespávačkou. No...odmítnout to nemohl, Mizukagemu se neodmlouvá, a navíc nemusel shánět nějaké místo na přespání. No a tak Hikumo přikývl. "Děkujeme, že nás u sebe necháte, Mizukage-sama." odvětil mu slušně.

Taiyō Kurama

Když Gin řekl, že o genjutsu lhal, tak se Taiyō musela usmát od ucha k uchu. Opravdu to udělal z vlastní vůle. řekla si v duchu, což jí hodně uklidnilo. "Musím přiznat, že jsem hodně chtěla do Kiri, ale nečekala jsem, že tu budu tak relativně brzo." zasmála se Taiyō. U domu Mizukageho trochu zaváhala. "Mohu dovnitř?" zeptala se pro jistotu a očividně mohla. S opatrností tedy vstoupila do domu Mizukageho, přeci jenom byl to dům kageho a ...... měl ho opravdu pěkně vybavený. "Takže ostatní sem také dorazí?" zeptala se Taiyō. Dávalo to smysl, když Gin zjišťoval, jestli už tu někdo je.

Kagami Hikumo

Hikumo si prohlížel dům Mizukageho. Byl to velký dům. Když to srovnal s svým bytem...ten by se sem vešel hned několikrát. Mezitím jim Mizukage vysvětlil, kde budou spát. No...Hikumo už spal na horších místech, než byl gauč v Mizukageho domě. I tak byl ale rozhodnutý, že pokud by byl gauč malý, nechá ho Itanemu a sám si lehne na zem. "Děkujeme za vaši pohostinnost." pronesl Hikumo k Mizukagemu. "Mohu na vás mít ještě jednu otázku?" zeptal se nakonec.

Taiyō Kurama

"Oh, jistě. Už je také slyším." přikývla s úsměvem Taiyō. Jak se Gin zmínil o jídle, tak Taiyō zakručelo v břiše, za které se hned chytla. Cítila se za to trapně. "Po té úžasné prohlídce mi trochu vyhládlo. Ráda bych si dala něco k jídlu. Děkuji." odpověděla Taiyō. Vlastně už měla dost velký hlad a když se Gin zmínil o jídle a o pití, tak se hlad hlasitě ozval.

"Otázku? Jakou?" zeptal se Mizukage klidným hlasem, zatímco podrbal Hibikiho za ušima a usadil se vedle něj na gauč. Pohled zaměřil na Hikuma. Gin mezitím odvedl Taiyo do kuchyně, která byla propojená s obývákem. Zastavil se u ledničky a zamyslel se, když jí otevřel. "Mám taky otázku... neměl jsi náhodou nakoupit?" ozval se po chvíli, když se díval do skoro prázdného prostoru. "Budou ti stačit tousty?" zeptal se trochu zklamaně modrovlásky.

Uchiha Itane

Itane mezitím skepticky pozoroval gauč. Pokud se neuměl naklonovat, tak se trochu obával, že on s Hikumem se tam pořádně nevejdou. "Spím na zemi, ale chci ten polštář," pronesl suše ke strýcovi, ukazujíc na polštář s vyobrazeným vlkem.

Kagami Hikumo

Hikumo udělal dramatickou pauzu, během které stihl položit otázku Gin. Tak jako tak pak položil tu svou otázku. "Dají se tu u vás ve vesnici někde koupit ty řasy, o kterých jste nám před tím říkal? Bratr by z nich byl nadšený." pronesl a zcela vážně čekal na Mizukageho odpověď.
Když konečně uviděli onen gauč, na kterém dnes měli s Itanem přespat, chystal se něco říct, ale předběhl ho Itane. Hikumo zavrtěl hlavou. "Tys spal na zemi minule, dneska je řada na mně." odvětil mu.

Taiyō Kurama

Taiyō se potichu zasmála. Pobavilo jí, že Mizukage zapomněl nakoupit. Aspoň to ukazovalo, že Mizukage je také jenom člověk a občas na něco zapomene. Samozřejmě se zasmála potichu a jenom malinko, aby si toho Mizukage nevšiml a popřípadě se neurazil. "Tousty si dám ráda, už jsem je dlouho neměla." odpověděla Ginovi nadšeně. Tousty měla naposledy jako malý prcek, když jí bylo ..... no prostě už je dlouho neměla.
Taiyō zarazila senseiova otázka. Zvlášť, když se u toho ještě tvářil tak vážně. "Řasy?" špitla otázku s Ginovi. Nechápala, proč chce sensei řasy.

Uchiha Itane

Itane čekal ještě nějakou důležitou otázku, ale když se zeptal na tuhle pakárnu, musel se rozesmát. Jenže... pak smích přešel skoro až v pláč a nakonec v naštvaný pohled na Hikuma. "Je ti jasný... ŽE TO BUDEŠ ŽRÁT SEMNOU?!" zdůraznil velmi netaktně mladý Uchiha. Jo, musel tenhle nápad ještě chvíli rozdýchávat. "Ostatním se omlouvám," broukl k ostatním, nejspíše nechápavě přihlížejícím.

Jo, Mizukage trochu nechápavě koukal, ale podle reakcí si odvodil, že jejích nejlepší řasy padnou za vlast. "Nějaké vám seženu," řekl nakonec k Hikumovi. "Asi jim ukázal jedny naše speciální, nikde jinde se nevyskytují. Děláme z nich prima dezert," vysvětlil Gin rychle Taiyo, zatímco připravoval tousty. A že to byly ukázkové tousty!
No, večer pokročil. Gin dokonce přemluvil Mizukageho, aby povyprávěl více o předchozích Kazích a podobně. Nakonec všichni dostali všichni lekci pokeru od Mizukageho a šlo se spát. Popravdě, byl to docela příjemný večer, vtípky a tak, takže jste se mohli i zasmát.
Přišlo ráno druhého dne. Mizukage se omluvil, že musel do práce, ale na Hikuma čekal v lednici košík řas. Též tam byla upečená buchta k snídani. Čert ví, kdo jí dělal. Taiyo se zrovna probrala v pokoji Gina. Neměl nějak obrovskou postel, ale byla pohodlná. Itane se probral na gauči a Hikumo měl pro sebe celou podlahu... Gin už byl vzhůru.

Kagami Hikumo

Hikumo se podrbal zezadu na hlavě. "Neřvi tolik. Jestli to nechceš jíst, nemusíš." odvětil Itanemu s povzdychem. Nikomu to sice neřekl, ale měl s nimi trochu jiné plány, než si Itane myslel. I jemu by totiž bylo těch řas líto. 
Tak jako tak zbytek večera byl fajn a Hikumo by asi ani nečekal, že tohle někdy zažije zrovna s Mizukagem. Už jen kvůli všem těm historkám ohledně Kiri. 
No a ráno se Hikumo probral na zemi, kam si než šel spát taky lehnul. A tak vstal, uklidil si po sobě své lůžko a pokud někoho potkal vzhůru, tak ho pozdravil.

Taiyō Kurama

"Aha." přikývla Taiyō, když jí Gin vysvětlil, že jde o řasy, které používají na dezert. Trochu si při tom oddechla, bála se, že se sensei pomátl, ale naštěstí to nic nebylo. Taiyō si nakonec pochutnala na prima toustech. Celý večer byl velmi příjemný. Taiyō úplně zapomněla, že je v x-kilometrů vzdálené vesnici na misi. Později večer začala Taiyō únavou padat hlava a takže popřála dobou noc a šla spát.
Ráno se probudila celkem brzo, aspoň si to tedy myslela. Pěkně se protáhla a pomalu vstala z postele. Spalo se jí dobře, cítila se velmi odpočatě. Ještě chvíli jen tak seděla na posteli a koukala kolem sebe. Dala svému mozku chvíli čas, aby se nastartoval. Nakonec tedy vstala úplně, ustlala postel, upravila se a vyšla z pokoje. "Dobré ráno." pozdravila milým úsměvem senseie a popřípadě i další, kteří byli vzhůru.

Uchiha Itane

Itane se s trhnutím probudil. Byl trochu upocený a třásli se mu ruce. Děsivá noční můra nebo předzvěst něčeho zlého? To netušil, každopádně, probudil se zhruba ve stejnou dobu jako Hikumo, jen mu mávl na pozdrav a pak si prostě musel jít dát sprchu. Vrátil se až ve chvíli, kdy už byli všichni vzhůru. "Dobré ráno," pronesl s mírným úsměvem. Pak kývl směrem k Hikumovi, aby šel stranou. "Asi mi nevysvětlíš, proč mě ve spaní děsí tvoji ptačí summoni, co? A ani proč hoří černým ohněm, že?" hlesl tiše. Pak jen zavrtěl hlavou. "Mah, nech to být, jen špatné sny," nechal to raději a pustil se do snídaně.

Ke snídani byli nečekaně... toasty. No, lepší než odejít s prázdným žaludkem, to byla pravda. "Mizukage se omlouvá, ale musel jít. Mám vám zajistit vše, co budete potřebovat a pak vás vyprovodit na cestu domů, pokud budete chtít. Řasy jsou v ledničce, Hikumo-san," ohlásil vám Gin a mezitím se pousmál na Taiyo a prohodil k ní soukromou otázku: "Vyspala jsi se dobře?"