Chūninské zkoušky II. - 2. Zkouška

[rikuto_jmeno]

Rikuto počkal na vyjádření jeho kolegů. Oni očividně více věřili v to, že se tam nachází nějaké týmy co spolu bojují. No a Rin prakticky rozhodl, jak budou dále pokračovat. Rikuto nahodil velký úsměv, utáhl si popruhy na batůžku a poté i čelenku na čele.
[rikuto_rec]Yooosh![/rikuto_rec]
Zakřičel a už se chtěl rozběhnout směrem k bleskům. Jenže pak si uvědomil, že sebou mají Ranzi, které asi může běh dělat trošku problém. No a tak pouze tedy pokračoval opět trošku rychlejší chůzí směrem k těm všem bleskům. Už se měl ovšem na pozoru a dával si pozor na jakýkoliv zvuk či pohyb v okolí. Na druhou stranu pokud by někdo skočil zrovna na něj, tak je to výhoda pro jeho kolegy, kteří by měli čas se připravit a ty šupáky hezky do zad zprasit.

Uzumaki Ichiro

Ještě jednou se ohlédl za ně. Rozhlédl se po okolí. Vypadlo opravdu prázdné, ale může to klamat.Pak zaměřil svůj pohled na tunel. Hodil by se Katon, aby prdl trochu ohně do tunelu...naštěstí nikdo ze zdejších to neuměl a odchytit si jiného ninju a poprosit ho o trošku ohně by nebylo zrovna vhodné. Ale třeba by to byl cajk a cool člověk a podělil by se. Mlah, blbost. Potom pomalu vešli do tmy. Soustředil se na kroky. Neslyšel tak dobře jako Ashi, ani neměl tak citlivý čich, ale aspoň sám mohl vnímat nějaké zvuky, které by je mohly ohrozit. Hlavně se soustředil na nohy - kam šlape. Hodit zde držku by rozhodně nebylo moc dobré. Rána by mohla někoho nalákat, nebo by se to mohlo propadnout. Byl to pískovec a ty se pod vlivem podnebí a elementárním vlivům můžou rozpadat. Ne, držel se za Ashi a naslouchal. Potom se Ashi zastavila a on zamrkal. Podala informaci. "Sladký pach?" Zamyslel se... "K čemu bys přirovnala ty zvuky? Křídla, bzukot, nožičky hmyzu?" Zeptal se. "Mohly by to být včely...podle toho částečného popisu. Našli možná dobré místo k hnízdění a založení kolonie." Ohlédl se za sebe, kde měl být Morio. Ale včely...tady? Můžou to být klasické včely nebo včely čeledě Beedrill...a ty by byl...problém. Pochyboval, že někdo měl u sebe repelent.

[morio_jmeno]

Úspěšně se mu podařilo vyrýt značku do skály, a tak označit do jaké jeskyně vešli. Jestli to mělo nějaké veliké využití... no, pokud by se jednalo o slepou cestu nebo by se dál jeskyně větvila, tak ano. Ale nic takového se nestalo. Šli v řadě za sebou pod vedením Ashi a Shiromara, pořád rovně. Cesta to byla dlouhá, protože takhle šli zhruba půl hodiny. Morio dával veliký pozor kam šlape a udržoval tempo, aby se od nich neodtrhl a neztratil se. Ale mělo to aspoň jednu světlou stránku, začínal více chápat a rozumět Ashi. Chtělo to velkou kuráž a odhodlání žít a fungovat v takové tmě. Ale měla na výběr?
Skoro po nekonečném šlapání se ale začala objevovat naděje, světlo. Konečně se už někam dostávali. Začal rozpoznávat siluety objevující se před ním, jeho parťáci. Naštěstí se nejednalo o ostré světlo, takže ho přiblížení ke vchodu tolik neoslepilo. Jenomže najednou je Ashi zastavila. Domnívala se, že se jedná o past, načež Ichiro začal pokládat detailnější dotazy. [rec=morio]"Ať už se jedná o past nebo ne, nemá moc velkou cenu to teď otočit. Musíme pokračovat." [/rec]řekl šeptem celkem odhodlaně. [rec=morio]"Navíc je tu šance, že si nás ještě nevšimli, protože pokud ano, určitě by nás už vyřídili, když jsem já s Ichirem nic neviděli,"[/rec] pokračoval ve stejné tónině. Kývl na Ichira a udělal několik kroků až k Ashi. [rec=morio]"Omrknu to,"[/rec] sdělil jí a poplácal ji po rameni, přičemž se usmál na Shiromara. Následně pokračoval dál, blíž k tomu odkud vycházelo světlo. Držel se u stěny a snížil své těžiště. Kontroloval kam šlapal, a tímhle tempem se snad doplížil až ke kraji východu z jeskyně. Co je tam skutečně čekalo?

[rintaro_jmeno]

Překvapit někoho jiného by bylo rozhodně lepší, než to k čemu právě došlo. Tým R totiž vešel do léčky. Nebyla to úplně situace, do které se chtěl ninja dostat, ale na druhou stranu to mohlo být rozhodně horší. Díky tomu, že si mysleli, že jdou naproti dvěma týmům, byl Rin připraven k akci. Samozřejmě ho vodní gejzír zaskočil, bylo to přece jen něco úplně nového. Nebylo to ale poprvé, co ho někdo přepadl a tentokrát si už dokázal zachovat klidnou hlavu. Jakmile ho voda vymrštila do vzduchu, měl krátkou chvíli na reakci. Pokud by čekal, dopadl by zpátky na tryskající vodu a nejspíš by tam uvízl.
Rychle složil pečeť pro stínové klony. [rec=rintaro]"Kage Bunshin no Jutsu!"[/rec] Vedle Rina se ve vzduchu objevil klon, který nasadil těžký friendly fire a poslal originál pořádnou kopačkou směr Rikuto a Ranzi. Drželi soudržnou formaci, takže by měl dosáhnout na oba dva a dostat pryč od gejzírů.
Při dopadu na zem, během kterého si pravděpodobně narazil žebra, si všiml toho velkého brouka a taky toho, že na ně letí nějaká osoba s kunaii. Zdálo se, že si tu past připravili fakt pořádně. Mrskl sebou tak, aby uhnul hozenému kunaii a začal hledat, kde je zbytek nepřátelského týmu. Toho útočníka se rozhodl nechat na Rikutovi. Jestli na ně útočil takhle bezhlavě, tak to stejně bude jeho specialita.

Uzumaki Rikuto

A očividně šlápli do pasti. Rikuta vyhodil do vzduchu nějaký gejzír a ještě se tu objevil fakt velkej a hnusnej brouk. Do toho na něj letěl kunai, no prostě to nebylo nic hezkého. Jak se ale sakra dokázali takhle orientovat v té písečné bouři? Každopádně hned dva problémy vyřešil Rin, který vykopl Rikuta i Ranzi na zem z gejzíru. Směrem k nim se rozběhl jeden ninja s kunaií v ruce, což..což vlastně Rikutovi vyhovovalo. Osoba asi neměla nejmenší tušení, do čeho se řítí.
"Vyřídím toho nadšence.."
Řekl Rikuto odhodlaně svým parťákům s úsměvem na tváři a udělal několik kroků dopředu, aby se postavil do cesty osobě, co k nim běžela. Odkřupal si klouby na ruce a zaujal bojové postavení. Rikuto nevytahoval kunai, nic. Prostě tam stál jako by hodlal bojovat pouze holýma rukama, což samozřejmě neplánoval..ale možná to byla taky trochu taktika, aby ho ninja podcenil. Přeci jen Rikuto nevypadal zrovna jako nějaký op zabiják.

[ranzi_jmeno]

Tak sme predsa len padli do pasce. Prišlo mi to trocha komické. Toľko opatrnosti v tom prvom prípade a teraz sa podo mnou objavila vodotryska ktorej som sa nestihla vyhnúť. Ako by aj, však som ju vôbec neočakávala. Rozhodne išlo o prefíkanú vec. Pre čo si to nevšimli moji dvaja kolegovia, keď boli o toľko skúsenejší? dokonca som sa stihla počas cesty hore aj ofučať. Ani som sa nenazdala a jak som sa nechala unášať prúdom, schytil ma za kimono letiaci Rintaro a z vodnej trysky ma strhol, čím mi asi zachránil prdel.
 Vo vzduchu som sa pretočila a dopadla som pomerne bezpečne na nohy.. navyše do piesku. Bez jediného slova a v takmer tom istom momente som znova pomerne ladne uskočila do strany pred kunaimi, ktoré na mňa leteli. Typovala som, že vyvolávateľ toho chrobáka, bude stáť na jeho chrbte. Možno sám, možno ešte s jedným kolegom. Toho ktorého sme reálne videli si zobral na starosť Rikuto a ja som sa pre zmenu rozhodla mu pomôcť. Aspoň to tak vyzeralo.

Rozbehla som sa pre to niekoľko metrov od Rikutovej strany. Ako keby som chcela útočníka "obísť". Ak by sa rozhodol s Rikutom započať taijutsu fight, hrozilo by mu, že by som mu vedela skočiť do chrbta. Na druhú stranu mojim cieľom bolo skôr vylákať ostatných jeho kolegov a pre to som stále pokukovala po chrobákovi, z ktorého strany som si myslela, že sa na nás budú valiť ďalšie útoky.

[rintaro_jmeno]

Prekérní situace. Mohli samozřejmě uskočit a nechat brouka v klidu dopadnout, na druhou stranu by ale zahodili obrovskou šanci, jak se ho co nejrychleji zbavit. Rin samozřejmě nebyl žádným znalcem brouků, takže si nemohl být jistý tím, že jeho potenciální plán dopadne tak, jak by si přál, ale když proti nim takhle pěkně padal, tak mu začalo vrtat hlavou, co by se asi stalo, kdyby mu vyrazil naproti a zkusil ho trošku polechtat rasenganem na bříšku.
Být pokrytý nějakým broučím hnusem rozhodně nebylo na Rintarově seznamu věcí, které měl dneska udělat, ale někdy si prostě musíte ušpinit ruce, jestli chcete uspět.
Hlavně se mu teda nechtělo nic zabíjet. I když to byl jen tupý brouk. Těch v životě zašlápl hodně, ale žádný z nich nikdy neměl takové proporce a pravděpodobně se nejednalo o žádné summony. No, radši nad tím moc nehodlal přemýšlet.
Prudce švihl levou rukou za sebe a vytvořil v ní zářivou modrou kouli a přikrčil se. Soustředil se na to, aby mu chakra proudila nohama a mohl se tím pádem odrazit podobně jako to ninjové dělají třeba při cestování lesem.
No a pak se prostě odrazil a vyletěl broukovi naproti s rotující kouli v natažené levačce.

[rikuto_jmeno]

No a nějakým způsobem Rikuto zapomněl na kunaie, které na ně letěli. Normálně by to byla otázka jednoho máchnutí rukou a kunaie by byly pryč, ale to teď jaksi nevyšlo. Naštěstí dement který jim běžel přímo naproti si to nerozmyslel a skočil přímo proti Rikutovi s úmyslem zapíchnout mu kunai do obličeje. Takhle přímočarý útok nemohl vyjít na většinu ninjů, natož na někoho kdo se specializoval na taijutsu od svého mládí. Rikuto stál stále klidně a čekal do poslední chvíle. Moment překvapení teď mohl rozhodnout celý souboj. A pro druhého ninju by to byla první a poslední. Rikuto najednou pozvedl ruku přímo proti kunai, kterou zastavil kostí, která mu čouhala z dlaně.
[rikuto_rec]Měl sis mě naopak držet sakra daleko od těla..[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto chladným tónem směrem k ninjovi mezitím co ho kostí na druhé ruce bodl přímo do kolena. Poté dostal hlavičku a Rikuto bral tento souboj za vyřízený, neměl by být schopný se postavit. Rikuto schválně ignoroval brouka, prostě věřil Rinovi, že to zvládne.

[hitoshi_jmeno]

Na svitek již dočista zapomněl. Přeci jenom už to byla nějaká chvíle, co se to stalo. Ještě prohlédl zvíře, jestli je opravdu mimo, aby se nestala nějaká nehoda. Cesta podzemím se Hitoshimu moc nelíbila, měl rád, když vidí modré nebe nad sebou. Tady bylo všechno skryté a tajné jako akiho sexuální zážitky. Jejich setkání s hradbou ho velmi překvapilo. Jiný materiál vyznačoval, že tu bude něco úplně jinak. Možná, že šlo o genjutsu. [hitoshi_rec]Kai![/hitoshi_rec] Zkusil Hitoshi a pak se podíval opětovně kluky, jestli o tom nepřemýšlí obdobně.

[ranzi_jmeno]

Úprimne som môj plán obkľúčiť útočníka neaplikovala. Nezdalo sa mi, že by bol niekto tak sprostý a rútil sa do očividnej pasce. Navyše.. ten chrobák začal padať a ak by padol smerom na nás troch, tak by zasiahli aj svojho partnera. Aj keď to nebola "zlá" taktika, obetovať jedného svojho za troch nepriateľov, použili by ju príliš skoro. Ako aj obaja moji kolegovia spomenuli, nestálo to za položenie vlastného života. Ak sa jednalo o typicky zmýšľajúcich geninov tak na tom museli byť hlavou podobne, ako mi... takže by si len tak jedného zo svojich kolegov neodstránili.
[rec=ranzi]"Rikuto! Je to návnada!" [/rec]Zakričala som na neho a sama som od "...", nech už to bolo čokoľvek, odskočila čo najďalej do zadu. Mohla by som síce použiť moju techniku na vytvorenie priestoru medzi Rikutom a tým, no .. kto vie, možno to bol nejaký typ klonu. Sama som vedela, ako odolný Rikuto dokáže byť a keďže Rintaro použil tú svoju chakrovú rotujúcu sféru a klony, rovnako ako aj Rikuto kosti, bola som pre nich v podstate jediným neznámym. Rozhodla som sa pre to Rikutovi nepomôcť a skôr som si z celej situácie stále držala odstup.[rec=ranzi] "Ak sa im obom podarí odraziť útok.."[/rec] zamrmlala som si popod nos snáď tak potichu, že som to mohla počuť len ja.[rec=ranzi] ".. ich ďalším terčom budem ja."[/rec] Bolo by to niečo, čo by.. dávalo zmysel. Vybaitovať zo mňa nejakú techniku, podľa ktorej by mohli zistiť čo som vlastne zač. No možno som ich len preceňovala a boli proste klasický plebovia s jednou naučenou taktikou, ktorá nás tu teraz všetkých vypne.

[morio_jmeno]

A Morio tedy nakonec dostal facku plnou úžasu. Všechny ty pachy a zvuky, na které je Ashi upozornila, patřili podle všeho těmto maličkým, skvostným stvořením. Světlušek bylo v jeskyni tolik, že ji osvítili skoro celou... no, nebylo to dech beroucí? Jestliže se skutečně jednalo o nějakou past, tak ten kdo ji připravil musel dobře vědět co dělá. A třešničkou na dortu byla samotná truhla uprostřed.
Ashi s Ichirem si mohli všimnout, že si pro sebe něco Morio mumlá... tedy, vypadalo to spíš jako že se přemlouval, možná. Přemýšlel, co pro ně bylo nejlepším rozhodnutím. Vzpomínal jestli se s něčím podobným nesetkal. No, plácl se lehce do stehen a pomalu se vzpřímil ze své skrčené polohy. Otočil se na patách a pomaličku se vrátil ke svým parťákům, přičemž se držel za bradu a ještě si něco mumlal. [rec=morio]"To světlo a ty pachy... mělo by to patřit světluškám, kterých je ta místnosti plná,"[/rec] započal a palcem ukázal za sebe. [rec=morio]"Ale je to zvláštní, nic jsem tam neviděl, co by mohlo naznačovat nějakou past,"[/rec] zakýval přitom párkrát hlavou. [rec=morio]"Uprostřed je ale nějaká truhla... Co myslíte? Zkusíme ji otevřít?"[/rec] navrhl jim. Chvíli tam postával s zaraženýma rukama v bok a čekal na jejich vyjádření. Vtom prudce vydechl, jako by si na něco zrovna vzpomněl. [rec=morio]"Nevšimli jste si nějakých krápníků v jeskyni, Ichiro a Shiromaru?"[/rec] otázal se zničehonic. [rec=morio]"Jediné kam jsem neviděl byl... strop, což by mohlo být jediné místo kam něco schovat, a pokud by použili nějaké zařízení na past, určitě bych si něčeho všiml, jenomže..."[/rec] na chviličku se zastavil, [rec=morio]"mohli využít samotnou jeskyni jako past. Nebylo by těžké udělat, aby na nás něco spadlo, když otevřeme tu truhlu,"[/rec] snad se vyjádřil jasně. Ale rozhodnutí chtěl nechat na nich, tohle nebylo něco, co by zvládl sám.

[rikuto_jmeno]

A klasicky musela být všechno zase nějaká past. Rikuto protočil oči, poté nahodil trošku znechucený pohled když se ho něco začalo pokoušet obalit. Protože se jednalo jen o nějaké bláto, tak určitě nemělo ani zdaleka takovou rychlost, jako Rikuto, který se specializoval na taijutsu a neměl by být problém se takové základní technice vyhnout. Nebo spíš se z ní vysekat. Takže jakmile Rikuto viděl, že se borec začal rozpadat, tak prostě začal ustupovat a bláto před ním sekat kostmi na dlaních, kdyby ho náhodou nějak chasovalo. Pokud ne, tak by neměl být snad nejmenší problém zareagovat a uskočit, jakmile přišlo Rikutovi už hned něco podezřelého. Přeci jen na něj křikla Ranzi a pokud borec nekrvácel, tak to muselo být jasné i Rikutovi, není dumb. Stejně tak není dumb jako když vidí, že někdo napere Rasengan do brouka. Tuhle techniku sám na sobě pocítil takže věděl, že bude následovat exploze a je třeba zavřít oči, pusu..no ucpat všechno, takže prsty radši zacpal i uši. Bylo to riskantní, být takto dobré dvě vteřiny prakticky oslepený, ale nikdo by přeci jen dobrovolně do toho všechno neskočil, takže měl za to, že bude relativně v bezpečí. Následně tedy Rikuto přiskočil k Rinovi a dlaněmi udeřil do země. Kosti na dlaních tedy samozřejmě zmizely opět tam, kam patří.
[rikuto_rec]Doton: Doryūheki![/rikuto_rec]
Samozřejmě Rikuto dořekl celou techniku, ale píšu z mobilu a technika tu v databázi postavy není, tak jí bohužel nemůžu vyhledat. Každopádně se před Rinen a Rikutem vytvořila kamenná zeď. Rikuto si poté s úšklebkem vytáhl opatrně kunaie z nohy a ramene. Chvíli to docela hnusně krvácelo, ale následně rány zakryla kostěnná destička která vyrostla zpod kůže. Ta by měla krvácení zastavit.
[rikuto_rec]Budu v pohodě, díky schopnostem se regeneruju l něco rychleji než ostatní lidi. Nesmíme zapomenout, že jsme zatím viděli pouze dva. Nic nevylučuje to, že může být někde schovaný ještě třetí. Každopádně, víš co máš dělat..[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto s úsměvem směrem k Rinovi a udělal hned další pečeť.
[rikuto_rec]Henge![/rikuto_rec]
A ejhle, najednou tu stáli Rinové hned dva. Rikuto bouchl pěstí do dlaně druhé ruky.
[rikuto_rec]Je čas nakopat jim zadky. Slizit mě nikdo jen tak nebude..[/rikuto_rec]

[rintaro_jmeno]

Vyšlo to! Rasengan brouka rozmetal, jak mixér rajče a vytvořil jakési tornádo hnusů a broučích sraček, které se rozletěly všude do okolí. Bylo to asi tak vizuálně příjemné, jako vidět někoho smrkat bez kapesníku. Rin se v minulosti pohyboval v okruhu lidí, kteří pro něco takového nešli moc daleko. Ještě že měl tak silný žaludek, protože kdyby ne, tak k tomu všemu ještě mohl přidat nějaké ty sušenky, co si dal ráno ke snídani.
Celý tenhle spektákl nechutnosti byl ale takovým druhým úspěšným krokem v jejich boji proti neznámému nepříteli. Na to, že netušili proti komu vlastně stojí a ještě ke všemu jim vlezli do pasti, si vedli docela dobře.
Rin dopadl na zem a v chvíli k němu už přicupital Rikuto a vytvořil před nimi obrovskou zeď. Během toho, co se bělohlav léčil, si Rin vyhlídl Ranzi, aby se podíval, jestli je v pořádku. Stála opodál a vypadala hodně soustředěně, což Rina potěšilo. Byla připravena bojovat. Třeba se Rikutovi a Rinovi podaří vytvořit nějaký opening pro její útok z dálky. Pokud ano, tak to ale bude něco, co musí sama Ranzi správně odhadnout. Během boje na ní nemůžou volat a dávat jí instrukce k tomu, co má dělat.
[rec=rintaro]"Viděli jsme všechny tři,"[/rec] odpověděl. [rec=rintaro]"Pochybuju, že ten třetí vypadá jinak, než ta návnada, co na tebe běžel."[/rec]
Potom se Rikuto proměnil na Rina pomocí Henge no jutsu. [rec=rintaro]"Konečně vypadáš trochu k světu. Tak hlavně nezaostávej. Určitě jim bude připadat divný, že se tu schováváme za stěnou. Dojde jim, že jsme si něco nachystali,"[/rec] jakmile domluvil, složil pečeť pro stínové klony.
[rec=rintaro]Kage Bunshin no Jutsu[/rec] Vyvolal tři další, takže tam teď bylo celkem pět Rinů. Skutečný Rin se rozhodl, že ještě zůstane vzadu a zatím s Rikutem nechal jít jen klony. Na jeho rozkaz vyběhli s ním.

[ranzi_jmeno]

Úprimne som úplne zle odhadla to, čo dokázala spraviť tá sféra za škody. myslela som si, že do chrobáka vydlabe dieru, cez ktorú Rintaro preletí a ten sa od-kuchiyonsne v tom lepšom prípade, ale explózia jeho vnútorností? Nie moja šálka čaju. Stihla som si rukami zakriť tvár a nebyť dlhých rukávov, asi by som najbližšie týždne ruky vďaka tomu lubricantu dokázala vopchať kde tade. Takto som to mala len vo vlasoch a na kimone. 
[rec=ranzi]"To je fakt odporné.. bleh"[/rec] Zamrmlala som si rovnako rozmrnčane, než to chlapča, ktoré práve začalo plakať kvôli tomu, že Rintaro jeho chrobáka zmasakroval. Ja som teda zo seba saslizené kimono zhodila rýchlejšie, než tie dievčatá v časopisoch, ktoré si schovával starý dedo-mních v ohnivom chráme. Neexistovala ani tá najmenšia šanca, že by som sa toho Kimona kedykoľvek dotkla. Pravdepodobne tu umrie so snami o postup do ďalšieho kola, tých magorov, ktorý na svojej strane mali blato, hmyz a vodu. Všimla som si, ako žena začala skladať pečate a pred ňou sa tvoril vodný vír.
[rec=ranzi]"Hmm.. to ťa musí stáť chakry.."[/rec] som si a len som mávla rukou.
[rec=ranzi]"Hej ty krava!" [/rec]zakričala som na ňu a ako som ruku sťahovala, vztýčila som k jej tvári prostredný prst.
[rec=ranzi]"Skús s tým ustreliť moju prdel, nie že by si sa tralflila ..vedela trafiť." [/rec]Uškrnula som sa, aj keď sa mi trocha zamotal jazyk. Úprimne som pre ňu bola aj keď asi jediný valid cieľ, kvôli Rikutovej stene, ktorá ochraňovala ich dvoch. Aby to nebolo málo, sama som začala skladať pečate. Niekto s doujutsu ako byakugan a sharingan by sa asi začal smiať, keďže tie pečate nedávali moc zmysel. Samozrejme, boli to klasické pečate no nekoncentrovala som žiadnu chakru, ja som ostatne ani žiadnu techniku ktorá pečate vyžadovala, neovládala. Bol to len ďalší buff, ktorým som sa ich snažila presvedčiť, že som problém a že by si ma mali naozaj všímať.

[hitoshi_jmeno]

Přemýšlel, co za typ pasti to může být. Nebylo to evidentně genjutsu a také sem nemohl dojít každý kvůli stráži. Jestli to bylo přichystáno proti ninjům, nejspíš to mohlo být i zaopatřené proti ninjutsu. Ale kdo nic nezkusí, nic nevyhraje. [hitoshi_rec]Tak to prubneme[/hitoshi_rec], sykl mezitím, co skládal pečetě. Fūton: Atsugai Poslal přímý proud techniky na vrata brány. V hlavě mu utkvěla představa, že by se to mohlo zrcadlit a technika se mu mohla vrátit. Spoléhal na kluky, že ho v tom nenechají a pomůžou mu v případě, že se tady něco podělá.

[ashi_jmeno]

Ashi bola vždy nervózna z takého počtu hmyzu, pretože ktovie, či tam nebude niečo veľké, čo by ich mohlo nakopať do zadku. Nevidela ich a už vôbec nedokáže vycítiť, či sú agresívne alebo nie. Ichiro položil pár otázok.
[rec=ashi]"Krídla a nožičky, proste hmyz a je ho tu hodne,"[/rec] zamumlala, pretože sa jej takéto veci ťažko opisovali. Shiromaru zatiaľ nešiel ďalej a ani Ashi sa ďalej hneď nevyberala. Namiesto toho šiel dopredu Morio. Z časti natiahla ruku za ním, keď sa tak odvážne rozišiel smerom k tomu hmyzu okolo, ale potom ruku vrátila. Ostala tam, momentálne nemohla urobiť nič. Cítila Moriov pach ako sa miesi medzi ten hmyz a jeho kroky ako sa pomaly vzďaľujú, ale nešiel ďaleko. Po chvíli sa vracal a vydýchla si, že ho tam nič nezoťalo.
Morio znel ako by im nemuselo nič hroziť z toho hmyzu, ktorý pomenoval. Poznala ten hmyz aj ona, ale podľa názvu. Tieto sa však mohli líšiť od klasických alebo len zbytočne plašila. Morio spomenul truhlu, čo ju zase tak neprekvapovalo, niečo tu predsa muselo byť, inak by tu ten hmyz nebol. Morio spomenul, že k stropu nevidel, ale inak si nevšimol nič podozrivé. Shiromaru na Moriovu otázku len zavrtel hlavou, nič podozrivé nikde nevidel, proste obyčajná jaskyňa.
[rec=ashi]"Pôjdeme tam a uvidíme,"[/rec] povedala a Shiromaru s ňou spoločne vyrazili k tomu kraju východu, kde bol predtým Morio. Shiromaru len zavrčal, že tiež nevidí, čo je na strope, ale inak nič podozrivé nevidí. [rec=ashi]"Môžeme to skúsiť, ak sa na tom všetci zhodneme. Asi ju otvorím ja. Keď započujem alebo ucítim niečo podozrivé z tej truhly alebo v okolí, tak si toho všimnem skôr a tým pádom skôr zareagujem,[/rec] vysvetlila im v krátkosti a poškriabala sa vo vlasoch. Prakticky toto už vedia, ale predsa len cítila, že než si zvyknú tak im to znovu vysvetlí, ale možno niekto z nich mal iný nápad. Každopádne, ak náhodou boli všetci za, tak sa opatrne vydala k truhle a dávala si pozor na okolie a svetlušky, či náhodou nemenia smer rovno k nej alebo iné zvuky. Shiromaru šiel s ňou, aby si truhlu prezrel, či na nej nie je niečo podozrivé, ako sa otvára a tak.

[ichiro_jmeno]

Stále byl spíše za Ashi. Morio se tam rozhodl jít. Nijak mu v tom nebránil. Jen se podíval na druhou stranu a sledoval tmu. Na takhle malý prostor by mohla být jeho technika i užitečná, dokázal by tak uzavřít otvor, aniž by došlo nějak k většímu boji. Takže zatím kryl zadní část tunelu...ale stejně ho štvalo, že téměř nic nevidí. Morio se potom vrátil. Mno, moc tomu nerozuměl - světlušky a sladká vůně? Nešlo mu to moc do hlavy. Zase začal přemýšlet, ale zarazilo ho, že tam je truhla. [rec=ichiro]"Truhla?"[/rec] Zeptal se. To nedávalo logiku, nechat truhlu uprostřed hmyzu, co vlastně jen svítí a nic nedělá? Něco mu nesedělo - ale to byla jeho potíž. Nadvším moc přemýšlel. Nad otázkou, či něco neviděl se zahleděl do tmy, kde nebylo vůbec nic vidět a pokud si pamatoval, do ničeho neuhodil hlavou. [rec=ichiro]"Nic takového, aspoň za mě."[/rec] Pronesl a pak se lehce okem ohlédl za Ashi. Následně vyrazili k truhle. Vešli do té osvícené jeskyně. Začal se rozhlížet všude kolem. Opravdu to byli jen světlušky. Potom pohlédl na truhlu. [rec=ichiro]"Budu znít jako idiot. Co po té truhle zkusit něco hodit?"[/rec] Zeptal se...yep, zněl jako idiot, to je pravda. Snadno to může být na nějakým otvoru a odsud by Ashi nedostali, pokud by byla ta díra hluboká. Nakonec se Ichiro zahleděl i na strop. Nic tam skoro neviděl...bylo divné, že světlušky létali jen níž - nebo zase jen jeho fantazie? [rec=ichiro]"Ashi? Dokázala by si na chvilku nevnímat ten bzukot okolo nás....a zjistit mi, jestli něco neslyšíš nad náma?"[/rec] Pověděl a sledoval strop. Snažil se zamžourat, či tam něco neuvidí. Přeháněl - jako vždy. Jen stále mu to nesedělo...ta sladká vůně a ten hmyz, co lítal jen níž a ne po celé jeskyni.

[morio_jmeno]

[rec=morio]"Ano, nic jiného krom té truhly už tam nebylo,"[/rec] potvrdil Ichirovi ještě jednou. No, následně od Ichira a Shiromara dostal negativní odpověď, takže šance na to, že tam budou obří a ostré krápníky, se zmenšila. Ale stále se mu nechtělo věřit, že to bude bez nějakého háčku... který by je mohl stát život.
Ashi se chopila vůdčího slova a rozhodla, že se tam půjde a otevřou to. A měla pech, protože bez riskování se nijak dál nepohnou. A otáčet to by byla velká ztráta času, takže ji nijak nezastavoval... teda až do okamžiku, kdy vstoupila do místnosti. [rec=morio]"Vydrž chvilku, možná..."[/rec] chtěl něco navrhnout, ale Ichirovi to pálilo víc. Kývl na něj s úsměvem. [rec=morio]"Vůbec ne, aspoň vyvodíme jednu hrozbu,"[/rec] souhlasil s Ichirovým plánem, no a protože to chtěl zkusit už předtím, tak se toho úkolu chopil. Vytáhl si z pouzdra svůj už lehce otupený kunai a s nápřahem ho mrskl po té truhle. Jestliže se nic neaktivovalo, oddechl si. Čas posunout se na další tah.
Ichiro navrhl další nápad, jenomže tomuhle už tak moc nevěřil. Pokud by se něco skrývalo za závojem světlušek a vydávalo by to zvuk, rozhodně by o tom už Ashi se Shiromarem věděli. Sundal si svůj luk z ramene a vytáhl jeden ze svých tří šípů, který vložil mezi tětivu a luk. Připravil se. [rec=morio]"Asi to můžeš jít zkusit, dávej bacha i kam šlapeš,"[/rec] snažil se nějak poradit Ashi, ale ta už to určitě věděla. Morio zůstal na svém místě a pomaličku koncentroval chakru do svých nohou, kdyby došlo k nejhoršímu.

[rikuto_jmeno]

Proti Rikutovi a klonům se najednou rozjel vodní vír. Tohle muselo tu holku stát hodně chakry. Nebyl by nějaký problém se rozdělit a aspoň on s jedním klonem by se k nim dostal. Jenže, Ranzi měla trable. Nebyl by teď asi nejmenší problém aby jí borec místo oslav prostě vypnul.
[myslenky=rikuto]Notak Rikuto, mysli..[/myslenky]
Řekl si spíš sám pro sebe a sledoval vodní vír, který letí proti němu a zároveň Ranzi. Byla s nimi v týmu, musel jí pomoct. Rin si nějak poradí, minimálně ho nezabijou, byl silní a Rikuto sám poznal jak moc. Trénoval i s Ranzi, takže znal nejlépe sílu svých týmových parťáků. Tím Rikuto nechtěl říct, že je slabá..ale zatím nebyla na jejich úrovni.
O[myslenky=rikuto]kay, soustřeď se..[/myslenky]
Ujistil se ještě během toho, co dělal ruční pečeť.
[rikuto_rec]Sawarabi no Mai[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto a zmizel prostě do země. Chvíli se nic nedělo, ale najednou vedle borce který oslavoval vylétla ze země slušně velká kost. To se začalo dít po celém bojišti, tentokrát už ale RIkuto mířil i na nepřátelé. Nechtěl je zabít, ale zranit..to zase jo. Každopádně tohle všechno dělal Rikuto kvůli něčemu jinému. Ranzi mohla cítit jak se jí mnohem plošší kost začala pomalu tlačit ze země a zvedat zpět nahoru.

Inuzuka Ashi

Najskôr teda vyskúšali techniku pokus-omyl, čiže či niečo urobí Moriov letiaci nôž. Cink a nič. Aspoň jej pripadalo, že sa nič nedialo lebo to len počula a nie videla. Keď to nevyšlo, tak skúsil ešte Ichiro jednu úvahu, ale Ashi zavrtela hlavou.
"To nie je také jednoduché, skúšala som to a nič iné nedokážem počuť," odvetila mu a potom nakoniec šla. Nič sa nedialo, všetko bolo v poriadku. Od zeme tiež nič necítila. Dostala sa až k truhle a Shiromaru jej skočil na hlavu a čumel na truhlu. To bolo jeho jediné šťastie, pretože keď sa truhly dotkla, tak začal byť celkom rachot. Shiromaru čumel dole a nie hore, ale aj tak prekvapene zapišťal. Ashi sa zarazila, chcela ustúpiť, ale aj tak bola už zvedavá, čo truhla skrýva. Ak teda niečo skrýva. Rýchlo truhlu otvorila a Shiromaru do nej pozeral.

[ranzi_jmeno]


Mala som jej pozornosť, čo bolo viac, než som si momentálne priala. Úprimne som si myslela Že vír pošle na mňa, až do chvíle, než som si uvedomila, že na ňu zo strany mojich dvoch kolegov letí viacero mojich kolegov. Respektívne jeden, len naklonovaný. Celkom som si ale dávala pozor a spozornela pri jej "teraz", pretože to mohlo znamenať len jedno. Dala signál poslednému mužovi, ktorý sa tu teraz skrýval, len nebolo vidieť kde. Nepatrila som k senzibilom, no bola som si celkom istá že nie je nikde po mojich stranách či priamo pred mojim ksichtom. To by som ho videla. Nemyslela som si tiež, že sa vynorí spoza mňa, pretože za mnou bolo len niečo, čo ešte zostalo z búrky a navyše som pred tým uskakovala smerom od miesta, odkiaľ sa ten jeho klon vynoril. V tom ma to napadlo, no pravdepodobne trocha neskoro, než som pôvodne chcela. Ovládal predsa Doton.. jeho klon sa vtedy rozpadol na nejakú formu zeme. 
[rec=ranzi]"SAA..."[/rec] Stihlo mi vyjsť z úst, pri nepodarenom pokuse o úskok. Okolo kotníka sa mi zrazu nachádzala ruka posledného z trojice shinobi. [rec=ranzi]"-KRAAAA!" [/rec]Ruku som zavrela v päsť a snažila som sa do "piesku" podo mnou tresknúť čo najväčšou silou. Pravdepodobne sa mi to nepodari úplne, no to som ani nepotrebovala.  

Napadlo ma použiť pomerne jednoduchý princíp techniky, ktorú som sa naučila po nástupe do konohy. Nevedela som, ako bude fungovať s pieskom, no .. piesok bol v podstate tiež "zem" len, viac prašná a vysušená forma. Úder päsťou, aj keď nie moc silný, stále do piesku dopadol. Vyslala som tým moju chakru do priestoru predo mnou, resp podo mnou a mala som v pláne zem nechať "stvrdnúť" do tvaru dotonovej kamennej, aj keď v tomto priestore skôr nejakej pieskovcovej, steny, či kvádru. V skratke som pri páde do "zeme" využila kamennú stenu na to, aby som sa zo zeme tiež vysunula. Držala som sa okraja môjho "pieskovca" a jednou rukou som sa trocha s ťažkosťami, vytiahla tak, aby som na ňom mohla komfortne stáť. Problém mi to robilo hlavne kvôli rebrám, ktoré sa dosť solídne ozvali. Pre to som pre zmenu nerobila nič. 

Nesnažila som sa o žiadny protiútok, len sa nejak pozviechať. Klesla som na koleno a rozhliadla som sa po okolí. Hlavne teda po ich treťom, ktorý sa ma do zeme snažil pochovať. Uvidela som, ako sa zo zeme začali vysúvať kostené bodce.. až som zbledla.. nič v zlom ale, čo za "monštrá" som mala v tíme? Aj tá rotujúca sféra a toľko klonov od Rintara, plus Rikuto a toto jeho pole.. neprišlo mi to ako niečo, čoho by mali byť schopný geninovia. No a asi o sekundu na to som si tiež uvedomila, že byť v zemi, tak mi to prešpikuje prdel. Radšej som prehltla štipľavú poznámku.