Chūninské zkoušky II. - 2. Zkouška

[rikuto_jmeno]

Rin Rikutovi potvrdil, že by to fakt mohla být fat vegana. Teda, to vlastně nedávalo smysl. Pokud jí viděl i Rin, tak by to neměla být fat vegana. Ranzi zkusila, jestli se nejedná o genjutsu. To upřímně Rikuta překvapilo, ani jednoho z nich to nenapadlo. A zrovna od ní to čekal nejméně.
[rikuto_rec]Teoreticky by jsme mohli být my první, kdo se tam dostane. Minimálně bych to zkusil prohledat. I kdyby tam teď nějaký tým odpočíval, dostal by se nám do zad, kdyby jsme pokračovali. A to taky nechceme..[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto a pohlédl na Rina. Přeci jen teď bylo na něm, aby jim řekl co budou dělat. Rikuto si až teď začal pomalu uvědomovat, že jsou vlastně na zkouškách. A že už jim zase hrozí nebezpečí a nejsou v bezpečí ve vesnici. Tohle bylo úplně jiné než klasický trénink. Ale Rikuto se těšil, už potřeboval nějakou akci.

Fūma Morio

Vypadalo to tak, že ho nenapadla až taková blbost, protože Ashi mu jeho obavy jenom potvrdila a souhlasila s jeho návrhem, takže jejich cesta byla dohodnuta hezky demokraticky. Následně Ichiro začal řešit, kde schovají jejich svitek. Měl rozhodně pod čepicí, protože jen tak mávat se svitkem v ruce by zrovna nebylo dvakrát "profesionální". Párkrát tedy pokýval hlavou na to, že ho bude mít u sebe Ashi. Byla to dobrá volba, protože na boj z blízka na tom z nich byla nejlépe, takže mohla svitek efektivněji bránit.
Bohužel, čas, který byl Ashi darován, byl u konce a její sytě zbarvené oči zahalil znova matný závoj, a tak se její zrak vrátil do původního stavu - přestala vidět. Zamrkal na ni, protože mu chvilku trvalo, než pochopil co tím myslela, ale nemohl to dál nějak řešit. "Budeme v pohodě," ohlásil oběma. Nebyl to asi nejvhodnější výběr slov, ale nedalo se svítit. Byli na zkoušce a nemohli se nechat rozptýlit.
Ichiro poznamenal další dobrý fakt. Byli v poušti a hodilo by se jim něco, jak se uchránit před místním prostředím. Naštěstí díky svému designerovi měl kolem krku něco jako šálu - doufám, že je to šála - takže mu nedělalo problém si zakrýt s ní ústa a nos. Neměl žádnou čepici, ale měl tak divoké háro, navíc i bílé, že mu mohlo posloužit i jako přilba. "Jop, já jsem v pohodě," odvětil jim, že si o něj nemusí dělat starosti. Bohužel, neměl žádný kus látky navíc, takže nemohl nijak pomoct, kdyby bylo potřeba.

Nakonec tedy vyrazili na cestu. Pomaličku ale jistě ke středu celé této "arény". Držel se asi tak dva až tři metry za Ashi víc na její levé straně, takže on sám svojí levicí čelil ke středu areálu. Doufal, že když je někdo bude chtít napadnout, tak se tak lehce nedostanou k Ichirovi, který byl jejich trumfem v rukávu, protože zatím jejich veškerá spolupráce, kterou si dohodli, záležela na něm. "Hmmm, může to být klidně past. Je dost možný, že nějaký z dalším týmů může použít techniku přivolání a nechali tady jedno ze svých zvířat, aby věděli, když se k nim někdo bude blížit," napadlo ho jako první. Sice sám žádnou takovou techniku neměl, ale četl o ní a i na Akademii si o ní něco říkali. "Ale je dost možný, že je to jenom místní zvěř, jak jsi už říkala, Ashi," přiklonil se k další možnosti. "Riskneme to? Možná by bylo lepší tam jít, než potom dostat nečekanou ránu do zad od místních," navrhl další rozhodnutí. Pokud se bude jednat o nějakou neškodnou zvěř, Morio by si mohl z jejich kostí vytvořit šípy, a tak si vylepšit svoji situaci... i když, nebylo by to možná až moc brutální?

[hitoshi_jmeno]

Registroval v dálce nějaké velké zvíře, což mu přivodilo vzpomínky na jejich boj s kočkou v první zkoušce. Zvířata, která měla čelenku mohla být někým přivolána, aby se účastnila zkoušky. Takový summoni byli postrach týmů, protože to byla speciálně cvičená zvířata. Než se však stihl dostat ze vzpomínek, měl co dělat, aby nespadl do díry jako Tendo. Ruiny tu mohly být náhodou a nikdo je nemusel vidět třeba po tisíce let a nebo je to opět součástí zkoušky a může to být problém. [hitoshi_rec]Musíme ho vytáhnout, ale je to zatraceně hluboko. [/hitoshi_rec]Zavrčel Hitoshi, který neměl způsob, jak ho vytáhnout. [hitoshi_rec]Nemáte techniku, kterou by šla protáhnout ta vaše tyčka, aby se po ní dalo vyšplhat?[/hitoshi_rec] Zeptal se spíš ze srandy, i když ta šance tady byla. Mohl ho ještě vytáhnout pomocí klonů, ale každý měl zhruba přes metr padesát, takže kdyby se to vydělilo.... prostě by přišel o všechnu chakru.

[rintaro_jmeno]

[rec=rintaro]"Nic, pořád to vidím,"[/rec] odpověděl Ranzi, která měla popravdě dost dobrý nápad s myšlenkou, jestli se náhodou nejedná o genjutsu.
[rec=rintaro]"Past to být může, ale stejně bych to asi riskl. Tvoje zranění by se nemělo tolik namáhat a pokud narazíme na tým, který si nebude dávat pozor, můžeme získat druhý svitek. Navíc dopředu můžu poslat klon, aby to tam prohledal."[/rec] Tady se na bezpečí nehrálo a jestli chtěli postoupit dál, museli přece jen trochu riskovat. Rikuto to určitě věděl. [rec=rintaro]"V nejlepším případě si tam trochu odpočineme, v nejhorším dojde k boji s tím, že budeme mít šanci získat něco, co potřebujeme. Tak pojďme."[/rec] Předpokládám, že po tomhle tedy vyrazili směrem k oáze. Po cestě Rin vyvolal další klon, který poslal dopředu, aby se tam porozhlédl a zjistil, jestli na ně nečeká nějaká nástraha.

[ichiro_jmeno]

Přikývl na Ashi když řekla, že si svitek vezme. Ona a Shiromaru byli nejlepší ve stopování, takže i kdyby se něco pokazilo, díky těmhle dvoum by mohli ten svitek získat snadno zpátky, ale zajisté se nic takového nestane. On si byl vědom toho, že má jen dva pokusy, co se týká technik, takže musel myslet dost opatrně a nespoléhat na to tolik svůj život. Písek taky jakž takž měl zajištěný díky bundě, snadno se přikrčí do límce, ale v boji by to bylo nepraktické - už jen kvůli očím. Jenže jak si mu přejela hlavou ta myšlenka, pohlédl na Ashi. Ta naznačila víc než bylo třeba a přikýl. [rec=ichiro]"Neboj, u nás si svou cenu rozhodně neztratila. Si jedna z nás."[/rec] Poznamenal a vykročil teda spolu s nima.

Jak vykročili, blížili se k nějakému místu, které již viděli z dálky. Avšak zamrkal, když uviděl, jak zareagoval Shiromaru. Mírně se zastavil a rozhlížel se. Pohlédl na Shiromara. [rec=ichiro]"Dokážeš říct, jak je to velké? Nerad bych se setkal s nějakým giga škorpiónem."[/rec] Pověděl a sám sledoval okolí. Ohlédl se na Tsua a přikývl. [rec=ichiro]"Nebo nějaké vylepšené Henge no Jutsu."[/rec] Pověděl a zamyslel se. Tyhle skály byli pro past jako stvořené - ale to by znamenalo, že by je musel někdo najít náhodou před nima. Pochyboval, že tohle místo bylo jen tak veřejně přístupné, takže to ani obyvatelé Suny neznají, možná...neví? Byly to myšlenky, které se mu rodí v hlavě. [rec=ichiro]"Pokud se to Shiromarovy nezdá moc obrovské...asi bych to zkusil. Měli by jsme základ a popřípadě by jsme mohli nachystat past my...jen přece tady v poušti jsme celkem na viditelném místě."[/rec] Pověděl, dal si ruku nad oči, aby si vytvořil stín a rozhlédl se pečlivě po okolí, jestli neuvidí nějaký nepřirozený pohyb. [rec=ichiro]"Jinak Morio? Dávej pozor...když půjdeš tělo na tělo...pozor na písek, může ti ho někdo v mést do obličeje...někteří možná budou fair play hráči, ale jenom přece...je to zkouška a máme využít všeho i svého prostředí."[/rec] Poznamenal jen, jelikož si to sám sobě chtěl ujasnit, že oči jsou tady dost dobrá věc - nic proti Ashi - > we still love you. Přikývl teda na pomalý postup se Shiromarem vpředu, aby měli jistotu, že je nic nepřekvapí a budou vědět, co by je mohlo cca čekat. Obejít to by znamenalo si odkrýt záda od těhle jeskyň a to by mohlo být mínus.

[ranzi_jmeno]

Zložila som ruku z Rinovho čela. Úprimne som tak trocha dúfala, že to niečo také bolo. Tak by sme mali istotu, že sa naozaj jedná o nejakú pascu a že nás má niekto v hľadáčiku. Takto sme boli v istej.. neistote. Prikývla som ako na jedného, tak aj druhého.
[rec=ranzi]"Nemyslím si, že budeme prvý.. táto piesočná blbosť nás dosť spomalila." [/rec]Pošúchala som si bradu, no keďže som nemala lepší nápad, tak som to len odsúhlasila a mi sme sa vydali ďalej. Aj keď Rinov klon napredoval kupredu.
Klon, ktorý vytvoril, bol docela reálny.[rec=ranzi] "Nechceš skôr ten klon nechať v zálohe?" [/rec]Napadlo ma ešte. [rec=ranzi]"Ak tam príde len jeden z nás, bude to.. nápadné.." [/rec] ťažko povedať, ak by sa mi so zranením bojovalo. No určite k tomu dojde... typovala som, že s mojim šťastím ešte pri tejto skúške.

[ashi_jmeno]

Shiromaru sklonil hlavu k zemi, ňuchal k nej a snažil sa spozorovať nejaké stopy. Žiadne tu neboli, aspoň žiadne podozrivé.
[rec=ashi]"To nie, to by sme museli byť blízko, aby sme rozpoznali ako je to veľké. Ale hodne sa tam koncentruje ten pach,"[/rec] zamumlala a prešla si rukou po čele. To horko bolo ubíjajúce. [rec=ashi]"V jaskyniach by mohla byť nejaká voda a myslím, že by sa nám hodilo byť na chvíľku v tieni. Keby sme pokračovali ďalej, ďaleko by sme nedošli,"[/rec] vyslovila nahlas svoj názor a prešla si po suchých vlasoch ako sláma. Toto podnebie jej vlasom nesvedčí, MUSIA proste ísť niekam do tieňa. Prakticky všetci súhlasili s tým, aby tam šli, tak bez ďalších slov Shiromaru aj Ashi vyrazili smerom k tomu komplexu jaskýň, ktorý sa týčil pred nimi.

[rintaro_jmeno]

Klon samozřejmě koukal dobře, však proto tam šel, aby koukal. Předpokládám, že ta věc ve vodě nebyla nijak extra hluboko a vzhledem k tomu, že to byla jediná věc, která ho tam nějakým způsobem zaujala, rozhodl se, že to půjde prozkoumat.

Rin, spolu se svým týmem (doufám,) se zatím držel vzadu a čekal, co se stane. Kvůli té bouři toho moc vidět nebylo, ale předpokládal, že kdyby tam došlo k nějakému násilí na jeho fialově krásné kopii, informace by se k němu dostala téměř okamžitě. Zatím jim ale nezbývalo nic jiného, než čekat.

[hitoshi_jmeno]

Celá ta situace se začala komplikovat. A tím vším napětím a adrenalinem Hitoshi začal cítit, že se vlastně baví. Kdyby chtěl žít obyčejný život, přestal by být ninjou. Ale tady byl každý den něčím zajímavý a jiný. Momentálně byl jiným tím, že mu obrovský rudý býk rushoval záda. [hitoshi_rec]Myslím, že jsem se rozhodl pro dobrovolnou prohlídku těchto ruien. [/hitoshi_rec]Zazubil se a s chytnutím Tenza oba skočili do díry, aby se vyhnuli býkovi. S hlasitým žuchnutím oba přistáli na nohou hned vedle Tenda. [hitoshi_rec]Ze shora nejspíš nikdo nepříjde, tak se nemusíme bát[/hitoshi_rec]. Řekl pobaveně, přestože si začínal uvědomovat, že ten býk mohl být ochránce nějakého důležitého vstupu. Následně se vydali to tady prohledat.

[rintaro_jmeno]

Rinův klon si truhlu pořádně prohlédl. Už od pohledu bylo jasné, že tohle sám vyndat nedokáže. Proto jen frustrovaně rozhodil rukama a s hlasitým povzdechnutím puffnul pryč.  

[rec=rintaro]"Vypadá to tam čistě,"[/rec] řekl Rin Rikutovi a Ranzi po tom, co se k němu dostaly informace, které zjistil jeho klon.
[rec=rintaro]"Ve vodě je tam nějaká truhla, ale nejsem si jistej tím, jestli bychom jí měli tahat ven. Pravděpodobně by se nám to podařilo, ale je to všechno až moc pěkný na to, aby to tak ve skutečnosti bylo. Myslím si, že je to past pro zvědavce a žádnej poklad vevnitř nečeká. Celá ta oáza na mě působí takovým nepříjemným dojmem."[/rec]
Na posledních zkouškách Rin dělal unáhlené chyby a málem se svým týmem zaplatili tu nejvyšší cenu. Znovu něco takového nemohl dopustit. Zvědavý samozřejmě byl a klidně v té truhle mohlo být něco, co by jim při zkoušce pomohlo, ale byl to moc velký risk.
[rec=rintaro]"Vyrazíme pryč a vyhneme se oáze, jak původně navrhovala Ranzi,"[/rec] řekl. [rec=rintaro]"Najdeme si jiný místo k odpočinku. Něco míň nápadnýho. Co vy na to?"[/rec] Ačkoliv mu bylo svěřeno vedení, nechtěl dělat všechno rozhodování bez svého týmu. Zajímalo ho, co si o tom myslí a jak by postupovali oni.

[rikuto_jmeno]

Rikuto stál vedle Rina a Ranzi. Měl se na pozoru a neustále se koukal kolem sebe, jestli na ně něco nebo někdo neletí. Ale vypadalo to, že jestli byl někdo poblíž tak o nich taky nevěděl. V tom jim Rin řekl co našel v oáze a svůj další plán.
[rikuto_rec]No, nebo to můžeme využít v náš prospěch. Říkal jsi, že tam nikdo nebyl. Můžeme tam být první a připravit tam nějakou past my. Nebo teda samozřejmě můžeme pokračovat, jen takový návrh. Máme tři dny, myslím že by se tam někdo mohl nechat nalákat.[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto a rozhodil rukama. Je pravda že jemu počasí opravdu nedělalo příliš dobře, přitom sám ovládal doton. Ale tato bouře, písek v očích..co by tak dal za místo kde by si mohli odpočinout a pěkně se něčeho napít.

[ranzi_jmeno]

Rintaro nám v skratke povedal, že to tam vyzerá čisto až na nejakú random truhlu ktorá bola podozrivá sama o sebe. S mojou povahou sa jeden nemohol diviť, že mám problémy s dôverou. [rec=ranzi]"V tomto prípade som za Rinov návrh."[/rec] Zamrmlala som a snažila som sa niečo ďalšieho z oázy vyčítať. Nie že by to s jedným funkčným okom šlo tak dobre.
[rec=ranzi]"Nemyslím si, že vyplytvať tri dni na pascu, cez ktorú by nikto ani len nemusel vojsť, sa oplatí.. navyše je len obmedzený počet zvitkov.."[/rec] Pokrčila som ramenom.[rec=ranzi] "Kto vie, možno už nejaké tými prešli.."[/rec] Chcela som tým v podstate povedať, že by sme si mali pohnúť v pred. A nie.. nebolo to kvôli tej blbej bolesti v rebrách.

[morio_jmeno]

Měli několik možností, co je mohlo v jeskynních překvapit, jenomže málo informací na to, aby mohli své hypotézy nějak podpořit a posunout se. Vskutku, pokud by se jednalo o nějaké zvíře, mohli by narazit i na obřího škorpióna, ale SAKRA! Jak často člověk uvidí pětimetrového hnusáka? Pokud to tedy přežije. Les je plný roztomilých stvoření a i takovej divočák může být cute, když increasnete japanising beam. Poušť měla zcela jiné spektrum.
Ichiro tam chtěl jít za předpokladu, pokud to nebude mít víc jak... hm, tři metry? Ale to bylo ke konci zcela irelevantní, protože Shiromaru nebyl tak god-like detektor a analyzér, jak by zrovna potřebovali. Naštěstí to rozhodla Ashi, ať už měla jakýkoliv důvod. Znělo to rozumně. [rec=morio]"A pokud budeme mít velké štěstí, můžeme cestovat pod zemí, jestliže to bude nějaký jeskynní komplex,"[/rec] sice to mělo pár háčku, například jak budou vědět jakým směrem půjdou, ale byli ninjové! Určitě by se to nějak vymyslelo.
Morio ještě předtím, než vešli do jeskynně a začali svůj průzkum, vytáhl svůj jediný kunai ze svého pouzdra u nohy a šel k jedné ze stěn u vchodu do jeskynně. Nacházeli se v poušti, kde písek byl vším, takže vůbec by nebylo nemožné, že tyto skály byli vlastně pískovcové, a tím pádem by bylo velice jednoduché do nich vyrýt nějaké značky. Vzal tedy svůj kunai a zabodl ho do skály, doufajíc, že se zaboří a bude moct něco vyrýt, což by jim sloužilo jako značka, kdyby se vraceli zpět na povrch.

[ichiro_jmeno]

Pohlédl na Ashi. Následně na Moria. Neprospívalo jim to slunce, sucho...a jejich zásoby byli dost limitované. Stín by se jim hodil, aspoň by nebyli tolik na slunku zase na nějaký čas....cítil, jak z něj slunko tím horkem vysává skoro až život. Obdivoval ty ostatní, co nebyli zvyklí na toto podnebí, že dokázali zcela normálně fungovat. Pohlédl na Shiromara. Věřil tomu ňufákovy, stejně jak Moriovy a Ashi. Přikývl tedy na Ashi. [rec=ichiro]"Pojďme."[/rec] Pověděl a došli k tomu komplexu, kde se rozhlížel po vchodech. Bylo jich několik. Zastavil se kousek od jednoho vchodu a na jedné ruce si připravil pečeť...kdyby náhodou, aby včas uzavřel otvor nebo to něco zasáhl. Klekl si a přejel rukama opatrně v písku, jestli náhodou pod ním není cosi jiné - nebo se někdo nepokusil pískem zamaskovat stopy. On sám nebyl stopař, ale měl zde odborní dohled, takže kdyby něco našel, určitě by se někdo z těch tří ozval, aby zastavil. Kdyby měl víc lístků....nechá to tu jako past, ale měl jen dva pokusy...stále mu to vrtalo hlavou. Pak pohlédl na ně. [rec=ichiro]"Máme šanci nějak získat světlo? Pochybuji, že tam něco uvidíme."[/rec] Pověděl a pohlédl do tmy. Tam byl průser..že jestli tam něco potkají, boj bude o to těžší a zbrklejší. Zvířata ty skály budou znát lépe než oni a navíc si nemusí všimnout menších děr, odkud by právě něco mohlo vylézt. Bylo to až extrémně velké riziko. Pohlédl na Moria a Ashi. [rec=ichiro]"Určitě tam chceme jít?"[/rec] Zeptal se a pohlédl opět do jedné z jeskyň.

[hitoshi_jmeno]

Neočekával, že by za nimi pokračovalo zvíře dál. Přeci jenom hlídalo vchod a touhle dírou se samo ocitlo v pasti. Když už ale nebylo žádného zbytí, museli s ním bojovat. [hitoshi_rec]Dobrá tedy[/hitoshi_rec]. Přikývnul Hitoshi a svou pozornost momentálně upřel na nohy nebohého zvířete.Fūton: Atsugai Pomocí jednoho silného proudu se rozhodl nohy prostě uříznout, než vznikne nějaký větší problém. Očekával, že boje si někdo všimne, přeci jenom to může být docela rachot.

[ashi_jmeno]

Pomaly dorazili ku komplexu a k jednému z vchodov. Shiromaru aj Ashi sa zhlboka nadýchli, aby poriadne nasali pachy, ktoré sa nachádzali v jaskyni - aspoň v blízkych chodbách. Shiromaru sledoval pozorne, čo sa deje pred ním, aj keď tam zrejme nič nevidel, ale dokázal by rozpoznať, keby sa k nim niečo blížilo sluchom alebo čuchom rovnako ako Ashi. Nakoniec Ichiro preniesol, či majú nejaké svetlo a Ashi sa ironicky usmiala.
[rec=ashi]"Oo, budeme tam v tme, to je hotová nočná mora,"[/rec] zamávala rukami a hlúpo sa zasmiala. Trochu chcela odľahčiť situáciu. Shiromaru tiež toľko nepotreboval vidieť a samozrejme že Ashi už vôbec nie. Od nich Ichiro svetlo nezíska, takže to ostávalo na Moriovi, či má nejaký nápad. [rec=ashi]"Nič iné nám neostáva, Ichiro. Široko ďaleko nemusíme naraziť na žiadny tieň a dokonca ani vodu. Tuto je to pravdepodobnejšie,"[/rec] poškriabala sa v strapatých krátkych vlasoch. Čakala teda až sa vybavia ako potrebujú. Ona zatiaľ urobila niekoľko krokov do jaskyne a Shiromaru za ňou. Obaja sa snažili byť obozretní. Predsa len, mohli tu sídliť ninjovia, ktorí tu chytali nešťastníkov hľadajúci úkryt a vodu presne ako sú oni.

[morio_jmeno]

Zdali se mu povedlo udělat značku do skály, nechával to pouze osudu. Pokud to jednoduše nešlo, snažil se vymyslet nějaký jiný způsob, jak se neztratit, ale ještě před tím, než se Morio pustil do nějakého brainstormingu, Ichiro zas a znova podal další důležitou upomínku. Morio se pomaličku začal cítit trapně, protože nijak moc jejich týmu prozatím nepomohl, načež Ichiro chrlil informace jako gargoyla. Ochrana těla před pískem, místní organismy, jejich rozhodnutí jak pokračovat, dokonce i samotnému Moriovi poradil, a teď světlo v jeskyni. Pokud by měl kloubouk, určitě by smekl a vzdal tak hold.
Párkrát zamrkal na Ashi a Shiromara, protože takovou odpověď od ní zrovna nečekal... ne teď, skoro chvíli po tom, co se její zrak vrátil do "normálu". Ale v duchu nad tím jenom pozvedl rameny. [myslenky=morio]"Asi už je prostě taková,"[/myslenky] připadalo mu, že pomaličku začíná Ashi chápat jako osobu. [rec=morio]"Zřejmě nás budeš muset vést za ruku, protože já a Ichiro budeme jednoduše bezbranní,"[/rec] odpověděl, načež se usmál. [rec=morio]"Ashi měla pravdu předtím a i teď, odkrývat si záda by bylo až moc riskantní. Navíc ani moc jinou možnost nemáme, plus takhle aspoň víme do čeho jdeme. Jestliže si nás ještě nevšimli, díky Shiromarovi a jeho čichu máme velikou výhodu,"[/rec] vysvětlil jak si to myslí a snad tak roztrhal Ichirovy obavy. [rec=morio]"Myslím si, že je i malá šance na to, že potkáme jeden z dalších týmu, protože to bychom rovnou poznali,"[/rec] mrkl přitom na Ashi. [rec=morio]"Ale je fakt, že bez nějakého zdroje světla budeme mít celkem problém a budeme zcela závislý na Ashi... a abych se přiznal, moc jsem ve tmě netrénoval... spíš nikdy,"[/rec] dodal nakonec. Možná pokud by našli nějaké šutry, které by nebyli z pískovce, tak by se to nějak dalo... ale zase kde seženou dřevo a něco co budou pálit. Nevěděli jak dlouho budou v tom jeskynním komplexu.

[rikuto_jmeno]

A tak Rikuto s týmem pokračoval dál. Trošku ho hryzalo že se nedozvěděl, co se skrývalo v té truhle. Byla to spíš čistě zvědavost, protože věděl že se určitě vyhnuli velkému riziku. A tak pokračovali dál, bylo strašné vedro a do toho všeho furt foukalo, takže měl písek fakt všude. A protože šel Rikuto první, tak si sám všiml toho, že najednou začala země čvachtat. Což by normálně mohlo být docela dobré znamení, kdyby tedy do bouře nepřidaly ještě světelné záblesky. To mohlo znamenat jedině bouřku. A protože jsou na poušti pomalu to nejvyšší oni, znamenalo to, že je docela velká pravděpodobnost, že to může trefit právě je. No a s tím vlhkým pískem to bylo vlastně jedno. Kamkoliv by to teď trefilo, trefilo by je to všechno. Rikuto se zastavil a počkal, až ho ostatní dojdou.
[rikuto_rec]Buď se ta bouře ještě víc rozzuřila, nebo tam v v dálce bojuje nějaký suiton tým s raiton týmem. No každopádně to pro nás znamená další problémy..[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto, když ho došli jeho týmový parťáci. Takhle zkouška zatím vypadala, že je více o přežití v poušti, než o boji s ostatními.

[ashi_jmeno]

Ohliadla sa a usmiala sa pri ich konverzácii. Prakticky Morio povedal všetko, čo by povedala Ashi, takže to po ňom opakovať nemusí a len na jeho slová prikývne.
[rec=ashi]"Neboj sa, so Shiromarom sa o vás postaráme. Vyrazíme,"[/rec] zamávala rukami s nadšením, že idú do nejakej zaujímavej akcičky. Ashi a Shiromaru šli prví. Ashi sa toho nebála, však tá nevidela celý život a vedela ako sa pohybovať s nulovým zrakom. Možno to ticho niekoho znervózňovalo, ale Ashi moc nie, pretože prakticky počula lepšie a tým viac vnímala aj kroky a šuchoty. Už sa párkrát takto niekam plížila, takže zachovala pokoj a dávala pozor, aby sa nikomu nič nestalo.
Shiromaru jemne zavrčal, že to skoro nepočuli ani Morio a Ichiro, pretože Shiromaru už vedel ako Ashi dobre počuje a nechcel alarmovať nič, čo by ich čakalo pred nimi. Prakticky jej tým povedal, že už sa blížia k nejakému svetlu a o tom pachu a zvuku obaja už samozrejme tiež vedeli. Ashi zdvihla ruku, keďže Morio a Ichiro už niečo videli, tak mohli vidieť aj jej obrys - čím im naznačila, aby sa zastavili.
[rec=ashi]"Niečo tam je. Nejaký sladký pach a slabé zvuky. Ako by nás niečo chcelo lákať do pasce,"[/rec] vyjadrila svoju myšlienku. Predsa mohlo tu číhať niečo, čo čakalo na unavené tvory hľadajúce vodu a chlad pred tým hrozným horkom vonku. Ak náhodou obaja chceli ísť tiež ďalej, Ashi sa priblížila ešte, či náhodou nebude počuť ďalšie zvuky či cítiť nejaké ďaľšie pachy a Shiromaru či niečo neuvidí svojim zrakom a inými zmyslami.

[ranzi_jmeno]

Pokračovali sme ďalej. Trocha ma prekvapilo, keď som po nejakom čase pred sebou započula čvachtanie od Rikuta. Prehltla som poznámku o tom, či sa pocikal a dosť k tomu dopomohlo aj to, že som sama stúpila do mokrého piesku. Takmer som vyskočila od radosti, no na moje veľké potešenie poukazoval "iba" široký úsmev, od ucha k uchu. Potemhúsky, ako keby ma napadol veľmi zlý nápad, alebo myšlienka.
[rec=ranzi]"Problémy?" [/rec]Šepla som smerom k Rikutovi. [rec=ranzi]"... prečo? Môžme vypnúť ten tím, ktorý ostane.. a to by boli dva zvitky pre nás."[/rec] Navrhla som a veľavýznamne som sa na nich pozrela. Bola to hnusná vec, vôbec nie priamočiara.. ale takýmto spôsobom to v skutočnosti fungovalo nie?

[rintaro_jmeno]

[rec=rintaro]"Buď to a nebo tady maj dost nepříjemný bouřky."[/rec] Nechtěl vylučovat Rikutovu analýzu, určitě bylo možné, že před nimi někdo bojuje, ale stejně tak se mohlo jednat o docela normální podmínky, které způsobovalo zdejší prostředí. Rin toho moc nevěděl o tom, jaké v poušti vládne počasí. Neexistoval důvod pro to, aby nevěřil tomu, co teď viděl a nebral to jako něco normálního. Však píseční se určitě taky divili, když poprvé viděli strom v Zemi Ohně.
Bylo to ale aspoň něco. Z té cesty už měl chuť desetkrát spáchat sudoku, takže vidina nějakého nového krátkodobého cíle byla pozitivní změnou.
[rec=rintaro]"Jestli je to tak, jak říkáte, měli bychom to prozkoumat,"[/rec] řekl. [rec=rintaro]"Navíc Ranzi má pravdu, jestli bojují, budou oslabení a tím pádem budeme mít větší šanci získat svitek. V tomhle se na čest moc nehraje.[/rec] Mohl tam samozřejmě poslat další klon, ale kdyby to dělal při každé příležitosti, tak by na tom za chvíli byl podobně jak Ranzi. Samozřejmě že by nebylo úplně fajn, kdyby tam vešli a rozmetal je nějaký blesk, protože se rozhodli vejít do nějakého bouřlivého tornáda, ale asi nemohli neriskovat věčně. Jestli tam někdo fakt bojoval, Ranzi měla pravdu - mohli někomu šlohnout svitek.
A protože pořád drželi formaci, tak Rin čekal, dokud Rikuto nevyrazí jako první. Jakmile se dal do cesty, učinil tak i on.

[hitoshi_jmeno]

Trochu ho znervóznělo, že udělali tak strašný rámus. Na druhou stranu pod zemí byli snad dostatečně schovaný. [hitoshi_rec]Dobrá práce, ale teď musíme najít východ ven.[/hitoshi_rec] Zajímalo ho, co se tady může schovávat. Možná by mohli mít nějakou výhodu, přeci jenom to tady hlídalo ninja zvíře. Popravdě, docela silné ninja zvíře. Přemýšlel, jestli na minulé zkoušce po poražení ninja kočky něco dostali. Bohužel si buď nedokázal vzpomenout, nebo prostě nic nedostali. Pamatoval si totiž jenom další týmy, se kterými museli potom bojovat. [hitoshi_rec]Pojďme[/hitoshi_rec], vyzval zbytek týmu.