Chūninské zkoušky II. - 2. Zkouška

[morio_jmeno]

Tři, dva, jedna...  na odpočet Ichira vložil svoji ruku do díry a doufal, že ho tam něco nekousne. Nekontrolovali to, takže tam mohl být klidně schovaný elektrický mixér a bye bye prstíčky. Jenomže tohle podzemí nebylo natolik funky, aby jim začalo něco amputovat. Což bylo i dobře. Byli mladí,takže nemuseli být hned mrzáci.
Hlasitě polkl a nechal se pohltit bránou. Z mdlého světla přešli do temnoty a nekonečné nicoty. [myslenky=morio]"Kde..."[/myslenky] začal nabírat vědomí. Pomalu začínal znova cítit svůj tep, tlukot srdce až nakonec cítil pevnou podlahu, na které byl rozpláclý jak želva. [rec=morio]"Kde to jsme!"[/rec] zničehonic vykřikl a otevřel oči. Světlo.
Trhl hlavou nahoru a před sebou měl dvě známé postavy. Byl to Shikamune a ten přísně tvářící se (ne)mládenec. Shikamune jim začal tleskat a gratulovat. Co přijde dál? Šerpa? Podíval se vedle sebe, kde zřejmě byl i Ichiro. Zvládli to. Společně... jenomže... no, on se na to nakonec i Kokuryuu zeptal. Začal tedy mluvit jako první: [rec=morio]"Museli jsme nechat Ashi za námi... nebyla ve stavu, kdy to mohla zvládnout..."[/rec] šlo mu to poměrně těžko přes rty. Snažil se to popsat co nejobjektivněji. Ale uvědomoval si, že bezbranně teď mohl čelit výtkám, že vykašlat se na člena týmu, ať už byl důvod jakýkoliv, není v pořádku. Podíval se tedy přímo do očí Kokuryuuovi a ten mohl v Moriových očích spatřit rozlévající se lítost a žadonění po odpuštění. [rec=morio]"Omlouvám se..."[/rec] vyhrkl a sklopil hlavu. Cítil se vinen, protože si myslel, že to byla poměrně jeho chyba... však ji mohl nést na zádech a nějak by to zvládli...

[ranzi_jmeno]

Úškrn ktorý sa na mojej tvári rozširoval po tom, ako mi Rikuto zaklopal na čelo, nemohol veštiť nič dobré. Bolo to až príliš perfektné na to, situáciu nevyužiť a znova si do Rikuta nekopnúť. Ostatne keď už som sa mu nevedela vyrovnať po fyzickej stránke, aspoň hubu som mala no.. vycibrenú viac. Bola som presvedčená o tom, že mu po mojich ďalších slovách rupnú nervy.
Od epického fightu ktorý by nás pravdepodobne vyhodil z druhej skúšky nás však zachránil Rin. Či už pocítil, že mám zas v pláne brnknúť Rikutovi na strunu, alebo to bola čistá náhoda, no kto vie. Tak či onak som sa Rinovmu "objatiu" nijak nebránila, len sme si možno trocha narazili čelá.
[rec=ranzi]"Hahah!" [/rec]Zasmiala som sa na jeho slová o otravnosti, no bol to ten súhlasný smiech. Vedela som to, ostatne to bol jeden z dôvodov, pre čo ma vydrbali z chrámu.
[rec=ranzi]"Tak nás veď Rintaro-taichou!"[/rec] Vypadlo mi z úst. Nebola som si úplne istá, čo myslel tým, že zvyšné diery vyplníme mi. Teda.. tuśila som to ale "nechcela" som si tým byť istá. Čítala som príliš veľa hororových noviel o odskenutých končatinách. No rozhodla som sa túto moju nervozitu prekonať a podobne ako Rin, aj ja som strčila ruku do niektorej z ešte stále voľných dier. Obaja si mohlo všimnúť, ako mnou trhlo a v mojej tvári sa zračil čistý horor.
[rec=ranzi]"UAAAA!! MOJA RUKA! MOJA RUKA!!"[/rec] Rozkričala som sa, no.. po tom nastalo ticho.[rec=ranzi] "Oh.. tak nič, stále som celá.." [/rec]Smrkla som a s takým istým nadšením som trhnutím hlavy prehodila ofinku na druhú stranu.

[hitoshi_jmeno]

Štvalo ho, že se sem nedokázali dostat dřív. Měli by náskok a nemuseli by tu teď přemýšlet, jestli tu na ně někdo nečeká. Případně mohli být oni ti, kdo na někoho čekají s pastí. Uvědomoval si však moc dobře, že nemají zkušenosti ani správné schopnosti na přepad. Byli lépe připravení na přímé bojování a bránění. To, že ho pálila kůže pro něj byla dost nečekaná novinka, určitě by se tomu divil i Kaba. Ten si mezitím někde popíjel bůhví co s bůhví kým. Kůže ho normálně nepálila, ale když se někde opřel nebo se sám dotkl, okamžitě to cítil. [hitoshi_rec]Pojďme, už tam budeme[/hitoshi_rec]. Zavelel, aby je povzbudil.

[ichiro_jmeno]

Upřímně čekal, že tohle byla jen nějaká past, jenže ty znaky a všechno okolo nenaznačovalo zrovna, že se jedná o past, ale sám dobře věděl z knih, že s Genjutsu je možné vše. V okamžik, kdy tam strčil ruku a svitek, ani nezaváhal či zavřel oči. Prostě to udělal, bez zaváhání či čekání. Mírně sebou škubl, ale to už ho vcucla brána do sebe, a naprostou tmu vystřídalo světlo a zvuk ptáků.
Byl zmatený co se vlastně stalo, ale dle dvou mu známých postav mu bylo asi jasné, že je to asi dobré? Měl stále dost rozházené myšlenky. Když se nějak srovnal a konečně řádně zaostřil na postavy před sebou...zděsil se. Nejednalo se o Shikamune ale o Kokuryuu. Částečně si polkl a vzpomněl si jak ho minule chtěl zabít a ...proč měl ten pocit, že kdyby neprošel zkouškou...že by se opravdu stalo?
Přemístil se do normálního sedu. [rec=ichiro]"Děkujeme..avšak velké díky patří i Ashi, která tu s ními není."[/rec] Pověděl upřímně. Moc dobře věděl jak Ashi bojovala a jak získala jeden svitek pro mě. Nebýt jí, nikdy by se nedostali až sem. O to víc ho mrzelo, že se sem nedostala. Povzdychl se a pohlédl na své věci. Nikdy si nemyslel, že je tak rád uvidí, i když to byla jen maličká myšlenka, stále myslel na Ashi a poslouchal Moria. Zvedl pohled na Kokoryua. Nevěděl co říct a Morio se už omluvil. [rec=ichiro]"Je Ashi v pořádku?"[/rec] Zeptal se rovnou, jelikož chtěl vědět, jestli se o ni něco ví a v jakém je stavu.
Sám na sobě cítil, jak mírně slábne z únavy a delší doby ne moc dobrého stravování či pitného režimu. A to ani nemluvil o jeho potrhaném oblečení.

[hitoshi_jmeno]

Moc nad tím nepřemýšlel, tohle vypadalo jako zadání dodané z Konohy, kde se důraz na spolupráci pěstuje. On na téhle strategii vyrostl a proto neváhal a oba svitky položil na svá místa a poručil klukům,ať přiloží ruce na zbylá místa. Sám následně přiložil ruku k dílu. [hitoshi_rec]Maximálně nám to sežere ruce, stejně je nepotřebujeme.[/hitoshi_rec] V jeho hlase byl trochu znatelný neklid. Přestože tahle zkouška byla dost o život a oni procházeli bez větších obtíží, on měl stále pořád trochu strach.

[rikuto_jmeno]

A asi je dobře, že Rin se toho chopil a dost diplomaticky uklidnil situaci. Protože kdyby si Ranzi chtěla ještě kopnout, tak by si nejspíš kopnul i Rikuto. Rinův nápad docela dával smysl. Sice nebylo úplně nejlepší strkat ruce do neznámé díry uprostřed rudého divného písku bez toho, aniž by tam prvně strčili něco jiného. Ale tak Rikuto došel tedy taky ke zdi a přiložil k ní prvně ucho a rukou na zeď zaklepal. Následně se poškrábal svitkem na čele a pomalu ho tedy do nějaké té díry strčil. Následně do další díry strčil i ruku. Rikuto nemohl přiznat, že když Ranzi zakřičela, tak lehce cuknul prsty a reflex ho prostě nutil ruku vytáhnout. Ale hrdost mu to nedovolila a tak naštěstí nechal ruku dál uvnitř.
[rikuto_rec]Vypustíme chakru na tři?[/rikuto_rec]
Zeptal se Rikuto a podíval se na svého kamaráda a Ranzi.

[morio_jmeno]

Morio už jenom naslouchal se sklopenou hlavou a pomalu se dostával na nohy, aby tam neležel jako čerstvě narozené tele. Uvědomoval si, že to moc jeho kantory nenadchlo, hlavně Kokuryuua, ale už s tím nemohl nic dále provést. Když už se dostali takhle daleko, museli nést na svých ramenech vůli Ashi a těch dalších, co jim sem pomohli. Paradoxní bylo, že i přes to, že neviděl zamračený výraz Kokuryuua, tak ho měl v zornicích vypálený jako když se podíváte do ostře svítícího světla. Morio se ale musel vzchopit. Doteď si moc neuvědomoval, proč to všechno dělá. Reálně měl stále čas, avšak situace si teď nevyžadovala selhat. A ne jenom kvůli Ashi a dalším, ale i kvůli Ichirovi. Bylo by nádherné, pokud by všichni mohli projít...
Čas se jim krátil a nemělo smysl rozvádět další debatu. Začínali se totiž otevírat dveře, které vedli do další zkoušky. Morio si tedy vzal své vybavení, které leželo za ním, a podíval se na Ichira. [rec=morio]"Dokončíme to!"[/rec] řekl odhodlanějším tónem než doteď. Narovnal se a vyrazil tedy do místnosti za dveřmi. Uprostřed velkého sálu stáli examinátoři a na ochozu kolem týmy, které prošli zkouškou. Překvapivě jich prošlo poměrně dost, očekával, že jich tam bude tak o půlku méně. Přeci jenom to nebylo nic lehkého. Ale asi nejvíc ho zahřálo u srdce, když viděl ostatní z Konohy. Jenomže nevěděl jak je pozdravit, protože jasně viděli, že s nimi nebyla Ashi...

[rintaro_jmeno]

Ačkoliv se to neobešlo bez kapky nevhodného humoru, který by Rin za trošku normálnějších podmínek ocenil, Ranzi a Rikuto na chvíli dokázali upustit od svého konfliktu. No, možná by bylo přesnější použít výrazy 'chtít zabít' a 'chtít se nechat zabít kvůli idiotským poznámkám.' Teď už to ale bylo jedno, protože se ukázalo, že řešení problému ve skutečnosti vážně tkvělo v jednoduchosti a souhře.
Teď už trojice stála před oknem, které jim nabízelo trochu jiný pohled, než čekali. Z podzemí přímo do oblak. Ať už to byl nebo nebyl jenom nějaký trik, svět ninjů Rina rozhodně nepřestal udivovat.
Když se otočil, aby se pořádně rozhlédl, kde to vlastně jsou, uviděl známý obličej. [rec=rintaro]"Saru-sensei!"[/rec] vykřikl nadšeně a přiběhl blíž ke svému učiteli. Kromě něj tam ještě byla taková ta paní, kterou už kdysi viděl na konci první nebo druhé zkoušky v Konoze, nebyl si úplně jistý. Její jméno si bohužel nepamatoval, tak se na ní jen mile usmál a přikývl na pozdrav.
[rec=rintaro]"Už vypadáte mnohem líp! Všechno dobrý?"[/rec] Plácl ho rukou pod ramenem. [rec=rintaro]"Doufám ale, že jste si tu velkou opici zabalil, kdyby to na vás zase náhodou přišlo. Ne že bych si na vás netroufl, ale už tahám Rikuta s Ranzi."[/rec] Pak si koutkem oka všiml toho velkého břicha na té paní. [rec=rintaro]"Co jste to snědla?!"[/rec] zeptal se zaskočeně.

Když se za Saruem a tou paní s velkým břichem otevřely dveře, Rin uviděl, kdo všechno prošel do další části. Jako první očima samozřejmě začal hledat druhý tým z Konohy. Byl tam Morio s Ichirem, ale Ashi nikde neviděl, což ho poměrně hodně znepokojovalo a měl nutkání za nimi okamžitě vyrazit, aby zjistil, co se stalo. Paralyzoval ho ale pohled na nedaleko stojícího Engetsua, který si tam mával svým velkým zkrvaveným mečem. S vykulenýma očima se znovu podíval na Moria s Ichirem. Doufal, že to spolu nesouvisí, protože pokud ano, tak by tady nejspíš udělal hodně velkou scénu, která by pravděpodobně nikam nevedla, ale hej, aspoň by se o něco pokusil.

[npc_name=nishiki]Nishiki Hanzo[/npc_name]

Samozřejmě, že to nebylo úplně easy, ale Hanzo se ohledně druhé zkoušky cítil docela dobře. Jakožto tým ze Suny měli určitou výhodu oproti ostatním, v těchto podmínkách žijí denně. Radši ale nic neříkal jako vždycky, protože se bál, že když řekne něco, co se Mari nebude líbit, dostane přes držku. Hlavně teď, když to ještě nebyla taková doba, co si tam vzala na párek toho kluka z oblačné.

[ranzi_jmeno]

Neodkuslo nám ruky. To som brala ako celkom výhru. No a a tak some sa ocitli "zrazu" po chvíľke zatmenia, ocitli na mieste / miestnosti niekde vysoko v oblakoch. Bolo zvláštne, ako nezaujato som sa tvárila. Len som podišla ku sklu a nazrela som von, úplne ignorujúc dvoch starších shinobi ktorý patrili ku Konohe.
[rec=ranzi]"Chmmm.." [/rec]Poklopala som po skle a ak sa dalo, tak som sa o neho následne len oprela. [rec=ranzi]"Chmm neboli ste pred pár dňami kripl?"[/rec] Spýtala som sa Sarutobiho. Vtedy to vyzeralo o dosť horšie. No nakoniec som nad touto otázkou len mávla ofinou a pristúpila som k nim. [rec=ranzi]"Čo ten druhý tím.."[/rec]Dodala som otázku. Ono.. celkovo to nevyzeralo tak, že tu bol niekto iný okrem nás. Asi mal každý svoju vlastnú "miestnosť".


Dvere s nakoniec otvorili a mi sme teda vstúpili ďalej. Poskytol sa nám pohľad na ďalšie tímy, ktoré postupovali ďalej. Nikoho konkrétneho som nehľadala a tak mi pohľad ako prvé padol na žraločiaka, ktorý nám mával. Ja som sa na neho usmiala a s vycerenými zubami som mu zamávala späť.
[rec=ranzi]"Yoo Sushi-senpai!" [/rec]Zakričala som mu na pozdrav a možno som mu pri mávaní omylom ukázala prostredník.. alebo dva, no po tom som ruky stiahla, dala som si ich v bok a pozrela som sa ďalej. Našla som aj tím z Konohy, kde boli len.. no dvaja.
[rec=ranzi]"Chmm... niekto im chýba."[/rec] No nepamätala som si presne kto. Ostatne som ich nepoznala a tak mi počas skúšok zišli z očí a z mysle..

[hitoshi_jmeno]

Chvíli nevěděl, kdo je tu vlastně čeká. Až po chvíli mu došlo, že je to přeměněný Kaba. Byl strašně rád, že prošli, přestože to nebyla zase tak těžké v porovnání s první zkouškou. Velmi rychle mu došlo, že je klidně může někdo odposlouchávat, takže se musel chovat jako na běžných zkouškách. [hitoshi_rec]Jsme všichni v pořádku, akorát trochu unavení. [/hitoshi_rec]Což byla bezesporu pravda, poslední část už jeli opravdu na doraz, protože si nemohli pořádně odpočinout. [hitoshi_rec]Vyřadili jsme jeden tým, ale nebyl silnej[/hitoshi_rec]. Utrousil ještě, aby to vypadalo autenticky. Zajímalo ho, co má Kaba se sebou za doprovod tentokrát, jestli je to nějakej opravdovej ninja nebo jenom nějaká loutka, aby to nějak vypadalo.

[ichiro_jmeno]

Stále rozdýchával co se dělo a nechal myšlenky plynout. Konečně si mohl dopřát trochu odpočinku, i když v téhle atmosféře to nebylo nic moc. Jakmile se zmínily pozůstatky, tak zpozorněl, ale věděl, že určitě přežila. Pomalu se postavil a jen sledoval Kokoryu-Dono jak se otočil. Jeho pohled sklouzl na Shikamuneho a lehce přikývl jako poděkování za informaci. Stihli to jen tak tak. Jeho pohled sklouzl na Moria a trošku se na něj usmál. Nebylo to vítězství jak si představovali, o tom žádná, ale udělali rozhodnutí a nyní ho ponesou na svých bedrech.
Pohledem pohnul za zvukem otevírajících se dveří. Sehl se a vzal si vše co patřilo jemu a řádně to umístil na místa, kam to patřilo. Pohlédl na Moria a přikývl. [rec=ichiro]"Už je pozdě vycouvat. Jdeme do toho."[/rec] Pověděl a vyrazil chvilku po něm do středu místnosti. Rozhlížel se, ale jen cestoval po lidech a odhadoval počet. Zajímalo ho co se bude dít dál. Narovnal se, aby aspoň jeho postoj neukazoval moc známky únavy.

[npc_name=ryo]Mizushima Ryo[/npc_name]

Ryo stál vedle Engetsua s Kabigonem. Vypadal trochu unaveně, což také byl. Být v týmu s Engetsuem nebylo jednoduché a k tomu ještě trčeli v poušti, kde bylo pekelný vedro i ve stínu. Nemluvě o tom, že měl ten zatracený písek snad úplně všude. Bylo to nepříjemné.
Naštěstí však zkouška dopadla dobře. Splnili úkol a Engetsu tentokrát ani nikoho nezabil, takže nedostanou od Mizukageho ani od Gina shiton. A když už byla řeč o Engetsuovi, ten právě zdravil Konožský tým, což mu členka toho týmu opětovala dost neslušným máváním, zatímco ten "asi Hibikiho kamarád" vypadal dost bledě a vykuleně....snad se v poušti něčím neotrávil...

[npc_name=mari]Mari[/npc_name]

Mari netrpělivě poklepávala nohou o zem. [rec=mari]"Jak dlouho může pár blbečkům trvat projít pouští...?"[/rec] mumlala si tam otráveně. Ano, rozčilovalo jí to čekání, až se sem dobelhá zbytek týmů a budou moct konečně jít domů. Ti, kteří jí znali, mohli poznat, že má trochu absťák z toho, jak dlouho neviděla svého bratra. O to víc se nemohla dočkat, až bude moct jít domů. A také doufala, že Kaze není zrovna někde na misi.
Každopádně se do místnosti zrovna dostaly i týmy z Konohy, včetně toho zmalovanýho kluka, co býval v týmu s tím rádoby medikem. Tím, kterému její bratr tak milosrdně věnoval výhru. Jinak by ho určitě neměl šanci porazit...určitě ne. Každopádně s tím zmalovaným fialovovlasým klukem chtěla už před první zkouškou mluvit...teď k tomu, ale opět nebyla příležitost. Jestli byl ale tady, znamenalo to, že postoupil do třetí zkoušky...takže by se nějaká příležitost najít třeba mohla...

[rikuto_jmeno]

A tak Rikuto ani nestihl vypustit chakru a najednou před nimi stál Saru sensei a...no..nepřílíš dobrá zkušenost sensei. Rikuto se usmál a natáhl před sebe ruku se zdviženým palcem.
[rikuto_rec]Tak přeci nikdo nečekal nic jiného, než že to zmákneme![/rikuto_rec]
Pravil vítězoslavně a příliš se nehrnul dopředu jako Rin. Přeci jen svého prvního senseie už nějakou dobu bohužel neviděl a tohle celé mu to akorát připomnělo. Rikuto nakonec polknul žal, když viděl Ranzi jak ukazuje prostředníky na rybáka. Rikuto k ní došel zcela na vážno.
[rikuto_rec]Pokud by jsi měla v aréně dostat jeho, tak odstup.[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto a podíval se na Ranzi.
[rikuto_rec]Proti němu jde opravdu o život. A ty by jsi ním zaplatila..[/rikuto_rec]
Otočil se na patě a odkráčel pár metrů od ostatních, kde se opřel o zeď, vytáhl vodu ze které sem tam upil a pohledy projížděl ostatní, kteří postoupili. Jeden z nich bude nejspíš jeho další protivník.

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name][npc_name=aiko]Senju Aiko[/npc_name]

Aiko se podívala docela nepříjemně na Rintarda a už ho chtěla zvednout za flígr a prohodit oknem, naštěstí to však stopl Saru, tudíž to okomentovala pouze: [rec=aiko]"On ti to tvůj sensei jednou rád vysvětlí, že?" [/rec]pronesla vážným tónem, při kterém se i Saru rozklepal a zároveň si povzdechl. Zrovna tohle školení si nikdy nepřipravoval, tak snad to někdo vezme za něj. [rec=saru]"Dostal jsem se do péče správným rukám,"[/rec] řekl klidným tónem. Za to si vysloužil herdu do zad, že to málem vzal xichtem o podlahu.

[npc_name=zkousejici]Zkoušející[/npc_name]

Každopádně, jakmile všichni nastoupili do hlavní místnosti, mělo přijít to, co všichni veteráni už čekali. Finálové rozlosování na třetí zkoušku. Zkoušející si tedy odkašlal a přejel po vás pohledem. [rec=zkousejici]"Zůstalo nám tu 22 bojeschopných ninjů. Zde vaše týmová spolupráce končí, od příště můžete být soupeři na život a na smrt. Tradičně bude poslední zkouška individuálního rázu, kdy budete mít příležitost ukázat svojí vlastní sílu. Zkouška jako taková proběhne za tři týdny. Během té doby nesmíte opustit naší zem, budou vám však připraveny příhodné cvičiště. Pozvali jsme sem i senseie z vašich vesnic, aby vás mohli připravovat dle libosti a byly zachovány férové podmínky. Též naše zbrojnice vám budou k dispozici,"[/rec] vysvětlil základ toho, co se mělo dít. Proto evidentně krom původního doprovodu dorazila Aiko a Saru, stejně jako tu teď bylo více lidí okolo z řad dospělých. Pouze tým z Kumo a Kiri nikoho neměli. Rin si mohl klást otázku, kde asi tak byl Gin?
[rec=zkousejici]"No, bez dlouhých průtahů. Souboj číslo jedna. Tenzo z Amegakure a Fūma Morio z Konohagakure,"[/rec] byla první dvojice, kterou na moment ozářily světla a jejich jména se objevila na losovací obrazovce.
[rec=zkousejici]"Souboj druhý. Shimura Ranzi z Konohagakure a Ryo z Kirigakure,"[/rec] bliklo to pod Ranzi a PP-guyem v Kiri týmu.
[rec=zkousejici]"Souboj třetí, Daiji z Kumogakure a Ryuzaki Gina z Otogakure,"[/rec] probliklo to pod černým maníkem z Kumogakure, co se tvářil spíš jak blb než ninja a DW-girl z Otogakure.
[rec=zkousejici]"Souboj čtvrtý, Satoshi z Amegakure a Kumiko z Kumogakure,"[/rec] oznámila tabule i maník, zatímco se světlo objevilo u vyběleného Hitoshiho a mladé dívky z Kumogakure. Tady to vypadalo na slušný souboj elementárních Kekkei Genkai.
[rec=zkousejici]"Souboj pátý, C z Kumogakure a Kageyama Rintaro z Konohagakure,"[/rec] hlásal pátý souboj, kdy se objevilo světlo pod Rinem a bratrem Kumiko. Ti už se taky znali.
[rec=zkousejici]"Souboj šestý, Roi z Iwagakure a Uzumaki Ichiro z Konohy,"[/rec] objevilo se světlo pod našim barierovým šmoulou a borcem zamotaným do šedivé pásky.
[rec=zkousejici]"Souboj sedmý, Mitsugi Chikato ze Suny a Mari ze Suny," [/rec]světlo ozářilo dvě týmové kolegyně. Tady by to mohl být pěkný masakr.
[rec=zkousejici]"Souboj osmý, Goriki z Otogakure a Rikuto z Konohy,"[/rec] zde ozářilo světlo kostíka a namakaného borce s nunchaky. Tohle by mohl být pěkný fight v taijutsu.
[rec=zkousejici]"Souboj devátý, Nishiki Hanzo ze Sunagakure a Tendo z Amegakure,"[/rec] světlo ozářilo Red-boye a dvojče kluka z prvního souboje z Ame.
[rec=zkousejici]"Souboj desátý, Engetsu z Kirigakure a Baku z Iwagakure,"[/rec] světlo osvítilo našeho řezníka se žraločími zuby a nevinně vypadajícího klučinu s oranžovými vlasy z Iwagakure.
[rec=zkousejici]"A poslední souboj. Kabigon z Kirigakure a Nori z Iwagakure,"[/rec] světlo osvětlilo stříbrovlasého kluka z Iwagakure a někoho z Kiri, kdo tam vlastně celou dobu chrápal.
[rec=zkousejici]"Nějaké dotazy?"[/rec] zeptal se trochu neklidně hlavní Zkoušející. Evidentně ho už z toho všeho škrábalo v krku a chtěl jít domů.

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Saru sebou trochu cukl, když slyšel ohledně soupeře pro jeho posledního studenta. Trochu se zamračil, ale pak se hodil zase rychle do pohody. [rec=saru]"Rikuto, Rine, vás budu cvičit já. Kenshin se omlouvá, ale dostal úkol od Hokageho, takže nemohl dorazit. Aiko bude pracovat s Ranzi,"[/rec] oznámil jim rozdělení tréninkový plán.

[npc_name=kokuryu]Uzumaki Kokuryu[/npc_name]

[rec=kokuryu]"Vypadá to, že budeme opět trénovat spolu,"[/rec] hlesl nepříjemným tónem směrem k Ichirovi. Morio to vyhrál, ten měl trénovat s kliďasem a rádcem v jedné osobě, tedy Shikamunem.

Hitoshi -> [rec=kaba]"Tak to vypadá, že budeme ještě jednou trénovat spolu,"[/rec] pronesl vybělený Kaba s pobaveným úšklebkem. Kluci se zatím podívali na zapláštěnou osobu a polkli. Bylo jim jasné, kdo byl jejich trenér i když Hitoshi zatím neměl ani páru.

[rintaro_jmeno]

Když se Aiko zamračila na Rina, přejel mu mráz po zádech a Engetsu najednou nebyl nejstrašidelnější osoba v místnosti. Saru najednou dostal bombu a Rin radši dál nic neříkal nebo by jí schytal taky.
Potom tam nějaký pán začal hlásit, kdo se s kým utká v dalším kole, ke kterému mělo dojít až za tři týdny, což jim mělo dát dost času k tomu, aby se mohli vhodně připravit. Byla to dlouhá doba, což Rina trochu štvalo, protože se v Suně necítil zrovna dobře a podle všeho nemůžou pryč. Na druhou stranu, tři týdny intenzivního tréninku dokázaly divy a třeba Ranzi ten čas určitě potřebuje, aby se trochu dala dohromady. Sice jim říkali, že se mají starat o sebe, ale pro Rina byli všichni z Konohy jeden tým.
Rin se měl utkat s nějakým týpkem z Kumo. Když ho ozářilo světlo, poznal v něm bráchu té holky, kterou potkali už na první zkoušce. Kromě toho o něm nic dalšího ale nevěděl. Jak už se ale naučil, sběr informací je jedna z nejdůležitějších schopností ninjů, takže se tím bude řídit a určitě si ho trošičku proklepne.
Ranzi dostala jednoho z těch kluků z Kiri, kteří patřili k Engetsuově týmu. O nich měl ale asi tolik informací jako o svém vlastním soupeři. A když oznámili Rikutova soupeře, byl ještě víc ztracený.
[rec=rintaro]"Už se těším, Saru-sensei,"[/rec] odpověděl svému učiteli, který jim oznámil, že bude trénovat Rikuta s Rinem. Taky se zdálo, že budou mít chvíli klidu od Ranzi.

[hitoshi_jmeno]

Skřípal zlověstně zuby při všech těch jménech. Tohle nebyla úplně ideální situace, vlastně dost neurčitá. Potěšilo ho, že Rin bude bojovat se Shinem, protože to znamenalo, že Shin nejspíš umře. Taky se usmíval, když slyšel s kým bude bojovat Tenzo. Vlastně to tak trochu znamenalo, že nejspíš Tenzo taky umře. [hitoshi_rec]Vůbec toho týpka neznám, ale ten klan je legendární z nějakého důvodu.[/hitoshi_rec] Poplácal ho po rameni, jako kdyby ho už neměl vidět. Sám teď cítil trochu strach, protože moc dobře věděl, že se Kumiko určitě dost zlepšila. O jejím elementu toho taky moc nevěděli, ale mohl to aspoň říct Kabovi. [hitoshi_rec]Mám o ní nějaké info, takže se můžeme připravit.[/hitoshi_rec] Sykl ještě Hitoshi, který se pomalu balil pryč. Měli dost práce, zatraceně hodně práce.

Shimura Ranzi

A tak som tam stála so založenými rukami, dávajúc pozor na skúšajúceho, ktorý nám viac menej pogratuloval/nepogratuloval k úspešnému dokončeniu druhej skúšky a následne sa šlo losovať. Chvíľku som si myslela, že si to tu rozdáme hneď teraz, ale nakoniec odznelo "za tri týždne" a po tom "nemôžete opustiť Sunu" a ja som mala chuť zodvihnúť ruku a povedať si, že na to drbem a že sa chcem vrátiť do chládku Hi no Kuni. No.. neznamenalo to, že tu budem musieť tak či tak vyčkať.
"Oh budha.." Povzdychla som si a rukami som si nespokojne prehrabla už niekoľko krát prepotené a uschnuté vlasy. Musela som vyzerať ako psychopat. Trocha ma pichlo v boku a tak som len pohľadom skĺzla k miestu, ktoré bolo.. no nevedela som či viac fialové, alebo modré.
"Huh.." Prstom som si do miesta pichla a aj keď to na vonok nebolo vidieť, v mojom vnútri od bolesti niečo umrelo. Už som presne vedela, v čom bude môj trojtýždňoví chill spočívať.

[rikuto_jmeno]

A tak Rikuto stál a koukal na stejného pána, jako všichni ostatní. Rozhodoval totiž o tom, kdo s kým bude bojovat. Rikuto je možná dement, ale obličeje si docela pamatuje a bylo jich tu hodně známých. Rikuto zatnul pěsti na obou rukách a pozorně poslouchal. Je tu soupeř, kterého Rikuto nechce, ne teď. Už minule by v tom souboji nejspíš umřel, kdyby nebylo jeho odolných kostí a teď měl takový zvláštní pocit, že ten kluk je ještě připravenější než posledně. Což byl Rikuto taky, ale stačilo by to?
A tak to začalo. Ranzi dostala jednoho z kluků z Kirigakure. To bylo to, čeho se Rikuto obával. Snad všem zde stačí porazit svého nepřítele, ale shinobi z Kirigakure jsou vychováni trochu jinak. A Ranzi se snad nechá radši zabít, než aby připustila porážku. Rin dostal jednu z těch známých tváří. Týpek vypadal docela nebezpečně, zatímco Rin jako totální retard. Pokud se rozjede nějaký nelegální sázení, tak by na Rina mohl být vyšší kurz a vyšší výhra pro Rikuta!
[rikuto_rec]Goriki z Otogakure..[/rikuto_rec]
Zopakoval Rikuto jméno, aby ho náhodou nezapomněl z toho adrenalinu, když hledal svého soupeře. Týpek vypadal solidně namakanej, ale Rikuto si upřímně oddychl. To znamenalo, že kluk se bude specializovat na taijutsu a to je věc ve které si Rikuto hodně věří. Takže žádné zrádné genjutsu, u kterého člověk musí používat hlavu!

Fūma Morio

Netrvalo dlouho a přišli do sálu zbylé týmy, které prošly druhou chuuninskou zkouškou. Očekával Morio fanfáry? Že dostane šerpu a přímou gratulaci? Spíš ne. Zde se nacházeli v zemi rozpáleného písku a tvrdých lidí, kteří dennodenně bojovali s nepřízní přírody. Na místo toho všeho se zkoušející okamžitě vrhli do představení třetí a poslední zkoušky, která všem přítomným bránila v postupu v rankách. Dozvěděli se, že jich prošlo dva a dvacet a dostanou tři týdny na to, aby se vytrénovali, protože třetí zkouška bude všemi milovaný tournament arc. Poslední dva, co se probojují všemi svými zápasy, se nakonec utkají a ukáže se, kdo zde je skutečně hodný být chuuninem.
Morio nemusel čekat nijak dlouho, aby zjistil, s kým se to hned v prvním kole utká. Když ho osvítil sloup světla, jemně se pousmál a podíval se na svého soupeře, kterého taktéž osvětlil sloup světla. Nemohl nic vyčíst z toho prvního pohledu. Jaký je to člověk, v čem se specializuje nebo jestli preferuje černý nebo zelený čaj. Bude oříšek zjistit, jak by se měl připravit. Jenomže kvůli tomu tam byl. Každá překonaná překážka z něho udělá lepšího ninju, a v tomto případě se jednalo o to samé. Sloup světla přestal na něho svítit a začal se přemisťovat k dalším vyvolaným ninjům. Poznal jenom své soudruhy z Konohy, jinak všichni ostatní pro něj byli zcela novými bytostmi v jeho uzavřeném vesmíru. Vtom si ale uvědomil, že ho vlastně bude trénovat Shikamune. Měl z toho radost, protože ho asi znal ze všech nejdéle. Však byli společně i na "misi", jestli to tak tedy mohl nazvat. No, Morio se už začal pomalu soustředit na ty tři týdny, co stály před ním.

[ichiro_jmeno]

Pomalu tam došel a poslouchal zkoušející. Mmm, 22 lidí. Nedokázal říct, jestli je to dost nebo málo, ale aspoň se dozvěděl o co se bude jednat a vypadalo to na pořádnej průser jelikož do boje 1 vs 1 se moc nehrnul s jeho schopnostmi. Jenže měl tři týdny na naučení se něčeho nového! Hurá! Ale kdo ho bude trénovat?.... a najednou dostal opravdu zvláštní pocit až skoro zděšený pocit. Jenže než stačil nad tím přemýšlet víc, začali se vyhlašovat jména. Jako první souboj uslyšel Moria a jen kývl. Morio ukázal, že se o sebe umí postarat, takže mu opravdu fandil a lehce se pousmál. Pak jen poslouchal jména a díval se kolem sebe. Někde ve středu uslyšel i svoje jméno a pohlédl na svého "zahaleného" protivníka. Chm, ihned ho napadlo, že jeho styl bude něco s tou páskou a nebo s něčím na jeho těle, jen to pro teď nechtěl ukazovat. Zaslechl poslední souboj a pak povzdechl si. Tři týdny na naučení a zdokonalení sama sebe. To bude obzvlášť těžké. A pak uslyšel ten hlas. Nepříjemný a přísný tón. Stále měl v hlavě jejich poslední trénink...ale na jednu stranu byl rád. Čas do toho dát všechno. Pohlédl na svého senseie, upřímně si nemohl přát lepšího, pokud chce být opravdu připravený. [rec=ichiro]"Bude mi ctí opět s Vámi trénovat."[/rec] Snažil se neznít drze, ale rozhodnutě, že udělá vše co je v jeho silách a ještě víc.