Chūninské zkoušky II. - 2. Zkouška

[rikuto_jmeno]

A dokonce i jim se sem podařilo dostat. Rikuto se rozhlížel po okolí a brzy mu došlo, o jakou zkoušku asi půjde. Jen tady to bude ještě horší, přežívat v lese bylo pro děti v Konoze jako..jako přežívat doma, protože tam byl les sakra všude! Ale poušť? To nevypadalo pro žádný tým mimo Sunu dobře. Samozřejmě že se ve škole učili nějaké základy jak přežít na poušti, ale něco jiného to bylo v praxi. Rikuto si všiml i něčeho jako lékařské centrum a tak se otočil na Ranzi, podíval se na její zranění a následně na ní.
[rikuto_rec]Druhá zkouška bude nejspíš hodně podobná druhé zkoušce v Konoze. Všechny nás tam vypustí a dál se dostane pouze polovina týmů. Při téhle zkoušce lidi umírali a podívej se na sebe. Stačí aby tě někdo udeřil na žebra a už nevstaneš. Možná jsi drsňák, ale tady jde opravdu o život a pokud se dostaneme mezi více týmů, tak tě nedokážeme ochránit. Pro tvoje vlastní dobro tě žádám, aby jsi odstoupila. Nestojí umřít kvůli nějakému hloupému povýšení, které stejně nic neznamená.[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto dost vážně. Samozřejmě že nechtěl, aby někdo z jeho okolí umíral, i když se s Ranzi nějak nesblížil, furt to byl člověk. A i když to nerad přiznával, šlo i o něj s Rinem. Zraněný a nezodpovědný člověk v týmu byl nejvíc nebezpečný hlavně pro ně. Rikuto měl furt v hlavě scénu s opicí, kdy Ranzi utekla na strom a nechala tam Rikuta samotného. Co udělá teď zraněná? Navíc tady jim hrozí mnohem víc nebezpečí než od opice. Zároveň se Rikuto po svém proslovu podíval na Rina, samozřejmě chtěl znát i jeho názor.

[rintaro_jmeno]

Ranzi pro jednou přišla s něčím pozitivním, co jejich týmu dokonce pomohlo. To zranění jí asi muselo lézt hodně na hlavu nebo co.
Dostali se každopádně na vyznačené místo, kde se bude konat druhá zkouška. Rin se předklonil a opřel se dlaněmi o stehna. Na takové počasí nebyl zvyklý, potil se a trochu se mu motala hlava. Sluníčko pařilo a nikde nebyl pořádný stín, do kterého by se mohl schovat.
Vypadalo to, že se Rikuto pokusil o nějakou základní analýzu situace. Srovnávat to z jejich první chuninskou zkouškou bylo asi na místě. Jenže tam to byla ještě pohodička. Člověk se mohl schovat mezi stromy a keře, když se mu zachtělo. Zdejší podmínky budou mnohem drsnější.
[rec=rintaro]"Nebudu ti lhát, Ranzi, tohle bude fakt drsný. Upřímně, ani mě se do toho moc nechce, když tu teď tak stojím."[/rec]
Podíval se na Rikuta a povzdychl si. Umřít kvůli nějakému hloupému povýšení, které stejně nic neznamená. Bylo to jako kdyby slyšel sám sebe.
Narovnal se a s úsměvem Rikuta práskl po zádech otevřenou dlaní. [rec=rintaro]"Co tady najednou mluvíš, jak kdybys už byl hokage, huh, hokage-sama?"[/rec] Zachechtal se jako debil s provokativním výrazem v obličeji. Potom se podíval na Ranzi, tentokrát už se tvářil mnohem vážněji.
[rec=rintaro]"Jak řekl. Nechci mít tvou krev na rukách. Pořád ale platí to, co jsem řekl. Jestli změníš svůj přístup, tak udělám cokoliv, abychom tím prošli všichni tři jako tým. A tady hokage-sama určitě taky."[/rec] Nadechl se a rozhodil rukama. [rec=rintaro]"Jestli se ale nic nezmění, tak tě při první příležitosti sám vyřadím a je mi naprosto jedno, co s tebou bude. My tě během této zkoušky nepotřebujeme. Ty nás jo"[/rec] Jeho poslední věty mohly vyznít docela chladně, ale byla to pravda. Ranzi byla nějaké malé hovno, co si o sobě myslelo hodně. Rozdíl mezi ní a ostatními malými hovny tvořil právě Rikuto a Rin. Nejsilnější genini v Konoze. Fight me.

[ranzi_jmeno]

Nakoniec sme predsa len využili moje pomerne.. dobré orientačné zmysli. Moźno to bolo aj tým, že nebolo až tak ťažké tých shinobi zo Suny naozaj sledovať, respektívne geninov.

Cesta cez dedinu bola v pohode, všetko po tom ale bolo peklo. Ostatne ako aj naša cesta do Suny. Bolo mi teplo, pražilo na mňa slnko a jediný spôsob, ako sa pred ním brániť, bolo povyzlečenie kimona a prehodenie si ho cez hlavu, až som pripomínala nejakú babušku. Mračila som sa a celú cestu na určené miesto som si niečo hundrala pod nos. Bolo to však buď v jazyku, ktorému nikto nerozumel, alebo to bolo jednoducho príliš nezrozumiteľné na to, aby to niekto vedel k niečomu prirovnať. Spokojne to však neznelo. 

Podráždenosť ma príliš neprešla. Bolo to zvláštne, možno za to mohlo zranenie? Ešte po prvej skúške som bola pomerne plná elánu, teraz som nervózne klopala nohou do piesku, až sa mi do sandále dostal piesok, čo ma znova len viac znervóznilo. V momente keď ku mne prehovoril prvý, rovnako ako aj druhý člen tohto podareného týmu do ktorého som viac nepatrila než patrila, snáď prvý krát som na podobné reči aj reagovala. Predsa len, vždy pred tým som to prešla mlčaním, vyhla som sa odpovedi a proste som podobné kecy ignorovala, no teraz? Kto vie. Cuklo mi kútikom úst a snáď prvý krát mohli Rin a Rikuto v mojich očiach vidieť istú dávku sklamania, až odporu. 
[rec=ranzi]"Pff..." [/rec]Odfrkla som si z úst a len som sa od tých dvoch odvrátila.
[rec=ranzi]"Patetické.."  [/rec]Dodala som, no tieto slová mohli patriť snáď hocičomu. Keďže som práve upierala pohľad na iný tým z inej dediny, mohlo to byť pokojne na nich. No tiež to mohla byť reakcia na ich slová. Jeden nepoteboval byť génius, aby mohol z môjho pohľadu a reakcie odčítať, že ma prinajmenšom sklamala, prinajhoršom vytočila.

[ichiro_jmeno]

Vlajku zahlédl už celkem z dálky, takže cíl se opravdu blížil. Když nyní běžel tím volnějším tempem, tak sem tma zbloudil pohledem po Ashi, jak se tváří, když vidí. Byl rád a zároveň nerad. Byl šťastný, že vidí - že může obdivovat tento svět. Ale kdyby přišlo na boj...Ashi je zvyklá bojovat slepá. Mohli by ji to dost omezit. Navíc by třeba mohla začít mít strach. Sám dobře věděl, že slepí lidé se tolik nebáli - jelikož nevidí to nebezpečí. Tím si nemyslel, že jsou to blázni co skočí do jámy s hady, ale v jiném slova smyslu. Jenže nyní nad tím zlým nepřemýšlel, nyní myslel na to, jak se ji to zde asi líbí. [rec=ichiro]"Škoda, že nyní můžeš vidět jen písek a skály. Musíme se pak zeptat, co je to za prášek...třeba by se dal sehnat."[/rec] Poznamenal a zamyslel se. Pokud to nebylo nějaké genjutsu ... skoro to vypadalo, jakoby se její zrak dal vyléčit. Kdyby měla zrak natolik poškozený, tak by žádné léčící ninjutsu nemohlo pomoct - nedokáže vrátit život něčemu, co bylo mrtvé - na takovou dobu a myslel jen její oči. Bylo to divné, ale v léčení se nevyznal. Vrtalo mu to hlavou...co to je a proč nyní normálně vidí. Nějaká forma genjutsu asi zněla nejvíc reálně v jeho myšlenkách..ale..kdo ví?

Doběhli tam a rozhlížel se. Bylo zde už několik týmů. Stan s mediky... to naznačovalo, že to opravdu nebude procházka růžovou zahradou. Pohlédl pak na Ashi, Shiromara a Moria. [rec=ichiro]"Druhá zkouška za chvilku započne."[/rec] Poznamenal věc, co už dávno věděli a rozhlédl se. [rec=ichiro]"Poušť....asi bych dával pozor na jedovatou havěť, tím myslím pavouky, hady, štíry...ty se můžou schovat v písku, pod kamenem a proti jedu nic nemáme."[/rec] Zamumlal a povzdychl si. Byl nervózní. Zhluboka se nadýchl a pohlédl na Ashi. Zamrkal a něco ho napadlo. Měli ještě chvilku čas. Chytil Ashi za ruku a táhl ji sebou. [rec=ichiro]"Neboj...jen něco najdu."[/rec] Poznamenal a zastavil se sní u medik stanu. Vplul dovnitř a začal hledat nějaké zrcadlo? zrcátko? Cokoliv. Našel Bylo tam menší zrcadlo. [rec=ichiro]"Na chvilku si půjčím, hned vrátím."[/rec] Pověděl a pak ho čapl a zmizel ven. Pohlédl na Ashi a protočil zrcadlo v ruce, aby mohla spatřit svůj odraz v něm.

[morio_jmeno]

Morio běžel ulicemi za Shiromarem, Ichirem a Ashi. Držel se vzadu skupinky a dával pozor, aby je nikdo nepřepadl nebo tak. Ichiro mezitím párkrát někam rychle odběhl a znova se k nim vrátil, čemuž napomáhal i samotný Shiromaru, který pokaždé zaštěkal, aby mu dal vědět. Hlavou se mu honilo dost různých myšlenek, ale všechny se týkaly zkoušek. Přemýšlel jakou strategii zvolit, aby ušetřil co nejvíce výbavy. Nom, došel zatím k tomu, že to rozhodně nebude lehké.

Nakonec dorazili na místo setkání a protože viděl některé ostatní týmy, zřejmě nezvolili špatnou techniku, jak se tam dostat. Rozhlížel se kolem sebe, zdali něco nebo někoho nezahlédne. Úplně prvně si všiml několika míst, které připomínali lékařské centrum a jiné užitkové plochy. Polkl, přičemž si vzpomněl: [myslenky=morio]"Můžeme vlastně i umřít, co?"[/myslenky]. Nebylo to ani tak dávno, co si jistého faktu byl plně vědom, ale když ta šance byla čím dál blíž, pohlížel na to zcela jinak. Možná to byl strach? Respekt? Sebevědomí? Nevěděl jak by svůj pocit měl popsat.
Dvakrát kývl hlavou na Ichirova slova. Vskutku bylo nemilé, že první co Ashi uviděla byla poušť. Morio osobně preferoval lesy, jezera a zasněžené hory, takže kdyby viděl jako první věc písek... asi by ho to tolik neohromilo. A to s tím práškem byla celkem pravda... pokud by se zvládlo něco takového sehnat, určitě by to pro Ashi znamenalo zcela nové možnosti. [rec=morio]"Byla by celkem velká smůla, kdyby nás vyřadilo něco takového..."[/rec] vyjádřil se k těm jedovatým potvorám. [rec=morio]"Hlavním problémem tak či onak budou ostatní týmy, na ty bych se zaměřil primárně,"[/rec] řekl to co si myslel. [rec=morio]"Navíc na tak otevřené ploše se nedá nějak moc taktizovat, plus když jsme omezeni na naší výbavě... rozhodně to nebude zábava,"[/rec] pokračoval v myšlence.
Nakonec se ještě Ichiro zmužil a vzal Ashi za ruku. Že by se jí chtěl vyznat? Nah, bohužel. Žádná spiciness. Odvedl ji pouze před jeden ze stanů, ze které přinesl zrcadlo. Morio se musel pousmát. Bylo to hezké gesto. Nom, a teď už jenom zbývalo čekat.

[ashi_jmeno]

Ashi sa prekvapivo držala. Keby to bolo čisto na nej, tak by už behala všade možne a skúmala všetko, čo vidí, ale teraz na ňu padala ťarcha zodpovednosti kvôli Moriovi a Ichirovi, s ktorými tvorila tím a ako tím museli prejsť touto skúškou. To ju donútilo sa zamyslieť aj nad tým, že aj ona tu predsa je kvôli tomu, aby túto skúšku zvládla. Nesmie sa rozptylovať, aj keď ju to veľmi láka.

[rec=ashi]"To nevadí. Ja som rada, že vidím vás,"[/rec] usmiala sa na Ichira, keď poznamenal, že je škoda, že nevidí krajšie okolie. Je pravda, že by radšej videla Konohu a svoju rodinu, ale teraz by bolo pre ňu ťažké na to myslieť.
Dorazili až tam, videli ostatné tími, ako sa tam zhromažďujú. Popravde jej zatiaľ nedochádzalo, že by ich tu čakala smrť. Nikdy prakticky až v takej situácii nebola kedy mala naozaj na hrane, preto nevie ako by na ňu momentálne reagovala. Počúvala, o čom sa rozprávajú Ichiro a Morio. Zatiaľ skúmala mlčky okolie a Shiromaru tiež. Rozhliadla sa okolo seba a poškriabala sa vo vlasoch. Bolo zvláštne ich vidieť toľko. Zahliadla aj tím R. Chcela im zamávať, ale ako zdvíhala ruku, tak ju Ichiro za ňu chytil a niekam viedol. Nechala sa teda viesť, aj keď moc takéto gestá nemusí. Stačí jej povedať, aby šla a nie aby ju niekto ťahal. Nechala to tak. Nechala sa ťahať až do stanu, kde čakala a nechápavo sledovala Ichira, o čo mu ide. Následne jej niečo doniesol. Keď jej to dal do ruky tak to najskôr nechápavo otáčala, až sa jej podarilo to otočiť správne na seba. Najskôr nijak nereagovala. Shiromaru jej skočil na hlavu a vtedy sa zarazila. Až teraz jej došlo, že vidí seba, nikdy nevedela čo je zrkadlo a ako si má predstaviť jeho fungovanie. Opatrne natiahla ruku k svojej tvári a sem-tam si po nej prešla. Naozaj sa vidí.
[rec=ashi]"Ja mám z vás najkratšie vlasy,"[/rec] poznamenala a rozhliadla sa po iných ženách, ktoré mali vlasy dlhšie. Ona si ich musela nechať zastrihávať, pretože by jej inak strašne vadili v boji. Síce nemusí cez ne vidieť, ale zavadzali by. Bola to prakticky prvá vec, ktorú si na sebe všimla. Prešla si aj prstami po tesákoch na tvári, ktoré označovali jej pôvod. Naozaj sa celkovo skúmala a vyzerala byť zaujatá. Po chvíli však vrátila zrkadlo Ichirovi a usmiala sa naňho. [rec=ashi]"Ďakujem,"[/rec] povedala a pohladila Shiromara, ktorý ležal na jej hlave.

[hitoshi_jmeno]

Celou cestu přemýšlel o tom, jak vlastně bude bojovat v poušti, kde není žádná voda. Kluci to měli jednoduchý, protože jejich zbraně fungovaly zkrátka všude. Sem tam se rozhlédl, aby načerpal trochu inspirace okolní přírodou. Obvzláště škorpioni byli velká inspirace, protože všichni věděli o jejich jedovatém bodnutí, které přicházelo z jejich zad. Po nějaké chvíli se jim konečně podařilo dostat se do oblasti, kde by se mělo vykonávat zkouška. Bylo nejspíš potřeba počkat na nějaké rozřazení a počáteční oblast, stejné to bylo v Konoze. [hitoshi_rec]Jste v pohodě?[/hitoshi_rec] Zeptal se kluků, přestože viděl, že z nich pomalu lije pot. Trocha nějaké vody před začátek by určitě bodla, stejně jako ten škorpión.

Po vypršení časového limitu se zkoušející zvedl z železné stoličky na které seděl a přejel všechny přítomné pohledem. [rec=zkousejici]"Až na čtyři týmy jste to zvládli, dobře. Zůstalo vás celkem dvacet týmů. Každému z vás bude přidělen svitek, buď Země nebo Nebe. Vaším úkolem je samozřejmě získat ten druhý než máte a dostat se s ním do centra oblasti, která je známá jako Ma no Sabaku. Rozléhá se na několika desítkách čtverečních kilometrů a je plná nebezpečí. Vaše spolupráce bude klíčová. Na to, abyste získali oba svitky a dostali se do středu máte dva celé dny. A ještě připomínám, svitek nesmíte za žádnou cenu otevřít,"[/rec] řekl základní podmínky zkoušky. Zase tak složité nebyly.
[rec=zkousejici]"Vyšlete mi sem jednoho zástupce vašeho týmu, abych mu předal svitek a sdělil startovní lokaci,"[/rec] řekl dodatečně a začal si brát jednotlivé zástupce týmů k sobě do "zázemí" za celtou. Tým R dostal Černý svite, tedy Země, Kiddo tým Bílý, tedy Nebe, Hitoshiho tým Černý, tedy Země a tak dále.
Následně vám byly přiděleny sektory, kam vás odvedl pomocník zkoušejícího a odtud měla začít vaše zkouška.

Po příchodu ke startovní bráně jste neviděli žádný jiný tým, což platilo pro vás všechny. Na daný povel, jste byli vpuštěni do "areálu", kde zkouška měla probíhat. A už od prvního pohledu bylo jasné, že to nebyla obyčejná poušť. Písek tu měl temný nádech, ze země vystupovaly ostré skály a docela tam fučelo. Počáteční možnosti byly vcelku lehké, buď jít prostě přímo do pouště nebo zkusit kroužit do podél obvodové hradby.

[npc_name=tendo]Tendo[/npc_name][npc_name=tenzo]Tenzo[/npc_name]

Kluci následovali Hitoshiho a i když se to snažili nedat na sobě znát, zdejší klima jim úplně nevyhovovalo. Byli přeci jen zvyklí na mnohem vyšší vlhkost a podobně. [rec=tendo]"Zvládáme," [/rec]odpověděl hned Tendo s úsměvem a pak nechali Hitoshiho, aby to za ně zařídil. On tu byl přeci jen takový "kapitán", respektive on tu byl hlavně zkoušen.
A tak se dostali až na startovní pozici, všude samej písek a podobně. Naštěstí byli oba dost chytří na to, aby si vzali s sebou šátky přes pusu, aby se jim lépe dýchalo. Jen brýle je bohužel nenapadly. [rec=tenzo]"Jakou strategii zvolíme? Vyrazíme přímo k věži nebo začneme průzkumem okolí?"[/rec] zeptal se zvědavě Tenzo.

[rikuto_jmeno]

A Ranzi zareagovala snad nejhorší možnou variantou co mohla. Prakticky je skoro odignorovala, což byla teda výborná týmová spolupráce. Což měla být hlavní zkoušená věc během druhé zkoušky, týmová spolupráce. A Rikuto si pomalu začínal uvědomovat, že jsou pěkně v háji. Zřejmě všechny týmy nastupovaly v plném počtu lidí, tedy ve třech. Zatímco on s Rinem sebou ještě tahali tuhle jednookou kotvu. Rikuto nechtěl být hnusný, ale věděl že tady jde opravdu o život. A nyní šlo o život hodně i jim, protože zase není úplně slepý a když bude Ranzi v nebezpečí, tak jí bude chtít pomoct. Nejspíš jí pak sám dokope, ale stejně. Nemohl jí věřit.

Následně byli vysláni pro svitek pro jejich tým. Rikuto se podíval na Rina, přikývl a pro svitek sám vyrazil. Hlavně aby ho do rukou nedostala Ranzi. Dávalo to docela smysl, Rikuto byl svým způsobem hodně defenzivní typ. Nechtěl podceňovat Rina, který by si naopak mohl přehazovat svitek mezi klony, ale Rin byl určitě ofenzivnější než Rikuto. Rikuto byla taková pohyblivá pevnost, protože přeci jen rychlost byla jeden z jeho hlavních atributů. Jeho schopnosti mu zase poskytovaly hodně obrany. Takže se tedy pro svitek vypravil on a poté šel s týmem k bráně, ze které je měli vypustit. Rikuto potřeboval nutně ještě nějak naznačit Rinovi, že se na Ranzi nemohou spolehnout. Byl si docela jistý, že to Rin sám věděl, ale přeci jen by byl klidnější, kdyby mu to mohl říct. Brány se otevřely a Rikuto potřeboval aspoň lehce naznačit. A tak poplácal přátelsky Rina po zádech.
[rikuto_rec]Neboj, víš že ti já budu krýt záda..[/rikuto_rec]
Zasmál se a vypravil se tedy dovnitř. Rikuto by nejradši pelášil hned ke středu a na nějaký tým si počkal, ale věděl, že v této zkoušce musí přenechat vedení Rinovi. On měl svoje plány a Rikuto je hodlal respektovat.
[rikuto_rec]Je to na tobě..[/rikuto_rec]
Prohodil ještě opět jak jinak, než s úsměvem.

[rintaro_jmeno]

Dalo se to vůbec považovat za odpověď? Na jednu stranu, neřekla že svůj přístup nezmění. Na stranu druhou se ale pořád chovala jako kráva.
Když Rikuto vyrazil pro svitek, Rin Ranzi věnoval ještě jeden nepříjemný pohled. [rec=rintaro]"Tady mají připravenou stanici pro zraněný, takže jestli se chceš chovat jako čůza nad věcí, prosím. V poušti taková nebude. Jakmile vyrazíme, tak nechci slyšet žádný blbý připomínky."[/rec] Tohle byla skutečně poslední šance, kterou byl ochoten Ranzi dát. Nelíbilo se mu samozřejmě, že na ní musí být takhle tvrdý. Bylo to vlastně snad poprvé, co se k někomu choval takhle. Za normálních okolností by její chování nejspíš přehlédl, ale tohle byla nebezpečná situace, která někoho mohla stát život.

Podle toho, co jim řekl zkoušející, se vlastně jednalo o stejnou zkoušku, kterou už si prošli v Konoze. Akorát s tím rozdílem, že tentokrát se uvaří na sluníčku a budou mít písek v botách.
Jestli se ten svitek dostane do rukou Ranzi, bude konec. Rikuto si to určitě uvědomoval stejně jako Rin.
[rec=rintaro]"Jo, já tobě taky,"[/rec] odpověděl Rikutovi. Vypadalo to, že v téhle zkoušce mu chtěl Rikuto předat hlavní slovo, čehož si samozřejmě cenil, ale nebyl si jistý, jestli to zvládne. Se svým původním týmem měli nacvičené formace a společné útoky. To co tu měli, byla spíš improvizace než tým. Nedalo se nic dělat.
Přikývl tedy na Rikuta, aby mu dal najevo, že mu rozumí, pak si oběma rukama pořádně utáhl čelenku a natáhl si šálu přes pusu.
Když se přesunuli do svého startovního sektoru, složil rukama pečeť. [rec=rintaro]"Kage Bunshin no Jutsu!"[/rec] Vedle něj se objevil jeden klon, který pak sám taky vytvořil pečeť - tentokrát pro proměnu. Zmizel v obláčku kouře a proměnil se na černý svitek. Rin ho sebral ze země a schoval ho do tašky s vybavením.

[hitoshi_jmeno]

Dost ho překvapilo, že to někdo nezvládl. Na druhou stranu to takové týmy nemohly zvládnout v poušti, kde byla orientace ještě daleko těžší. Větrné podmínky si nakonec získaly jeho srdce a on se pomalu začal adaptovat na pouštní klima. V moment, kdy ho zavolali se s radostí rozeběhl ke zkoušejícímu, jako kdyby někdo zavelel k běhu. Cítil se plný energie a celá ta atmosféra ho naplňovala nevídanou silou. Silně uchopil svitek země a vydal se zpátky za jeho partou, které svitek ukázal a následně ho schoval k sobě do pouzdra. Jasně, že zvládáme, jsme v pohodě! Podpořil kluky cestou k jejich sektoru. Tam se ještě stihl párkrát protáhnou před jejich plánovaným vypuštěním. Pak přišel signál a zkouška začala tak, jako minule. Na Tenzovu otázku měl rychlou odpověď. Mizu Bunshin no Jutsu Vedle Hitoshiho se objevily dva klony, které si připlácly výbušné lístky na tělo a následně se vydaly každý na jinou stranu. Vypadalo to, že jich momentálně postupuje pět a ne pouze tři. [hitoshi_rec]Kdyby narazily na past nebo na tým, tak se odpálí a tím nás upozorní. My se vydáme k věži, určitě cestou někoho potkáme.[/hitoshi_rec] Jen to dořekl, jeho tým se seřadil do trojúhelníkové formace. Hitoshi běžel na hrotu a za ním Tendo a Tenzo jako podpora. Druhá zkouška právě začala.

[npc_name= gina]Gina Ryuzaki[/npc_name]
Stála u brány a svým způsobem se začínala nudit. První zkoušku prošli až překvapivě lehce a teď měl být čas na nějaké pořádné vzrušení. Celé to čekání jí tak moc otravovalo, že si zase začala kreslit. V jejím sešítku se objevila tygří hlava, která měla místo očí nafukovací balónky a na čele měla paruku. Dost pravděpodobně to byla něčí imitace, ale na nějaké vysvětlování bylo ještě brzo. Mrzutě se podívala po svým parťácích, čekaje na signál.

[morio_jmeno]

Pozorně nastražil své uši a poslouchal zkoušejícího vysvětlujíc podmínky a cíl jejich druhé zkoušky. Překvapilo ho, když uslyšel, že čtyři týmy to na místo nezvládly, ale zřejmě nebyly nejostřejšími pastelkami v penále ninjů. Holt, příští rok budou určitě lépe připravení!
[rec=morio]"Ma no Sabaku..."[/rec] zopakoval si šeptem pro sebe. Nikdy o takovém místě neslyšel, ani nikde nečetl. Zřejmě se bude jednat o nějaké speciální místo pro tuto zónu. Ale bylo fajn, že se nacházelo ve středu "arény", znamenalo to, že nemuseli řešit jak to místo najít. Když zkoušející dořekl první část ohledně jejich úkolu, získat druhý svitek od toho co dostanou, vytáhl ruce z kapes a pevně je stiskl do pěstiček. Začínal pomalu cítit adrenalin jak se lije do jeho krve. Dal asi ale následně svému duchovnímu já facku, protože si stále do kolečka připomínal to, že má jenom tři šípy pro svůj luk.
[rec=morio]"Yosh!"[/rec] vykřikl a plácl Ichira po zádech tak aby ho popostrčil kupředu směrem ke zkoušejícímu, ale ne nijak slabě, aby si to náhodou nespletl s Ashiným něžným dotekem, ale zase ne i tak silně, aby se ozvaly trumpety a Raidenův hromový hlas začal řvát John Cena. [rec=morio]"Jen do toho,"[/rec] povzbudil Ichira na jeho krátkou cestu a šibalsky se na něj usmál.

Nakonec po vyzvednutí svitku jim byl udělen pomocník, který je zavedl na jejich startovní místo. [myslenky=morio]"Už to začíná..."[/myslenky] řekl si v duchu během cesty. Pořád nemohl věřit, že je na Chuuninských zkouškách. Měl z toho všeho respekt a tak, ale hlavně nechtěl zklamat Ashi s Ichirem. Věděl, že se bude muset vzchopit! Pomalu se nadechoval a vydechoval.
Následně se ozval startovní povel a ocitli se v areálu. Nevěděl co bylo nejlepším rozhodnutím, a tak tam prostě stál na místo toho, aby se okamžitě rozběhl. [rec=morio]"Máme dva dny na to, abychom získali svitek od dalších týmů. Nějaké nápady, co by bylo nejlepší? Asi bych neběžel rovnou do středu a tam vyčkával, protože to asi udělá dost ostatních týmů. Navrhuji tedy, abychom to vzali ku středu po spirále. Je tak vyšší šance, že narazíme na jeden tým a nebudeme skřípnutý mezi dvěma,"[/rec] podělil se o své myšlenky s ostatníma. A ať už se rozhodli jakkoliv, bez keců je následoval.

[ashi_jmeno]

Následne to začalo. Veľmi dobre počula skúšajúceho a vymenila si so Shiromarom pohľady. Tie ich pohľady vyzerali byť až prekvapivo vážne. Obidvaja vedeli, že urobili veľa chýb v predchádzajúcej skúške, ktoré ich skoro stáli prehru a vylúčenie zo skúšok. Ďalšie chyby samozrejme prídu, ale musia sa poučiť z tých predošlých. Čokoľvek im skúšajúci povedal, boli nejaké tajné nápovedy, keď dávali naozaj pozor. Musela to začať brať vážne. Spomenula si na to, čo chcela dosiahnuť. Teraz to nebola decká hra. Shiromaru vypol hruď a postavil sa vedľa nej. Ashi nebola jediná z nich dvoch, čo chcel niečo dosiahnuť.
Pozrela sa na svojich nových kamarátov, na ktorých sa musela spoliehať a ktorým tiež musela kryť chrbát. Majú celkom veľkú slabinu. Nepoznajú sa navzájom, ľahko by ich mohol niekto obalamutiť, musia si na to dať pozor. Ashi sa zhlboka nadýchla. Jej zrak môže byť dočasný, preto musí využiť túto situáciu, keď je ešte tu toľko ľudí pokope. Každý zvuk jej môže byť užitočný, každý pach tiež.
Morio nakoniec rozhodol za nich všetkých, aby Ichiro šiel pre zvitok. Šla by ona, bola by dokonalo odhodlaná, ale očividne Ichiro vyhral v tejto lotérii. Ashi sa pobavene usmiala a pokrčila ramenami, ak by sa náhodou na ňu Ichiro ohliadol. [rec=ashi]"Len do toho!"[/rec] povedala s ráznym hlasom, ale aj milým, aby mu dodala trochu sebavedomia.

Následne vykročili smerom k štartovacej lokácii, keď získali zvitok. Nemohla sa spoľahnúť na to, že by si mala pamätáť ako vyzerá, ale natiahla ruku k Ichirovi, aby si mohla zvitok ohmatať, ak jej ho teda požičal. Všetky zvitky mali byť asi rovnako veľké, tak aby náhodou niečo nepoplietla, keď o ten zrak zase príde. Tentokrát bola naozaj odhodlaná to brať mimoriadne vážne a dokázať, že je schopná kunoichi, rovnako tak ako je Shiromaru schopný partner - a každý aj schopný individuálne.
[rec=ashi]"Máš pravdu, v strede by to bola celkom veľká bitka, z ktorej by sme nemuseli vyviaznuť živí. Ja so Shiromarom máme dobrý čuch a sluch, takže prípadne vycítime iný tím, ale nemôžeme si byť istí, že práve majú ten zvitok, ktorý potrebujeme,"[/rec] poškriabala sa vo vlasoch a rozhliadla sa dokiaľ mala čas. [rec=ashi]"Súhlasim s tvojim návrhom, skúsime to tak a uvidíme, kam nás to povedie. Mali by sme vyraziť, tu na začiatku by sme mohli byť ľahkým terčom."[/rec]

[npc_name=asahi]Hansuke Asahi[/npc_name]

Asahi znudene zívol a poškriabal sa na krku. Zdalo sa, že toto bude jednoduché. Proste zmlátia nejakých slabochov, zoberú zvitok a hotovo. Bol si sebou celkom istý. On bol ten, čo šiel pre zvitok, ktorý si schoval do brašny a šli na štartovacie miesto. Keď dostali signál, na nič nečakala a vyrazil so svojim tímom vpred.

[ichiro_jmeno]

Sledoval Ashi a usmál se. Přijal potom zrcadlo a šel ji vrátit. Následně se společně vrátili k Moriovy. Potom začalo oznámení. Zvedl pohled a poslouchal každé slovo. Někteří to opravdu nezvládli...byl rád, že nejsou mezi nima. Svitky, cesta do středu, Ma no Sabaku. Zavřel krátce oči - v myšlenkách si přejel ty něco málo, co znal z knih....jestli si nevzpomene na nějakou informaci...(mohl, nemusel). Otevřel oči a pohlédl před sebe. Stále na něj doléhalo to, že zkouška začíná, ale nyní to už nebude hraní, psaní na papírky, nebo další věci. Nyní bude boj, přežití, týmová práce. Potom jim musí pořádně popsat co umí, i když většinu vlastně ví. Následně se začalo mluvit o svitcích...tak byl popostrčen, když se ozvalo, že prej zástupce. Wtf? Ohlédl se na Moria a následně na Ashi. Mno, neměl moc na výběr. Přikývl a tedy šel pro svitek.
Šel za plentu, kde dostal bílí svitek. Prohlédl si ho a následně šel s tím týpkem, k jejich startovnímu místu. Předal Ashi svitek. [rec=ichiro]"Máte nějaké dobré místo, kde ho uschovat? V brašně mě to přijde dost špatné z důvodu, že by ji mohli v boji strhnout, kdyby si ho náhodou všimli."[/rec] Poznamenal a přikývl na Moria a Ashi. Měli dobrý plán. [rec=ichiro]"Musíme dávat pozor na stopy a pastě v písku. Dá se v něm cokoliv skrýt, takže se pokusit raději nikoho extra nenahánět, když někoho potkáme...být spíše v obraně než v útoku ze začátku."[/rec] Pověděl a poškrábal se. Poušť....poušť! [rec=ichiro]"Máte nějakou látku, nebo kus oblečení?"[/rec] Poznamenal a prohlédl si je. [rec=ichiro]"Zakrýt si ústa a hlavu. Nevíme jak moc tam bude stínu a můžu říct...že nejsme na tohle silné slunce moc zvyklí. A látka přes nos a ústa kvůli písku."[/rec] Poznamenal a díval se na ně. Pak jen přikyvoval. Byl připraven. [rec=ichiro]"Připraveni?"[/rec] Poznamenal a pohlédl na místo, odkud měli startovat.

[ranzi_jmeno]

Bola som celkom rada, že sa to už ďalej nekomentovalo. Tento ich prístup mi naozaj vadil a sama som pochopila, že čo sa týkalo nejakých názorov či už spomínanému prístupu.. tak to medzi nami naozaj nebude fungovať. Ale čo už, človek sa musel naučiť pracovať aj v tejto situácií hm? Teda, až kým sa neozval Rin. Pozrela som sa na neho a úprimne som nemala moc náladu sa usmievať. Skôr som stroho prikývla na znak, že rozumiem a ďalej som to už neriešila.

Po info, ktoré sme dostali od skúšajúceho, sa malo jednať o celkom.. zaujímavý no ťažký typ skúšky. Začala som nad ním celkom intenzívne rozmýšľať. Keďže som nemala predošlé skúsenosti s niečím podobným a bola som príliš hrdá na to, aby som sa o nejaké bližšie info spýtala mojich kolegov, jednoducho som si musela na teraz poradiť len s mojou hlavou. Teda.. cieľ bol dosť očividný.. vypnúť nejaký tým a zobrať im zvitok, ktorý musel byť opozitný k tomu nášmu. Rukou som si pošúchala bradu. Ostalo nás dvadsať týmov a ja som tak nejak neverila, že ich prejde celých 10.
Z môjho zadúmania som sa uvedomila, až keď sme došli k vchodu a pred nami sa otvorila brána. Uvedomila som si, že sme celkom v prdeli, ak tu teraz neprekonáme nejaké ľady, ktoré z môjho pohľadu nastavali teda hlavne oni.
[rec=ranzi]"Yo ..." [/rec]Začala som, na čo som pomaly zodvihla ruku.[rec=ranzi] "..nebudem sa tváriť že spolu niekedy v budúcnosti budeme skvele vychádzať, pretože asi nebudeme.. máme proste rozdielny pohľad na svet. Aaaale !" [/rec]Začala som s hlbokým nádychom, na pár krátkych chvíľ som sa odmlčala, pretože mi úplne vypadlo, čo som chcela povedať. Respektívne som v hlave mala len taký ten náčrt ale.. realizácia sa zdala ťažšia. [rec=ranzi]"No.. proste, máme nejaký plán? Je zjavné že naša spolupráca je na bode mrazu.. čo videli aj ostatné tými.. čo môžme využiť." [/rec]Navrhla som.

[rikuto_jmeno]

Rikuto sledoval trik, který udělal Rin s kopií svitku. To bylo dost cool a mohlo by se jim to dost hodit. Dokonce by na to mohli někoho dobře navnadit. A když tak na to koukal, tak ho napadlo, že on sám může využít svoje schopnosti k tomu, aby svitek nějak dobře uchránil. Rikuto se podíval na Rina a na Ranzi.
[rikuto_rec]Tohle asi nebude hezký pohled..[/rikuto_rec]
Pravil a rukama jim tak jako naznačil, že by bylo lepší, kdyby se otočili. Následně si strčil svitek za triko zhruba někam poblíž ledvin, ale tak, aby byl na páteři. Následně Rikutovi lehce vylezli obratle a z obratlů vyrostlo několik kostí, které svitek omotaly a připevnili k jeho tělu. Teď už nehrozilo, že by mu ho někdo jen tak ukradl s batůžkem. Následně zkusil kosti zasunout co nejvíc do sebe, aby svitek byl co nejméně přes triko vidět a zároveň bylo ještě těžší ho od něj vzít. Následně se Rikuto trošku protáhl, stále si nezvykl na všechno to křupání kostí. Následně se podíval na Ranzi, které se snažila něco vysvětlit, opět neúspěšně. Rikuto na ní chvíli koukal bez toho, aniž by hnul jedinou brvou, nebo se nějak usmál.
[rikuto_rec]Rin ti to myslím řekl dost jasně. Jestli chceš přežít, tak zapracuj na svém přístupu, drž se nás a spolupracuj. Je to hnusný, ale my bez tebe přežijeme na rozdíl od tebe přežijeme. Ty bez nás nedáš ani pár hodin. Takže se nás prostě jednoduše drž, jde do tuhého.[/rikuto_rec]
Odpověděl Rikuto dost chladně. Už ho přestalo bavit řešit furt ten stejný shit dokola, ta holka byla úplně mimo. Několikrát jí řekli co má dělat a ona si furt jela to svoje. To si sakra neuvědomovala, že tu sakra může zařvat? Nebo naopak, že pokud je nebude poslouchat a nebude spolupracovat, tak tu s největší pravděpodobností zařve? TO BYLA TAK TUPÁ?!

[rintaro_jmeno]

Rinovi se celkem ulevilo, když mu to Ranzi nevrátila zpátky nějakou stupidní poznámkou. Mohlo to znamenat, že zkoušku zkusí brát víc vážně. No a nebo se prostě urazila, což by jí vlastně asi ani nemohl dávat za vinu, protože měla nejspíš nějakou vrozenou vadu a věřila, že se k ní celou dobu všichni chovají nefér.
Ať to bylo jakkoliv, šťourat se do toho nehodlal. Místo toho se radši bude na sto procent soustředit na to, co bylo přímo před nimi. Jenže Ranzi nakonec pusu otevřela. Rin už se chystal fláknout sebou v rezignaci o zem, ale ukázalo se, že jejich nová týmová parťačka přece jen zkusí jít trochu do sebe.
Ranzi nadhodila docela dobrou otázku. Rikuto Rinovi sice svěřil vedení, ale k žádnému plánu se zatím nedostali. Když už se chystal něco navrhnout, vložil se do toho Rikuto a sjel Ranzi jako kombajn.
Nejspíš momentálně neexistoval nikdo, kdo by Rikutově frustraci rozuměl tak jako Rin, ale když už se Ranzi rozhodla poddat se, měli by toho využít a nepokračovat ve zbytečné hostilitě. Stejně jí řekli všechno, co jí bylo potřeba říct.
[rec=rintaro]"Stačí,"[/rec] řekl Rin přísným hlasem. [rec=rintaro]"Nevím, jak moc se dokážeš hýbat, Ranzi, ale podle toho, co jsem viděl, to asi nebude úplně příjemný. Možná bude potřeba, abychom si dělali častější přestávky, aby sis mohla trochu odpočinout. Bohužel nás to omezuje, takže nějaký super akční přístup zřejmě padá. Už jsme ale tady a budeme pokračovat tak, jak budeme moct. Myslím, že ačkoliv to bude nebezpečný, měli bychom vyrazit co nejrychlejší cestou ke středu a doufat, že potkáme někoho, koho budeme schopni teoreticky porazit ve dvou. Ona nejrychlejší cesta se může dost protáhnout, když máme omezenej pohyb."[/rec]
Po tom, co byli vypuštěni se Rin zařadil za Rikuta. [rec=rintaro]"Asi bude nejlepší, když se budeš držet vepředu. Z nás tří jsi nejodolnější. Ranzi, drž se za Rikutem a já budu hlídat záda,"[/rec] rozkázal, do jakých pozic se měli členové týmu postavit a nakonec zpomalil tak, aby se mohl zařadit až za Ranzi.

Počasí nebylo úplně ideální, ale to se dalo čekat. Byli v dost nehostinných podmínkách, na které se museli naučit rychle zvyknout. Rin měl trochu strach, že potkají nějaký tým z domácí Suny. Ti měli totiž největší výhodu ze všech. Možná neznali tuhle arénu, ale byli zvyklí na zdejší počasí a určitě se mu dokázali dobře přizpůsobit.
Rinovi samotnému dělalo kvůli písečné bouři docela problém držet se za Ranzi. Rikuta neviděl, takže doufal, že se ho jejich kolegyně drží.
[rec=rintaro]"Vidíte někdo něco?!"[/rec] zavolal nahlas před sebe. Jak se takhle měli někam dostat?

[ranzi_jmeno]


Situácia z môjho pohľadu nemohla byť viac cringy. Vlastne som potrebovala vyvinúť celú svoju silu vôle na to, aby sa mi na tváre neobjavil pobavený úškrn a nepovedala niečo veľmi úprimné a veľmi nepríjemné. No, ak som v niečom bola naozaj dobrá, tak to bolo pretvarovanie, takže som sa len usmiala a Rikutovi venovala naozaj pekný pohľad, bez sarkazmu, bol milý, úsmev, v očiach mi to doslova žiarilo, teda v tom jednom. No možno to len bolo tým slnkom. Chcela som ešte dodať niečo na štýl " Tiež ťa mám rada Rikuto-kun."  Ale Rin pravdepodobne zacítil, že sa chystá ďalšia pohroma a cez jeho "stačí" a prísny hlas som sa neodvážila moc kvákať. Skôr som sa skúsila pár krát tak poriadne pohnúť, nie úplné vytočenie, no kráčcala som až sem pešo. Osobne som nevedela, čo s rebrami mám, len to bolelo a bola tam modrina, no nebola moja prvá, mala som aj horšie.
[rec=ranzi]"No.. som tu ževraj jediná, kto vie niečo na diaľku.. a k tomu sa viem hýbať dostatočne." [/rec]Ubezpečila som Rintara. S jeho plánom som nemala problém, skôr som potrebovala ešte niečo dodať.
[rec=ranzi]"Budem dávať pozor hlavne na ľavú stranu, na pravo toho moc nevidím..." [/rec]očividne.

Počasie, nech už to bolo čokoľvek, bolo v skratke na... Snažila som sa jednou rukou kryť tvár, aby mi moc piesku nešlo do očí, no ak toto bola bežná vec v Kaze no Kuni a Sunagakure no sato, radšej by som emigrovala inam. Chuninske v konohe museli byť malinou.
[rec=ranzi]"Menej než zvyčajne!" [/rec]Zakričala som za seba no tak, aby som bola chrbtom k vetru. Nechcela som sa tu  zadusiť. No môj hlas bol celkom pozitívny. Ako keby som si piesok v každom záhybe môjho tela užívala. Už tu chýbalo len more. No ale stále tu boli týpkovia z Kiri.

[rikuto_jmeno]

Jak se na něj Ranzi usmála, tak Rikuto jen protočil oči. Tohle bylo opravdu jako mluvit do dubu. Rin to vše naštěstí zastavil a dokonce vymyslel plán. Takže se situace ve výsledku nějak uklidnila, protože začal foukat takový vítr, že byla další konverzace stejně téměř nemožná. Rikuto si dal přes pusu látku, kterou si uřízl ze svého oblečení když došli do Suny a vyrazil tedy jako první kupředu směrem střed. Občas se Rikuto otočil, jestli ho Ranzi následuje. Rina bohužel neviděl, ale věřil že se Ranzi drží. A co to najednou uviděl v dálce! Vypadalo to jako oáza, která by byla úplně perfektním místem na přečkání této bouře, která přeci nemohla trvat celé tři dny. Zároveň ho uklidnila otázka od Rina, která zazněla zezadu. Takže tu s nimi byl.
[rikuto_rec]Vidím oázu, ale..není to jenom pouštní ta..[/rikuto_rec]
Rikuto se zastavil, musel se zamyslet. Navíc chtěl, aby k němu došli i Ranzi s Rinem a sami se přesvědčili, jestli opravdu vidí správně.
[rikuto_rec]..fat vegana![/rikuto_rec]
Dostal ze sebe nakonec Rikuto. Samozřejmě myslel fata morganu, ale..

[rintaro_jmeno]

Rinovi úplně vypadlo, že Ranzi vlastně vidí jen na jednu stranu, protože jí zřejmě chybělo oko nebo co. Možná si to mohl domyslet podle toho, jak důkladně měla pravé oko schované. Takže nejen že byla tak trochu kripl, ještě ke všemu viděla jen na půl. No, v těchto podmínkách to stejně bylo jedno, protože na houby viděli všichni tři.
Rikuto zmínil něco s nějakou oázou a hned na to, že by se mohlo jednat o fat veganu. Hm. Rin se zkusil zamyslet nad tím, co by asi taková fat vegana mohla být, ale na nic nepřišel. Určitě to muselo být něco, co si Rikuto přečetl v nějaké chytré knížce a teď se tady nad nimi vytahoval.
Zanedlouho si oázy ale všiml taky. Jako lídr samozřejmě nemohl zůstat pozadu s tím, že neví, co je fat vegana, takže se rozhodl improvizovat. [rec=rintaro]"Taky jí vidím. Klidně by to fat vegana mohla být,"[/rec] řekl důležitě. [rec=rintaro]"Musíme za každou cenu zůstat na pozoru. Klidně by se tam mohl schovávat ještě někdo, ale jestli ne, tak bychom si tam třeba mohli odpočinout."[/rec]
Přítomnost jiného týmu byla dost pravděpodobná. Každý by radši přečkal takovou bouři někde v klidu, než aby v ní cestoval. Jejich tým do oázy ale klidně mohl dorazit jako první. To by jim mohlo dát aspoň malou chvíli na dobití sil.

[ranzi_jmeno]

Ja som ostala pre zmenu potichu. zapozerala som sa dopredu, kde som spoza rameno Rikuta, kde som predsa len nejakú oázu videla. No príliš som sa z toho netešila. Skôr som sa nad tým zamyslela. Možno som bola iba paranoidná ale nebolo to perfektné miesto na nejakú pascu? Sotva sme si videli pred nosy ale oázu sme zbadali všetci traja. Niečo tu smrdelo.
[rec=ranzi]"Ste si istý, že to nie je pasca?" [/rec]Spýtala som sa trocha potichšie, možno to ale zaznamenali len ako hundranie, nedalo by sa im diviť. 
Len som naznačila Rintarovi, aby podiśiel trocha bližšie, po čom som mu na čelo položila ruku. Ak sa neuhol alebo čo. No nevyzerala som, že mám práve teraz náladu na nejaký z mojich vtipov. Druhú ruku som zložila do pomerne jednoduchej pečate a snažila som sa mojou chakrou narušiť tok tej Rintarovej, teda, predviesť Genjutsu Kai na inej osobe. 
[rec=ranzi]"Stále ju vidíš?" [/rec]Spýtala som sa ho. No, bola som opatrný človek.

[ashi_jmeno]

Ashi sa pozrela na zvitok, keď sa ich Ichiro pýtal, kto by ho mal mať. Pozrela sa na seba a na Shiromara. Shiromaru nemal žiadnu možnosť, kam by to schoval. [rec=ashi]"Ja vycítim niekoho, kto by sa ku mne priblížil, takže by som ho mohla mať ja,"[/rec] prebrala odpovednosť za zvitok, ak teda nikto nič nenamietal. Ichiro mal pravdu, že brašna je nič moc, ale ona ho inak nemala kam dať. Nakoniec si dala dole z hlavy látkovú čelenku a zatrpela hlavou. Uviazala poriadne zvitok, ktorý si obviazala okolo pasu pod oblečenie, aby zvitok cítila priamo na koži. Preistotu, si ešte okolo toho zvonku uviazala lepšie aj čelenku, ktorú na tom mieste nosila. Bolo jej to trochu nepríjemné, ale vďaka jej zvýšenej citlivosti na ten zvitok nezabudne. Nič lepšie jej nenapadlo.
Začala si potom mnúť jedno oko, pretože zrazu sa jej začal zhoršovať zrak. Pomaly to tmavlo a rozmazávalo sa a nakoniec tma. Jej krok sa trochu zmenil. Potrebovala sa s tým zmieriť, ale nakoniec pokývala hlavou a pousmiala sa. [myslenky=ashi]Jop, je to v pohode, aspoň som tú šancu dostala,[/myslenky] pomyslela si a zhlboka sa nadýchla.
[rec=ashi]"Tak, teraz sa už musím spoliehať na svoje ostatné zmysly,"[/rec] oznámila im a ak sa na ňu niekto pozrel, tak mala oči znovu šedé. Shiromaru sa na ňu ohliadol a štekol, ale ona sa pousmiala a mávla rukou. [rec=ashi]"Nenechaj sa tým rozptýliť, teraz sme vo vážnejšej situácii,"[/rec] oznámila mu a Shiromaru kývol a pokračoval ďalej. Ichiro potom pokračoval vo svojej myšlienke. Tak vie, že Shiromaru je schopný rozpoznať pasti na zemi a je dosť dôsledný - hlavne kvôli tomu, že celý svoj doterajší život dával pozor na slepú holku, nielen tak na nejakého ninju z Inuzuka klanu. Nakoniec len ťukla do rúšky ktorú mala okolo krku. [rec=ashi]"Ja mám len rúšku, inak nič."[/rec]

Nakoniec tu bola samotná cesta, ktorou šli. Shiromaru šiel vpredu a za ním Ashi. Ashi už nič nevidela, ale snažila sa aspoň dávať pozor na to, čo cíti a čo počuje. Shiromaru sa o jaskyniach nevyjadroval, videli ich aj ostatní, ale za to niečo zamručal o tom, čo cítil v okolí.
[rec=ashi]"Shiromaru niečo cíti. Nie sú to ľudia. Zrejme nejaká zver, ktorá tu prirodzene žije. Vraj najviac toho jedného pachu sa nachádza v tom...komplexe jaskýň pred nami. Okolo nás je tiež, ale tých pachov je viac-"[/rec] pri jej slovách ju Shiromaru upozornil miernym vrčaním, [rec=ashi]"-a niečo je priamo pred nami."[/rec]