Chūninské zkoušky II. - 2. Zkouška

[ashi_jmeno]

Ashi by aj sledovala letiaceho Shiromara a zvískla by radosťou, keby videla, že chytil ten obal prilepený na strope... ale keďže nevidela nič z toho, tak len tupo očami zabodávala niekam náhodne do stropu a potom otočila hlavu smerom na Shiromara, ktorý letel smerom k nej. Chytila ho a potom sa naňho zazubila, keď si zobrala od neho puzdro ktovie s čím.
[rec=ashi]"Dobrá práca,"[/rec] šepla smerom k nemu a schovala puzdro k sebe. [rec=ashi]"Mali by sme vypadnúť, inak toto bude naozaj bolieť,"[/rec] povedala potichu keďže ten zhluk svetlušiek bol čoraz viac hustejší. Trošku sa potom zarazila, pretože ten pach bol nejak bližšie než predtým, ale to bolo spôsobené tým, že sa sústredila na niečo iné, tak na pachy ešte nedávala pozor, hlavne na postupne zosilňované. Pri náhlych by si toho všimla. Len že aj tak ten pach bol teda fakt dosť odpudivý pre Ashin a Shiromarov nos. Shiromaru si packou párkrát prešiel po ňufáku a sklopil uši. Nespokojne zamručal a zatrepal hlavou. Ashi si chytila prstami nos a tiež sa ntvárila dvakrát nadšene.
Ichiro na ňu začal hovoriť a presunula sa k nim po stene bližšie.
[rec=ashi]"Um, no, skúsiť to môžeme, ale vyberte cestu kam pôjdeme,"[/rec] zahuhlala tak pridusene, keďže si držala nos. Veľmi nerada by šla k tým zverom bližšie, hlavne kvôli Shiromarovi, ktorý si ňufák nemôžem zakryť packou alebo tak. Ashi si zobrala Shiromara jednou rukou k sebe, pretože nechcel riskovať, aby ho náhodou ten smrad odrovnal.

[morio_jmeno]

Nehybně, přikrčeně a zcela soustředěně zůstal na svém místě držíc pomalu pnoucí se luk. Kdokoliv okolo by těžko hádal, co se mu zrovna honilo hlavou, jaké přesně myšlenky měl, avšak byla z něj cítit aura jakéhosi lovce. A skutečně tomu i tak bylo. Odmalička byl tím směrem částečně vychováván, z toho důvodu by nerad promarnil svou šanci. Hlavně, když měl takovouto dokonalou pozici.
Ichiro Moria nijak nerozhodil, protože už o něm věděl tak pět kroků zpátky. Byl totiž jediný, kdo mohl vydat nějaký zvuk, a cestou dolů to zrovna moc nehlučně nešlo. Kývl hlavou lehce do stran a dál sledoval všechny východy i vchody do jeskyně. Netrvalo to už nějak dlouho a konečně se mu naskytl pohled na jejich novou společnost. [myslenky=morio]"Zvířata..."[/myslenky] blesklo mu hlavou. Netušil, zdali měl být zklamaný nebo si měl oddechnout, protože ani jedno nemuselo být správnou odpovědí. Stále dokola si připomínal, že byl na zkouškách, takže nic z toho všeho nemohla být pouhá náhoda. Přeci jenom na ně zaútočili hloupé světlušky, takže ninja skunkové nemohli moc překvapit.
[rec=morio]"Ok,"[/rec] odpověděl tiše a stroze Ichirovi na jeho nápad ohledně světlušek. Neznělo to nijak špatně a mohlo to vyjít, takže nemělo moc smysl přemýšlet nad jinými varianty. Věřil úsudku svého parťáka, proto s ním souhlasil. Během chvilky dorazila k němu i Ashi a Ichiro znova spustil. [rec=morio]"Můžeme jít tou cestou, jak jsem kontroloval - tam aspoň víme, co tam zhruba je,"[/rec] reagoval na Ashina slova téměř okamžitě. Otočil se na všechny tři a párkrát na ně zamrkal. [rec=morio]"Jdeme na to,"[/rec] ohlásil a otočil se na Ichira. [rec=morio]"Je to teď tvé, veď nás,"[/rec] oslovil ho a už nechal zbylé rozhodování na něm. On totiž byl ten, kdo měl plán, takže nikdo jiný ho nemohl nahradit.

[ichiro_jmeno]

Trošku si polkl, jelikož se pohledy a ňufák otočily na něj. Doufal, že ještě někdo poví nějaký plán, ale ne. Mno, okej. Zhluboka se nadýchl a pohlédl na Shiromara s Ashi, kteří byli nespokojení se smradem, takže moc času rozhodně neměl. Sám o sobě byl problém i teplota, která se začala zvyšovat, ale světlušky naštěstí ještě nelítaly dolů, jinak by to dopadlo katastrofou. Ukázal jedním směrem. [rec=ichiro]"Ashi se Shiromarem, zatím se skryjte tam."[/rec] Šeptl a ukázal na menší roh, kam se měli oba dva skrýt. Jeho pohled sjel na Moria. [rec=ichiro]"Zatímco budu formovat bariéru, musíš ty světlušky nějak rozdráždit, aby letěly dolů, ale předtím musíš co nejrychleji se schovat k nám, abych mohl aktivovat bariéru. Budou lítat všude možně, takže bez ní by to byl opravdu velký risk."[/rec] Pověděl mu a chytil ho za rameno. [rec=ichiro]"Buď ty světlušky zaútočí na tu zvěř dole a budou bojovat, nebo ta zvířata začnou utíkat a světlušky za nimi - jako roj vos když jim píchneš klackem do hnízda. Tehdy budeme moct odejít."[/rec] Pověděl a pohlédl na Ashi. Bylo by lepší, kdyby ti smraďoši utekli, pak by mohla Ashi se Shiromarem normálně žít. Kývl na Moria a pomalu se přemístil do rohu k Ashi. Držel se tak, aby byl co nejvíc v předu, ale nevyčuhoval. Nechal vedle sebe místo, kam by mohl Morio snadno zaplout. Zavřel oči a nadýchl. Pak je otevřel a po zašeptání techniky si začala představovat chakrovou strukturu, která měla tvor trojúhelníku a tím je skvěle měla zakrýt v rohu. Bariéra se vytvořila. Párkrát se ještě prohnula, ale pak nabrala úplný tvar. Použil do ní ještě trošku víc chakry, aby byla o něco pevnější. Netušil kolik jich tam bylo a chtěl je ochránit od toho žáru aspoň trošku. Nyní to bylo vše na Moriovy. Ichiro zatím držel bariéru tak, že tam mohl vedle něj hezky skočit s tím, že jakmile by byl Morio na místě, tak by Ichiro cukl s rukou a tím přicvakl bariéru k rohu, aby byli v bezpečí.

[ranzi_jmeno]

Keďže som bola celkom presvedčená, že tomu chrobákovi spraví zima viac než mne, rozhodla som sa počkať. Aj keď nie na mieste. Skôr som ho sledovala zo zeme dávajúc si pozor, aby som chodila hlavne po skalnatých výbeškoch a nestúpala moc do piesku, kde sa dali nejaké potencionálne pasce schovať najlepšie. 
Tiež som nechcela ostať stáť z jedného jednoduchého dôvodu. Pohyb človeka udržoval v teple. A naozaj som ich nechcela stratiť, aj keď to už skôr z takej osobnej hrdosti a princípu.

[rikuto_jmeno]

A tak se kluci dostali ke skalnímu úpatí. Byla tma jako prase, takže to že si všimnou značek nehrozilo. Ovšem bylo tu něco, na co nepotřebovali tak nutně vidět a to byla kapající voda. Kde by se v poušti na skalách vzala voda? Rikuto se podíval na Rina a ukázal rukou nahoru.
[rikuto_rec]Čeká nás asi spoustu šplhání..[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto a začal hledat nějakou cestu, jak by se mohli vyšplhat nahoru. Přeci jen, byly ninjové takže vlastně..ve finále to šplhání nebylo tak těžké, když zapojili chakru.

[rintaro_jmeno]

Jop, rozhodně si žádných značek nevšiml. Když Rikuto poukázal na tekoucí vodu, přišel trochu blíž, aby se podíval. [rec=rintaro]"Skvělý, někdo nám při šplhání bude chcát na hlavu. Hele, co kdybychom prostě šli jinudy? Tak nějak stejně pochybuju, že by Ranzi byla schopná šplhat v jejím stavu. Pravděpodobně sem došla a když si uvědomila, že to nikam nevede, změnila směr."[/rec]
Snahu o nějakou racionální logiku samozřejmě celkem efektivně srážel fakt, že Ranzi prostě byla Ranzi. Z té chvíle, kterou spolu jako tým strávili, Rinovi došlo, že ta holka je naprosto nepředvídatelná. Takže ano, existovala šance, že skutečně udělala něco hloupého a sledovala ten tým na nějakou skálu.
[rec=rintaro]"Cítil bych se mnohem líp, kdybych věděl, kam lezu, ale je tma jak v pytli a kdo ví, co je tohle,"[/rec] ukázal na proud vody. [rec=rintaro]"Co když tam Ranzi vylezla a někdo jí ukousl hlavu nebo něco a tohle teče z ní!"[/rec]
Složil ruce na hrudi a po hlasitém vzdychnutí dupl do písku. [rec=rintaro]"Proč by chtěl někdo žít v těchto podmínkách? Proč? Rikuto, podívej se na mě a řekni mi, kterýho člověka napadlo postavit se doprostřed pouště a říct si - hele, tohle je výbornej nápad. Co kdybychom TADY postavili vesnici! Podívej se na tu krásu! Písek, písek, vole a skály. Máme tady, co tady do háje máme? Žijou tu vůbec nějaký zvířata? Brouci a hnusy možná tak. V noci je tu mimochodem posraná kosa. Já na tom prostě nevidím nic dobrýho. Mi neříkej, že všechny dobrý místa už byly obsazený."[/rec] Rant over. Trošku se mu i ulevilo, ale pořád si nebyl jistý, jestli chce šplhat na nějakou pitomou skálu, aby zachránili Ranzi na deset minut, než se zase rozhodne, že se oddělí od týmu a bude sama lovit nějaký tým.
[rec=rintaro]"Jestli chceš šplhat, tak nahoru vylezem. Tentokrát to nechám na tobě, protože jsem na hranici, kámo,"[/rec] řekl a čekal, jak se jeho kolega rozhodne.

[morio_jmeno]

Světlušky se začaly nahoře v jeskyni klubat čím dál víc a celkem se to tam začalo osvětlovat. Necítil se zrovna dvakrát dobře, když se nad ním tvořila potenciální hrozba a hned pod ním byla každou chvílí plynová komora. Jestliže měl stav světlušek k něčemu přirovnat, přirovnal by to k rozsvícené žárovce. Svítilo to a když byl člověk dostatečně blízko, cítil by i teplo. Naštěstí tam kde se zrovna nacházel - ne blízko světlušek - tak nebylo zas takové vedro, ale rozhodně nechtěl vyzkoušet, co všechno vydrží.
Dorazila nakonec ze shora i Ashi s jejím věrným psíkem, Shiromarem, a tak se konečně stali znova kompletními - ne že by se oddělili. A Ichiro spustil jeho plán, ve kterém celkem značnou roli hrál sám Morio. Neznělo to zas nějak složitě, ale viděl tam nějakou vadu... pro něj celkem velkou. Měl nějak nalákat světlušky jakoby na sebe, ale ne na sebe, ale tak aby je nalákal na ty smraďochy dole. Což by byla poměrně hračka, kdyby uměl pořádně s klonama, ale to bohužel neuměl. A nehodlal to ani zkoušet. Věděl, že jeho klony neměly reálně žádnou fyzickou formu, takže aby něco po světluškách vrhly nebo tak, by dost možná nefungovalo. A nedokázal přijít na nějakou "bezpečnou" alternativu. [rec=morio]"Ichiro,"[/rec] oslovil svého kapitána, [rec=morio]"schovejte se jenom vy tři, nalákám je na sebe. Je dost možný, že jiný způsob by selhal, takže takhle budeme mít stoprocentní jistotu, že půjdou dolů. Za mnou."[/rec] Vysvětlil nějak lehce a rychle Ichirovi. Nemohli riskovat. Morio nechtěl hlavně riskovat. Z toho co věděl, tak světlušky nebyly zrovna nějak moc rychlé, když se shlukly do koulí, takže vyhnout se jim nebo jim utéct by nemusel být tak velký problém. Ne pro Moria. [rec=morio]"Mám plán, neboj se,"[/rec] ujistil ho ještě a otočil se potom i na Ashi, aby ho pořádně slyšela i ona. [rec=morio]"Vyrazím okamžitě do toho tunelu, jak jsem ho kontroloval. Tam aspoň zhruba vím, co je, nebude čas kontrolovat ty ostatní, takže až budete mít čistej vzduch a světlušky půjdou za nimi, vydejte se tam. Pokud půjdou za mnou, jděte tunelem, který je naproti tomu, kterým jsme sem původně přišli,"[/rec] vysvětlil jim, jak by měli dál pokračovat. [rec=morio]"Jdeme na to, nemáme moc času,"[/rec] zvolal a postavil z dřepu, ve kterém byl. Hodil si luk na rameno a šíp hodil k zbývajícímu šípu v toulci. Začal šplhat nahoru pomocí chakra-magic, až se dostal až k vajíčkům, které předtím rozbila Ashi.
Mezitím, co čekal na Ashi a Ichira, než se dostanou na svoji pozici, koncentroval chakru převážně do nohou a rukou. Když dostal znamení, že byl Ichiro připraven plně s bariérou, složil pečetě a mezi klouby jedné ruky se mu začala formovat chakra do dlouhých jehlic. [rec=morio]"Fūton: Hari!"[/rec] Nijak neotálel a jehlice okamžitě vrhl po nejbližších shlucích světlušek. Po hodu ještě okamžitě hlasitě tleskl, pro efektivnější upoutání pozornosti. Pokud tedy mohly světlušky slyšet. No, a pokud si získal jejich pozornost a zároveň nasranost, okamžitě se vydal do jámy lvové - technicky tchoří. Sjížděl po stěnách a mírně se brzdil za pomocí chakry koncentrované v nohou. Sloužilo to spíš k udržení nějaké kontroly nad sjezdem. A když se takhle dostal až na samotný okraj, odrazil se přímo směrem na prdel světlušky big mammy, nohama napřed. To by jeho pád mělo "změkčit" a přidáním správného pokrčení v kolenou při dopadu by mohlo mít za následek zcela bezúhonné přistání. Avšak věděl, že se tam nemohl zdržovat jakkoliv dlouho, takže okamžitě vyhupsl ze zadku - pokud to tedy svým pádem prorazil. Když stál konečně oběma nohama na pevné zemi bez nějakých překážek před sebou směrem ke vchodu, který předtím kontroloval, věděl, že se tam musí dostat co nejrychleji. A z toho důvodu koncentroval tolik chakry do nohou. Pro tento okamžik. [rec=morio]"Fūton: Tobidasu,"[/rec] šeptl a kolem jeho kotníků začaly rotovat tři proudy větru. Vystřelil přímo do vchodu té jeskyně. Nuže, a takhle by neměl ve velké místnosti strávit víc jak 13 sekund, aby dal nějaký prostor na cokoliv pro tchoře. A snad utekl dostatečně rychle od světlušek, aby se jim ztratil a ony šli místo toho na ty chudáčky zvířátka.

[ashi_jmeno]

Ten puch začínal byť už fakt neznesiteľný a to neboli ani dole. Dala si rúšku cez ústa a cez nos, ale aj tak si musela znovu ten nos chytiť. Shiromaru zaboril čumák do Ashinho boku a nespokojne potichu mručal. Ashi nemala moc možností, len to nechať na mužskú časť jej tímu. Nechala sa Ichirom naviesť do kúta, kde sa mali schovať a tam si poslušne drepla. Nič viac nebola schopná urobiť, pretože ten smrad ju strašne štípal do nosu až jej začali slziť z toho oči. Snáď to Moriovi a Ichirovi vyjde inak to nemusí dopadnúť dobre. Zvládli obrovskú svetlušku, hrozné teplo, stovky menších svetlušiek, možno ich čakal nejaký boj, ale nie, ich mal odrovnať smrad nejakých zvieratiek. Celkom irónia.

[hitoshi_jmeno]

Dost ho překvapila silná variace ninji, který ovládal bariéry. Celkově s něčím takovým v Konoze ani v Amegakure neměl zkušenost. Okamžitě pochopil, co udělal Tendo a Tenzo, což ji poskytlo neuvěřitelnou výhodu, o které nemohl mít nepřítel ani nejmenší tušení. Technika byla tak strašně neobvyklá, že ani někdo, kdo umí velmi dobře pozorovat, by na to nepřišel. Suiton: Mizurappa Rozhodl se pomocí natlakované vody pomoc dodělat nepřátele v dosahu. Vítězství bylo na dosah, ale bylo důležité zajistit poražené a zkontrolovat okolí.

[rikuto_jmeno]

Rikuto koukal na Rina. Když se zmínil o tom, že tam něco mohlo Ranzi ukousnout hlavu a to co teklo dolů mohlo téct z ní, tak se tak nenápadně vzdálil od čůrku toho něčeho. To byla docela hnusná představa a to byl Rikuto člověk, ze kterého lezly kosti. Chvíli měl Rikuto chuť se strašně smát, když Rin popisoval že tu je jenom písek, skály, hnusáci a kdo sakra by tu chtěl bydlet. Byla to docela pravda, ale na druhou stranu, co si tu sami zažili?
[rikuto_rec]Jasný, není to tu moc hezký. Ale myslíš, že oni nad tím brečí? Nene, lidi ze Suny jsou drsňáci. A víš jak těžké musí být naopak něco takového dobývat?[/rikuto_rec]
Odpověděl Rikuto a založil si ruce na prsou. Ve skutečnosti se pouze zahříval, ale nechtěl přiznat že je mu zima.
[rikuto_rec]Je pravda, že asi není zrovna nejmoudřejší lozit někam do neznáma. Jenže co máme dělat jiného? Jasný, oba se shodneme že je Ranzi idiot, kterého neměli v žádném případě pustit na zkoušky. Protože nejen že se tu zabije ona, ale dost možná zabije kvůli svojí pitomosti i nás. Ale chceš se vrátit do vesnice bez ní a vědět, že umřela v týmu pod naším vedením? Nevím jak ty, ale nechci mít na triku mrtvého kolegu. To jsem jí rovnou mohl zabít já..ne že bych jen cestou sem nevymyslel 53 způsobů jak jí zabít a zahrát to na nehodu.[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto a zasmál se. Samozřejmě si dělal srandu, 53 způsobů bylo moc, vymyslel jich jen slabých 27. Rikuto měl momentálně hroznou chuť začít řvát a dostat ze sebe všechen ten vztek.
[rikuto_rec]Takže lezeme?[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto a podal ruku k Rinovi, protože byl přeci jen trošku výš jak on a chtěl mu pomoct nahoru. Hlavně to bylo i takové týmové gesto, že..

[rintaro_jmeno]

[rec=rintaro]"To sice není úplně pointa, ale budiž,"[/rec] odpověděl Rikutovi na to, že lidi ze Suny jsou drsňáci. Samozřejmě, že byli. Pravděpodobně až moc velcí pro svoje vlastní dobro, ale už to dál nehodlal rozebírat.
Co se Ranzi týkalo, asi by se jednou dokázal smířit s tím, že pošla někde daleko od nich jejím vlastním zaviněním. Nahlas si povzdychl. Co si to tady snažil namluvit? Byl akorát naštvaný. Samozřejmě, že by se nikdy nesmířil s tím, kdyby umřela a oni s tím něco mohli udělat. Však se do teď nedokázal smířit s tím, že v Konoze umřeli Hideho kamarádi. A s tím nemohl udělat vůbec nic.
[rec=rintaro]"Fajn, lezeme."[/rec] Odpověděl Rikutovi. Než ale stihl přijít ke stěně skály, země se začala třást. [rec=rintaro]"Nechci strašit, ale tohle nevypadá dobře,"[/rec] ukázal směrem k blížícímu se stádu čehosi. [rec=rintaro]"Oukej, možná trošku panikařím,"[/rec] řekl ještě, než začal zběsile šplhat nahoru tekutina netekutina. Pokusil se co nejrychleji dostat k nějakému místu, kde by měl šanci pořádně se zachytit. Doufal, že to stádo prostě nenaběhne do skály, to by byl totiž průser.

[morio_jmeno]

Akce bait-and-run byla započata a kupodivu pro Moria dopadla poměrně... hladce. Nic ho nenarušilo v jeho krocích a bezpečně se dostal až do jeskyně, kterou předtím zkontroloval, zdali byla průchodná. Na chvilku se zastavil, aby nabral druhý dech, páč to byla fakt jízda. Hlavně si ti tchoři, skunkové nebo co to sakra byla, prostě to smrdělo, uprdli a se staženými ocasy utekli. Lehce se natočil, aby zkontroloval, zdali ho světlušky sledují nebo ne... ale okamžitě bral nohy na ramena, když viděl ten naštvaný roj žhavého světla čím dál víc zaplňující vchod do jeskyně, ve které byl on. Běžel a zrychlil jak jen to šlo, protože věděl, že takhle fatálně selhal.
Čím to mohlo být? Otázka, na kterou neznal jasnou odpověď, se mu začala rýt do mozkovny jako žhavý nůž do něčího zátylku. Že by byly ty světlušky nějak speciální? Asi ti smraďoši nebyli nějaká speciální zvířátka, což by odpovídalo tomu, proč tak zbaběle zdrhli, takže ty světlušky museli být něco extra. Ale bylo na prd, že sledovali stále jeho a ne je, s čím tak trochu počítal, avšak nevyvedlo se. Možná uměly vycítit chakru, a tak se stále držely Moria? Nebo uměly sledovat nějakou chemickou stopu jako to mají mravenci? Mohl pouze spekulovat. A navíc, při běhu o jeho holý život se to nedělalo zrovna dvakrát moc dobře.
Světlo na konci tunelu... že by umřel? Schytal nějakou rychlou a bezbolestnou ránu? Takhle vypadalo nebe? Ne, z jeho fantazírování ho vytrhl hlas, který sice nepoznal, ale slyšel ho. Předním. A sakra! Další zbloudilci. No, Morio neměl moc na výběr... i přes to, že před ním se objevil nepřítel, tak to za ním vypadalo tak stokrát nebezpečněji. A z toho důvodu nepřestával běžet. Až uviděl jasně všechny postavy, mával jak zběsilý a řval: [rec=morio]"Utííííííííííííkeeeeeeeeejteeeeeeeeeeeeeeee!!!!!!"[/rec]. Doufal, že ho uslyší a nebudou zkoušet něco... co by se Moriovi zrovna moc nelíbilo. Jestliže něco na něj nevytasili nebo proti němu nevyslali, prolítl mezi nimi možná až nadlidskou rychlostí a uháněl do nekonečna a ještě dál.

[rikuto_jmeno]

Rikuto moc nechápal, co tedy měla být pointa toho příběhu. No a asi to nemělo ani cenu řešit, protože najednou ze ozval jakýsi dusot a no..znělo to asi jako když člověk ukradne poslední brambůrek někomu z klanu Akimichi. To znamená, hodně špatně.
[rikuto_rec]Panikař rychleji![/rikuto_rec]
Zakřičel Rikuto a sám se začal škrabat rychle nahoru na..horu? Každopádně pod tlakem se šplhalo mnohem hůře a Rikuto už vymýšlel nějaký plán, jak když tak zastavit stádo Akimichů, které se na ně valilo. Co když budou fakt hodně nasraní a narazí do toho po čem lezou? To by asi mohlo padat hodně kamenů a mohlo by to být sakra nebezpečné? Debilní Suna, po stromech se lezlo lépe. Na druhou stranu mu z toho všeho adrenalinu už nebyla zima, takže..eeeeey!

[ichiro_jmeno]

Jen si povzdychl nad tou změnou plánu. Ale nic neříkal. Byla to jeho volba, takže jen přikývl a automaticky připravil a zesílil bariéru tak, aby je ochránila co nejvíc. Byl cítit žár, to jo....ale aspoň se ani jedna z nich nedostala na kůži, takže byli v pohodě. Jediné co tehdy slyšel byl bzukot...mohutný silný bzukot. Ashi si bude muset zacpat i uši. On nemohl...jediný špatný pohyb rukou a bariéra by se stala nestabilní. Doufal, že to Morio zvládne stejně tak jako Ashi. Po nějaké době prolítlo zřejmě poslední větší hejno mušek a pomalu pohnul rukou, aby trošku vykoukl. Tehdy dostal nehoráznou ránu do nosu, že mu to zvedlo mírně žaludek. Ty smraďoši zřejmě jako ochranný mechanizmus ze sebe vypustili co největší smrad, aby se k nim nikdo nepřibližoval. Musel zrušit bariéru aby si zacpal nos a pohlédl dolů. Dle pár mušek poznal kam Morio běží a i dle bzukotu. Upřímně slyšel jen bzukot - měl to stále v uších. Ohlédl se na Ashi. [rec=ichiro]"Zvládáš?"[/rec] Zeptal se.

[morio_jmeno]

Běžel a běžel, a tak nějak doufal, že nedostane nějakou technikou přímo do frňáku, protože netušil, jak by se tomu vyhl. Za ním byl roj nasraných světlušek a předním nějaké světlo a hlasy. Doufal, že když na sebe takhle až hloupě upozorní, nic na něj nepřiletí, avšak to bylo tak či onak velice riskantní. Potkat tým, který by byl z nějaké fuck-up vesnice, zřejmě by si tam z něj udělali zabíjačku. Naštěstí avšak potkal druhý extrém. Tým, který se skrýval a regeneroval z nějaké jejich předešlé bitky. Zahlédl jednoho ležícího, druhého klečícího a třetí stojící. Holka, která asi vypadala nejvíc v pohodě, na něj zareagovala hozením kunai... to nebylo milé. Ale kdo se jí mohl divit. Kunai naštěstí hodila dost ledabyle a bylo taky z toho poznat, že neměla ani moc sil. Morio se vyhl do strany a kunai ve vzduchu chytil, jak zrovna kolem něho prolétával - pokud se mu to teda povedlo, ale asi by v tom neměl být problém. Stokrát lepší než ho nechat letět dál a víc naštvat zdejší hrnoucí se za ním. [rec=morio]"Nepřišel jsem bojov-!"[/rec] začal znova na ně, ale konec utnul, když zahlédl dost možná jeho záchranu. Ohniště!
Morio nebyl žádný kiddo, který vyrůstal ve městě. On byl vesnický klučina, který si dobrou várku svého dětství užil venku v lesích! A moc dobře věděl, jakou moc má oheň. A hlavně kouř z něj. Většina zvířat se ho bála. Včelaři používali dým na uklidnění rozzuřených včel! A to co bylo za ním, bylo více méně, plus mínus, něco podobného! Teď tedy už jenom zbývalo nějak zvýšit produkci dýmu. [rec=morio]"Oheň! Hoďte do ohně cokoliv co hoří! Rychle!"[/rec] zvolal na ně, když už byl poměrně blízko. Sundal si svojí šálu a pokud měl u sebe ten kunai, tak se ji pokusil rozříznout uprostřed, a tak získat dva totožné kusy. Jeden si nechal v ruce a druhý mrskl ho ohně, aby to chytlo a začalo pořádně dýmit. Druhým kusem látky rozháněl dým do vchodu, ve kterém byly světlušky. Dost doufal, že mu nebodnou kudlu do zad.

[rintaro_jmeno]

Jak se říká, někdy vám život prostě nadělí citróny. Bylo by super udělat z nich limonádu, ale na to byli kluci až v moc nepříjemných sračkách. Pod nimi stádo pochybně vypadajících sudokopytníků s lesklými rohy a nad nimi další tým. A jak se ukázalo, divná tekutina nebyla rozmačkaná Ranzi, bylo to mnohem horší.
Rin se rozrušeně podíval na Rikuta a utřel si ruce do trika. Pěkně no.
Co teď? Pokud skočí dolů, tak je rozdupou krávy. Pokud polezou nahoru, tak nejspíš budou muset znovu bojovat a v jejich momentálním stavu to nebyl úplně ideální scénář. Od posledního souboje už uplynula nějaká doba a trochu chakry načerpali. Stačilo to ale?
Rin rozhodil rukama, protože ho nenapadlo nic smysluplnějšího, než tu prostě zůstat sedět, čekat a doufat, že krávy v Suně neuměj šplhat.

[ranzi_jmeno]

Zem, respektívne skala a teda platforma na ktorej som práve stála, sa začala trocha triasť. Mohlo to byť kde čo, no keďže som verila že je ich dotonový magor out, tak som si nemyslela, že by sa jednalo o nejakú prapodivnú techniku. Aj tak som ale zastavila, ostražito som sa obzrela.. ništ, bola tma. V tom sa ten chrobák rozpadol na dym a to bol taký môj signál k tomu, aby som si pohla. Vybehla som po ďalšej kamennej stene hore a tento krát viac po hlave a s omnoho menšou obozretnosťou než pred tým. Nie že by som stratila nervy, no kto vie. Možno sa dostali do nejakého fightu s niekým iným.. alebo len ten chrobák nezniesol výkyv teploty ehm, bol to predsa len chrobák. Chcela som ich už konečne dohnať.

[hitoshi_jmeno]

Byl rád, že byl boj u konce. Cítil, že je možné, že se objeví někdo další a přepadne je boji. Říkala mu to jeho intuice a smysl pro strategii. Přistoupil k poraženým ležící na hromadě. Uvědomoval si, že poranění mohou vykrvácet, ale v téhle situaci tu nebyl nikdo, kdo by je ošetřil. [hitoshi_rec]Svitek.[/hitoshi_rec] Šeptl bez otázky. Váhavě přemýšlel, jak by mohl poražený tým využít, přeci jen v minulých zkouškách tuhle skvělou příležitost neměl. Napadla ho paradoxní situace, která by jim mohla pomoc. [hitoshi_rec]V čekání na svitek začal pokládat otázky. Co jste viděli, než jste nás potkali? Kolik kilometrů jste urazili od brány a od které brány jste šli? Kam jste měli namířeno? Kdo je váš kapitán a kdo je váš mistr?[/hitoshi_rec] Zahrnul je dotazy, které potřeboval vědět. Teď, když byli poražení, mohli jim předat veškeré informace, výměnou za jejich životy.

Přes všechnu racionalitu, kterou Hitoshi předváděl v položených otázkách, v jeho hlavě se točily naprosto jiné myšlenky. Pokud je teď zabijí, vyřadí z další zkoušky tři schopné ninji. Nejvíce ho fascinoval bariérový ninja, který by se mu také hodil. Bylo by lepší se jich zbavit a nemuset jim čelit v další zkoušce nebo dokonce při plnění jejich speciálního úkolu. Dokonce Suna nemusí zjistit, kdo je zabil, když místo dobře upraví. V písku se vše ztratí a nikdo je už nikdy nenajde. Pravidla to dovolují a soutěžící s tím počítají. Může se to stát komukoliv, kdo prohraje! Hitoshi přistoupil k katonovému ninjovi, který ležel na zemi. Jeho noha se téměř dotýkala ninjovi ruky, který mohl přesně odhadnout, co se děje. Hitoshi oči byly ledově modré, mráz z nich přímo vyzařoval. Odkaz minulých zkoušek se probudil naplno.

Když je teď zabijeme a stopy zůstanou, sešleme na sebe pozornost všech ostatních a nebudeme moc plnit misi. Hněv může narušit vztahy s ostatními vesnicemi a přilákat pozornost na vůdce. Pod drobnohledem už nic neuděláme. Hitoshi odvrátil svůj pohled do okolní krajiny a popošel kousek dál v očekávání odpovědí. Potřeboval teď přemýšlet tak, jak by přemýšlel vlkodlak. Výhodně.

[ashi_jmeno]

Prečkávala túto veľmi nepríjemnú situáciu schovaná za bariériou Ichira. Pevne zatvorila oči a čakala až na Ichirov povel. Síce, ani nemusel nič hovoriť. Stačilo, že odstránil bariéru alebo časť bariéry a zrazu dostala takú ranu päsťou do nosa, že sa jej zatočila hlava. Úplne vyvalila oči ako to len človek dokáže, zbledla až zozelenala a poriadne si chytla nos, čo jej teda dvakrát nepomohlo. Za to Shiromaru na to bol horšie, pretože ten si ani ňufák nemohol zakryť packami úplne efektívne a mal ešte citlivejší nos. Ten nešťastne zakňučal ako by ho mučili a zvesil hlavu, pričom sa prestal hýbať. Seklo to s ním. Aspoň to s ním seklo v Ashinom náručí. Tá od odpadnutia tiež nemala ďaleko, ale držala sa ako len mohla, do toho jej ešte zvonilo v ušiach po tom ohlušujúcom bzukote. Na Ichirovu otázku ani neodpovedala, pohľad na nich úplne stačil.

[rikuto_jmeno]

Tohle byly sakra divné krávy. Rikuto myslel pouze na jediné. Chutná jejich maso stejně jako obyčejných krav, nebo nějak jinak? Určitě to musel ochutnat, jestli teda přežijou zkoušku. Rikutova posedlost jídlem měla určité výhody, třeba jako že zapomněl na to, že lezli nahoru po chcankách. Rikuto se podíval na Rina a též pokrčila rameny. Tady jim opravdu nezbývalo asi nic jiného než prostě chvíli počkat a doufat že se krávy vypráví jinak, nebo borci nahoře usnou. Jako jsou fakt frajeři, ale jít bez plné chakry do souboje dva proti třem?

[ranzi_jmeno]

Pozerala som sa hore.. teda.. relatívne hore. Trčala tam noha, vlastne dve.. ktoré sa len tak pohupovali vo vetre. Keďže som bola chorý bastard a v hlave som to vôbec nemala podľa mojich kolegov.. a celej výpravy z Konohagakure no sato.. v poriadku, ako prvé ma napadlo snáď len to, že to je mŕtvola. Nikto nemohol byť takto neopatrný nie? Zastavila som sa teda a chvíľku som sa na pohupujúce sa nohy pozerala.
[rec=ranzi]"Yep.. rozhodne to je mŕtvola.."[/rec] No a keďže som podľa všetkého bola aj chorý bastard, trocha ma zaujímalo, ako taká mŕtvola vlastne zblízka vyzerá. Rozhodla som sa pre to vyjsť hore, trocha stranou.. a skontrolovať situáciu. Predsa len chrobáka nemusel odrovnať mráz, ale aj iný tím. A jediné čo by som o nich z tejto info vedela je asi len to, že by bol prípadný nový nepriateľ silnejší, než tamtá suitonová baba a chrobáči chlapec.