Chūninské zkoušky II. - 1. Zkouška

Vaši senseiové vás ráno doprovodili k několikapatrové kulaté budově v Sunagakure, ke které patřilo i velké nádvoří ohraničené vyšší zdí. Bylo zde několik desítek stolů u kterých seděli píseční ninjové a na vyvýšeném pódiu stál další, který měl celou hlavu omotanou obvazy. Jediné, co bylo z jeho obličeje vidět byly krvavě podlité černé oči. Jak kdyby si pár měsíců nevyspal. Tiše sledoval jak se prostor začínal plnit. Bylo tu tak kolem stovky, možná o něco víc ninjů. Od sedmiletých až po skoro důchodce. A všichni sem přišli s jediným úmyslem! Splnit Chuuninské zkoušky. Případně aspoň rozbít pár kokosů. Lidé byli různí.

[npc_name=tendo]Tendo[/npc_name][npc_name=tenzo]Tenzo[/npc_name]

Kluci se rozhlíželi jen co tam vlezli. Obdivovali velký meč na zádech jednoho žraločáka z Kiri - Engetsu. [rec=tendo]"Satoshi-senpai! Vidíte ten meč! Ten bych chtěl!"[/rec] vypiskoval s veselým nadšením Tendo. [rec=tenzo]"Uklidni se bráško, koukají se na nás!"[/rec] varoval ho hned Tenzo a s respektem se raději odvrátil od týmu z Kiri.

[npc_name=engetsu]Engetsu[/npc_name][npc_name=kabigon]Kabigon[/npc_name]

Engetsu se zrovna bavil s dalším týmem z Kirigakure, který zůstane naprosto random, když v tom ho jeho mladší kolega, který doplnil jeho tým upozornil, že na něj zírá nějaký klučina z Amegakure. Engetsu se otočil a krvelačně se zazubil. [rec=engetsu]"Pánové, máme tu první oběť,"[/rec] řekl poměrně nahlas. Jeho společník jen zívl. [rec=kabigon]"Hlavně když to budeme mít rychle z krku,"[/rec] potvrdil mu.

[npc_name=kumiko]Kumiko[/npc_name][npc_name=shin]Shin[/npc_name][npc_name=daiji]Daiji[/npc_name]

[rec=kumiko]"UÍÍÍÍÍÍ! Tady bude kamarádů!"[/rec] ozvalo se od vstupní brány v jedné chvíli, když zrovna vstupovala parta ninjů z Kumogakure. V jejich čele kráčela 10-ti-letá dívka, kterou mohl alespoň Rin identifikovat jako účastnici minulých zkoušek, stejně jako Hitoshi v ní mohl poznat svůj crush z cesty. Snad už se víc opálil. [rec=shin]"Uklidni se a dávej pozor!"[/rec] pravil k ní tiše její starší bratr.
[rec=daiji]"OUUUUYEAAAAH! Tady bude párty jak posledně!"[/rec] začal vyřvávat tmavý kluk, který patřil do jejich týmu a začal kolem šermovat jak šílenej katanou.

Byla tu i parta kluků z Iwagakure, další ninjové ze Suny a dalších vesnic, i z těch malých.

[hitoshi_jmeno]

Trochu znervózněl, když uviděl staré známé. Vrtalo mu hlavou, jaktože ještě nejsou chuuniny. Přeci jenom byli spíš na úrovni jouninů a v minulých zkouškách na to doplatili životy nějací kluci z Konohy. Hitoshi kvůli tomu necítil žádnou zášť, přeci jenom mohl to být tým 9, kdo tam mohl umřít. Tehdy měli neuvěřitelné štěstí, že jejich souboj narušila právě Kumiko s jejím týmem. Když Engetsu pošťouchl Tenda, rozhodl se Hitoshi nezůstat v ústraní a vrátit mu to. [hitoshi_rec]Moc se omlouvám za kluky, jsou ještě nezkušení a nemají příliš dobré mravy. Snad Vás to příliš neurazilo, hodně štěstí při zkouškách![/hitoshi_rec] Pokusil se o falešnou omluvu, protože ve skutečnosti by klukům nejradši řekl, že našli toho největšího retarda pod sluncem. Bohužel Rikuto ještě nedorazil.

[npc_name=ryo]Mizushima Ryo[/npc_name]

Stál tam tak se svým týmem a dalším z Kiri týmů, ale moc se s nimi nebavil. Engetsu byl užvaněný až až. Ryo se raději fascinovaně a také trochu nervózně díval kolem na všechno a všechny. V Suně ještě nikdy nebyl a popravdě se mu tu moc nelíbilo. Bylo tu na něj moc horko a sucho. Připadal si v nevýhodě. Nemluvě o tom, že kromě Kiri týmů tu ani nikoho neznal. Spousta těch lidí tady vypadala děsivě a silně. Věděl ale, že nesmí zklamat. Musel dohnat Hibikiho a nezklamat senseie.
V tom někdo upozornil Engetsua, že na něj kouká nějaký kluk z Ame. Ryo se tím směrem také podíval. Engetsu opět nasadil svou krvelačnou tvář a dokonce poznamenal, že našli první oběť. Ryoovi z toho stekla kapka. Proč tu musel být s takovým krvelačným magorem? [rec=ryo]"Mizukage-sama se zase naštve..." [/rec]pronesl tam najednou k tomu celému.

[npc_name=mari]Mari[/npc_name]

Mari také stála se svým týmem v tom davu tam. Dívala se na všechny ty lidi kolem poměrně pohrdavým pohledem. Takovým nespokojeným pohledem. Vypadala, že někoho vyhlíží. Poklepávala si tam netrpělivě nohou o zem, ale stále jakoby nemohla najít toho, koho hledala. Jednoho blbečka z Konohy.

[rikuto_jmeno]

Rikuto došel se svými kolegy do místnosti, která už teď byla plná shinobi se stejným cílem jako měli oni. Rikuto tu prakticky skoro žádné obličeje neznal, jenže bohužel i nějaké poznával. Přestože Rikuto věděl, že celé zkoušky jsou dost nebezpečné, tak nemohl udržet radost, kterou teď cítil. Po několika měsících klidu a trénovaní přišla konečně zase nějaká akce! A navíc tu měl sebou ještě nejlepšího kámoše!
[rikuto_rec]Yo![/rikuto_rec]
Zakřičel Rikuto když se procházel místností a hledal nějaké místo, kam si sednou oni. Musel působit suverénně, aby se mu ostatní snažili během dalších zkoušek vyhnout. Neuvědomoval si, že tu může být více magorů jako Engetsu, kteří si právě takové lidi vyhledávají.
[rikuto_rec]Tak třeba sem, ne?[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto, no spíše zase zakřičel, protože Rikuto moc neuměl mluvit potichu. Každopádně ukázal na volné místo, kam se mohli posadit.

[rintaro_jmeno]

Následoval Rikuta dovnitř velké kulaté budovy, kde byly nastoupené týmy účastnící se zkoušek. Většinu z přítomných lidí Rin nepoznával, ale pár známých obličejů tu přece jen bylo. Jen po tom, co vešli, si všiml té holky, co vyrušila jejich boj s Kiri na prvních zkouškách. No a sotva pomyslel na mlžnou, tak se mu naskytl krásný pohled na toho zubatého debila, co si svým velkým mečem potřeboval kompenzovat pravděpodobně všechno, co mohl.
Když Rikuto navrhl, aby se posadili na volné místo, tak ho Rin jen poklepal na rameni, aby si klidně sedl a sám vyrazil přímo za Engetsuem. Nezastavil se, dokud nestál přímo před ním.
[rec=rintaro]"Vidím, že jste se neztratili. To je dobře,"[/rec] řekl celkem klidným hlasem. Byli tu samozřejmě i ti dva noví kluci, které už potkal v Konoze. Ti ho popravdě zatím moc nezajímali.
[rec=rintaro]"Doufám, že se na zkouškách potkáme,"[/rec] usmál se na Engetsua. Rinův úsměv byl plný ironie a provokace. Kdyby tady na něj rybák skočil teď, nejspíš by ho diskvalifikovali, což by znamenalo, že by už nebyla příležitost se s ním utkat. A nebo možná ne. Možná jsou tu stejní psychouši jako v Kiri a ještě by mu zatleskali. [rec=rintaro]"Podal bych sportovně ruku, ale nesnáším tu slizkost z ryb, sorry, Engy."[/rec] Práce byla dokonána, takže se vrátil zpátky za svým týmem.

[npc_name=nishiki]Nishiki Hanzo[/npc_name]

Stál kousek za Mari s rukama schovanýma v kapsách. Na zádech měl těžce vypadající velký batoh, kvůli kterému se trochu hrbil. Nic neříkal, protože Mari vypadala nasraně a nechtěl to ještě zhoršit nějakou blbou poznámkou. Místo toho si radši prohlížel všechny přítomné. Někde mezi nimi byl totiž někdo, s kým poměří svoje síly. Zajímalo ho, jaké můžou mít schopnosti. Někteří vypadali hodně silně, jiní zase jako totální srábotky, které by tu ani neměly být. Vzhled samozřejmě mohl klamat, ale Hanzo věřil tomu, že na tyhle věci má oko.

[morio_jmeno]

A tak jako všichni ninjové z Konohy, i Morio dorazil na samotný počátek zkoušky, která se konala v kulaté budově uvnitř vesnice Sunagakure. Jestliže byl nadšený z pouhého pomyšlení na zkoušku, tak jeho zájem vzrostl raketovou rychlostí, když se už nacházel na místě. Avšak nenechával své nadšení na sobě tolik znát, protože v okolí bylo dost lidí, starých i mladých, a nerad by, aby si získal jejich pozornost, když bude svítit jako žárovka. Mohlo by to přilákat nechtěnou pozornost, kterou by mohl během zkoušek litovat. Například něco podobného jako udělal ten kluk, že začal vykřikovat svůj obdiv z jednoho meče, který držel nepříjemně vypadající týpek. Už od pohledu se mu nelíbil... ale nepociťoval strach, prostě... cítil, že nebude nijak normální.
[rec=morio]"Je tu dost lidí,"[/rec] poznamenal očividný fakt Ichirovi a Ashi. [rec=morio]"Ví se vůbec, jak bude první zkouška vypadat?"[/rec] zeptal se na něco, co by asi už měl vědět, ale asi se to k němu nedostalo... nebo na tom byli stejně i ostatní? Mezitím se rozhlížel kolem sebe a snažil se posbírat co nejvíce informací o lidech, které zahlédne. Samozřejmě to nedělal nijak okatě, aby si s někým vyměnil pohledy, ale vždy rychle na někoho nakoukl a snažil se odhadnout, jak asi bude bojovat a co budou jeho preference. Sice nic podobného předtím nedělal, ale uměl si domýšlet, tak snad mu to k něčemu bude.
Vtom ale zahlédl Rina, který si to začal kráčet k tomu nepovedenému sushi. [myslenky=morio]"Znají se?"[/myslenky] zeptal se sám sebe v duchu a chvilku se nad tím faktem pozastavil. Netrvalo dlouho a z Rinova výrazu pochopil, o co asi jde. Minulé zkoušky. No, ale moc času nad tím nechtěl trávit, takže už jenom čekal na oficiální zahájení společně s ostatníma.

[ichiro_jmeno]

Pomalu vešel do oné místnosti, kde to mělo všechno skončit. Bál se a zároveň se těšil. Pohlédl na své společníky a tím nemyslel jen svůj budoucí tým, ale na všechny z jejich vesnice. Nakonec pohledem začal jezdit po ostatních a prohlížel si je. Na chvilku zavřel oči a nadýchl se. Vydýchl. Byl nervózní, však v téhle situaci byl poprvé...tohlew nebylo jako žádná jiná mise, kterou šel předtím. Otevřel a až nyní začal očima cestovat po ostatních. Všiml si i nějakého kapříka. Zřejmě ten, o kterém slyšel. Mno, opravdu nevypadal jako sympaťák...ale pokud smrděl tak jak vypadal, Ashi by mohla mít výhodu. Ryba by mohla být cítit celkem na velkou vzdálenost, ale nyní bude mít v tom takovej chaos, že se ani nesnažil o to, ji o to požádat. Pohlédl na Moria. Přikývl. [rec=ichiro]"Opravdu hodně...zajímalo by mě, na jak velkém prostranství budeme....a celkově jsem zvědav. Nevím vůbec nic, spíše jsem si to nestačil zjistit. Trénoval jsem a najednou mi bylo řečeno, že ať se sbalím, zítra mě čeká cesta...zapomněl jsem na to během toho."[/rec] Poznamenal a rozhlédl se. Sledoval i ostatní z Konohy. Sjel pohledem na Ashi, jak reaguje na tolik hluku a spousta nových pachů.


[npc_name=chikato]Mitsugi Chikato[/npc_name]
Chika se tam spokojeně usmívala a stála tam u Mari a Hanza. Bylo zde tolik lidí. Byla nadšená, ale nedávala to na sebe zas tak znát. Dala ruce nahoru a upevnila si gumičku ve vlasech. Mari neměla moc dobrou náladu nu, ale na jednu stranu se ji nedivila. Hanzo raději mlčel a nevydal ani hlásku...hlavně že měl svůh batůžek a v něm všechno potřebné. Najednou zamrkala a pohlédla před sebe. "Vidíte to? Ta dívčina má psíka...je tak zlatý." Zamručela spokojeně. "Snad se mu nic nestane během zkoušek." Dodala už tišeji. Věděla, že ti co tu jsou - jdou tu kvůli zkouškám, tak to platilo i o té dívce s psíkem. Avšak zůstala u svého týmu...nechtěla se od nich nyní rozdělovat.

[ashi_jmeno]

Ashi vošla dovnútra spoločne s jej tímom a skoro hodila držku o zem, keď zacítila tú vlnu rôznych pachov. Ani by ju to nerozhodilo, keby sa tesne predtým nezačala zhlboka nadychovať. Uf, ale ustála to. Našťastie na sebe nenechala nič spoznať. Shiromaru si skočil na jej hlavu, aby mal lepší prehľad. Sledoval okolie a všetkých prítomných. Popravde hľadal jednu konkrétnu osobu a aj ju našiel. Ashi oznámil, že sa tam nachádza ten, pred ktorým ich Rin varoval. Ashi síce otočila hlavu tým smerom, ale nemohla teraz určiť, kde sa nachádza. Otočila očami smerom hore na Shiromara a ten sklonil hlavu, aby sa jej pozrel do tváre.
[rec=ashi]"Budem musieť ešte spoliehať na tvoje oči, je tu veľa pachov, neviem si ho ešte priradiť,"[/rec] šepla mu skoro až nečujne pre ostatných, ale on ju dobre počul. Kývol a ďalej sa díval okolo seba. Ostala pri Ichirovi a Moriovi a mlčky ich následovala, kam sa pohli. Popravde, momentálne sa trochu adaptovala, takže nemala moc čo k tomu dodať.

[npc_name=asahi]Hansuke Asahi[/npc_name]

Asahi a jeho tím stáli na kraji, než aby boli v strede toho zmätku. Mali aj dobrý výhľad na pódium a na ostatných, takže ich pozícia nebola zase taká zlá. Asahi sa opieral o stenu so založenými rukami na hrudi. Prezeral si so zamysleným pohľadom ostatných prítomných a ďalších prichádzajúcich. Párkrát si prstami klepol po druhej ruke a sem-tam sa trochu pousmial, ale vždy znovu nasadil obyčajný zvedavý výraz, ktorým si prezeral ostatných, aby si skúsil odhadnúť ich schopnosti aspoň z pohľadu. Hlavne aj ich sebavedomie, že túto skúšku prežijú.

[npc_name=engetsu]Engetsu[/npc_name][npc_name=kabigon]Kabigon[/npc_name]

[rec=kabigon]"Spíš ho nejdřív probodá Gin,"[/rec] poznamenal Kabigon k Ryovi. [rec=engetsu]"Jasný, jasný, jen legrace,"[/rec] odvětil mezitím ironicky Engetsu Satoshimu a raději vyhlížel tu pravou kořist. Jakmile si všiml, že k němu Rin vyrazil, zamával mu svojí ploutvičkou na pozdrav a s pobaveným úšklebkem si vyčkal, co mu chtěl říct. Měla to být konverzace ironie sama. [rec=engetsu]"Budu se těšit!" [/rec]nijak návrh na setkání neodporoval, upřímně, skoro by to na Rina vytasil hned, ale něco mu říkalo, že by pak dostal strašnej rekt.
[rec=engetsu]"Hele, neprovokuj nebo ti řeknu, kde je ta tvoje pusa a navíc k tomu ti i řeknu s kým tam je," [/rec]nenechal se Engetsu jen tak odpálkovat. Samozřejmě se pak s Rinem rozloučil dalším zašploucháním své ploutvičky.

[npc_name=goriky]Goriky[/npc_name]

Goriky dorazil v závěsu za Asahim, poskakoval z jedné nohy na druhou, jeho pleška se krásně leskla na sluníčku a furt si protahoval svaly. Nijak nekomentoval dění, sem tam něco zabručel na vlasatost účastníků a to bylo tak všechno. Na to, že byli ze zvučný, tak zatím moc zvuku nenadělali.

Když prošel poslední očekávaný účastní zkoušek, tak se brána uzavřela, aniž by se jí kdokoliv dotkl. Magic prostě. "Začneme," pověděl stroze mumiák na pódiu. Sunagakurstké týmy ho znali jako jednoho z Jouninů vesnice, ale to bylo asi tak všechno.
[rec=zkousejici]"Přišli jste složit nelehké zkoušky. Pro první zkoušku vězte toto. Nebude tak lehká, jak se může na první pohled zdát a hlavně je docela klíčová pro váš další postup. Ale nejprve! Všichni nastoupíte k mým pomocníkům a odevzdáte jim VŠECHNO zbraně a vybavení, které máte u sebe!"[/rec] rozdal první rozkaz. Slovo VŠECHNO podtrhlo ještě to, že se veškeré kovové vybavení všech účastníků podivně zatřáslo. [rec=zkousejici]"Platí to i pro svitky, loutky,"[/rec] řekl a jeho pohled přitom padl na Ashi. [rec=zkousejici]"Živé pomocníky si můžete ponechat,"[/rec] rozhodl nakonec.

"Pojďte postupně k nám prosím! A nestrkejte se!" zahlásil jeden z pomocníků!

[npc_name=engetsu]Engetsu[/npc_name]

Engetsuovi poprvé za tu dobu, co ho někteří znali, zamrzl úsměv na tváři. On tu měl jako bez dozoru nechat svůj meč? Chvíli se mračil, ale nakonec, aby dokázal, že na to má se vydal k jednomu ze stolu jako první. Prudce protočil meč v ruce a zarazil ho do jeho středu. [rec=engetsu]"Ručíte mi za něj životem!"[/rec] upozornil je a pak ještě vysypal z pouzdra pár kunaiů a senbonů.

[npc_name=kabigon]Kabigon[/npc_name]

Kabigon měl z Engetsua dost respekt, ale už viděl ten průšvih za to, že bude muset Kiri platit nějaký podělaný stůl. Raději si zívl a odložil na stůl celé své boční i zadní pouzdro. Pak byl však donucen vyklepat i několik dřevěných kolíků z kapes, co měl na snové upíry.

[npc_name=daiji]Daiji[/npc_name]

[rec=daiji]"Heeej! Co to jako má bejt! To tu mám nechat jako katanu?!"[/rec] vykřikl o pár stolů vedle, když mu pořadatel vysvětlil, že nestačí jen odevzdat 8 kunaiů, dva saie, balíček žvýkaček, lahev na vodu a sedmnáct shurikenů, ale že tam musel nechat i svůj meč. Jeho starší kolega na to však přikývl a tak odevzdal i katanu.

[npc_name=shin]Shin[/npc_name]

Shin hned po Daijim odevzdal několik svitků, sadu deseti kunaiů, třiceti shurikenů a dvanácti senbonů. Pak popošoupnul Kumiko, aby odevzdala i svoje vybavení.

[npc_name=kumiko]Kumiko[/npc_name]

Dívka se chvíli nechtěla rozloučit se svým pouzdrem na kunaie, na kterém byl vyobrazen malý medvídek, ale nakonec se odhodlala a položila pouzdro na stůl, stejně tak i svoje zadní pouzdro a malý nůž z boty. Smutně pak odkráčela, aby udělala prostor dalším.

[npc_name=tendo]Tendo[/npc_name][npc_name=tenzo]Tenzo[/npc_name]

Oba synchronizovaně přišli k dalšímu stolu a odhodlaně položily na stůl své dva svitky, které sloužily jako jejich výbava. Pak ještě odložili každý po třech kunaích a několika shurikenech a mohli udělat místo dalším.

[npc_name=goriky]Goriky[/npc_name]

Gorikymu chvilku trvalo než mu došlo, co se po něm chtělo, ale nakonec odhodil svoje nunchaky i zbytek vybavení na jeden ze stolů a uraženě odkráčel zase stranou.

Největší pozdvižení asi udělal jeden vysoký haban z Iwagakure, který měl ohromnou hřívu drdů na hlavě. [rec=zkousejici]"Řekli jsme všechny zbraně!"[/rec] zopakoval k němu vrchní zkoušející, zatímco haban vyklepal jeden mini-kunai z rukávu, další z boty, třetí z opasku a nakonec začal lovit nějaké i z vlasů.
Každopádně, pokud chtěl někdo shromáždit nějaké železo do sběru, teď ho tu leželo pekelně moc.

[rintaro_jmeno]

Rin Engetsuovu poznámku na cestě zpátky slyšel. A jako píchlo to, ne že ne. Taky mu to chtěl hajzlovi vrátit, ale necítil by se jako na koni, kdyby se teď otočil a zase do něj něco hustil. Přiznal by tím porážku a tu satisfakci Engetsuovi odmítl poskytnout. Rina celkem štvalo, že je Engetsu takovej vypatlanej kokot, co si smáčí meč v krvi a užívá si to, protože kdyby nebyl, tak by z něj mohl být docela dobrý rival, co se retar- teda, dobrých hlášek a comebacků týkalo.
Když došel zpátky ke stolu, kde byl Rikuto a určitě i Ranzi, která jim dala ten největší dar, co mohla - mlčení, tak se do řeči pustila jakási mumie tam vepředu. Rin byl pořád naštvaný na Engetsua za ten jeho bolavý comeback, takže poslouchal tak napůl.
Odevzdat všechno? Zdálo se mu to nebo to slyšel fakt tak, jak to slyšel? Jako všechno? Rin se podíval na Rikuta a nebyl si jistý, jestli chápe správně. [rec=rintaro]"Myslíš, že se máme jako vysvlíct?"[/rec] zeptal se potichu, aby to nikdo neslyšel. Všiml si ale toho, že si nikdo oblečení nesundával, místo toho tam akorát držkovali, že mají odevzdat vybavení a meče. Rin se musel zasmát, když uviděl, jak Aquaman pindá, že mu za to jeho škrábátko ručí životem. Šel svoje vybavení schválně odevzdat stejnému člověku, kterému dával Engetsu meč. Dal svoje vybavení na stůl a rozhlédl se, jestli se na něj rybák dívá. Pokud jo, tak ještě než odešel, natáhl k meči ruce a udělal pasem pár pohybů dopředu a dozadu, jako že mu meč pořádně ojíždí.
Potom se znovu sešel se svým týmem. [rec=rintaro]"Pomocníky si můžem nechat, takže nikam nemusíš, Rikuto,"[/rec] řekl a zachechtal se. Měl teď docela dobrou náladu.

[npc_name=nishiki]Nishiki Hanzo[/npc_name]

Jo, Hanzo byl v háji. Odevzdání loutek pro něj bylo stejné, jako by mu někdo vzal ruce. Nemohl bez nich dělat vůbec nic. S hlasitým povzdychnutím se vydal k jednomu ze stolů a odložil tam celý svůj batoh. Ani nechtěl vědět, co udělá Mari, ale bylo mu jasné, že to bude poslouchat pořádně dlouho.

Mizushima Ryo

Na Kabigonovu poznámku souhlasně pokýval hlavou. Pak se tam začal Engetsu hašteřit s nějakým klukem z Konohy. Ryo si ho zvědavě prohlížel. Chtěl se ho zeptat, jestli je Hibikiho kamarád, ale nějak se neodvážil nějak zasahovat do té bitky stěrů. Třeba bude mít šanci příště...pokud ho dřív Engetsu nenaseká do sushi. Nebo obráceně. Znal Hibikiho a věděl, že je silný. Proto tohohle kluka z Konohy nepodceňoval. Pak se ozval zkoušející. Měli odevzdat své vybavení. Na rozdíl od Engetsua, Ryo neměl žádný hustý meč. Měl s sebou pro jistotu obyčejnou katanu. Ale nebyla jeho hlavní zbraní. Proto bez keců odevzdal své vybavení.

Mari

Mari se tak stále poměrně nasraně a netrpělivě rozhlížela kolem. Hanzo raději mlčel, což by dobrý tah, pokud si nechtěl vyslechnout několik nadávek. I Chika byla zticha a dívala se kolem.
Pak najednou někdo od vchodu zakřičel Yo!. Mari se tím směrem podívala, co je to za retarda...ten hlas už někde slyšela. Jo...to bylo to uřvané pako z minulé zkoušky. Z jaké, že byl vesnice? Koukla na čelenku. Konoha. Podívala se, kdo to s ním přišel. Nějaká holka se zafačovaným okem...ani by se nedivila, kdyby pod ním schovávala sharingan nebo nějakou další blbost. A pak fialovovlasý zmalovaný kluk. Hm. Ten byl taky minule na zkoušce...A taky byl v týmu s...Oh! Fialovlas zatím došel za nějakou sardinkou z Kiri. Nějak se tam pošťuchovali a pak zase odešel pryč. Mari to hold myslelo trochu pomaleji..obzvlášť, když během poslední zkoušky měla v hlavě hlavně svého bratra.
No a Mari už si to kráčela k nim, zatímco Chika povídala něco o čoklech. No ale nedošla tam, protože se ozval jejich zkoušející...Marinými slovy "Ten kretén si taky nemohl vybrat lepší chvíli." zamrmlala si tam tiše nasupeně. A tak se nasraně zase otočila a vrátila se k svému týmu, zatímco poslouchala detaily zkoušky. No to si dělal prdel...vážně po ní chtěl, ať tam nechá svoje svitky a vybavení? Hanzo s Chikou mohli moc dobře vidět, že je Mari opravdu nasraná. A tak asi se svým týmem šla odevzdat svojí brašničku, pouzdro a především svitky se svýma loutkama. "Jestli se jim něco stane, vlastnoručně vás vykuchám..." vyhrožovala tam. Mohla si to dovolit, když byla příbuzná s Kazekage.

[rikuto_jmeno]

Rikuto se posadil, napil limonády a sledoval okolí. Bylo tu spousta zajímavých lidí a nemohl se dočkat, až uvidí několik nových zajímavých technik a způsobu boje. Tohle Rikuta fakt bavilo, sledovat jak si každý člověk vymyslel svůj styl boje. V tom se Rin vydal směrem ke žralokovi. Opravdu nevydržel ani 15 vteřin a už chtěl dostat přes držku? Naštěstí celá věc skončila klidněji, než Rikuto očekával. To že následně vyhlásili, že se musí zbavit svého vybavení ho nijak netrápilo. Rikutoov vybavení byl sám Rikuto, takže měl stejně většinu kunaiů a shurikenů jen tak pro parádu. U srdíčka ho píchlo až když zjistil, že musí odevzdat svoje hůlky na jídlo. Ale nějak to zvládl. Chtěl všechnu tu pozitivní energii nějak zvládnout a pochválit, že udržel chladnou hlavu..jenže to ho ještě neviděl s tím mečem.

[ichiro_jmeno]

Držel se u Ashi a Moria. Ashi byla mírně zmatená...mno fakt se ji nedivil. Rozhlédl se. Bylo tu tolik lidí a ona je cítila a slyšela možná všechny...a i kdyby jen polovinu...tak je to něco nepředstavitelného pro něj. Dal hlavu do strany a prohlížel si pár lidí. Zkoumal jejich zbraně a postoj. Byl si jist, že většina lidí tam zkoumala své oponenty a snažili se odhadnout jejich schopnosti a styl boje. Rin byl u té ryby, ale neslyšel jejich rozhovor. Popravdě neslyšel skoro žádný rozhovor, byl tu takový šum, že se nedalo soustředit na jednotlivé rozhovory. Aspoň že Ashi a Moria měl u sebe, jinak by nevěděl co...navíc se pak budou muset ještě najít. Pak bouchla brána a on se ohlédl. Spatřil muže a ucítil, jak mu po skončení jeho slov zvláštně zahýbaly kunaie co měl. Vrátit všechno, pfum. Aspoň že Shiromaru mohl zůstat s Ashi, jinak by to nedopadlo asi moc dobře. Kývl na ostatní a nevyšel, dokud nevyšli i oni. V klidu si sundal brašnu, kde měl úplně všechno. Od deníku, kunaie, lístky a inkoust se štětcem. Sledoval, kam to přesně dávají , aby mu to nějakej vagabund nezčořil, známe naše lidi. Potom se opět postavil k ostatníma a vyčkával. [rec=ichiro]"To vypadá, jakoby jsme se tady měli porvat už nyní."[/rec] Zamručel k Ashi a Moriovy, jelikož tomu moc nerozumněl.

[npc_name=chikato]Mitsugi Chikato[/npc_name]

Chtěla poznamenat ještě nějakou věc, ale rozhodla se, že bude mlčet. Navíc při zmíňce, že mají vše odevzdat? Super...jeden špatný pohyb a Mari nás zabije všechny. Yaaaay. Naštěstí to vzala celkem v sportovně, jen menší výhrůžka smrtí. Navíc celkem klidná. Nedavno nějakému chlápkovy popisovala, že jestli ji nevpadne z cesty, tak co mu udělá....Chiko si tehdy musela zakrýt uši, když začala mluvit o tom, že mu vlastníma šlachama udělá mašličku na krku. Nakonec přistoupila ke stolu a dala tam svou brašničku se vším všudy. "Prosím neztratit! Jinak by vám mohlo ukápnout pár kapek neznámého jedu do jídla či pití." Pronesla úplně klidně a mile a ještě se na ně mile usmála. Nakonec přistoupila k Mari a Hanzovy.

[hitoshi_jmeno]

Přimrzl k zemi, jako kdyby se v něm právě probudil Hyouton naplno. Na zkoušky si to právě napochodovaly týmy z Konohy. Byl tu Rin a Rikuto, ale nikde tu nebyl Tai. Mohlo to snad znamenat, že Tai je už chuunin a příjde se na zkoušky pouze podívat? V okamžik, kdy se začali vzdalovat od týmu z Kiri se tam vynořil Rin a začal si dovolovat na Engetsua. Vypadalo to, že je v dobré náladě a že mu přišel nakopat zadek. Hitoshi se z toho snažil vzpamatovat a odvedl kluky kousek dál. Následně se zavřely dveře a on musel s kluky odevzdat veškeré nářadí a zbraně. To mu samozřejmě nevadilo, rychle odevzdal svoji wazikaši a pytel shurikenů s výbušnými lístky. Bylo vidět, že přestože je typem soustředící se spíše na nijutsu, má u sebe arzenál obyčejných zbraní. Jako vybavení odevzdal i velmi podivnou lahvičku, jejíž obsah byl minimálně podivný. Následně se otočil na kluky a pokýval na ně. Snažil se hlavně okoukal z okolí, co jsou ostatní zač. Dost často pokukoval po Shniovi, jako kdyby měl v úmyslu ho zabít.

[npc_name=gina]Gina[/npc_name]

Nechtělo se jí do neznámé zkoušky vůbec nastupovat. Tak nějak to ale její tým vyžadoval. Několikrát přežvýkla znuděně svojí žvejkačku a nakonec z ní vypadlo něco jako. [rec=gina]"No jó pořád."[/rec] A došla odevzdat svoje vybavení, které zahrnovalo její zvukové rukavice, které by za normálních okolností nikomu nepůjčila. Bez nich si připadala takové nesvá a nahá. Pokukovala chvíli po svých a pak po ostatních. Zaujali ji ninjové z Kiri. Připadali ji jako hrozní barbaři, ale silní a plní energie.

[morio_jmeno]

Držel se Ichira a Ashi se Shiromarem po celou dobu. Na jeho dotaz ohledně zkoušky mu byla předložena odpověď, kterou jaksi předpovídal, a možná to bylo lepší, než kdyby byl jedinej, co by věděl úplné nic. Ale jeho koutky se nepatrně nadzvedli, protože zažil podobnou situaci, jakou mu popsal Ichiro. Pouze místo trénování se vrátil z jeho první mise a bylo mu řečeno, že vyplní prázdné místo, protože why the fuck not. Ale byl i přes to rád, že na zkoušku nakonec šel. Rozhodně by své rozhodnutí nezměnil.
Zazněla hlasitá rána při zavření hlavních dveří a zahalený týpek, podle všeho inventor ku klux klanu (nebo na to aspoň tak vypadal), se pustil do své řeči. Pozorně poslouchal a detailně si zapamatovával každé slovo, které řekl, vždy se tam mohla nacházet nějaká nápověda, ale u poslední informace... tedy rozkazu, se musel pozastavit i samotný Morio. Zkoušky, ve kterých budou bez vybavení? A takhle je hromadně vysbírat? Rozhlédl se kolem sebe, zda neuvidí někoho, kdo by měl stejný nápad, jako dostal on, ale nikoho takového neuviděl, takže se musel asi obětovat. [rec=morio]"Mohu se zeptat z jakého důvodu vybíráte všechno naše vybavení?"[/rec] se zdvihnutou rukou zvolal dostatečně nahlas, tak aby to došlo k tomu týpkovi s obalenou hlavu. Měl neutrální až dost naivně vypadající kukuč, ale to pouze z toho důvodu, že v tom neviděl žádnou logiku a ani jim nevysvětlil podmínky první zkoušky, takže asi bylo celkem logické se na to zeptat, či? A nebo ze sebe udělá primitiva, který bez svého luku nedovede uvařit ani vajíčka natvrdo.
Ať už se dostal nějakého vysvětlení a nebo byl prostě odpálkován stylem "BYL TO ROZKAZ, KAPIŠTO?", zřejmě by nehodlali udělat změnu v hromadném plánu, a tak také šel nakonec odevzdat své vybavení, které u sebe momentálně měl. Protože svůj hlavní batoh odevzdal Kokuryuuovi, měl u sebe jenom svůj jediný kunai, pouzdro naplněné shurikeny, druhé menší pouzdro s různými druhy bouchacích kuliček společně s vybuchujícími lístky a především svůj luk s toulcem plný šípů. Neudělal u stolu žádné caviky jako někteří účastníci a s klidem odešel zpět k Ashi a Ichirovi. [rec=morio]"Pěstní souboje by byli asi moc zastaralé, ne? Navíc by bylo asi předem jasné, kdo by nimi prošel..."[/rec] odpověděl tak nějak Ichirovi a přitom se podíval na macho vypadající kreatůry, které se kolem něho nacházely.

[ashi_jmeno]

Ashi sa pachu a hlasov Ichira a Moria držala skoro ako kliešť. Vytratili sa jej pachy ostatných, ale ešte ich cítila v dave, takže vedela približne určiť, kde sa nachádzajú, ale aj tak to bolo trochu zložité. V Konohe niekoľkokrát trénovala hľadať podľa pachu a zvuku iné osoby alebo zver, takže aj v tomto dave mohla nájsť tých, ku ktorým prakticky čuchala a načúvala pár dní. Každopádne cítila, že nie je jediná, ktorá je trochu nervózna z toho, čo sa okolo nich deje. Keby tak tu nebolo toľko ľudí, bola by z toho viac nadšenejšia. Nuž, bolo potrebné to zvládnuť.
[rec=ashi]"Ichiro, Morio, spolu to zvládneme nehľadiac na to koľko ich tu je a čo majú za schopnosti,"[/rec] pousmiala sa na nich a zrazu otočila hlavu smerom k bráne, ktorá sa začala zatvárať. [myslenky=ashi]Takže, asi to už začína.[/myslenky] Nemusela ani čakať dlho a rozoznel príkaz. To ju prekvapilo, ale zároveň sa jej uľavilo, že Shiromaru ostane pri nej. Vydýchla si a šla s ostatnými odovzdať výbavu. Aj by si niečo nechala, ale asi by jej to ľahko našli, tak radšej neprovokovala.

[npc_name=asahi]Hansuke Asahi[/npc_name]

Nadvihol obočie, keď započul príkaz o odovzdaní všetkých vecí. Zacukalo mu obočie a trochu sa mu zmenšili zorničky, ako sa na toho chlápka až prehnane zarazene díval. Nakoniec len mrzuto zavrčal a šiel so svojim tímom odovzdať veci. Tomu, ktorému ich dal venoval jeden veľmi zlý pohľad, ale mlčal. Nebolo potrebné sa vyhrážať, jeho prehnané výrazy boli viac ako slová.

[ranzi_jmeno]


Bola som ten typ prívesného vozíku, ktorý sa po príchode do haly odpojil od zvyšku nápravy, teda od tímu, pri ktorom som sa spoliehala, že ma nejakým spôsobom cez skúšky prenesú. Boli predsa moji senpai nie? Určite museli byť natoľko skúsený a chytrý...
No v tom mi pohľad padol na to, ako sa Rin snažil v podstate picknúť fight s maníkom, ktorí mal naozaj veľký meč. 
Keď som sa mu prestala pozerať na nohavice, moje myšlienky plynuli niekde v tom smere, že asi naozaj Rina rád vidí a že spolu majú nejakú.. no minulosť. Popredierala som sa teda medzi ostatnými, až som znova narazila aj na Rikuta, ku ktorému som sa tak nejak postavila. No a v tom sa dvere zatvorili a k nám začal hovoriť niekto, kto by nás tu pravdepodobne vedel všetkých zbiť s jednou rukou za chrbtom.
[rec=ranzi]"Easy.."[/rec] Pokrčila som ramenom. Tu nastal celkom kameň úrazu. Ja som reálne žiadne zbrane nemala. Až teda na tie ženské ktoré.. som tiež zatiaľ nemala. 
[rec=ranzi]"Heh, chytré."[/rec] Úprimne som sa uchechtla na Rinovej poznámke. Začínala som mať mojich kolegov celkom rada.

[npc_name=ryo]Mizushima Ryo[/npc_name]

Ryo se vydal s Engetsuem a Kabigonem do budovy a pak i do přiřazené místnosti. Zvědavě se tam tak rozhlížel kolem. Naprosto nechápal, co se po nich bude chtít...ale tušil, že soutěž ve skládání jeřábů nebo letuschopných vlaštovek to nebude.

[npc_name=mari]Mari[/npc_name]

Mari se i se svým týmem stále poměrně nabručená z toho, že jí sebrali její hračky a navíc nemohla vytáhnout z toho fialovýho retarda žádný info, vydala do té budovy a pak i do místnosti, kterou jim přiřadili. Celou dobu si mrmlala nějaké nadávky a to i potom, co si sedla se založenýma rukama a nasraným výrazem na volné místo.

[rintaro_jmeno]

A tak se Rin s Rikutem a Ranzi přesunul do jedné z místností. Spolu s nimi tam byly další dva týmy a podle znaků na čelenkách Rin poznal, že se jedná ninji z Kumogakure a Iwagakure. Hlavou mu hned problesklo, jestli s nimi náhodou nebudou muset nějakým způsobem soupeřit. Kdyby se jednalo o boj, tak by to asi i šlo, ale to v téhle fázi zkoušek nebylo moc reálné. Naposledy to bylo o přechytračení ostatních a získání klíčů. No, zámky tu byly.
Rin se posadil, jak mu bylo přikázáno a začal si pořádně prohlížet místnost. Díval se na to, jestli se některé sejfy liší od ostatních a pokud ano, tak jak. Taky si pořádně prohlédl všechny dveře, jestli na nich bylo něco neobvyklého nebo to byly prostě jenom dveře. Taky jen pro jistotu rukou zašmátral pod židlí.

Co se Rinova oblečení týkalo, měl na sobě dlouhé (pod pas) otevřené (jako bunda na zapínání, jen bez zapínání ) černé triko s krátkým rukávem. Kolem krku kostkovanou červenou šálu. Na levé ruce červenou rukavici a na pravé pevný černý chránič, který vede od zápěstí až k loktu.
Na nohách má ohrnuté černé tříčtvrteční kalhoty. Od kolen dolů má nohy obvázané bílou páskou, která ale nejde moc vidět kvůli vysokým koženým botám.
Na čele má samozřejmě svoji čelenku. V levém uchu má červenou plochou náušnici.
Obrázek

[morio_jmeno]

S úsměvem kývl na Ashina slova. Už k tomu nic vlastního nedodával, protože všechno důležité řekl už dávno předtím, než vešli do zkouškové budovy. Začal se pomalu soustředit na všechno předním, protože nerad by zpackal hned první zkoušku. Zklamal by jak sebe, tak i svůj tým.
Mumie mu prostě odpověděla, že vybavení nebudou potřebovat, což mu dalo důležitou informaci - nebudou bojovat. Takže čas na otázku číslo dvě: Co budou tedy dělat? Musel ještě chvíli počkat, než odbavili všechny uvnitř, ale hned jak se stalo, tak mumie pokračovala. Otočil se na Ichira a Ashi: [rec=morio]"Asi rovnou vyrazíme,"[/rec] pověděl jim s rukama v kapsách a rovnou sám vyrazil. Nemělo cenu se nějak zdráhat.
Vešel dovnitř nějaké místnosti, ve které se s nimi posléze ještě nacházely dva týmy. Nepoznal členy ani jednoho týmu. Po dalším oznámení toho mumiáka si šel Morio sednout na jednu z devíti židlí. Našlapoval s lehkostí a působil na své okolí klidně, snažil se zaměřit pouze na to podstatné, všechno jiné ze své mysli vytlačil. K čemu byly sejfy a ten štos papírů? Počítal s tím, že jim to zanedlouho prozradí.
Morio měl na sobě sytě tmavomodré kraťasy, které končili těsně pod jeho koleny. Dále měl na sobě něco jako přiléhající modrou mikinu bez kapuce a klokánka a pod tím bílé tílko, černé tenké rukavice bez prstů, chrániče na obou rukách od zápěstí až skoro k loktům a nakonec hnědou šálu kolem krku. Čelenku měl na čele.

[ashi_jmeno]

Pokývla hlavou na slová Moria a šla spoločne s nimi do miestnosti. Shiromaru sa na jej hlave sústredil na okolie a popísal jej, ako tá miestnosť vyzerala. Ashi cítila ďalších šesť ľudí, ale nebol to nikto známy, keďže tie pachy nerozoznala. Rozhliadla sa okolo ako by snáď videla, ale skôr to robila len pre zvyk, či tým smerom niečo neucíti alebo nezapočuje. Nič, Shiromaru to isté. Bol to zvláštny pocit. Čo to asi bude za skúšku?
Ashi mala na sebe šaty s rolákom rukávmi končiace na ramenách a spodkom končiace voľnou látkou začiatok stehien. Pod nimi mala krátke kraťase, na jednej ruke voľný rukáv po celej ruke obviazaný stuhou a na druhej ruke ho mala len na zápästí. Boty mala klasické, ale trochu tenšie, aby prípadne cítila vibrácie vo svojom blízkom okolí. Vďaka citlivosti aj na nohách toho bola schopná, ale nepoužívala to tak často. Hlavne je nebezpečné nenosiť boty, ale možno v budúcnosti sa bude viac sústrediť aj na túto výhodu. Mala klasickú čelenku a čelenku so znakom vesnice mala voľne okolo pása. Obrázok

[npc_name=asahi]Hansuke Asahi[/npc_name]
Po odovzdaní a zazeraní na týpka, ktorý mu bral zbrane sa odobral so svojou skupinou do miestnosti. Nikam sa neponáhľal, ale trochu mu cukalo obočie. Skúška sa už blížila a uvidí sa, čo ich tam čaká.

[ranzi_jmeno]


Miestnosť vyzerala divne. Možno sa v nás snažili prebudiť naše kleptomanské chúťky. Teda, toľko sejfov. Možno v nich boli nejaké poklady a vyhráva ten, kto ich pokradne čo najviac? Zvalila som sa na jednu zo stoličiek, ktorú som ale obrátila naopak. Teda opierkou smerom dovnútra. chcela som si podoprieť bradu a nie tak úplne rukami. Kyslo som sa pozrela na kopec papierov.
[rec=ranzi]"Hej.. toto mi niečo pripomína.."[/rec] Povzdychla som si. Pripomínalo mi to kláštor, tam sme mali tiež veľa papierov.
[rec=ranzi]"Počujte ľudkovia, necítite tu.."[/rec] Pár krát som potiahla nosom. [rec=ranzi]".. zápach nevraživosti?"[/rec] Spýtala som sa s vycerenými zubami a úsmevom, ktorý by sa dal nazvať snáď len "pojašeným" a samozrejme som ich venovala zvyšnému osadenstvu tejto miestnosti.

Na sebe som mala oblečené typické mníške rúcho, v strede zasúkané do niečoho, čo by sa dalo nazvať suknicou? Proste typické oblečenie pre mníchov. Na ramenách bolo trocha dotrhané a celkovo vyzeralo v zlom stave. Ako po nejakej dlhej ceste, napríklad z Konohy do Suny. Okrem toho som mala ešte typickú pásku cez oko, dreváky namiesto sandál a tým by sa dalo moje oblečenie zhrnúť.

[rikuto_jmeno]

Rikuto se i s ostatními odebral do místnosti. Byly tu další dva týmy, o kterých neměl nejmenší tušení, z jakých jsou vesnic. Rikuto nebyl zrovna moc dobrý v poznávání znaků ostatních vesnic. Rikuto došel a s ostatními se posadil, teď zbývalo už jen jedno. Naklonil se ke svým týmovým parťákům a začal.
[rikuto_rec]Bacha, nejspíš začne hrát hudba. Důležité je být co nejblíže nějaké židli. Jakmile jste mezi nimi, jste v háji..[/rikuto_rec]
Zašeptal Rikuto se strašně důležitým pohledem. Poté se narovnal ve své židli, ruce si položil na kolena a čekal na hudbu. Takže tohle měla být první zkouška. Rikuto čekal něco těžšího, něco vyloženě na vědomosti. Ale tohle byla zrovna disciplína, ve které ve školce exceloval. Nyní to všehcno dávalo smysl. Už od školy je připravovali na tento moment!

Rikutovo oblečení shrnu obrázkem od Reda TENTO.