Hitoshiho cesta II.

Hitoshi

Cítil se trochu vyčerpán, přeci jenom Atsugai byla na něj ještě dost silná technika. Hlasitě oddechoval a už přemýšlel dál. Musíme zkombinovat všechno do jednoho útoku a rozmetat je, jinak jsme vyřízený. Sykl nakonec Hitoshi, ke kterému mezitím došly zbylé dva klony. Všichni dohromady začaly skládat pečetě. Hitoshi věděl, že má chakru na jeden finální útok a pak bude téměř na minimu, ale doufal, že mu hroch trochu pomůže. Společnými silami je totiž mohli dorazit. Suiton: Mizurappa, Fuuton: Daitoppa! Vyšla kombinace vodního děla a silného větru vstříc trojici.

Hitoshi

Neváhal, sebral ninjům jejich zbraně a bez jakéhokoliv zaváhání ukončil jejich životy. Byl na to zvyklý z Amegakure, přeci jenom posádka deštné byla spíše jako ANBU. Hitoshi sebral nějaké kunaie, které si schoval, něco hodil hrochovi, aby se taky dovyzbrojil. Následně sebral dva batohy a začla je ládovat jídlem a zásobami. Měli před sebou ještě dlouhou cestu.

Hitoshi

Za opasek právě schovával katanu, která byla trochu delší než by sám potřeboval, přeci jenom rozdíl výšek byl znatelný. Tázavě se podíval na Kabu, že mu zrovna někdo jako on podává takovou otázku. Jediné, co momentálně trápí moje svědomí je, že se naše mise zdržela o dva dny. Odsekl naštvaným tónem. Už takhle museli vynaložit spoustu úsilí, aby vůbec přežili a přesto je ještě čekala infiltrace Skryté oblačné. Hitoshimu bylo jasné, že co se týkalo jejich cíle, šlo o čistou vraždu, žádný souboj, přesto měl tušení, že se to tak vyvine. Budou schopní oni dva položit jounina ze Skryté oblačné? Pravda byla taková, že Hitoshiho představa, ve které hodlá zamíchat kartami ve světě, zahrnovala i spoustu práce okolo zabití Raikageho.

Sebral maso a naznačil, že chce jíst a přitom jít. Měli pořádný deficit a odpočatí byli z noci.

Hitoshi

Začal pochodovat a ládovat batoh. Možná, by jsme si nemuseli nutně vymyslet historku. Možná bychom mohli říct pravdu o tomhle komplexu a vylákat sem toho jounina, kterého potřebujeme. Řekl nakonec, přičemž při chůzi začal jíst. Něco v lese ho znervózňovalo. Možná nás ještě do toho někdo sleduje... sykl.

Hitoshi

Viděl jsem něco mihnout se v dáli mezi stromy... před chvíli, řekl tónem, který naznačoval, že ho to ve skutečnosti vůbec nezajímá. Máme pár jouninů, kteří mají zkušenosti skoro jako Hokage... řekl tichý hlasem. Ve skutečnosti se mu vyobrazoval Saru sensei, jak používá všechny živly a ještě je schopen využívat svůj mód spolu se škálou dalších technik. Hitoshi měl co dělat, jestli je někdy v budoucnu bude chtít vyzvat na souboj. Porozhlédneme se cestou po něčem, co by jsme tam mohli dopravit...

Hitoshi

Pokračoval v cestě, nechtěl zatím nikomu říkat, jaký je jeho plán do budoucna. Většina lidí ve vesnici tušila, že asi nebude příliš přátelský ke Konoze, což byla pravda. Musel se soustředit na to, co bude v nejbližší době a to bylo především získávání zkušeností. Nemyslel si, že zrovna zabitím zásobovacího jounina by se jeho život nějak rapidně posunul. Mám takovou otázku.... Vypadlo z něj mezitím co procházeli po městě. Pokud budu chtít vytvořit svoji vlastní techniku, co všechno budu potřebovat? Následně zahlédl obchod s vitamíny, takže k němu zamířil. Chtěli něco, co by mohli chtít ninjové do zásoby a vitamíny se nezdály jako hloupý nápad.

Hitoshi

Nevím, proč bych se měl spokojit s něčím, co už všichni ostatní umí.... toužím po technice, kterou ještě nikdo nezná. Odvětil mu v klidu Hitoshi, zatímco poslouchal ninju z Kumo, který jim perfektně nahrál do karet. Začínal se usmívat a čekal na ninju z Kumo. Záleželo kam půjde a jak ho budou s hrochem sledovat.

Hitoshi

Hitoshi se ušklíbl takovým nelibým úšklebkem. Podceňuješ moje schopnosti. Sykl a vydal se za ninjou, který nakonec došel k vozíku. Hitoshi nakonec zvolil vatiantu, která mu přišla přiměřená vzhledem k povaze ninji, kterého slyšel v obchodě. Um... moc se omlouvám, ale by jste mého dědu a mě odvést do Skryté oblačné vesnice? Děda je moc nemocný a cestujeme k lékaři, který ho může vyléčit, ale jedeme moc pozdě. Následně si klekl a sklonil hlavu tak, jak je typické, když někdo o něco žádá. Prosím. Prosil neobvykle dětským tónem.

Hitoshi

To, že jeho děda je senilní retard bez špetky dobrého nápadu jim říct nemohl. Je přímo támhle, prohlíží si kunaie v krámku, je starý ninja. Já i on jsme z Kumo. Byli jsme nedaleko odsud na společné procházce, ale on zase dostal ten svůj záchvat, proto jsem chtěl provést tracheostomii, ale nepovedla se mi a taky proto mám celé oblečení od krve. Děda nakonec použil nějaké léky, ale ty jsou pouze dočasné, proto potřebujeme svést zpátky do Kumo. Není příliš při smyslech.... prosím Odvyprávěl básničku, za kterou by se nestyděl ani nejlepší básničkář ze třídy v akademii, což byl Rin.

Hitoshi

Téměř okamžitě vypálil odpověď. Můj děda mě ji naučil pro případ, že by opět chytil svůj záchvat. Teda když byl ještě při smyslech, teď je příliš pomatený... Všechno odříkal sladkým třináctiletým hlasem, který by si byl schopný říct ve stejné chvíli o lízátko a pohlazení. Ve skutečnosti si Hitoshi ninji měřil, chtěl dobrou šanci. Potřeboval správný čas a místo na to je zabít a tady to rozhodně být nesmělo.

Hitoshi

Kaba:

Hitoshi prostě začal přirozeně hrát dál tohle malé divadlo. Tohle je můj děda, trpí na záchvaty a zástavy srdce, taky je to schizofrenik, takže si občas vymýšlí hlouposti jako že je ještě ninja přestože by měl nosit pleny. Řekl sladkým hlasem kluka z osmé třídy. Ve skutečnosti už Hitoshi přemýšlel, jaké mají ve skutečnosti schopnosti. Mohli být na úrovni chuuninů? Snažil se nenápadně okouknout jejich zbraně, přestože věřil, že je zvládne zabít bez boje.

Hitoshi

Byl rád, že se nakonec pohnuli mimo město, přeci jenom potřeboval čas a prostor na to, aby mohl vyřadit dva zásobovací ninji a před svědkama by to mohl být problém. Byla to další z těch misí, která mohla skončit jejich smrtí, ale jeho nový sensei už si zvykal na to, že to je s Hitoshim úplně každá mise. Spěcháme, ale jedno vyzvednutí snad zvládneme. Řekl nakonec Hitoshi, přeci jenom vyzvednout nějaké další zboží mu připadalo výhodné. Teda za předpokladu, že to nebyla nějaký léčka těch dvou. Bylo potřeba být napozoru.

Hitoshi

Snažil se vypozorovat něco víc, ale evidentně nebylo co. Když se konečně dostali z lesů pryč, bylo vidět, že se pomalu blíží ke Kumo. Nejvyšší čas něco provést, než je tihle dva dovezou do vesnice. Um, slyšeli jste už o tom, že Sarutobi Saru z Konohy by chtěl, aby Oblačná zaplatila válečné reparace z velké války? Slyšel jsem to ve městě, má jít o velké peníze! Řekl naprostou hovadinu, při které se nechal inspirovat Rinem. Zastavíme na chvíli? Potřebuju si nutně odskočit. Hlesl nevinným dětským hlasem.