Hitoshiho cesta II.

Hitoshi

Celé se mu to nezdálo, bylo to strašně moc otázek a velmi málo odpovědí. Pokoušel se všechno nějak sumovat, od počátku jejich mise tu bylo moc podezřelých věcí, které se jim motaly pod nohy. Nejdřív to byla ta falešná vesnice s ninjama, který se vyslýchali v jeskyni. Nebýt té holky, byli by mrtvý. Pak obyčejní zásobovací ninjové, kteří vlastně tak obyčejní nebyli a celkem byli připravení na to, že se tam někde objeví. Vězení v Kumo, kde nebýt kabova kámoše, tak jsou nejspíš už na šibenici, šílený starý člen jeho klanu, který tušil, že si pro něj příjdou. Nakonec raikage, skupina fanatiků a přepadený povoz, který nejspíše převážel něco důležitého a nikdo ho neochránil. Proč se tu děje tolik věcí najednou? Zlatá nic netušící Konoha. Co ti nesedí? Zeptal se ještě Kabi předtím než vyrazil pro vodu. Tušil, že mu stejně nic neřekne a tak se vydal bez odpovědí. Cestovali už celkem dlouho a stejně ještě nebyli na dohled Amegakure. Byla to zvláštní mise.

Hitoshi

Ksakru. Všechno bylo divné a ani Kaba netušil, co se vlastně děje. Jako kdyby toho bylo málo, ani obyčejná studánka nebyla bez překvapení. Hitoshimu došlo, že by to mohly být děti z té skupiny fanatiků, takže to jsou v podstatě ninjové. Byly sice zranění, ale Kaba se o nich vyjadřoval velice znepokojivě. Bylo tedy lepší ještě chvíli počkat a pozorovat je. Mohly snad ty děti přepadnout ten transport? Vlastně mohly a také tam mohly být zraněny, ale kde mají zbytek? Hitoshi se rozhodl přiblížit o maličko blíž, aby mohl i slyšet co případně říkají. Snažil se být co nejvíce opatrný. Přeci jenom z jeho bývalého týmu on byl ten, kdo se nejvíc plazil a skrýval jako skutečný ninja.

Hitoshi

Byl jako přibitý. Věděl, že teď nejspíš nic nedokáže podniknout. Navíc, co za velkého člověka se zde pohybovalo? Nebylo to už žádné další dítě, takže možná jejich skautský vedoucí? Však nebyl pátek odpoledne. Hitoshimu docházelo, že se děti zatím nějak nelekli, takže ho museli asi očekávat. Byl to nejspíš jejich spojenec a ne ten, kdo je zranil. Uvědomoval si taky fakt, že Kabovi za chvíli příjde divné, že je tak dlouho pryč kvůli vodě a bude si nejspíš myslet, že ho někdo přepadl nebo chytil.

Hitoshi

Dost ho překvapilo, že to byl Kaba, ale nepřekvapilo ho to tak moc, jako ten jekot, který přišel. Musela to být nějaká zvuková technika, který působila na centrum stability lidského těla. Museli zmizet - Hitoshi vyskočil z křoví tak, aby se ho Kaba lekl co nejméně a následně z pouzdra vytáhl dva kuanie s výbušnými lístky, které s trochou štěstí hodil k těma dvěma dětem. MUSÍME PRYČ. Zařval na Kabu a začal utíkat zpátky.

Hitoshi

Celkem hlasitě oddechoval, byl si jistý, že před chvíli nejspíš unikli buď smrti, nebo zajetí. Nikdo další tam nebyl, ale zastavili se tam, protože jeden z nich byl zraněný. Možná že právě oni přepadli ten povoz. Vypálil ze sebe Hitoshi, aby Kabovi vysvětlil co viděl. O Skryté zvučné toho moc nevěděl, nebyla to jedna z těch velkých ninja vesnic, byla spíše jako Amegakure a tohle bylo poprvé, co se setkal s někým z nich. Rozhodně se mu to nechtělo opakovat. Podíval se na svojí ruku, stále se třásla a Hitoshi se stále ještě cítil nestabilní i přestože utekli z dosahu techniky. Musíme se dostat zpátky co nejdříve, neseme spoustu informací. Sykl.

Hitoshi

Byl celkem zadumaný. Stále přemýšlel, co se vlastně všechno stalo a jak tohle celé byli schopni přežít. Tohle všechno je asi velký problém. Hlesl nakonec, protože mu přišlo, že se sešlo příliš mnoho náhod. Co je vlastně náš vůdce zač a proč chce aby Amegakure válčila s oblačnou? Zeptal se celkem neotesaně. Přeci jenom si s Kabou připadal blíž po téhle misi.

Hitoshi

Na chvíli se odmlčel, měl pocit, že mu Kaba neříká úplně všechnu pravdu. Nepřipadal mu jako ten typ, co by slepě následoval. Hitoshi takový rozhodně nebyl, kdyby ano, nejspíš by zůstal v Konoze. V oblačné jsme zlikvidovali posledního ninju s hyoutonem. To byla naše skutečná mise. Procedil celkem smutným hlasem, trochu mu to všechno bylo líto. Přesto stačila vteřina, aby si vzpomněl, jak se k němu choval jejich cíl a byl zase v pořádku. Odpočinek skončil, chci tam být co nejdřív. Řekl nakonec celkem naštvaně.

Hitoshi

Objevil se mu na tváři dost pokřivený úsměv. Ve skutečnosti se necítil dobře z tohohle všeho. Měl tolik otázek a tak málo odpovědí. Odešel sem, protože věděl, že pokud chce někdy v budoucnu být silným ninjou, který nebude vázán pravidly některého z Kage, musí projít zdejší školou. Ve skryté oblačné nás čekali, nejspíš by se příště mělo pohlídat, jaké informace se dostanou k nepříteli. Vypadlo z něj nakonec. Věděl, že vůdce nejspíš řekne, že to nebyla jejich chyba a nehodlal čekat na odpověď, která by stejně nepolehčila to, co se stalo. Nemám nic na svoji obhajobu. To že jsme utekli Raikagemu bylo spíš štěstí než naše snaha. Stejně tak jako všechno, co se stalo potom. Cíl jsme zlikvidovali - nemusel jsem váhat, protože Kaba ho zabil téměř okamžitě.

Hitoshi

Narychle se snažil přemýšlet, jak to celé zachránit, ale nebylo jak. Pak mu došlo, že svitky vlastně ukradl dva. Pokud chtěl riskovat, byla nejvyšší šance právě teď. Šance na smrt, nebo na pořádně velký koule. Hitoshi podal vůdci pouze jeden svitek. Podal ho okamžitě, takže to vypadalo, že nezaváhal. Přijímám. Špitl tiše a čekal, zda-li bude moc vůbec odejít, nebo ho rovnou uškvaří za to, že lže. Vypadalo to, že tenhle vůdce, pokud byl vůbec ninja, měl velice specifické schopnosti. Také si byl dost jistý tím, co dělá. Nakonec Hitoshiho mrzelo ze všeho nejvíce to, že to celé schytal Kaba, skoro ho začínal mít rád. Co by se asi stalo, kdyby utekli pouze z vězení jak prvně Kaba navrhoval...

Hitoshi

Byl strašně rád, že vidí Kabu a hlavně, že ho vidí v pořádku. Sice by ho zajímalo, co všechno musel udělat, aby byl živý, ale rozhodl se nakonec neptat se. Rád tě vidím... po tom všem. Hlesl nakonec, když okolo něj procházel. Věděl, že musí do akademie a genjutsu mu připadalo dost zajímavé od dob jeho akademie. No, aby ses nedivil. Poškádlil ho trochu, přeci jenom to bylo asi to nejmenší, co mohl udělat, aby mu ukázal radost z toho, že ho vidí. Jestli to zmákneme, můžeme na další misi!

Hitoshi

Vnitřně ani navenek si stále neuvědomoval, že by to mělo být nebezpečné místo. Přeci jenom to byla akademie a akademie byla většinou pro nováčky a oni zrovna jako nováčci nepůsobili. Vždyť ještě nedávno utekli Raikagemu a celé Oblačné! To by přece žádné nija z akademie nezvládl. Bylo to takové chlácholení, moc dobře věděl, že to nebude jen tak. Překvapovovalo ho, že se pod zemí nachází takový komplex. Cítil se tady ale celkem příjemně, možná mu to dokonce bylo sympatičtější, než nahoře. Nakonec pokývnul na Kabu a rozhodl se opatrně zabouchat na dveře.

Hitoshi

Všechno se stalo strašně rychle. Hitoshiho nejvíce štvala zima, nebyl na ní zvyklý. Jako uživatel Hyoutonu ji téměř necítil a to ani ve velmi chladném počasí. Skřípal zubama přemýšlel, co to má být za místo. Když měl pocit, že v jezírku něco plave, rozhodl se vzít rozum do hrsti. Soustředil všechnu svojí chakru a pokusil se ji vyrušit. Složil ruku v pečeť. Kai! Pokusil se prolomit genjutsu.

Hitoshi

Byl celkem rád, že to nebylo tak snadné jako v Konoze. Instinktivně odskočil, když cítil, že mu něco chce chňapnout po nohou. Ve vzduchu stihl složit pečetě tak rychle, že by se za to ani Uchiha nemusel stydět. Fuuton: Daitoppa! Z jeho úst se vyvalil silný vítr, který sebou táhl vše, co našel v jeho dosahu. Pokud to něco bylo kryté, mohl Hitoshi krytí odfouknout. To byla jeho první hypotéza.