Nemocnice

[itane_jmeno]

Ještěže teď nejedl jablko, nejspíše by se zase začal dusit z toho, když mu řekla, že se o něj bála. Bylo to po dlouhé době poprvé, co byli někde sami a mohli si v klidu povídat. I když, kdyby to mohl ovlivnit, raději by tohle setkání praktikoval jinde než v nemocnici a měl na sobě něco víc než nemocniční pyžamo.
[rec=itane]"Náhodou, kyselé jablka jsou taky fajn! Hlavně když mají hodně šťávy, člověka pak krásně osvěží a probudí,"[/rec] namítl v naprosto civilním hovoru.
[rec=itane]"Táta toho nakecá,"[/rec] dodal ještě a zašermoval levou rukou ve vzduchu. [rec=itane]"Vidíš... napro-sto... v pořádku,"[/rec] prohlásil hrdě, zatímco se mu obličej stáhl do bolestivé grimasy. Tohle posral.
[rec=itane]"Ty, Hinami... toužila jsi někdy udělat něco i když ti všichni říkali, že to nemáš dělat, že je to nebezpečné?"[/rec] zeptal se jí po chvíli odmlky.

[ranzi_jmeno]

Nevyzeralo to až tak strašne. Neboli tu žiadne krutoprísne vyzerajúce prístroje, ktoré požierali mozog, ani nádoby s ľudskými končatinami. Bolo mi oboznámené, Čo sa so mnou bude robiť. Meranie výšky a váhy no, asi som to chápala? Možno vyfasujem nejakú uniformu, kto vie. 
[rec=ranzi]"Takže.. len sa tam postaviť?"[/rec] Spýtala som sa. Odber krvi mi tiež nevadil. Hej.. stačilo nabombovať do nosa a hneď ju vedeli zobrať nie? Nechala som sa teda zmerať. Postavila som sa na prístroj, pri čom som v kútiku duše tajne nadávala na všetky tie koláče, ktoré som posledné dni požierala. Ofučane som sa obzrela na stranu, rýchlo som zo stroja zoskočila a vyhrnula som si pravačku. 
[rec=ranzi]"Taaak kde je tá ihla? Rýchlo sem.. s tým! pome pome! Nie som žiadna bábovka, pokojne zoberte koľko sa len dá!"[/rec] Začala som tárať, čím som tak trocha zakrývala taký ľahší strach a paniku, ktorá ma začala chytať. Nevadila mi krv, naozja nie. No nerada som do seba niečo nechala pichať.

[hinami_jmeno]

[rec=hinami]"Když jsou ale moc kyselá, tak se nad nimi jen ksichtíš..."[/rec] pověděla s úsměvem.
[rec=hinami]"To vidím...měl bys odpočívat nebo si to jen zhoršíš...Takže prosím odpočívej, Itane-kun."[/rec] odvětila na to jeho šermování. Jeho obličej jasné říkal, že to bolí. Klidně to Itane mohl brát jako nařízení medika.
Pak se jí zeptal, jestli někdy toužila udělat něco, o čem jí všichni říkali, aby to nedělala, že je to nebezpečné. Hinami se zamyslela. [rec=hinami]"Když jsem byla malá...všichni mi říkali, abych nelezla na takovou velkou jabloň v zahradě. Že je to moc nebezpečné...jenže já chtěla ty nejzralejší jablka z vršku. A tak jsem tam vyšplhala...a pak nemohla dolů...aby toho nebylo málo, tak mi podjela noha a já spadla dolů. Naštěstí šel kolem strýček Kenshin a chytil mě...taky mi pak pěkně vynadal. Někdy je asi lepší poslouchat starší a zkušenější...mívají velmi často pravdu. Nedělej prosím nic nebezpečného. Obzvlášť, pokud to má co dělat s těmi lidmi v maskách...jsou příliš nebezpeční."[/rec] pověděla Hinami. To byl asi nejdelší monolog, který od ní kdy Itane slyšel. 

[npc_name=shizuka]Shimazu Shizuka[/npc_name]

Babča se usmála. "Přesně tak." Počkala, až si Ranzi stoupne tam, kam měla a zapsala si výsledky. 
Hned na to Ranzi odběhla a vytahovala si rukáv. Očividně chtěla nejdříve tu krev. No a tak tedy babča vzala ze stolku takovou divnou injekci a zkumavku a došla k ní. "Posaď se." řekla jí a ukázala na stoličku. Jakmile tak Ranzi udělala, přišla injekce, do které se zapojila zkumavka a během minutky bylo hotovo. Babča to Ranzi přelepila náplastí. 
Poté vytáhla stetoskop. Poslechla si jí. Pak přes ní jen párkrát přejela zeleně svítící rukou...ale nedotýkala se jí. Usmála se, něco si zapsala. 
"A to je všechno. Nebylo to nic hrozného, co? Pořád nechceš to lízátko? Za statečnost? Tak jako tak už můžeš jít." pronesla s milým úsměvem.

[itane_jmeno]

[rec=itane]"Ale i takové xichtění je fajn a hlavně komické! Někdy se musíš zaxichtit!"[/rec] pravil pobaveně. To trochu uvolnilo jeho chmurnou náladu. Jenže pak dostal poučení od madame medik a bylo mu jasné, že je po srandě, co se týká šermování. [rec=itane]"No jo, nechci dopadnout jako praděda,"[/rec] uchechtl se nakonec. O ruku ještě nehodlal přijít.
[myslenky=itane]Sakra, ona umí mluvit![/myslenky] pravil pro sebe překvapeně Itane. Jako jo, Hinami mluvila, ale nikdy nepoužívala tolik vět najednou. Spíš jen přikyvovala nebo tak něco. Navíc to byly i cenné informace o jejím dětství.
[rec=itane]"Asi máš pravdu... ale i tak... musím pomstít své předky,"[/rec] řekl tiše, když zmínila lidi v maskách. Vřelo to v něm jen co si je vybavil.
Naštěstí v přítomnosti Hinami nešlo vřít moc dlouho, takže se zase trochu uvolnil a dostal nápad! Le žárovka nad hlavou. [rec=itane]"Strejda říkal, že se vrátí, takže... nechceš jít na procházku?"[/rec] navrhl s mírným úsměvem. "Nohy mi fungují," pokusil se zastavit jakýkoliv argument už v začátku.

[ranzi_jmeno]

Zvládla som to. Bola som síce o odtieň bledšia a nebolo to ani tak stratou krvi, ako skôr tým hnusným pocitom, keď zo mňa niekto niečo vysáva, no zvládla som to. Trocha som sa otriasla a chvíľku som sa na babču pozerala tým mojim jedným svetlomodrým okom. 
[rec=ranzi]"Chmm.."[/rec] Bez nejakého zmysluplnejšieho slova som prikývla a načiahla som sa za lízankou, ktorú som si plánovala dať do úst. Potrebovala som cukor, cukor a vodu. Hladne som sa otočila po nejakom automate s vodou alebo niečím. Nezdalo sa, že by tu niečo bolo. Možno na chodbe?
[rec=ranzi]"Čo teraz?"[/rec] Spýtala som sa babči s prekvapivo suchým a odmeraným tónom hlasu.

[hinami_jmeno]

Hinami se zasmála tomu o xichtění. Pak řekl, že nechce dopadnout jako praděda. Hinami jen přikývla. Plně s tím souhlasila. Přijít o ruku bylo mrzutý.
Poté si povzdychla. [rec=hinami]"Pomsta nikdy nikam nevede. Z nenávisti se rodí jen další nenávist, protože tobě to nic nevrátí a jinému sebere...i když nemůžu mluvit z vlastní zkušenosti....zkus se na to zeptat někoho, kdo si něčím takovým už prošel..."[/rec] pronesla Hinami. 
Na nabídku procházky, chtěla už Hinami argumentovat tím, že by měl Itane odpočívat. Jenže jí předběhl s argumentem. [rec=hinami]"Tak dobře." [/rec]pousmála se. 

[npc_name=shizuka]Shimazu Shizuka[/npc_name] a [npc_name=takahiro]Sanada Takahiro[/npc_name]

No...bylo tam umyvadlo. Což dávalo smysl. Doktoři museli mít čisté ruce. Takže pokud měla Ranzi opravdu žízeň, mohla se napít tam...a rovnou si i klidně opláchnout obličej, kdyby chtěla.
Tak jako tak se zeptala, co teď. "Na chodbě na tebe čeká Takahiro-kun...zařídí s tebou vše ostatní. Myslím, že toho už moc nezbývá." odpověděla jí babča s úsměvem a vydala se ke dveřím, které otevřela. 
"Jsme hotovy." oznámila Takahirovi na chodbě. [rec=takahiro]"Děkuji, že jste si na nás udělala osobně čas."[/rec] poděkoval jí Takahiro a babča to jen s úsměvem odmávla, jakože je to v pořádku. "Opatruj se Ranzi-chan a ať se ti v Konoze líbí." pronesla ještě k Ranzi a vydala se k odchodu.
[rec=takahiro]"Všechno v pořádku? Čeká nás ještě jedna zastávka."[/rec] pověděl Takahiro směrem k Ranzi.

[itane_jmeno]

Itane si povzdechl. Zase byli u Hikuma. Zatím se mu zdálo, že až moc kráčel ve šlépějích svého strýce, který si takovouhle spoustou věcí v minulosti prošel. Jen na to tedy pokýval hlavou a raději vyskočil z postele. Měl na sobě jen černé tričko a bílé tepláky, ale to na procházku naprosto stačilo. Ještě si tedy nazul sandály, co měl u postele. Co se mu líbilo nejvíc, že jí zastavil ještě před argumentací. Výhoda Hinami byla, že neměla povahu Aiko. Ta by se s ním pustila do hodinového sporu.
[rec=itane]"Tak pojďme!"[/rec] zvolal, otevřel okno a vyskočil jím ven, směr park.

>>> Park

[ranzi_jmeno]

Ako som uvidela umývadlo, rýchlo som k nemu podišla a niekoľkými dúškami som zahnala smäd. Opláchla som si tvár a so spokojným povzdychom som sa teda vybrala von.
[rec=ranzi]"Hai hai.. len nech to už mám za sebou."[/rec] Uškrnula som sa. Cítila som sa ako na imigračnom.. a to som si myslela že chrám ohňa a Konoha mali dobré vzťahy. Ale na dŕuhú stranu sa ku mne správali milo.
[rec=ranzi]"Ďá-ku-jém."[/rec] Mávla som pri odchodu babči niekam do preč. 
[rec=ranzi]"Chmm? Čo zas? Mám sa niekam podpísať vlastnou krvou?"[/rec] Vyhŕklo znova zo mňa. Bola som zľahka frustrovaná. Chytila som sa za hlavu a nespokojne som zaskučala. To bolo horšie ako moje skúšky v chráme.. a tam som reálne aj musela niečo robiť.

[npc_name=takahiro]Sanada Takahiro[/npc_name]

Takahiro zavrtěl hlavou. [rec=takahiro]"To nebude nutné." [/rec]odvětil na otázku, jestli se má někam podepsat krví. 
[rec=takahiro]"Pojď za mnou...ukážu ti tvé nové bydlení." [/rec]pronesl a vydal se ven z nemocnice. Kamsi do ulic Konohy.


--> Ulice Konohy

[hinami_jmeno]
--->Sídlo klanu Hyuuga

Hinami se rozhodla, že se pokusí najít Shishou. Třeba by jí naučila něco nového. Nebo by si mohli více promluvit o tom, co se stalo na té poslední misi. Že vlastně podepsala smlouvu s Katsuyu.
No a když se zamyslela nad tím, kde by mohla být, napadla jí nemocnice, kam se také proto vydala. Při nejhorším tam třeba budou potřebovat s něčím pomoc od mladého ninja medika v zácviku. To záleží na tom, co vymyslí Raiden.

[hinami_jmeno]

Hinami v nemocnici Aiko nenašla...za to se tam ale dělo nějaké pozdvižení. Nejprve tedy pozdravila sestřičku, než si mohla pořádně všimnout, co se to tam děje. Doktor tam křičel něco o zmizelém člověku, co měl být v kómatu. Hinami měla nepříjemné tušení, že ví, o koho jde. Do toho tam byli zranění ninjové a...malá holčička krvácející z nosu. Personál tam dost panikařil. ten doktor křičel a Hinami si všimla, že jedna ze sestřiček vypadá, že to s ní švihne. Až moc možností, co dělat.
Hinami se rozhodla nejprve někam posadit tu sestřičku, než to s ní švihne a pak se pokusit postarat o to děvčátko. Zeptat se jí, co se jí to stalo, jestli jí nebolí hlava a tak podobně. Třeba během toho něco vyslechne i od doktora se sestřičkama...nebo přitáhne jejich pozornost ke krvácejícímu děvčeti.

[hinami_jmeno]

Sestřička se zmínila, že toho je najednou nějak moc. Hinami moc netušila, co všechno myslí kromě těch zraněných pacientů tady a ztracené osoby v kómatu.
Tak jako tak jí holčička řekla dost divnou věc. Krev jí z nosu tekla prý z ničeho nic a její maminka zmizela. To už byla druhá zmizela osoba za dnešní den. Co se tu u merlinových vousů dělo.
Hinami zkusila dívku lépe prohlédnout. Dokonce i Byakuganem. Prozatím zjistila, že má vysokou horečku. Teď ještě, co řekne Byakugan, než s tím zkusí jít za tím doktorem.
Mezitím slyšela jednu ze sestřiček říkat doktorovi, že ten pacient v kómatu tam ještě před hodinou ležel. Doktor k tomu dodal, že je Shishou roztrhne, až to zjistí.

[hinami_jmeno]

No...Byakugan nic nezjistil. Záhadný to případ krvácení z nosu a horečky. Jako..možná měla jen rýmu...z té také občas teče krev z nosu. Horší bylo, že se jí tam děvče rozbrečelo. Takže jí Hinami musela uklidňovat. [rec=hinami]"Neboj se, maminku najdeme. Posaď se zatím tady k té hodné paní, hned se vrátím." [/rec]pronesla k holčičce Hinami a dovedla jí si sednout vedle té sestřičky, co se tam málem složila. Tu požádala, aby na děvče dala pozor.
Čas obrátit se na profesionála. Došla k tomu doktorovi blíž. [rec=hinami]"Promiňte...co se to tu děje?"[/rec] zeptala se toho doktora.

[hinami_jmeno]

O holčičku se starala sestřička, zatímco Hinami si šla promluvit s doktorem. Tedy to alespoň plánovala no. On na ní jen hystericky vykřikl, že nemá čas si s ní povídat, protože má práci. Procházel nějakou složku pacienta. Hinami zahlédla nějaké grafy a spoustu textu a čísel, co jí nedávala smysl nebo na ně blbě viděla z úhlu, kde stála. Co ale viděla zřetelně a poznávala, byl obličej na fotce. [rec=hinami]"Tai..."[/rec] vydechla překvapeně. To on byl ten ztracený pacient v kómatu? Tak to už se nedivila, že se báli toho, co by jim Shishou udělala, kdyby to zjistila.
Hinami se rozhodla pro něco, co by do ní nikdo neřekl. [rec=hinami]"Tak já tedy půjdu říct Aiko-sensei, že se ztratil její student a že by se vám hodila její pomoc..."[/rec] pronesla Hinami s milým úsměvem a pomalu se otáčela na patě, že tedy půjde. To, že neměla ponětí, kde by Shishou mohla být, doktor nevěděl.

[hinami_jmeno]

Doktor jí tak odpadl. A sakra. Shishou byla asi moc silná páka na jeho slabé srdíčko. I tak by měl ale jako doktor něco vydržet, ne? Jedna ze sestřiček řekla Hinami, že to tu teď asi vede ona. COŽE?!!!!! Vždyť byla pořád v zácviku, rozhodně neměla na to vést celé oddělení nebo nemocnici nebo co to tu teď vlastně zdědila. Hinami se tak podívala na toho doktora a zapřemýšlela, jestli by neměla také radši omdlít. Srdce měla až někde v krku a zmocňovala se jí panika větší, než se šířila kolem. Spoléhali tam na ní. Nemohla je zklamat. Co by na to řekla Shishou? Velmi pravděpodobně by se naštvala. A naštvanou těhulku, obzvlášť Aiko-sensei nikdo potkat nechtěl. Zalitovala, že jí sem přišla hledat...měla to nejprve zkusit u Shishou doma, v sídlu Sarutobi klanu(pokud to nebylo jedno a to samé) nebo někde jinde. Mohla projít celou vesnici s pomocí Byakuganu...proč jen sem lezla?!
[rec=hinami]"Um...nejprve bychom asi měli doktora někam uložit...a...a také bych ráda viděla složku támhle toho děvčete." [/rec] pronesla Hinami. Možná se jí u toho trochu třásl hlas. Ještě nikdy neměla na povel tolik lidí...navíc ještě starších a zkušenějších, než ona.[rec=hinami] "Pokud jsou tu zranění, která zvládnete ošetřit, prosím, udělejte to."[/rec] dodala ještě a začala tam sbírat ty papíry a složky ze země, než je někdo pošlape.

[hinami_jmeno]

Dva zdravotní bratři..ano, tak se jim říkalo...odnesli doktora na pokoj, aby se tam mohl v klidu vzpamatovat. Jedna se sestřiček, která na ní celou tuhle situaci hodila jak horkou bramboru. Jiná sestřička jí pomáhala sbírat papíry ze země jí informovala, že tři medici jsou právě na sále a zbytek je pryč...a také, že to oni by měli provádět ošetření.  Zbytek sester odešel alespoň ulevovat zraněným pacientům. Poté tam bude muset zajít. Teď ale to tajemně nemocné děvče. Dostala se jí do rukou její složka. Podle ní se měla děvčeti nejprve srazit horečka. Dokázala by něco takového namíchat. Jelikož byli v nemocnici, určitě tam na to měli potřebné věci. Napsala tedy na kus papíru, co bude potřebovat a poslala jednoho z těch zdravotních bratrů to sehnat(přeci jen se v nemocnici vyznali jistě lépe než ona), jistě se už vrátili z odnášení doktora. Druhého nechala děvčátko odnést zpět do pokoje, kde na ní měl dát pozor a pokoušet se jí srážet horečku studenými obklady. No a než se zdravotní bratr vrátí s potřebnými věcmi, šla se Hinami podívat na ty zraněné ninji.

[hinami_jmeno]

Zdravotní bratr si vzal seznam a šel sbírat bylinky do skleníku. Hinami se tak mohla jít podívat na ty zraněné ninjy. Jeden měl pravděpodobně otřes mozku a druhý zlomená žebra. Nic hezkého. Nejprve si zjistila od sestřiček, jestli něco zjistily a také, co s nimi udělaly. Ten jeden si na tu ránu na hlavě asi náplastí sám nezalepil....ne, že by to nějak pomohlo...
Během toho zjišťování se Byakuganem podívala, jak vážně je na tom ten guy se žebrama. Podle toho, jak moc špatně na tom byl se buď začala věnovat jemu nebo se pustila do takového toho testu, jestli dotyčný nemá otřes mozku případně jak silný. 
Do toho se objevila nějaká prostorově výraznější babča. Začala tam křičet. Kdyby Hinami nebyla Hinami, protočila by očima a nějakým šikovným hmatem jí uspala, aby dala pokoj....ale tohle byla Hinami no... i tak ale neměla zrovna čas na to řešit nějakou otravnou důchodkyni. [rec=hinami]"Vraťte se prosím do pokoje..."[/rec]