Nemocnice

[npc_name=kokuryu]Uzumaki Kokuryu[/npc_name]

Bedlivě pozoroval, co vypadne z těch dvou. [rec=kokuryu]"Jo a přesně proto má Hokage svého poradce s mozkem,"[/rec] pronesl a ukázal znovu na Shikamuneho. [rec=kokuryu]"Vesnici reprezentuje skvěle, ale někdy mu chybí... chladná logika a nadhled,"[/rec] pronesl sám dost chladně. Evidentně Hokageho respektoval... ale asi ne zase tak moc, aby si ho nedovolil kritizovat.
[rec=kokuryu]"Chlapče, jistě, že znám tvůj klan. Jsem chodící učebnice a právě proto ke mě Ichiro tak vzhlíží,"[/rec] dloubl si ještě, ale pak trochu zmírnil a postavil se na nohy. Dalo mu to trochu zabrat.
[rec=kokuryu]"Každopádně, zpět k věci. Morio má pravdu, nepředpokládám, že by na vesnici momentálně někdo zaútočil. Chtěli nám jen ukázat čeho jsou schopni, vyvolat trochu obav,"[/rec] řekl a přešel pomalu k oknu ze kterého vyhlédl ven. [rec=kokuryu]"A pokud se ptáš, co je zostuzující na tom, že chce zachránit svého kamaráda, tak je to to, že se mu to nejspíše nepovede,"[/rec] řekl zatímco se ohlédl na Moria, který sice tuhle otázku nevyslovil, ale zeptat se chtěl. A Kokuryu byl badass, co všude byl a všechno znal.
[rec=kokuryu]"Ichiro, jsi kompletně vedle. Právě teď je vhodná chvíle se vzdálit a zjistit, co nejvíc,"[/rec] zkritizoval svého příbuzného. [rec=kokuryu]"Ptáš se, co zmůžou geninové? Tak se na to podívejme takticky. Jaké cíle primárně sleduješ? Geniny nebo zkušené Jouniny? Koho v boji vylákali a odstranili jako první? Právě teď jste naše největší síla,"[/rec] odpověděl konečně Moriovi na otázku.[rec=kokuryu] "Ale abych řekl pravdu, též jste v určitém smyslu postradatelní,"[/rec] dodal, aby si zachoval svojí přísnou osobnost. [rec=kokuryu]"Otázka je, cítíte se být postradatelní? Nebo chcete zachránit svého spolubojovníka a zesílit?"[/rec] zeptal se, zatímco zatáhl závěsy. Mohli jste si všimnout, že jeho tělo nyní obklopovala zlatavá chakra.

[ichiro_jmeno]
[rec=ichiro]""[/rec]

Na slova o chodící učebnici tak trošku i kývl? Respektoval ho proto, jaký je a pro jeho znalosti a zkušenosti. To byli věci které z knih nikdy nezíská..tedy aspoň ne z veřejně přístupných knih. Jeho slova mu vrtala hlavou - slova jich obou. Byla pravda, že zůstat tady by byla vlastně jen ztráta času. Nad jeho poslední otázkou se trošku pozastavil, jelikož ve slově postradatelní nyní viděl dva významy. V jednom, že někam prostě půjdou a nikdo je moc hledat nebude když se jim něco stane - v druhém, že právě díky svému statusu, mohou jít tam kam potřebují. On rychle pohlédl na své vybavení. Zkontroloval své kapsy a brašny s tím, že všechno měl jak potřeboval. Nebude to stačit jako odpověď, že je připraven odejít..ať je to kamkoliv. Zde majitele toho hlasu nepotká...a on chtěl znát odpověď na pár věcí. Kdyby ta osoba byla odsud, zajisté by ho už viděl nebo alespoň by se ho snad snažil kontaktovat...snad. Zvedl pohled na Kokurya a všiml si chakry. Pohlédl poté krátce na Moria a přikývl. Udělal krok vpřed. [rec=ichiro]"Rozhodně zesílit pro budoucnost vesnice."[/rec] Pověděl s přikývnutím. Stát se postradatelným, aby mohl zesílit? Snad to Hokage nebude brát moc špatně, když se rozhodnou zmizet. I když po tom všem se proklýnal, že spal tak krátce.

[morio_jmeno]

Hokage byl Hokage, ale nebyl Hokage jako Hokage. Respektive nynější Hokage postrádal určité vlastnosti, i když byl nejlepší reprezentací vesnice. Zřejmě se nedá idealizovat každý na takovém postu. Jsou to přece stále lidé. Ale bylo hezké, že poradce Hokageho, tedy Shikamune, byl potřeba. A že ho takový člověk mohl trénovat. Bohužel, co už bylo trochu na škodu, že Shikamune byl nadále v bezvědomí.
Chodící učebnice rozhodně byla přezdívka, kterou by asi jen tak od pohledu Kokuryuuovi nedal. Nechtěl totiž stereotypizovat staré lidi, že znají všechno, neboť všude byli a všechno zažili. Kokuryuu ale rozhodně takových kvalit měl, takže až se situace nějak uklidní, rozhodně za ním bude muset párkrát skočit, neboť historie jeho klanu ho zajímá. Možná by mu to vysvětlilo hodně věcí...
V duchu si oddechl, když ho Kokuryuu neflákl nebo nějak jinak nezkritizoval za to, co řekl. Znamenalo to tedy, že měl pravdu, což mu potvrdil i on sám. Bylo ale strašidelné, že mu odpověděl i na něco, na co se vůbec nezeptal, proto uhnul svým pohledem, když se k němu Kokuryuu ohlížel. Vidět to z toho pohledu, že by se mu to nepovedlo, a proto by zostudil klan, no, to od tak váženého ninji neočekávala. Zřejmě to byl děda, co se nejenom tvářil pochmurně, ale měl i srdce na dobrém místě.
Strašidelné bylo ale konečně povídání. Geninové jako nejsilnější složka ve vesnici. Morio musel na sucho polknout, neboť to zcela rozházelo jeho žebříček ranků, jak je znal dle učebnic. [rec=morio]"Stejně jako noha nebo ruka, že?"[/rec], bohužel tohle imaginární pošlapávání už trochu Moriovi vadilo, proto si dovolil malou poznámku k témě postradatelnosti. [rec=morio]"Jestliže všechno co tvrdíte je pravda, nezáleží na tom, co cítíme nebo chceme. V takovém případě musíme,"[/rec], řekl odhodlaně a udělal několik kroků ke Kokuryuuovi, který mezitím snad prošel celou místnost. Jeho zlatá chakra byla ohromující natolik, že se ho chtěl Morio dotknout. Ale to by zřejmě nebylo adekvátní chování. Hlavně kvůli tomu, že je tohle jejich první pořádně setkání face-to-face.

[npc_name=kokuryu]Uzumaki Kokuryu[/npc_name]

Kokuryu pokýval nad odpovědí Ichira a pak otevřel hubu ještě Morio. To už bylo horší. Kokuryuu sice perfektně ovládal své emoce, ale bylo vidět, že tahle hláška se mu moc nelíbila. Mračil se víc jak obvykle, ale slovně to nijak nekomentoval. Měl už svoje roky, aby se tím zabýval nějak do hloubky. Stále by tyhle dva porazil jednou pečetí, ale momentálně nemohl plýtvat zdroji. Ale minimálně Ichiro věděl, že kdyby starý pán chtěl, nezůstane po nich ani flek. A ani jediný důkaz, že tu byli.
[rec=kokuryu]"Původně jsem měl v plánu poslat jen Ichira, ale vypadá to, že tobě lekce taky prospěje, mladíku,"[/rec] pronesl starý ninja, když už byl Morio skoro na dosah. Jeho ruka prudce vystřelila k jeho hrudi, rychlostí, kterou by nikdo od sedmdesátníka nikdo nečekal a po Moriově těle se rozběhla nějaká pečeť. Okamžik na to namířil Kokuryuu namířil prsty na Ichira a po jeho těle se rozběhla taktéž. Ani jeden se v ten okamžik nemohl ani pohnout.
[rec=kokuryu]"Berte to jako jedinou šanci jak zesílit. Uzumaki-ryu: Kaerimichi!"[/rec] [Uzumaki Styl: Návrat domů] pronesl zatímco složil několik jednoručních pečetí. Vaše těla začala zaplavovat jeho zlatá chakra a pak jste s pufnutím zmizeli pryč.

>>> Tajemství dlouho ukryté...