Cvičiště týmu 7

Taiyō Kurama

Když sensei upozornil na Yumiko, tak se na ní Taiyō otočila. "Ups." špitla. "Ehm. To jsem úplně neměla v plánu. řekla nahlas. Tak se Taiyō otočila směrem k Hibikimu, víc se k němu naklonila a šeptem se zvědavě zeptala: "To jsem asi neměla dělat že? To se jí nesmím dotknout?"

Sonozaki Yumiko

Yumikino podvedomie vnímalo, čo sa deje. Jej mozog nepracoval, ale jej podvedomie áno. Podpisujú papier. Dávajú mi podpísať papier. Mala by som podpísať papier. A tak si zobrala papier od senseia. Vytiahla pero. Podpísala papier. Vrátila podpísaný papier senseiovi. Nemala najmenšie tušenie, čo to vlastne podpísala. Jej pohľad bol nezaostrený a stále pozerala len pred seba... nevidela ani nepočula čo sa vlastne deje okolo nej. Jej myseľ mala iba jeden obrovský error.

Hikumo-sensei

Starostlivě se díval na Yumiko, která byla pořád mimo, ale i tak mu podepsala papír. No...sensei na ní viděl, že to dělá nevědomky a tak se rozhodl jí to později říct znovu. Ještě chvíli počkal, jestli se Yumiko nevzpamatuje. Mezitím si ty papíry založil do oné složky a pak spustil. "Takže...teď bych chtěl od vás slyšet techniku, kterou byste se rádi naučili. Máte nějakou?" zeptal se svých studentů.

Hatake Hibiki

"Noo.. asi bych se tomu raději vyhýbal, dokud to není nutný, a bude to fajn.." potichu odpověděl Taiyō, ale musel se zachechtat. Yumiko byla zvláštní.. ale už si na to zvykl. Pro někoho nového to ale zase bude spousta učení.
No, pak se jich sensei zeptal na techniku. Hibiki se zamyslel.. a zamyslel se dost. Rukou si jel po bradě po vousu, který nikdy neměl a ještě nějakou dobu mít nebude, a přemýšlel usilovně. Klan Sarutobi byl známý ninjutsu schopnostmi jeho členů, a tak v životě viděl sposuty technik. Hibiki.. neměl ponětí.
"Nevím, sensei. Nemohl byste mi nějakou doporučit?" zeptal se bezradně, a ještě k tomu pokrčil rameny, aby svoji bezradnost dokázal i gestem. Navíc byl pořád napjat na to překvapení!

Taiyō Kurama

"Oh, aha. Díky." poděkovala za odpověď. Příště si Taiyō bude muset dát velký pozor. Ještě že to ale zjistila hned na začátku. Uprostřed boje by pak díky Taiyō bylo po celém týmu.
Pak ale začala uvažovat o nějaké technice. Věděla právě o spoustě technik a nemohla si z nich vůbec vybrat. Dokonce teď i vymýšlela jednu svou C techniku, ale něco musela dělat špatně, protože se jí zatím nedařila zcela správně použít. No bylo to opravdu dilema. Nejraději by řekla všechny ty techniky, ale sama chápala, že ještě není tolik silná, aby uměla vše, ale jednou bude a pak všem vytře zrak.
"Jednou jsem zaslechla, že někdo, ... hmmm myslím, že to byl Itachi Uchiha, .... tak ten, že použil genjutsu prstem. Znáte toto genjutsu? Ukázal byste mi ho jako C techniku? Je to možné? Umíte to?" nadhodila tedy svojí otázku ohledně techniky.

Sonozaki Yumiko

Yumiko sa začala prebúdzať. Všetko, čo jej podvedomie vnímalo, sa jej vracalo do mozgu. Bol to mierny overload of information, ale Yumiko bola drsná a zvládla to všetko vnímať.
Uh... skúšky...? Huh... to je... skoro. Ale... je to asi jedno. pomyslela si a povzdychla si. Keby sa jej rodina dozvedela že na niečo takéto povedala "nie", tak by sa postarali o to, aby to zmenila na "áno". Takže bolo jedno že si Yumiko myslela že toto celé bola samovražda... nemala v skutočnosti na výber.
Nebola ešte uplne v poriadku, stále sa červenala a musela niekoľko krát otvoriť ústa kým z nich vyšli slová. U-u-um... ja... to... som... hľadala techniky čo by som sa chcela naučiť. povedala, vytiahla zvitok a podala ho senseiovi. V skutočnosti, jej rodina ziskavala rôzne zvitky z rôznych častí sveta už nejakú dobu, odkedy sa rozbehol celý tento plán s Yumikinym Rinneganom. A táto technika jej padla do oka... nebola vyslovene ľahká, ale páčila sa jej z jednoduchého dôvodu...

Hikumo-sensei

Hikumo se musel zamyslet. Hibiki netušil, co za techniku by se chtěl naučit, Taiyō chtěla z OP techniky udělat Cčko, což bude trochu složitější no a Yumiko byla furt...ne tak nebyla, přešla k němu se svitkem. Sensei si svitek převzal a prohlédl. Při tom nad tím pozvedl překvapeně jedno obočí a pousmál se. Jo, tahle technika mu k Yumiko seděla. Avšak...připomnělo to senseiovi jednu věc. Podíval se na své studenty. Nejprve na Hibikiho. "Něco se pro tebe najde. Vlastně už teď mě napadlo, jak bys mohl zatopit svým protivníkům." odvětil mu a pohledem přešel k Taiyō. "Ano, znám tu techniku a ovládám jí. Sice ne na takové úrovni jako Uchiha Itachi, ale ano. A mohl bych tě to naučit jako Cčko, akorát ti to v momentálním stavu vydrží tak minutu a zabere to jen na jednu osobu." odpověděl i jí a nakonec se podíval na Yumiko. "A pokud jde o tebe..." začal a vytáhl z kapsy tři papírky. Jeden podal Yumiko. "Zkus do toho pustit trochu své chakry. A vy dva taky, aby vám to nebylo líto. Hibiki už asi ví, o co jde, ale tak nevadí." pronesl a i Taiyō a Hibikimu podal papírek. Ano, byly to chakra papírky na určení podstaty.

Hatake Hibiki

"Super!" pronesl jen nadšeně, když už mu Sensei řekl, že pro něj má nějaký nápad. Už si v hlavě představoval, jak při chuuninských zkouškách zapálí celou zkušebnu, všechny porazí a pak si ho konečně všimne Hinami..!
No, ale první se to musel naučit, a fakt se nemohl dočkat. A pořád tam mělo být to překvapení! Hibiki byl strojvedoucím vlastního hypetrainu, a ten letěl jak TGV Francií. Pak sensei vytáhl papírky, a Hibiki hned poznal, o co gou. Chytil papírek s jasným výrazem, a ten mu v ruce vzplál a za chvilku z něj nebylo nic. To věděl, že se tohle stane. Vědoucně se usmál na spolubojovníky. Byl zvědavý, s čím přijdou ony.

Taiyō Kurama

Taiyō měla za to, že uvede senseie do rozpaků, a že jí bude chtít naučit něco jiného. Věděla, že toho chce moc, ale prostě jí to nedalo. O to víc jí spadla pusa, když sensei řekl, že to zná, umí a hlavně, že to Taiyō naučí. S otevřenou pusou si dokonce brala od senseie papír. S papírem v ruce se pak hrozně rozkašlala, protože jí do pusy vlétla moucha.
"Ehh. Ehh. Ehh. Ehhh." úplně jí zaskočilo a nemohla se honem honem nadechnout. Barva obličeje postupně přecházela z červené do tmavších odstínů modré.

Sonozaki Yumiko

U-um... pozrela prekvapene keď jej sensei podal papierik. Úprimne vlastne ani nevedela čo to je zač a načo to je... ale tak keď sensei chcel chakru, tak mu dala chakru... I keď na cvičenie v ovládaní chakry toto vyzeralo fakt priliš ľahké...
Hibiki začal prvý a jeho papierik začal horieť. He...? pozrela prekvapene. Ale nestihla nad tým premýšľať... Keďźe počula nejaké veľmi podozrivé kašľanie. Neochotne sa otočila... po tom ako ju Taiyo objala tak sa na ňu Yumiko bála aj pozrieť... ale vyzeralo to celkom vážne... ona sa... dusila? H-h-hee?!
Začalo sa tu diať nejak moc vecí naraz a Yumiko prestavala stíhať... Sensei chcel zvláštne cvičenie s papierikmi, Hibiki si tu robil smrteľného nepriateľa zo Smokey Beara a jej nová týmová partnerka tu začala umierať. Z-zachráňte ju niekto preboha! povedala vyplašene. Sama sa do toho veľmi nemala... po tom ako ju predtým Taiyo napadla svojou priazňou, tak sa jej Yumiko priam bála.

Hikumo-sensei

Sensei se na Hibikiho usmál, když mu papírek v rukou shořel. Také si všiml překvapení Yumiko nad papírkem. "Jsou to papírky,pomocí kterých tady v Konoze určujeme hlavní elementární podstatu ninji. K té technice, co sis vybrala potřebuješ vodní element, proto chci zjistit, jestli ho máš." vysvětlil své studentce Hikumo, pak si všiml, že se jeho druhá studenta přímo dusí. Dokonce zmodrala. Přešel k ní a pohotově jí bacil po zádech, aby vykašlala tu mouchu, co jí vletěla do pusy, po její dávce překvapení. No a pak potkalo překvapení senseie, když viděl, co se dělo s papírkem Yumiko. Nejprve se zmuchlal, pak se rozpůlil, jedna půlka zvlhla, druhá začala hořet a nakonec se obě rozpadly na prah....ok...tohle ani sensei nečekal. "Hee...???" vypadlo z něj překvapeně. Pak se podrbal na hlavě. Tohle ještě neviděl. "No Yumiko...buď je ten papír vadnej a nebo se o podstatu chakry nemusíš už nikdy starat." pronesl pak. Zbývala už jen teď už nedusící se Taiyo a její papírek.

Taiyō Kurama

Taiyō byla zachráněna. A ta protivná moucha, která způsobila tolik potíží to přežila a teď si v klidu odlétala v dáli. Smrt všem mouchám. supěla v duchu Taiyō. "Děkuji." zaúpěla vděčně.
Když už tedy zase nabrala dech a do tváře správnou barvu, mohla se věnovat papírku. Vložila do něho svou chakru, ale nic se nedělo. "Asi nějakej rozbitej." pronesla zklamaně.

Hatake Hibiki

Všichni Heeekali, a on ani nebyl vyjímkou. Vlastně teďka vůbec nevěděl, co se dělo. Jo, jeho papír udělal úplně přesně to, co měl. No, jenomže.. Taiyō skoro umřela, a než se stačil Hibiki vzpamatovat, už byla zase v pořádku. V tu chvíli ale Yumiko předvedla.. co to sakra bylo.. a z papíru nezbylo nic. No, a papír Taiyō neudělal už vůbec nic. Hibiki tam stál s otevřenou pusou.
"Sensei koupil nějaký levný papíry.." napadlo ho pak, bylo to jasné. No, alespoň třeba šetřil víc na to Hibikiho překvapení! Každopádně, neříkal nic, a chtěl dostat vysvětlení.

Sonozaki Yumiko

Yumiko si vydýchla, keď Taiyo neumrela... síce prvý dojem z nej nebol zrovna najlepší, keďže sa jej teraz bála, ale nechcela aby umrela v prvých piatich minútach... to by ich tým bol už fakt prekliaty, jeden človek išiel pestovať tuříny a druhý človek by umrel... i keď na druhej strane, ak by sa rozhodlo že ich tým je prekliaty, tak by ho rozpustili a ona by nemusela byť ninjom... popravde to pestovanie tuřínov neznelo zas tak zle...
Ale prestala nad tým rozmýšľať a vrátila sa k papieriku, ktorý sensei už popísal... Wait, ale ak je to papierik na zistenie podstaty chakry, tak v mojom prípade... No a vtedy sa papierik rozpadol na 5 rôznych spôsobov. ... by sa malo stať niečo podobné... pomyslela si a po hlave jej stiekla anime kvapka. He... hehe... no asi nie no... povedala s nervóznym úsmevom. Úprimne, vedela aspoň približne čo Rinnegan dokáže a vedela, že ovladanie všetkých piatich podstat chakry patrí medzi to, takže to zas také veľké prekvapenie ako pre ostatných nebolo. Skôr sa bála reakcie ostatných... už aj sensei vyzeral prekvapene, a to nebolo dobre... nerada priťahovala pozornosť. Rýchlo dala ruky do vreciek a odvrátila pohľad.
Neuniklo jej ale, že Taiyin papierik nespravil absolutne nič... Nevedela, či to je len kvôli tomu že bola tak vyvedená z miery kvôli tomu že skoro umrela... ale doteraz si myslela že každý má aspoň nejakú preferovaný element, či už to využije alebo nie. Ale sama si nebola istá... možno Taiyo bola výnimka. A predsa len, po tom čo predviedla s papierikom ona, nemala právo kritizovať ostatných.

Hikumo-sensei

Takže tu měl oheň, všechno a nic....no...to bylo rozhodně zajímavé a překvapující. "Asi bych měl přestat nakupovat v Knoflaundu." zamumlal si pro sebe a vzal si od Taiyo papírek a zkusil do něj pustiti svojí chakru. No a zmuchlal se jako obvykle. Což jen dokazovalo, jak tohle bylo zvláštní. "Mně přijde v pořádku...zvláštní." pronesl sensei a vytáhl z kapsy další, který Taiyo podal. "Na, můžeš to pak zkoušet třeba doma. Někdy se stane, že to člověku trvá." dodal. 
"Tak...a teď tedy začneme s vaším tréninkem." pronesl a složil pečeť. "Kage Bunshin no jutsu." řekl u toho a najednou tam stáli senseiové tři, takže měl každý z vás svého tréninkového partnera. Každý z nich na jednoho z vás mávl, aby šel za ním.

Sensei Yumiko

Sensei nebo jeho klon, kdo ví, dovedl Yumiko k řece. Byla to ta samá, na které trénovali chození po vodě. "Povím ti to upřímně, Yumiko. Vybrala sis poměrně složitou techniku, co se ovládání chakry týče, nemluvě o její spotřebě. Ale i tak tě to naučím." začal a usmál se. "Ze všeho nejdříve se musíš naučit rozmístit chakru do celého těla a vypouštět jí při tom kolem sebe. Je to jako chození po vodě, jen se nesoustředíš jen na nohy, ale na celé tělo. Zkus to." pronesl a zaktivoval si sharingan. 

Sensei Hibikiho

Hibikiho sensei zůstal na místě, tudíž se s Hibikim nikam nestěhoval. "Fajn. Než začneme z tou technikou, co jsem si pro tebe vymyslel, přijde čas na to překvapení." pronesl a usmál se. Z brašničky vytáhl svitek, který rozvinul a pomocí pečeti z něj dostal mnohem větší, ten pak podal Hibikimu. Ten když svitek rozvinul, uviděl...no byl skoro prázdný, až na tři jména a otisky prstů...vše krví..creepy. Ta jména přesně v pořadí od nejnovějšího po nejstarší byla Kagami Hikumo, Hatake Tamura, Hatake Kakashi. "Tvůj otec mi ho odkázal do péče, než budeš dost starý, abys to zvládl sám." ozval se sensei po chvíli, kterou Hibikimu dal, aby si srovnal v hlavě, co právě četl a co drží v ruce.

Sensei Taiyo

Taiyoa její sensei nebo senseiův klon popošli jen tak daleko, aby byli z dohledu ostatních. Skončili tak na kraji lesa. "Technika, kterou sis vybrala, tkví v používání prstu jako média. Dívej." řekl a pomalu zvedal prst pravé ruky, jako by chtěl na Taiyo ukázat prstem. Jak se tak dívala na ten prst, ucítila, jak se zvedl vítr a kolem ní se rozvířil vzduch spolu s popadaným listím. Taiyo došlo, že to pravděpodobně bude už genjutsu.

Taiyō Kurama

Taiyō si od senseie vzala další papírek a schovala si ho do brašničky, aby dle instrukcí mohla trénovat doma. Doufala, že když její papírek nic neudělal, neznamená, že je s ní něco špatně. Sensei byl totiž hodně překvapený, takže těžko říct.
To už měla ale jít za klonem/neklonem senseie až došli na kraj lesa. Ještě naposledy se rozhlédla po ostatních a pak už se věnovala jenom senseiovi. Sledovala prst. A jak ho tak sledovala, tak se změnilo počasí. V tom si však uvědomila, že to není jen tak. "Waaau. To je úžasné. Jste fakt machr." vypado z Taiyō a myslela to vážně.

Hatake Hibiki

Hibiki věděl přesně, co to je hned, jak to sensei vytáhl. Bylo to něco, o čem ani nesnil, že by se mu v blízké době povedlo dostat pod ruku. Bude mít vlastní Kuchiyose! Nemohl se dočkat, až se dozví...
.. v tu chvíli otevřel pergamen, a viděl jména. Ta jména.
To, že tam bylo jméno senseiovo ho nepřekvapilo. To, že tam bylo jméno jeho otce.. nad tím už ustrnul. Jeho otce, kterého znal tak málo, a přesto.. a přesto pro něm byl celým tím vzorem, co kdy shinobi potřeboval. A pak tam bylo jméno Hatake Kakashiho. Právě za něj byl klan nejznámější, on sám se stal přeci Hokagem.
Všechna ta jména tam byla jména pro Hibikiho strašně důležitých lidí. Opatrně si kousnul do prstu, aby ze sebe dostal krev, potiskl tam, kde mělo být potištěno, a opatrně, aby to vypadalo dobře, se podepsal. Jeho jméno, ač tak malé ve významu, tam stálo napsáno stejně jasně, jako jména jeho vzorů.
Když dokonal, co měl, otočil se na senseie. Měl pro něj otázky, ale nechá si je na později. Teď byl trénink. A on se postará o to, aby jeho jméno znamenalo stejně moc, jako jeho předchůdců na tom papíře.
"Kuchiyose no jutsu!" pronesl pak, jak znal ze svého náhradního domova a s napjetím čekal, co se před jeho očima objeví.

Sonozaki Yumiko

Pozerala ako sa sensei rozložil na niekoľkých senseiov... Huh... takže vie aj toto.
Išla teda za svojim senseiom k rieke. Hneď sa citila o niečo lepšie, keď bolo okolo nej menej ľudí... ale na druhej strane bola sama so senseiom... to bolo ešte horšie! Ale teraz nebol čas na nepodstatné veci... bol čas tréningu. Túto techniku sa fakt chcela naučiť... už len preto, že si mnohokrát priala aby mohla zmiznúť v trápnych situáciach... ale to že táto technika je náročná jej veľmi na odvahe nepridávalo. Popravde, mala chuť to vzdať už len keď počula tie slová. Prehltla. No... um... ja... sa pokúsim... povedala nesmelo. Spojila svoje dlane, zavrela oči a sústredila sa... Chakru v sebe cítila, teraz ju už len nasmerovať na celé telo...

Sensei Taiyo

Vír listí zmizel a ani sensei už nestál na stejném místě, teď stál před Taiyo. Ťukl jí totiž do čela, aby jí z genjutsu dostal. "Díky." usmál se na ní, když o něm řekla, že je machr. "Takže, pochytila jsi z té ukázky něco?" zeptal se jí.


Sensei Hibikiho

Sensei měl dneska nějaký překvapivý den. Čekal, že to bude muset Hibikimu vysvětlit, že ho zavalí spoustou otázek a on se hned kousal a krvácel a vyvolával...no tohle...sensei tu snad ani nemusel bejt. No a tak Hibiki vyvolával. Objevil se obláček kouře a na zemi před Hibikim se objevila jen modrá vestička se symbolem strašáka. "Gratuluji, právě jsi někoho svlékl. Zkus do toho dát víc chakry a soustředit se." poradil mu. 


Sensei Yumiko

Sensei Yumiko skenoval sharinganem. Ta zatím rozmisťovala chakru do celého těla a celkem jí to šlo. Trvalo to nějakou tu chvilku, ale nakonec to zvládla. "Dobře, jen tak dál. Teď se pokus tu chakru napustit svou vodní chakrou. Zkus myslet na to jak se tvá chakra mění na vodu. Při tom ale nezapomínej stále chakru udržovat kolem svého těla." poradil jí sensei a dál jí skenoval.

Hatake Hibiki

Hibikimu stekla anime kapička po hlavě. Asi trochu selhal. "Hehe, chudák, eh." pronesl a zachechtal se, ale moc do smáchu mu nebylo. Zase jednou pořádně selhal.
Zhluboka se nadechl. Tohle ho už štvalo, nebýt schopen pracovat tak, jak bylo potřeba. A přitom se snažil, jak jen to šlo. Nojo, pokud číslo dva. Ať je na něj hrdý táta. A aby se za něj nemusel stydět Kakashi.
Protentokrát si dal načas. Chvilku s rukama u sebe pod bradou soustředil chakru tak jak uměl, aby jí bylo co nejvíc. Až po nějaké minutě či dvou se znovu dal do pohybu. Udělal vše, jak to viděl v místě, kterému drze říkal domov.
"Kuchiyose no jutsu!" zahučel znova, ale už se mu to dostalo do hlavy. Už očekával další těžké selhání.

Taiyō Kurama

Taiyō si instinktivně začala třít čelo v místech, kde jí sensei ťuknul. "Nooo." začala Taiyō přemýšlet nahlas. "Nemusela jsem se Vám podívat ani do očí. Stačilo zahlédnout pouze Váš prst a pak už jste uvnitř genjutsu mohl dělat, co jste chtěl." řekla na jeden nádech. "Ale to jsem si dokázala i přečíst v knihách. Ale vůbec jsem nepostřehla, jak jste genjutsu vyvolal." přiznala po chvíli.

Sonozaki Yumiko

Kh... Evidentne jej to šlo lepšie ako pôvodne čakala, ale... teraz pravdepodobne začína tá ťažká časť. Toto bolo po prvý krát čo sa bude pokúšať ovládať svoju elementárnu chakru... a keďže ich mala 5, tak to nebude jednoduché... čo ak sa spletie a zapáli si celé telo alebo niečo? Snažila sa na to nemyslieť...
Hm... voda... voda... čo symbolizuje voda? Pokoj... ale aj hnev... to mi nepomohlo... uuh... ... ako to hovoril Rock Lee v tom filme? Buď ako voda... voda sa prispôsobuje... niečo také... Snažila sa spomenúť si na scénu z toho filmu... Vyčisti svoju myseľ... buď bez formy, bez tvaru... ak vodu naleješ do pohára, voda sa stane pohárom... ak ju naleješ do fľašky, stane sa fľaškou... Voda môže tiecť pokojne, alebo môže rozbiť čokoľvek, čo jej stojí v ceste. spomenula si, aspoň približne. Zhlboka sa nadýchla a vydýchla. Buď voda. Buď bez formy a bez tvaru. opakovala si v hlave a predstavovala si, ako sa jej chakra mení na vodu, nadobúda tvar Yumikinho tela a pokojne prúdi po jej povrchu.

Sensei Hibikiho

Hibiki to tedy zkusil znovu. Zase se objevil obláček kouře a tentokrát...z něj bylo slyšet jakési kňourání. Když se kouř rozplynul válelo se před Hibikim malé štěně. "No...i to je pokrok. Už je to alespoň živé. Ještě to ale stále není ono. To, co přivoláš, závisí na velikosti a koncentraci chakry, kterou do toho vložíš." vysvětlil sensei.

Sensei Taiyo

Sensei přikývl na to, co Taiyo řekla. "Existuje více druhů genjutsu. U jednoho se musíš soupeře dotknout, u jiného se ti musí dívat do očí, to se týká hlavně sharinganu, jiné se zase vyvolává zvukem či čichem. Všechno je to ale stále o tom, dostat do nepřítele vlastní chakru a ovládat jí. V tomhle případě nahromadíš chakru do svého prstu a pak jí najednou vypustíš na nepřítele. Vytvoří to jakoby takový kratičký nepostřehnutelný záblesk. Nepřítel se tak chytí do genjutsu ani neví jak. Pak se ale stále musíš na tu vypuštěnou chakru soustředit, abys genjutsu udržela a mohla měnit." vysvětlil, jak to asi tak nějak funguje.
(díky Mikovi za to, že mi to pomohl dát dohromady.)

Sensei Yumiko

Yumiko se dařilo.Opravdu napouštěla svou chakru elementární podstatou a kolem ní se tak tvořila voda. Sice jí to nějakou dobu trvalo, než se vůbec začalo něco dít, ale nakonec se přeci jen něco stalo. Yumiko to sice s těma zavřenýma očima neviděla, ale sensei viděl. "Sice jsi zmizela, ale jen z půlky. Přestala jsi dodávat chakru do spodní půlky těla." poznamenal.

Hatake Hibiki

Alespoň to bylo velmi roztomilé, ale do boje mu to nepomůže. Trochu smutně se na štěňátko koukal. Už chtěl začít nadávat, ale uvědomil si, že ten prcek si to nezaslouží. Lehce se usmál, podrbal ho za ušima a pohladil, a pak ho poslal zpátky. On si jeho zlobu nezasloužil, on za to nemohl.
"Nevím, jestli vůbec dokážu víc, sensei...." pronesl Hibiki s něčím, co bylo směsicí smutku i zloby. "Dal jsem do toho, co jsem měl..já nevím." pronesl ještě, a když tam tak klečel kde bylo předtím štěně, zaryl prstem do hlíny.
Co by si o něm asi mysleli jeho rodiče, které skoro nepoznal, Kakashi, jeho předek, co něco znamenal, co si o něm asi myslí sám sensei.
Hibiki nakreslil do hlíny znamení klanu Hatake.

Taiyō Kurama

Taiyō senseie pozorně poslouchala. Chvíli měla i nutkání vyndat si zápasník a vše si do něho slovo od slova zapsat, ale neměla tu proklatou tužku. "Ouuu. Aha." přikývla. "Takhle jak o tom mluvíte, tak se to zdá být lehké, ale asi nebude." zavrtěla Taiyō ztrápeně hlavou. A pokud to tu teď Taiyō nezvládne správně, tak jí doma bude čekat o to horší trénink. A ještě až řekne doma to o těch zkouškách, no jéjé. Čím dál tím lepší. Ale teď se musela soustředit.
Zase se rozhlédla po těch dvou. Hibiki tam měl pejska a Yumiko z půlky zmizela. Nebyla si jistá, jestli se do tohoto týmu vůbec hodí. Jestli by tu neměli mít někoho lepšího. Když se však podívala zpět na senseie, opět měla ten usměvavý výraz v obličeji. "Mohu to tedy zkusit?" zeptala se energeticky.