Cvičiště týmu 7

[npc_name=akitoshi]Uchiha Akitoshi[/npc_name]

Akitoshi se trochu ušklíbl, když dívka začala uhýbat jeho technice a dobře to kombinovala se svým vodním vězením. Klon v kouli zatím pufl, nebylo potřeba ho zbytečně udržovat ve zhmotněné podobě. Pravda, Akitoshi měl v záloze pár technik, které by mohl použít i přes klon uvězněný, ale to teď nebylo potřeba. Místo toho sledoval jak proti němu dívka běžela. V ruce se mu mihlo několik shurikenů, které proti ní mrskl, zatímco se začal znovu nadechovat. Vzhledem k tomu, že tak začínala většina jeho ohnivých technik, mohla dívka očekávat, že to bude zase něco dalšího. Však jí učil, aby si zapamatovala zvyky svých protivníků. Jenže místo toho vyfoukl pouhý vzduch zformovaný do útočného paprsku, který by nejspíše prořízl i ocel. A mířil jím přímo na hlavu Hoshi.
A aby toho nebylo málo, začal skládat nějaké další pečetě. Bylo bezpečné se teď k němu přibližovat? Jen Hoshi věděla, co mohla riskovat.

[hoshi_jmeno]

Hoshi cítila, že se konzistence jejího vězení v běhu změnila a periferním viděním si zkontrolovala, že to bylo kvůli tomu, že Akitoshi klona odvolal. Byla to důležitá informace, hned v ten moment totiž šlo vidět, že kraje koule jaksi 'povolily'. Nebyly tak pevné a hladké, spíše vodnaté a pohyblivé. Nebyl důvod se na vězení momentálně tolik soustředit, minimálně dokud nevymyslí, jak do něj dostat pravého Akitoshiho a do té doby je to jen zbytečná ztráta chakry. Běžela proti němu s tím, že si myslela, že ví přesně, co od něj očekávat. Ne, nebyla tak naivní, aby čekala ohnivé koule. Věděla, že má očekávat neočekavatelné.
Shurikeny očividně byly jen distrakce od techniky, kterou chystal. I tak je ale Hoshi zachytila svou zvodnatěnou rukou a doufala, že je bude moct použít zpět stejně jako proti jeho klonu. Veškeré její myšlenky ale byly přerušeny následující Akitoshiho technikou, kterou předtím ještě určitě neviděla. Měla jen zlomek času reagovat, než přijde o hlavu a proto udělala tu jedinou, docela improvizanou věc, která ji v ten moment napadla. Naschvál s sebou hodila dozadu, což by ji měla získat drahocené milivteřiny času, než jí paprsek propálí díru v obličeji. Tentokrát se úplně celá slila s vodní koulí, takže na moment před Akitoshim stála jen vznášející se vodní koule. Hoshi si sama nebyla jistá, že to vyjde, ale... ale vyšlo to. Teď ale nebyl čas z toho mít radost. Paprsek zasáhnul vězení a belký kus z něho se prostě vypařil, ale to nebylo nic, co by nemohla opravit. Větší starost měla z jeho techniky. Najednou se její tělo vynořilo ve spodní částí koule, přikrčená k zemi. Během mrknutí oka byla zase celá, kromě vlasů, které držely to, co z koule zbylo. Během dalšího mrknutí oka byla koule už zase vcelku, ale současně se Hoshi zase přikrčená rozběhnula k němu a poslala k jeho rukám jeho shurikeny zpět, doufajíc že si koupí dost času, který bude muset využít k zablokování jejího útoku a ne dokončení techniky.

[npc_name=akitoshi]Uchiha Akitoshi[/npc_name]

Akitoshi se pobaveně usmíval, když viděl jak se Hoshi různě přelívala ve vodu a podobně. Byla to opravdu užitečná schopnost, když měl člověk dost chakry, aby se pak dokázal dostat do normální podoby. Hoshi slitá s koulí byla sice zajímavá věc, ale v boji ne příliš praktická, pokud by se nepřeměnila na něco více útočnějšího.
U Akitoshiho nebylo potřeba mrkat, jeho sharingan registroval jakoukoliv změnu, zatímco se připravoval na její protiútok. Shurikeny tak jednodušše odrazil dalšími shurikeny, avšak nebylo to tak jednoduché. Byl to Uchiha, shurikenjutsu měl v krvi a tak se dalo čekat, že to mělo nějaký háček. Shurikeny se totiž cinknuly o sebe a dva teď letěli Hoshi do zad.
Do toho všeho ještě Akitoshi plácl rukou do země. [rec=akitoshi]"Kuchiyose no jutsu!"[/rec] zvolal a proti Hoshi se začalo plazit několik dvoumetrových hadů černé barvy.

[hoshi_jmeno]

Samozřejmě, že nebude tak snadné se k němu dostat, s tím snad ani lehce naivní Hoshi nepočítala. Jen si ani ve snu nedokázala představit, jaké překážky jí Akitoshi dá do cesty. Když se za ní ozvalo cinknutí shurikenů, nebyl čas se zastavovat a zjišťovat, co se děje. Než by se tak stalo, mohla už být mrtvá. Místo toho najednou bez varování prudce změnila směr běhu, což mělo efekt toho, že se za ní bublina divoce miknula a cokoliv, co by útočilo na její záda by muselo projít skrze ní. Shurikeny byly neškodně vodou pohlceny a teď jen tak uvnitř plavaly. Reálný problém byl ale jinde. A to na zemi, před Hoshi. Ve formě hadů.
Hoshi sice proti hadům nic neměla, spíše naopak, ale když se proti vám valí takové dvoumetrové klubko hadů. Nechtěla sice plýtvat zbytečně chakrou, ale neměla pocit, že by se vyplatilo s nimi bojovat. Ztratila by tím moc času a dala Akitoshimu prostor pro další manévry. S hlubokým nadechnutím se rozběhnula proti hadům. Oku jejiho učitele rozhodně nemohla uniknout drobná změna v držení vodní koule. Ta teď nebyla jen nehybně zvodnatěnými vlasy držena, ale vlasy se od ní postupně odlepovaly a přilepovaly, zatímco s ní lehce roztáčeli. Hoshi nabrala co největší rychlost v omezeném prostoru, který měla k dispozici. Těsně před hady s sebou zase mrsknula dozadu zmizela zvodnatěná ve vodním vězení. Díky rotacím, které dělala svými vlasy a rychlosti, kterou nabrala... prostě přes hady přejela. A pak že tvar koule nebyl v boji k ničemu. Hned za hady se znovu zhmotnila a hodila po Akitoshim zpět jeho shurikeny, zatímco doběhnula přímo k němu. Věděla, že pokud má mít šanci na úspěch, musí s ním bojovat na blízko, kde může využít svoje nintaijutsu. Narozdíl od něj nemohla pomocí ohně bojovat na střední vzdálenost. Těsně před Akitoshim s sebou smyknula Hoshi k zemi, ve snaze mu podkopnout nohy.

[npc_name=akitoshi]Uchiha Akitoshi[/npc_name]

Akitoshi sledoval celé divadlo, které tu Hoshi předváděla. Každému asi bylo jasné, že zrovna Akitoshi byl jednou z postav, kterého nešlo porazit ve stavu ve kterém geninové zrovna byli. Ale od toho tu vlastně ani nebyl. Měl učit a jak se zdálo, to se mu tady dost povedlo. Hoshi se začala mnohem rychleji přizpůsobovat k boji a to bylo to hlavní oč mu šlo. Takže když se mu pokusila podkopnout nohy, sám vyskočil do vzduchu a se šplouchnutím skončil uvnitř jejího vodního vězení. Zaplul tam prostě naschvál, aby schválil výsledky jejího tréninku.
Nastala dramatická chvilka, Akitoshi polykal andělíčky, Hoshi ho držela v šachu. Takhle to nechal asi půl minuty a pokud ho dívka sama nepropustila, jeho sharingan se opět roztočil a jeho tělo začalo generovat chakru kolem sebe. A nebylo jí zrovna málo, rozhodně ne něco, co by mohla udržet C-čková technika. Po chvíli ta všechna chakra vybuchla do svého okolí a dívka mohla zachytit náznak žeber kolem jeho těla. Celá ta síla jí musela odmrštit několik desítek metrů.

[hoshi_jmeno]

Nebylo to tak, že by Hoshi čekala, že by se Akitoshi nechal podkopnout. Spíše jen doufala, že ho trochu zaměstná, než sama vymyslí, co vlastně bude dělat. Co však rozhodně nečekala bylo to, že se dobrovolně ponoří do jejího vězení. Na krátký moment ji to překvapilo, ale pak se pobaveně usmála a rychle se mrknula přes rameno, aby viděla, co měl její učitel v plánu uvnitř udělal. [myslenky=hoshi]"Nějakým divným zvráceným způsobem je tenhle souboj zábava."[/myslenky] ještě ale neměla zdaleka vyhráno. Bedlivě pozorovala muže ve svém vězení a čekala na jakýkoliv pohyb nebo posunek, který by naznačil, jaký bude jeho další krok. A nemusela čekat dlouho.
Když se Akitoshimu roztočil Sharingan v očích a začal okolo sebe generovat chakru, neměla Hoshi dost času přemýšlet a reagovat. A tak udělala jen to druhé. Konečky jejich vlasů se najednou zase zhmotnily a tím se od ní vodní koule odlepila. To mělo za efekt samozřejmě rozpadnutí její techniky, voda se neškodně rozplácnula okolo Akitoshiho do země. V ten moment ale dívce přišlo bezpečnější techniku zrušit, stejně by proti takovému množství chakry neobstála. [myslenky=hoshi]"Jeho úroveň chakry je úplně jinde..."[/myslenky] překvapeně na svého učitele vykulila oči, nasucho polknula a v poslední moment zkřížila aspoň svoje ruce před obličejem. Věděla, že odmrštení se nemůže vyhnout, ale taky dost dobře věděla, že jejím velkým plus je fakt, že kromě nárazu se ničeho jiného bát nemusí. A tak na zem dopadla v jiném stavu než ve kterém byla odhozena, a to v kapalném. Rychle udělala kotoul do zadu, při kterém se zhmotnila a narovnala se, aby si Akitoshiho změřila pohledem. Měla takový... nepříjemný pocit, že to co v následující moment uvidí, se jí nebude líbit.

[npc_name=akitoshi]Uchiha Akitoshi[/npc_name][npc_name=shirazu]Itto Shirazu[/npc_name]

Nebude líbit? V další okamžitě se ozvalo veselé tleskání z okraje cvičiště. [rec=shirazu]"Nádherné představení,"[/rec] ozval se Shirazu, zatímco Akitoshi uklidnil svojí chakru a jeho oči opět zčernaly. [rec=shirazu]"Jen ten poslední krok asi nebyl nutný, Akitoshi-dono. Takový nával chakry by neustála polovička našich Joninů."[/rec] [rec=akitoshi]"Byla to poslední část lekce. Vždy musí počítat s tím, že protivník může být i přes veškerou snahu silnější. Ale to jí nezakazuje být mazanější,"[/rec] odpověděl Akitoshi poměrně unaveně. Jako kdyby mu ta pouhá ukázka vzala dost sil.
[rec=akitoshi]"Myslím, že vám jí můžu vrátit. Naučil jsem jí sice jen jednu techniku, ale získala trochu zkušeností v boji. Myslím, že příště bude uvažovat jinak,"[/rec] pokračoval dál klidným tónem, zatímco Shirazu nadšeně pokyvoval hlavou. Už se na svojí žačku těšil. [rec=akitoshi]"A dávejte si pozor,"[/rec] upozornil je ještě, zatímco se vydal k Hoshi, které udělal přátelské pac pac do vlasů. [rec=akitoshi]"Příště až se uvidíme, tak to pojmeme více přátelsky a nebudeme si jen usilovat o krk, ano?"[/rec] nabídl jí s úsměvem.

[hoshi_jmeno]

Nikdo rozhodně nemohl Hoshi soudit za to, že od Akitoshiho čekala to nejhorší. A pokud ano, tak ho asi daný člověk pořádně nepoznal. Takže až do posledního momentu stála Hoshi na místě, pohotový postoj s jednou nohou posunutou lehce dozadu, ruce před obličejem a hlavě bystré oči, které rychle létaly pohledem po celé scéně před ní. Když ale zaslechla známý hlas, celý tento postoj instantně odpadl, její očka se nadšeně rozzářila a rty se roztáhly do širokého úsměvu, který krásně ukazoval její špičaté zoubky.
[rec=hoshi]"Itto-sensei!"[/rec] otočila se nadšeně na patě a vystřelila ke kraji cvičiště, kde se její učitel nacházel. Konverzaci mezi nimi sice zachytila, ale byla ji docela ukradená. Ale kdyby měla s někým souhlasit, byl by to asi překvapivě Akitoshi. Ani nepřítel se nebude držet zkrátka, protože je Hoshi jen Genin. A ona byla naprosto odhodlaná, že už nenechá někoho po jejím boku jen tak utržit takové zranění jako Shirazu naposledy. [rec=hoshi]"To je v pořádku, Akitoshi-sama mne naučil vždy čekat to nejhorší."[/rec] přeci jen něco pobaveně dodala. Pak se zase otočila na Akitoshiho, přeci jen by bylo více než neslušné mu pořádně nepoděkovat. Prudce, ale hluboce se mu uklonila. [rec=hoshi]"Děkuji mockrát za všechno!"[/rec] a stejně prudce se zase narovnala. její oči naprosto hořely novou vlnou odhodlání. [rec=hoshi]"I za těch pár dní jsem se od vás toho strašně moc naučila."[/rec] po jeho pat-patu nespokojeně srazila obočí k sobě, ale nebylo to kvůli onomu gestu. [rec=hoshi]"Jen za předpokladu, že to přátelské setkání zakončíme odvetou. Jednou vás porazím!"[/rec] a tak Hoshi získala svého prvního rivala na velice... neobvyklém místě. Který Genin měl tolik elánu, aby si udělal rivala ze samotného Akitoshiho?
Hoshi se prudce otočila zpět na Shirazuho a nadšeně kolem něj začala poskakovat, zatímco ho zasypala otázkami. [rec=hoshi]"Itto-sensei, Itto-sense! Co nás teď čeká? Chcete vidět, jakou techniku jsem se naučila? Budeme zlepšovat moje léčitelské schopnosti? Naučíte mě konečně jak být senzorem?"[/rec]

[npc_name=shirazu]Itto Shirazu[/npc_name][npc_name=akitoshi]Uchiha Akitoshi[/npc_name]

[rec=shirazu]"To je dobře,"[/rec] řekl s úsměvem Shirazu. Ono se v životě ninji vyplácelo čekat spíš to špatné než to dobré. Aspoň na misích. Akitoshi se zatím mírně uklonil Hoshi, také ho bavilo jí trénovat, byť tak krátký čas. [rec=akitoshi]"Jsem rád, že sis něco odnesla. A pokud budeš chtít, utkám se s tebou kdykoliv budeš chtít. Pokud se nebudeš držet zpět,"[/rec] vyzval jí spokojeně, byť se zdálo, že aspoň zatím to budou dost jednostranné souboje. Ale Hoshi tak měla cíl. Cíl, za kterým si mohla jít a ten jí dovolí se rozvíjet podle potřeby.
[rec=akitoshi]"Nyní se s vámi rozloučím, dávejte na sebe pozor, oba dva,"[/rec] [rec=shirazu]"Hai,"[/rec] řekl a Shirazu mu hned odpověděl. [rec=akitoshi]"Na shledanou,"[/rec] dodal, zatímco se začal rozpadat na vrány, které odletěly pryč. Protože proč neodejít ve velkém stylu.
Když byl Akitoshi pryč, mohl se Shirazu dostat k Hoshiným otázkám. Zamyšleně se přitom podrbal na bradě. [rec=shirazu]"Techniku si určitě rád prohlédnu, pak bych zašel někam na jídlo a řeknu ti, co za misi nás zase čeká. Tentokrát snad bez krystalového dramatu,"[/rec] řekl s úsměvem.

[hoshi_jmeno]

Její hruď se na hrdě napjala. Když nic jiného, tak jí tenhle trénink zvedl sebevědomí. Nikdo ji nemohl sebrat ten fakt, že s Akitoshiho pomocí vytvořila svou vlastní variaci na techniku, která s ní zůstane až do konce života. A poznatky které přitom získala budou určitě užitečné při dalším podobném tréninku. Cítila se ve své technice pohodlněji, pohotověji a hlavně pohyblivěji. Byla si jistá, že teď by boj s neznámou ženou v masce dopadl jinak. [rec=hoshi]"Proti vám nikdy."[/rec] odpověděla Akitoshimu vesele a sledovala nadšeně, jak se začal rozpadat na vrány. Velice nadšeně. Hoshi prostě měla slabost pro cool vypadající techniky. [rec=hoshi]"Na shledanou, Akitoshi-sama! Určitě se zase brzy uvidíme!"[/rec] vykřikla do vzduchu a začala nadšeně mávat na vrány, až dokud nezmizely z dohledu. Pak se zase prudce na patě otočila na svého senseie.
[rec=hoshi]"Hai!"[/rec] odpověděla mu nadšeně a dřív než by jí dal výzvu k tomu něco udělat se na konci jejich vlasů zformovala vodní koule. Na moment uvažovala, že by mrskla hlavou a pokusila se ho polapit, ale pak se zarazila s tím, že by to možná bylo přes čáru. A tak kolem něj začala jen nadšeně se svým vězením poskakovat, aby viděl, jak je s ním pohyblivá. [rec=hoshi]"Mám strašná hlad!"[/rec] zvolala najednou nadšeně. Trénink přeci jen vyžadoval hodně energie.

[npc_name=shirazu]Itto Shirazu[/npc_name]

Shirazu s údivem pohlédl na vodní bublinu, která šla nyní Hoshi z vlasů. [rec=shirazu]"Praktické,"[/rec] usoudil moudrým hlasem, zatímco do ní párkrát šťouchl prstem a pak do ní šoupl celou ruku. [rec=shirazu]"Ne jen z bojových důvodů,"[/rec] pokračoval mumlavě. [rec=shirazu]"Akitoshi-sama je vskutku nápaditý,"[/rec] řekl a vypadal, jak kdyby se mu nad hlavou rozsvítila žárovka.[rec=shirazu] "Začínám chápat, proč tě Aiko-sama zařadila k vybraným medikům,"[/rec] dodal zase, aniž by to zatím dávalo nějaký smysl. Evidentně měl v hlavě nějakou hrozně velkou myšlenku.
[rec=shirazu]"A co by sis dala?"[/rec] zeptal se jí, když zhasl mozek a začal myslet na jídlo.

[hoshi_jmeno]

Kdyby se Hoshi nadmula pýchou ještě o kousek více, asi by prasknula. Ale mohl jí to kdokoliv vyčítat? Opravdu tvrdě pracovala a slova chvály jejího senseie byla ta nejlepší odměna. Nechala ho si kouli ohmatat, zvenku i zevnitř, a pak jí opatrně rozpustila do země. [rec=hoshi]"Díky němu mám strašně moc nápadů, jak případně vytvářet další vlastní variance na techniky."[/rec] usmála se nadšeně. [rec=hoshi]"Příště už se vám nic nestane, Itto-san! Postarám se o to!"[/rec] ujistila ho odhodlaně. A pak na něj několikrát překvapeně zamrkala. Nechápala, co tím myslel. [rec=hoshi]"Hmmm, hmmm? O čem to mluvíte? Proč to udělala? To nebylo, protože jsem chtěla být medik?"[/rec] zvědavě kolem něj poskakovala. [rec=hoshi]"Sushi!"[/rec] odpověď bez kapky zaváhání.

[npc_name=shirazu]Itto Shirazu[/npc_name]

Shirazu si asi pomalu začal uvědomovat, že nedává moc smysl, takže začal vhodně pospojovávat svoje myšlenky. [rec=shirazu]"Tak samozřejmě, že to bylo i proti, že jsi byla medik. Ale teď jsem měl na mysli spíše tvé unikátní schopnosti. Třeba teď ta koule. Je tvořená tvojí chakrou a čistě teoreticky by nemusela být použitelná jen v boji, ale časem třeba i k léčení. Čímž by si získala neuvěřitelnou výhodu, protože by si měla stále volné ruce,"[/rec] vysvětlil jí Shirazu. Vypadalo to, že Konoha dokázala najít i jiný účel pro Hozukiho než jen topení lidí ve vlastním těle.
[rec=shirazu]"Tak jdeme!"[/rec] pronesl s úsměvem a vyrazil směrem do ulic Konohy.

>>> Ulice Konohy