Cvičiště týmu 7

Sonozaki Yumiko

Len si tak sedela na strome a pozerala sa na zem... čakala že z nej sensei pravdepodobne vylezie, keďže naposledy ho videla, že do nej vliezol.
Preto vážne, veľmi, ale skutočne nečakala, keď sa objavil zhora 2 centimetre od jej ksichtu.
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA, ÚCHYL!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! zakričala, tak, že to bolo počuť až do Suny, potom spravila niečo medzi spadnutím a odskočením dozadu a začala senseia vrhať všetko čo mala po ruke... kunaie, shurikeny, zvitky, Snickers... až konečne dopadla na zem priamo na zadok. Au au au au au... zvolala a vyhŕkli jej slzy do očí. Snažila sa rýchlo postaviť... takéto zneuctenie... Bola naštvaná.

Hatake Hibiki

I k Hibikimu se to všechno dostalo, hlavně pohled Kyoyi, a mírně přikývl an souhlas. Pravdou bylo, že když si všiml rolničky, trochu zaváhal. Pak ale znova zatřásl hlavou, aby to skryl, a rolničky si nevšímal. Musela to být past..
.. a to mínění ještě dotvrdil sensei, když Hibiki viděl, jak vyskočil na Yumiko. Bylo to od něj ošklivé, a Yumiko se viditelně pořádně vyděsila. Ale museli se držet nějakého plánu..snad Yumiko nezapomněla.
Hibiki rychle mrknul ma Kyoyu. Doufal, že se Kyoya nevydal za volnou rolničkou, pak pokývl, a pustil se dopředu.
Byl připraven na nějaké to svoje béčkové taijutsu!
A tak vyskočil na strom za senseiem, vzal to po stromě tak, jak se učil na akademii. "Opatrně, stálé množství chakry do nohou.." vzpomínal, mezitím co běžel směrem k senseiovi s úmyslem praštit ho do obličeje.

Kyoya

Kyoya si rolničky skutečně nevšímal. Sensei nikdy nebyl ve stavu, kdyby jí mohl ztratit omylem, takže jí tam musel nechat omylem a to znamenalo jen jedno - past, nebo rozptýlení. Místo toho ale zaregistroval až moc dobře, že sensei vyděsil něčím Yumiko. Kyoya seskočil ze svého stromu a vrhl se rychle k tomu, kde byla Yumiko. Bylo na čase ukázat senseiovi jeho taijutsu. Nebo spíše boj se zbraněmi. Snad ho Hibiki dostane na zem, protože Kyoya nerad bojoval ve výškách když nemusel zrovna. S kunaiem v každé ruce vyběhl po stromu a vrhl se na senseie, nedržel se zpět, chtěl ho prostě propíchnout...

Hikumo-sensei

Yumiko zakřičela jak na lesy a začala po něm házet všechno, co našla. Sensei tomu poctivě uhýbal a pak se na něj vrhli ti dva. Kyoya senseie propíchl a sensei uděla puf. Kagebunshin. No, ale jak byl zrovna v tom útoku, tak se srazil s Hibikim, který útočil také. A tak spolu ti dva spadli na zem. Než jste se vzpamatovali. Ze země vystřelila senseiova ruka, čapla Hibikiho za kotník a vtáhla do země. Budeme ale hodní a jen do úrovně podpaží. Sám sensei se pak vynořil o kus dál, přesněji u rolničky a v klidu jí ze země sebral a připevnil zpět k opasku. To znamenalo, že byla pravá. Takže jeden byl zaražen v zemi, druhej se válel na zemi a třetí se s bolavým zadkem zvedla ze země.

Kyoya

Sensei si z nich dělal legraci. Kyoya ale naštěstí stále svíral v ruce svoje kunaie... ty kunaie, na které namotal výbušné lístky. Ve chvíli, kdy se sensei sehnul, aby ze země sebral rolničku tak je hodil tak, aby oba dva vybuchly hned vedle něj - jeden nalevo a druhý napravo. Kyoya byl nezmar, nehodlal to zabalit jen proto, že padal do říčky, narážel do zdí a padal ze stromů. Tak trochu doufal, že třeba senseie vybuchl úplně, v tuhle chvíli by mu to zase tak moc nevadilo. Jen nechápal, jak se mohl sensei neustále vyhýbat jako sharinganu... to ho opravdu ovládal tak mizerně?

Hatake Hibiki

No, a tak ležel.. respektive doslova byl ležen, protože mu tak nějak nic jiného nezbývalo. Nestihl naprosto jakkoli zareagovat, dostal Kyoyou a už letěl k zemi.. A nejen k zemi, ale ani se znova nestačil jakkoli reagovat a už byl doslova - v zemi. A docela jako nevěděl, jak se z té země dostat ven.
"Yumiko..?" zeptal se trochu skuhravě. Nebyla daleko a mohla by mu třeba pomoci ven, aby se taky mohl přidat do bitky..

Sonozaki Yumiko

Well... ich plán zatiaľ nevychádzal moc dobre. Chvíľu sa rozhodovala či má naďalej útočiť na senseia, ale keby sa vrhla do explózii, tak by im asi moc nepomohla. Strhla sa, keď počula svoje meno. Hibiki chcel pomôcť...
No.. je v tomto boji oveľa dôležitejší než ja. pomyslela si, a tak sa rozhodla že mu pomôže zo zeme. Prišla k nemu. Natiahla ruku. A potom si uvedomila základnú chybu. Chybu, ktorá rozhodla celú túto situáciu. Chybu, ktorá narušila rovnováhu medzi životom a smrťou.
Musím ho chytiť za ruku a vytiahnuť... chytiť za ruku... za ruku... ruku... ozývalo sa jej v hlave. Začala cítiť ako ju páli tvár. Nikdy sa s žiadnym chlapcom za ruku nedržala!! Fakt mala obetovať pannenstvo svojej ruky... pre niekoho ako je Hibiki, s tým že si ani nebola istá, či ho vôbec dokáže vytiahnuť?! Rýchlo stiahla svoju ruku.
Um... um... uuh... To... ja... to ťa nezvládnem vytiahnuť. Musím ťa vyhrabať... Tak... um... len ostaň kde si... zamumlala tenkým hláskom zatiaľ čo jej pohľad smeroval niekam do lesa. Vytiahla kunai a začala vedľa neho hrabať hlinu pomocou toho kunaia...

Hikumo-sensei

O Hibikiho s Yumiko bylo postaráno...ti měli podle všeho až do setmění co dělat. Za to Kyoya po senseiovi mrsknul dva kunaie s výbušnými lístky, když se skláněl pro rolničku. Sensei zvedl hlavu, když uslyšel, jak to sviští vzduchem. Kyoya ani nestihl zaregistrovat, jaké to udělal tři pečetě. "Suiton: Mizurappa!" pronesl,dal si prsty levé ruky k ústům a vychrlil jeho směrem proud vody, který po cestě smetl i ty dva kunaie s výbušnými lítky. Ty sice bouchly, ale i tak se skrz kouř vyřítil proud vody a napálil to Kyoyovi do ksichtu. Neublížilo mu to, jen ho to spláchlo o kus dál.

Kyoya

A už zase ležel na zemi (počtvrté) a byl znovu mokrej (podruhé). Jeho přirozený optimismus se začínal vytrácet když se vyhrabal z bahna, ve kterém zůstal po senseiovu útoku. Jeho spolubojovníci byli zřejmě vyřezení z bitvy a on začínal být docela unavený a všechno ho bolelo. Místo aby se vzdal se ale začal smát. Pomalým krokem zamířil zpět k senseiovi. Jeho sharingan zmizel, už asi neměl dost energie aby ho udržel aktivovaný. Došel kousek blíž k senseiovi a hrábl do kapsy. "Něco vám upadlo, sensei..." řekl a ušklíbl se. Ozvalo se zacinkání, jak Kyoya vytáhl rolničku z kapsy a hodil jí senseiovi hezkým obloučkem. Samozřejmě, že to nebyla rolnička... byl to jen další výbušný lístek přeměněný pomocí jutsu. Doufal, že to zacinkání a následný hod odvede jeho pozornost, aby si nestihl zkontrolovat, že rolničku omylem nespláchl svým vodním jutsu. A pak přirozeně lístek vybuchl...

Hatake Hibiki

"Eeh.. Ty, Yumiko... já ti nevím." pronesl trochu překvapeně, když jeho spolubojovnice začala dloubat do země kunaiem. "No, ale díky." dodal ještě pohotově. Nechtěl jí nějak urazit nebo naštvat, když byla takhle plachá..
.. no, a tak nějak mu nezbývalo, než se pokusit dostat ven sám. Tak dělal právě to, zapřel se o ruce a pořádně zabral nahoru.

Sonozaki Yumiko

Yumiko ďalej hrabala. Prišlo jej nemožné vytiahnuť Hibikiho naraz keď bol v tej zemi tak zaseknutý... Chcelo to najprv povoliť tú hlinu okolo neho.
Skús hrabať na druhej strane... chce to trochu povoliť predtým než sa skúsiš vytiahnuť... povedala mu potichu ale s náznakom ráznosti.

Hikumo-sensei

Hibiki s Yumiko dál hrabali Hibikiho ze země. To, jak se snažil se vytáhnout, mu moc nepomáhalo, ale poznal, že na té straně, kde hrabala Yumiko, to trochu povolovalo, za to na té druhé to pevně drželo.
A teď ke Kyoyovi a jeho prohnanému ívl plánu. Sensei Kyoyu celou dobu pečlivě sledoval. Skoro jakoby se mu díval až do žaludku. Když se pak Kyoya začal smát, jen povytáhl jedno obočí. Pak si Kyoya sáhl do kapsy a vytáhl rolničku se slovy, jestli mu něco neupadlo. Senseiova levá ruka se dotkla místa, kde by měla být rolnička, avšak ona tam nebyla!!! Rychle se vykuleně podíval na místo s rolničkou a fakt tam nebyla, další rychlí pohled věnoval té, co na něj letěla. Že by tu fakt prohrál proti bandě dětí? Už chtěl tu rolničku chytit pravačkou a hele...zacinkala. I tenhle krátký signál mu stačil na tu, aby uskočil pořádný kus dozadu a falešná rolnička, co hodil Kyoya bouchla. "Tohle bylo podlý. Dobrá práce." pochválil Kyoyu Hikumo-sensei.

Hatake Hibiki

No, Hibiki jen tak nějak žárlivě pozoroval, jak Kyoya mohl bojovat hlava nehlava se senseiem. To bylo nepříjemné.
No, a pak ho Yumiko překvapila tím, že když se teď dala do rozkazování, jakoby přecijen v ní byl známky nějaké..smělosti? Každopádně, Hibiki byl rád, že to slyší, ale byl poměrně překvapen..
"Ja..jasně." dodal k tomu, zašklebil se, a začal hrabat na druhé straně, co mu síla stačila.

Sonozaki Yumiko

Primárne hrabala, ale zaregistrovala aj to, čo robili Kyoya so senseiom. A skoro to Kyoyovi vyšlo... Yumiko sa pristihla pri tom, ako Kyoyu mentálne podporovala. Pousmiala sa a pokračovala v hrabaní. Už to vyzeralo tak, že hlina okolo Hibikiho povoľuje... Už by to nemalo trvať dlho.

Kyoya

Kyoya proskočil výbuchem hned jak to bylo bezpečné a místo aby poslouchal senseiovi díky, tak z dýmu po výbuchu najednou vyletěla kama přímo proti jeho ruce, ve které svíral rolničku. Chtěl senseie zaměstnat aspoň na tak dlouho, aby mohla Yumiko vyhrabat Hibikiho ze země. To snad nemohlo tak dlouho trvat už.
Bohužel Kyoya už neměl žádný trik v záloze. Nezbývalo, než mu ukázat svoje úžasné schopnosti se zbraní. Hned jak vrhl kamu, tak vrhl i druhý konec, chtěl řetězem obmotat senseiovu ruku a zkusit ho donutit tu rolničku pustit dokud byl ještě překvapený. Překvapení byla jediná věc, kterou měl teď k dobru.

Hikumo-sensei

Hikumo čekal nějaký další podraz. Tenhle kluk byl totiž samá kulišárna. No a pak z toho dýmu vyletěla kama i s řetězem. Sensei moc dobře viděl, kam to letí. Hodil si rolničku do levé ruky. Pravačkou chytil kamu a její řetěz se mu namotal na ruku. Při tom pravačkou udělal takovou ty klasickou ninja pečeť, jak zvednete ukazovák a prostředníček aněco si zamumlal. Kyoya cítil, že se nemůže hýbat. Sensei si zatím v klidu rozmotal ten řetěz a pak si upevnil rlničku na její místo.
Hibiki s Yumiko už vyhrabali kolem Hibikiho pěkný důlek, tak už se mohl dostat ven, pokud pořádně zabere.

Hatake Hibiki

No, Hibiki se začal cítit už trošku..eh, no, že už by to snad mohlo být uvolněnější. A snad by to i mohlo povolit, kdyby začal pořádně tahat.. no, a tak byl čas právě na to. na pořádné tahání.
A tak se pořádně zapřel rukama, a začal tahat, co to dalo. Tahal, jak jen to šlo, a co mu síly stačily.. upřímně, původně se trochu bál, že sensei zaútočí na zranitelnou Yumiko, ale vypadalo to, že ho Kyoya zabavil tak nějak dostatečně. No, teď Hibiki tahal jak mohl, aby se k němu mohl připojit.

Kyoya

Kyoya cítil, že se nemůže hýbat. To ale neměnilo nic na tom, že jeho plán vyšel perfektně. Teda... ta část kde se nemohl hýbat byla... sub-optimal, ale jinak to vyšlo hezky. Sensei si mohl všimnout, že i na řetězu který měl bezpečně namotaný kolem ruky byly připletené 2 výbušné lístky... poslední, které měl Kyoya k dispozici. Vzhledem k tomu, že byl ale momentálně jen hezký totem, tak mu to nevadilo. Uhni tomuhle... pomyslel si.

Sonozaki Yumiko

Spoločnými silami sa im podarilo vykopať peknú dieru okolo Hibikiho... a vyzeralo to že Hibiki môže mať šancu sa odtiaľ konečne dostať. Yumiko ustúpila, aby mu dala priestor... stále nemala odvahu mu podávať ruku, a úprimne sa jej zdalo, že pomáha celkom dosť.
Boj Kyoyu a Senseia bol z tej diaľky trochu chaotický a dym okolo nich tomu nepomáhal. Bola teda radšej podvedome pripravená na prípadný senseiov útok, keďže Kyoya ho síce zamestnával, ale keby sensei chcel, mohol by na nich zaútočiť veľmi ľahko.

Hikumo-sensei

Rozmotával ten řetěz a uviděl výbušné lístky. Jen se na Kyoyu podíval stylem 'Jako vážně?'. Zahodil rolničku někam do křoví a vydal se ke Kyoyovi, který byl kousek od něj a stále se nemohl hýbat. Usmíval se a v očích měl poměrně šílený výraz(asi takhle, jen bez té krve a tak). To bylo děsivé. Udělal tak tři kroky a pak to bouchlo. Kyoyu postříkala červená tekutina a kolem byl kouř z výbuchu.
Hibiki se dostal ven z díry...v zemi.

Hatake Hibiki

Konečně se z té zatracené díry dostal ven! To bylo naprosto boží a sladké, a tak se konečně mohl přidat k boji! Chybělo už jen málo a..
Hibiki se zarazil.
"Ty, Yumiko, moc díky za pomoc, ale.. Co myslíš. Co máme dělat, kdyby náhodou, eh...umřel náš sensei a člen týmu?" zeptal se, a trochu vyděšeně se díval tím směrem.
Pak se ale rozhodl nechat tohohle, a zkusit zjistit, jestli je ještě někdo ve funkčním stavu. Rozeběhl se tím směrem.
"Kyoyo? Sensei?" hulákal po cestě. Doufal, že se mu někdo ozve..

Kyoya

Kyoya vykulil sharingan a oko, protože sensei vypadal, že se zbláznil. Snažil se namluvit si, že se nic tak hrozného nestalo, ale pak se ozvalo BLAH! a Kyoyu ohodilo něco červeného. Kyoyovi lehce zacukalo oko. Trochu nervozně se podíval kolem sebe, protože tohle vypadalo lehce znepokojivě. "Uhm..." řekl smrtelně vážně a rozhlédl se kolem sebe znovu. "Sensei?" nadhodil. Nevěřil tomu, že by se mu něco stalo... ale... co když?

Sonozaki Yumiko

Hibiki sa konečne dostal z tej blbej zeme. Yumiko si vydýchla a otrela si čelo. Všetko vyšlo podľa plánu, panenstvo jej ruky ostalo zachované and all.
Teraz sa môžu vrátiť k predom prehranému boju... um... alebo nie. Yumiko vyvalila oči. Um.. um... um... eh.. Jej myseľ na okamih prestala pracovať. Nedokázala na okamih spracovať čo práve videla. Ale trvalo to len okamih.
Zamračila sa. Nie. Nie. Je to trik. Musí to byť trik. Designovaný na to, aby nepriateľa šokoval, alebo mu dal falošný pocit víťaztva. Hlas sa jej triasol, z kraja očí sa jej tisli slzy, ale napriek tomu pokračovala. Nie je to genjutsu, ale musí v tom byť nejaký trik. Je to najviac logické vysvetlenie. A dá sa to dokázať len jedným spôsobom. Hovorila nahlas preto, aby upokojila ostatných, ale hlavne aby presvedčila sama seba, že má pravdu.
Vydala sa priemerne rýchlym krokom smerom do krovia, kde sensei zahodil rolničku. Nenechal by nás len tak zobrať tú rolničku. Takže ju musíme zobrať, aby sa ukázal. Takže buďte pripravení zaútočiť. povedala najpevnejším hlasom, akým v tom citovom rozpoložení dokázala zo seba dostať. Predsa len, vidieť niekoho vybuchnúť je hrozný šok, aj keď Yumiko sama seba presvedčovala že to nie je skutočné. Jej teória bola solídna, ale aj keby nevyšla, tak ju napadali ešte minimálne ďalšie dve možnosti. Takže nebolo treba panikáriť. Stále si to v duchu opakovala.
Pri ceste v kroví si dávala veľký pozor na pasce a zvierala v ruke kunai, pripravená sa brániť, aj keď sa jej ruka trochu triasla. Keď našla rolničku, tak ju zobrala, ak si nevšimla nejakú pascu a ak ju vôbec dokázala nájsť. Keď, ju zobrala, tak hneď odskočila dozadu, preč z krovia.

Sensei na volání neodpovídal...přeci jen byl vybuchlý, tak moc odpovídat nemohl..ehm. No a tak jste tam stáli celý vyplašení a v šoku. Yumiko dokonce skoro brečela. Kyoya byl celý ohozený od té červené tekutiny a dokonce měl na rameni i kousek nějakého osmahlého masa. Podobné kousky se válely i kolem včetně kousků oblečení, ve kterém jste při velké představivosti mohli rozeznat senseiův svršek. Do toho všeho se začalo stmívat. No a pak se Yumiko vydala do křoví, kde našla rolničku, zvedla jí a nic se nestalo. Dokonce ani, když vyskočila z toho křoví. Vypadalo to, že vyhrála.

Hatake Hibiki

No, Hibiki doběhl. Kyoya tam byl, což bylo aslespoň nějaké plus, ale bylo to to poslední plus. Yumiko mezitím něco povídala. Hibiki ji poslouchal a i slyšel, ale.. moc mu to do hlavy nešlo. Moc se nedokázal soustředit. Stál tam, kde měl stát sensei.. ale sensei tam nestál. Akorát spousta bordelu.
"Kyoyo..?!" zeptal se trochu tupě. Byl poměrně překvapený, vyděšený, traumatizovaný. Co se tady sakra dělo?
A přitom Hibiki měl být ten odvážný!
Mezitím Yumiko sebrala tu rolničku.. a sensei pořád nikde. Byly tam kusy masa. MASA!
Hibiki kleknul. Moc nevěděl, co se má dělat, upřímně.