Rin trénink

Kohaku

Kohaku se jen usmíval za svým obědem, protože nestihl nic říct. Dneska tam navíc ani nebyl Hideyori, takže k tomu taky neměl naprosto co dodat. Každopádně, jak tam tak Kohaku seděl, vědoucně se usmíval bez toho, aby něco dodával a sledoval Rina, až zkusí to, co zkusit chtěl. Koneckonců, takhle mu to říkal na začátku. Bude si na to muset přijít sám.

Kageyama Rin

Vyhodil míček vysoko nad hlavu a složil pečeť. "Kage bunshin no jutsu!" Zakřičel. Vedle něj se z každé strany objevil jeden klon. Rin míček chytil a natáhl před sebe ruku. Levačku položil nad balónek a oba Rinovi kloni se přidali. Každý z jedné strany. Všichni začali dělat to samé. Tohle byla poslední možnost, jak to může fungovat.

Kohaku

Ne vír, ale bouře. nebyl to základ jen pro první část zkoušky. Bylo to víceméně Kohakuovo životní motto. A i Rin se chytil a začal myslet mimo normalitu k zlepšení techniky, a Kohaku to všechno sledoval se spokojeným úsměvem. Míček dopadl špatně. Roztříštil se na spoustu gumových útržků.
"Výborně.. pojď. Oběd si zaloužíš." pronesl s upřímným šťastným úsměvem Kohaku. Tohle půjde.

Kageyama Rin

Wot. Rin čekal, že by to mohlo něco změnit, ale že to dá hned na poprvé a takhle rychle. To ho ani nenapadlo. Složil pečeť a oba klony zmizely. Chvíli tam jen tak zíral do stromu. Pak se otočil na senseie a radostně se rozesmál. Škoda jen, že tím ztratil tolik dní. Rin v tom samozřejmě neviděl, že i to všechno, co dělal pro 'nic' mu dost pomohlo.
Posadil se vedle senseie a hned se pustil do jídla. "Viděl jste, jak to bouchlo?!" zeptal se nadšeně.

Kohaku

"Dost na to, aby z toho byl solidní rasengan, to je jasné!" pronesl s širokým úsměvem, viditelně spokojen. "Vidíš, že ti to jde, když se nad tím zamyslíš vlastní hlavou a nepřemýšlíš, jak by to udělal někdo jinej." dodal k tomu s úsměvem a ještě jednou spokojeně přikývl. Když si to takhle uvědomoval, o tom, co slyšel o Narutovi, museli si být poměrně podobní. Což bylo zajímavé..Naruto ale sice předváděl tvrdou práci, ale vždycky měl za zády chakru Kyuubi. Rin ne. Tím větší to bylo vítězství.

Kageyama Rin

"A kdy budu schopnej udělat solidní rasengan?" zeptal se. "Co bude další krok?" Byl hodně zvědavý na to, jestli už teď začnou s tvorbou samotné techniky nebo bude ještě nějaké hraní s míčkem. Rin se uchechtl. "Hitoshi, těš se." Těžko říct, jestli to bude stačit na to, aby svého týmového parťáka porazil. Ale rozhodně hodlal ukázat, že neseděl na zadku. S oblíbenou technikou sedmého hokageho by mohl udělat docela velký dojem i na ostatní členy svého klanu.

Kohaku

"Obávám se, že budu muset přidržet tvoje koně, Rine." pronesl s pobaveným úsměvem. "Ale nekoupil sjem jich tolik jen tak pro nic za nic. Vím, že je to otrava.. ale ten způsob, co sis našel, bude žrát hodně chakry. Musíš trénovat jak zesílit bouřku, aby si z toho mohl udělat Rasengan. Musíš to mít stoprocentně v ruce. A stejně jako předtím.. tím jednodušší bude třetí krok, který je nejtěžší." pronesl. Pak si trochu vzdychl. "Promiň, že tě tak dřu. Ale musíš bejt fakt připravenej na ty zkoušky. Takže, víš, jak to je. Ty míče potřebujou popraskat. Kolik jen to půjde. Až tam bude všechna jistota.. dáme se na fázi tři." pronesl s povzbudivým úsměvem.

Kageyama Rin

Rin nadzdvihl. "Oh." Řekl jen. To bude hodně práce. Vzhledem k tomu, že měl určitý limit stínových klonů. Jakmile vyvolá další dva, bude na tom s chakrou bídně. No, nebyl moc důvod, držet se tu zpátky. Složil pečeť. "Kage bunshin no jutsu!" Vedle Rina se opět objevily dva klony. Sám Rin si našel jeden z těch míčku, co tu pohodil a pustili se do toho. A pak zase. A pak zase. A tak dále.

Kohaku

"Správně." pronesl uznale a pokývl. Měl z Rina radost. Vlastně mu docela Rin připomínal Hideyoriho, když byl mladší.. akorát, Hideyori byl klidnější typ. Teď už se tam ale podoba nedá nijak zanedbat..po tom, co se Hideyorimu stalo. Každopádně, nebyl ani pro Kohaka čas, aby nějak slackoval, a tak se sám postavil a dal se do demolice. A tak uběhlo další kalsické odpoledne.
----------------------------------------------------------------------
Rin to zvládal solidně, ale.. byla to dřina. Nedal všechny za jednu noc, a Kohaku ho nechal doopravdy všechno dodělat. Rin si ale mohl všímat, že kromě toho, že popuje balónky rychleji, zlepšovala se mu stamina a dokázal jich popovat víc a víc za sebou. I on musel cítit známky zlepšování.
----------------------------------------------------------------------
Uběhlo dalších pár dní, které se na desítky ještě počítat nedaly, když Kohaku s úsměvem přivítal Rina na dalším tréninku. "Rine." pozdravil ho s úsměvem. "Teď je čas doopravdy začít třetí fázi. Potrénovals sílu, směr. Teď to třetí. Nejdůležitější a nejtěžší. Forma!" zvolal energeticky, a natáhl ruku. Zformoval se mu tam Rasengan, tak nějak okamžitě.

Kageyama Rin

"Dobrý den." Pozdravil. "Forma?" Zeptal se. "Jako tvar? Nebo jak to myslíte?" Začal si ze zad sundávat batoh. Položil ho vedle většího kamene opodál a hned se otočil zpět na senseie. Čekal na to, co mu o tom teda řekne. Zřejmě to mělo nějaký důvod, že vytvořil rasengan.

Kohaku

"Přesně tak. Tvar." pronesl s úsměvem. Kývnul na svůj Rasengan v ruce. "Je to bouřka. Ale je to bouřka v lahvi. Když ji necháš jen tak.." pronesl, a vytvořil na druhé ruce jiný..rasengan. Moc to tak nevypadalo. Bylo to větší, ne tak zářivé..
Kohaku oba dva vzal a narval je do skály hnedka vedle něj. Na místě, kde byl ten velký byl jen malý škrábanec ve formě spirály. Tam, kde byl ten menší, kontrolovanější, byla.. no, díra. Velká díra.
"Vidíš, o čem mluvím?" zeptal se ho s úsměvem.

Kageyama Rin

Rina snad nikdy nepřestane udivovat, jak strašně awesome to bylo, když sensei do něčeho zarazil rasengan. Taková malá koule a jakou to dokázalo způsobit destrukci. Nicméně, co se týkalo toho, o čem sensei mluvil a co předváděl. Rin tomu rozuměl. Byla to velká síla. Ale bylo potřeba jí kontrolovat. Udržet jí stlačenou do poslední chvíle. Podíval se na svoji pravou ruku a pomalu jí zatnul v pěst. "Jsem připravený, Kohaku-sensei." Řekl a v očích se mu zablesklo.

Kohaku

Kohaku kývnul. "Nic jiného jsem vlastně ani nečekal." poznamenal pobaveně, a ukázal na skálu. "Je celá tvoje. Připrav se na to, že to nebude jednoduchý. A strávíš tady dost času." poznamenal, a ukázal na tu díru, co udělal. "Ale mysli na výsledek. Mysli na tu, co chceš bránit." dodal k tomu s mrknutím. Pro jednou se objevil Mitarashi brzy. Pozdravil Rina. Pak se s Kohakem dali do taijutsu souboje. Takže Rin k tomu měl docela solidní, hlučný background, protože to byly nějaké rány.

Kageyama Rin

Rin pozdravil příchozího Hideho. Ten se pak pustil do souboje se senseiem. Rin se otočil na skálu a chvíli na ní koukal. Potom přišel až k ní. Dvěma prsty přes ní přejel. "Zvládnu to?" zeptal se řečnicky a podíval se až nahoru. Vzpomněl si na Hitoshiho. Na to, jak se zachoval, když se dozvěděl, že bude bojovat proti Rinovi. Taky na to, jak po skončení souboje chtěl ublížit těm ninjům z Kumo. Musel získat tuhle sílu. Potřeboval ho porazit. Ale správně. Hitoshi byl na okraji, přes který nemohl přepadnout. Rin ho musel chytit a stáhnout zpátky. A pokud to mělo být během jejich souboje, potřeboval na to všechno, co mohl získat. "Zvládnu." Otočil se a odešel od skály o několik metrů. Složil pečeť. "Kage bunshin no jutsu!" Vytvořil dva klony. S otočkou před sebe natáhl pravou ruku a dal nad ní tu levou. Klony zaujaly typickou pozici. Předtím do toho dávali sílu všichni tři. Ale tak to nepůjde. Rin a jeden klon budou soustředit chakru mezitím, co jeden klon bude tvořit vír. Ne. Bouři. Rin zavřel oči a začal pracovat s chakrou. Prsty lehce vibrovaly. "Rasengan." Otevřel oči a zkusil vytvořit modrou kouli surové chakry.

Kohaku

Chvíli nic. Jediné zvuky, co byly slyšet byl zuřivý souboj těch dvou vzadu. Těžko říct, jak si někdo tak silný jako Kohaku představoval trénink taijutsu, ale nemohlo to být nic jednoduchého. Každopádně, po chvíli přeci jen chakra přišla. Rin měl dobrý nápad na rozdělení zodpovědnosti a úkolů mezi klony. Objevila se tedy jakási...koule. Ale vypadalo to nestabilně. Muselo to být nestabilní.. I když klon držel, jak uměl.

Kageyama Rin

"Ne!" Zavrčel a přestal. Pokud tam nějaká koule byla, tak zmizela. Tohle nestačilo. Rin ve vzduchu zamával rukou, a pak jí znovu natáhl před sebe. "Teď budu ovládat tok já." Řekl. Klony přikývly a začaly s jejich úkolem. Rin sám začal mávat rukou sem a tam, aby měnil tok chakry. Nevěděl, jestli byl problém v tom, ale potřeboval zkusit všechny alternativy předtím, než začne hledat jiné řešení.

Kohaku

Trvalo to ještě déle, než předtím. Klony se zdály mimo soustředění a nedokázaly tak dobře nahodit sílu té chakry, která byla k technice potřeba. nakonec vznikla koule... ale nebylo to zdaleka tak silné, i když kontrola byla o něco lepší, když to ovládal Rin přímo. Bude asi muset najít nějaký kompromis, nebo tak.
Zezadu se ozývalo hučení nějakých technik. Asi druhá část Hideova tréninku.

Kageyama Rin

"Do prdele práce," zavrčel. "Ok, kluci. Jsme tu tři. Zamysleme se." Řekl Rin a začal pomalu chodit do kolečka okolo svých dvou klonů. "Naučili jsme se rotaci. Dokážeme chakru proudit do všech možných směrů. Pomocí druhýho kroku jsme se naučili zesílit to. Dost na to, aby to roztrhalo gumovej míček." Rin se podíval na oba svoje klony. Ti se podívali na něj. "Tvar. Tvar. Je to nestabilní." Vykřikl Rin a začal luskat prsty. "Ta sila je fajn. Je hodně fajn, ale uniká! Neumíme to udržet." Rin si přiložil ukazováčky ke spánkům. "Musíme vymyslet způsob, jak to dokázat usměrnit do jednotnýho tvaru. Koule. Jinak by to nešlo vzhledem k těm rotacím do všech směrů." Rin se zamyslel. "Musíme si to představit. Ale to nejde jen tak. Musíme to vidět." Levou rukou zajel za záda a vytáhl svůj zakřivený nůž. Pak opatrně vyřízl kruh do své nové rukavice. "Zkusíme to takhle." Klony přikývly. Rin natáhl ruku a zkusil proces opakovat znovu. Tentokrát se to rukou snažil roztočit tak, aby to vytvořilo kouli. Jeden klon do toho dával sílu a ten další to usměrňoval podobně jako Rin, ale spíš se staral o to, aby chakra neunikala nikam ven.

Kohaku

kdyby tam teď přišel někdo slepý, nepochybně by si říkal něco o Glumovi, paranoie, schozofrenii a tak. Ale naštěstí se kromě těch dvou, co se snažili zabít jeden druhého, nikdo v okolí nenacházel a tak Rinova samomluva zůstala nezkritizována. A rin měl dost dobré nápady. Pustil se do toho všeho, a klony dělaly přesně, co měly.. a bylo to dobré. Koule se objevila, dokonce rychleji, než předtím. Pokud s tím Rin praštil do skály.. objevila se díra. Ne tak velká, jako ta Kohakuova, ani zdaleka ne. Ale byl to začátek.
Bude trvat dlouho, než to zvládne namasterovat. Ale tohle byl solidní začátek na dostatečnou motivaci.

Kageyama Rin

Rin s tím do skály praštit zkusil. Byl to jen plivanec oproti tomu, co udělal sensei, ale Rin se i tak usmíval. "Yosh." Zatnul pěst. "Půjde to." Vypadalo to, že přišel na to, jak se to dělá. Teď už to jen chtělo postupně zdokonalovat. Najít chyby. Kudy uniká chakra. Zrychlit usměrnění. Bude to hodně práce. "Jdem na to." Řekl Rin a rozběhl se zpátky ke klonům. Měli toho před sebou fakt dost.

Mitarashi Hideyori

Rin zarval do skály poprvé. Bylo dobře, že ho to motivovalo, protože ho čekalo fakt dost práce. A tak pracoval. Rval do skály jeden pokus o Rasengan za druhým. Mezi nimi neviděl rozdíl, když to bylo takhle vedle sebe, ale když se podíval na ránu první a poslední toho dne, zjistil, že tam malá změna je. Z tréninku ho kromě únavy nakonec vyrušil i Hideyori. Rin si skoro ani nevšiml, že už se začalo stmívat.
"Myslím, že to dneska stačí. Zítra to tý skále nandáš." pronesl s poměrně milým úsměvem. Sám vypadal, jakoby ho přejel vlak, jak byl pomlácený a špinavý.. ale stejně se usmíval. "Kohaku musel někam jít, ale zítra tu bude." vysvětlil ještě rychle, proč to pro jednou končí on.

Kageyama Rin

Rin se prudce otočil, když na něj Hide promluvil. Docela dost se lekl. Oh! Ok!" Řekl jenom. Pak se podíval na skálu. Dal tomu docela slušnou sodu, sice to pořád nestačilo, ale teď už si skutečně věřil, že to dokáže. "Sensei odešel? Ani jsem si nevšiml." Začal se rozhlížet. Kohaku tam skutečně nikde nebyl. "No. Tak já asi půjdu." Pokrčil rameny a šel si pro batoh. Za těch pár dní už si zvykl na bolest, kterou v podstatě bez přestání cítil, takže už mu ani nedělalo problém se s ní pohybovat.

Mitarashi Hideyori

"Yo. Tak se uvidíme zítra." rozloučil se s Rinem, a protáhl se. Když odcházel, mohl slyšet zvuky jasně naznačující, že Hide ještě s tréninkem nepřestal.
----------------------
Kohaku

"Yo, Rine." pozdravil mladíka na další den tréninku. "Pěkně mi tu brousíš skalku. Dobrá práce." pronesl s úsměvem, opírajíc se o ní. "Kdybys něco potřeboval, budem zase u jezera. Zastav se tam i na oběd, hladovej toho ze sebe moc nevymáčkneš." pronesl s úsměvem, poklepal ho po zádech, a jestli toho nebylo víc co říct, tak odešel tam, jak říkal.

Kageyama Rin

Stejně jako každý den Rin přišel na místo tréninku k ránu. Sensei už tu byl. Tradičně. "Zdravím!" Zavolal. "Nebojte se. Hladovej nebudu!" Zasalutoval a ukázal na svůj batoh. Zřejmě přišel připraven. "Čas pustit se do práce!" Ani na nic nečekal a hned vyvolal dva klony. "Jdem na to!" Zakřičel, natáhl před sebe ruku a začal s pomocí klonů tvořit rasengan. A pravděpodobně to tak dělal i nadále.

Kohaku

Jen přikývl, a tedy odešel.
A Rin se dal do práce na té ošklivé skále. Mlátil první Rasengan. A druhý. A třetí.
A byl další den. A za ním následoval další a další, jakoby dny ani nic neznamenaly. Už nebylo dlouho do zkoušek, a na kalendáři to na Rina muselo řvát. Pět dní zbývalo...
A skála byla skoro zničená. Rin se dostal do fáze, kde k díře, co tam stvořil sensei už měl doopravdy hodně blízko, rozdíl skoro nebyl poznat. Kohaku za ním zašel.
"Výborně.. myslím, že víc nepotřebuješ. Gratulace." pogratuloval mladému chlapci a plácl ho přes záda.