Rikuto trénink

Most přes Naku byl zase celý a tak jak měl vypadat, když byl svolán nový trénink, protentokrát individuální. Kenshin nikdy nebyl pozadu. Zase seděl uprostřed mostu, s maximálním klidem a zavřenýma očima. Čekal na svého mladého učedníka.. dnes pro něj začíná důležité období.

Uzumaki Rikuto

A Rikuto dorazil jako vždycky. S rukama založenýma za hlavou, velkým úsměvem na tváři a baťůžkem plným jídla. No a ještě tam měl samozřejmě tu vypůjčenou knížku pro senseie, kdyby si náhodou chtěl počíst něco o Kaguya.
Dobréj..! Tak jak začneme?
Zakřičel už z dálky na senseie. Samozřejmě trochu přidal do kroku, aby sensei dlouho nečekal a taky proto, že byl Rikuto natěšenej jak malej klučina!

Hyuuga Kenshin

Kenshin konečně otevřel oči, když svého studenta slyšel. "Ahoj, Rikuto." pronesl klidně. Pak dal chvilku dramatickou pauzu, a po ní se tedy konečně rozhodl vlastně vstát. Rikuto vypadal připravený, tak jako vždycky. Když už nic jiného, alespoň to byl dost solidní dříč.
"Tak.. vlastně mi řekni, co by ses chtěl naučit.." zeptal se přímo.

Uzumaki Rikuto

No..!
Pravil Rikuto a sundal si baťůžek ze zad. Vyndal onu knížku a podal jí senseiovi.
Ten šupák měl fakt velkej meč. Takže nejspíš, jak se mu ubránit? Hádám, že máchat takovým pádlem je dost náročný a pokud vydržím dost dlouho, tak by mohl být unavenější a já se mohl bezhlavě vrhnout do protiútoku. Víte co, taijutsu je moje specializace a mám vlastně i dobré předpoklady k tomu, abych byl jednou nejlepší z vesnice..nevím co o tom víte, ale pochybuju, že se jeho meč probourá přes mojí "obranu"..
Rikuto se celkem rozpovídal, přeci jen nad tím v noci opravdu hodně přemýšlel. Chtěl být připravený a nezdržovat se na tréninku diskutováním o tom, co a jak.

Hyuuga Kenshin

"To máš pravdu. Ale ten člověk se pravděpodobně učí s tím mečem povětšinu života. On bude vědět, jak to dobře ovládat.. a kdo ví, co s jejich schopnostmi. Hlavní bude dávat pozor." pronesl zamyšleně. Pak přikývl. "No, a jak dobře dokážše svojí obranu ovládat, eh?" zeptal se ho znovu přímo. Byla to důležitá otázka.

Uzumaki Rikuto

Svojí schopnost jsem objevil už hodně dlouho, trénoval jsem jí opravdu intenzivně. Problém je, že jsem jí nikdy na obranu nepoužil, protože nebyl nikdo, kdo by na mě útočil. Zatím zvládám jednu schopnost, ta je ovšem spíš ofenzivněji zaměřená. Ale jak nad tím přemýšlím, tak by nebylo tak těžké vymyslet obranu. Ty kosti jsou opravdu pevné..
Odpověděl s velkým úsměvem.
Asi nám nezbývá nic jiného než to zkusit a improvizovat. Musím do zkoušky vytvořit opravdu účinnou obranu proti meči..vše můžu navíc jistit svým dotonem..
Pravil Rikuto a kousek od senseie odstoupil.
Můžu vám ukázat, co zatím umím ať víme, na čem stavět..
Pokrčil ramena a podíval se kolem sebe, aby si byl opravdu jistý, že je nikdo nesleduje.

Hyuuga Kenshin

Mladého si vyslechl. Bylo moc dobře, že se to sám snažil rozvíjet, ale o tom Kenshin u Rikuta nikdy ani nepochyboval. Bylo mu jasné, že někdo jako on musí dřít dost, aby byl dobrým shinobi.
"Nemusíš se pořád ohlížet. Mám Byakugan. Vím, kdyby se někdo blížil." pronesl pobaveně, ale uvědomoval si jednu důležitou věc. Rikuto mu už konečně musel alespoň trochu věřit, když se mu rozhodl o tom všem říct. To bylo dobře.
"Jo, to bude nejlepší... předveď!" zavolal, a se zájmem se na něj podíval.

Uzumaki Rikuto

Jasně, občas na ty vaše kukadla zapomínám..
Pravil s úsměvem. Poté ustoupil o dva kroky a zaujmul bojové postavení.
Yanagi no Mai..
Pravil Rikuto a z dlaní, loktů, kolen a ramen mu vyjely půl metrů dlouhé, ostré kosti. Rikuto se podíval na senseie s odhodlaným výrazem.
Kosti jsou na taktických místech. Můžu teď útočit prakticky jakoukoliv částí svého těla a samozřejmě kosti využívat i k obraně.
Pravil a natáhl ruku k senseiovi. Pro senseie to mohlo být přeci něco nového, Rikuto chtěl, aby se sám na kost podíval, aby věděl, s čím že to vůbec pracuje.

Hyuuga Kenshin

A taky, že si to sensei pořádně prohlédl. Tohle totiž viděl napoprvé, a byl to pohled, co si myslel, že jen tak někdo neuvidí.
"No.. zajímavé." pronesl zaujatě po tom, co zaklepal na tu kost. Bylo to pevné, mnohem víc, než normálně. Pak si ale všiml jiné věci. "Ty Rikuto..ale trhá to kůži. Takže to má i risk. Hmm.." přemýšlel, mezitím co přemýšlel. "Ale je to..úctyhodná zbraň." uznal nakonec, aby to shrnul.

Uzumaki Rikuto

Rikuto se zasmál a sám si svou ruku prohlédl.
Ano, trhá. Ovšem..
Odpověděl Rikuto a vyhrnul si rukáv. Možná to měl udělat dříve, teď tam má pěknou díru, to budou doma zuřit!
Nevím, jestli je to součástí toho Shikotsumyaku..tak to nazývají v knížce..ale kůže se mi opravdu rychle hojí. Není tedy příliš velký problém použít tuto obranu na jakékoliv částí těla..
Pravil a no...nejspíš bude praktičtější, když si sundá triko. A tak tedy učinil, alespoň oba pořádně uvidí, co ta technika s jeho tělem dělá.
..víte..dočetl jsem se, že členové mého klanu byli schopní i kost z těla vyndat, okamžitě dorostla..ale mám trochu strach..nechci aby se mi pak celá vesnice smála, že jsem kripl..
Hned co to dořekl se zasmál. Představil si, jak tam jezdí na vozíčku a lidi na něj křičej, Héj Rikuto, jak to válíš?

Hyuuga Kenshin

"Hmm.. a nebolí to alespoň?" zeptal se Kenshin na to trhání kůže, když si to zvědavě prohlížel. Vypadal jako hodně zvědavý student na hodině shinobi technik. Bylo to pro něj nové, a přitom toho v životě viděl už tolik. Možná právě proto ho to tak zajímalo.
Pak i on se zasmál. "No, asi tě nemůžu přesvědčit, abys to v zájmu vědy udělal.. ten risk je na tobě. Ale mohlo by to pomoci proti tomu meči, víšco.." řekl pak. jakože, jasně, byla ta schopnost, ale i tak.. zmálit někoho vlastní kostá, to znělo docela kurňa badass.

Uzumaki Rikuto

Nó..
Rikuto si začal mnout bradu.
Nebolí to, jen je to trochu zvláštní pocit. Takovej tlak..
Pak se podíval na senseie dost vážným pohledem. Nakonec nahodil odhodlaný úsměv.
V nejhorším mě budete vozit po celé Konoze..
Pravil a kosti, které lezly Rikutovy z dlaní, kolen a ramenou zajely pomalu zpátky. Jako kdyby zmizely. Poté se Rikuto nepříliš příjemně zatvářil a z ramene mu začala pomalu vylejzat kost. Rikuto jí následně u nejvyššího kloubu chytil a trošku jí pomohl ven. Nakonec tedy vytáhl kost připomínající meč. Okamžitě jak ji vytáhnul, se mu ruka zase zpevnila. Vytvořila se nová kost, ale až když úplně opustila tělo.
No..není to nic dvakrát příjemného..
Pravil bledější než normálně. Poté onen meč hodil senseiovi.
Myslím...že pomocí chakry můžu kosti zpevňovat a formovat do jiných tvarů..nebo alespoň ten meč nevypadá přesně jako kost. A to bylo spíš jen tak silou vůle, bylo by dobré se to do zkoušky naučit ovládat na celém těle. Byl by to dobrý základ na další techniky..
Odpověděl Rikuto, poté se opřelo kolena a no..trošku se vyzvracel. Bylo to něco nového, zátěž na psychiku a poprvé určitě i na tělo. Hned poté začal chytat zdravější barvu.

Hyuuga Kenshin

Zachechtal se při té představě, že by Rikuta vozil po Konoze. Kluk to nebyl špatný, když se nesnažil před někým předvádět. A taky to byl kluk odvážný, protože se rozhodl svoje tělo přeci jen na experiment odevzdat. Do ruky dostal kost. Pořádně, odshora dolů, a všechny strany si prohlédl, pak s tím praštil opatrně do své nohy. nebylo to nijak zvlášť ostré, ale špička by se jako bodací zbraň dala použít určitě.. a bylo to pevné. Mělo by to vydržet normální meč.
No, pak se mu tam Rikuto vyzvracel. Kenshin šel za ním, a povzbudivě mu poplácal po rameni, to nebylo nic příjemného.. "Myslím si, že takováhle věc by se v boji dala v pohodě použít.. i když jak vidím, budeš s tím muset být sakra opatrný." pronesl zamyšleně a když už byl Rikuto lepší, kost mu podal zpátky. "Je to zajímavý.. jestli je fantazie jediná věc, co limituje jak to použiješ, pak z toho můžeš udělat několik dobrých technik jak na obranu, tak na útok.. je to skoro jako jiné odvětví taijutsu." zanalyzoval svoje myšlenky, a dal je Rikutovi.

Uzumaki Rikuto

Rikuto vytáhl z kapsy kapesník, do kterého si utřel pusu.
Nebojte, zvyknu si. Mám na to přeci měsíc..
Odpověděl s úsměvem a uchopil kost do ruky. Bylo to zvláštní, držet v ruce něco, co bylo ještě před chvílí jeho ruka. Ale svým způsobem to bylo vtipné.
Jasně, musím zvládnout automaticky ovládat jakoukoliv kost v těle..můžu být pak pro taijutsu protivníky problém, když mi budou chtít dát ránu na hrudník a místo toho si ruku napíchnou na žebro..
Zasmál se a rukou si zabouchal na hrudník. Pak se najednou Rikuto zamyslel.
Pamatujete, co jste ukazoval Hinami za techniku? Točil jste se jak káča..možná mám nápad, se kterým by jste mi právě mohl vy pomoct. Nebylo by od věci, kdybych nabral dostatečnou rychlost a zatočil se..no..samozřejmě bych předtím musel zvládnout trénink,kdy by jste mě napadal a já se pokoušel bránit vyloženě kostma...abych se během toho točení naučil vystřelovat kosti kolem sebe..mohlo byto být cool a protivníka by to mohlo zaskočit..
Pravil se zamyšleným výrazem. Kost mezitím zapíchl do země a rukou si mnul bradou. Tenhle nápad by šel zrealizovat!

Hyuuga Kenshin

Přikývl s úsměvem. Jo, postoj Rikuta k tréninku byl tak nějak ideální tréninkový. To bylo hrozně dobře. nebál se trochu trpět proto, aby nakonec mohl být silnější. Ideální mentalita někoho, kdo doopravdy musí dřít.
"Jo, to teda. Využít to nějak překvapivě bude asi tvoje nejlepší sázka." pronesl. Pravda ale byla, že s tímhle a s tou technikou, co ho Kenshin naučil, Rikuto by mohl být docela solidní juggernautská síla, pokud se rozhodne. Pak Rikuto sám dostal jakýsi nápad.
"Hah. Kostěnkaiten." napadlo Kenshina a musel se zachechtat. Už nepřeložené to znělo krutě.
"Hmm... to je zajímavá myšlenka." pronesl, opět se chytil za bradu. "Ale.. Kaiten je dělaný na obranu. Myslím, že tvoje obrana už je na dobré úrovni..Nemyslíš?" zeptal se zadumaný Kenshin. Nebyl to ale povel, ale naprosto regulerní otázka. ROzhodnutí v tomhle je pochopitelně na Rikutovi.

Uzumaki Rikuto

Sensei byl pozitivní a dobře s Rikutem komunikoval, což přidávalo Rikutovy hodně na důvěře k senseiovi. Opravdu chtěl znát jeho názor a na tom pracovat, to se Rikutovi líbilo.
Myslím, že by ta technika by šla využít na obojí. Víte co..plnej sebevědomí ke mně přiskočí. Hned ho překvapím tím, že jeho první útok, kterej by mohl podcenit, zachytím a s trochou štěstí ho dostanu od meče. No každopádně, pak bych se roztočil. Což je první fáze. V druhé fázi bych z těla nechal vyjet několik kostí a trošku ho přibrousil na blízko. V tu chvíli by odskočil a myslel si, že to je konec techniky. Ale v tu chvíli by přišla třetí fáze, ta útočná. Kostí se musím nějak zbavit...a co je lepšího, než je ještě během té rychlosti vystřelit. Myslíte, že by s touto myšlenkou šlo pracovat?
Rikuto vyprávění doprovázel dost komickými gesty. Bral to seriózně, ale vypadal u toho fakt vtipně, když naznačoval točení, pobodanýho ninju. No Rikuto byl dobrý bavič.

Hyuuga Kenshin

"Hmm.. taková.. technika jako dikobraz.." pronesl Kenshin, drbajíc se na hlavě a intenzivně přemýšlejíc. Znělo to docela zajímavě, žádná lež o něčem takovém. Navíc to ani neznělo tak nereálně.
"Rikuto, boje nikdy nesmíš tak plánovat dopředu, nikdy nevíš, co soupeř provede.." začal raději s lekcí, protože tak to bylo, "..ale musím uznat, nezní to jako špatná technika. Vidím spoustu využití." dodal k tomu uznale a přikývl. Dá to spoustu studie z jeho strany a spoustu tréninku a snahy ze strany Rikuta, ale.. viděl, jak by to nějak mohlo vyjít.

Uzumaki Rikuto

Rikuto se zasmál.
Myslím sensei, že sám víte, že jakmile uvidím toho parchanta s mečem, tak tolik přemýšlet nebudu. Ještě, že mám ten boj v krvi, bych jinal byl už pětkrát mrtvej..
Odpověděl na lekci,kterou mu právě sensei dal. Rikuto nebyl extra talent, byl opravdu dříč, ale v souboji jeden na jednoho, se nikdy neztratil.
Výborně!
Zakřičel Rikuto pln nadšení!
Tak jak začnem?
Zeptal se nakonec. Věděl, že potřebuje prvně cvičení na to, aby plnohodnotně dokázal využit svojí vrozenou schopnost. Pak až bylo na čase řešit techniky. Rikuto hodlal daatdo tréninku všechno. Byl ten typ, co byl ochotný dřít do omdlení. Musel, jedině tak mohl mít šanci dosáhnout svého snu.

Hyuuga Kenshin

"Budeš se muset naučit to celé ovládat intuitivně a bez problému, abys o tom pak nemusel moc přemýšlet a zdržovat se tím." pronesl dumavě a podíval se na Rikuta. "Vidím to tak, že nasadíme něco jako taijutsu trénink.. a ty budeš na blokování využívat tyhle..věci." vysvětlil mu jeho plán. Pochopitelně bude muset zpomalit, jinak by Rikuta uklidil bez toho, aby mrkl.. ale dobrá věc, že uměl i jiná bojová umění než ten styl Hyuugů.
"Musíme i zjistit, kolik moc to potřebuje chakry. Připraven?" zeptal se Rikuta, a jestli byl, mohl vyrazit.

Uzumaki Rikuto

Rikuto se usmál a odskočil od senseie. Zaujmul bojové postavení.
Zkuste pomalu i pevnost. Chci vědět, co to vydrží..
Pravil s odhodlaným úsměvem. Rukou naznačil senseiovi, že může začít. Rikuto se pokoušel mít kontrolu nad svým tělem. Pokoušel se cítit každou kost ve svém těle. Trochu doufal, že bude mít v sobě nějakej ten instinkt a jeho tělo si občas samo pomůže. Byl zvědavej jak to dopadne, těšil se.

Hyuuga Kenshin

Kenshin kývl. A pustil se do práce.. respektive, oba dva se pustili do práce.
Kenshin začal pomalu, ale i tak měl Rikuto docela problémy držet krok, protože na to prostě nebyl zvyklý. A tak šel Kenshin doopravdy podle základů, ale i Rikuto si pomalu začal zvykat. Pak se Kenshin jednou rozhodl trochu zabrat.
Praštil do kosti dvakrát, až se Rikuto zakymácel. Praštil do jiné, velkou silou. Rikuta to hodilo dopředu obličejem.. a kost se rotříštila.
"Promiň Rikuto.. musel jsem zkusit, jak moc to vydrží. A vydrží to fakt dost." poznamenal. Každopádně, Rikuta štípala kůže ze všech těch děr, a byl poměrně unavený.. už to bylo po chvilce tréninku.

Uzumaki Rikuto

A tak se pustili do tréninku. Rikuto si začal více a více zvykat, ale sensei přidal a nakonec i jednu Rikutovu kost roztříštil. Rikuto spadl na zadek a zhluboka vydechoval. Bylo to nepříjemné, ale musel vydržet. Pomalu se zvedl, nahodil úsměv.
Myslím, že mohu ty kosti chakrou nejen formovat, ale i zpevňovat..
Pravil Rikuto a opět si pokusil vyndat kost z ramene, jako meč. Tentokrát se pokusil kost chakrou zformovat, aby byla ostřejší a i zpevnit. Kost potom hodil senseiovi, aby jí porovnal s tou předchozí. Pocit to byl opět zvláštní, ale Rikuto nezvracel. Možná neměl co, možná to zvládal lépe, kdo ví. Bylo to ale podstatně náročnější.
Můžeme pokračovat. Tentokrát rychleji..měsíc není příliš..
Pravil Rikuto. Asi si konečně začal uvědomovat vážnost situace.

Hyuuga Kenshin

Kenshin obdržel kost s kýváním hlavou. Praštil do ní znovu, velkou silou, nic. Pořádně se natáhl.. a dal další ránu. Kost se rotříštila. Kenshin se spokojeně zasmál.
"Ale pevnější je." pronesl, aby vysvětlil. Asi měl Kenshin prostě jen dobrou ránu. Každopádně, mrkl na Rikuta."Úplně tě tu zničit je k ničemu.. ale.. musíme pohnout, v tom máš pravdu." pronesl, a vydechl. A šli znovu.
---------------------------------------
A takhle šli několik dní po sobě. Kenshin zrychloval a zrychloval a Rikuto se učil bránit lépe a lépe. Až se Kenshin dostal do úrovně, o které předpokládal, že by mohl mít ten kluk z Kiri.. a to už byla docela rychlost. Rikuto to docela zvládal, takže..dobré. Takhle šlo dalších pár dní, kdy se Rikuto lepšil.
---------------------------------------
"Myslím, že obranu bychom mohli odškrtnout." pronesl na začátku jiného tréninku po tom, co ho pozdravil ráno.

Uzumaki Rikuto

A tak takhle Rikuto chodil každý den na trénink. Usínal okamžitě co lehnul do postele, byl unavený a celý rozlámaný. Ale usínal s úsměvem na tváři, věděl, že trénink někam vede. Rikuto vždy ráno přišel celý rozesmátý na nový trénink. Až jednoho dne opět přišel a Kenshin rozhodl, že obrany už bylo až až. Rikuto nahodil opravdu spokojený úsměv, takže něčeho přeci jen dosáhl?
Jooo..!
Začal skákat a křičet. To trvalo zhruba 30 vteřin. Nakonec se zastavil, odkašlal si a nahodil seriózní pohled.
A co teď sensei?
Nahodil super cute úsměv. Začínal pomalu brát senseie za něco víc než jen senseie. Opravdu se během těchto dní sblížili, byl to spíš takovej hodnej strejda.

Hyuuga Kenshin

Jen se usmíval, když tam z toho měl Rikuto takovou radost. ze začátku byl Kenshin docela netrpělivý k nějakému učení těchhle dětí, nakonec ale zjistil, jak strašně to je rewarding třeba právě v tomhle smyslu. Takhle radost nebyla falšovaná."Zkusil bych potrénovat využití těch věcí v přímém útoku." pronesl bez oprátek. Postavil se do bojového postavení, a mrkl. "Předveď to nejlepší, a buď kreativní. Já to vydržím." vyzval Rikuta a kývl, že může začít.