Lesy kolem Konohy

[ashi_jmeno]

>>> Budova Hokageho

Už-už si myslela, že im stráž u brány bude robiť problémy. V hlave sa jej formovali iné možné plány, dokiaľ sa neozval Shiromaru tichým vrčaním, ktoré počula len ona. Oh, takže ich nechajú ísť. Super! S úsmevom kývla ku stráži zatiaľ čo sa Shiromaru rozišiel smerom von. Už si chcela vydýchnuť než sa z ničoho nič pred ňou ozvala rana dopadajúceho tela. Pach krvi a spálenej kože jej udrel do nosu. Shiromaru ihneď zastavil. Kokuryuu riadne doriadil Akitoshiho a už šiel aj po nich. Ashi aj Shiromaru boli šokovanejší než by chceli, takže čokoľvek im Kokuryuu bol schopní teraz urobiť, zrejme by neuskočili včas. Lenže Akitoshi im dal druhú a zároveň poslednú šancu na útek.
Tentokrát už však na nič viac nečakali. Ak sa Hinami pokúsila zoskočiť a pomôcť Akitoshimu, Ashi ju rukou pridržala a Shiromaru sa v tú chvíľu rozbehol do lesov. Ashi neprehovorila ani slovo, naopak mala až príliš napäté svaly akoby sa jej zmenili v kameň a jej myseľ akoby mala železný blok. Cítila však ako si hrýzla spodnú peru a v očiach sa jej formovali slzy z toho šoku. Shiromaru bol v podobnom stave, ten si však dával pozor, aby mu dievčatá nevypadli z chrbta. Čierny pes bežal dlho a šiel čoraz do väčšej hĺbky lesa. Lenže keď už začal dychčať, vtedy sa Ashi prebrala z tranzu a rýchlo poťapkala Shiromara po chrbte.
[rec=ashi]"Shiromaru, to stačí. Zastav,"[/rec] povedala mu unáhlene, keďže sa bála, aby nebol príliš vyčerpaný. Jej verný partner pomaly zastavil, z ktorého zoskočila a pomohla Hinami z neho zliesť. Shiromaru sa posadil, Ashi popošla pred neho a začala ho hladiť medzi ušami.
[rec=ashi]"Sme zatiaľ dosť ďaleko, ale nemali by sme sa tu dlho zdržovať. Potrebujeme plán,"[/rec] Ashi hlesla, snažiac sa nemyslieť v tejto chvíli na to, čoho to boli svedkom.

[hinami_jmeno]

[rec=hinami]>>>Budova Hokageho[/rec]
Strážní jim naštěstí uhnuli z cesty a Shiromaru se dal opět do pohybu. To bylo dobře. Hinami si nechtěla zrovna probíjet cestu ven a hádala, že Ashi na tom bude podobně. V tom ale vedle nich dopadlo zkrvavené tělo. Hinami polekáním vyjekla a krve by se v ní nedořezalo, jak šokovaná a vyděšená byla, když k tomu všemu po nich Tygr natahoval ruku. Dopadnou stejně jako Akitoshi-san nebo ještě hůř? Bylo něco, co mohla udělat? Hinami si v ten moment připadala naprosto bezradná. Na zemi před ní ležel pacient, který potřeboval okamžitou pomoc, ale zároveň s ním nepřítel mnohem silnější než ony s Ashi dohromady. A ona se nemohla ani pohnout. Za to se pohl Akitoshi-san a z posledních sil naposledy tygra zastavil. Shiromaru se znovu rozeběhl, zatímco jim nad nimi prolétající vrána předala poslední slova Akitoshiho-san, než jeho chakra navždy uhasla. Poslední slova patřící jeho synovi.
Hinami pevně svírala Ashi před sebou a slzami, které jí stékaly po tvářích, jí nechtěně smáčela záda. Cítila směsici spousty různých pocitů. Smutku ze ztráty Akitoshiho-san, jednoho z mála dobrých lidí, kteří se na ní nedívali skrze prsty...lítosti, že mu nedokázala nijak pomoci...bezmoci, která tu lítost doprovázela...i vztek na Tygra a na to, jak slabá byla. Kdyby byla silnější, mohla by mu pomoci. Takhle...takhle mohla akorát tak utéct....a ani to sama nezvládla. Možná, že měl otec celé ty roky pravdu. Možná přeci jen byla zklamáním pro všechny. Jak jen tohle řekne Itanemu-kun? Bude jí to dávat za vinu, jako si to za vinu dávala sama? Nezapomínejme, že ještě než se tohle všechno stalo, tak Hinami trápila deprese. Ta se teď jen mnohonásobně prohloubila.

V tom Ashi vyzvala Shiromara, aby zastavil a pomohla Hinami dolů z jeho zad. Ta pořádně ani nevnímala, co se děje a stála tam s prázdným pohledem utápějíc se ve všech těch temných pocitech. Z toho jí probrala až Ashi s tím, že potřebují nějaký plán. Hinami si rukávem otřela uslzené oči a tváře a pokusila se sebrat, co nejvíce odhodlání v momentálním stavu a situaci dovedla. Museli splnit svůj úkol, aby oběť Akitoshiho-san nepřišla vniveč.[rec=hinami] "Musíme najít ostatní....Jenže netušíme, kde by mohli být ani kde začít..." [/rec]začala Hinami přemýšlet nahlas, aby tam chudák Ashi nestála v tichu a aby věděla, že tam třeba Hinami není furt mimo. [rec=hinami]"Možná bych mohli najít nějakou pomoc. Někoho, kdo by nám pomohl....ale koho...." [/rec]přemýšlela Hinami dál a vybavovala si co o ostatních věděla...přesněji o lidech z jejich okolí. [rec=hinami]"Hikumo-sensei možná? Je to strýc Itaneho-kun. Jenže tam nevíme, kde by mohl být...stejně tak strýček Kenshin....Potřebujeme někoho, kdo by nám byl ochotný pomoct a o kom víme, kde se nachází....hm..."[/rec] povídala dál a přecházela u toho z místa na místo. [rec=hinami]"Shishou by nám jistě pomohla...ale ta je v Konoze a s malým Kisaruem bych je do toho nerada zapojovala, teď když s nimi není....huh?" [/rec]přemýšlela Hinami a pak se zarazila. [rec=hinami]"Saru-sensei...stráží Daimyoua a byl to sensei Rina-kun a Hitoshiho-kun...ten by nám mohl pomoci a víme i, kde ho hledat!" [/rec]pronesla Hinami s nadějí v hlase. Něčím, co tam již dlouho nebylo. [rec=hinami]"Můžeme tam jít nahlásit, že Hokage zemřel."[/rec] dodala k tomu ještě Hinami takový menší plán, proč by je tam vůbec někdo měl pouštět. [rec=hinami]"A taky si budeme muset sehnat nějaké zásoby...Takže budeme muset buď něco najít a nebo si v nejbližším městě nebo vesnici něco koupit, než to všude bude plně ninjů, co by nás šli."[/rec]  nadnesla ještě takový menší problém, který měli.

[ashi_jmeno]

Ako sa dievčatá bavili, Shiromaru si ľahol na zem a odpočíval. Dával stále však pozor či náhodou niečo neucíti alebo nezapočuje. Ashi si medzi tým založila ruky vbok a počúvala Hinami. Všetky mená jej minimálne ako tak dačo vraveli, Kenshin bol sensei, ktorý zobral Ashi a Ichira na jednu misiu pred chuuninskými skúškami. Tak či tak bola rada, že tu práve bola s Hinami. Okrem toho, že to bola jej momentálne jediná kamarátka, poznala sa lepšie s väčšinou z tých, ktorých potrebovali nájsť, takže bola väčšia pravdepodobnosť, že s jej znalosťami majú šancu ich nájsť. Počas jej preslovu však na chvíľku prestala vnímať. V hlave sa jej začalo odohrávať čo sa dnes udialo a dokonca ako o vlások unikli možnej smrti. A to ešte z toho neboli vonku. A čo jej rodina? Čo keď sa jej niečo stane?
[rec=ashi]"Oh- čo?"[/rec] ozvalo sa z nej, keď zrazu nastalo ticho. [rec=ashi]"Jasné, jasné,"[/rec] zavrtela hlavou a párkrát sa dlaňami zľahka popleskla po lícach, aby sa úplne vrátila do reality. Teraz na toto fakt nebolo čas. Za tie roky sa jej darilo dobre schovávať ťažké pocity, ale toto bolo už niečo iné. [rec=ashi]"Nájsť kluky... Saru... zásoby..."[/rec] zhrnula a potom zakrúžila prstom vo vzduchu. [rec=ashi]"Teda opačne. Najskôr zásoby, potom Saru a kluky,"[/rec] pokývala hlavou. [rec=ashi]"Skvelý plán, Hinami-san,"[/rec] ukázala kamarátke palec hore a povzbudivo sa usmiala. [rec=ashi]"Nejaké financie u seba mám. Môžeme toho využiť dokiaľ máme tú možnosť. Bude to rýchlejšie a možno započujeme aj nejaké užitočné drby,"[/rec] s úsmevom sa jemne zaťahala za ucho.
S tým sa nakoniec otočila na svojho odpočívajúceho partnera. [rec=ashi]"Shiromaru, vstávaj, pôjdeme ďalej,"[/rec] Shiromaru však niečo zamručal a nehýbal sa. [rec=ashi]"No šupky-dupky,"[/rec] Ashi jemne zatlieskala. Shiromaru sa nakoniec postavil, ale znovu zamručal, čo by aj človek pochopil, že bolo nejaké sťažovanie si. Ashi ho kamarátsky pobúchala po boku.
Musela uznať, toto 'bezstarostné a pozitívne' chovanie bolo v tejto situácii celkom ťažké, ale vedela, že Hinami toto znáša horšie než ona. Nielenže Akitoshiho poznala lepšie ako ona, ale k tomu bola medik. Lenže tento prístup jej pomáhal sa dostať cez ťažké časy, tak dúfala, že to pomôže aspoň trošku aj Hinami.

[hinami_jmeno]

Hinami tam tak nahlas přemýšlela a plánovala, zatímco chodila sem a tam se zamyšleným pohledem. Ani si tak nevšimla, že jí Ashi vůbec nevěnuje pozornost.
Když skončila a podívala se na Ashi, všimla si toho jejího zaražení a rychlého odsouhlasení, jasně značícího, že byla myšlenkami jinde. Což bylo naprosto pochopitelné. Už se nadechovala, že jí to tedy zopakuje, ale Ashi překvapila a dokázala tři základní body jejich plánu shrnout a nakonec i správně poskládat. Hinami tam tak stála a s překvapeným mrkáním jí sledovala, jak se hned dala do práce, aby mohli vyrazit do nejbližší civilizace, kde by pořídili zásoby, dokud tam mají ještě přístup. [rec=hinami]"Dobře. Uděláme to tak. Takže další zastávka nejbližší civilizace." [/rec]odsouhlasila tohle Hinami. Shánět zásoby v divočině mohli jindy, až bude nouze.
No a to už Ashi přemlouvala Shiromara ke spolupráci, protože se mu viditelně moc nechtělo, ale nakonec se s postěžováním si postavil. Hinami k nim došla blíž. [rec=hinami]"Já...děkuju, že jste šli se mnou. Bez vás bych se odtamtud nedostala."[/rec] poděkovala jim a vděčně podrbala Shiromara na krku pod uchem.
No a pak hádám, že se vydali na cestu. Otázka je, jestli opět na Shiromarově hřbetu nebo už klidněji po svých.

[ashi_jmeno]

Ashi s úsmevom prikývla, keď Hinami odsúhlasila návštevu najbližšej civilizácie, zatiaľ čo Ashi sa snažila presvedčiť Shiromara, aby sa postavil. Vedela, že Shiromaru ešte nebol úplne fit z toho panického úteku, u ktorého šprintoval, aby ich dostal čo najďalej od smrtiaceho nebezpečenstva. No, teraz pôjdu v kľude a pokoji dokiaľ sa bude dať a snáď v najbližšej civilizácii nenarazia na nepríjemnosti. Tu však už ostať dlhšie nemohli. Ktovie či za nimi už niekoho neposlali.
Následne Hinami poďakovala za to, že spoločne šli. Shiromaru sa na podrbanie spokojne viac naklonil k Hinami a zavrtel párkrát chvostom. Na druhú stranu, Ashi si spomenula na slová Akitoshiho pri zničenej budovy Hokageho. Hinami nemá nikomu veriť, ani vlastnej rodine. V tej chvíli nedokázala povedať, či verila jej a Shiromarovi. Nemala moc na výber. Nie že by si myslela, že by jej Hinami bodla nôž do chrbta, skôr mala obavy, aby to neskomplikovalo ich cestu. Ashi rozhodne nemala v pláne Hinami zrádzať, a už vôbec po tom, čoho bola svedkom. Nuž, nejako sa to vyvinie.
[rec=ashi]"To nestojí za reč. Už bolo načase, aby sme mohli zistiť, čo sa stalo a možno snáď pomôcť aj nejak ovplyvniť túto... zvláštnu situáciu v Konohe a vo svete,"[/rec] pravila Ashi, ktorá zamyslene zľahka kopla do nič netušiaceho kamienka ležiaceho u jej nohy. Vždy skúšala v lesoch sem-tam pri konverzáciách pohnúť s nohou či náhodou na niečo nenarazí. Potom vždy prišli otázky či ten kameň naozaj videla a či len so slepotou nekecá, čo ju bavilo. [rec=ashi]"Mimo toho, si naša kamarátka a pomohli by sme ti tak či tak. Zo všetkých z Konohy som rada, že si to práve ty s kým tu sme,"[/rec] dodala nakoniec s prívetivým úsmevom a poťapkala Shiromara po chrbte. [rec=ashi]"Pôjdeme tentokrát v kľude po svojich. Takže smer čo najďalej od Konohy."[/rec] Po tej poslednej vete sa Shiromaru otočil opačným smerom, od ktorého šli a rozbehol sa. Ashi ho následovala a obaja dávali pozor, či náhodou neucítia alebo nezapočujú čokoľvek čo by naznačovalo nejakú civilizáciu v okolí.

[hinami_jmeno]

Hinami Ashi věřila. Kdyby ne, nepožádala by jí o pomoc a pokusila by se dostat pryč sama. Sice by s velkou pravděpodobností selhala, ale i tak by to zkusila. Takhle požádala kamarádku o pomoc a ta její prosbu vyslyšela. Sice jí do toho nechtěla zatahovat s tím, jak nebezpečné to bylo...ale po tom velkém odhalení jí tam tak jako tak nemohla nechat. V Konoze už nebylo bezpečno.
Hinami jim poděkovala za pomoc, což viditelně bylo pro Ashi trochu awkward. Za to Shiromaru si drbání užíval a to vykouzlilo Hinami na tváři mírný upřímný úsměv stejně jako Ashina slova. Když k tomu přidala, že jsou kamarádky a je ráda, že je tu zrovna s ní, Hinami Ashi objala. Dojalo jí to a zahřálo u srdce. [rec=hinami]"Taky jsem ráda, že jsem tu právě s vámi."[/rec] pověděla vděčně, načež se zase odtáhla, aby tedy mohli jít dál. A tak se rozeběhla spolu s Ashi za Shiromarem. Svůj Byakugan měla na šťopkách. I tak jí ale fascinovala, jak Ashi zvládala běhat lesem, jakoby nebyla slepá. Sama si pamatovala, jaké to bylo nevidět...proto tak Ashi obdivovala.
[rec=hinami]"Měli bychom vyrazit do nějakého většího města nebo vesnice, kde se dokážeme lépe ztratit a kde budeme mít jistotu, že nějaké zásoby vůbec seženeme."[/rec] pronesla Hinami po cestě, zatímco běžela dál.

[ashi_jmeno]

Ashi prekvapilo objatie od Hinami natoľko, že v prvej sekunde bola zarazená, ale potom ju s veselým úsmevom objala tiež. Obe to v tejto chvíli potrebovali. Následne sa dali do cestovania a Hinami rovno navrhla, aby sa zastavili až niekde ďalej vo väčšom meste alebo dediny. Ashi zagúľala očami v zamyslení ako si v hlave prelúskavala možnosti a potom s úsmevom prikývla.
[rec=ashi]"To znie rozumne. Síce to chvíľku potrvá, ale v prvom rade musíme byť v bezpečí,"[/rec] súhlasila a pokračovala v ceste.
Keď míjali prvú osadu, ktorá im prišla do cesty, Ashi sa zamýšľala nad tým čo bude ďalej. Nechcela ísť úplne potichu, nebolo to zase tak v jej krvi. Hlavne toto nebola taká jednoduchá misia. Skoro žiadne informácie, bez prípravy, narýchlo odísť. Čím viac vedela tým lepšie.
[rec=ashi]"Som zvedavá akú výhovorku budú mať na to, že sa neunúvali tak dlho vracať než ich vyhlásili za nukeninov,"[/rec] predhodila zo žartu, aby trochu uvolnila atmosféru s takou nevyslovenou istotou, že ich zaručene nájdu. [rec=ashi]"Takže Saru bude prvý, keď si nakúpime nejaké mňamky. Nahlásiť smrť hokageho by šlo, ale mám obavy z toho, že najskôr narazíme na ninjov z Konohy, ktorí by nám návštevu dosť skomplikovali. No, nebude tak ľahké sa k nemu dostať, ak stráži daimyoa. Náš malý tím by bol dobrý na infiltráciu. Skúsiť sa tam preplížiť a dúfať, že s ním bude reč. Okrem toho som ho nikdy nestretla a Shiromaru tiež. Lokalizovať ho budeš môcť len ty, Hinami-san"[/rec] hovorila nahlas svoje úvahy. Momentálne bolo bezpečnejšie sa o tom baviť tu než v meste alebo prípadne na ďalšej ceste. Nejakého špeha by si určite všimli a na takého by skôr narazili buď v meste alebo by ich z Konohy dobehol zatiaľ čo budú nakupovať.

[hinami_jmeno]

Hinami nadnesla nápad zastavit se až v nějakém větším městě nebo vesnici, kde by se mohli případně lépe ztratit. Jeden nikdy nevěděl, kdy je něco takového třeba. Ashi-chan s tímhle návrhem souhlasila, zatímco běželi dál.
[rec=hinami]"To já taky. Věřím ale, že měli nějaký dobrý důvod. Na co jsem se celé ty roky strachovala, pokud ne?"[/rec] odvětila Hinami Ashi-chan na její žert popravdě celkem vážně, ale i tak se pokusila o pousmání, i když ho Ashi-chan vidět nemohla. Vážila si toho, že se Ashi-chan snažila vnést trochu veselejší a odlehčenější atmosféru. Pomáhalo to Hinami alespoň trochu potlačit tu úzkost, kterou cítila. [rec=hinami]"Víš, že je jen otázkou času, než budeme nukeniny i my, že jo?"[/rec] nadnesla k tomu ještě Hinami.
Ashi-chan pak začala nahlas přemýšlet o tom, co udělají až se dostanou sídlu Daimyoa. Hinami se nad tím musela zamyslet. To, co Ashi-chan říkala, dávalo smysl. Trochu jí zarazilo, když jí nazvala Hinami-san. [rec=hinami]"San?"[/rec] podivila se tomu zmateně. [rec=hinami]"Každopádně...máš pravdu v tom, že nevíme, komu z Konožských ninjů můžeme věřit, potom, co jsme dnes viděli. Mohli by mít někoho nastrčeného v ochrance Daimyoa. Nemusejí to být dokonce jenom ninjové."[/rec] pronesla Hinami. [rec=hinami]"Infiltrace by tak mohla být dobrý nápad...pokud však nemají kolem bariéru, jakou máme kolem Konohy."[/rec] dodala k tomu ještě zamyšleně. [rec=hinami]"Pokud jde o Saru-senseie....hm....pokud vím, přivolává opice....možná z něj nějakou ucítíte..."[/rec] pronesla ještě, co si tak pamatovala, co jí o Saru-senseiovi říkali Shishou a Hibiki-kun.

[ashi_jmeno]

Hinami jej odpovedala na jej žartovnú otázku vážnou reakciou, čo samozrejme z časti očakávala. Určite si neprechádzali ničím príjemným, ale Ashi sa snažila byť za každú cenu čo najviac pozitívna. Chlapcom by priala, aby si celú dobu dakde užívali a Hinami s Ashi by ich našli lelkovať na pláži. Už by len stačilo, aby Rin na ne pozrel ponad slnečné okuliare a spomenul 'To vám teda trvalo.' Ashi sa u tejto myšlienky pobavene usmiala. Následne jej však úsmev zamrzol, keď Hinami podotkla, že za chvíľku z nich tiež budú nukenini. Na chvíľku sa odmlčala a v hlave sa preháňali rôzne myšlienky. Samozrejme prvá bola ako vždy jej rodina. Nedokázala zastaviť rýchle predstavy pohľadov a reakcií svojich rodičov a sestry a k čomu by to mohlo viesť. Jej ruky sa začali jemne chvieť a začal sa jej sťahovať hrudník. Potom sa snažila upokojiť tým, že to nejak dopadne. Hlavné je, aby boli v bezpečí. Vtedy si Ashi ticho vydýchla, aby sa upokojila a usmiala sa na Hinami.
[rec=ashi]"To bude asi nevyhnuteľné v tejto situácii. Vydáme zo seba to najlepšie a ono to už nejak dopadne,"[/rec] vyjadrila konečne svoje myšlienky s povzbudivým úsmevom k Hinami. Následne sa však Hinami zarazila nad zdvorilým oslovením, ktoré jej Ashi venovala. Musela uznať, Ashi toto vo zvyku nemala. Najmä voči rovesníkom. Avšak u Hinami to bolo tak zvláštne iné za tie posledné roky, čo sa viac zblížili, s jej prácou a čím si prechádzala. Obdivovala ju ako to zvládala, teda aspoň čo prejavovala navonok a zároveň si veľmi vážila medikov. Mimo to brala Hinami z nich dvoch ako tú skúsenejšiu, racionálnejšiu a celkovo si k nej vybudovala prirodzený rešpekt. [rec=ashi]"Nooo... Hinami-sama? Hinami-dono? Nie? Hinami-chan? Hinami-kun? Hina-chan? Hinaminík? Nami? Naminka? Mňaminka?"[/rec] začala zo seba vypľúvať zo začiatku trošku neisto, ale postupne ako pridávala roztomilejšie a detské prezývky, menil sa jej tón znovu na žartovný a na tvári mala priblbý úsmev ako by hovorila nejaký úžasný vtip. Nechcela však Hinami tým uraziť, takže mala potrebu vysvetliť svoj postoj k nej. [rec=ashi]"Nuž, vieš..."[/rec] začala nezvyklo zahanbene, dokonca jej zčervenali líca. [rec=ashi]"Ako sme sa bližšie poznali, mám k tebe niečo čo len tak k nikomu inému nemám. Rešpekt a obdiv na úrovni, že aj automaticky pri oslovení ti chcem prejaviť ako si ťa vážim,"[/rec] vyjadrila nesmelo. Shiromaru pootočil hlavou a zamručal. U čoho sa Ashi ešte viac začervenala a zhrozene sa zatvárila akoby mu mohla Hinami rozumieť. [rec=ashi]"Shiromaru, čuš!"[/rec] zvolala a urobila klasický anime pout. Keby Shiromaru chcel, tak by sa pobavene uchechtol. Ashi nemohla uveriť tomu, že by len tak pred Hinami povedal 'Aaw, niekto tu má crush'. Tomu sa hovorí nôž do chrbta, ty 'loajálny' partner. Nájdi si to v slovníku. Či už reálne mala na Hinami crush akéhokoľvek formátu - nemusí byť romantický - na to sama nemohla prísť lebo nikdy k nikomu žiadny blízky vzťah nemala okrem rodiny. A úprimne, nikdy nad tým nerozmýšľala, ona je skôr spontánny typ, ktorý sa sústredí na prítomnosť a aktuálne dianie.
Dobre, odbočíme konečne k tomu prečo sú tu. Plán ako sa dostať k Saruovi. Keď Hinami spomenula, že Saru je cítiť opicami, zdvihlo jej to znovu kútikmi úst. Tak už chápe prečo sa tak volá. Hinami spomenula aj bariéru, čo bola dobrá poznámka, ktorá by všetko skomplikovala.
[rec=ashi]"Fuuu, to máš pravdu. To by prerušilo všetky plány. S tým som nepočítala. Akurát u daimyoa by som čakala, že tam nejakú mať budú."[/rec] Ashi si potichu frustrovane zavrčala popod nos. [rec=ashi]"Nuž, zhodli sme sa na infiltrácii. Ak ju tam mať budú tak skúsime vymyslieť niečo iné,"[/rec] povedala Ashi už tak odovzdane. [rec=ashi]"Môžeme si neďaleko spraviť provizorný tábor odkiaľ pôjdeme na výzvedy a potom sa dohodneme čo ako. Ale dobre, máme aspoň ako takú predstavu čo budeme robiť ďalej,"[/rec] dodala nakoniec s novým návalom pozitivity a nádeje.

[hinami_jmeno]

Když Ashi zmizel úsměv ze rtů a viditelně se zamyslela, Hinami došlo, na co nebo spíš koho asi myslí. Samotné jí to do mysli vehnalo myšlenky na vlastní rodinu. Jak na tohle asi budou reagovat? Skoro až před očima viděla překvapené a starostlivé výrazy Aiko, svého strýce, bratra a sestry...a také matky...i když její tvář se Hinami vybavovala těžce. Jak se za ty roky, co jí neviděla, asi změnila? Co si o jejím útěku z Konohy myslel její dědeček? Mohl věřit, že neměla jinou možnost? Poslední myšlenka patřila jejímu otci. Co si asi myslel on? Dost možná ho to ani nepřekvapilo. Jennou zklamání, vždycky zklamání. Nebo mu to možná i bylo jedno, teď když jí už před lety odřízl jako když ještěrka odhodí ocas. Proč nad ním vůbec přemýšlela? Jen jí to přivolalo vzpomínky na den, kdy jí bez vysvětlení vykázal z domu. No...odpověď byla jednoduchá. Pořád to byl její otec. Rodina. Ať už ji v životě zklamal kolikrát chtěl.
Pak se však podivila nad oslovením Ashi. l Její kamarádka tedy hned začala přemýšlet nad dalšími možnými osloveními včetně přezdívek, kde jedna byla šílenější než ta před ní. Hinami překvapeně zamrkala a pak se po hodně dlouhé době upřímně tiše zasmála. [rec=hinami]"Hinami-chan stačí, Ashi-chan. Pokud tedy chceš."[/rec] odpověděla jí, když se přestala smát. Pořád to bylo na Ashi, jak jí chtěla říkat. Jen...s tím oslovením san...si připadala taková cizejší.
Poté na Ashi znovu překvapeně zamrkala, když tam ze sebe začala něco soukat a u toho se červenat studem. Takhle jí Hinami neznala. Hinami výraz se stával čím dál tím více překvapeným, když jí tam Ashi povídala, že k ní chová respekt a obdiv. Hinami z toho sama také zčervenala. Něco takového jí ještě nikdo neřekl. Otevřela pusu, že na to něco řekne, když v tom se Shiromaru otočil a zamručel, čímž uvedl Ashi do ještě větších rozpaků. Hinami mu samozřejmě nerozuměla a ani si nedokázala domyslet, co asi říkal. Ptát se na to ale nebude, nechtěla tam svou kamarádku ještě více uvádět do rozpaků, než už byla.
[rec=hinami]"Popravdě...to cítím dost podobně. Obdivuju tvůj pozitivní přístup i vnitřní sílu. To, jak nenecháš svůj handicap, aby tě stáhl ke dnu a jdeš si za svým cílem. Spousta lidí na tvém místě by to vzala a nevytáhla paty z Konohy....ale ty ne. Šla jsi a stala se silnou kunoichi, hodnou obdivu a respektu, ať si kdokoliv myslí, co chce. Sama jsem jednou na nějakou dobu přišla o zrak, ale to co ty bych nikdy nedokázala...Jsem ráda, že mám kamarádku jako ty."[/rec] pronesla Hinami upřímně od srdíčka, jak to cítila. Pak si vzpomněla na Shiromara před nimi. [rec=hinami]"A tebe samozřejmě také, Shiromaru."[/rec] dodala ještě.
No a pak se tedy řešil plán, jak se dostat k Saru-senseiovi. Ashi musela uznat, že bariéra by tam být mohla a pak by měli problém. Dávalo by smysl, aby tam byla, když to bylo sídlo vládce celé země a měl ve svých službách ninjy. Na druhou stranu asi nebylo nejlehčí najít lidi schopné takovou bariéru vytvořit a udržovat. Tak kdo ví. To se dozví, až tam dorazí. Ashi už přemýšlela i nad tím, co budou dělat pak. Provizorní tábor. [rec=hinami]"To zní, jakože máme plán!"[/rec] odvětila k tomu povzbuzena tou Ashinou pozitivní energií.

[ashi_jmeno]

Poskočilo jej srdce, keď počula Hinaminin smiech. Týmto vždy chcela pre ostatných byť. Zdvíhať náladu, rozosmiať. Ono to možno nepríde niekomu tak zvláštne, ale keďže Ashi nemôže vidieť reakcie a výrazy, smiech je pre ňu to najkrajšie, čo môže od druhého človeka počuť. A keď sa jej to podarí u niekoho, na kom jej záleží, prináša jej to ešte väčšiu radosť. Táto ich cesta bol taký odpočinok medzi vážnymi vecami, ktoré zažili a potom ich čakajú. Vtedy už nebude čas a priestor na žarty. Než dorazia do mesta, treba toho využiť čo najviac sa dá.
Keď Hinami navrhla oslovenie, Ashi okato predstierala sklamanie. [rec=ashi]"Oooh, takže nie Mňamka? Ani Mňami-chan? Určite?"[/rec] Následne to však už nenaťahovala a s úsmevom prikývla. [rec=ashi]"Takže Hinami-chan. To sa mi páči,"[/rec] pokývala znalecky hlavou. Vďaka ich konverzácii cítila ako sa jej kompletne uvoľnil hrudník. Až potom si uvedomila, že ho celú dobu mala zo stresu zovretý. Znovu si potichu vydýchla. Toto, čo sa stalo, bola taká náhla a zdrcujúca zmena, ktorá im môže zmeniť život naveky. Nebolo ľahké sa s tým vyrovnať, dokonca ani pre takého optimistu akou je Ashi. Vždy, keď sa tieto myšlienky a pochybnosti vynárali, zahrabávala ich späť do podvedomia dúfajúc, že sa časom rozplynú, aby ju nerozptyľovali. To urobila znovu aj teraz.
Dosť jej v tom pomohlo, keď jej Hinami oplatila otvorenosť. Čo však úplne neočakávala, boli slová, ktoré jej venovala. Ashi mala pootvorené ústa v údive, ako jej skoro doslovne padla sánka čím viac Hinami počúvala. Na chvíľku sa odmlčala a Shiromaru reagoval veselým šteknutím, čo u neho poslednou dobou nebývalo zvykom. On väčšinou buď potichu vrčal, prípadne mručal či kňučal, ale štekal len vo výnimočných prípadoch, keď šlo o nebezpečenstvo alebo zatrašovanie. Toto nebolo ani jedným z nich, čím Hinami skláňal svojim spôsobom hlbokú poctu.
[rec=ashi]"Páni,"[/rec] prehovorila Ashi s tichým úžasom. Cítila ako sa jej nahrnuli slzy do očí, ale nevadilo jej to, keďže bola slepá. [rec=ashi]"Už od malička som si priala, aby som od niekoho tieto slová počula. Aby ma skutočne uznal, dôveroval mi a bral ma ako sebarovného,"[/rec] vyjadrila svoje pocity popisujúce jej sen. Samozrejme ešte tu ostávalo presvedčiť vlastne celý svet, na kohokoľvek čo natrafí. Časom sa jej sen možno aj zmení, ale posledné roky jej dokázali, že o to viac si za tým snom musela ísť. Tých pochybností, na ktoré natrafila, aj po tom čo sa stala chuuninom, bolo stále dostatočne na to, aby si tento sen udržala a pokračovala za ním. [rec=ashi]"Ďakujem, Hinami-chan. Veľmi si tvojich slov vážim od niekoho ako si ty."[/rec] Keby aj mohla, tak by ju rovno aj objala. Mohla jej len venovať vrúcny úsmev v tejto chvíli. Avšak rozhodla sa túto chvíľku pokaziť vtípkom. To by nebola ona, keby všetko muselo byť dokonalo emocionálne. [rec=ashi]"Tak, stačí - aaaah - začína sa mi plniť nos,"[/rec] zvolala predstieraným zhrozením a začala si utierať oči a tvár od sĺz. [rec=ashi]"Takto neucitím dobroty, keď sa budeme k nim blížiť,"[/rec] zamumlala zo žartu. Nech už to týmto prerušila ako chcela, nič nezabraňovalo tomu, že sa jej táto konverzácia stala core memory, na ktorú bude jednoznačne spomínať ešte niekoľkokrát v živote. U tohto si spomenula na dávne časy. Najmä na Ichira, s ktorým bola zo všetkých rovesníkov najviac. Ten, narozdiel od iných ľudí, ju tiež rovno neodsúdil a bral ju takú aká je. To isté jej prejavil aj Morio, ktorého spoznala na chuuninských skúškach. Počas skúškoch ju nespochybňovali, čo si neskutočne vážila. V tej dobe však bola ešte veľmi rozjásaná, čiže si to nedokázala toľko vážiť. Avšak teraz ako už bola staršia, bola o trochu viac pri zemi. O trochu. Najmä po tých posledných rokoch nepokoja a dusivého napätia si o to viac vážila každého vľúdneho slova či okamihu. Keď bola malá, bola na to 'sama'. Mala síce rodinu, ale nepríjemnosti sa točili okolo nej, na čo si musela zvyknúť a bojovať s tým. Avšak posledné roky sa týkali všetkých a o to väčšmi to bolo ťažké. Vďaka slovám Hinami bola momentálne ešte odhodlanejšia kluky nájsť a tentokrát Ichirovi prejaviť patričnú vďaku za to, ako bol prvý rovesníkom, ktorý ju v jej mladších rokoch nezatratil.

[hinami_jmeno]

Ashi se s hranou zklamaností ujistila o některých ze svých originálních přezdívek. [rec=hinami]"Hlavně jen to ne." [/rec]odvětila jí Hinami stále s jemným smíchem v hlase. [rec=hinami]"Hm!"[/rec] zahmovala souhlasně, když pak Ashi přestala předstírat a odsouhlasila, že své kamarádce bude tedy říkat Hinami-chan.
No a pak jí Ashi prozradila, jak k ní chová úctu a obdiv a Hinami na oplátku přiznala, že to vidí podobně. Jen to rozvedla mnohem více, než Ashi. Hinami překvapilo, když na ní Shiromaru štěkl. Nikdy ho štěkat neslyšela a už vůbec ho neviděla takhle veselého. Vykouzlilo jí to moc hezký úsměv na rtech. Poté si všimla slzících očí Ashi a už chtěla něco říct, i když popravdě netušila, co v takovéhle chvíli říct. Ashi však promluvila první.[rec=hinami] "Uznání...po něm jsem před tím také toužila....nebo možná i stále toužím...." [/rec]zamumlala si Hinami pro sebe zamyšleně. Už od malička toužila po uznání své otce a dědečka. U dědečka se jí to povedlo a nebo to ani nebylo třeba. Nikdy spolu pořádně nemluvili do toho dne, co za ním zašla pro radu. Avšak otec... Hinami stále viděla ten pohled, kterým se na ni díval. To o jeho uznání celé ty roky stála...a teď....si nebyla jistá. Mělo by jí to být jedno...ale vždy se tam tahle myšlenka nějak prosmýkla.
Z transu jí probralo až Ashino poděkování. Hinami se nad jejími slovy lehce uchechtla. [rec=hinami]"Někoho jako já? Nemyslím, že by na mně bylo něco speciálního."[/rec] odvětila Hinami. Popravdě ani nechápala, co na ní Ashi obdivovala.
Když si pak Ashi začala stěžovat na plný nos, se kterým neucítí dobroty, musela se Hinami znovu jemně zasmát. [rec=hinami]"A proto jsi moje světlo..."[/rec] vypadlo z ní šeptem spíš tak pro sebe, zatímco se jemně usmívala. Ani si neuvědomovala, že to vyslovila a že jí Ashi jistě slyšela.

[ashi_jmeno]

[rec=ashi]"Nič špeciálneho?"[/rec] ohradila sa Ashi akoby to snáď hovorila o nej samotnej. [rec=ashi]"Si skvelá medička, chytrá a láskavá. Po mojich mnohých návštevách som mala tú česť ťa zažiť pri práci ako so mnou aj s inými. Si skvelá v tom čo robíš. Je úžasné, ako si vždy trpezlivá so svojimi pacientmi a pečlivá vo svojej práci. Prečo myslíš, že som schválne začala chodiť v nočných smenách? Lepšieho medika v Konohe nemáme,"[/rec] zahrnula Hinami komplimentami a tvárila sa u toho preveľmi vážne, aby videla, že si žiadne žarty nerobí. [rec=ashi]"Empatia je tvoja silná stránka a vždy vieš čo povedať, aby si ostatným pomohla,"[/rec] dodala nakoniec a konečne svoj emočný preslov musela odľahčiť s humorom. [rec=ashi]"Kvôli komu mám teraz upchatý nos, hmm? Hmmmm?"[/rec] Aj keby chcela, vôbec nepreháňala svoje komplimenty. Všetky myslela vážne presne tak, ako zažila všetky tie návštevy v nemocnici. Hinami si však potichu niečo zašeptala, čo Ashi veľmi dobre počula. Čo? Svetlo? Kto? Pre koho? Ona pre ňu? V tej chvíli Ashi zahoreli líca. To akože ako myslela? Oj! Takéto bomby dropovať, to sa nerobí. Mala sa jej spýtať? Tyjo, toľko emócií a bondingu čo teraz zažívali ako nikdy predtým a Hinami ešte pridáva dupľu. Ashi otvorila ústa, aby skúsila vyzvedať, čo tým Hinami myslela a hlavne koho, ale z toho ju zachránil Shiromaru, ktorý oznámil, že sa blížili k mestu. V tej chvíli jej všetko vyšumelo z hlavy a zastavili sa kúsok od mesta, na ktorý mali výhľad.
[rec=ashi]"Pekné mesto. Architektúra precízna. Mhm, tu si žijú,"[/rec] pokývala znalecky hlavou. Shiromaru na nich otočil hlavu a zamručal dačo k Ashi. [rec=ashi]"Celkom skoro ráno, vravíš. Neviem či sa nám tu chce čakať dokiaľ otvoria viac obchodov, ale Shiromaru cíti nejaké dobroty,"[/rec] uvažovala nahlas a zamyslene sa poškriaba vo vlasoch. [rec=ashi]"Ako to spravíme? Pôjdeme spoločne, preletíme to tam a mažeme zase preč? Takto ráno asi žiadne drby nezachytíme, možno nejaké babky, ktoré upodozrievajú susedy, ktorým krajšie rastú rajčiny."[/rec] Medzitým sa veľký čierny pes posadil a zasnene sa díval do mesta, už bol nedočkavý a chcel si dať mňamku, ktorá ho lákala do mesta.

[hinami_jmeno]

Hinami překvapilo, když Ashi začala argumentovat a víceméně tak Hinami bránit před sebou samou. Překvapeně se na ní podívala, zatímco jí tam Ashi vychvalovala, jak je chytrá a laskavá a nejlepší medička v Konoze trpělivá se svými pacienty. Je pravda, že tahle práce někdy chtěla spoustu trpělivosti. Vzpomínala si na tu starou paní před lety, co simulovala bolest zad a odmítala se vrátit do pokoje, než jí Shishou vykázala z nemocnice. Ta se s ní zrovna moc nemazlila. Ale to už byla Shishou. Hinami to vždy zkoušela po dobrém. A to i přes ty pohledy ostatních za poslední roky. Ale nejlepším medikem v Konoze také nebyla. Tohle místo měla Shishou. Kdyby na jejím místě byla ona, jistě by Akitoshimu-san nějak pomohla.
Hinami Ashi ale do řeči neskákala, protože viditelně ještě neskončila. Vyzdvihla její empatii a vyčetla jí její ucpaný nos. Hinami se hřejivě usmála, což byla škoda, že Ashi vidět nemohla. Byl to totiž moc pěkný pohled. Ashina slova jí hřála u srdce. Svým způsobem i ona potřebovala slyšet něco takového. Snila o tom pomáhat ostatním. A pokud dokázala pomoci alespoň Ashi, stálo to za všechny ty roky dřiny. [rec=hinami]"Děkuju, Ashi. Že o mě smýšlíš takhle."[/rec] pronesla ke své kamarádce.

No a pak také konečně zahlédli nějakou tu civilizaci. Ashi poznamenala, že tam mají precizní architekturu a že je to pěkné město. Hinami se na ní tak lehce zmateně podívala. Občas i jí napadlo, jestli Ashi skutečně nevidí. Vážně tohle dokázalo cítění okolní chakry? Bylo totiž obdivuhodné, jaký měla přehled o svém okolí.
[rec=hinami]"Můžeme si dát něco k jídlu a třeba mezitím otevřou nějaký obchod."[/rec] pronesla Hinami s úsměvem, když jim tam Shiromaru sdělil, že cítí něco dobrého. A co si budeme...potom, co je z jejich životů vytrhli uprostřed noci a pak až do rána běželi...jednomu vyhládlo.
Ashi pak měla dobrou otázku ohledně plánu. Hinami se zamyslela. [rec=hinami]"Raději bych se moc nerozdělovala. Většinou to pak nedopadá dobře." [/rec]odvětila Hinami. [rec=hinami]"Nevím ale, jestli tady Shiromaru nebude trochu vyčnívat."[/rec] nadnesla pak ještě myšlenku.

[ashi_jmeno]

Ashi si všimla, že Hinami nič nepovedala na jej komentár o peknom meste. U toho sa len zazubila a ukázala na svoje oči. [rec=ashi]"Len žartujem, ale dúfala som, že mi to potvrdíš,"[/rec] povedala a rozhodila rukami smerom k mestu. [rec=ashi]"Možno dokážem vycítiť energiu tohto mesta a z toho poznám ako vyzerá aj bez toho aby som ho videla!"[/rec] zvolala entuziasticky, ale bolo z jej tónu jasné, že len sranduje. Na Hinaminin návrh dať si papanie a počkať na obchody zareagoval ako prvý Shiromaru, ktorý hneď prikývol a zavrtel chvostom. Už si predstavoval tú dobrotu mať na tanieri. Ashi si poťapkala prstom po brade a následne prikývla tiež. [rec=ashi]"To znie dobre."[/rec] Nakoniec ostala otázka ako do mesta pôjdu. S ďalším prikývnutím súhlasila, že rozdeľovať sa nebudú. Tak či tak dúfala, že to bude také in-buy-out bez toho, aby vzbudili nejaké extra podozrenie. Čo sa týkalo však podozrenia, Hinami mala veľmi dobrú poznámku ohľadom Shiromara.
[rec=ashi]"Hmmm."[/rec] Ashi sa otočila na Shiromara, začala sa dívať jeho smerom a so zamyslením si mnula bradu. Samozrejme, znalecké pozorovanie bolo k ničomu, ale častokrát predstierala, že vidí. O to menej sa ostatní cítili awkward, keď zabudli na jej slepotu. [rec=ashi]"Ooooh, mám nápad. Počkaj tu. Nepozeraj sa,"[/rec] zvolala a hnala Shiromara za veľký strom, za ktorý sa obaja išli schovať. Spoza stromu ešte Ashi vykukla s prižmúrenými očami. [rec=ashi]"Nepodvádzaj, ja to spoznám."[/rec] Potom sa však schovala. Pár sekúnd sa nič nedialo, dokiaľ sa neozvalo menšie puf s menším obláčikom, ktoré naznačovalo techniku. Spoza stromu však vyšla Ashi bez Shiromara a popošla niekoľko krokov ďalej. Rukami naznačovala, aby si ju Hinami prezrela a na tvári mala veľký úsmev. [rec=ashi]"Dobré, ... že?"[/rec] A už očakávala komplimenty od Hinami. Avšak, absolútne na nej nič nebolo iné.

[hinami_jmeno]

Ashi Hinami vysvětlila, že si dělá jen srandu a čekala, že jí potvrdí její tvrzení. Pak žertem pronesla nahlas přesně tu teorii, kterou Hinami měla. Viditelně se sekla.[rec=hinami] "Ah. Promiň, zmátlo mě to. Opravdu jsem si na chvíli myslela, že tím máš takový vnitřní super zrak...takový vnitřní Byakugan. Možná i lepší, že vidíš i vnitřní krásu věcí....Já totiž vidím jen takový trochu ošuntělý větší městečko." [/rec]pronesla Hinami kupodivu také žertovně, jak prozrazoval ke konci jejích slov lehký smích v jejím hlase. Asi na ní měla Ashi špatný vliv v tomhle ohledu.
Poté se obě shodli na tom, že si dají něco k jídlu, než půjdou dál a třeba mezitím otevřou i nějaký obchod, kde by se daly pořídit zásoby. Hinami nadnesla, jestli nebude Shiromaru moc vyčnívat, čímž donutila Ashi se zamyslet. A viditelně jí něco napadlo. Hinami zvědavě sledovala, jak Ashi s Shiromarem zaběhli za strom. Dokonce dostala od Ashi varování, aby se nedívala, že to pozná. No...byla pravda, že by to skutečně poznala, kdyby Hinami aktivovala svůj Byakugan. Cítila by totiž chakru hromadící se v jejích očích. A tak tam jen Hinami stála a čekala, s čím se Ashi vytasí. Viděla a slyšela puffnutí nějaké techniky a pak zpoza stromu...prostě vyšla Ashi. Sama s velkým úsměvem na tváři. Hinami si jí tak prohlížela a přemýšlela, kde je nějaká změna. Nic neviděla. Ale to před tím rozhodně vypadalo jako použití techniky. Hm. A kde byl Shiromaru? A pak jí něco napadlo. Došla k Ashi blíž s úsměvem na rtech a dala jí headpat. [rec=hinami]"Sluší ti to."[/rec] pověděla jí a dál jí hladila po hlavě. Přemýšlela, že by jí podrbala na bradě...ale kdyby se se svou teorií sekla, tak by to bylo hodně awkward.

[ashi_jmeno]

[rec=ashi]"Ooh, tak to možno je to tým jedlom, čo som konečne začala cítiť. Predsa len aké hrozné musí byť to mesto, keď cítim z neho takú fajnovú vôňu?"[/rec] Rukami si ovievala, akoby si viac priťahovala tú vôňu do nosa. Tyjo, ale vnútorný byakugan by vôbec nebol na zahodenie. Počula o ňom veľa zaujímavých vecí. Jej technika s videním chakry bola vzdialene podobná, ale rozhodne nebola tak dobrá a užitočná v boji ako slávne oči Hyuga klanu. Avšak teóriami o meste sa už potom samozrejme nezdržovala, keďže hneď po chvíľke riešili ako podozrivo môže pôsobiť veľký pes v meste. A hneď na to sa pokúšala okato pranknúť Hinami.
Keď sa Hinami priblížila k Ashi a položila jej ruku na hlavu, na chvíľku sa Ashi tvárila prekvapene a potom sa tvárila akoby sa snažila držať späť. Avšak po asi pár sekúndách sa Ashi začala líškať k jej ruke, aby ju núkala, aby ju drbala. S tým začala aj kopkať nohou a potichu vrčať spokojne.
Avšak spoza stromu vykukla druhá Ashi so slovami: [rec=ashi]"Aj ja chcem!"[/rec] Ashi, ktorá bola u Hinami sa prekvapene odtiahla od jej ruky a zarazene sa dívala k stromu odkiaľ vyšla druhá Ashi, ktorá sa rýchlo presunula k dvojici, pozerajúc sa smerom k Hinami s veľkou nádejou, že dostane tiež headpaty. Obe Ashi si boli vzhľadom identické a obe mali náznaky, že sa chovali z časti ako pes. Teda až do doby, keď sa začali obe handrkovať. Prvá Ashi, ktorá už dostala special treatment, sa s nafúknutými lícami otočila na druhú Ashi. [rec=ashi]"Ešte nieee! Na tom sme sa nedohodli,"[/rec] zvolala prvá Ashi. [rec=ashi]"Ja chcem pohladenie,"[/rec] namietla druhá Ashi. [rec=ashi]"Ale o tom to nebolo!"[/rec] ohradila sa znovu prvá. [rec=ashi]"No už je!"[/rec] pokračovala druhá. Samozrejme, toto čoho Hinami bola svedkom, nebola žiadna vážna hádka. Skôr také priateľské handrkovanie, keďže očividne im prank nevyšiel.

[hinami_jmeno]

Hinami se lehce zasmála, když Ashi nadnesla, že si možná to pěkné město s precizní architekturou domyslela kvůli vůni jídla. [rec=hinami]"Možná. Jestli má na tebe ale takový vliv, tak to musí být skutečně nějaká dobrota." [/rec]odvětila se smíchem v hlase.
No a pak se jí pokusili s Shiromarem pranknout. Ale Hinami se nedala a začala Ashi před sebou hladit. Netrvalo to dlouho a Ashi se lísala k její ruce, nad čímž se Hinami usmívala a hladila dál. Tohle byl určitě Shiromaru. Alespoň podle povahy. Pravá Ashi by se určitě začervenala, jak by jí tímhle překvapila. Za to tahle se nejprve snažila odolávat a pak si tu kopala nožkou a spokojeně vrčela.
No a to nedalo druhé Ashi za stromem, která vykoukla a dožadovala se také pozornosti a hlazení. Hinami se nad tím musela usmívat a už už chtěla i téhle Ashi věnovat nějaký ten headpat, když se tam před ní začali dohadovat o Hinaminu pozornost a příjemné headpaty. Hinami neměla ráda dohadování, obzvlášť, když byla tou uprostřed. Tohle naštěstí nebyla žádná vážná hádka, ale i tak. Takovéhle dohádování Hinami nestrpí. A tak když už je tam měla oba před sebou a měla dvě ruce, tak každou z nich položila jednou z nich na hlavu a dala se do headpatování obou najednou. [rec=hinami]"Žádné dohadování. Zvládnu se věnovat vám oběma."[/rec] pronesla u toho s úsměvem. [rec=hinami]"Měli bysme jít, ať se tu nezdržujeme moc dlouho. Nebude divné, že tu jsi teď dvakrát?"[/rec] nadnesla Hinami ještě.

[ashi_jmeno]

Ako sa obe Ashi handrkovali, obe otočili hlavou smerom k Hinami, keď ich začala obe headpatovať, a reakcie boli následovné. Prvá Ashi, ktorá už predtým bola u Hinami, si odfrkla s nafúknutými lícami a založila si ruky na hrudi. [rec=ashi]"Ale to mohol byť tak perfektný prank, hmff,"[/rec] zafučala urazene ako malé dieťa. Za to druhá Ashi, ktorá predtým vybehla spoza stromu dožadujúc sa headpatov, sa nadšene usmiala a so spokojným zakňučaním urobila až veľmi blízky krok k Hinami, že prerušila komfortnú zónu, za účelom aby ju Hinami o to viac hladkala a nabádala ju otáčaním hlavy na drbanie za ucho. Vtedy sa prvá urazená Ashi tak zamyslela. Doteraz mala v hlave len prank na Hinami, absolútne nemyslela na to, čo sa deje okolo. Síce teda teraz nevidela čo sa dialo, ale dokázala to vnímať. Ako Shiromaru pristúpil bližšie a už sa k nej túliť úplne. Vtedy si uvedomila, že ju celú dobu Hinami hladila na hlave.
[rec=ashi]"Uuum,"[/rec] ozvalo sa od Ashi zmätene, so zľakla červenými lícami pomaly siahla hore nad hlavu a položila dlaň na chrbát Hinaminej ruky, ako ju hladila, aby si overila, či to naozaj bola pravda. Naozaj cítila jej jemnú a hrejivú ruku. [rec=ashi]"Uuuuuummm,"[/rec] vyšlo z nej znovu o niečo intenzívnejšie a jej červené tváričky boli čoraz očividnejšie. Následne jej pocity prešli k myšlienke, že síce sa Shiromaru ide k Hinami líškať, ale on mal teraz jej podobu! To... to bolo divné, nie? Akoby sa líškala ona sama k nej. [rec=ashi]"UUUUUUUUUUUUUUUUMMMMMM!"[/rec] vyšiel z nej utlmený výkrik a vtedy jej zčervenala už celá tvár a byť to anime (kašel kašel) tak by sa ozvalo menšie hufnutie a už by jej para išla z hlavy. [rec=ashi]"Aaa... aaaaa.... AAAAA"[/rec] tentokrát už v panike vykríkla a mávala rukami akoby nevedela, čo robiť. Čapla Shiromara za ruku a odtiahla ho od Hinami niekoľko krokov. Ten z prekvapenia štekol a následne si sadol na zem ako pes stále v Ashi forme a udivene sa na ňu díval.
Ashi vydychovala akoby práve dobehla maratón a cítila ako jej silno bije srdce, pričom jej ten zvuk až zaliehal uši. Došlo jej v tej sekunde ako bola toto divne trápna situácia, takže zrazu sa dokonalo narovnala ako pravítko, úplne zamrzla, akoby sa snáď reštartovala ako robot.
[rec=ashi]"N-Naa..nanana...naaaa,"[/rec] začala zo seba koktať. [rec=ashi]"Na-Načase už ísť! Hola hou na misiu! Šup šup, nemáme čas. Musíme jít,"[/rec] začala hujerovatieť a popohnávala Shiromara smerom k mestu. Tým Hinamina otázka ohľadom zvláštnosti dvojičiek Ashi úplne šla mimo jej mozog, pretože v tej chvíli jej ani nefungoval.

[hinami_jmeno]

Ashi, o které si Hinami myslela, že je pravá Ashi, se k Hinami začala lísat a tulit. Nebudeme si lhát. Hinami to velmi zaskočilo a zmátlo, protože si najednou nebyla jistá, která Ashi je pravá a která ne. Ale i tak headpatovala, hladila a drbala dál s červenajícími se tvářemi. Ať už to bylo jakkoliv, lísala se tam k ní Ashi. A to daleko za hranicemi nějakého osobního prostoru. I pokud to byl přeměněný Shiromaru, navenek to stále byla Ashi. Alespoň, že jí v téhle podobě neolízl.
Když se pak Ashi, co se k ní netulila začala taky červenat a  vydávat velmi rozpačité zvuky, bylo náhle jasné, která Ashi je která. Hinami se popravdě celkem ulevilo. Jak by asi Ashi bylo, kdyby se tohle uvědomění dostavilo v momentu, kdy by se k Hinami lísala ona. Takhle to bylo alespoň o něco míň awkward, než celá tahle situace byla. I když i tohle byla pro Ashi viditelně rána s tím, jak naprosto změnila své chování.
Jop, zavládla tam velmi awkward atmosféra, během které Ashi panikařila. Někomu tu jeho prank backfirenul do obličeje. Hinami popravdě vůbec netušila, co by v téhle situaci měla říct. Chtěla trochu kamarádku uklidnit, ale jaksi nenacházela slova. Místo toho se bezradně podívala na Shiromara sedícího na zemi a stále vypadajícího jako Ashi.
No a to se Ashi sebrala a začala je stále v rozpacích popohánět do města. Přesněji tam Shiromara postrkovala správným směrem.  Hinami, která nechtěla zůstat pozadu, se vypravila spěšně za nimi. Musela jít svižným krokem, aby stačila jejich chůzi, jak se Ashi okoušela odtamtud co nejrychleji dostat. [rec=hinami]"Um...Ashi-chan? Nebude to divné, když ve městě budeš dvakrát?" [/rec]zkusila po chvíli na Ashi promluvit.

[ashi_jmeno]

Ako Ashi hnala Shiromara pred seba, nervózne si hrýzla spodnú peru a hlavu mala stále zahmlenú tým všetkým čo cítila. To sa jej ťažko popisovalo. Musila však uznať, že hladenie od Hinami malo na míle ďaleko od nepríjemného. A ešte to aj urobila tak dobrovoľne. To ju z časti začalo upokojovať, však o nič nešlo. Jojo, dobrý. Lenže potom prišla myšlienka pritúlenia sa k Hinami. Z toho sa len tak ľahko logickým posudzovaním nedostala. Našťastie jej však pohyb pomáhal a hlavne o tom už nikto z nich ani nehovoril. Keď ju Hinami však oslovila, hneď zastavila a vyložene zamrzla v nervozite. Nevedela úplne prečo. Možno mala strach, čo Hinami povie. Každopádne Hinami mala veľmi dôležitú poznámku. Ashi si zhlboka vydýchla. Dokázala sa rýchlo uzemniť a vrátiť späť do reality. Vtedy sa svižne otočila na Hinami a s odhodlaným úsmevom si založila ruky vbok.
[rec=ashi]"Vidíš to, na to som zabudla,"[/rec] poznamenala predtým než sa na chviľku začala sústrediť na zhromaždenie chakry a jej predstavy. Ako odjakživa slepý človek, tých pár minút kedy skutočne videla pri chuuninských skúškach, sa jej kompletne vryl do pamäte. Spomínala si ako videla samú seba v zrkadle, všetky detaily a následne si z toho odmyslela tesáky na tvári a namiesto svetlých blond vlasov si predstavila farbu Shiromarovho kožúška. Následne poskladala dlane do pečate psa, diviaka a nakoniec barana a ozvalo sa menšie puf. Tak tam stála vo svojej dvanásťročnej podobe, aj v úbore, ktorý kedysi nosievala. Jedinými rozdielmi boli, že mala čierne vlasy a nemala tesáky. Avšak ešte niečo bolo iné. A to boli svetlé modrozelené oči, ktoré vtedy videla v zrkadle. Niečo, čo skopírovať zo svojej nešťastnej reality nedokázala boli jej večné svetlo šedé oči so svetlou panenkou, ktoré naznačovali slepotu.
[rec=ashi]"Môže byť? Vyzerám ako človek?"[/rec] opýtala sa Ashi, ktorá sa dívala smerom k Hinami a ohliadla sa aj na Shiromara. Shiromaru nič nevravel najskôr a len sa jemne usmial. Síce nevyzerala presne ako jej mladšie ja, ale tá detská tvár mi privodila veľa spomienok. Postavil sa vedľa nej a o to viac sa zazubil, pretože reálna Ashi bola o kus menšia než ona. Nuž 12 vs 16 ročné osoby sú si veľmi rozdielne ako sú v plnom vývine.

[hinami_jmeno]

Hinami se snažila držet krok s Ashi a Shiromarem, ale i tak šla až za nimi. Chtěla dát Ashi dostatek prostoru k tomu se uklidnit ze svých rozpaků a sama také potřebovala trochu času na zahnání červeně z tváří. Stále ještě cítila Ashino tělo přitulené na to její, jak se k ní Ashi-Shiromaru lísal. Rozhodně zvláštní zkušenost. Ale nijak nepříjemná.
Tak jako tak Hinami se jako první vrátila myslí zpět na zem a rozhodla se znovu zmínit, jestli nebude zvláštní, když do města nakráčí Ashi dvakrát. To už dokázalo Ashi přivést na jiné myšlenky a vrátit se do své klasické veselé nálady. Hinami se tomu musela usmát. Byla ráda, že je Ashi zase v pohodě. By se jim špatně pokračovalo v cestě, kdyby mezi nimi vládla ta dusně awkward atmosféra.
Hinami sledovala, jak se Ashi soustředí a skládá jí známé pečetě pro henge. Zvědavě se tak dívala, jak se obláček rozplývá a odhaluje její dvanáctileté já, i když ne tak úplně. Vlasy měly tmavou barvu, červené trojúhelníky na tvářích byly pryč a její oči byly krásně modrozelené. [rec=hinami]"Řekla bych, že dokonce víc než my dva s Shiromarem."[/rec] odvětila s úsměvem Ashi na otázku, jestli vypadá jako člověk. Přeci jen Shiromaru sice byl přeměněný na Ashi, ale s náznaky zvířecích rysů a Hinami...její oči nebyly zrovna přirozené, co si budeme. Takže tam Ashi momentálně vypadala nejvíce jako běžné děvče.

[ashi_jmeno]

Očakávala s napätím reakciu Hinami a nedočkavo prešlapovala na mieste ako bola nadšením bez seba. Bolo to aj nervozitou. Túto techniku trénovala často, pretože skutočne Shiromaru bol nápadný, dve Ashi by boli zvláštne a nebolo jednoduché preňho naučiť sa ako sa správať ako človek. Dokonca aj to, ako prehovoril, bolo nezvyk. Vždy hovoril súkromne len s Ashi, keďže rozprávanie mu až tak moc nešlo. Ak išlo o krátke vety, to ešte zvládol bez veľkého podozrenia, ale nejaké dlhšie preslovy by už nezvládol bez pauz a koktania. Za to pre Ashi bola ťažká vizuálna technika. Túto techniku by normálne nebola schopná použiť, keďže od narodenia nevidela, ale tých niekoľko minút počas chuuninských skúšok je výrazne pomohli.
Hneď ako Hinami pochválila, že dokonca vyzerá aj viac človek ako ona a Shiromaru, začala s nadšením poskakovať na mieste. [rec=ashi]"Jeej! Juhuuu!"[/rec] Narozdiel od iných, na začiatočný obraz sa musela naozaj sústrediť, aby vyhrabala zo spomienok presný obraz toho, čo chcela napodobniť. Tých osôb a možností mala veľmi obmedzených. Nakoniec sa otočila k mestu s natiahnutou rukou a prstom ukazujúcim tým smerom. [rec=ashi]"Tak do toho! Ideme do mesta!"[/rec] zvolala s nadšením a odhodlaním a vykročila smerom tam spoločne so Shiromarom a určite aj s Hinami.