Lesy kolem Konohy

[ashi_jmeno]

Akonáhle sa dostali dovnútra, Ashi sa zbežne pozrela ich zásah v kopuly a následne sa zadívala kolom dokola. Pri tej rýchlosti opráv a rozsahu kopule nemali šancu kopulu zničiť. Zadívala sa smerom odkiaľ cítila konicu a všimla si aj golemov okolo.
[rec=ashi]"Hinami-chan, pôjdeme so Shiromarom po tých golemoch a oslabíme ich. Ale chcelo by to, aby ich niekto v tom poškodenom mieste dorazil,"[/rec] oznámila svoj plán Hinami, keďže nikto ani v okolí nebol. Hinami bola momentálne so svojou ničivou silou aj najlepšia na dorážanie, keďže mala dobre mierené útoky. Na konicu samotná si netrúfala, nevedela presne, čo tento element všetko dokáže, keďže sa s ním ešte nikdy nestretla, ale gatsuga zatiaľ fungovala. So Shiromarom sa teda rozbehli spoločne na najbližšieho golema a započali spoločne rotujúcu gatsugu, ktorou sa začali odrážať od golemov od jedného k druhému, aby ich spomalili a najmä dostatočne poškodili. Už len záležalo ako rýchlo sa budú opravovať a potom by to museli upraviť tak, aby sa sústredili len na pár, aby to dávalo zmysel. Ešte bolo aj otázne, koľko konica ešte tých golemov zvládne vyvolať. To však išlo už len spôsobom pokus-omyl.

[rikuto_jmeno]

Jejich útok vyšel, část kopule před nimi se rozpadla v nepočítatelný množství krystalových střepů a oni se tak dostali dovnitř. Naskytl se jim tak pohled na jeho starou partu. Nekoukal se zatím nijak detailně, ale na první dobrou nemohl přehlídnout Itaneho u nějaké další menší bariéry. Avšak studený vítr ho přinutil otočit se za sebe a všiml si tak, že se kopule za nimi opravuje. A aby to nebylo málo, ze střepů v okolí se začali vytvářet menší golemové. To nebyla dobrá zpráva, museli se prvně vypořádat s nimi. Nemohli pokračovat ke konici s otevřenými zády a nepřáteli v nich. Tu se o ně ale Hinami začala už nějak starat a Ashi s Kaši, protože dlouhé jméno pesana už zapomněl, jí v tom nenechaly samotnou. Nepotřebovaly ho, musel se spokojeně usmát.
[rikuto_rec]Tak jo.[/rikuto_rec]
Otočil se na patě zpátky směrem , kde stál Itane s konicí a ostatními. Itane. Ucítil tlukot svého srdce na spáncích a do těla se mu navalila všechna ta zlost ze dne, kdy se viděli naposledy. Levé rameno mu při vzpomínce zacukalo a velká jizva na něm ho pálila skoro jako v den, kdy ji získal. Při tomhle vzpomínání udělal několik kroku blíž k centru dění. Zhluboka se nadechl, vydechl a ještě jednou. Na bojišti nebyl prostor pro jeho emoce, vyřeší si to s Itanem po souboji mezi čtyřma očima. Přesto Itanemu jeden vážnější krátkém pohled z očí do očí věnoval předtím, než svou pozornost přesunul ke konici. Nedokázal si představit co strašného musela udělat Hinami, že jí viděl na hraně mezi odhodláním a nenávistí, a ani neměl v plánu to zjišťovat.
[rikuto_rec]HEJ! KOŇOMRDE![/rikuto_rec]
Zařval, aby na sebe upoutal pozornost. Přeci jen tam ta další bariéra nemohla být jen tak, možná tam byl někdo zraněnej a nebo prostě dlouho pod útokem. Zatímco on, byl skoro plně nabitej energií. Říkám skoro, protože ty tři kebaby mu prostě chyběli. Na pravé ruce měl furt vytvořený kostěnný vrták.

[hitoshi_jmeno]

Stalo se toho nějak příliš. Skupina vrtáků rozbourala bariéru a on si tak mohl opět prohlídnout to, co se děje uvnitř a kdo tam vlastně je. Pak konečně vypozoroval konní masku a došlo mu, že se tu válčí s jejich uhlavním nepřítelem. Co bylo vlastně šílené bylo množství známých tvaří, které se doslova spawnuli z ničeho nic. Musel se přidat, cítil, že to bylo správné. A že už nějakou dobu necítil takový ten pocit, kdy by něco měl udělat. Použil přesto svojí novou techniku a pomocí vody zalomil světlo tak, že se zneviditelnil a pokusil se dostat blíž neviděn, aby nevzbudil moc pozornosti. Mohl mít ideální příležitost pomoc, pokud ho nepřítel nezaznamená.

[rintaro_jmeno]

Defenzivní technika je před senbony ochránila, což bylo rozhodně fajn vědět, protože to bylo úplně poprvé, co ji Rin použil ve skutečném souboji. Morio ještě předtím vystřelil cosi do vzduchu, ale bylo to krátce než se kopule zavřela, takže Rin nevěděl, co se venku vlastně děje a k jakému účelu to vlastně celé dělal.
A když už jsme u uzavřené kopule, tak to chvíli vypadalo, že právě ta bude jejich arénou v tomhle nevyhnutelném souboji na život a na smrt a Rin s tím byl smířený. Byl dokonce i smířený s tím, že musí udělat, co je potřeba udělat. Do dnešního dne ještě život nevzal. Byl k tomu blízko, ale Rikuto ho zastavil předtím, než k tomu mohlo dojít. Tenkrát by to byla chyba. Dnes ne.  
Už se chystal odvolat bariéru, ale vyrušila ho z toho rána, po které se do kopule otevřela díra. Dnešek byl plný překvapení a shledání, jak dobrých, tak i těch špatných. Skoro to vypadalo, jak kdyby se osud snažil vložit do příběhů jejich života a pomoct jim na cestě za lepší budoucností. Žena s koní maskou si musela začít uvědomovat, že si ukousla mnohem větší sousto, než si představovala.
Itane to řekl hezky. Chtěl jsi Akatsuki. Málem Hinami ani nepoznal, protože ta, kterou si pamatoval, neměla tolik sebevědomí jako tahle. Vykouzlilo mu to šťasný úsměv na tváři, kterou v poslední době trápil smutek. Byla tam i ta dívka z Inuzuka klanu, dokonce dvakrát. Jestli si vzpomínal dobře, tak se jmenovala Ashi. Byla hustá, že se naučila používat stínové klony. To jako fellow uživatel respektoval. Zajímalo ho ale, jestli je tam s ní někde i ten roztomilý pejsek!
No a potom se tam objevil Rikuto. Už jsem tu jeden panický záchvat rozepisoval, takže jenom řeknu, že na Rina v momentě, kdy ho uviděl, přišlo něco podobného jako předtím. Stejně tak na něj ale přišla jakási zvláštní úleva. Celou tu dobu po tom, co se mezi nimi stalo, nevěděl, co s ním bylo. Bál se o něj. Přátelé mezi sebou mají konflikty, patří to k tomu. A to dokonce i ti nejlepší. A ačkoliv ten jejich konflikt byl o něco drsnější než třeba obyčejná hádka, tak mu to vlastně ani nemohl dávat za vinu, protože dělal to, co vždycky. Byl Uzumaki Rikuto. Budoucí hokage, který chrání ostatní. Jestli se něčeho bál, tak toho, že mu Rikuto neodpustí, co ho Rin donutil udělat.
Když bělovlas zakřičel na koňomrda, Rin se zašklebil pod maskou a deaktivoval svoji bariéru. Itane tasil katanu a Rin udělal to stejné s wakizashi. Tak nějak počítal s tím, že společně přejdou do ofenzívy a podpoří útok, který probíhal na druhé straně.
[rec=rintaro]"Nejsi jediná, kdo si umí vytvořit posily,"[/rec] procedil skrz masku a složil rukama pečeť. [rec=rintaro]"Kage Bunshin no Jutsu!!"[/rec]. Kolem Rina a Itaneho se objevilo zhruba padesát klonů, kteří začali útočit na golemy, aby trochu rozptýlili jejich pozornost.

[morio_jmeno]

Dělo se toho najednou strašně moc. Naštěstí úspěch vystřelit šíp mimo kopuli mu dal prostor se začít plně soustředit na své okolí, které díky Rinově bariéře přežil. Překvapení avšak nastalo v momentě, co se do kopule doslova probily další ninjové. Rikuto poznal jednoznačně, protože jen tak někoho dalšího s kostmi neznal. Holka s Byakuganem avšak byla neznámá, tu Morio viděl poprvé. Když ale viděl s jakým odhodláním ničila krystaly, byl rád, že ji měli na svojí straně. A poslední dívka asi zdvihla Moriovi morálku nejvíc. Ashi, kterou naposledy viděl u druhé zkoušky v Suně. A její zřejmý společník Shiromaru - samozřejmě přeměněný v Ashi. Jestliže měl Morio pocit, že měli šanci už jenom s Rinem a Itanem, tentokrát si byl jistý, že konečně dosáhnou prvního kroku jejich cíle. Netušil jak moc tygří maska věřil té koní nebo celkově jak to u nich bylo, ale tohle jistě bylo jednoznačné podcenění nepřítele. S trochou štěstí Konice padne dřív než stihne cokoliv dalšího udělat.
Venku už byl mělo začít pořádně chumelit a tím nahromadit mnoho sněhu. Teď potřeboval jenom okno, kterým by sníh dokázal vehnat dovnitř. Sám určitě nezvládne udělat díru do krystalu, ale možná za pomocí té byakuganí uživatelkyně? Jenomže ta teď měla plnou práci s menšími golemy. A Morio měl v plánu podpořit Rina s Itanem. Když si to ale spočítal, tak to vycházelo, že 4 budou na konici a Ashi s tou další - blbě se to bude psát, když ji nezná, heh - zůstanou na ten zbytek sami. Navíc dokázal skutečně pomoci klukům tak, aby se jim nepletl pod nohy? Všichni byli specializovaní na techniky z blízkosti. Což vypadalo i na obě kunoichi. V tom momentě Rin však použil své stínové klony. Okey, tohle Moria utvrdilo v tom, co chtěl udělat. [rec=morio]"Pomůžu příchozí skupině! Vy spolupracujte s Rikutem, tím určitě získáme dostatek času!"[/rec] zvolal na nejbližší dvojici, přičemž se otočil směrem k malým golemům. Stále měl na nohách své rychlobotky, takže jak dořekl, okamžitě přiskočil k nim. V ruce už nastřádal chakru a odhodil co největší silou malého golema do krystalové stěny: [rec=morio]"Fuuton: Rappushoo!"[/rec] Dopadl tak zřejmě mezi bojující kunoichi a snad se zbavil jednoho z golemů. Jaký efekt to už mělo, nevěděl. Potřeboval však něco zjistit: [rec=morio]"Slečno s byakuganem! Myslíte, že byste dokázala zničit tuhle kopuli?"[/rec] zeptal se ve spěchu a ukazováčkem ukázal nad sebe.

[itane_jmeno]

Itane skoro litoval, že se nemohl se všemi přivítat, protože se raději snažil sledovat celou tu situaci. Všímal si, že fyzické útoky Gatsugy veškeré golemy zpomalují a poškozují. Bylo to tak prosté? Stačilo do toho prostě víc fláknout? Problém byl, že na to nebyl úplně dělaný. Jeho doménou byla rychlost a efektivita jeho chakrových technik, fyzicky mohl dělat tak... Na moment se zamyslel. Furt tu měl aspoň jeden trik v rukávu. Rychle se podíval na nejbližšího golema a z levého rukávu mu vyletělo několik hadů, které ho omotaly. Díky tomu ho převážil do cesty dalším. Zbytek si tam mohl rozdupat vesele Rin.

Vypadalo to, že protivník čekal jen tři ninji. Nečekal, že se hned za rohem objeví další. To jí dokázalo trochu vyvést z míry. Bariera se sice začala opravovat, ale Hitoshi stihl bez problémů projít. Hinami na Moriův pokyn určitě dokázala prolomit vršek, protože v tom bodě byla kopule nejslabší. Problém však byly úlomky, ty začaly vytvářet další golemy a někteří z nich byly větší. než ti předchozí. Ale taky spolu s tím se tam začal valit sníh, který si tam nahromadil Morio. A tahle masa část golemů zavalila.
Stalo se tedy, že nepřítel poprvé v historii začal trochu couvat. Ta koní paní se začala obalovat krystalovým brněním. Evidentně jí začalo docházet, že dětské triky už tady fungovat nebudou.
Ve stejnou dobu, kdy si ona začala vytvářet brnění, začaly ze země na různých místech vystupovat menší pilíře z krystalu. Vypadala, že se snažila k nějakému z nich dostat, přestože jí brnění značně zpomalovalo pohyb.

[hinami_jmeno]

Hinami nakopla prvního z menších golemů, když uslyšela Ashi oznamující jí svůj plán. [rec=hinami]"Dobře, Ashi-chan." [/rec]odsouhlasila jí to a pak tedy dorážela vše, co Ashi s Shiromarem zpomalili a poničili. Byla by z nich skvělá demoliční firma.
Svým Byakuganem mezitím viděla, jak Hitoshi proskočil bariérou za nimi i jak Rikuto naběhl blíž ke Koní masce a tam si také všimla i známých tváří. Viděla Rina, kterého poznala díky jeho chakře...byla proto zmatená, proč měl před tím Rikuto o něm takový problém mluvit. Zdál se jí naprosto v pořádku, jak tam vyvolal velkou spoustu klonů. Možná se jen hodně ošklivě pohádali. Pak tam viděla jednu neznámou tvář...nebo teda viděla jeho tvář v Bingo knize, ale neznala ho jinak. Věděla ale, že to byl kamarád Ashi. A pak si všimla i....Itaneho. To jí trochu zarazilo, jak její tělo na okamžik s bodnutím u srdce zatuhlo. Na jednu stranu měla radost, že ho vidí...ale také jí hlodalo svědomí a vina, že to kvůli ní Itane přišel o otce a bude mu to muset říct, až boj skončí.
Teď však nebyl čas utápět se ve vině a lítosti. Na to bude čas i potom. Teď se musela soustředit na boj.
A nebo také ne. S velmi dynamickým nástupem k ní dorazil Morio, aneb ten, kterého Hinami neznala, s velmi zvláštní prosbou. Chtěl udělat díru do stropu kupole. [rec=hinami]"Když mě dostanete tam nahoru, tak bych měla zvládnout udělat tam díru. Všichni dole se ale budou muset vypořádat s padajícími střepy." [/rec]odpověděla mu. No a pokud jí tam skutečně nějak dostal, tak do toho stropu tedy praštila pořádným Jūkenem, čímž vytvořila tu slibovanou díru a pustila tak dovnitř....to byl vážně sníh?
Pak už jen viděla Byakuganem, jak se ta žena v masce obalila brněním a viditelně začala hledat únikovou cestu. [rec=hinami]"Nenechte jí utéct!"[/rec] zavolala na ostatní ze své pozice.

[ashi_jmeno]

Ako postupne poškodzovali golemov, Hinami ich bez problému následovala a dorážala s dokonalou preciznosťou. Nakoniec sa zastavili a Ashi s nadšením poskočila ako fangirl. [rec=ashi]"To bolo úplne dokonalé, Hinami-chan!"[/rec] zvolala mávajúc s rukami.
Na to sa medzi nimi objavil niekto ďalší, čo Ashi spoznala, že to bol niekto z tej neznámej trojice. Ten zase odpálil jedného z golemov preč. [rec=ashi]"Oh,"[/rec] vyšlo z nej a zrazu sa zamyslela nad tým pachom a hlasom, ktoré jej boli známe. Spomienky ju zaviedli do druhej chuuninskej skúšky a k jednej z mála osôb, ktoré aj videla vlastnými očami. Z jej udiveného výrazu vyrástol úsmev zmiešaný nadšenosťou a úľavou, pretože bola rada, že bol Morio v poriadku. [rec=ashi]"Morioooo!"[/rec] zvolala s nadšením a už-už chcela vybehnúť ho objať, ale Shiromaru ju zastavil tak, že jej položil ruky na ramená. Ashi zamrkala, následne si rýchlo odkašlala a nahodila vzpriamenú pozíciu akoby snáď bola v prítomnosti nejakého generála. [rec=ashi]"Jasné, jasné, nemáme na to čas, jo jo,"[/rec] rýchlo povedala s chápavým prikývnutím.
Morio požiadal Hinami, či by dokázala zničiť kopulu nad nimi. Tým oslovením jej došlo, že ju nepozná, takže Ashi zagestigulovala rukami smerom k Hinami a potom späť k Moriovi ako ich v rýchlosti predstavovala. [rec=ashi]"Hinami-chan, Morio. Morio, Hinami-chan."[/rec] Hinami sa potrebovala dostať ku stropu, ale keď sa Ashi pozrela hore, bolo to dosť vysoko. Shiromaru sa díval okolo, ale žiadne stromy tu neboli, aby jej pomohli sa nejak dostať vyššie.
Medzitým sa konica začala obalovať v kryštále a vyvolala nejaké piliére okolo nej. Hinami zvolala, aby ju nenechali utiecť, a ako Ashi sledovala pozíciu konice a piliérov, tak aj v tomto prípade by gatsuga mohla proces spomaliť. [rec=ashi]"Ideme na to!"[/rec] zvolala odhodlane smerom k Hinami. V ničení stropu im nedokázali nijak pomôcť, takže mohli skúsiť čo len mohli inde. Našťastie sa proti golemom rozbehlo veľké množštvo klonov od jedného zvyšných dvoch chlapíkov, takže o tých sa tiež nemuseli už starať. Ako sa Ashi a Shiromaru blížili, začali znovu s rotujúcou gatsugou, pri ktorej sa začali odrážať od jedného pilieru na konicu, od konice k ďalšiemu pilieru a takto dokola vo veľkej rýchlosti poškodzovali tvoriace sa piliery a nedokončené kryštálové brnenie na konici ako pinball, boink-boink.

[rikuto_jmeno]

Jeho plán ani trochu nevyšel a koní držka ho úplně odignorovala. To se mu nelíbilo a pokud to tedy nešlo slovně, tak si hodlal pro pozornost přímo dojít. Jenže udělal sotva jeden krok a viděl něco moc známého. Hodně klonů. Klonová technika nebylo nic nového, existovalo dokonce několik druhů této techniky a uměl to fakt kde kdo, ale stejně se Rikutovi sevřel hrudník. Na moment si totiž připadal, jako kdyby tu byl Rin s nimi. To ale bohužel nebylo možný. Když se ale klony rozutekly a začaly útočit na okolní golemy, jeho podezření rychle rostlo a jeho tělo zamrzlo.
[rikuto_rec]...Rin...?[/rikuto_rec]
Sotva hlesl s šokovaným výrazem. Když někoho znáte tolik let a tak dobře jako znal Rikuto Rina, tak vám nedělá problém osobu poznat už jen podle pohybu. Jenže Rikutova hlava byla přesvědčená, že něco takového není možné a proto si naopak nalhával, jak podobnost v pohybech jenom vidí. Jak ale jeho pohled přeskakoval z jednoho klona na druhého a viděl všechny rozdané kopance a pěsti, tak nešlo mít pochyby. Teda, krom nových pochyb o vlastním psychickém zdraví. Rin nemohl jejich souboj přežít, jeho tělo přece vlastníma rukama pohřbíval. Došlo vůbec k souboji? K jejich cestě do Meianu? Nebyl několik let v nějakém genjutsu? Nebo není v genjutsu teď? Přeci jen, potkal všechny svoje známé a to je hodně podezřelé. Přes všechny ty emoce si nebyl schopnej udělat pořádek ve své hlavě. A tak tam stál s vykulenýma očima, bledej jako stěna, pískalo mu v uších a nebyl schopnej ani hnout prstem, natož pokračovat v chůži ke konici. Takže byl najednou k ničemu.

[hitoshi_jmeno]

Procházel po bojišti neviděn snajíc se vyhnout krystalům v zemi. Ohlížel se po jeho spolužácích, kteří metali jednu techniku za druhou a tak nějak cítil, že už tu je dost bojovníků na to, aby vyhráli. Necítil se nějak divně kvůli tomu, že byl Rin na živu. Konec konců tentokrát do něj výjmečně neudělal díru Hitoshi. Dokázal si představit, jak se zmateně musí cítit Rikuto a že nejsíš má mnoho otázek a nejspíš i pochybuje sám nad sebou. V jeho plášti neviditelnosti si připadal jako za oponou a dělo se toho příliš na to, aby měl šanci vše vypozorovat. Ale zrovna to, že se chce konní hlava dostat k malému sloupku krystalu, to viděl. Na nic nečekal a pomocí vodní pistole koncentrované se vzduchem se pokusil sloupek rozbít. Přestože byl neviditelný, malý záblsek letící kapky byl vidět. Zajímaly ho dvě věci, jak bude krystal reagovat a za druhé, jestli je ten kebab s bylinkovým dresingem.

[rintaro_jmeno]

Zdálo se, že každý se v souboji ujal své vlastní role. Morio už od začátku taktizoval, čímž ukázal svoji skvělou schopnost improvizace a využívání dostupných prostředků. To se Rinovi líbilo a potvrdilo to Itaneho slova o tom, že je tenhle shinobi mnohem víc než jen luk a šíp.
Hinami se pustila do rozbití celé kopule právě na pokyn Moria a Ashi se rozhodla, že si zahraje pinball, což vypadalo mnohem víc epicky, než zní z tady toho jednoduchého popisu.
Když Rin vyslal svoje klony, Itane jeho snahu podpořil svým vlastním způsobem a to pomocí hadů, což podle Rina vypadalo dost zvláštně a možná i trochu nechutně, ale pravděpodobně to bylo jen tím, že prostě neměl rád hady.
Jenže tu byl jeden jedinec, který se najednou zasekl a začal se tak trochu ztrácet ve svých vlastních myšlenkách. Ono když pohřbíte svého kamaráda po tom, co jste mu kostí probodli srdce a pak najednou vidíte borce, co se hýbe úplně stejně a používá jeho techniky, tak vás to asi trochu zmate, co si budeme povídat. Jenomže teď na to nebyl čas. Stáli proti mocnému nepříteli a nebyl prostor pro váhání, protože to by mohlo znamenat smrt a Rin nebyl ochotný riskovat život nikoho z přítomných. Nechal tedy klony, ať dělají svoje a sám vyrazil naproti Rikutovi. Učinil tak několika rychlými skoky, než se nakonec zastavil přímo před ním. Nejdřív nic neříkal a jenom se na bělovlase díval skrz masku. Už teď ale Rikuto mohl vidět povědomé oči.
[rec=rintaro]"Co si myslíš, že děláš?"[/rec] zeptal se takovým typicky otráveným tónem, který používal, když ho Rikuto štval. K tomu se ještě napřáhl a dal bělovlasovi facku, což ho mohlo vyvést z představy, že se jedná o genjutsu (a nebo ne. Honestly netuším, jak genjutsu funguje, proto ho nikdy nehraju.) [rec=rintaro]"Všechno ti pak vysvětlím. Jestli teda nějaký pak bude,"[/rec] ohlédl se za sebe. Ženská v masce ustupovala a přecházela do defenzívy, což bylo dobré znamení. Musela být zaskočená z toho, jakému odporu musela čelit. To ale neznamenalo, že mají vyhráno. Pořád patřila k Senkokyuu a Rin si byl jistý tím, že má nějaké eso v rukávu. [rec=rintaro]"Tak se seber. Potřebujem tě. Nebo ti mám střelit ještě jednu?"[/rec] Připravil si ruku na dalšího facana.

[morio_jmeno]

[rec=morio]"Inuzuka-san,"[/rec] zamrkal na Ashi v překvapení. Neočekával, že ho pozná tak rychle. Byla to doba od jejich posledního shledání. V tom si ale představil, že se hlavně orientuje pachy. Takže se už nemusel tolik divit, že ho poznala. Ale to, že jsou na first-name basis nevěděl, takže to ho trochu rozhodilo. Naštěstí mu ale prozradila jméno slečny s byakuganem. Hinami. Jak asi bylo správné dceru z takového vlivného klanu taktéž oslovovat křestním jménem? Zřejmě na to neměl hledat nic složitého, minimálně ne v jejich dosavadní situaci.
Hinami dala jednoduchou podmínku. Musí ji tam nějak dostat. Jestliže to bylo to jediné, co potřebovala, měli velkou šanci, že se jim to podaří. Morio se široce usmál a koncentroval více chakry do svých dlaní. Nastavil ruce tak, aby je Hinami mohla využít jako odrazový můstek. Jop, chtěl ji tam vymrštit za pomocí techniky, co použil předtím na golema. Fuuton: Rappushoo. A stejně rychle jak Morio při manévru spadl na záda, tak stejně rychle byla Hinami nahoře a zničila kopuli. Ze stropu se začal valit nahromaděný sníh. Morio se dostal zpět na nohy a začal plně kontrolovat techniku. Společně se sněhem se začal do kopule dostávat i venkovní vzduch, který padající sníh urychloval. Během chvilky mohli všichni vidět, že se v prostoru začala hýbat veliká salva sněhu, kterou kontroloval Morio. Protože to byl jeho hloupý nápad jak všem pomoci, musel se snažit. Proto místo toho, aby to všechno začal chrlit na Konici, tak nejprve zachytil ve vzduchu Hinami a menším sněhovým proudem ji snesl bezpečně dolů. V tom momentě dala Hinami další rozkaz. Museli zabránit konici dotknout se těch nově vyrobených sloupů! Proto hned jak Ashi dokončila svoji techniku proti ní, tak aby neměl moc oddechu, poslal vzápětí na ní velikou salvu sněhu společně s nově vyrobenýma úlomkama po zničení kopule. Tím snad ochránil i zbytek od dalších golemů.

[itane_jmeno]

Jestli se k něčemu vyplatil trénink sharinganu v posledních letech, byl to tento moment. Očekával, že během boje se Senkokyuu toho bude lítat hodně, ale stíhat všechny pohyby a útoky přítomných bylo téměř nemožné. A ještě k tomu si hlídat, aby mu tam nerostli pod nohami nějaké pilíře. Naštěstí tu měli dost ninjů, kteří na to uměli jít dost napřímo nebo vytvářeli dost silné techniky, aby je to nevycuclo jak Rikuto Engetsua brčkem. Bylo mu trochu blbé, že on tu byl dost k ničemu a proto se zaměřil pouze na nově vznikající golemy, které byl i se svojí průměrnou fyzickou silou schopen rozbíjet.
Co ho však zarazilo, byl Rikutův kikx. Evidentně ho zmrtvýchstání Rina trochu víc rozhodilo. Přeci jen, byli to nejlepší přátelé. A ať se stalo cokoliv, pro oba to bylo něco, co je určitým způsobem změnilo. Problémem však bylo, že Rikuto tu byl nejlepší obrněná pevnost k mlácení na blízko.

Nejprve k Hitoshiho střele, jelikož se jednalo o chakrový útok, krystal ho lehce pohltil a poslal kamsi pod zem. Tímto způsobem to tady moc nešlo. Efektivnější byla mnohem víc Ashi, která tam boingovala mezi strukturami, konicí a golemy. Jeden by se nad tím i pousmál, kdyby na to byl čas. Morio uklízel, co šlo a zároveň dokázal nasměrovat Hinami kam bylo potřeba.
Koní maska se nedokázala lehko dostat k pilíři, proto rychle složila jednoruční pečeť. Celá kopulová bariera začala praskat. A pokud se ninjové dokázali vyhnout sněhu, který byl řízený v jejich prospěch, tohle už by mohl být větší problém. Některé kusy krystalu byly opravdu velké. Horší bylo, že krystal na konici změnil barvu z růžové na světle modrou a začal plát tlumeným namodralým světlem. Za ní se tvořil pilíř až do nebes. Zem pod vámi v tu chvíli začala rozpraskávat. Z masivní krystalové desky pod vámi se totiž začal tvořit obrovský krystalický drak. Ale... byly tu jedny ústa větší jak on. A spousta dalších technik.

V případě, pokud se Rikuto neprobral na Rinova slova okamžitě a byl stále mimo provoz, nemohl ho Itane nechat se zavalit jedním obrovským kusem krystalu. Rychle se tedy přesunul nad něj a odklonil ho do strany vlastním tělem. [rec=itane]"Koukej vstávat, až to tu skončí, musíme si promluvit o tom posledně!"[/rec] zkusil ho nakopnout taktéž do provozu. On totiž taky nezapomněl, co se tam dělo. A jak to celé dopadlo.

[hinami_jmeno]

Ashi u ní začala s nadšením poskakovat a chválit jí. Hinami se na ní usmála. [rec=hinami]"Taky jste jim dali pěkně na frak."[/rec] pochválil i ona duo Ashi a Shiroashi. No a to se u nich už objevil Morio, kterého Ashi poznala div tam nadšením neposkakovala znovu nebo po něm rovnou neskočila jako Hinami před tím po Rikutovi. Naprosto jí chápala. I to, proč tak neudělala. Teď na to nebyla zrovna vhodná chvíle. Když jí Morio označil za slečnu s Byakuganem, chopila se Ashi hned jejich představování.[rec=hinami] "Ahoj." [/rec]pozdravila ho a odpověděla mu tedy na otázku, zda dokáže do bariéry udělat díru. Morio se na ní široce usmál tak, až se z toho Hinami trochu začervenala, a udělal jí tam chakrou posilněnou stoličku. A tak Hinami na nic nečekala a použila ho a jeho techniku jako odrazový můstek, aby se dostala až tam nahoru, kde bariéře věnovala pořádnou ránu, kterou pustila sníh dovnitř. Jenže...tam jaksi její plán končil a ona se neměla jak dostat dolů kromě volného pádu. Hinami se tak hlavou honilo stále dokola slovo Průšvih, když v tom jí zachytil sníh a snesl v pořádku dolů. To Hinami velmi překvapilo.
Jenže ani na překvapení nebyl čas, protože se koní maska chtěla dát na útěk. To nemohli připustit. Zavolala proto na ostatní, aby jí nenechali utéct a většina se tak dala hned do práce. Obzvlášť pak Ashi, která se tam odrážela jak balón a znepříjemňovala konici život. Jen tak dál Ashi. Jen tak dál. Jen Rikuto se jaksi zasekl. Hinami ale viděla, že Rin a případně i Itane se o to starají.
Vypadalo to, že je žena s maskou v koncích. Začala totiž vytahovat něco, co vypadalo jako finální techniky. Pilíř až do nebe, který Hinami až moc připomínal její první setkání s elementem krystalu. Do toho musela uhýbat střepům z kupole, kterou si maskovaná sama rozbila, zatímco ženino brnění zmodralo a tak divně plálo a ještě...to byl drak? Měla tam viditelně spoustu triků v rukávu. Ale už jen to, že je musela vytáhnout, byl úspěch. Teď to jen dotáhnout až do konce.
Hinami tak vyrazila proti konici. Věřila, že její přátelé si dokáží s drakem poradit. Měli tam přeci jen demoliční službu jménem Ashi a Shiromaru...a pokud se Rikuto vzpamatuje, tak i jeho vrták schopný provrtat snad i nebesa. A k tomu spoustu Rinových klonů a Moriův sníh. Aneb spoustu palebné síly. Proto nechala draka na nich a rozeběhla se na nepřítele přímo. A protože jediné účinné, co proti krystalům měla, byl Jūken, tak musela útočit právě tím. Použití hmatů by nemělo moc účinek kvůli malé ploše účinnosti, tak Hinami zbývaly dlaně, pěsti a kopy. A právě jedním takovým kopem se rozhodla začít. Avšak oproti svým předchozím bojům, kterých se účastnila, tentokrát nekrotila své útoky.  
[rec=hinami]"Kolik těch tvých hraček budu muset ještě rozbít...Osle?" [/rec]pronesla k ní Hinami. Bylo to pro ní neobvyklé? Ano. Ale jak po tolika letech viděla Rina, jakoby ho slyšela ve své hlavě říkat, že takový boj chce i nějakou cool hlášku. Byla tahle hláška cool? Asi moc ne, ale snažila se. A dokonce jí řekla Osle...nebyla to zrovna moc silná nadávka, jak před tím předvedl Rikuto, ale Hinami se styděla už jen za tuhle.

[ashi_jmeno]

Poškodzovanie kryštálových pilierov a obrany kobyly ako tak išli, ale ona ešte k tomu pritvrdila a rozhodla sa proti nim použiť väčší kaliber. Ashi a Shiromaru obaja odskočili od nej a po pár ďalším úskokom od padajúcich kryštálov sa konečne zastavili. Obaja vydychovali ako vynaložili fyzickú námahu po celom tom rotovaní a hopsaní od jedného cieľa k druhému. Toto nemalo konca kraja a konica mala ešte ďalšie triky. Nečakala však, že vytiahne na nich boss fight, ale je možné, že na drakovi chcela len epicky odletieť.
[rec=ashi]"Hinami-chan povedala nenechať utiecť, tak sa pokúsime. Pomačkáme jej h-.. draka,"[/rec] povedala smerom k Shiromarovi, ktorý stál vedľa nej a najmä dával pozor na padajúce kryštály, ktorých by si nemusela Ashi všimnúť. Ashi sa kúsla do spodnej perny ako sa zamyslela nad tým, že použiť túto techniku bude trochu overkill. Shiromaru tiež sa úplne nestotožňoval tým nápadom, ale v momentálnej situácii boli zrejme najbližšie a možno to bola jediná možnosť ako aspoň tvorbu draka spomaliť a niekto ho už nejakým epickým úderom zastaví.
Ako boli blízko obaja u seba, po zložení niekoľko pečatí sa začali sústrediť na nahromadenie a miešanie ich chakry do jednej spoločnej. Akonáhle nahromadili ingrediencie, ktoré poriadne premiešali a mohli dať piecť, naraz vyslovili: [rec=ashi]"Shinga: Shuryō Shūdan"[/rec] A okolo nich sa zjavilo dvadsať hotových výrobkov v podobe chakrových klonov, ktoré sa ponášali na Ashi, ale neboli to klasické klony - vyzeralo akoby mali fyzické telo okolo ktorých sálala modrá energia chakry. Samozrejme týmto však museli započať klasický Inuzuka štýl, ktorý predvádzali doteraz, ale tentokrát vo väčšom. Klony a originály vyskočili smerom nad draka a spoločne započali do tretice rotujúcu gatsugu, ktorou rýchlosťou a silou narážali do formujúceho sa kryštáloveho draka a ozývalo sa Ashiným hlasom pri každom údere 'Zalez' ako sa ho snažili poškodiť a prišpendľovať k zemi, aby im prípadne neubzikol spoločne s konicou.

[rikuto_jmeno]

Vůbec nevnímal co se děje okolo, když před ním stál Rin. Ano, už si byl jistý na milion procent, že je to Rin. Na moment mu bylo jedno, jestli se jedná o genjutsu a ztratil se v momentu. Už nikdy nevěřil, že by se mohl takhle svému kamarádovi podívat do očí. Pomalu začal zvedat třesoucí se levou ruku, ale dřív než stihl cokoliv udělat, dostal facana. Ruka na půl cesty teda místo k Rinovi zamířila k vlastní tváři, kde furt cítil bolest z facky a na dotyk ho dokonce aj hřála. Oči mu zavalily slzy, takže hned schoval obličej do rukávu a začal si je do něj utírat. U toho dvakřát přikývl na Rinova slova.
[rikuto_rec]..si piš-že-bude..[/rikuto_rec]
Párkrát posmrkl a ještě jednou si musel utřít slzy do už dost mokrého rukávu. Jak jestli nějaké příště bude? Trénoval přece pomalu celý život kvůli situacím jako byla tahle. Byli tu pomalu všichni jeho nejbližší a byli v nebezpečí. A on se tu hroutí? Rozhlédl se po bojišti a začal trochu detailněji číst situaci, ve které se nachází. Nebyl nejostřejší tužka v penále, ale na bojišti se vždycky pohybovat uměl, přisuzoval to svému původu. Musel dát co nejvíce prostoru Hinami, ona to zvládne. Takže drak. Rozeběhl se jeho směrem, cestou narval vrták na práve ruce do prvního golema co potkal a nechal ho v něm. Bez vrtáku se přeci jen pohyboval značně rychleji. Jako uživateli dotonu mu nebyl cizí ani pohyb po rozpadané se zemině a proto se pomocí několika skoků brzy dostal k drakovi, kterého tam mezitím dost hustě nakládala seshora Ashi. Ta nemohla mít nejmenší tušení, jak moc Rikutovi zrvona hrála do karet.
[rikuto_rec]Aridzuka no Mai![/rikuto_rec]
Rikuto udeřil dlaněmi do země a no, pak prostě uskočil. Kruhové okolí o půrměru 30m kolem něj najednou změnilo konzistenci a střed se začal propadat. Na středu se vynořila hodně ozubená ústa, která se za poměrně hlasitých ran otevírala a zavírala. Zemina začala vířit a stahovat všechno okolí do středu, což by snad neměl být žádnej z jeho kamarádů. Stál tak na kraji své techniky a pozoroval Ashi, ani jí neříkal co má dělat, protože prostě věřil, že moc dobře bude vědět, co má dělat.
[rikuto_rec]Teshi Sendan.[/rikuto_rec]
Pronesl a každou rukou ukázal na jednoho z nejbližších golemů, kteří nebyli chycení do jeho techniky. Jeho klouby se otevřely a vystřelil tak deset střel, pět po každém. Nechtěl se ještě vzdalovat, kdyby drak začal dělat nějaké brikule a proto si chtěl vyčistit svoje nejbližší okolí. Svojí pozornost tak mohl věnovat souboji Ashi s drakem, padajícím střepům a sem tam mu zašilhalo očko na Hinami.

[hitoshi_jmeno]

Rychle pochopil, že takto to nepůjde a že když je to obyčejná technika, tak to nemá šanci. Byla tu však jedna myšlenka, jak zničit krystal. Jeho hyouton funbgoval tak, že za pomoci větrné chakry se molekuly vody přibližovaly k sobě a tím vytvářely led. Tenhle krystal mohl fungovat velmi podobně a pomocí nějakého druhu chakry nejspíš přibližoval molekuly země tak, že tvořily silné krystalické struktury. Alespoň to byl jeho odhad, jak by to mohlo fungovat. A protože se mu přes jejich poslední pauzu podařilo reversnout techniku pro hyouton, nejspíš by šly pomocí větrné chakry stejně rozložit krystaly. Voda se dala transformovat na led a opačně se dala transformovat na páru. Země se transformovala na krystal a nejspíš reverzálně by se mohla transformovat na bahno. Dumal mezitím co na bojišti se začal zjevovat obrovský krystalový drak. [myslenky=hitoshi]Pokud je to země, použiju vzduch na to, abych ho vyvedl ze stability. [/myslenky]Zadumal ještě naposledy, než však stihl cokoliv použít, okolo draka už někdo tančil a on tak nemohl střílet, protože by zranil někoho dalšího. To samé platilo pro konní masku, taky byl u ní někdo, kdo s ní bojoval a Hitoshi by mohl hitnout friendly fire. Bylo to tězký rozhodnutí, ale největší smysl dávalo prostě nestřílet a počkat.

[rintaro_jmeno]

[rec=rintaro]"To je ono,"[/rec] procedil skrz úsměv a ještě Rikuta plácl do ramene, než se vydal bojovat s drakem, který se tam mezitím zformoval. Ono celkově se tam toho dělo strašně moc a zdálo se, že to mají ostatní docela pod kontrolou. Ne že by jim nechtěl pomoct, to se snad ani říct nedá, když tu po bojišti běhaly desítky jeho klonů, kteří bojovali s krystalovými golemy. Měl spíš pocit, že by se jim teď akorát pletl pod nohy. Jednu věc ovšem udělat mohl a nebyla malá. Růžový chakrový plášť mu přicestoval ze zad až do dlaně, kde se zformoval do tvaru koule. Vypadalo to trochu jako rasengan, ale nerotovalo to. [rec=rintaro]"Tohle jsem dlouho nepoužil,"[/rec] zamumlal si pro sebe lehce váhajícím hlasem. [rec=rintaro]"Tak snad to bude fungovat."[/rec] Dodal ještě než udělal dva rychlé kroky dopředu, během kterých se s koulí napřáhl za sebe. S došlapem posledního kroku vší silou mrskl kouli přímo proti Hinami. Na tomhle manévru bylo docela jedno, jak přesně mířil. Těžko se to vysvětlovalo, ale Rin měl pocit, jako by jeho plášť dokázal číst jeho úmysly.
Ještě předtím, než se Hinami střetla s konicí, jí na těle přistála malá růžová koule, která si potom našla cestičku na její záda. Tam pak explodovala a proměnila se na zářící plášť. V ten moment se staly dvě věci. Byl to jen zlomek vteřiny, ale Hinami se hlavou prohnaly vzpomínky, které do ní nepatřily.
Byla v nějaké vesnici, kterou nikdy předtím neviděla, ale přitom věděla, že se jmenuje Vesnice Utopence. Byli tam lidé, kteří se na ní usmívali a mávali. Byly tam děti, které nejdřív běhaly kolem studny a potom kolem ní a když k nim natáhla ruku, byla si jistá, že to není její dlaň. Byl tam Theodor, starosta vesnice. A také tam byla Yoko, ve svém klasickém bílém kimonu a s kytkou ve vlasech. Proč Hinami znala jejich jména? Bylo to zvláštní, ale cítila se v té vzpomínce šťastná.
Druhá věc, která se stala, se týkala přímo Hinami. Ucítila, že její síla najednou vzrostla. Příští Jūken, který pošle, rozhodně štípne.

[morio_jmeno]

Vše vypadalo, že jde podle plánu. Nově vytvoření golemové nic neznamenali, neboť buď s nimi bojovaly Rinovy klony nebo se někdo další o ně postaral fyzickým útokem. Morio tam pumpoval chakru, aby měl veškerý vzduch a sníh pod kontrolou, ale už cítil, že začínal dosahovat svého dna. Byla to složitá technika, ale proto byla tak efektivní. Proto se hodlal do toho pořádně opřít a dát poslední šanci ukončit koní masku navěky. Jenže ta zřejmě měla poslední eso v rukávu.
Zem se začala bortit krátce po tom, co se rozpadla celá kopule. Zřejmě to nebylo způsobené čistě Hinami, protože krystal změnil barvu a začal se objevovat veliký pilíř přímo za jejich úhlavní nepřítelkyní. Morio nabral co nejvíce sněhu a poslal ho přímo koní masce, protože vypadala, že brnění ji značně omezovalo pohyb. A snažil se ji v tom hezky podusit. Morio už skoro od počátku stál na kraji bojiště, tak doufal, že rozpadající zem ho nijak neovlivní. Takže veškeré soustředění šlo na ní. Mezitím se tam Ashi s Rikutem starali o nově vytvořeného draka. Nemohl to sledovat, ale jestliže jim to vycházelo, tak odváděli neskutečnou práci. A toho chtěl využít. Sledoval jak se Hinami jasně blížila k cíli a Rin ji po cestě dal zřejmě nějaký boost, nebo minimálně dostala fashion revampnuto. Tak či onak, když byla Hinami připravená na další ničivý útok, veškerý sníh ji poslal z cesty, aby mohla přímo trefit svůj cíl. S tímhle combem neexistovala šance, aby se tomu konice jakkoliv vyhnula.

Nejprve si shrňme draka. Ten dostal dvě S-rank techniky, k tomu ho ještě Itane trochu podržel svojí hadí technikou, protože nic jiného fyzického zrovna po ruce neměl a tak jak rychle drak vznikl, tak rychle se odporoučel do pekel, nebo spíš do Rikutova chřtánu. Pozitivní bylo, že tentokrát se úlomky už na nic netransformovaly, takže tato obrovská technika byla poražena.
Mezitím Morio zatlačil sněhovou vánicí na koní držku natolik, že se nedostala k žádnému svému krystalu a taktéž se prakticky nemohla hýbat. Rin do toho boostnul Hinami, která poprvé za ty roky šla napřímo proti nepříteli. Vlnou emocí, přidané chakry a lety tréninku nevydrželo ani krystalové brnění a ta držka byla jak ryba na suchu. Posledním kopem jí Hinami poslala do sloupu, který si tam sama vytvářela pro své protivníky. [rec=kun]"Nemožné!"[/rec] protestovala, když jí začal sloup pohlcovat. Maska z obličeje jí spadla a rozpadla se na dva díly. Pod maskou... byl prostě člověk. Hnědé vlasy, růžové oči, obyčejná tvář z davu, žádná čelenka nic, věkem tak 35. Vypadala šokovaně, zlomeně, poraženě. [rec=kun]"Já tě zničím, Hinami!"[/rec] začala vyhrožovat konkrétně na jméno. To nikdy nevěstilo nic dobrého.
Z rozbité masky se pak začalo kouřit, kolem pilíře se objevila nějaká pečetící technika a ten zmizel. Itanemu, Rinovi a Moriovi muselo být jasné, kdo zasáhl. Bylo to tak rychlé, že by jí ani blesk nestihl zasáhnout.
Maska tam však zůstala, jako symbol.

[itane_jmeno]

Itane toho v boji příliš neudělal, mohl si kvůli elementární podstatě svých útoků tak možná hodit golemem. Dobré vědět, že mezi nepřítelem byl i někdo takový, kdo potřeboval nepřítele, který šel víc na sílu. Rychle pohledem přehlédl bojiště. Zůstala tu pěkně krystalová spoušť, sníh na jaře a kosti k vystavení. Taky smečka psů a Rinů. Rozhodně něco, co by ještě před pár lety považoval za nemožné. Usoudil tedy, že první bitvu vyhráli. Tedy... vyhráli? Nepřítele zachránil někdo, koho z celého srdce nenáviděl. A ještě to, co mu řekla na začátku souboje. Mluvila opravdu o Akitoshim? Inu, byly tu osoby, které by mu to mohly zodpovědět. Mezitím se sehnul pro tu masku, co tam zůstala ležet. Byla lehoučká, z úplně jiného materiálu než jeho ANBU maska. Navíc v ní proudila chakra. Spojovala tak snad jejich majitele?
[rec=itane]"Dobrá práce, odevšech! Rád vás vidím,"[/rec] pronesl ke společenstvu, co se tu sešlo.
Nakonec mu však z tohoto boje ovšem zakručelo v břiše.

[hinami_jmeno]

Zatímco Hinami běžela k ženě s maskou, viděla Byakuganem, jak si Ashi s Shiromarem přivolali své klony a pustili se společně do toho draka. To se dokonce vzpamatoval i Rikuto a přidal se k nim s jakousi děsivou technikou plnou kostí, co připomínala tlamu země. Bylo vidět, že některé věci se nemění. Pořád jí Rikutovi techniky přišli nepříjemné na pohled. Obzvlášť, když si tahal kosti z vlastního těla, to byl velmi nepříjemný pohled.
Morio mezitím zaměstnával ženu s maskou vším tím sněhem, což Hinami popravdě netušila, jak dělá, ale bylo to rozhodně cool.
No a to na ní zezadu letěla Rinova chakra. Nejprve jí napadlo, jestli tomu má uhnout, ale rozhodla se, že ne. Věřila Rinovi a jestli tuhle techniku, ať už to bylo cokoliv, posílal na ní, jistě pro to měl nějaký dobrý důvod. Když jí však technika zasáhla, Hinami se na okamžik zasekla, jak se její myslí prohnala cizí vzpomínka. Šťastná vzpomínka s lidmi které neznala, ale jakoby znala. Stejně jako místo, kde se v té vzpomínce nacházela. Nikdy tam nebyla, ale v ten moment, jakoby o tom místě věděla všechno. Byla tohle Rinova vzpomínka? Z doby, kdy byl u Senkokyuu? Jestli tam byl ale takhle šťastný? Proč se vrátil? Hinami byla zmatená, ale běžela dál překvapena navíc novým cool pláštěm a příbytkem síly.
Morio jí z cesty odvolal sníh a Hinami tak mohla ženu s koní maskou nejprve urazit a pak pořádně nakopnout. Tím ale nekončila a v útocích pokračovala dál, až z krystalového brnění zbyly jen střepy. Jo, bojovat takhle na blízko s Hyūgou většinou nebyl moc dobrý tah, obzvlášť v brnění, ve kterém se nedalo skoro pohnout. Hinami jí věnovala ještě jeden kop, který jí poslal až na ten sloup, který tam před tím vyvolala.
Tvář pod maskou Hinami nijak nepřekvapila ani nezajímala. Znala tu tvář. Viděla jí při jejich prvním setkání, než její klon Shishou rozprášila svou pěstí spravedlnosti. Stejně tak Hinami nezajímaly ani ženiny protesty a výhružky, i když byly směrované přímo na ní samotnou. Místo toho Hinami vyrazila kupředu, aby jí zasadila finální úder mířený na srdce. Avšak Hinamina ruka projela už jen prázdnem. Žena i se sloupem byla pryč. Hinami svěsila ruce zatnuté v pěst a chvíli tam jen tak frustrovaně stála dívajíc se do země na místě, odkud se žena vypařila. Byla tak blízko. Stačil jediný úder a nikdo další už nemusel trpět rukou ženy s krystaly. Jediný úder a už by jejím přátelům, blízkým a nikomu od ní nehrozilo žádné nebezpečí. Bylo to frustrující.
Hinami vydechla a došla za ostatními. [rec=hinami]"Skvělá práce s tím drakem. A děkuju za pomoc."[/rec] pronesla Hinami s jemným úsměvem nejprve k Ashi s Rikutem a druhou část k Moriovi s Rinem. Nebýt jich, nedostala by se k nepříteli tak blízko. [rec=hinami]"Můžu tě obejmout na uvítanou?"[/rec] zeptala se Rina už s o něco širším úsměvem. Brala ho jako svého kamaráda poté, co spolu měli pořádný bonding time při hledání svitku Sanninů. Ale nemohla vědět, jak to vidí on.
No a ať už se objali nebo ne, tak se pak podívala na Itaneho a...uhnula pohledem někam do země se smutným provinilým pohledem, jak jí při tom zabolelo u srdce. Nedokázala se mu podívat do očí, aniž by nemyslela na to, co se stalo, když utíkali z Konohy. A na to, že je to celé její vina.

[ashi_jmeno]

Úprimne bola veľmi nadšená, že sa jej so Shiromarom a klonmi darilo draka držať pri zemi. Potom sa však pod drakom objavilo dačo s až príliš veľmi veľa zubmi, u čoho sa všetky Ashi klony vrátane originálov trochu zarazili a nahodili wtf výraz. Nevie prečo, ale spomenula si na časy, keď bola u zubára a robila veľké Aaa a potom div neskúsla zubárovi ruku, keď jej strkal prst do úst. Keď bola malý pidižvík, tak to aj párkrát spravila, hehe. Zuby neboli kryštálové, žiadneho iného nepriateľa necítila a ta držka bola tak dokonale umiestnená na zožratie draka a nie jej. Po tomto pár sekundovom brainfreezu sa všetkých dvadsaťdva prítomných vzchopilo a s posledným spoločným úderom zatlačili draka do úst zubáča. Potom sa od draka odrazili a pristáli v bezpečnej vzdialenosti a ich oči sa upreli hore na konicu, ku ktorej sa už blížila nebezpečne Hinami.
[rec=ashi]"Whoaaa, to je tak epické!"[/rec] zvolala Ashi, keď sa pomocou Kagury dívala na bojujúcu Hinami s konicou, ktorá od nej dostala poriadne vytmavené. Konica nakoniec zmizla a nič už sa viac nedialo, čiže to brala ako hotovú vec. So Shiromarom odvolali klony, ktorý sa nakoniec z henge premenil naspäť na svoju pravú podobu v podobe veľkého čierneho psa. Následne začala Ashi nadšene mávať obomi rukami blížiacej sa Hinami. [rec=ashi]"Bola si úžasná, Hinami-chan!"[/rec] zvolala ešte s väčším nadšením. Hinami ich pochválila a poďakovala im, na čo Ashi zareagovala ukázaním palcov hore a Shiromaru len prikývol. Ten už nemohol gestigulovať vo svojej psej podobe.
Nakoniec sa Hinami vydala za skupinkou a Ashi naopak cítila ako ju zčasti zmáhala únava. Na chvíľu si drepla, aby nabrala druhý dych a potom by sa vydala za skupinkou, na ktorú bola zvedavá. Lenže Shiromaru mal iné plány. Ten ju zubami čapol za golier. [rec=ashi]"Shiromaru?"[/rec] ozvalo sa od Ashi prekvapene. Ten si ju zubami prehodil na svoj chrbát. Ako Ashi pristála do jeho jemného kožúšku, nadšene sa usmiala. [rec=ashi]"Aaaw,"[/rec] ozvalo sa od nej radostne, ako sa o ňu Shiromaru stará. Lenže akonáhle sa otočil úplne opačným smerom než bola skupinka, podozrievavo prižmúrila svoje slepé oči. [rec=ashi]"Shir-"[/rec] nestihla ani dopovedať a veľký čierny pes sa bleskovo rozbehol smerom späť do mesta. [rec=ashi]"Shiromaruuuuuuuuuu!"[/rec] Zvolala Ashi, ako sa rýchlo musela chytiť jeho kožucha, aby nezletela. Shiromaru možno bol unavený, ale hlavne bol hladný a v meste naňho čakala odmena s poriadnou dávkou mäsa.

[rikuto_jmeno]

S vážným výrazem koukal lehce nad sebe, kde bylo tolik Ashi, že se je Rikuto ani neobtěžoval počítat, a sledoval její počínání. Naštěstí skoro hned věděla co dělat a s velkou vervou se pustila do draka a dostala ho do úst Rikutovi nové techniky. To bylo poprvé, co ji použil proti nepříteli a proto sledoval i proces zpracování draka. Zubům endělalo problém draka sežvýkat a ten se tak ztratil někde pod zemí. Rikuto se s lehkým úsměvem a zdviženým palcem na pravé ruce podíval na Ashi. Ještě furt neměl moc hlas, tak toto bude zatím muset stačit. Jeho plná pozornost pak byla na Hinami, která nakopla konici do sloupu.
[myslenky=rikuto]Teď už jen aby jí někdo doraz-..Hinami?[/myslenky]
Pomyslel si překvapeně, když si to Hinami odhodlaně kráčela ke konici a chtěla jí zasadit finální úder. Viděl kam míří, nebyla šance aby to ta konice přežila. Neměl jí to za zlé, sám by konici nešetřil. Ale stejně byl překvapený, co musela Hinami udělat, že ta zlaťoučká dívka kterou znal šla až takto daleko? Viděl odhodlání v jejich očích, když souboj začínal, ale i tak byl sakra překvapenej. Konice ale zmizela, Rikuto netušil jestli jí někdo zachránil a nebo to byla její vlastní technika, ale byla pryč a všichni přítomní tudíž v bezpečí. V tu sekundu jakoby jeho tělo přestalo zase fungovat a spadl na zem na zadek. Nakonec položil i zbytek těla na zem a koukal na oblohu, kde furt vlálo pár zatoulaných vloček. Na tváři měl takový zkroucený úsměv a oči se mu leskly, ale jinak už svoje emoce relativně držel, jen byl furt sakra zmatenej a dělal si v tom všem trošku pořádek.

[hitoshi_jmeno]

Na nic z toho, co se stalo reagovat nemohl. Mohl vlastně celou dobu jen fandit, na druhou stranu, také měl připravenou jednu dost hustou defenzivní techniku, kterou se naučil při posledním rozloučení. Byl si celkem jistej, že kdyby přiletěl ten krystalovej dráček, on by byl schopnej ho zastavit. Byl hrdý na Hinami, která převzala inciativu a zakončila gólem do branky. Možná, že staré Hitoshiho já by teď bylo dost zklamané, protože by se cítilo nedostatečně. Všechno se to odehrálo bez jeho pomoci a všichni mohli být happy z toho, jak při boji přispěli. On sice ne, ale naučil se, že má věci brát tak, jak jsou. Minimálně když je nemá jak ovlivnit a to byl příklad této bitvy. Svoji techniku uvolnil přesně, když byl konec a objevil se vedle sedícího Rikuta. Jemně tleskal, usmíval se a provolával slávu, jako kdyby opravdu vyhráli fotbalový zápas. Pak se podíval na Rikuta. [hitoshi_rec]A teď vážně, kde je ten kebab?[/hitoshi_rec] Zeptal se ho zklamaně, přestože věděl, že Rikuto je nejspíš uvěžněn v diskuzi o smyslu života a ani Aristotelés by mu nepomohl.

[rintaro_jmeno]

Byla to hodně silná týmová spolupráce od všech přítomných, což bylo samo o sobě hodně husté vzhledem k tomu, že se mezi sebou většinou dlouho neviděli. Nejdříve každopádně padl drak a potom samotná členka obávané organizace. Bohužel těsně předtím, než bylo umožněno zasadit finální úder a ukončit její teror jednou provždy, jí byla nabídnutá pomocná ruka kolegy s tygří maskou. Nikdo jiný to být nemohl. Ještě než ale zmizela, poznali její skutečnou tvář, kterou zdobil výraz plný nejistot. Byli to lidé stejně jako oni. Mohli je porazit.
Itaneho slova Rina ujistila, že je po boji. Tedy pro teď, protože ten skutečný souboj právě začal tím, že se tu všichni setkali. Netušil, jak jim to řekne a trochu se bál toho, že nápad, který s Itanem uvařili, odmítnou. Bál se toho, protože je všechny potřeboval. Musel zachránit Saru-senseie a bez ostatních to nebylo možné.
Z myšlenek ho však vyrušila Hinami, která na něj najednou promluvila a ptala se, jestli ho může obejmout. Než Hinami odpověděl, sundal z hlavy kapuci a posunul masku stranou do vlasů. Ve tváři měl šťastný výraz a usmíval se. [rec=rintaro]"Trochu jsem se bál, že se nezeptáš,"[/rec] odpověděl Hinami a vyšel jí naproti do přátelského objetí. Plášť z Hinami přejel přes Rinovy ruce zpět na jeho záda, kde potom zmizel. [rec=rintaro]"Dobrá práce,"[/rec] pochválil ji ještě, než se pustili.
Během toho se tam najednou ukázal i pejsek, který patřil Ashi. Rin byl rád, že ho nezapomněla doma. Moc nechápal, co přesně se dělo, ale pejsek měl zřejmě nějaké vlastní plány, které potřeboval realizovat někde jinde. Škoda, chtěl si ho pohladit.
Svou pozornost potom přenesl zpátky k Rikutovi, který se tam zatím vyvalil na zemi. Těžko říct, co se mu teď honilo hlavou, protože to mohlo být v podstatě cokoliv. Byl naštvaný? Ulevilo se mu? Byl čas to zjistit teď a nebo ta diskuze byla na později? Rin pomaličku vyrazil jeho směrem, když v tom se u Rikuta najednou jako blesk z čistého nebe objevila další známá tvář. [rec=rintaro]"Hitoshi?"[/rec] vyjekl překvapeně. Přidal do kroku a za pár momentů byl u dvojice.
[rec=rintaro]"Dnešek už asi nemůže být divnější,"[/rec] prohodil s dlouhým povzdychem. [rec=rintaro]"Rád tě zase vidím,"[/rec] natáhl ruku se zavřenou pěstí ke svému OG týmovému parťákovi. Byl samozřejmě rád, že viděl tolik přátelských tváří, ale to neznamenalo, že celá ta situace nebyla extrémně pochybná. Jaká byla šance, že se to stane?
[rec=rintaro]"Rikuto,"[/rec] oslovil nakonec bělovlase a lehounce ho kopnul do chodila, aby mu věnoval pozornost. [rec=rintaro]"Omlouvám se."[/rec] To byla ta hlavní věc, kterou mu chtěl říct.