Lesy kolem Konohy

Jūmai

Neuvedomila som si, že ma kyselina zasiahla až do chvíľe, kým som nedopadla na zem po údere Katsuyi, ktorá sa rozpadla na ..veľa menších verzií. Bola to pálčivá bolesť, no skôr než som stihla nejakým spôsobom zaregistrovať alebo zhodnotiť zranenie, pod nohami sa do zeme v obrovskej rýchlosti vysunuli veľké kostnaté bodce. Nebyť nejakého zázračného šťastia, toho že na mňa Hinami zakričala a toho že som sa aspoň sčasti inštinktívne zakryla premenenou rukou, tak by som pravdepodobne bola na nejaký z týchto kolov nabodnutá. No nevyšla som ani z tohto bez škrabanca. Stále som sa preletela a naozaj som nedopadla na nohy, ale skôr tak nejak na chrbát. "Auu.." Zamrmlala som a ani som nevedela, ktorá časť tela ma momentálne bolela viac. Boli to modriny z dopadu? popálená pokožka z kyseliny alebo nebodaj sečné rany z ostrých hranách tých kostí? Prešla som do sedu a len som sa obzrela po Hinami a tom druhom, ktorého som ale nevidela. "Čo.. čo sa stalo?" Zamrmlala som nechápavo. S kosťami som sa naozaj nikdy nestretla a toto som vôbec nečakala. Táto otázka smerovala skôr k Hinami, ktorá ku mne utekala.

Uzumaki Rikuto

No a tak Rikuto odvedl svoji práci a poměrně dost zadýchaný doběhl ke svým parťačkám. Předklonil se a rukama se opřel o kolena, zhluboka se nadechl a vydechl.
Omlouvám se, museli jsme rychle jednat a nic jiného mě nenapadlo..
Pravil trochu omluvně. Hned na to se podíval na Hinami a čekal na pokyny k dalšímu kroku. Přeci jen byli zase na začátku, jen zraněný a Rikuto ochuzen o značné množství chakry.

Hyuuga Hinami

O Juumai se tedy asi postarala. "Rikuto použil nějakou techniku." odpověděla Juumai na otázku, co se stalo a při tom rozhodila rukama, aby poukázala na ty kosti kolem. Upřímně jí z toho bylo trochu špatně. Tohle bylo tak nějak proti přírodě, meh a tak podobně. 
No...na Rikutovu omluvu si jen povzdychla a zamyslela se, při čemž pátrala svým Byakuganem. Oba se na ní dívali a spoléhali na ní. A při tom ona sama si připadala bezradná. "Vidím jen další části Katsuyu-sama, ale shishou nikde." přiznala a podívala se na ně na oba. "Máte nějaký nápad?" zeptala se jich. Nevěděla si rady. Netušila, proč Aiko nevidí(Já to taky netuším).

Jūmai

"Rikuto?" Zamrmlala som, na čo som sa pozrela priamo na toho bielovlasého chlapca. "Ah.. tak Rikuto.." Možno až trocha nebezpečne som sa usmiala.. a ešte sa tváril ako keby mi spravil nejakú službu! Ževraj ho nič iného nenapadlo. "Oh ale za chvíľu ťa niečo iné napadne neboj." Pousmiala som sa zľahka, na čo som sa rýchlo postavila. Ani som sa nestihla poďakovať za ošetrenie. "Niečo.. alebo niekto.." Začalo mi mykať okom, ktoré bolo pod vplyvom senjutsu chakry. No.. nie, nebudem robiť blbosti. Povzdychla som si a len som nad ním mávla rukou, na čo som si trocha premasírovala krk, pohýbala som hlavou zo strany na stranu a pomaly som zo Senniky začala vychádzať.  Pozrela som sa na Hinami, ktorá narozdiel od nás dvoch zatiaľ bola asi jediná, ktorá nerobila žiadnu blbosť. No na jej otázku som odpovedať nevedela. Aspoň nie normálne. Pre to som si skôr zašla ku kanabo, ktoré som znova chytila do pravej ruky a vyložila som si ho na rameno. "Možno.. by sme s ňou mali skúsiť skôr.. pokecať?" U mňa to nebola tak zlá myšlienka. Ja som kecala so zvieratami stále.

Uzumaki Rikuto

Rikuto se podíval na Jumai, poté na Hinami, na Jumai a zpátky na Hinami.
Vyhrožuje mi, že jo?
Zeptal se Rikuto jako blbec. Poté naštvaně založil ruce na prsou.
Možná příště budu mířit přesněji..
Poznamenal a dále už to nějak přešel. Přeci jen jim zrovna nezbývalo moc času a strávit ho hádáním s tou divně velkou holkou nebyl zrovna nejlepší způsob, jak ten čas využít. Poté se Rikuto podíval na Hinami.
Dobře Hinami, veď nás..!
Pravil s úsměvem plný odhodlání, rozhodně tu dnes neumře!

Hyuuga Hinami

Když se Riuto zeptal, jestli mu Juumai vyhrožuje, Hinami si jen povzdychla. Rozhodně se do té jejich hádky nechtěla míchat. "Na tohle teď není čas." připomněla jim raději. Jinými slovy tím říkala, aby sklapli a soustředili se na jejich úkol. Juumai poté navrhla, aby si s Katsuyu promluvili. "To je dobrý nápad. Zkusíme to." odvětila jí Hinami a pousmála se. No a nakonec jí RIkuto řekl, ať je vede. A tak Hinami vedla.
Uviděla Katsuyu. Nebyla moc daleko. Cestou k ní viděla ještě tři pasti, kterým se podle všeho zvládli díky jejímu Byakuganu vyhnout. Sotva však došli na místo, kde by měla být další část Katsuyu, když na ně začaly padat stromy. Hinami musela přemýšlet rychle. Sama proti stromům nezmohla nic. A to bylo právě ono. "Zaútočíme všichni společně na ten strom." pronesla Hinami k ostatním a začala si připravovat Juuken.

Jūmai

Nafúkla som na Rikuta líca a dobre že som na neho nevyplazila aj jazyk. No mala som mu chuť minimálne jednu vypáliť ale nie.. to som mala od doktorov zakázané, zbytočne podnecovať moju agresivitu. Len som si pre to pohodlnejšie upriamila Kanabo na mojom rameni a nasledovala som Hinami, ktorá nás viedla.. niekam, kto niekam za ďalším slimákom. Neprešli sme však príliš ďaleko a na nás sa začali rúcať stromy. Príliš som sa ich nebála.. boli to len stromy ! Boli predsa ľahké.. či? Tak nejak som si spomenula na moju kamarátku, ktorá mi neustále pripomínala že pre ňu nie je jednoduché zodvihnúť školskú lavicu do jednej ruky nad hlavu a tak.. no, možno neboli tak ľahké pre mojich dvoch tímových partnerov? Hinami ale asi mala plán a ja som si teda pripravila moju zbraň. Zvesila som si Kanabo z ramena, predchytila som ho do oboch rúk a napriahla som ho ako basebolku. Možno sa mi pošťastí a trafím Rikuta..

Uzumaki Rikuto

A tak pokračovali dál. Vyhnuli se nějakým jednoduchým pastem, než probudili hněv stromů, které na ně začaly padat. No a Hinami křikla, že všichni zaútočí naráz na strom. Rikuto moc nevěděl, kterým útokem by asi tak mohl nakopat zadek stromu. Vlastně asi žádným, takže prostě rozevřel pěst, ze kterého vykoukl malý kostěný bodec a stejně jako Hinami se připravil k útoku.

Hyuuga Hinami

Rikutova kostička byla dost na nic. Jak ho vůbec něco takového napadlo? Vždyť měl na tohle ideální techniku...jenže Rikuto myslí kostmi. Tak jako tak Hinami s Juumai se postaraly o ty stromky, co se je rozhodly zničit. Poor stromky. Katsuyu-sama byla pod nimi. Stačilo jí jen vykopat. Něžněji než před tím. No a v tom Hinami ucítila, jak jí z nosu teče krev a začínala vidět trochu rozmazaně. Hinami si otřela krev, padla na kolena a začala se hrabat v zemi, aby vyhrabala Katsuyu-sama. Docházel jim čas.

Jūmai

"Pff.. " Zamrmlala som si popod nos, ktorý mi mimochodom začal krvácať. "Uhm? Takže to nebola len.. nejaká hra?" Spýtala som sa prekvapene samej seba, keď som sa pozerala na krv, ktorú som mala na rukách. Tie stromy som nepovažovala za moc.. výzvu, no ten jed začínal byť nepríjemný. Navyše to vyzeralo tak, že sa mi rany tak úplne no, nespojili? To bolo celkom zvláštne. Mohla som skúsiť znova využiť prírodnú chakru a pokožku si zaceliť ale, nikdy som to neskúšala v takom rozsahu a tak som od tejto myšlienky odstúpila. Malá zúriaca beštijka bolo to posledné, čo nám bolo treba, aj keby sa malo jednať o mňa. Hinami začala hrabať do zeme a ja som sa na ňu chvíľku úprimne len pozerala, opierajúc sa o Kanabo, šetriac svoju silu kto vie na čo. Vlastne som už aj zabudla, pre čo sa vlastne do toho kopania pustila. "Chceš pomôcť?" Spýtala som sa jej celkom optimistický. Nechcela som nikomu zavadzať, možno bol dôvod prečo kope špecificky tam a možno by som spustila niečo strašlivé, keby že začnem kopať vedľa nej. To som predsa len nemohla dopustiť.. či?

Uzumaki Rikuto

Rikuto padl na všechny čtyři vedle Hinami, najednou si všiml kapičky krve, které padla na hlínu před ně. Přiložil si ruku k nosu, opravdu tekla jemu.
Uhm..
Pravil trochu překvapeně. Do toho všeho ho ještě začala bolet hlava, věděl, že nemají příliš mnoho času. Položil ruku na rameno a no..vytáhl si lopatku, kterou hodil před Hinami.
Klidně zavři oči, jestli ti to přijde nechutný. Rozhodně nám to ale pomůže..
Pravil směrem k Hinami, ke všemu přidal pozitivní úsměv. Až teď si všiml, že není jediný, kterému teče krev z nosu. Rikuto začal kopat jako Hinami, ale pomocí kosti, která mu stále koukala z dlaně.

Hyuuga Hinami

Hinami tam tak hrabala. Juumai na ní jen koukala, než se jí zeptala, jestli nechce pomoct. "To by bylo fajn." pronesla směrem k ní a dál se soustředila na hrabání. k tomu se přidal i Rikuto. Hinami sebou polekaně cukla, když před ní dopadla Rikutova lopatka. WTF? Zaraženě na to koukala, pak se podívala na Rikuta, na lopatku, na Rikuta. Nakonec polkla a vzala tu lopatku pomalu do ruky a začala kopat. Bylo to divný. Hodně divný. A nechutný. Ale nebyl čas. Tak jako tak nakonec Katsuyu-sama vykopali. Hinami se už chystala začít omlouvat za to před tím, když v tom Katsuyu-sama promluvila jako první. "Ukrývá se někde u vás, že ano? To proto jí nevidím." zkusila to Hinami a hřbetem ruky si utřela další krev, která jí stékala z nosu.

Jūmai

"Ok.." Pousmiala som sa, na čo som sa sklonila z tretej strany od nich a rukami so mzačala zhrabovať hlinu. Teda až do chvíle, kým sme ďalšiu slimáčicu nevykopali. Po tomto úkone som len odstúpila dozadu a trocha podivne som sa na ňu pozrela. Rozumela som zvieratám, aj keď bolo ťažké vysvetliť ako. Aspoň pre niekoho iného než mňa.. ale toto tu? To bolo niečo iné. Úprimne ma prekvapilo že vie nejaké zviera rozprávať. Ako to tá slimáčica robila ? Však ani poriadne nemala ústa. Nechala som to na veliteľke, keďže som sama netušila kde by sensei mohla byť. Potencionálne by som ju mala vedieť vycítiť ale v tomto som bola hrozne, hrozne ľavá.. nikdy som sa o to ani len nepokúšala.

Uzumaki Rikuto

A nakonec i Hinami jeho dáreček přijala, huhu, Rikuto už slyšel svatební zvony! Nebo to byli pohřební, protože jim rychle ubýval čas a první účinky jedu se začaly rychle projevovat. No a nakonec vykopali slimáka, který jim položil opravdu debilní otázku. Rikuto měl chuť ho znovu zabít, věděl však, že by tím logicky zabil i sebe.
Jo a proto tě kopeme, jen tak ze srandy víš co..
Prohlásil Rikuto sarkasticky a založil si ruce na prsou. Další mluvení nechával radši na Hinami.

Hyuuga Hinami

Hinami si ukryla obličej do dlaní, když Rikuto promluvil a Katsuyu jí vyřídila vzkaz od Aiko. Samozřejmě potom, co uskočila té kyselině. Už toho měla dost. Upřímně se jí chtělo brečet. Kde kdo by seřval Rikuta za ty jeho kecy, ale Hinami taková nebyla. Raději se podívala kolem svým rozmazaným Byakuganem,při čemž jí hučelo v uších. Čas se krátil. "Zbyly už jen tři. Tam, tam a tam. Pasti zatím nevidím, ale to neznamená, že tam žádné nejsou." informovala ty dva Hinami a protřela si oči. Měli dvě možnosti, avšak ani jedna z nich nebyla dokonalá. Buď si tipnou, kde by Aiko mohla být a vyrazí tam jako tým s tím, že když se spletou zbytečně tím ztratí čas. A nebo se rozdělí, ale zase snadněji padnou do pastí. Nemluvě o tom, že poslat Rikuta samotného za Katsuyu by dopadlo špatně. Prostě to je na pytel a všichni umřou.

Jūmai

Povzdychla som si.. dostatočne nahlas a dostatočne.. no, ťažko povedať ako. Celá situácia ma začala štvať? Zaškrípala som zubami, no tento krát som sa od slimáka nachádzala dostatočne ďaleko od toho, aby som stihla odskočiť od.. tej kyseliny. Strelila som ďalší pohľad po Rikutovi a... no.. mala som chuť sa do neho pustiť ešte skôr, než nás stihne skoliť ten jed. Naozaj mi to začínalo byť jedno. Pevnejšie som zovrela rukoväť mojej zbrane a dobre že som sa po ňom tu a teraz nerozbehla s úmyslom mu odpáliť hlavu.. najlepšie k miestu kde sa nachádzal ďalší klon tohoto slimáka, či čo to bolo. Možno by som dostala kredity navyše.
"Oh môj Rikudo-sennin začínam mať toho nad hlavu." Zavrčala som namiesto nejakej unáhlenej akcie a len som sa obrátila za jedným z miest, kam ukazovala Hinami. Pasce? pfff.. nejak ich zvládnem ak sa nejaké objavia. Ani som už nič .. nehovorila. Bolo mi celkom jedno či pôjdu za mnou alebo či sa každý vydá na jedno vlastné miesto.

Uzumaki Rikuto

Rikuto věděl, co se stalo minule, proto se měl tentokrát na pozoru. Byl mistr gennin taijutsu, takže​ uskočit kyselině nebyl takový problém. No a ten slimák zase zmizel. To si z nás dělal srandu? Rikuto toho slimáka neznal, ale vzhledem k jeho sklonům k urážení usoudil, že slimák bude ženského pohlaví. Jestli to teda není spíš hermafrodit, ale takový slova Rikuto neznal.
Tak jdeme..!
Pravil Rikuto se zatnutou pěstí. No a následně se rozběhl jedním ze směrů, které ukázala Hinami. Samozřejmě k jinému, než šla Godzilla. Mohl to být Rikuta poslední běh v životě, takže i s krvacejícím nosem a bolavou hlavou, si běh vlastně užíval.
Hinami, naviguj mě, kde mám začít kopat..!
Zakřičel Rikuto s tím, že to Hinami snad uslyší.

Hyuuga Hinami

A tak Hinami dostala další zásah kyselinou. Také opět vyjekla od bolesti, jelikož jí ta kyselina popálila kůži na břiše. Tohle už jí vážně nebavila. Chtěla se vrátit domů, stočit se do klubíčka a rozbrečet se.
Místo toho ale trčela tady, pořád na ní někdo stříkal kyselinu, padaly na ní stromy a ještě byla otrávená.
Rikuto s Juumai se každý vydal jinudy. Takže to vypadalo na plán se rozdělit. No co...dopadne to špatně tak jako tak. "Rikuto-kun, běž k tomu opravdu velkému kameni a hned napravo od něj. Juumai-san, hned před tím velkým mrtvým stromem." navedla je oba a sama se vydala na zbývající místo. Podobně jako Rikuto, běžela, jak to šlo v její stavu.

Jūmai

A tak nastal znova čas využiť moje prirodzené vlohy. Obzrela som sa ešte raz za Hinami a len som na jej informáciu prikývla. Podišla som k danému stromu a len som sa rozhliadla po.. okolí.. po zemi.. kopať? Kto mal na to čas. 
"Viem že tam si.. viem že ma počuješ.. tak mi to prosím uľahči a povedz mi kde sa nachádza sensei.." Prehovorila som pomerne nahlas, no snažila som sa nepôsobiť naštvane, aj keď som musela uznať že mi trocha preskakoval hlas. Samozrejme.. mohla by som ju vykopať.. ale prečo aj ? Bol to slimák ! Ona bola expertom v preliezaní cez zem.. aspoň som si to teda myslela.