Lesy kolem Konohy

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Saru si je vyslechl a trochu se ušklíbl nad tou limonádou, co vylovil Rikuto. Vypadalo to fakt strašně toxicky. Ale dobrou chuť, pokud mu to chutnalo.
[rec=saru]"Cenná zkušenost do zkoušek. Tam se můžeš setkat s podobnými schopnostmi. I schopnost analyzovat protivníka je velmi důležitá. Je pravda, že tady nebylo tolik prostoru, protože Ranzi ovládá opravdu neobvyklou techniku. Přičemž jestli se nepletu, tak její největší slabina bude spotřeba chakry, že?" [/rec]pronesl nejprve k Rikutově části řeči. Nehodlal jim ještě moc kecat do týmových formací a podobně. Sice znal Rina, ale neznal moc tyhle dva.
[rec=saru]"Předpokládám, že Rikutova obrana je asi hlavní důvod, proč ještě žije. Zároveň kombinuje svoje vrozené schopnosti s dotonem, čímž obranu ještě zesiluje. Teď bude klíčové, aby se aspoň trochu naučil chránit své spojence. Co by si řekl na pěknou hliněnou zeď? Tou nikoho nepropíchneš,"[/rec] navrhl Rikutovi, že ho naučí používat doton trochu jinatším způsobem.
[rec=saru]"Ale u tebe Ranzi nevím. Krom této zvláštní techniky, umíš ještě něco? Něco, co můžeš použít na vlastní obranu, případně na útok z blízka nebo na dálku?"[/rec] zeptal se dívky dál. Hlavní problém byl, že o ní v Konoze moc záznamů neměli. Takže neměl z čeho čerpat, aby si jí proklepl.

[rikuto_jmeno]

Rikuto pozorně poslouchal. Když šlo o nějakou radu ohledně jeho schopností, tak vždycky pozorně poslouchal. Věděl, že má ještě hodně prsotoru k tomu co zlepšovat. Poté Saru nabídl, že ho naučí novou techniku. Což se určitě do zkoušek bude hodit, on sám o sobě je dost odolný, ale bránit tým nemůže.
[rikuto_rec]Jdeme na to..! [/rikuto_rec]
Zakřičel najednou zase Rikuto plný energie a zavíral svojí oblíbenou limonádu. Tu následně vrátil do batůžku a podíval se na Sarua a následně na kamennou zeď, kterou on sám před chvílí vytvořil. Bude umět Rikuto něco podobného? Opravdu takovou zeď, nebo to zase zůstane v jeho genin módu a udělá metr na metr zídku, kterou probourá každý? No, Rikuto se každopádně těšil na další techniku!

[ranzi_jmeno]

Pokrčila som ramenom.[rec=ranzi] "Nemyslím si, že to je moc slabina.. pretože zásoba chakry sa u ľudí časom zvyšuje. Nikdy som napríklad nevidela, že by starý páprda mal s technikou sebamenší problém. Skôr by som povedala, že je jej slabinou práve silnejšia obrana, keďže sa nejedná o niečo.. prierazové.. aspoň u mňa nie." [/rec]Snažila som sa o nejakú tú sebakritiku, v ktorej som často bola prekvapivo dobrá. Aj keď som bola zľahka narcistická, nikdy mi nevadilo priznať si vlastnú chybu či nedostatok.
Keď Rikuto zakričal, musela som sa zasmiať. Páčil sa mi jeho elán. [rec=ranzi]"Josh josh! Ideme na to! Teda.. na čo ja? No.."[/rec] Rukou som si pośúchala bradu, pohľad nasmerujúc k oblohe. [rec=ranzi]"Tak.. som dosť odolná no.. v chráme to boli furt výprasky palicou.. a okrem tohto a meditovania, večné cvičenie taijutsu. A mám doton ak.. si dobre spomínam. Nikdy som ho ale nepoužila."[/rec] Informovala som senseia. Bola som zvedavá, či aj na mňa vytasí niečo hrr, nejakú super duper namakanú techniku. Úprimne by mi to bolo jedno, ak by bola aspoň zábavná.

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Rikuto vypadal zapáleně, Ranzi začala být moudrá. [rec=saru]"Ano, ale momentálně to nedokážeš udržet tak dlouho jako starý páprda, žejo?"[/rec] upozornil na vcelku jasný nedostatek.[rec=saru] "Ale i tak je to obdivuhodná technika. Bude dostatečným trikem v rukávu. Jen by mě zajímala jedna věc, dokážou ty ruce i něco uchopit? Třeba tady Rikuta a hodit ho proti nepříteli?"[/rec] zeptal se zvědavě. Evidentně plánoval z Rikuta udělat dělovou kulku. Smutné bylo, že by to nejspíše fakt přežil.
[rec=saru]"Doton?"[/rec] zeptal se překvapeně a zalovil v kimonu. Vytáhl papírek, který hodil směrem k Ranzi. [rec=saru]"Pusť do toho trochu chakry, přesvědčíme se,"[/rec] řekl jen tak pro jistotu, aby se opravdu nespletli a neučil jí něco, na co neměla vlohy.
Pak se obrátil zpět k Rikutovi. [rec=saru]"Základ už máš. Pokud chápu správě, ty kosti plošně vytváříš. Tohle bude něco podobného, prostě vypustíš svojí chakru do země a zformuješ z ní hliněnou zeď,"[/rec] začal vysvětlovat co nejjednodušším způsobem, aby to pochopil i Rikuto. Pak mu předvedl potřebné pečetě. [rec=saru]"Zkus to. Je to jako když svojí paži zesiluješ, ale tentokrát pracuješ s externím zdrojem,"[/rec] zkusil ho trochu vést.

[rikuto_jmeno]

Rikuto pozorně poslouchal Sarua, fakt pozorně. Rikuto by měl mít opravdu dobrý základ ještě z dob tréninku s Kenshinem. Přeci jen když šli spolu do Kirigakure, tak se Rikuto celou cestu učil kontrolovat chakru a vytvořit co nejužší kosti a používat je jako hůlky na kamínky. A Saru měl pravdu i v tom, že prakticky skoro všechny Rikutovi techniky tvořily plošně kosti a s dotonem by to mělo být stejné. Jen měl využít hlínu okolo sebe, ne svoje kosti.
[rikuto_rec]Yaaaas![/rikuto_rec]
Zakřičel Rikuto a začal dělat pečeti, které mu Saru předtím ukázal. Následně Rikuto udeřil rukami do země a vypustil chakru, kterou zkusil zformovat hlínu předtím do zdi. Stejně jako s kostmi.

[ranzi_jmeno]

[rec=ranzi]"Nope, nedokážem." [/rec]Usmiala som sa, akoby sa nič nedialo. Na jeho ďalšiu otázku som sa musela zamyslieť. [rec=ranzi]"No, ťažko povedať. Ako kedy? No nespoliehala by som sa na to."[/rec] Bola pravda, že sa mi to pár krát podarilo, no bolo to príliš náročné na nejaké konstantné používanie. Jednalo sa predsa len o nejaké útoky "chakrou", navyše už len pomyslenie na to, že s nimi niečo uchytím a ešte s tým budem trebárs aj manipulovať, len z toho ma rozbolela hlava. Zobrala som si od senseia lístok a len som sa na neho skúmavo pozrela.
[rec=ranzi]"Neveríte mi sensei?"[/rec] Po týchlo slovách som predsa len do lístku moju chakru vložila a čakala som, čo nastane ďalej. Mala som teda svoje tušenie..

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Rikuto začal pracovat s dotonem pěkně od podlahy. A vskutku na první pokus se i něco objevilo. Asi tak 50ti centimetrová zídečka široká 30 centimetrů a dlouhá metr. Nebylo to nic moc. Ale třeba by o to mohl někdo zakopnout. Saru se však pousmál a optimisticky dodal: [rec=saru]"Dobrý, základy máš. Jen se více soustřeď na to, aby si dokázal ovlivnit externí zdroj. Zaprvé ti to ušetří chakru a je to rychlejší. Není to sice tak jednoduché, jako když si všechno vytvoříš sám, jako svoje kosti, ale je to praktičtější v boji,"[/rec] dal mu ještě několik rad. Rikuto byl sice tak trochu Narutoidní, ale i ten se dokázal naučit složitější techniky. Dal tak Rikutovi prostor na nějaké další pokusy, které si mohl ohodnocovat sám.
Pak se věnoval Ranzi, se kterou to bylo složitější. Informace, že ty ruce nedokázala krom smashe používat na něco jiného byla smutnější, ale nedalo se s tím nic dělat. Hold nebude Rikuto AP shot.
[rec=saru]"Známe se asi hodinu. Jistě, že nevěřím,"[/rec] odpověděl jí upřímně, načež ještě doplnil: [rec=saru]"Ale spíš jde o to, že neznám mnichy, co by užívali nějaký element."[/rec] Přitom již sledoval, jak se papírek drolil na kousky. Tudíž jen pokrčil rameny. [rec=saru]"Dobře, spletl jsem se. Ale o to to ulehčí naší práci. Jelikož s tím nemáš ještě žádné zkušenosti, nebudu tě učit nic obtížného, ale je tu jedna technika, která by ti mohla pomoci. Není tak silná jako zeď, co dělá Rikuto, ale přeci jen... Doton: Doroku Gaeshi!"[/rec] pronesl a opice ho poponesla tak, aby se mohl rukou dotknout země. Před ním se ze země vyloupla obdélníková stěna. Nebyla tak silná jako Doryuu Heki a kryla značně menší prostor, ale pro rychlou obranu proti přímému útoku se to dalo použít. [rec=saru]"Je to podobné tomu, co dělá Rikuto. Musíš svojí chakrou ovlivnit zemi pod sebou a následně jí zformovat do takového štítu. Rikuto ti v tom určitě rád poradí,"[/rec] nabídl Rikutovu pomoc, aniž by se ho na to ptal. A on to určitě rád udělá bez keců.

[rikuto_jmeno]

Rikutol vytvořil zeď! Oh yeeeeah! Perfektní na hradby jeho hradu z písku v písku! Rikuto pozvedl vítězoslavně pravačku do vzduchu. Málokdy se stávalo, aby nějakou techniku zvládl na poprvé aspoň částečně.
[rikuto_rec]Jednou takhle vytvořím svojí podobiznu mezi ostatní Hokage..![/rikuto_rec]
Pravil sebevědomě a o metr poodstoupil. Mezitím Saru mluvil s Ranzi, takže Rikuto mezitím zkusil znovu stejnou techniku s tím, že si vzal k srdci radu od Sarua a pokusil se víc soustředit na externí zdroj. Pokud to dobře chápal, tak stačilo chakrou zformovat zeminu v okolí, nemusel jí vytvářet a to by mu ušetřilo hodně chakry. A tak se o to pokusil. Vypadalo to, že se zlepšoval a prakticky mu stačilo pouze trénovat a trénovat. Poté však zaslechl něco o tom, že by měl dát radu Ranzi. Rikuto se poškrabal na hlavě, on přeci nemohl být dobrý učitel. Rikuto došel k Ranzi a odkašlal si.
[rikuto_rec]No, když tvořím svoje kosti, tak vyloženě formuju chakru tak, abych vytvářel nové kosti. Tady je rozdíl v tom, že vše co potřebuješ máš teď u sebe, takže nemusíš nic vytvářet. Takže prakticky musíš chakrou obklopit určitý prostor a zkusit tu zeminu vytlačit nahoru a udělat z ní zeď. Čím větší okolí pokreješ, tím by měla být zeď větší a silnější. Chakrou jí přeci jen ještě..zatlačíš do sebe, aby to nebyla jen hromada hlíny. Funguje to prakticky podobně jako chození po vodě..na podobném principu, víš co..[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto a divně přitom mával rukama, aby pomohl Ranzi pochopit, co se tím snaží říct.

[ranzi_jmeno]

Lístok sa mi v prstoch rozpadol. Prehltla som nutkanie začať o dosť staršieho a skúsenejšieho senseia poučovať o informáciach, ktoré som mala zo zvitkov. Mohol by to zle zniesť.. a mne sa späť do chrámu nechcelo.
Pozrela som si teda, čo za techniku chcel naučiť mňa. V podstate menšiu, slabšiu no rýchlejšiu verziu toho, čo pred tým ukázal Rikutovi. Yep, to by som mohla zvládnuť. Prstami som si pošúchala bradu pri zamyslení sa nad výkladom a rôznymi operáciami, ktoré moja hlava momentálne spracovávala. Popukala som si prstami a už už som sa chystala na to, do zeme jednoducho udrieť, za použitia chakry a modlitby k Budhovi, keby že ma nevyruší Rikuto. Otočila som k nemu tvár, na ktorej bolo vidieť no, nie vďačný pohľad.
[rec=ranzi]"Nemal.. by si sa vrátiť ku tej tvojej srande?" [/rec]Poukázala som na miesto, kde ešte stále trčala no.. [rec=ranzi]".. ale hej, ak by sa o to niekto potkol a zabil, bod pre teba."[/rec] Dodala som. Nebola som z tých, ktorí radi počúvali rady ostatných.

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Byly věci, které se dali brát s klidem, byly věci, které se dali brát s humorem a byly věci, které šli komentovat jedině facepalmem. Tohle bylo snad poprvé v životě, co Rikuto používal mozek i trochu kolektivnějším způsobem a vypadalo to, že to měli i nějaký nádech spolupráce a Ranzi... to vrátila zpět na začátek. Kdyby se tak sensei mohl normálně hýbat, to by bylo žůžo. Jednu dvě výchovné, rasengan do držky a Ranzi... no, moc by z ní nezbylo, takže by jí už nebylo potřeba dál školit. Ale evidentně to mělo jít tou horší cestou. Takže nahodit úsměv a jen dodat: [rec=saru]"Rikuto se ti snaží jen poradit, a kupodivu dobře poradit,"[/rec] otázka bylo, jestli Rikutovi nepřepne a neudělá z Ranzi sekanou. A to tu ještě nebyl Rin... to by skončilo... no, zase rasenganem.

[rikuto_jmeno]

Rikuto začal pomalu rudnout v obličeji a ruce které mu visely podél těla křečovitě svíral v pěst. Momentálně měl chuť Ranzi chytit a opakovaně jí hlavou bouchnout o tu zídku, co vytvořil. Úplně s čistým svědomím. Jenže! On se přece snažil, být lídr a tak se lídr nechová. Jenže zároveň měl Rikuto opravdu vztek a musel ho nějak vybít. A tak ho napadlo spíš něco jiného. Opět udělal pečetě a bouchl pod sebe dlaněmi do země. Tentokrát to muselo vyjít a musel vytvořit něco jiného než jen menší zídku! Snad něco, co ho udrží a aspoň trochu vynese do vzduchu. Pokud se povedlo, tak Rikuto vítězoslavně založil ruce na prsou a hlavou kývl na Ranzi, ať se taky předvede pokud je tak chytrá. Pokud ne, tak zanadával a rozkopal všechno v okolí.

[ranzi_jmeno]

Pokrčila som ramenom nad reakciou oboch z nich. [rec=ranzi]"O žiadnu som sa nepýtala. Radšej na to prídem sama..."[/rec] Ustúpila som radšej o pár krokov od Rikuta, ktorý vyzeral, že exploduje.. alebo že ma nechá explodovať, no niečo z toho určite. Vytesnila som všetky rušivé vplyvy z mojej hlavy a sústredila som sa len na zem podo mnou. A teda samozrejme na to, ako mi to opičiak pred tým ukázal. Nevyzeralo to tak, že by pri tom robil pečate, čo mi prišlo zvláštne.. keďže pomocou nich sa formujú zložitejšie techniky. Poškrabala som sa na brade. Možno tu ani nejde tak o vytvorenie steny, ako skôr o .. neviem.. vysunutie? Vyzeralo to.. celkom tak. Čupla som si k zemi, na ktorú som priložila dlaň. Nakoniec som sa do nej pokúsila vložiť chakru, zaboriť prsty do vnútra, "uchopiť" ju a trhnutím zo zeme vyrvať aspoň nejakú kamennú dosku, aj keby mala byť len tak maličká, ako tá Rikutova. Mne by to pre moju vnútornú spokojnosť stačilo.

[ranzi_jmeno]

Keď som zo zeme vytiahla dve menšie doštičky, v podstate mi celkom bliklo, kde som spravila problém. Dávalo to rozum. Bolo ťažšie sústrediť sa na obe ruky naraz a tak nejak som s nimi nespolupracovala. Človek by si mohol pomyslieť, že vytvoriť dve doštičky bol väčší úspech, než jednu väčšiu. No a tak som to mala v pláne skúsiť znova. Tento krát ale len jednou rukou. Vykročila som trocha dozadu a nakoncentrovala som chakru do mojej pravej ruky. Načiahla som sa a.. započula som celkom rámus z Rikutovej strany. Keď som sa pozrela, ako sa môj kolega zosypal aj so sutinami k zemi, moja koncentrácia bola kde tam. Zadržala som nával smiechu, no nie tak úspešne, ako by som si priala. To že som sa takmer pridusila, muselo byť počuť až do Konohy. Z nosa mi vyletel sopeľ priamo na zem a ja som sa ako Rikutovi, tak aj senseiovi musela otočiť chrbtom. Slzy na krajíčku a ľahký úsmev na perách.

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Saru ty dva s poklidem sledoval. Vypadalo to, že Rikuto by potřeboval trochu motivace, aby se to všechno nějak urychlilo. A na to měl Saru super lék. [rec=saru]"Kage Bunshin no Jutsu!" [/rec]řekl a složil moc známou pečeť. Za Rikutem se objevily tři klony, které sice vypadaly jak zlikvidovaný Saru, ale to se už proto hodilo. [rec=saru]"Henge no Jutsu!"[/rec] pronesl dál a klony se změnily na Hinami, Itaneho a Rina. Všichni vypadali dost pobitě a téměř v bezvědomí.
[rec=saru]"Říkal jsi, že chceš chránit své přátele. Tak je braň!"[/rec] pronesl Saru a složil několik dalších pečetí. [rec=saru]"Katon: Gokakyuu no jutsu!"[/rec] řekl a z úst začal vyfukovat velkou kouli ohně. Dost velkou na to, aby zasáhla jak Rikuta, tak především tři osoby za ním.
Opice zatím odložila Sarua stranou a mlčky nabrala hrst hlíny, kterou pouhým tlakem stisku zformovala do jakési hliněné koule. Ve chvíli, kdy se začala Ranzi téměř klátit z Rikutova neúspěchu, hodila opice onu kouli přímo k ní. Ne nějak extrémně rychle, tudíž to nebyl projektil, ale ani ne natolik pomalu, aby tomu šlo jen tak rychle uhnout. Byla to dost velká koule, vždyť ta opice mohla na ruce nosit celého chlapa. Škola hrou se říká... leda tak škola kanónem.

[rikuto_jmeno]

A Rikutovi se opět příliš nezadařilo a skončil opět na zadku. Naštvaně se postavil a dupl si do země. Když v tom za ním stáli jeho zranění přátelé. No a na Rikuta a jeho přátelé letěla ohnivá koule. Jestli pro Rikuta byla něco motivace, tak právě tohle. Rychle začal dělat potřebné ruční pečetě a silně udeřil oběma dlaněmi do země.
[rikuto_rec]To si piš, že ochráním..![/rikuto_rec]
Zakřičel Rikuto. A pracoval dál na své zdi. Snažil se pomocí chakry zeď pořádně stlačit, aby byla dostatečně silná a dokázala onu kouli zadržet. Zároveň musela být o něco větší než ona koule. No bylo to prostě hodně práce.

[ranzi_jmeno]

Aj by som si rada pozrela Rikutonovelu, ktorej súčasťou boli aj osoby o ktorých som nič nevedela, no mala som vlastný problém. No nazvať ho zanedbateľným by nebolo správne.. aj cez to som ho však zanedbala. V momente, keď sa moje oči stretli s letiacim hlineným balvanom, v hlave mi to ani len nezačalo pracovať. Pravdepodobne za to mohol nedostatok kyslíka, ktorý mi z tela ušiel pri tom dusení smiechu. Najprv som sa na tú vec pozerala prekvapene, po tom vystrašene a nakoniec len odovzdaným pohľadom. 
[rec=ranzi]"Do rit.."[/rec] Nestihla som to ani dopovedať a tá vec ma tam pekne krásne trafila. Ako keby som nemala ani žiaden obranný reflex. Ani som len pred svoju tvár nezodvihla ruky, nie to ešte snažiť sa vytvoriť tú techniku na obranu proti tejto veci. A tak som sa celkom slušne zridala k zemi. Ako som zacítila kontakt, tak mi na chvíľku aj vypadlo vedomie. teda nie úplne, no svet okolo mňa sa roztoćil. Vlastne som sa aj ja točila. Mohla som pripomínať tie srandy, ktoré sa preháňali púšťou v Kaze no Kuni. Až kým som sa teda nezastavila, ako placka, nohy a ruky na všetky strany.. a s trocha neprítomným pohľadom.
[rec=ranzi]"To.. bolo lacné.." [/rec]Vypľula som bokom krv, ktorá sa mi v ústach nahromadila z nosa. No lepšie ako ju prehltnúť, to by som sa dogrcala, vlastná skúsenosť.

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Saru se usmál, neboť se před Rikutem začala formovat daleko pevnější zeď než předtím. Natolik silná a prostorná, aby vydržela zásah obyčejnou C-rank technikou. Pak se sice začala zase rozpadat, ale ten prvotní efekt rozhodně měla. Rikuto musel zapracovat na formování a udržení, ale první impulz jak na to již měl. Kvalitní Doton: Doryuu Heki dokáželo stát i po prvním zásahu. Samozřejmě, šlo taky i o to, čím se útočilo. Kdyby do toho Saru poslal Raiton, nejspíše by to tuhle zeď prořízlo jak horký nůž máslo, ale o to tu teď nešlo. Nemohl po Rikutovi chtít Taj mahal.
Nadruhou stranu... Ranzi, ta byla jinou kapitolou. Nechala se převalit tou koulí. Opice chvíli koukala a pak se uraženě odvrátila. [rec=saru]"Žiješ?"[/rec] zeptal se Saru trochu starostlivě. Nebýt ve světě ninjů, nejspíše by už volal záchranku, ale tady to bylo trochu jinatší. [rec=saru]"Zkontroluj jí, prosím,"[/rec] požádal pak Rikuta. Tohle by mohlo být zajímavé.

[rikuto_jmeno]

Rikuto stál nervózní za zdí a pozoroval, jak postupně praská. Svůj účel ale nakonec splnila a techniku zadržela! Sice to sama neustála, ale určitě to bylo zlepšení. Poté se podíval na Ranzi a její zlepšení. No, svým způsobem si zasloužila co se jí stalo a Rikuta to trochu zahřálo u srdíčka, možná se příště nebdue chovat jako bitch. Každopádně Rikuto přikývl na Sarua prosbu a došel pomalu k Ranzi. Nad ní se nahnul a podíval se na ní s rukami založenými na boku.
[rikuto_rec]Tak co, jaký to tam dole je?[/rikuto_rec]
Zeptal se Rikuto se škodolibým úsměvem a natáhl k Ranzi ruku, aby jí přece jen pomohl zpět na nohy. Byl to přeci good guy.

[ranzi_jmeno]

Rikuto si mohol všimnúť, že naozaj žije. Predsa len som mala otvorené oči, ktoré sa trocha nepríjemne pozerali jeho smerom. 
[rec=ranzi]"Je to tu priam gloriózne."[/rec] Odvetila som mu a ako mi podal ruku, len som otrávene prevrátila očami. Postavila som sa, bez toho, aby som prijala jeho pomoc. Aj keď som si tým u neho mohla strhnúť zopár bodíkov, no to by tma muselo niečo byť. Prstami som si chytila nos a ozval sa no.. veľmi príjemný zvuk, keď som si ho začala naprávať do dobrej polohy. Znova som si odpľula niečo z krvi, ktorá mi do úst natiekla cez nosnú dutinu no.. nebolo jej už tak veľa. Zvyšok som si len utrela do rukáva. Stále sa mi ale trocha točila hlava.
[rec=ranzi]"Senséi? Vašej opici hrabe." [/rec]Skonštatovala som a následne som spokojne prikývla, sama pre seba. Určite to tak bolo.

[ranzi_jmeno]

[rec=ranzi]"Hee? Čo to.." [/rec]Prižmúrila som tým mojim jedným okom na opicu, ktorá mi tu otrčila zadok. Až by som jej do toho zadku kopla. A fakt že začala hrabať. Spravila som zopár krokov dozadu, no celkom ma tá salva dobiehala.
[rec=ranzi]"Ne.... rob.. si.." [/rec]Začala som vrčať pomedzi zuby, hromadiac chakru do mojej pravej ruky. [rec=ranzi]" .. zo mňa.." [/rec]Prsty som zaborila do zeme pod sebou. [rec=ranzi]"PRDEL!"[/rec] Vyrvala som zo zeme kus.. steny. No teda, nebolo to nič extra dokonalé. Ani moc veľké a s puklinami.. no bol to jeden kváder, ktorý ma snáď bol schopný ochrániť pred retardáciou senseiovej gorily. No sama som sa na tento môj výtvor pozerala kriticky. Bolo čo zlepšovať.. vydrží to vôbec? [rec=ranzi]"Nevedel si niečo také vytvoriť aj ty? Chop Chop! Inak z nás spraví Sunagakurský Sarkofág!" [/rec]Snažila som sa nejakým spôsobom popohnať aj môjho kolegu.

Uzumaki Rikuto

Opice najednou začala hrabat všechnu hlínu v okolí na Ranzi, což Rikuto okamžitě ukročil a pěkně se od uchu k uchu smál. No, jenže opice ve svém počínání pokračovala, že by to byla další zkouška? Zřejmě ano! Dokonce i samotná Ranzi se o něco pokusila a křičela na Rikuta, ať se pokusí o něco podobného. Rikuto se rázně postavil a začal pracovat na ruční pečeti. Následně udeřil oběma dlaněmi do země a před ním se začala formovat zeď. Snažil se jako blázen, přeci jen už nějakou dobu trénoval a doufal už v nějaký pořádný progres. Stoupl si za vytvořenou zeď.
"Nooo, tak už se uklidníme ne? "
Zakřičel Rikuto s úsměvem na tváři. Byla to vlastně taková koulovaná. Jen tady když ho trefí, tak může doopravdy umřít. Ale pořád to byla zábava!

[ranzi_jmeno]


[rec=ranzi]"Čím to pre budhu kŕmia ?"[/rec] Zamrmlala som si popod nos, keď som započula zbesilý rev King-Konga. Teda nevidela som moc, čo sa robí, keďže som bola na druhej strane kamennej steny. Skôr som sa spýtavo pozrela na môjho kolegu, ktorý by prípadný útok určite schytal tiež. [rec=ranzi]"Ohm.. nemal by si byť ten skúsenejší? Nechceš ten problém vyriešiť za mňa?"[/rec] Rikuta to mohlo potešiť, brala som ho ako skúsenejšieho.. a senpaiovia riešili prúsery, ktoré zapríčinili nováčikovia, nie? No ani som to nedopovedala a pán Kong prerazil tie naše srandy ako úplnú malinu. 
[rec=ranzi]"KYAAAA!!" [/rec]Zapišťala som pri úskoku, ako keby som stúpila na pavúka. Až to pripomínalo panický záchvat. Snažila som sa tomu uskočiť a vyśkrabať sa po tom na nejaký strom. Aj keď utekať pred opicou na strom, musela som byť génius.