Cesta Hada

Kageyama Rin

Rin byl hodně překvapený, když tam Itane vytáhl tu svoji raitonovou techniku. Upřímně si nepamatoval na to, jestli jí použil i na zkouškách nebo ne. Ale to bylo i tím, že měl docela děravou hlavu. Teď to ale viděl na vlastní oči. "Wow!" Začal se radovat jako by jeho oblíbený fotbalový tým střelil gól. "To byl nářez, kámo!" Podle toho, co napsala Pepí, nakonec kámen netrefil, což si Rin ani neuvědomil, protože se mu hrozně líbila Itaneho technika. Příběhl k Uchihovi a s vykulenýma očima se na něj díval. "Ale teda jako tomu kamenu to nic neudělalo. Co budem dělat? Mám to zkusit rozbít já?" Zeptal se.

Uchiha Itane

Ještěže měl Itane tak dobré reflexy, jinak by měl ruku nejspíš na kaši. Tohle nedávalo smysl! Nic tady nedávalo smysl. "Proč... prostě... nemůže být aspoň ten blbej balvan normální!" procedil skrz zuby, zatímco deaktivoval svojí techniku.
"Jak se asi máme dostat do šutru na kterého nefungují normální konvenční prostředky?" zvolal už skoro zoufale směrem k Jugovi. "Pochybuji, že by to mělo nějaký efekt. Tahle technika je dělaná na průraznost, nemám šajna co jiného by to mělo rozbít," pronesl směrem k Rinovi. S jejích smůlou by se účinek rasenganu obrátil na Rina a dal by mu taky přes držku.

Kageyama Rin

Rin tam stál a sledoval, jak se Itane nasírá. Chtěl po tom chlapovi nějakou nápovědu nebo co. Ten jim k tomu řekl informaci, která měla pro Rina asi tak velkou hodnotu, jako pro Rikuta informace na zadní straně obalu od instantních nudlí.
Rin si povzdychl. Chtěl jít domů. Už ho tahle hádanka nebavila. To bylo pořád dokola - Sasuke tohle, Sasuke tamto. Tohle byly úkoly pro Itaneho, ne pro něj. "A co máme jako dělat, pane milovníku ptáků? Poprosit ten kámen, aby nám to dal? Netuším, kdo byl ten váš Sasuke. Vím jen, že to byl Itaneho pradědeček nebo co a byl nějak důležitej. Asi." Byl frustrovaný a lezlo mu to na nervy. Mnohem radši by teď s Rikutem žral nudle nebo něco.

Uchiha Itane

Jugo jim sice napověděl, ale ne zase tolik, aby věděl jak to mohli vyřešit. Sice měl Rin s tím poprosením asi pravdu, ale kdo by prosil kámen, aby vydal předmět uvnitř, že? Tohle nedávalo moc smysl.
"Upřímně, o Sasukem vím jen o něco málo víc než tady můj kolega. Taky mi něco řekl Aoda, ale to mi moc nenapovídá v tom, co udělat tady. Jaký Sasuke byl? Jakého si ho pamatujete a je tu něco, co nerad dělal nebo co odsuzoval?" zeptal se prostě Juga. Snad to s ním půjde nějak... vyjednat.

Jugo se nejprve podíval na Rina, který se ho zeptal, jestli má poprosit ten kámen. Maličko mu zacukal koutek. Pak se podíval na Itaneho. Ten chtěl vědět něco víc o Sasukem. "Byl mou klecí. Žila v něm duše Kimimara, mé první klece. Nebýt jeho byl bych pořád zavřený v úkrytu...byl bych...ten druhý. Vždy spoléhal hlavně na sebe. Byl to hrdý a silný muž. Zemřel bych pro něj. Proto jsem se stal jeho štítem. Já ho chránil a bojoval pro něj a on mi bránil zabíjet vše kolem." odvětil mu. Což chlapcům stejně asi moc nepomohlo. Pak se podíval opět na Rina. Tentokrát ale takovým divně prázdným pohledem. Jakoby to ani nebyl on. "Stačí odhodit vaší hrdost." řekl. Jakmile to dořekl, zase se mu vrátil ten normální klidný pohled. 

Kageyama Rin

Rin toho týpka vůbec neposlouchal. Během toho, co tam povídal o Sasukem, si došel ke kameni a začal na něj ťukat. "Pane kámen, čas vstávat. Můžeme si zahrát nějakou hru. Třeba kámen, nůžky, papír! A kdybych náhodou hodně dával papír, tak to není kvůli tomu že bych podváděl. Mám papír prostě nejradši. Prosím, prosím, otevři se." Tak nějak doufal, že si ten kámen třeba dá říct a prostě mu tu věc dá. Tohle místo bylo hrozně divný, takže by ho vůbec nepřekvapilo, kdyby s nim ten kámen najednou začal mluvit.

Uchiha Itane

Zaposlouchal se do vyprávění o Sasukem. Vypadalo to, že s ním měl Juga velmi specifický a provázaný vztah. Ne, že by to Itane v tomhle věku nějak extrémně chápal, ale třeba jednou pochopí. Teď se museli zamyslet nad tím, jak postoupit dál. Rin zkoušel poprosit ten šutr. To by možná mohlo vyjít. Sasuke by nikdy neprosil šutr, aby se mu otevřel. Ale pokud to náhodou nevyšlo, zkusil Itane ještě jednu možnost. "Strejdo, Jugo, nemohl byste nám pomoci vy, prosím? Určitě máte mnohem víc síly než my dva dohromady. A co vidím, tak jste s přírodou docela kamarád, tak možná ani nebude potřeba síla," zkusil to na něj takto. Pak ještě doplnil vlastní otázku: "Jak to děláte s těmi zvířaty? A co je ta zvláštní chakra?" Fakt ho to zajímalo!

Kageyama Rin

Dobře. Stalo se několik věcí. Kámen si nedal říct, což Rina trochu rozesmutnělo, ale dokázal to nedávat najevo. Itane potom zkusil něco trochu jiného a místo šutru požádal o pomoct toho milovníka ptáků. No a vyšlo to. Chlapovi se na obličeji objevily divné znaky, ruka se mu proměnila na sekeru nebo co a pak kámen prostě rozbil. To už snad byli Rin s Itanem v bezpečné vzdálenosti.
"Senjutsu, huh?" Znělo to dost zajímavě. Teda až na tu deformaci. To se Rinovi moc nelíbilo. "Mocná síla, škaredá tlama. Myslím, že kdyby mě někdy chtěl někdo naučit senjutsu, radši řeknu ne. Pokud se to teda vůbec dá naučit." Řekl Rin Itanemu.
Chlap se pak zase proměnil zpátky do své normální podoby. "Hej, pane. Díky za pomoc!" Zavolal na něj. "Jste rozhodně lepší, než ten vodník." Pak došel k místu, kde byl předtím kámen a sebral ze země řetěz. Proč zrovna řetěz? Když předtím měli ten štít a ptáka, tak zhruba tušili proč, protože šli nejdřív špatně a tam si přečetli tu básničku. Jenže co s tímhle? No, teď to asi bylo jedno. Itane byl ten, kdo to vyřešil, takže mu Rin řetěz podal.

Uchiha Itane

Příroda měla chakru, no samozřejmě. A tenhle maník jí dokázal shromažďovat. Proč nemít doživotní zásobu chakry tak lehce po ruce, že ano? Bylo to úžasné. Mít víc času, tak se možná zajímá i o to, jak by to šlo ovládnout, ale když se pak Jugo začal tak divně měnit... no, raději to necháme na jindy. Místo toho v bezpečné vzdálenosti sledoval jak se šutr tříštil na kusy. Proč tady všechno bylo na heslo...
"Co já mám dělat s řetězem?" zeptal se trochu nechápavě, když mu to Rin vecpal. "Předpokládám, že je to klíč k další cestě?" zeptal se tázavě Juga, který jim tam snad nezačal vyšilovat, ale vrátil se zpět do normální podoby. Zrovna s někým takovým se Itanemu moc bojovat nechtělo.

Kageyama Rin

"Dělej si s ním, co chceš. Co já vím." Pokrčil rameny. Co s ním měl dělat on? Podle toho, co ten Jugo boi říkal, tak to vypadalo, že ta příští socha bude nějaká ženská, která byla posedlá Sasukem. Jestli bude vyjíždět po Itanem, tak se bude Rin hodně bavit. Najednou byl celý natěšený. Pak si všiml toho, že se ten pán začal rozpadat na prach. Někdo asi luskl prsty. No, bylo mu Juga celkem líto. Asi nebyl skutečný, ale rozpadat se na prach muselo hodně suckovat. "Děkujeme za pomoc, Jugo!" Řekl Rin ještě než zmizel úplně. Potom následoval ptáčka.

Uchiha Itane

Itane měl tedy řetěz. Skvělá práce. "Třeba se ještě někdy potkáme, děkujeme, strejdo Jugo," usmál se Itane trochu smutně na mizejícího Juga. Přeci jen to byl docela fajn chlapík, zrovna když nemutoval na přírodní sekeru. A k tomu ještě od něj dostal varování, že ta poslední ženská by mohla dělat trochu... nechtěné problémy. No, to vypadalo na opravdu prima den.
Každopádně, vzhůru za ptákem! Poslední stezka je čekala.

Kageyama Rin

Ptáček je dovedl na místo, ze kterého se předtím vydali za Jugem. Odtud se vrátili zpátky na rozcestí a z něj na poslední možnou cestu. Tam byla louka a na louce socha. Socha ženy. Jugo říkal, že to má být nějaká ženská, co byla zaláskovaná do Itaneho pradědy. Z toho jejího výrazu si ale Rin nebyl úplně jistý, jestli jí z toho kamene vlastně chce dostat. Jenže to by se pak nedostal z tohoto pochybného světa. Takže rychle přijít na to, co s řetězem. Rin si tu ženskou znovu prohlédl. "Možná jí máme uškrtit?" Podíval se na Itaneho a pokrčil rameny.

Uchiha Itane

Dobře, tahle ženská vypadala... poměrně děsivě. Docela by souhlasil s tím, že by jí vlastně vůbec neměli budit, ale asi budou muset. Všiml si, že v tom řetězu byla chakra. Takže nezbývalo nic jiného než začít hledat tu chakru i tady v okolí. Byla to jediná stopa, co měli takže snad to bude správný postup.
"Raději bych jí neškrtil. Vypadá, že by pak uškrtila nás," řekl s mírným respektem. Z vlastní zkušenosti věděl, jak dokážou být ženy děsivé.

Uchiha Itane

"Hmm, vidím celkem pět zdrojů chakry na soše, kterou jsou současně i tady v tom řetězu a další čtyři pak v trávě okolo. Chápete to? Máme asi nedostatek řetězů na její spoutání?" zeptal se jak Aody tak Rina. Copak někdo uměl vytvářet řetězy? I když... v tomhle světě by to asi tak divné nebylo. Byli tu lidé, co se uměli měnit na masový tank, dokázali sežrat všechno a tak dál různě.
"Myslíte, že jí to máme připojit na záda a pak jí tím pro jistotu připoutat k zemi?" zeptal se vcelku podezřívavě. Z té ženské měl respekt. Možná větší jak z Aiko. A že z té měl velký respekt. Už jen proto, že ho porodila a mohla o tom všude vyprávět.

Kageyama Rin

Během toho, co tam Itane přemýšlel nad použitím řetězu, se Rin připlížil k soše. Jak že se ta ženská jmenovala? Jugo to říkal. Kirin? Karim ? Karin! Rin se zachechtal jako kokot, a pak si vylezl blíž k jejímu uchu. "Karin, je tady Sasukeeeee." Řekl a podíval se přitom na Itaneho. V žádném případě si nemyslel, že by to mohlo vyřešit jejich problém. Ve skutečnosti si jenom dělal legraci ze svého parťáka Uchihy.

Uchiha Itane

Itane nevěřil svým očím. Stihl jen ze sebe vyhrnkout: "Co to děláš?! Zbláznil ses?! Co jsi? Rikuto?!" Pro jistotu připravoval taktický ústup, ať si s ní Rin užije sám. Naštěstí se nijak nerozpadla, takže s trochou štěstí to přežijí ve zdraví.
Po rozdýchání začal raději pátrat v té trávě na zemi. Itane zkusil nejprve ten řetěz, co měl, přidělat k té ženské a pak přidělat ke kroužku na zemi. Jestli to šlo, vydal se raději pátrat po těch jiskřičkách dál.

Kageyama Rin

Když se socha trochu zatřásla, Rin vykulil oči. "Myslím, že to funguje!" Křikl na Itaneho. Ten se Rina z nějakého důvodu ptal na to, jestli je Rikuto nebo co. "Ne, já jsem Rin." Opravil ho a zakroutil hlavou. Byl ten Uchiha snad idiot? Proč by měl být Rikuto.
Itane si tam dál hrál s řetězem a Rin se odhodlal k tomu, že bude pokračovat ve své metodě. "Karin. Sasuke si sundal tričko." Zašeptal soše znovu do ucha.