Cesta Hada

Kageyama Rin

Rin sledoval, jak meč zapadl do kamenné ruky. Bylo jasné, že tam patřil. Byla přímo dělaná na něj. Jenže se nic nestalo. "Kámo.." Vzdychl Rin a podíval se na Itaneho. "Já už jim na to asi seru." Potom se podíval nahoru a začal rukama ukazovat time out. "Vzpomněl jsem si, že jsem doma nechal zaplej sporák, když jsem si dělal pizzu. Pusťte nás!" Zakřičel. Tohle místo byla jedna velká hádanka a Rin hádanky neměl rád. Mohl teď dělat mnohem víc užitečnější věci. Jenže ne, místo toho tu musel řešit nějaký posraný meč.
"Ok, Uchiho! Ty jsi tu ten elitní týpek. Co teď?" Rozhodil rukama a podíval se na Itaneho.

Uchiha Itane

"Myslím, že sporák tohle nezachrání," zabručel si Itane spíše pod imaginární vousy než aby to řekl nějak nahlas. Místo toho se vrátil zpět na vodu a začal se do ní dívat. Oči mu opět zabrousili k té říkance, co tam byla. "Spousta věcí se tu bere doslova. Co když fakt musí nějak pít krev?" pravil zamyšleně, tentokrát už hlasitě. Spíš teda zatím jen tak uvažoval. Rozhodně nechtěl testovat to s tím sekáním hlav. Místo toho vytasil katanu a řízl se do levého prsteníku. Všechny menší zbraně si vyházel na zkoušce předtím. Pár kapek krve pak kápl na meč, pár kapek pro jistotu na xicht té soše. Nikde nebylo psané jestli sál ten meč nebo ten borec.

Kageyama Rin

"Meč co pije krev?" Zeptal se Rin Itaneho takovým trochu pobaveným tónem. "To určitě. Mávl rukou. "Jako žijem ve světě, kde se dějou dost divný zvěrstva. Mluvící kočky, dospělej chlap s opičím ocasem, Rikutův obličej.. Ale aby se věc sama od sebe opravovala po tom, co na ní někdo plivne trochu krve. To mi připadá jako hloupost. Ty ses řízl, že jo?" Zeptal se Itaneho smířeným tónem. "Jestli to bude fungovat, tak tě zvu na hamburger." Řekl a přišel blíž k soše. "Jestli to fungovat nebude, tak paráda. Nevím, jestli by mě totiž už nejeblo."

Itane se řízl a nakapal svou krev na meč i sochu. Chviličku se nic nedělo a tak mohl k soše dojít i Rin a pronést všechno to, co pronesl. A tak taky Itane věděl, že mu Rin dluží burger, protože krev na meči se jakoby vsákla do meče a čepel se maličko prodloužila. Tak teď už naše dvojice ninju viděla asi všechno.

Uchiha Itane

Itane se podrbal ve vlasech a trochu se usmál. "Dám si jeden s dvojitým masem a kvalitním sýrem," pronesl vítězně. Sice nechápal jak tohle bylo možné. Jakože, slyšel, že v krvi bylo obsaženo nějaké to železo, ale aby po tom rostli meče, tak to tedy fakt neviděl. "Jo, jen to má háček. Aby to vyrostlo, tak se na to bude muset někdo napíchnout. Nějaký dobrovolník?" nadhodil spíše v ironickém žertu. Jenže jak to udělat, aby je to pustilo dál.

Kageyama Rin


Nastala chvíle tichého Rina. To se moc často nestávalo. On totiž vážně nečekal, že by ten meč pil krev. To byla teda vážně pořádná blbost. Co teď jako měli dělat? Podřezat se?
"Vůbec se na mě nekoukej." Odpověděl Itanemu. "Co jako máme dělat? Uříznout si ruce? Kterej vůl tohle vymyslel?" Rozhodil rukama. "Tvůj táta je mimochodem rodič roku! Co kdybych svýho syna poslal na místo, kde si bude muset rozřezat ruce, aby dal do kupy imaginární meč!" Zatleskal.

Uchiha Itane

Itane se zamračil. Ne kvůli tomu, že tu nejspíše nadával na Sasukeho, který to tu dával dohromady, ale šlo spíš o tu další větu. "Hele, říkej si co chceš, ale do táty se mi nenavážej, jasný!" zvýšil dokonce mladý Uchiha hlas. To obvykle nedělal. Pokud tedy nešlo o chvíle, kdy musel překřikovat Rikuta. A upřímně, to se nedalo.
Místo protestování si hold sundal chránič na levém předloktí a katanou udělal tři mělké zářezy na té ruce. Nemělo by to omezit hybnost a ani by to nemělo způsobit vykrvácení. Čůrky krve, respektive kapičky nechal kapat na čepel meče.

Kageyama Rin

Když Itane začal bránit svého otce, Rin se zamračil. Nijak výrazně nepříjemně. Spíš tuhle reakci nečekal. Rin byl zvyklý na něco trochu jiného. Když měl v týmu Hitoshiho a Taie, tak do sebe neustále hustili a někdy i o dost horší věci než tohle. S Rikutem to bylo podobně. Nebyl zvyklý na to, že by někoho trápilo, co říkal. Pak tu ale ještě byla ta další věc.
"Pořádně nám ani neřekli, co tady máme dělat a ty budeš prostě slepě následovat každý příkaz, co jsi dostal, že? Budeš si ubližovat, krvácet. Pro co?" Zeptal se Rin. Tohle nebyl jen problém v jeho otci. Tohle byl problém v jádru celé vesnice. Žádné zpochybňování. Itane nad tím ani nepřemýšlel a hned se začal řezat do ruky, aby dal meč dohromady. Proč? Aby se dostali dál, kde budou přicházet k dalším zraněním, až nakonec splní to, co po nich chce vedení vesnice.
Rinova otázka možná vyzněla mnohem víc štíplavě, než jí chtěl podat, ale to už zpátky nevezme. Bylo mu to celkem líto, viděl v Itanem něco, co v žádném jiném Uchihovi doposud nepoznal.

Uchiha Itane

Itane se koukal na Rina trochu zvláštně. Jako pravda, nad tímhle nikdy nepřemýšlel. Respektive, neměl důvod nad tím přemýšlet. "Dělám to pro vesnici. Jako každý správný ninja. Člověk, kterému nejvíc věřím mi řekl, že to, co tu je ukryté představuje riziko. Mojí povinností je toto riziko eliminovat. A pokud za to dám vsázku krk já a ne moji přátelé, tak mi je to asi jedno," pronesl a vylovil jediný obvaz, co měl ve své taštičce na zadku, když meč přestal růst i po dávce krve. Pokusil se obvázat si to sám, ale všichni víme jak tohle jde snadno.
"A ještě jednu věc ti povím, nedávno jsme s Taiyo na misi a potkali jsme tam člověka, který jen tak odstranil mojí babičku, protože jim byla nepohodlná. Táta z nějakého důvodu skončil skoro mrtvej. Chci vědět proč, ale mám pocit, že to tady asi nezjistím. Takže pojďme splnit tyhle nesmyslné úkoly ať se můžu věnovat taky něčemu jinému," pronesl docela vypěněně. Upřímně, ani nevěděl, kde se to v něm vzalo. Ale když už si tu takto vyměňovali názory, tak se to v něm nějak nahromadilo. Navíc, co si budeme povídat, hněv se v něm hromadil od výpravy do Kiri a všichni víme, že to bylo u Uchihů vždycky strašně dobré.

Kageyama Rin

Dělá to pro vesnici, jako každý správný ninja. Samozřejmě. To byla odpověď, kterou tak nějak čekal. "A co udělá vesnice pro tebe, pokud nejsi dostatečně silný?" Zeptal se Rin, když k Itanemu přicházel blíž. Sebral mu z ruky ten obvaz. Sám by si to pořádně neuvázal a kdyby tady vykrvácel, byl by k ničemu. "Nechá tě umřít, aniž by ti dala šanci zkusit se nějak prosadit. Ale to je něco, čemu bys asi nerozuměl." Začal mu ruku obvazovat. "Pro koho to představuje riziko? Pro vesnici? Pro hokageho?" Zeptal se Itaneho Rin, než mu konečně utáhl obvaz kolem ruky. "Nic nezjistíš, pokud budeš mrtvej." Řekl a pohledem naznačil na zranění, které si Uchiha způsobil. Bylo to od něj dost zbrklé. Mohlo tu existovat úplně jiné řešení jejich aktuálního problému.
Rin se koutkem oka podíval na hada, kterého měl Itane kolem krku. Občas sloužil jako docela dobrá nápověda, ale pokud by se měl rozhodnout, kdo je tady nejvíc postradatelný, neváhal by.

Uchiha Itane

"Díky," procedil mezi zuby, když mu Rin začal ovazovat ruku. Ale i tak se na něj stále mračil. "Tak musím být silný," dodal jen tak, aby se neřeklo.
"Riziko pro vesnici je něco, co by měl Hokage bránit. Jde tu o lidi vesnice, aspoň tak mě to vždycky učili," odpověděl mu. Pak jen pokrčil rameny. Kdyby ho měly vyřadit tři povrchové škrábance, tak by byl hodně špatný ninja.¨Ale jinak tu byla jedna věc, ve které trochu tápal. Itane totiž ještě nikdy nenašel nějaký skutečný cíl své cesty...
Pak se začal rozhlížet, jen teda na hada zrovna moc nekoukal. "Co prostě useknout hlavu té soše?" ušklíbl se znechuceně, neboť tady fakt nikoho jiného krájet nechtěl. Ani hada! Jedině, kdyby ve vodě plavala nějaká ta ryba.

Kageyama Rin

"Tsk.." Rin uhnul pohledem na stranu. Zbytečně se tu rozčiloval. Tady s tou věcí stejně nic neudělá. I když by určitě bylo super, kdyby někdo jako Itane znal jeho pocity a možná s nimi třeba i jednou souhlasil. Představa, že by se za něj postavil někdo z takového klanu byla úžasná. Proč si ale myslel, že by s ním souhlasil? Protože tu spolu byli nějakou dobu a Rin mu obvázal ránu na ruce? Pořádně se ani neznali. Itane byl dost očividně od malička vychovávaný s tím, že všechno ve vesnici je v pořádku tak jak je. Nebyla to jeho vina. Rin v tom taky vyrůstal, ale asi mu to bylo víc jedno. Vždycky byl taková tvrdá hlava plná vlastních myšlenek. Měl samozřejmě svůj sen, ale přišel o něj. Byl to sobecký sen.
Pokud existovala budoucnost, ve které Rin nebyl sám proti celému světu, musel sám něco obětovat.
"Nedělám to pro hokageho. Ani pro tvýho tátu. Nedělám to, protože mi to někdo řekl. Dělám to proto, aby ses odtud mohl co nejdřív dostat a zjístit, kdo byl ten hajzl, co se postavil proti tvojí rodině." S tím potom natáhl ruku k meči, který už byl skoro hotový a pořezal se. Snad dost na to, aby jeho krev obnovila zbytek meče.

Uchiha Itane

Itane se už pomalu přestal mračit, ne jen kvůli tomu, co Rin udělal, ale hlavně kvůli tomu, co řekl. Vypadalo to, že zůstanou na jedné lodi. A jakmile byl meč kompletní... začala socha praskat?! Co udělali špatně? Nekrváceli už snad dostanečně?!
He... byl z ní ... nějaký Kiriguy. Člověk by řekl, že všichni ze Sasukeho generace už budou nejspíše pod drnem, ale tenhle vypadal ještě jako chodící zombie.
"He?" to bylo to jediné, na co se momentálně Itane zmohl.

Kageyama Rin

Socha najednou nebyla. Vypadalo to, jako by tam ten chlap byl celou dobu uvězněný pod vrstvou kamene a čekal na to, až ho někdo osvobodí tím, že dá jeho meč zpět dohromady. "He?" Dostal ze sebe zároveň s Itanem. "Whoa! Počkat." Ukázal na chlapa a přitom se díval na Itaneho. "Nemusíme s ním bojovat!" Pak pohled rychle obrátil na žížalu. "Že ne?!"
Taky si uvědomoval, že mu tak trochu krvácí ruka. Průser byl, že u sebe neměl žádný obvaz jako Itane. Na to měl vždycky Taie. Sakra. Aspoň si vyhrnul rukáv, aby si neušpinil svojí oblíbenou mikinu od krve.
"Asi náhodou nemáte obvaz co, pane mečáku?" Zeptal se. "Mimochodem není zač. Atmoška byla chvíli trochu temná, ale vážně jsme si ty ruce neřezali proto. Co bude teď?"

Uchiha Itane

"Ne, ten ne," odpověděl na nedokončenou větu rybáka. Navíc vypadalo to, že je ten žraločí maník chtěl děsit. A to nebyla věc, kterou by si Itane nechal jen tak líbit. Když začal jakože děsivě vyhrožovat, kolem mladíka několikrát výhružně zajiskřilo. Pokud tu vodní schopnost analyzoval sharinganem dostatečně, měl by silný raitonový výboj stačit na to, aby ho deaktivovalo na chvíli.
"No, technicky nás neposílá praděda, ale jeho vnuk. Máme tu něco najít, co je důležité pro blaho vesnice a tak," pronesl rezignovaně Itane. Proč měl Sasuke za kámoše další retardy.
"Prosím, ať už to není další meč," vydechl Itane zoufale. "Co bude další zkouškou?" zeptal se raději.

Kageyama Rin

Ten divnej chlap jim tam najednou začal vyhrožovat tím, že je tam rozřeže nebo co. Rin už se chystal udělat rasengan, aby mu ho zarazil do palice, ale pak se ten držka uklidnil. Prej si dělal srandu. Ha. Ha.
"Mně by nebyl k ničemu." Řekl a otočil se na Itaneho. "Klasickej chlápek, co vypadá jako ninja z Kiri. Nenosí u sebe obvazy, protože proč by byl k něčemu a pomáhal svým zraněným kolegům. Nebo těm, co mu poskládají meč a zachrání ho z kamene." Rin měl ruku před pusou, ale schválně to říkal nahlas, aby to ten zubáč slyšel. "K hovnu." Řekl stejně nahlas. Hlavou byl pořád otočený na Itaneho, ale očima se podíval na mečáka.

Uchiha Itane

Pravda, Itane měl u sebe taky jen jeden obvaz. Příště si bude muset vzít příklad z Hinami a nabalit si toho trochu víc. A nebo se naučit léčit. Ale to mu nepřišlo moc jako disciplína pro něj. Jeho schopnost s manipulací s chakrou nebyla špatná, ale to bylo tím, že jí viděl skrz sharingan a formoval jí do útoku. Ne, aby tvořila nové buňky a tak.
"No, raději bych tu klidnou jako beránek. Smrti si tady užíváme snad od začátku. Předpokládám, že to bude ta cesta s klecí?" nadhodil, zatímco si všiml, že jim tam Suigetsu trochu teče. Naklonil se tedy k Rinovi a velmi potichu zamumlal: "Asi by potřeboval po těch letech čerstvější plenku."
"Takže... co nám dáš?" zeptal se pak raději vážným hlasem Suigetsua.

Kageyama Rin

"Upřímně si nejsem jistej, jestli by tady stačila jedna." Odpověděl Itanemu stejným způsobem. Vodník jim zas až tak moc nepomohl. "Hej, chcánko. Zachránili jsme tě z kamene, tak nám řekni, která cesta je lepší." Řekl Rin mečákovi dost otravným hlasem a čekal, co ze sebe teda dostane. "Rychle. Nevím, jestli sis toho všiml, ale trochu nám tady tečeš." Upozornil na jeho momentální stav.

Uchiha Itane

"Budem," slíbil Itane s pobaveným úsměvem. Evidentně měla každá generace své retardy, psychouše a občas i něco normálního. Rinův původní tým toho byl vlastně příkladem, měl Rina, Hitoshiho a Taichiho. Jenže teď byl jeden jen naštvaný Uchiha a retardovaný Rin. Byli v loji, i když jim Suigetsu zanechal pár součástek do té chodby, kde byly původně.
"Měj se," stihl ho Itane ještě pozdravit a sebral ten štít. "No, tak se asi zase projdem zpátky. Vědět, že to tu bude jak bludiště, tak na tenhle zájezd nejedu," pravil s pokrčením ramen a vyrazil spolu s tím špatným gearem, co tu vylootili zpět do té předešlé chodby.