Cesta z Kirigakure plná bolesti

Kagami Hikumo

Nebudeme si lhát, Hikuma potěšil Saradin široký úsměv. A to i přes to, že se začínal cítit trochu unaveně. Stálo ho to dost chakry. Na maníkovu poznámku stejně jako Sarada nereagoval. Být tohle ale americký film, už by na něj ukázal nepěkné gesto pomocí prostředníčku. Jediný ubožák tady byl právě ten maník, co si tady jen tak válel šunky. 
Náhle se Sarada zeptala, jestli dokáže ještě použít Kamui. Hikumo se zatvářil překvapeně. "Ano. Minimálně ještě jednou určitě." odpověděl jí. Hikumovi došlo, že si Sarada vymyslela sebevražedný plán, co by jí mohl vrátit do hrobu, kam v dobrém slova smyslu, patřila. Dost ho zajímalo, co vymyslela a upřímně ho to zároveň i děsilo.

Itane

Minin rozptyl impulzů se pomalu postupně zvětšoval, avšak Itane byl o dost rychlejší a tak, když ho Mina konečně pořádně "uviděla", bylo už pozdě. Nestihla nijak zareagovat. Jen vykulit oči, když jí břichem projela Itaneho ruka obalená raitonem. Z koutku úst jí stekl pramínek krve, jak už to v anime bývá. Očividně byla v šoku, ale tak kdo by nebyl. Dokonce přestala ty pulzy kolem vydávat úplně a jen lapala po dechu, při čemž jí tekly slzy. Nakonec omdlela úplně, ale to už Itane zmizel.

Uchiha Itane

Itane se rychle dostal zpět k bojišti, kde bojovali dva Uchihové. Analyzoval jejích chakru a cítil jak moc slabý proti nim je. Co ho však děsilo víc, bylo, že nikde neviděl Taiyo. Musel jí najít. Vydal se tedy směrem, kterým jí viděl jít, když dostali rozkaz k rozdělení. Netrvalo to dlouho a našel jí.
"Taiyo!" zavolal na ní a přidal se k ní za běhu. "Jsi v pořádku? Co tvůj protivník?" zeptal se zvědavě a pak jí zastavil, protože už byli blízko bojiště. Když uviděl její pravé oko, spadla mu slušně čelist. "Jak?" ptal se nechápavě. Přitom on měl ten samý Mangenkyou, jen v levém oku. Takže to mohlo být takové nechápavé wtf pro oba teď asi. Ale nebyl čas si poměřovat, kdo má lepší oko. "Strejda je docela v maléru, chakra mé babičky je mnohonásobně silnější jak jeho. Ale mám plán..." pronesl vážným hlasem a samozřejmě, že to vážné bylo! Mohli by tu umřít a to přeci nemohl Hinami udělat. By pak zůstala v týmu sama s Rikutem...
"Potřebuji, aby strejda dostal něco do té divné chakrové postavy, co chrání babičku. Měl bych jí dost překvapit a pak..." na moment se zamyslel. "Flákneš jí tímhle přes hlavu?" zase měl ten nechápavý výraz, protože až teď si všiml, že Taiyna pravá ruka stále trochu "hořela". Co se to tu sakra dělo? Proč nemohli zůstat v Kiri a spolu s Mizukagem a Hikumem dělat pubertální vtípky na mladé hrdličky.

Sarada přikývla. Pak její Susanoo natáhlo ruku a tentokrát bez Amaterasu se pokusilo Hikuma praštit. Hikumo už pomalu cítil, jak ho bolí oči z toho, jak musel používat tolik svůj sharingan. Ještě nezačínal vidět hůř, to ne, ale byl si vědom varování, které před lety dostal od Akitoshiho, že tyto oči vedou k temnotě. Což docela vysvětlovalo Saradinu lítost nad touto situací. Krom toho, neměl jsi zprávy o svých studentech, aspoň zatím. Co když už byli dávno mrtví?

Taiyō Kurama

Ještě než stihla dorazit na bojiště, kde bojoval Hikumo-sensei, tak jí našel Itane. Spolu se pak vydali právě na toto bojiště. "Itane!" zvolala radostně, když ho uviděla. Aspoň trochu si mohla oddechnout. "Jsem v pořádku. Můj protivník ne." zkrátila vysvětlování ohledně mnicha. Teď hlavně na dlouhé povídání ani nebyl čas. Nevěděla, jak dlouho jí tato zvýšená síla vydrží, takže bylo potřeba pomoci senseiovi co nejdříve. Ráda pak všechno vysvětlí později. "Jak asi ..... se podívej na sebe." odsekla Itanemu Taiyō, když na ní nechápavě hleděl. Prostě nebyl čas na vybavování. Že bych měla v oku ty jejich Uchiha oči... tedy oko. Bylo podle Taiyō asi jedno z dobrých vysvětlení, proč Itanemu spadla pusa a Taiyō hoří ruka černým ohněm. "Vysvětlím pak, teď poslouchám tvůj plán." přikývla Taiyō. Tahle situace opravdu byla vážná.
Po vyslechnutí plánu se Taiyō trochu zamračila na Itaneho. "Takže mám jenom majznout tvou babičku po hlavě tímhle divným ohněm?" zeptala se pro jistotu, jestli správně chápe jeho plán a zároveň pozvedla hořící ruku.

Uchiha Itane

Byl rád, že byla Taiyo v pořádku, opravdu. Jen nepobíral ten sharingan s divným tomoe v jejím oku. On samotný měl maximálně tak celou pravou ruku od krve. "Já... vyhrál souboj taky tak nějak," odkývl svého protivníka.
"Prakticky ano, drž se u Hikuma, abych na tebe mohl vidět, musíš být vidět! O všechno ostatní se postarám. Jen ať něco dostane k Saradě, ano?" tvářil se, že ví, co dělá, ale upřímně, byl to plán, který mu přišel nadmíru šílený. Spoléhal na sílu která mohla zmizet prakticky kdykoliv. Ale nic jiného asi neměli. "Drž mi palce..." hlesl ještě a pak vyrazil jiným směrem, obloukem.

Taiyō Kurama

Taiyō si oddechla po druhé, když Itane naznačil, že ta krev po celé jeho pravé ruce není jeho, ale té dívky, co s ním bojovala. "Jasně, jasně, rozumím." přikyvovala Taiyō na Itaneho plán. "Hodně štěstí." houkla pak ještě za ním. Jen prosím, ať to vyjde. pronesla v duchu ke všem bohům a rozběhla se za senseiem.
Vlastně ani nemusela utíkat daleko, vždyť už byli poblíž bojiště. Takže se objevila vlastně vedle (tak nějak) senseie. Taiyō zarazil hned první pohled na bojiště. To co spatřila, jí jistě bude strašit ve snu. Takové monstrum. Tak to bude ta divná chakrová postava. pomyslela si.

Kagami Hikumo

Sarada kývla. Hikumo furt nevěděl, co má Sarada přesně v plánu a nemluvě o tom, že ho ještě k tomu všemu začaly bolet oči. Tohle už dlouho nevydrží. Nerad by skončil v temnotě, před kterou ho varoval před lety Akitoshi. Avšak nemohl tu nechat pobíhat svojí oživlou zombie macechu, kterou ovládá nějaký šupák. 
To jí mám vcucnout do Kamui? zapřemýšlel. Nic jiného ho nenapadalo. No a to už na něj letěla pěst jejího Susanaa. Hikumo se chystal uhnout, když v tom k němu zleva přiběhla Taiyo. Vykulil na ní překvapeně ty svoje momentálně rudé oči. Tváře měl umazané od krve, která mu tekla z očí. Okamžitě jí popadl do náruče a spolu s ní po ninjovsku uskočil té obří pěsti. "Baka, chceš se nechat zabít?! Proč ses vrátila?! Řekl jsem, abyste odtud zmizeli!" vynadal jí a postavil jí na zem. Pak opět vykulil oči, když uviděl její oko a k tomu i tu hořící ruku. "Kde jsi k tomu přišla?" podivil se tiše a podíval se na Saradu, jejíž oči vypadaly stejně jako Taiyino pravé oko. Patřilo tohle snad k jejímu plánu?

Taiyō Kurama

Člověk se tu snaží pomoc a zatím jen dostane vynadáno. No je pravda, že ještě nic neudělal, či neřekla. Pouze se připletla do boje. Jak jí Hikumo-sensei vzal do náruče, tak se Taiyō snažila dát pozor, aby se senseie nedotkla hořící rukou.
To jak jí sensei vynadal se jí samozřejmě dotklo, přeci jenom to myslela v dobrém. Bohužel neměla čas mu to všechno vysvětlit, natož vysvětlovat, kde přišla k oku a plamenům. Ale vypadalo to, že sám sensei tuší, jak k tomu přišla. Dokonce i sensei měl jiné oči, než když obvykle aktivuje Sharingan.
"Pardon,..... ale Itane říkal, že musíte něco dostat do té divné chakrové postavy co chrání babič.... tedy Saradu-sama!" začala vysvětlovat Taiyō. "Má plán." dodala ještě k tomu, aby to sensei nebral na lehkou váhu a udělal to. Zároveň se na senseie dívala velmi naléhavě.

Kagami Hikumo

Když mu Taiyo řekla, co jí řekl Itane, Hikumo se na ni podíval překvapeně a trochu nechápavě. "Itane říkal? A kde je?" zeptal se. Byl z toho trochu zmatený. Jako jo, měl způsob, jak tam něco dostat. ...ale jak by o tom Itane mohl vědět? Sarada, no jasně. blesklo mu hlavou. Hikumo si povzdychl. Tohle ho bude stát hodně síly. "Takže co je to něco, co tam mám dostat?" zeptal se Taiyo. Při tom nepřestával dávat pozor na Saradu. Fakt by nerad, aby je smetla zatímco si tu povídají.

Taiyō Kurama

Taiyō se už už nadechovala, aby svému senseiovi na všechno mohla odpovědět, ale v tom se zarazila. Vždyť vlastně ani nevěděla odpověď, co má vlastně říkat. "Ano, Itane to naplánoval a teď .... ehm... někde .... provádí další část svého plánu." odpovídala velmi politicky, takže se Hikumo-sensei vlastně nic nedozvěděl. "A co přesně je to "něco" se jaksi nezmínil." dodala provinile a zároveň začala blednou strachem, protože se jí začalo v mysli přehrávat, že tedy to něco k Itaneho babičce sensei nedostane, takže Itane nebude moc provést další tah jeho plánu a to je bude stát život. Ach jaké pochmurné představy.

Kagami Hikumo

No...Taiyo tam začala blednout a zasekávat se. Hikumo na ní poznal, že má strach. On ho měl upřímně taky, ale jakožto léty zkušený ninja a ex-ANBU, to uměl nedávat najevo. Položil Taiyo jednu ruku chlácholivě na hlavu jako malému dítěti. "Neboj, něco s tím udělám." pronesl odhodlaně a povzbudivě se na ni usmál. Pak se otočil k Saradě. Tak nějak si domyslel z toho, že Itane Taiyo neřekl, co to něco je, co tím myslel. Vytáhl z pouzdra obyčejný kunai. Trošku si s ním zatočil v ruce a hodil ho po Saradě. Avšak moc daleko nedoletěl. Hikumo otevřel své pravé oko, které měl do teď zavřené, aby si odpočinulo po tom, jak se zbavil té koule z Amaterasu, a zadíval se upřeně někam před kunai. Ten vletěl přímo do Kamui černé díry, která se tam vytvořila. Následně se Hikumo upřeně podíval na místo vedle Sarady. Přesně na tom místě se vytvořila další černá díra. A přesně z té, onen kunai zase vyletěl. "Kōshin Kamui." Hikumo jen doufal, že tohle Itane se Saradou po něm chtěli.

Uchiha Itane

Ještě než Itane vyrazil přímo za Taiyo, tak se od svého souboje vrátil k bojišti, kde byl Hikumo a Sarada.  Netušil přesně, co jeho oko dokáže, ale věděl, že teď dokázal odhadovat pohyb nepřátel mnohem efektivněji. Sledoval zrovna, jak Hikumo vsával ten divný černý oheň a začal se mu v hlavě připravovat plán. Jen věděl, že se nějak musel dostat do toho velkého humanoidního čehosi. A k tomu potřeboval nějaký předmět uvnitř. A jelikož Sarada věděla, co její oko dokázalo, nesmělo to být moc nápadné. Navíc, byl si stoprocentně jistý, že on sám na ní nestačí. Bude potřebovat někoho dalšího, kdo zaplácne babču konečně do země.

No, Taiyo věděla plán, už byla u Hikuma. Itane se připravoval, koncentroval chakru do svého levého oka a zároveň složil několik pečetí. Kolem pravé ruky se mu zjevila jasně modrá chakra, která změnila základ na bleskový. Chidori mohl použít jen jednou, s tím, že pokud provede dvojitou výměnu, tak už asi nevstane. Od levého oka mu začala odkapávat krev. Velmi nepříjemný pocit. Co jim trvalo tak dlouho?!
Konečně! Počkal až se kunai opět zhmotní a pak... "Chidori!" vykřikl a náhle se objevil v Susanoo vedle Sarady a bodl jí skrz záda do místa kde bylo srdce. To by jí mělo aspoň na chvíli paralyzovat. Promiň. Tím však ještě neskončil. Vyskočil vzhůru, aby získal Taiyo lepší pozici a podíval se na dívku. "Yogen: Amenotejikara!" přikázal a najednou si on a Taiyo vyměnili místo. Mezitím Susanoo Sarady zmizelo. Itane padl na hubu hned vedle Hikuma. Od levého oka stékala krev. "Co ti.. tak trvalo?" vydechl ke strejdovi.

Sarada sledovala příchod Taiyo. Sama nevěděla, jestli přišli s nějakým plánem, ale dokázala držet své tělo mimo boj. Problém byl, že celou tu dobu hromadila chakru, chakru, kterou neuvolnila ani po zásahu, který dostala od Itaneho. Ale vypadala spokojeně, to na ní mohl Hikumo poznat vcelku snadno. Co se jí honilo v hlavě však nemohl tušit.

Taiyō Kurama

Senseiova ruka na její hlavě celkem dost pomohla a představy blízké smrti začaly mizet. Taiyō se hlubokým výdechem připravila na svou část v Itaneho plánu. Držet se u senseie. opakovala si a opravdu byla vedle Hikuma. Majznout Saradu. zopakovala si další část, při tom rychle koukla na svou ruku obalenou v černém ohni. Vždy připravena. řekla si nakonec.
Plán se samozřejmě rozjel a Taiyō pomalu ani nestačila sledovat všechny ty techniky. I když si říkala, že je připravená, na výměnu místa samozřejmě připravená nebyla. Naštěstí pro ní a asi i pro všechny okolo zafungovalo velké množství adrenalinu a hluboko ukryté ninja schopnosti, které jasně říkali - do akce. Taiyō tedy nezaváhala a jak byla u Sarady, flákla jí pěstí s černým plamenem po hlavě, přesně jak chtěl Itane.

Kagami Hikumo

Hikuma tenhle zákrok dosti vyčerpal. Otevřít tři Kamui portály za sebou byl záhul. Tak jako tak se Itaneho plán očividně rozjel. Místo kunaie se objevil Itane, což Hikuma dost překvapilo, stejně jako to, že probodl Saradu pomocí Chidori, a stejně tak to, že se následně prohodil s Taiyo. Tím Itane dopadl vedle něj. Bylo celkem vtipné, jak tady všem tekla krev z očí. Itane mu dokonce vyčetl, že mu to trvalo dlouho. "Neřekl jsi Taiyo, že to něco znamená cokoliv." odpověděl mu. Blbé bylo, že Hikumo neměl ani čas odpočívat, jelikož musel jít zachránit Taiyo od jisté smrti. Pravděpodobně. Hikumovi se totiž vůbec nelíbilo to, jak Sarada hromadila chakru. Složil pečeť tygra a na okamžik zmizel tak, že po něm zbylo jen několik listů. "Konoha Shunshin no Jutsu." Za okamžik byl ale zpátky na svém místě i s Taiyo.Jí samotnou to muselo docela zmást, pokud si tedy za tu chvíli už na náhlé přemístění své osoby nezvykla.

Sarada začala po zásahu od Taiyo hořet svojí vlastní technikou. Bylo dobře, že jí od ní Hikumo dostal. Předchozí vůdkyně klanu Uchihu se totiž začala čim dál víc usmívat. "Už... to skoro je..." hlesla pár slov, které nikdo z vás nejspíše nedokázal pochopit. Každopádně, všichni tři, jelikož jste stále ještě měli sharingan, jste uviděli, jak se z jejího těla dere obrovská chakra. Začala opět formovat Susanoo, obrovské! Obrázek dole. Bylo jiné než předtím, vytvářelo si brnění. A jeho ruce složily pečetě. Nad bojištěm se začalo shrnovat mračno.
"Na co čekáte! Chyťte se za ruce. Hikumo, musíš je vést! Itane, ty musíš probudit chakru skrytou ve svém nitru. A Taiyo, ty nech rozkvést svojí sílu a použij ovládání chakry, aby si to dovedla k dokonalosti!" přikázala vám dost pedantským tónem. Hikumo si v tu chvíli mohl vzpomenout na označení, které Sarada kdysi měla. A to Legendární učitelka. Přesně poznala, na co se který její student hodil a co dokázal. A to vlastně předvedla v celém tomto boji. Dávala vám rady, jak jí porazit.
No, hlavní problém byl, že nejspíše tento její poslední útok měl být fakt něco. A taky bylo, z mračen začala vylézat obří jestřábí hlava. Hikumo o této technice slyšel v historii, jen byla popisovaná jinak. Jednalo se o Saradin osobní Kirin. "Susanoo: Kirin!" vykřikla pod vlivem cizí kontroly a tento útok se vyřítil přímo na vás. Masa bleskové energie posílená energií Susanoo.

Uchiha Itane

"Ach... netušil jsem, že musím tolik specifikovat," zabědoval nad svojí nedostatečnou formulací pokynů a sledoval jak Sarada začala hořet. Doufal, že je to konec. Jenže ona se evidentně nechtěla moc vzdát. Nebo spíš, nebylo jí dovoleno se vzdát. Předvedla něco... co bylo zatraceně moc velké. "Co... to... sakra..." vydechl Itane a sledoval toho obrovského kolose, jak před nimi roste. Jak s tím měli bojovat? Bylo to zoufalství, čisté zoufalství. V Itaneho očích se objevil strach. Pak na ně začala křičet, že se mají chytit za ruce... a to jim mělo jako pomoct jak? Ale ona byla ta moudrá, tak tedy chytil Hikuma za levou ruku. Polkl. Neměl moc daleko k tomu, aby se pokusil o zoufalý útek.
Mobilizovat chakru... to se řeklo. Jakou chakru, všechno dal do posledního prohození s Taiyo. To oko žralo moc chakry. Soustředil se, hledal veškeré zbytky, co šly a snažil se jí poslat do Hikuma. Kupodivu, nějaké skryté zásoby měl... nebo je jen přivolal ten nový sharingan, no, to se asi nedozvíme v nejbližší době. Bylo toho poměrně hodně.


Čas si zoufat, uvolněte emoce svých postav, v příštím postu nám čeká finále, kdy se dozvíme, jestli přežijeme ^^

Kagami Hikumo

To co se stalo pak....překvapilo všechny. Hikumo byl rád, že měl pravdu a dostal Taiyo do bezpečnější vzdálenosti od Sarady. Tohle Susanoo bylo obří a hlavně vypadalo úplně jinak než to předchozí. A v stejnou dobu se nebe začalo zatahovat. Jak znal Saradu, přijdou blesky.
Jak moc OP ještě Sarada byla? Itane s Taiyo mohli na Hikumovi zahlédnou výraz, který u něj asi ještě neviděli. Měl strach. Byl bledý a vykuleně hleděl na toho kolosa. Vždy se snažil před ostatními tvářit, že vše bude v pohodě, aby jim dodal odvahu jako před tím Taiyo. Ale teď...teď až moc dobře věděl, že jsou totálně a úplně ztracení. Jejich plán nevyšel a oni už neměli ani dost chakry. V duchu už se pomalu vítal s Kakashi-senseiem, Yume a svojí matkou. 
Sarada je začala peskovat. Hikumo to moc nechápal. Měl je vést. Vést k čemu? Náhle ho Itane chytil za ruku, přesně jak Sarada chtěla. Hikumo se na něj podíval. Kdyby jen tak mohl poslat pryč alespoň jeho a Taiyo...neměl však jak.
V tom okamžiku ucítil, jak mu Itane posílá chakru. Ale kde jí bral? Vždyť už neměl téměř žádnou mít. Nebyl čas nad tím teď přemýšlet. Hikumo na okamžik zavřel oči, aby se aspoň trochu uklidnil. Pak se otočil na Taiyo a vzal jí za ruku, kterou následně jemně stiskl. Zkoušel se tvářit vážně, ale moc mu to nešlo, strach byl silnější. Následně se zhluboka nadechl a začal se soustředit. Kolem Hikuma a jeho dvou svěřenců se začalo rýsovat něco, co připomínalo žebra. Byla to jeho poslední obrana. Věděl, že to je proti Saradině blížící se technice málo, ale...víc toho neměl.

Taiyō Kurama

Zásah Sarady proběhl úspěšně. Taiyō z toho měla radost, tedy jako radost z toho, že plán vycházel. Rozhodně neměla radost z toho, že musela udeřit Itaneho babičku a tak. No ale začala přemýšlet, jak se od Sarady dostat. Než to však stačila vymyslet, najednou stála vedle senseie a Itaneho. Taiyō párkrát nechápavě zamrkala, ale nakonec jen pokrčila rameny. "Děkuji." špitla provinile. Zase jí někdo musel zachraňovat.
Dívala se směrem na Saradu, vypadala šťastně, ale zároveň se z ní dralo obrovské množství charky, jako kdyby každou chvíli snad měla vybouchnout. To se však nestalo, místo toho se zformovala mnohem větší chakrová bytost než před tím. Taiyō nechápavě pohlédla na Itaneho a pak na senseie s nadějí, že najde nějakou odpověď, místo toho zahlédla strach. Sevřel se jí žaludek. Vůbec se nedokázala pohnout. Nejraději by s brekem utekla hrozně daleko. Její tělo to už pomalu vzdávalo, skoro se ani nedokázala nadechnout. Něco uvnitř Taiyō ale pořád bojovalo. "Seber tu svou zatracenou prd.l a začni dělat, to co po tobě ta bába křičí. řvalo to uvnitř Taiyō. V tu chvíli jako kdyby se Taiyō probrala, právě v čas aby si vyslechla, co by měla dělat. ...k dokonalosti.... Cože? vůbec nejdříve nechápala, pak jí však Hikumo-sensei vzal za ruku. Taiyō si dala pozor, aby jí nechyl za ruku, která byla obalena černým plamenem. Ovládání charky. Dobře. přikývla v duchu nakonec. Věděla, že to umí, vždyť malou chvíli dokázala vzdorovat šílenému mnichovi jen díky své vlastní síle. Nyní jí byla propůjčena mnohem větší síla. Nesměla zklamat, přesto strachy polkla. Ale šla na věc. Začala se soustředit tak, jak snad nikdy před tím, aspoň tak jí to přišlo. Představila si svou sílu jako uzavřený květ zlaté růže. Tyhle představy jí osobně hodně pomáhaly. Lístek po lístku růži rozevírala, až růže zcela rozkvetla. Růže, kterou si Taiyō představovala, vykvetla rychle, jenom se o tom dlouze píše. Taiyō se opravdu snažila. Snad bylo vše, tak jak mělo.

Situace vypadala dost šíleně, vy jste se drželi jen za ruce a mířila na vás nechutně velká salva blesků pod vládou jedné z nejsilnějších žen z Konohy v historii. V tu chvíli začala Itaneho chakra zásobit Hikumovo Susanoo a Taiyo ho začala tvarovat do něčeho neuvěřitelného. Dostalo to tvar bojovníka s dlouhým nosem a roztáhlo obrovské křídla. Vy tři jste se vznesli do vzduchu. Obklopovala vás rudo-růžovo-černá chakra, tvořící Kanseitai — Susanoo! Saradino Susanoo vás pak... objalo. A všechny vás zalila blesková energie. V tu chvíli jste už nic neviděli, jen bílou záři před očima.
Uběhlo jen několik vteřin, všichni jste zase leželi na zemi, kolem vás byl v zemi obrovský kráter. Sarada stála před vámi a zářila. Do vzduchu vyšlehl bílý sloupec a její duše začala opouštět tělo, které jí bylo dáno pomocí Edo tensei. Vy jste se zmohli už možná jen tak na zvednutí hlavy. Od očí vám zase tekla krev, už nic nového v tento den. "Nemožné... jak mohl falešný Uchiha a dva spratci porazit jí?!" lapal po dechu ten šašek, co jí přivolal. Asi měl teď nahnáno. Už jen proto, že duše Sarady se na něj otočila a promluvila: "Ticho!" v tu chvíli začal hořet černým plamenem. Taiyo a Itanemu zmizel jejích propůjčený Mangenkyou. Pak začala Sarada mluvit, stále vážným tónem, ale byla v něm cítit radost: "Itane je mé milované vnouče, je jasné, že bude silnější jak já i když jsem s ním strávila jen málo času. Ta dívka má neuvěřitelnou skrytou sílu a Hikumo..." na chvilku se odmlčela. Bylo vidět jak jí z očí tekly slzy. "Hikumo je můj drahý syn! A i když není biologicky můj, v mém srdci vždy byl a navždy bude. Dokázal, že patří do klanu Uchiha, má můj obdiv a jsem na něj hrdá! Přeji si, aby nesl naše jméno dál!" Takhle otevřeně nikdy nemluvila, ne před Hikumem. Ale Akitoshi i Tatsuya věděli o tomhle jejím pohnutku, Hikuma si oblíbila i když nebyl její vlastní.
Kolem divadelního kripla náhle zmizel plamen. To překvapilo i Saradu. "Ty..." hlesla. Z poza balvanu vystoupil muž, co tleskal. byl vysoký, tvoření jen divnou zkreslenou siluletou pomocí nějaké techniky a to hlavní, na tváři měl zvířecí masku Tygra. "Moc dojemné, Sarado-chan. I po tom, co jsem pomohl k tvé smrti mi stále kazíš plány. Proklínám tě! ... A Shinmaru, to je naposledy, co jsi mě zklamal. Máš poslední šanci, kdy tě zachraňuji," řekl divným robotickým hlasem a toho blbouna pohltila časoprostorová technika. Hikumo na poslední chvíli mohl sharinganem zachytit, že ta chakrová siluleta byla ze stejné chakry jako ten ovládací lístek, co byl dán Saradě do hlavy. nejspíše to byl tedy ten, co celou dobu tahal za nitky.
"Musím už jít. Přenechám ho vám. Jste mí poslední studenti. Omlouvám se vám za způsobené potíže. Ať vaše Ohnivá vůle nikdy nevyhasne! A Hikumo..." rozloučila se Sarada a natáhla ještě pravou ruku vpřed. Hikumo pocítil něco zvláštního na zádech, ale pak stejně jako Taiyo i Itane ztratil vědomí.

Uchiha Itane

Itane užasl nad tím, co to vlastně dokázali vytvořit. Pravda, vůbec nechápal, co to mělo být, jakto mělo fungovat, ale dokázali to přežít! Teď leželi na zemi, z těla jeho babičky vylétala... další babička? To to jako ještě neskončilo? Opravdu tu umřou? Už nikdy neuvidí své spolužáky a Hinami, To přeci nemohla být pravda, tolik se snažili a k tomu byl milované vnouče. Taky jediné, což bylo poměrně smutné. Nechtěl tu umřít! A taky mu to nebylo souzeno. Babička ho svou řečí dojala. Měla strejdu za pravého Uchihu. Vždyť mu to i on říkal pořád! Popravdě... Itane byl rád, že měl tuto příležitost se se Saradou setkat. Pak upadl do bezvědomí.

Dokonalé Susanoo:

Napište ještě sem, pokud chcete, další pokračování v nemocnici.

Taiyō Kurama

To co se dělo bylo neuvěřitelné. Ani v nejniternějších představách by nečekala tohle. A to to pomohla vytvořit. Byla na sebe tolik pyšná. Byla pyšná, že neutekla a bojovala. Že bojovala ze všech sil. Pak už přišla jen bílá záře před očima, takže Taiyō musela zavřít oči.
Když je opět po pár vteřinách otevřela, zjistila, že leží na zemi v obrovském kráteru. Taiyō úžasem spadla dolní čelist, naštěstí nepadala daleko, jelikož ležela na zemi. S velkou námahou pusu zavřela, aby jí tam náhodu nevlítla moucha, nebo nevlezl brouk.
Vypadalo to, že Sarada-sama konečně našla svůj vytoužený klid. Úplně zářila. Taiyō ucítila, jak jí z pravého oka zmizel tlak. To jistě znamenalo, že už jí zmizela propůjčená síla. Musela pravé oko zavřít, protože se jí teď zdálo nějak citlivější. Vlastně moment...... jaké že jsou ty následky? ptala se sama sebe, ale nahlas to říct nedokázala.
Když Sarada-sama mluvila o její neuvěřitelné skryté síle, Taiyō se pokusila o úsměv. "Děkuji." snažila se říct, ale spíš to bylo jen takové špitnutí. Všechno jí bolelo a cítila se tak vyčerpaně.
Něco ještě stačila zahlédnout.... Muž s maskou tygra.... Shinmaru... Ohnivá vůle nikdy nevyhasne... byly to jen takové střípky, než Taiyō zcela ztratila vědomí.

Kagami-Uchiha Hikumo

Hikuma pořádně překvapilo, co se to kolem nich utvořilo. Nečekal by, že oni tři dokážou něco takového a to ani s podporou od Sarady. Stejně tak nečekal, že to Saradino Susanoo obejme to jejich. Tak jako tak tahle dvojitá Susanoo ochrana je dostatečně ochránila před tou bleskovou technikou. Sice teď všichni tři leželi v kráteru na zemi, krvácely jim oči a nemohli se ani hýbat. Ale byli naživu a to bylo hlavní. 
Sarada zářila. Normálně by si pomyslel, že to ještě neskončilo, že je teď dorazí. Ale v její tváři viděl, že nic takového nehrozí. A to viděl už trochu rozmazaně jako.
Toho maníka to očividně dost překvapilo. Mluvil o nich dost ošklivě, což Saradu očividně pěkně nasralo, jelikož ho podpálila jak čarodějnici na hranici. Pak řekla o Itanem, že je její milované vnouče a že bude silnější než ona. O Taiyo, že má jakousi neuvěřitelnou skrytou sílu a pak začala mluvit o něm, při čemž jí tekly slzy. Hikuma to dost překvapilo. Znal jí jako tu silnou drsnou paní, co je dobré mít z ní strach. Nikdy jí neviděl se slzami v očích. Obzvlášť, když mluvila o něm. Stejně tak by si nikdy nepomyslel, že o něm smýšlí jako o svém synovi, že je na něj hrdá a že je pravý Uchiha. To vehnalo slzy i do Hikumových očí, kde se smísily s krví a tím mu tak oči krvácely ještě víc. Kdyby měl dost sil, zakryl by si oči rukou, aby ho tak nikdo neviděl. Nechtěl tu před nimi všemi brečet. Na její přání přikývl. "Děkuju. Za všechno." vysoukal ze sebe. 
V tom maník zhasl a zpoza balvanu někdo vyšel. Hikumo překvapením vykulil oči, když si všiml masky tygra. "Zase maska..." šeptl. Podle chakry, která z postavy šla, poznal, že to ona ovládala Saradu. Že to ona může za tohle všechno. Dokonce se přiznal k tomu, že dopomohl ke smrti Sarady. Hikumo by se normálně opravdu a doslova nasral. Avšak momentálně neměl sílu ani na to. Cítil, že už dlouho při vědomí nevydrží. Sarada se s nimi ještě rozloučila a vypadalo to, že mu chce ještě něco říct, ale Hikumo jen ucítil něco na zádech a pak se propadl do temnoty.