Cesta z Kirigakure plná bolesti

Dobře, fuutonová technika, budiž, dostali jste se na zem, relativně nepoškození. Přeci jen jste byli ninjové. A tam na vás už na kameni čekal nějaký zakuklenec. Ten kámen byl fakt velký a on na vás shlížel dolů, na mýtinku kam jste dopadli. "Hehehehe... mocný Hikumo mi spadl na hlavu, to je prča," ozval se hrozně kiďácký hlas, který ještě snad nebyl ani přemutovaný. Ale vypadalo to na kluka, chlapa.  "A spolu s ním i nějaké vlčata. Mám pozdravovat od svého mistra. A vyřídit ti, že naše plány kazíš naposledy," zachichotal se znovu a pak seskočil na zem. "Připravili jsme pro vás obzvlášť velkolepou smrt, tak si jí prosím... užijte! Kuchiyose: Edo Tensei!" vykřikl teatrálně a plácl rukou do země. Popravdě, ani jeden z vás třech tuhle techniku neznal. Po čtvrté válce bylo její tajemství uzamčeno na příkaz Hokageho v jediném svitku v Konoze. No, každopádně...
Před maníkem ze země vyjeli dvě rakve a přiskočila z poza kamenu jedna dívka. "Koho to tu máme? Pro mladíka... Mina, aby se mu pěkně zapálila lejtka. Pro dívku, šílený kněz Zaza," hlesl a jedna se otevřela. Byla tam nějaká PP holka pro Itaneho a starý děda v mnišském oblečení, jehož obličej vypadal takto. Hikumovi možná tihle dva nepřipadali jako takový problém. Ovšem, když se pozvolna začala otevírat poslední rakev a blonďák pocítil chakru, která z ní vycházela... "A poslední, zlatý hřeb večera. Původní kandidát na osmého Hokage a Hikumova nevlastní matka... Uchiha Sarada!" Roztáhl divoce ruce zpoza rakví ten maník, jako kdyby uvedl největší hvězdu večera. I když ono... pravda, tohle byla hvězda vcelku.

Edo Tensei Sarada:

"Hi...Hikumo?" pronesla Sarada a procvičila si ruce. Pak se otočila k maníkovi, co jí přivolal. "Jak si dovoluješ používat tuto kacířskou techniku!" zabručela starší dáma v letech, což mají reprezentovat jakože ty vrásky na upraveném obrázku. "Mlč babo!" zapištel hošek a vecpal jí do hlavy kunai s lístkem. Pokud už měl Hikumo aktivní sharingan, mohl si všimnout, že chakra použitá k vytvoření kontrolního lístku byla jiná a silnější než toho, kdo provedl přivolání. A asi mu bylo jasné, že děcka tady v tom boji neměli proti maceše šanci.

Taiyo -> Zaza vystřelil prudce proti tobě, na staříka byl vcelku vitální a před sebou začal mávat kulatými korály, takovými těmi klasickými japonskými.

Uchiha Itane

Obvykle se Itane považoval za vcelku bystrého hocha, ale tohle nějak nepobíral. Nejdřív padali, pak jim vyhrožoval nějaký kiďák, co mohl být maximálně o 4 roky starší jak oni a pak ... ne, to nemohla být ona. Ale vypadala stejně jako na fotkách. Byla to doopravdy jeho babička? Co se to tu sakra děloooo!

Kagami Hikumo

Naštěstí se mu povedlo dostat se spolu se svými svěřenci bezpečně na zem. Tam už na ně čekal nějakej šupáckej parchant. Ne...oprava...po tom jeho hlasu...šupácký pískle. Hikumo na něj dost nepříjemně hleděl. Byla to kombinace nechápavosti a nasrání. Moc se mu nelíbilo, že je sestřelili z oblohy a teď se mu tu někdo vysmívá. Jakmile nepřítel zná předem vaše jméno, je něco špatně. Zároveň však nechápal, co to tam ten maník mele. "Jakého mistra? Kdo je tvůj mistr?" zeptal se ho. Nic z toho, co ten kluk říkal mu nedávalo smysl. Při tom všem stál před Itanem a Taiyo, aby je mohl chránit s sharinganem v očích. 
Když ze země vyjely rakve a přiskočila nějaká holka(viz Itaneho část), Hikumova nechápavost ještě vzrostla. Tuhle techniku neznal. Z jedné té rakve vylezl jakýsi děda. Nevypadal ale zrovna zdravě. Ale ani úplně mrvě, když byl v rakvi. Přece se hejbal a mrtvoly se nehejbaj. Maník poté ohlásil další osobu. Hikumo měl chuť  vypálit mu do ksichtu, že ještě není večer, ale jaksi se k tomu nedostal, jelikož z druhé rakve ucítil chakru, kterou už hodně dlouho necítil a následně vylezla ona...Hikumo zbledl. Tohle přece nebylo možný. Vypadala stejně, jako když jí viděl naposledy. A to před dvanácti lety, když odešla na misi a už se nevrátila. 
"S-sarado-san...?" zakoktal se trochu. Tohle už opravdu nechápal a docela ho to děsilo. Ani se nemusel podívat na Itaneho, aby věděl, že je určitě taky hodně zmatený.
Přesně jak jí znal, začala Sarada toho maníka peskovat. Ten jí za to do hlavy vrazil kunai s jakýmsi lístkem, ze kterého sálala o dost silnější chakra, než byla ta maníkova. Co se to tu sakra dělo.

Itane
Ta holka...Mina....celou dobu jen tiše stála na místě. Dívala se někam do země. Teda asi, protože měla ovázané oči a tak asi ani nic neviděla..ale to je jedno, prostě měla sklopenou hlavu. Itanemu v tu chvíli mohla trochu připomenout Hinami. Akorát Itaneho teď asi víc zajímala jeho mrtvoživá babička.

Taiyō Kurama

Po chvíli utrpení ve vzduchu Taiyō konečně ucítila zem pod nohama. Nikdy si neuvědomila, jak vlastně miluje ten pocit, že stojí na něčem pevném a ne ve vzduchu. Konečně otevřela oči a vzápětí toho začala litovat. Automaticky sáhla k boku na rukojeť dýky, aby byla připravená se bránit. Tohle totiž nevypadalo na milý pokec. Zakuklenec, podle všeho kluk a ještě v podobném věku jako Taiyō, žvanil o nějaké velkolepé smrti. Zná senseiovo jméno? To není dobrý. Moje a Itaneho nezná. To je o něco lepší. Asi nezná naše schopnosti.... K tomu všemu má nad sebou ještě nějakého mistra .... Zkažené plány? Teď jsme byli v Kiri. Na diplomatické misi. Že by chtěli válku?..... Velkolepá smrt? Paráda. projíždělo Taiyō hlavou mezitím, co to mladý ucho žvanilo. Co .... Co je to za techniku? ptala se sama sebe. Tahle cesta domů se opravdu nevyvíjela moc dobře. No a pak byl Taiyō přidělen protivník. Šílený? Proč musí být šílený. Kněží ve vesnici nejsou šílení. nadávala v duchu. Na druhou stranu Taiyō zhodnotila, že je to asi jediný protivník, proti kterému má nějakou šanci vyhrát. "Takhle podle mě velkolepá smrt nevypadá." řekla nahlas. Sundala si batoh ze zad, aby se mohla lépe a snadněji pohybovat.
Jak šílený kněz vyrazil, tak Taiyō vytáhla dýku z pouzdra a zároveň z kapsičky na zádech vytáhla tři shurikany a hodila je po knězi. Jeho zbraní asi budou korále, v tom případě ukaž jak s nimi dokážeš bojovat." mračila se na staříka Taiyō.

"Hikumo... pošli ty děti pryč. Nemůžu ovládat své tělo, takhle je... zabiju!" pronesla Sarada ještě evidentně pod svým vlivem. Přeci jen, byla to ženská a že ženská pěkně od rány, takže nejspíše čelila své nadvládě, to ovšem nepomohlo úplně. "SHANAROOOO!" vykřikla a udeřila pěstí do země. Hikumo moc dobře věděl, co mělo následovat. Obrovská detonace země, kamenů, stromů a tak. Saradina síla se nijak nezměnila.
"Hikumo! Neznáš všechna tajemství mých očí, dej si pozor!" procedila mezi zuby, ve chvíli, kdy se její sharingan začal měnit. Nadruhou stranu, ona nevěděla všechny novinky z vývoje během 12ti let. To možná nahrávalo Hikumovi do karet. Každopádně, opět se k zemi začaly snášet obrovské okvětní plátky sakury. A teď už si mohl být jistý, že jedná o techniku spojenou s Amaterasu.

Taiyo -> Mnich švihl korály vpřed, ty tlumeně zazářili fialovou barvou a jak kdyby byly bičem začaly odrážet shurikeny. To, že se za ním začala bortit země vůbec nějak neřešil. Taiyo by však měla, protože jestli jí tohle smete, bude přelámaná na sto kusů. Naštěstí... každý ninja uměl skákat!

Uchiha Itane

Itane zpracovával jednotlivé události, ale začínalo mu docházet, že si tu někdo zatraceně zahrával s jeho babičkou. A to bylo něco, co nedokázal prostě překousnout. Aktivoval sharingan a kolem něj začal jiskřit Raiton. Pak však přišla ta nárazová vlna. Co to mělo být? Jak mohl mít někdo tak bestiální sílu?! Rychle začal sharinganem analyzovat blížící se vlny a pak vyskočil co nejvýš to šlo, aby se tomu vyhnul. Možná mohl být rád, že si ho babička nevšimla, aspoň bude moci vyřadit tu další obludu vedle a pak pomoci strejdovi. Protože jak to tak vypadalo, i on měl ze Sarady respekt.

Taiyō Kurama

Takže Taiyō měla pravdu a korále sloužili pro boj. To bylo dobré vědět. Ovšem teď jí dělalo vrátky jiná věc, a to rozpadající se půda pod nohama. Pomocí několika hbitých skoků se snažila dostat výš. Na větve stromů, které byli vysoko. Když tohoto dosáhla, tak ovšem pokračovala dál a snažila se skokem z větve na větev dostat dál od místa "detonace". Při tom vše se snažila pohledem sledovat šíleného kněze. Kde je, co dělá a jestli jí stále pronásleduje.
Z jistého úhlu pohledu to jistě mohlo vypadat jako když se Taiyō snaží utéct z boje, ale tak to nebylo. Jen se snažila uhnout před zpřelámání na sto kusů, aby svůj boj mohla dále bojovat.

Kagami Hikumo
Hikumo tak nějak poznal, že je Sarada pod vlivem nepřítele, avšak to, co navrhovala, bylo opravdu nejlepší řešení. Znal svou macechu, sice jen krátkou dobu, ale věděl, čeho je schopná. "Taiyo, Itane, zmizte odtud." houkl na své dva svěřence, načež musel uskočit té praktické ukázce Saradiny síly. Tohle bylo jako mít proti sobě Aiko kříženou s Akitoshim...dosti nepříjemné.
No a pak tam Sarada najela na další stupeň sharinganu, při čemž říkala něco, z čehož si Hikumo uvědomil, že Sarada byla 12 let pryč a neví tak o tom, že i jeho oči se za tu dobu upgradovaly na nový level. To by možná i šlo využít. Jenže hned na to se začaly zase objevovat ty přerostlé okvětní lístky a Hikumovi už bylo jasné, kdo je před tím sestřelil z oblohy. "Takže to přeci jen bylo Amaterasu...a to jsem si myslel, že mě už začala mít ráda..." zamumlal si pro sebe. Zkusil jeden z nich trefit shurikenem, aby věděl, co to udělá. Zároveň si však dával pozor, aby nedostal zásah. Nerad by tu vzplál jako sirka.
"Jestli pro mě máte nějakou radu, jak z téhle situace, rád si jí poslechnu." pronesl směrem k Saradě. Ta očividně věděla o téhle technice víc než on.

Itane
Když se Itane obalil Raitonem, Mina k němu zvedla hlavu. Když pak přišla ona nárazová vlna, stejně jako Itane vyskočila do vzduchu. Itane si svým sharinganem mohl všimnout, že Mina ze svého těla pravidelně vysílala impulzy chakry. Když dopadla zpět na zem, dupla a země pod Itanem se rozestoupila.

"Nic ti říkat nebude, je to má loutka!" zachechtal se ten magor, který se pohodlně usadil na kámen. Jenže v tom se na něj otočila Sarada. "Sice mě nutíš proti němu bojovat, ale stále jsem schopná svobodně myslet a mluvit. Oproti Orochimarovi jsi nicka!" vykřikla na něj a pak se vrátila opět k Hikumovi. Ten idiot vypadal o dost víc nasraně.
"Toto je technika Mangenkyou Sharinganu. Je silnější než obyčejný sharingan a dovoluje mi používat jisté techni..." pak se zasekla, vypadalo to, že se někdo zmobilizoval proti její vlastní vůli. "Cokoliv... čeho se to dotkne... Amaterasu!" dostala ze sebe ještě a to bylo zatím vše. Shuriken sice vychýlil okvětní plátek, ale pak začal hořet černým plamenem. Sarada přitom švihla pravačkou a hodila 4 shurikeny, které tlumeně začali zářit. Pak zajiskřili a kolem nich se objevila rozšířené raitonové pole. Vypadalo to jako Itaneho technika, jen o dost silnější. Hikumo věděl jedno... Sarada se v shurikenjutsu vyrovnala Itachimu. Takže mohl čekat nějaký podraz a tím byl pátý skrytý shuriken, který nebyl vidět ani pomocí sharinganu. Krom toho se všudem kolem vznášely ty sakury.

Taiyo -> Mnichovi se sice zlomily nohy, ale během chvíle se mu obnovily a pokračoval dál. Tenhle vypadal, že nemá tak silnou vůli, aby vzdoroval a prostě šel za svým cílem. Možná by nebylo od věci ho odvést někam dál. Ale už zase začal šermovat korály, nejspíše něco chystal. Protože korály začaly zase fialově zářit.

Uchiha Itane

Itane po téhle ukázce síly rozhodně chtěl poslechnout strejdu a vzdálit se, ale i tak ještě zaslechl, o čem Sarada mluvila. Co bylo sakra Amaterasu? A Mangenkyou Sharingan? Na to neměl bohužel čas, místo toho, aby dopadl zpětně na zem, objevil se pod ním kráter. Zamračil se. Rukou sáhl do zadního pouzdra a vytáhl kunai s drátem, který hodil do prvního stabilního stromu, který byl v dosahu. K tomu se přitáhl, aby nezahučel do připravené díry. Nechtěl to použít tak brzy, neměl jich připravených dost, jen dva. Pokud měl čas, vyškubl kunai a schoval ho i s drátem, pokud prostor neměl, tak měl hold smůlu. Každopádně rychlými přeskoky se začal vzdalovat dál od bojiště dvou velkých Uchihů.

Taiyō Kurama

Taiyō dál skákala z větve na větev, pryč od senseie a jeho protivníka s neuvěřitelnou silou. Snažila se tak šíleného mnicha odvést dál. Vystrašilo jí, že se mu během chvíle obnovily zlomené nohy, jako kdyby to byl snad nějaký Wolverin. Budu ho muset nějak znehybnit a svázat. přemýšlela v duchu.
Když už byla dostatečně daleko (snad), tak zastavila na jedné z větví. Shlížela dolů na šíleného mnicha, který jistě dobíhal, přeci jenom díky tomu, že se mnichovi zlomili nohy, tak dostala (snad) nějaký náskok. Bylo jí jasné, že jistě brzo zaútočí. Mezitím složila pečetě. Hodlala vyzkoušet svou nově nabytou techniku úniku. Jen do toho. povzbuzovala se v duchu.

Kagami Hikumo

No...Macecha Sarada uměla člověka pěkně sprdnout a setřít, když chtěla. Upřímně...Hikumo měl poměrně dost chuť tomu chechtajícímu se magorovi rozbít obličej o ten šutr, na kterém seděl. Zároveň měl chuť hvízdnout nad tím, jak ho Sarada pěkně sjela, ale nechtěl moc provokovat, když měl v rukou Saradino tělo.
Tak jako tak mu tam Sarada začala povídat o Mangekyou, to už jednou slyšel, ale tak to Sarada nemohla vědět. Bylo to jako tehdy, když si Akitoshi myslel, že by mu měl vysvětlit princip rozmnožování, což ještě před svým zmizením stihl Tatsuya. Prostě trapný omyl z nevědomosti.
"Já myslel ale tu techniku, díky který si tu teď povídáme a kvůli který mě chceš zabít, i když asi nechceš." osvětlil Hikumo Saradě. Při tom viděl, jak jeho shuriken odklonil ten okvětní lístek, akorát začal hořet no, což nebylo zrovna dobré. No a pak po něm Sarada mrskla čtyři shurikeny obalené raitonem. Hikumo toho o Saradě věděl hodně. Třeba to, že byla expert na shurikenjutsu, které měli Uchihové v krvi. Čekal v tom nějaký podraz. I tak ale Saradu napodobil a hodil proti jejím shurikenům čtyři svoje, jen místo raitonu byly obalené fuutonem, tím měly jeho shurikeny mít alespoň typovou výhodu. V ruce měl připraven další, který se chystal hodit na ten ukrytý ve stínu...tedy až na něj uvidí. Ještěže měl sharingan a mohl toho sledovat víc najednou, jelikož si musel hlídat i ty okvětní lístky kolem. Fakt nechtěl být flambovaný polouchiha. Ještěže tu ale nebyl Akitoshi...Hikumo tak nějak tušil, že tohle by asi jeho drahý bratr nerozdejchal.

Itane 
Itane se dal tedy na útěk. Nebo tedy spíš na taktický ústup. Z boje přeci neutíkal, jen ho odváděl jinam. Mina se vydala za ním, jen tedy pomaleji, než náš mladý Uchiha. Tím pádem tedy Itane měl čas si svůj kunai s drátem vzít zpátky. Po chvíli taktického ústupu, našel Itane jakousi mýtinu, bylo jen na něm, jestli se zastaví tam nebo bude pokračovat ještě někam dál. Tak jako tak měl Minu v patách. Na holku, co neviděla, byla docela rychlá.

Sarada zatnula zuby. Neměla to lehké, vnitřní boj a zároveň i bojovat navenek. "Ne...nemůžu..." procedila mezi zuby krátce. "Je to technika reinkarnace a má opravdu málo slabin. Třeba když mě zabiješ, tak bude dál pokračovat a zabije tě. Takže se o to ani nemusíš pokoušet," odpověděl částečně ten maník, co se furt jen tlemil vašemu boji.
Shurikeny se navzájem vyrušily a odpadly stranou. Sarada pak vystřelila prudce proti Hikumovi. Její pravá ruka svítila modrou chakrou a Hikumo dobře věděl, že pokud ho to zasáhne, zůstane z jeho kostí jen prach. A co hůř, do zad se mu začínali blížit lístky sakury. Což by byla taky konečná. Problém byl, že i když měl blonďák hodně zkušeností, Sarada jich měla dvojnásobně víc. Když byla skoro u něj, na chvíli zpomalila. Nemohl sis být jistý jestli vlastní vůlí nebo to byl jen nějaký plán. Každopádně toho využila a tiše hlesla: "Musíš mě zapečetit, jinak se mé tělo obnoví." Nejspíše to byla jediná nápověda, kterou ti mohla dát. I když, takové Amaterasu by proti ní asi taky možná fungovalo, aspoň na chvíli.

Taiyo -> Mnich tě doopravdy doběhl, zvláštní však bylo, že se zastavil přímo pod tebou a nehýbal se. Jen se na tebe díval. Jeho pohled byl zvláštní, ale ještě zvláštnější bylo, že mu korále zmizly z rukou a začali před ním skládat pentagram. Ten se postupně začal vyplňovat fialovou chakrou. Docela zvláštní, začala jsi pociťovat, jak od toho nemůžeš odtrhnout pohled.

Uchiha Itane

Itane se připravoval na protiútok, protože se mu opravdu nelíbilo, že se ho ta holka držela. Ještě trochu zrychlil. A když on zrychlil na maximální fyzickou rychlost, tak už to byla sakra rychlost, ne nadarmo byl asi nejrychlejší chuunin v Konoze. Pak použil jednoho stromu jako odrazového můstku, prudce to otočil, roztočil se a z kunaie, který si zatím vytáhl vypálil masivní Raitonovou vlnu, přímo té holce do xichtu. Kunai pak hodil za vlnou, jako skrytý útok.

Taiyō Kurama

Šílený mnich vůbec nespolupracoval a očividně to nechtěl Taiyō ani nijak ulehčovat. Taiyō po dlouhé době začala pociťovat, že genjutsu je na prd a je velmi těžké pomocí genjutsu bojovat. Teď by nejraději do toho mnicha práskla nějaké pořádku jutsu. No nic. Bylo potřeba něco dělat. Pohled šíleného mnicha přišel Taiyō perverzní. Byl totiž divný. On byl celý divný, ale když mu teď korále zmizeli z rukou, tak se dalo snad i dobře zaútočit. I když Taiyō měla potřebu koukat na ten pentagram, nezabránilo jí to v tom, aby obratně seskočila ze stromu dolů na zem a při tomto seskoku proti mnichovi hodila postupně dva shurikeny.

Kagami Hikumo

Sarada mu podle všeho toho moc říct nemohla. Sakra. A podle toho maníka, by nepomohla ani jeho smrt. Hikumo se přikláněl spíš k názoru, že za pokus by to stálo. Akorát by se k němu přes Saradu jenom tak nedostal. No a to už proti němu Sarada vystartovala jak raketa. Raketa, se kterou se Hikumo střetnout rozhodně nechtěl. Takže tam na něj ze předu letěla Sarada, zezadu okvětní lístky a mezi tím vším stál Hikumo. Prostě smrt z jedné i z druhé strany. Jen si vybrat, co je lepší. Když už byla Sarada poměrně blízko, tiše mu poradila, jak proti ní bojovat. No...upřímně...zatím všechno, co mu řekla, bylo dost k ničemu a tohle nebylo o nic lepší. "Myslíš, že něco takovýho umím?" odvětil jí. Ano, Hikumo sice byl víceméně univerzální ninja...ale pečetící techniky, obzvlášť takhle silný fakt neuměl. Tak jako tak ještě nechtěl umřít a tak uskočil stranou s myšlenkou, že se třeba ty lístky srazí se Saradou a zapálej jí. Takový Amaterasu hořící sedm dní a sedm nocí by muselo být nepříjemné i pro zombíka, jakým teď Sarada byla.

Itane
Holka se zatvářila překvapeně...tedy ta část jejího obličeje, co šla vidět. Udělala něco, co se podobalo postoji, který zaujímali Hyuugové. Zatočila se a proti Itaneho raitonové vlně vypálila vlnu fuutonovou. Nebo to tak alespoň vypadalo. Tak jako tak se potkaly vlny někde téměř v půlce cesty, čímž se odhalil kunai skrytý za vlnou. A i přes to, že ho Mina přes ty obvazy nemohla vidět, tak mu uhnula. Následně udělala pohyb, jakoby od sebe někoho odstrkovala. Itane už pak jen viděl, jak na něj letí rázová vlna a to rychle.

Sarada si trochu povzdechla. Jestli Hikumo nic takového neuměl, tak tu měli trochu problém. Manévr do strany byl promyšlený, potíž byla v tom, než než to do sebe Sarada napálila vlastní technikou... zmizela. A nebyl to jen nějaký úskok, zmizela i její chakra a všechno. Tak zhruba deset vteřin byl klid, nikdo nikde. A pak se objevila o pár metrů vedle od Hikuma. Na jejím původním místě se objevil jeden okvětní lístek. "Yogen: Amenotejikara," vyslovila jméno techniky. Hikumo si všiml, že jí od levého oka stéká pramínek krve. Edo tensei sice krvácet nemělo, ale nejspíš měla tahle technika velký vliv i na oživené tělo. "Dej si pozor... je to... technika, která mi dovoluje odhadovat situaci skrze krátký čas a zároveň se přemístit," vykřikla a švihla po Hikumovi další shurikeny, které o sebe různě cinkali, až na něj prakticky letěli ze všech stran. K tomu se zase rozzářili Raitonem. "Navíc... zdá se... že se má síla na někoho dokázala napojit... na jiného Uchihu. Dostal varování..." procedila a krátce zavřela levé oko.

Taiyo -> Shurikeny zasáhli mnicha. Jenže ten se jen rozpadl na sakurové lístky, které neškodně dopadly na zem. Něco ti to možná připomínalo, což? Bylo ti však jasné, že tu ještě někde byl. Ten pentagram totiž stále svítil před tebou a tebe to k němu táhlo jak malé dítě na bonbony. Chtěla sis sáhnout na tu divnou energii.

Uchiha Itane

Jak se dokázala vyhnout tak rychle i když byla slepá? Tady něco nehrálo, buď byla sakra dobrý senzibil nebo v tom bylo ještě něco jiného. Fakt... slepá, co byla bystřejší jak jeden jeho původní člen týmu, nemrtvá babička a úchylný mnich. Itane už asi zažil všechno. Každopádně, jako správný Uchiha analyzoval to, co ta holka používala. Vnímal sílu a barvu chakry, též se snažil rozpoznat podstatu a úroveň kontroly. Pro někoho, kdo měl krev Uchihů to bylo prakticky nenáročné. Horší bylo, že musel okamžitě začít odskakovat od další rázové vlny. Rychle udělal přemet do strany za jeden strom, přeskočil za další a rychle hodil dva shurikeny obalené raitonem po té slepici. Za nimi se skrýval jeden bez raitonu, pro jistotu, kdyby to fakt byla senzibilka.

Kagami Hikumo

"Tak promiň, že nejsem dokonalý." zamumlal si pro sebe. Nemohl přece umět všechno. Smůla byla, že se Sarada s tou její sakurovou technikou nestřetli. Hikuma dost překvapilo, když Sarada a všechny známky její přítomnosti naprosto zmizeli. Tohle bylo dlouhých deset sekund, když si Hikumo pečlivě hlídal své okolí a čekal, odkud se jeho zlem ovládaná macecha vynoří.
No a pak se taky objevila. Někde uplně jinde samozřejmě a bez škrábnutí. Teda krvácelo jí oko, ale to bylo u Mangekyou běžné. Následně mu Sarada vysvětlila, co to bylo za techniku. Hikumovi to přišlo dost nefér. Prostě si jen tak předpoví budoucnost a přesune se na vhodné místo.
Než o tom stačil v myšlenkách víc přemýšlet, mrskla po něm další shurikeny, které, díky jejímu úžasnému shurikenjutsu, na něj letěly ze všech stran. Proč sakra musela být tak op? Že si radši někde nezaložil tuřínovou farmu jako Kyoyova rodina.
Hikumo se zhluboka nadechnul, složil pár pečetí, otočil se rychle kolem dokola, přičemž nasátý vzduch zase vydechoval. "Fūton: Shinkūha!"
Sarada tam říkala něco o tom, že se její síla napojila na jiného Uchihu, který dostal varování. Hikumo hned věděl, o koho šlo. "Itane..." vydechl tiše. Přimělo to Hikuma...no vlastně už ho to napadlo předtím...že měl asi raději Itaneho sen brát vážně a vydat se domů pro jistotu jinudy. Na to už však bylo příliž pozdě.

Itane

Itane tedy analyzoval. Zjistil tak, že holka má víc chakry jak on, ale zase jí nebylo nijak extrémně moc. Například jí bylo furt míň, než měl třeba Hikumo. Barvu měla normální. Ohledně podstaty...tam už to bylo divný. V té technice, co použila, totiž viděl převážně fuuton smíšený s trochou dotonu a špetkou raitonu. Něco takového ještě nikdy neviděl, takže se klidně mohl i plést. Tak jako tak, tohle by okopírovat nezvládl ani kdyby to uměl. Také si všiml, že během provádění té techniky přestala s těmi pulzy chakry. Jakmile však techniku vyslala, opět s nimi začala. 
Když Itane hodil shurikeny, holka jich také několik vytáhla. V jejích rukou se tak zvláštně a hlavně rychle třásly. Následně je hodila proti těm Itaneho. Její shuriken se setkaly s těmi Itaneho. Avšak i ona hodila o jeden navíc a ten teď letěl přímo na Itaneho nebo tedy na strom,z a kterým se schovával.

Sarada na slova o dokonalosti nic neřekla. Buď nechtěla nebo nemohla. Ale to bylo vedlejší, teď sledovala jak se Hikumo postaral o její shurikeny. Na krátko se na její tváři objevil úsměv, ale pak nad ní zase technika převzala kontrolu a úsměv zmizel. Pak opět vyrazila napřímo proti Hikumovi. Opět se rozpřáhla pravačkou a už to vypadalo, že se dostane až k blonďákovi, jenže v tu chvíli zmínil to jméno. Sarada se zastavila na místě. "Ten kluk předtím... to byl... byl... byl to Itane?" vydechla tiše, stojíc jak přibitá k zemi. Sarada si své vnouče příliš neužila. Zemřela ani ne rok po jeho narození, takže netušila, že tolik dospěl. Každopádně, jak se tak zdálo, dalo to Hikumovi prostor k protiútoku.

Uchiha Itane

Itane se zamračil. Ta holka byla cheater. Takto divně kombinovat elementy a mít více chakry jako on. To se mu rozhodně nelíbilo, protože musel víc taktizovat, aby se někam dobojoval. Navíc, nemohl vyplácat všechnu chakru tady, musel pomoci Hikumovi a Taiyo! Byli přeci tým. Pohledem sledoval okolí, hledal taktické výhody a podobně. Jenže o něm věděla i když se schoval za strom. To bylo špatné. "Hele, co jsi zač?!" zeptal se nakonec trochu ztraceně, zatímco přeskočil za jiný strom. Musel vymyslet efektivní plán. Nakonec si vyhlédl prostor mezi čtyřmi stromy, kam se pokusil vylákat tu divnou holku.

Kagami Hikumo

Hikumo neměl čas sledovat něčí chvilkový úsměv, ale kdyby o něm věděl, byl by určitě rád.  No a pak po něm jeho nevlastní matka opět vystartovala. Už to vypadalo bledě. Byla až moc blízko. Pokoušel se uskočit a držet si odstup. Věděl, jak nebezpečná na blízko Sarada dokáže být. V tom se Sarada zastavila, když zmínil Itaneho jméno. Na její otázku Hikumo přikývl a na okamžik zavřel oči. "Hodně vyrostl...stejně tak jako já." pronesl a druhou půlku si řekl tiše pro sebe, při čemž otevřel levé oko, ve kterém už neměl obyčejný sharingan. Ve stejnou chvíli použil na Saradu techniku jeho levého Mangekyou sharinganu. "Amaterasu!" vyslovil i její název. To muselo při nejmenším Saradu dost překvapit.  

Itane

Itane udělal dobře, že přeskočil na jiný strom, jelikož ten shuriken, který na něj před tím letěl, projel stromem, za kterým se před tím schovával, jako nůž máslem. Když se jí zeptal, co je zač, otočila jeho směrem hlavu. Chvilku bylo ticho. Pak se její rty pomalu pohnuly,avšak nevydaly žádný zvuk. Itane díky sharinganu, dokázal přečíst to jedno slovo, které se pokoušela říct, než se chytila jednou rukou za krk, ve kterém Itane na krátký okamžik zahlédl jakousi cizí chakru, a tvář se jí zkřivila bolestí. To slovo bylo Zrůda.

Taiyō Kurama

To byl podvod. Zmizet měla Taiyō a né ten zatracený mnich. No ale znamenalo to, že tu pořád někde byl, Taiyō se snažila pozorovat okolí a být ve střehu, ale nemohla se soustředit. Ten pentagram jí tolik vábil. I pře to, že Taiyō měla svou hlavu, strašně jí to lákalo. Nadávání ve stylu... ne, nesmíš... vůbec nepomáhalo. Ještě jí napadlo si zavázat oči, aby jí to tolik nelákalo, ale na druhou stranu neuměla určit, jestli jí to láká jen díky tomu, že na to kouká a hlavně se zavázanýma očima neuměla bojovat. To už k tomu mohla jít rovnou. No prozatím tedy zkusila něco jiného. Neochotně krok za krokem se přibližovala k pentagramu, ale nehodlala to tak nechat. Jelikož byla v lese, sebrala ze země kus větvičky, prostě co bylo po ruce, aby pořád neplýtvala výbavou, nalepila na to výbušný lístek, který vyhrabala z kapsičky s výbavou a hodila to do pentagramu doufajíc, že se jeho technika vyruší.

Sarada sledovala další Hikumův krok. Popravdě, tohle nečekala, ale než jí mohlo Amaterasu zapálit, zastavilo se o barieru. Respektive o žebra z růžovo-černé chakry. "Kdo?" vydechla Sarada. "Akitoshi... Miya nebo snad Tatsuya?" dodala otázku. Hikumovi bylo nejspíš jasné, že se ptá na původ jeho Mangenkyou. Její obličej posmutněl. Problém však bylo Susanoo, které se začalo rozrůstat a stabilizovat kolem jejího těla. Zatím to bylo jen v humanoidní fázi, ale už to znamenalo mnoho problémů. "Já..." pak vypadala, že dostala nápad. Pravým ukazovákem přejela po krvi, která jí původně tekla z levého oka. Možná bylo štěstí, že byla její oční technika tak silná. "Kuchiyose no Jutsu!" přikázala a kolem ní se objevili dva malí jestřábi, kteří odletěli kamsi do dálky.

Taiyo -> Zasáhnout pentagram byl vlastně ten nejlepší nápad. Jakmile lístek vybuchl, korále spadly neškodně na zem a před tebou se objevil ten týpek. Postupně ti docházelo, co se tu dělo. Používal prakticky ten samý bojový styl jako ty - genjutsu. A ty jsi se právě z jednoho jen tak tak vymanila. Ten děda se úchylně smál a začal před sebou šermovat pravou rukou. "Budeš má, v růžových snech!" mumlal si a Taiyo spatřila, jak se kolem ní začaly spouštět růžové fábory. Dlouhé.

Uchiha Itane

Výborně, zrůda... tak se člověk totiž normálně říká. Ale vzhledem k tomu, že na ní působila cizí chakra, mohlo to znamenat, že byla pod podobným vlivem jako jeho babička. A s tím by se mělo něco udělat! Musel zrychlit a to ne jen obrazně, ale i v pravém slova smyslu. Takže konečně odhodil batoh stranou a vytasil katanu. Jeho tělo obklopila chakrová aura a jeho vlasy se začali trochu zvedat. Pak vystřelil, že i člověk s normálním zrakem ho měl problém rozpoznat. Udělal několik manévrů a pak se jí pokusil seknout katanou po krku. Navíc, díky urychleným reflexům a sharinganu by měl být schopný provést případný protiútok nebo obranu.

Kagami Hikumo

"Ksó...Susanoo." zaklel si Hikumo tiše, když se kolem Sarady začala tvořit žebra. Docela ho překvapilo, když to začalo nabírat víc lidštější podobu. To třeba on ještě neuměl. Mezitím se Sarada ptala, kdo umřel kvůli jeho sharinganu. "Yume." odpověděl jí jednoduše. "Akitoshi je v pořádku." dodal ještě, aby si alespoň o svého syna nemusela dělat starosti. 
Najednou Sarada vypadala,že dostala asi nápad nebo co. Hikumo poznal, o co se pokouší a když něco přivolala automaticky uskočil kus dozadu, nerad by dostal třeba hadem do oka nebo tak něco. Nakonec se však objevili dva jestřábi a odletěli někam do pryč. Hikumo na Saradu nechápavě hleděl. O co se to pokoušela.

Itane

Itane zaútočil. Mina si ho očividně nějakým způsobem všimla, jelikož se pokusila couvnout. Avšak zakopla, asi o vlastní nohy a spadla na zadek. Následně jí z obličeje spadly obvazy. Itaneho meč totiž zasáhl, i když ne zrovna krk, na který mířil.
Teď se na Itaneho dívaly dvě rudé slepé oči, přes které se táhla dlouhá stará jizva. V obličeji holky byl znát strach. Dokonce se třásla a rukama si zakryla obličej v obranném gestu.
A pak vypustila takovou rázovou vlnu, až to připomínalo zmenšeninu Shinra Tensei. Itaneho to odhodilo dozadu až zády tvrdě narazil o kmen stromu.

Taiyō Kurama

Jo paráda, její tah vyšel. Třeba nakonec není v soubojích tak marná. Samozřejmě to bylo předčasné radování. Postupně Taiyō během tohoto radování došlo, cože to na ní tech úchylný mnich použil. "Héééj. To bylo genjutsu!" vyštěkla Taiyō na mnicha. Jak se někdo jako on může dovolit použít na Taiyō genjutsu. V Taiyō to vřelo a zároveň se k tomu přidával odpor k mnichovi. "Aaaaa, ty uchyláku! Opovaž si mě představovat ve snech!" křičela Taiyō na toho úchylného mnicha. Mezitím očividně začal vytvářet další genjutsu. Fábory?! A ještě k tomu růžové. Začínám růžovou nesnášet! říkala si v duchu. Snažila se přemýšlet, jakou techniku proti němu má použít, které by byla asi ta nejlepší. Soudím, že ty dlouhé fábory jsou k tomu, aby mě svázaly, já se nemohla bránit a on .......... raději ani nechci pomyslet. Jelikož ale používá genjutsu, tak to znamená, že opět narušil mojí chakru. Což mu jde až nějak moc snadno, ale to teď jde stranou. Budu na tom muset zapracovat později. honem, honem přemýšlela, než přijde mnichův útok. Co když nepoužiji žádnou svojí techniku, ale použiji jeho proti němu. Jsem přeci pánem... tedy paní....svého těla. Jsem přeci z klanu Kurama. Já jsem ta nejlepší. hecovala se v duchu Taiyō. Taiyō problesklo stříbrně v očích. "Já ... jsem ... Taiyō Kurama!" procedila naštvaně mezi zuby. Začala se pekelně soustředit na své tělo. Přesněji na svůj chakrový systém. Snažila se uvědomit každou svou část, převzít nad svým tělem plnou kontrolu. Odstranit ze sebe cizí chakru.
Zkráceně řečeno snažila se být chakrově silnější než mnich a místo toho, aby Taiyō byla pod vlivem mnicha, tak se Taiyō snažila, aby mnich byl pod jejím vlivem. Snažila se opravdu pekelně.

"To mě moc mrzí... opravdu," hlesla Sarada, když zmínil jméno dívky. Nepřála nikomu, aby dosáhl takovéhle úrovně jen díky bolesti. To, že Hikumo zmínil jen Akitoshiho jí moc neuklidnilo, spíše naopak. Vypadalo to, že v ní opět zuřil vnitřní boj. Pak ovšem pravá ruka jejího humanoidního Susanaa začala hořet černým plamenem. To by mohlo přinést obrovské problémy, ať to dopadne kamkoliv. A co hůř, natáhla se a tuhle obrovskou kouli mrskla směrem po Hikumovi. Její mysl se teď zaměřila jinam...

Taiyo -> Mnich se jen úchylně usmíval a fábory se začaly stáčet kolem Taiyo, dokud si nedupla. V tu chvíli se zastavily. Začala vypuzovat chakru ze svého těla a ovlivňovat genjutsu okolo. Zaza se zasmál a přitlačil. Fábory se opět začaly stáčet blíž a blíž. Měla jsi co dělat proti profesionálovi skrze genjutsu. Najednou jsi však pocítila, jak ti něco dosedlo na rameno. Pokud ses podívala, všimla sis, že to byl jestřáb. Hleděl na tebe Sharinganem, který byl trochu jinatší jak jsi znala u senseie. Byl to Saradin Mangenkyou. V tu chvíli se všechno jakoby zastavilo. "Dítě z klanu Kurama, mám málo času. Hikumo potřebuje pomoci a ty také, pokud chceš přežít. Nabízím ti řešení, mohu ti krátkodobě propůjčit část mé síly, ale obávám se, že si to ponese vedlejší účinky. Přijmeš tuto moc?" uslyšela jsi ve své mysli hlas. Svět se pak dal zase do pohybu, fábory se blížily čim dál víc.

Uchiha Itane

Itane se chtěl již radovat z vítězství, když v tom uvolnila ta holka jakousi divnou vlnu, co ho odpálila do stromu. Mah, tohle není fér... bědoval v mysli, když mu v ní přestalo dunět po nárazu. Byl vcelku znepokojený z toho, jak dívka vypadala. Co si sakra musela zažít, že vypadala takto? Což o to, na bojeschopnosti jí to nejspíše neubíralo, ale i tak, tohle bylo silné. Jak jí měl porazit?
Najednou uslyšel křídla a na jeho levém rameni přistál jestřáb. Itane se na něj nechápavě podíval. Co mu Hikumo mohl chtít? Pak spatřil ten sharingan a všechno se na chvíli zastavilo. "Itane, můj malý Itane, moc mě mrzí, že problémy naší generace dostihly i tebe. Hikumo potřebuje pomoci, jsi ochoten riskovat vše a převzít na krátkou dobu mé břímě, abyste mě zastavili?" zeptala se Sarada a vše se zase uvedlo do pohybu. Pokud měla Mina někdy zaútočit, bylo to nejspíše teď.
"Ano..." řekl Itane tiše.

Taiyō Kurama

Taiyō se podařilo odvrátit mnichův útok. Sice to bylo jen na malý okamžik, ale svým způsobem to pro Taiyō byl velký úspěch a hlavně velký pokrok a kdyby se mohla radovat, tak by se i radovala, ale na to teď nebyl čas. Ale bylo jasné, že svou sílou na šíleného mnicha nemá moc velké šance, pořád však měla naději a dále se snažila i když se fábory opět začaly otáčet kolem ní. Ovšem najednou se jí dotklo něco úplně jiného, než fábory. Něco s ostrými drápy. Taiyō se překvapeně podívala na své rameno a byla ještě víc překvapená, když zjistila, že je to jestřáb. Hikumo-sensei!? ptala se v duchu, ale během několika okamžiků zjistila, že to senseiův jestřáb není.
"Ano!" byla jasná odpověď, přemýšlet začala až potom. Sama tohle nikdy nezvládnu a jestli sensei potřebuje pomoc, je to jasné rozhodnutí. To bylo to přemýšlení. O následnících zatím nepřemýšlela, na ty se zeptá až bude po všem.

Kagami Hikumo

"Stalo se toho hodně, co jsi byla pryč." pronesl Hikumo. Hned na to si však všiml, že jeho předchozí slova spíše Saradu rozrušila. Neměl Akitoshiho vůbec zmiňovat. Idiote. Zanadával sám sobě v duchu. Saradu to očividně dost nasralo, jelikož se v ruce jejího humanoidního Susanaa začala vytvářet pěkně velká koule z plamenů Amaterasu. Hikumo moc dobře věděl, že jestli ho tohle trefí, tak je už asi totálně v p...háji. Stejně tak, jestli od toho chytne okolí. Tak nějak čekal, že to po něm hodí no. Kde kdo by tomu uhnul z cesty, ovšem Hikumo tam jen stál a sledoval letící kouli. Měl dvě možnosti, co udělat. Avšak první byla o něco riskantnější než ta druhá...i když vlastně ani ne, bylo to dost nastejno. Hikumo se už chystal znovu použít své levé oko, když v tom se v něm něco vzepřelo a aktivovala se technika oka pravého. Vzduch kolem koule se začal zvláštně mihotat, až nakonec utvořil jakýsi vír, který kouli pohltil někam jako velmi podivná černá díra. "Kōshin Kamui." pronesl Hikumo tiše, zavřel pravé oko a levým se zadíval upřeně na Saradu. 


Itane

No...řekněme si to rovnou. Mina momentálně vypadala spíš hrozně zmateně a vystrašeně, než aby se pustila do nějakého útoku. Itane si svým sharinganem všiml, že přestala vysílat ty impulzy. Asi za to mohla ta silná technika před chvílí. Po chvilce opět začala, ale tentokrát se chakra, kterou vypouštěla nedostávala tak daleko jako před tím. Tak jako tak se alespoň postavila na nohy a zmateně se "rozhlížela" kolem, jestli Itaneho aspoň neuslyší. Což také uslyšela, když Itane řekl své ano. "Podívala" se jeho směrem. Itane si všiml něčeho nového...viděl teď o dost lépe a tak rozpoznal, že na břiše Miny bylo umístěné fuinjutsu. A také o dost lépe viděl, jak jeho směrem hodila s vystrašeně několik shurikenů. Letěly naprosto random. Itanemu tak došlo, že ho Mina momentálně "nevidí".

Sarada sledovala její oheň mizel, zatímco se jí na tváři objevil široký úsměv. Bylo jí však jasné, že Hikumo se tak musel připravit o obrovské množství chakry. "Tak už toho ubožáka dodělej, je to směšné," zahučel po dlouhé době ten maník vzadu. Tentokrát se na něj ani neotočila, zdálo se, že v mysli stále bojovala proti tomu, kdo jí teď ovládal. "Hikumo... zvládneš to Kamui ještě použít?" zeptala se z ničeho nic a zněla, že je to sakra důležité. Zřejmě si vymyslela plán, jak by se sama mohla dokázat porazit. Evidentně se nic divnějšího toho dne nemohlo stát.

Taiyo -> Jakmile jsi souhlasila, ucítila jsi zvláštní tlak v pravém oku. Pálilo to a pak jsi najednou spatřila chakru rozptýlenou kolem sebe. Měla stejnou barvu jako ta mnichova. Pomalu ti došlo, jak tě vlákal do svého genjutsu. Zahrnovalo prostor, ne jen tebe. Kdyby ses viděla v zrcadle, viděla by si, že v tvém pravém oku teď byl Sharingan. Nějak takto viděl chakru tvůj sensei a kolega. Nyní ses dokázala lehko dostat z tohoto genjutsu díky kombinaci svých osobních schopností a tohoto oka. A co víc, cítila jsi, jak ti od oka ukáplo trochu krve, ale kolem tvé pravé pěsti se začaly formovat černé plameny. Nepálily tebe, jen vytvořili obrovskou masu kolem tvé pravačky. Jo, tohle by mohlo zdržet jakékoliv Edo Tensei. Inu, byl čas tady někomu pořádně rozbít pedofilní xicht.

Uchiha Itane

Ve chvíli, kdy souhlasil, tak jeho levé oko začalo pálit a jeho tomoe se změnila na Saradin Mangenkyou. Dokázal tak vnímat ještě hlouběji chakru nepřítele a i toho, kdo jí ovládal pomocí nějaké pečetě. Nebo si to tak aspoň Itane domyslel, když jí uviděl na břichu. A co víc, viděl... viděl možné budoucnosti, i když jen v krátkém čase. Viděl možnosti, které se mohli stát, pokud se Mina pohne tak nebo tak. Jakmile se tedy pokusila hodit shurikeny, byl připraven. Kolem jeho pravé ruky zářila Raitonová chakra. "Yogen: Amenotejikara - Chidori!" vykřikl a mrknutím oka se prohodil za jeden z těch shurikenů. Rukou udeřil do místě na břiše, kde byla ona pečeť. Tohle by snad mělo vyjít.
Pomalu vyškubl ruku z dívky skočil si pro batoh, ze kterého vylovil obvazy. Ač to byl nepřítel, z nějakého důvodu jí prostě nedokázal dodělat. "Pokud přežiješ, řekneš mi své jméno až se znovu uvidíme, ano?" pronesl jakože cool a pak zmizel do lesa. Od levého oka mu tekla krev a teď ho držel zavřené.

Taiyō Kurama

A podle slibu přišla síla. Tlak v oku jí donutil několikrát za sebou mrknout, ale po posledním mrknutí najednou bylo všechno jasnější. Najednou Taiyō viděla všechnu tu chakru a díky tomu dokázala pochopit mnichovu techniku. Bylo to skvělé mít takovou sílu, až opojné. Bohužel zrcátko nechala v batohu, který pohodila cestou, takže se na sebe nemohla podívat.
Najednou z ní opadl všechen strach. Teď už věděla, že šíleného úchylného mnicha porazí. Taiyō se lehko dostala z mnichova genjutsu. I když cítila, že jí z oka ukápla krev, nevěnovala tomu pozornost, protože si jasně řekla, že následky bude řešit, až bude po všem a ona, Hikumo-sensei a Itane budou v bezpečí.
Podívala se na svou pěst, kde se začal formovat černý oheň. Věděla co to znamená. Podívala se na mnicha. Měl to spočítané. Bez jakéhokoliv varování Taiyō vyrazila na mnicha. Nejdříve to vypadalo, že míří na břicho, ale na poslední chvíli ruku zvedla o něco výš a napálila to mnichovi do obličeje. To má za tu nevymáchanou hubu. říkala si v duchu při tom. Taiyō byla spokojená.
Jestli ho tedy nějak odrovnala, tak ještě pronesla: "Sbohem. Doufám, že se už nikdy neuvidíme." A pak se co nejrychleji vydala za senseiem.