Cesta za Spravedlností! - Rin

Opice. Samozřejmě. Rin si povzdychl a podrbal se na hlavě. Co teď? Tyhle senseiovy opice byly popravdě docela strašidelný. Možná by pro Rina bylo jednodušší s nimi vycházet, kdyby se ho jedna tenkrát nepokusila zabít, když se sám učil přivolávat.
Začal se rozhlížet okolo sebe a vzal první velký klacek, který ve svém okolí našel. Bylo to spíš něco jako pořádná větev. Docela masivní a silná. Pevně ho uchopil oběma rukama, udělal krátký krok pravou nohou dozadu a pořádně se s klackem napřáhl. Na obličeji se mu na chvíli objevil takový šupácký úsměv. Pořádně s tím švihl a třískl do kmenu stromu. "DOBRÉ RÁNO, KONOHO!" zakřičel.

S Rinem to málem jeblo na zem, když opice spadla. Hlavně proto, že málem padla na něj. No, bylo to o fous celkem. Ta opice byla zřejmě celkem zmatená. Kdo ví jak dlouho tu chrápala. "Jo, to jsem já. Reta teda Rintaro. Rin. Kdo jsi ty?" zeptal se na oplátku. "A kde je Saru-sensei?" položil hned další otázku. Sensei včera říkal, že budou trénovat spolu, tak kde byl? Možná měl něco důležitého na práci.

Aha. Takže tu byla jen na to, aby přivolala senseie, až Rin dorazí. No, bylo to celkem chytré. Nemusel tu čekat celou dobu, když se pořádně nedomluvili. "Zdravíčko, sensei!" Pozdravil Rin a dvěma prsty zasalutoval u čela.
"Tak čím začneme?" zeptal se nahypovaně a trochu si poskočil. "Jo a díky, že jste mě odvedl domů. Asi jsem to včera už nějak nedal. Tolik hodin tréninku se na mě asi podepsalo. Ale musím říct, že se cítím docela dobře. Myslím, že pokud v tom budu pokračovat se stejným zápalem jako do teď, můžu opravdu zesílit. A pomoct zlepšit tento svět." Řekl odhodlaně. Potom se otočil se na kráter, který tu včera zanechal, když mu sensei pomohl s rasenganem. Chvíli na něj koukal, pak se debilně uchechtl, natočil se bokem k senseiovi, kývl hlavou směrem ke kráteru v zemi a přátelsky do Sarua drbnul loktem. "Ženský jsou jako - buď něžný, je to moje poprvé. Amirite?" Samolibě se zachechtal.

Sarutobi Saru

Ach, dneska chtěl každý zlepšovat svět svými způsoby. No, rozhodně to nebylo naškodu, pokud se to dalo udržet pod kontrolou. Ne, že každý zdrhne a bude si dělat, to co chce. Každopádně, Rinův zápal pro věc Saru vítal. Aspoň si udrží trochu pozornost a soustředění.
"Tak to ženský moc neznáš," zasmál se Saru, vzpomínajíc na Aiko, jenž byla schopná likvidovat skály holou pěstí. Ta na to nikdy něžně nešla. Ale... mysleli teď na stejné věci? Snad ne, na to měl Rin ještě čas.
"No, doufám, že jsi nabral potřebnou chakru. Rasengan má tu vlastnost, že žere víc jak Akimichi ve steakhouse. Obzvlášť, když se ho snažíš vylepšit," řekl Rinovi. Pak se zvedl a natáhl ruku před sebe. Volně vytvořil rasengan. "Takže, otázka první. V čem je mezi mým a tvým rasenganem momentálně rozdíl?" zeptal se klidným hlasem sensei.

A vypadalo to, že právě tady to začíná. Sensei vytvořil rasengan a zeptal se Rina, jaký je mezi jejich technikami rozdíl. Rin se nad tím musel na chvíli zamyslet. Prohlížel si senseiův rasengan z několika úhlů a hlasitě nad tím dumal.
"Jaký je mezi nimi rozdíl?" No! Byly to dvě rotující zářící koule. Ta senseiova byla pravděpodobně silnější, ale na to by se ho určitě neptal. To byl fakt, který věděli oba a tréninku by v žádném případě nepomohl. Ne, sensei chtěl vědět něco jiného. Něco, co jejich rasengany kompletně odlišovalo. Ale co to bylo? Bylo tam vůbec něco takového?
Rin si povzdychl. Napadlo ho, že by mohl zkusit vytvořit svůj rasengan a přiložit ho k tomu senseiově, aby je srovnal. No a v tom ho to trklo. Tvorba.
"Dokážete ho vytvořit sám. Bez pomocí klonů." Řekl najednou a čekal na to, jestli odpověděl správně.

Sarutobi Saru

Rin zatím analyzoval situaci, nemudroval u toho jako obvykle, ale opravdu se soustředil. To bylo jen dobře a nakonec na to i přišel. "Správně. Metoda vytváření přes klony je dobrá, ale musíš na to vynaložit více úsilí a nemůžeš jí použít okamžitě. Proto chci, aby jsi jí zvládl použít bez klonů. Nejspíš na to budeš nejdřív potřebovat obě ruce, ale i to je furt lepší jak s klony, ne?" pronesl a nechal rasengan zmizet. Věděl, že Rin je nadprůměrný v ovládání chakry, čímž doplňoval své nedostatky v ostatních odvětvích. Takže možná nakonec dobře, že se naučil zrovna rasengan.

Kageyama Rin

"A jak to mám udělat?" zeptal se Rin. "Když jsem se to učil, bylo to pro mě dost těžký i s kage bunshinem. Jak můžu sám udržet tvar, sílu a vytvořit dostatečnou rotaci?" Z jeho výrazu bylo poznat, že se o to opravdu zajímá a stojí o senseiův trénink. Rin dřív moc věcí vážně nebral, takového si ho možná Saru pamatoval. Teď už byl ale jiným člověkem.
Natáhl před sebe ruku a začal se soustředit. "S čím mám začít?"

Sarutobi Saru

"Používal jsi k tréninku balónkové metody?" zeptal se Saru ještě předtím než vlastně nějak začali. Vzhledem k tomu, že jeho trénink nevedl on, musel si nejprve zjistit detaily, aby věděl jak jeho trénink zefektivnit.

Kageyama Rin

"Jop." Odpověděl. "Používal jsem různý typy balónků. S vodou, bez ní, gumovej." Zavzpomínal si na svůj trénink s Kohaku-senseiem. "Jsou i jiné metody?" zeptal se zvědavě.

Sarutobi Saru

Saru pokýval hlavou. "Inu, neznám způsob, jakým se Rasengan naučil Jiraiya nebo jak ho vytvořil čtvrtý Hokage. Další předchůdci se ho učili přes klony, až na Kakashiho a Boruta. Já se ho učil od toho posledního zmíněného. Ale většina jsme začínali balónkovou metodou. Takže si to zopakujeme," pronesl nakonec a hodil Rinovi vodní balónek. "Víš, co s ním. Zapomeň na klony, jdi do toho plnou silou. Jediné, co ti při tréninku povolím je pomoc druhou rukou," řekl Saru přísně. "Použij své znalosti, aby si to zesílil, zektivnil a zároveň, aby tě to okamžitě nevyčerpalo," motivoval ho ještě, zatímco ho bedlivě pozoroval.

Kageyama Rin

Rin si tiše povzdychl. Heh. Ono to není zas až tak jednoduchý, jak říká. Ještě ani pořádně neovládal rasengan s klony a už se měl učit, jak ho dělat bez jejich použití. V jednom měl Saru-sensei pravdu. Bez nich to bude praktičtější. Ušetří drahocennou chakru a bude moct klony použít jinak. Bylo by dobré, kdyby se to naučil takto. Teď ale k té těžší části. Naučit se to.
Trochu ho zaujalo, jak tu Saru-sensei mluvil o známých osobnostech jako byl bývalý hokage Hatake Kakashi. Ten způsob, jako by to byli nějací jeho kamarádíčci. Bez respektu. Ne že by mu to nějak vadilo. Jen ho to zaujalo, nic víc.
Musel se teď ale soustředit na něco jiného. Podíval se na balónek, který držel v ruce. Už jednou to dokázal. Sice s pomocí, ale dokázal. To by se přece mělo počítat? Začal se soustředit na to, aby v ruce vytvořil dost surové chakry na zhmotnění rasenganu.

Sarutobi Saru

Saru se usmíval a sám si vzal taky balónek s vodou, aby se neřeklo. Zvedl ho trochu do výšky a balonek explodoval. Kdyby byl Rin o trochu starší, mohl by mu vyprávět o tom, jak se hodí umět prasknout balónek naplněný vodou, ale to si budou muset nechat na později. "Nezapomeň, že dnes se snažíme o efektivnost. Musíš nahromadit dostatek chakry, aby byla technika stabilní, ale zase ne příliš mnoho, aby jsi to přepálil. Pokud použiješ chakry moc, nebude to mít žádný smysl," doplňoval poznatky, aby se neřeklo, že nic nevysvětluje.

Kageyama Rin

Pfff. Tohle bylo složitější, než si myslel. Se zkřivenou držkou sledoval svoji dlaň, ve které držel míček. Trochu ho štvalo, že musel zase procházet stejným tréninkem jako předtím. Tedy, nebylo to úplně stejné, protože to teď musel zvládnout bez použití svých stínových klonů. Ale zřejmě nebyla jiná cesta, jak se rasengan naučit tvořit samostatně.
"Dobře." Takže musel nahromadit dost chakry na stabilitu techniky. To přece nemohlo být tak těžké ne? Vždycky mu to šlo tak nějak od ruky, tak to prostě zkusí!

Sarutobi Saru

Saru pozoroval Rina, jak trénoval a pro mírné urychlení uplynulo asi tak půl hodiny. Rin měl talent v ovládání chakry, což tady bylo hlavní složkou a tak po značné dávce vydané snahy se mu podařilo vodní balónek rozervat bez pomoci klonů. "No, to by asi šlo. Cítil jsi nějakou změnu?" zeptal se ho Saru, zatímco nafukoval míček další.

Kageyama Rin

Trochu sebou škubl, když míček v jeho ruce po nějaké chvíli praskl. Trochu překvapeně hleděl na svoji otevřenou dlaň, ve které mu ležel kus roztrženého balónku. "Změnu?" zeptal se trošku nechápavě senseie. Potom se nad tím hluboce zamyslel. Nepoužíval klony. Jenže v téhle fázi tréninku je přece ještě úplně nepotřeboval. Samozřejmě, ale na to se ho sensei přece neptal.
"Popravdě asi ani ne. Prostě jsem trošku zatlačil, až to konečně prasklo." Pokrčil rameny.

Sarutobi Saru

"Takže žádný větší úbytek chakry nebo tak něco?" ubezpečoval se Saru. Chtěl vědět, že jeho student postupuje správným směrem. Pak mu podal balónek naplněný vzduchem. "Tak zkus ještě tenhle, na třetí metodu zkusíme trochu jinatší postup než balónkový," pronesl Saru, protože nechtěl zmiňovat, že poslední balónek nechal doma. Musel improvizovat, ale to půjde.

Kageyama Rin

Rin trochu nadzdvihl pravé obočí. Zkusil se na to trochu soustředit, jestli nějaký větší úbytek chakry cítil nebo ne. Nezdálo se mu to. Nicméně pravda byla taková, že nevěděl, jak má poznat, jestli mu to sežralo víc chakry nebo ne. Necítil se nijak vyčerpaný, ale to by se zřejmě necítil ani po tom, co by do toho trochu víc chakry dal. Nebyl to přece jen rasengan sám o sobě. Věděl, že ty dokáže vyvolat dva, aby dosáhl svého limitu. Tohle se k tomu zatím nepříblížilo.
"Nemyslím si. Ale budu to zkoušet dál. Třeba zjistím, že jo." Mrkl na senseie a pustil se do balónku se vzduchem.

Sarutobi Saru

Při první části tréninku Rin neztratil příliš chakry, znatelnější množství přišlo až při druhém míčku, přičemž to stále bylo ještě v normě. Rin byl možná magor, ale co se týkalo vnímání tvaru chakry, měl jisté osobní nadání, takže i když mu to trvalo o chvíli déle, dokázal i bez pomoci klonu zničit míček naplněný vzduchem.
"Hmmm... chudáci výrobci míčků," pronesl Saru a složil několik pečetí. Kolem Rina a jeho se začalo ze země vysouvat několik jednoduchých desek. "Takže, teď začne ta pravá sranda. Z toho, co umíš teď by si měl už dokázat vytvořit kouli chakry. Pokus se o to a pak tím práskni do jedné z těch zdí," vyzval ho sensei, zatímco si sedl na vršek té jedné.

Kageyama Rin

Druhý míček taky praskl. Bylo to o dost složitější, než předtím, ale Rin měl pocit, že tomu pomalu začíná přicházet na kloub. Taky ale cítil, že se to pomalu podepisuje na jeho těle.
Sensei tam vytvořil nějaké podivné desky nebo co to bylo a chtěl po Rinovi, aby vytvořil kouli chakry a třískl do toho.
"Co to je? A co to udělá?" zeptal se. Nevěděl, co si tu na něj Saru-sensei chystá. Aby nepřišel o ruku nebo tak něco! No, vytvořit kouli se každopádně pokusil.

Sarutobi Saru

"Obyčejná dotonová bariera nízké kvality. Pokud ten tvůj rasengan bude mít dost síly, měl by jí zvládnout provrtat. Pokud ne, tak to snad aspoň trochu popraská," ubezpečil Saru Rina, že se nemohlo stát nic vážného. O ruku by narazil možná ve chvíli, kdyby se potkal s nějakým Uchihou mající Chidori nebo tak něco. Každopádně, chakra, kterou Rin generoval vypadala nejprve jako šiška, pak skoro jak disk a nakonec se začínala blížit nějaké té kouli. Problém byl, že to bylo větší jak obvykle. Což by asi bylo fajn, kdyby to byl plnohodnotný rasengan, kdy byla chakra maximálně zhuštěná. Tohle bylo asi to, co Jiraiya ukazoval Narutovi po druhé fázi tréninku. Pokud Rin udeřil, objevila se v zhuštěné zemině bariery spirálovitá prasklina.

Kageyama Rin

Chvíli mu to trvalo, ale nakonec se mu podařilo vytvořit nějakou kouli. Rin sám poznal, že tohle nemá s rasenganem nic společného. Chakra mu unikala do všech směrů. Nemělo to pořádný tvar a ani sílu. Vypadalo to samozřejmě hodně nebezpečně, ale stejně jako Saru-sensei, Rin věděl, že takhle rasengan nefunguje. Byla to obrovská síla smrštěna v malé kouli.
Rin s tím, co vytvořil, práskl do jedné z těch desek a vytvořil tam spirálovou prasklinu. Nebylo to to, co si představoval, ale byl to první krok.
Pořádně se zhluboka nadechl a protáhl si ruce. "Myslím, že už vím, kde je chyba." řekl přesvědčeně a natáhl před sebe pravou ruku. "Nedělal jsem to špatně. Jenom neumím udržet tvar zatím. Všechno, co jsem tu udělal, musím smrštit do malé koule."
Začal celý proces opakovat znovu. Tentokrát si levou ruku přiložil k té pravé. Respektive nad ní. Musel se naučit dělat několik věci současně. Jednou rukou musel přidávat rovnoměrně chakru, roztočit to a tou druhou udržet tvar. To bylo asi to nejtěžší.

Sarutobi Saru

Saru se usmíval. Ne výsměšně, ale spokojeně. Možná to nebude takový Retardo, blesklo mu hlavou a seskočil k Rinovi dolů. "Výborně. Přesně tak!" pochválil ho a rozcuchal mu vlasy rukou. "Nastav ruku," vyzval ho a pak stejně jako Jiraiya Narutovi udělal do středu dlaně bod. "Soustřeď se na toto místo a zhušťuj chakru nad ním. Udržuj střed a ono to půjde," hecoval ho trochu. Pak zvedl ruku nad hlavu. "Protože, když to zmenšíš, dosáhneš momentálně mnohem většího efektu. Dívej se," pronesl a začal nad hlavou formovat obrovskou kouli. Už na první pohled bylo poznat, že to nebyl rasengan jako takový. Chakra měla mezi sebou dokonce volný prostor. "Tímhle bych maximálně někoho odpálil do dálky a nic mu neudělal. Nadruhou stranu... když to zhustím," řekl a načež se koule začala pomalu zhušťovat a zmenšovat, až vznikl jen tak trojnásobně větší rasengan. "Tak tímhle provrtám i sochy Hokagů," ušklíbl se a mrkl na svého studenta.