Staré jizvy se probouzejí

Mizuko Taichi

Uložení ke spaní proběhlo celkem rychle a noc pak úplně bez problémů.
Tai se po vzbuzení cítil celkem dobře. Nejvíce ho trápilo, že byl trochu rozlámaný z ležení na tvrdé zemi.
Podobně jako Rin sprášil svoji snídani, pilulku si zatím vložil do kapsy, než jí bude pořádně potřebovat.
Po postavení na nohy se jen trochu protáhl a několika dalšími pohyby si rozcvičil i nohy.
Při tom poslouchal Saruovu lekci. Přišlo mu to rozumné, hlavně vzhledem k tomu že Rasengany byly pro Rina skutečně náročné.
Pak jen čekal na odpověď a na to než vyrazí.

Sarutobi Saru

"V té vesnici... to budeme mít těžké. Nebyl jsem tam dlouho, je už za naší hranicí prakticky. Budeme muset získat informace. Tudíž rychlý okolní průzkum a pak si zahrajeme na naivní ninji, co budou mít hlad a půjdeme se najíst do nejbližšího hostince nebo tak něco. Předpokládám, že ten ninja bude čekat na návrat svého týmu, ne na nás. Snad..." řekl i on trochu nejistě. Neměli dost informací, takže budou muset trochu riskovat.

Inu, běželi jste tedy skoro celý den. Bylo to vyčerpávající, ale bylo to něco, na co jste si s vyhlídkami do budoucna museli zvyknout. Některé bitvy nebo války se mohou táhnout dlouho. Dorazili jste na kopec nad vesnici. Byla poměrně malá, několik domů, přičemž většina byla nově postavených. "Zajímavé... posledně to bylo trochu větší a ty domy stály úplně jinak," pronesl Saru, když pohledem zkoumal okolí. Z jedné strany byl kolem vesnice les, jinak kopec, na kterém jste stáli a do stran pak postupující rovina. Pokud se tedy chtěl někdo skrývat, připadal v úvahu nejspíše les. "Rine, obejdi vesnici zleva obloukem a počkej u tamtoho baráku. Taichi, obejdi jí zprava a počkej u tamtoho baráku. Já se rychle přesunu k lesu a obhlídnu nejbližší okolí. Dejte si pozor," vydal sensei rozkazy a pak ukázal ty domy. Jednalo se prakticky o ty nejkrajnější z té strany, kam měli chlapci jít.

Kageyama Rin

Rin přikývl na senseiův rozkaz. "Buďte opatrní." Řekl vážně. Bylo poznat, že je to pro něj docela stresující a že nebyl úplně sám sebou, ale bylo to asi lepší než předtím.
Bez dalších slov Rin vyrazil. Snažil se pohybovat co nejvíc nenápadně a zároveň svižně. Přesouval se z jednoho krytu do druhého. Pozoroval přitom okolí. Chtěl vědět, kolik je tu lidí, jak vypadají, co dělají a jestli někdo z nich může být potenciálním nebezpečím.
Když probíhal kolem jednoho z domků, všiml si, že tam na prádelní šňůře visí nějaké oblečení. Nechtěl nikomu nic krást, ale pravda byla taková, že už začínal být dost zoufalý z toho, v jakém stavu je jeho aktuální oděv. Sebral tam něco hnědé, co připomínalo pončo, kus hadru a černé volné kalhoty, které vypadaly na jeho velikost. Potom co nejrychleji zmizel.
Schoval se mezi několika keři, kde na sebe hodil kalhoty, přes sebe pončo a kolem hlavy si uvázal ten hadr. Rozhodně teď víc zapadne. Týpek v pyžamu by moc nenápadný nebyl.
Dorazil na místo, na které ho sensei poslal a čekal.

Mizuko Taichi

Běh na tuto pozici byl dlouhý a i monotóní. Dával pozor, jestli na ně někdo nechystá past, ale skutečnĚ se nic nestalo.
Po příchodu k vesnic zadal Saru dosti jasné rozkazy. Podobně jako Rin i Tai přikývl se slovem "Hai," a vydal se na svou cílovou destinaci.
Také se plížil velice s nejvyšší opatrností. Každou chvilku se v krytu zastavil a pořádně prohlédl okolí a pak pokračoval dál směrem k domu.

Mizuko Taichi

Chvíli obhlížel děti. Skutečně ho napadlo, že by se k nim mohl připlést.
Byly tak jeho věku, mohl zapadnout. Děti toho hodně postřehnou a dokážou se prokecnout.
Rozkaz zněl ale jinak... chvilku tam stál a přemýšlel.
Byl si skoro jistý, že by se mu podařilo projít mezi schovanýma děckama bez objevení - sice nebyl žádný velký ninja ale i tak na to byl trénovaný. Na druhou stranu informace jsou informace...
Tai nevěděl co má dělat. Napadlo ho obě možnosti zkombinovat, to by ale nemusel stihnout a děti by se rozutekly domů.
Risk je zisk. Zabalit to může kdykoliv.
Složil několik málo pečetí a se slovem "Henge" se proměnil na chlapce s černými vlasy, který by svým vzhledem skoro zapadl do Uchiha klanu. Snažil se aby vypadal co nejvíce jako ty děti. Na sobě měl jednoduchou obuv, tmavé kalhoty a nazelenalé tričko na kterém byla vyzobrazena napobrassica.
Pak jen čekal na vhodnou příležitost, co nejlépe až ten kdo pikal najde nějaké děti. Pak se k nim Tai zkusil připojit a s důmyslnou lží začít normální hovor.

Kageyama Rin

I se spoďárama na hlavě tu zapadne líp než v pyžamu! Bábu ignoroval. Byl rychlejší než ona, takže by jí bez problému měl utéct. A kdyby ho náhodou dohnala, tak na ní vždycky může použít rasengan. Zaběhl za roh tak, aby ho neviděla a schoval se do křoví. Čekal na senseie.

Mizuko Taichi

Výborně, jeho plán se zatím celkem dařil. A z dětí už začalo něco lézt.
Tai tedy pokračoval v udržování proměny a bavil se s dětmi.
Na toho hrozného pána, kterého se báli začal horlivě přikyvovat, jakoby totálně věděl o co jde.
"To mi mamka taky říkala! Ninjové jsou prý nebezpeční!" snažil se ostatním co nejvíc vnutit podobným názorem.
"Jenom aby tady neprováděl nějaké nekalosti..." touhle větou chtěl zasít pochybnosti o té osobě...
Dál pak čekal co z nich ještě vypadne nebo ne.

Kageyama Rin

Možná že kdyby se nejednalo o nejnebezpečnější misi, na které kdy Rin byl. Na misi, která kompletně změnila jeho pohled na život ninjů. Misi, kde šlo jemu a jeho týmu o život, tak by tam nejspíš i šel. Místo toho se ale rozhodl, že zůstane v pozoru a bude plnit senseiovy rozkazy. Pokud se k němu někdo přiblížil, změnil bleskově pozici.

Mizuko Taichi

Tak, nějaké info.
Moc ho ale nebylo. Zatím věděl, že ten chlápek sem chodí pravidelně. Vždycky jsem chodil s těmi chudáky, které zdecimovali předchozího dne a přebývá u nějaké babči.
A tak se Tai rozhodl dát si ještě jedno kolo schovávané. Navíc i mu by přišlo podezřelé, kdyby se tady na jedno kolo objevil někdo a pak zase zmizel.
Tak, ještě než se běžel schovat, zmínil, že po "další hře bude asi muset zpět".
Pak si vybral skrýš podobným způsobem jako předtím. Tak akorát aby to vypadalo že se chtěl schovat, ale tak aby nebyl schovaný až moc dobře.

Taichi -> Rozjel jsi to jak za mlada. Našel sis správný keříček na úkryt, vydržel tam nějakou chvíli, ale nakonec tě našli asi jako třetího a musel jsi jít z kola ven. Buď jsi mohl vypadnout a zmizet nebo z nich ještě tahat rozumy. Ale už když tě našli, přemýšleli nad tím, kdo vlastně jsi. Nikdo tě tu přeci jen neznal podle jména, pro všechny jsi byl prostě tuřín.

Sarutobi Saru

Rinovi najednou někdo položil ruku na rameno. Jelikož se přiblížil jak Aspire ze zadu, mohlo by to vyvolat nějaké šoky, což by mohlo být krajně problematické. Každopádně, byl to jen sensei, tudíž se v lese asi nenacházelo žádné monstrum, které by je sežralo. "Pěkné maskování, kde je Taichi? Na smluveném bodu nebyl," pronesl sensei, zatímco se pomoci henge přeměnil na nějakého venkovského balíka ve slamáku.

Kageyama Rin

Když mu někdo položil ruku na rameno, tak si málem zesral trenky. Vyskočil a práskl sebou na zem o kus vedle. Když si ale uvědomil, že je to jen sensei, tak si oddychl. "Jste mě málem zabil!" Řekl pořád ještě šokovaným tónem. Pak se pořádně nadechl a plácl se do tváří oběma rukama.
"Nevím, myslel jsem, že je s váma." Řekl a začal se rozhlížet. "Co budem dělat?"

Mizuko Taichi

Asi byl čas zmizet. Děcka už se nezdály nějak zvlášť sdílné a už skutečně mohl přijít i čas na to, aby se ptali Taie na nějaké otázky, což by nebylo dobré.
Tak se s nimi rozloučil, zopakoval že musí domů a vydal se na místo na které ho Saru původně poslal.
Doufal, že nepříjde nepozdě a nebo že snad něco udělal špatně.

Sarutobi Saru

Saru se trochu pousmál. "Základní pravidlo, nepřítele čekej do zad," pronesl Saru k Rinovi, ale chápal to. Taky by s jeho zkušenostmi proskočil stropem. "Nebyl tam, pojďme," vyzval ho následně a jakoby nic vyklusal i s Rinem směrem k domu, kde se měl původně setkat s Taichim. Že by zpráva o Taichiho absenci byl další hřebíček do Rinovi rakve?
Teď už tam byl! "Pěkný den," pozdravil ho ať byl proměněný či neproměněný. Pak stéblem trávy v ústech naznačil, že se mají vydat k lesu. "Tak, víme něco?" loupl po nich pohledem.

Kageyama Rin

"Dobrá rada. Budu si to pamatovat." Přikývl a vyrazil hned za senseiem k domu, kde by nejspíš měl být Tai. Rin se o Taie zas až tak moc nebál. Věděl, že Tai je mnohem silnější než on a pravděpodobně by se s těžkou situací dokázal vyrovnat lépe.
No, Tai byl každopádně na smluveném místě. Pokud se do nějaké šlamastyky dostal, tak se Rinova domněnka vyplnila.
Když se vydali k lesu, tak se sensei zeptal, jestli něco ví. Což Rina trochu zarazilo.
"Počkat." Zastavil se. "My jsme něco měli zjišťovat?"

Mizuko Taichi

Od dětí se mu podařilo dostat bez problémů. To bylo dobré.
Dokonce i na smluvené místo, to bylo ještě lepší.
Tai tam nečekal ani dvě minutky, když se tam objevil Saru s Rinem.
Proměnu zrušil, když se na smluveném místě trochu usídlil.
"No já jsem tam viděl nějaké děcka tak jsem to zkusil. Říkaly, že ten chlapík sem chodí pravidelně, za nějakou babčou a že s ním vždycky přišli mladší kluci. Asi ti co nás měli zastavit," řekl v krátkosti to co se dozvěděl.
"Nebyl jsem si ale jistý, jestli jsme měli sbírat informace tak jsem se raději stáhl rychleji," dodal ještě.

Sarutobi Saru

Saru se zastavil na kraji stromů, přičemž se o jeden opřel a změnil se zpět na sebe. "Inu, je hezké, když do puntíku splníš rozkazy, ale když k tomu získáš i něco navíc, může ti to ulehčit práci. Informace nás můžou dělit od okamžité porážky a vítězství," pronesl Saru k Rinovi, zatímco poslouchal to, co dokázal narychlo zjistit Taichi. "Bylo to nebezpečné, ale aspoň víme, že to tu znají líp jak my. A co víc, jestli je zná osazenstvo, budeme tu za ty padouchy spíše my. Co se mi však nelíbí je to, že tu panuje podivné ticho," řekl a mávl rukou za sebe směrem do lesa. "Nejsou tu zvířata, panuje tu podivný klid. Až nepřirozený. Něco mi tu nesedí. Asi nevíš, co je to za babču a kde bydlí, co?" zeptal se Taichiho.
Rin, pokud se rozhlížel, mohl zachytit, že se v dálce mezi stromy něco hýbalo. Bylo to velké, rozhodně větší jak člověk. Ale ve chvíli, kdy sis toho všiml, tak to zmizelo.

Kageyama Rin-kun

Jak se tu mluvilo o nějaké staré rašpli, Rin si vzpomněl, že jednu takovou viděl. "Jednu bábu jsem viděl. Mohla to být jiná. Táhla nějaký dřevo, skoro jako by si chtěla podpálit barák." Pak si najednou všiml nějakého stínu v lese. Poměrně velkého.
"Určitě sensei? Mně se totiž zdálo, že jsem právě viděl nějakého gigantického medvěda!" Řekl trochu panicky.

Mizuko Taichi

"Já teda nevím," dodal potom co nám něco málo prozradil Rin o babče.
To co jim Saru říkal, bylo chytré. Nepřátelé určitě znali zdejší prostředí. To, že by tu bylo ticho Taiovi moc nepřipadalo...
"Zase nás ten chlápek nečeká... zatím..." dodal potom.
Pak se otočil do toho lesa, kde prý mělo něco být a díval se tam.

Sarutobi Saru

"Gigantického medvěda?" pronesl nechápavě a rozhlédl se. Nic vidět nebylo. Pak jste si všimli ovšem něčeho jiného. Začali jste se zmenšovat, respektive, začali jste se bořit do země. Už jste v ní byli po kotníky. A pak ze země vyletělo něco, co měl být zřejmě ten obří medvěd. Až na to, že tohle byl obří krtek! A přední tlapky měl ze železa. "Shimata," pronesl překvapeně Saru.

Mizuko Taichi

Když v lese nic neuviděl, otočil se zpět na Sarua a Rina.
Také se mu ten medvěd nějak nezdál ale v tom si všiml toho, že stojí nějak níž.
"Co se to..." řekl tiše a sklonil se aby ohmatal zem.
Sotva se země dotkl, vyletěl před nimi ze země obří krtek.
"Blbost?!" stačil jen říct a zakryl si rukama obličej, aby do něho nedostal od nějakého šutru nebo kusu hlíny, který krtík vykrtil ven.
Tai se teď pokoušel, dostat se ze svého propadliště. Jestli to šlo nějak nenásilně tak budiž, jestli ne tak zkusil do země vrazit svou pěstí a trochu ji rozbít (za předpokladu že to není tekutý písek).
Přitom Taie napadlo, že by se mohl naučit dělat i něco jiného, protože to mlácení do země je uź celkem ohraný trik...

Kageyama Rin

Rin úplně nevěděl, co má dělat, když se začal bořit do země. Jediná věc, která ho bleskově napadla, bylo použítí rasenganu, ale to by si asi urval nohy, takže radši ne. Pak ze země vyletěl obří krtek.
"Pozitivní zpráva je, že to není medvěd!" Procedil Rin skrz nervózní úsměv a podíval se dolů pod nohy. Tai zkusil bouchnout do země, tak uvidíme, co to udělá.

Sarutobi Saru

Taichi udeřil do země, což způsobilo, že vaše nohy se na krátko uvolnily. Měli jste čas jen tak tak vyskočit a chytit se třeba stromu nebo tak, protože podloží bylo jak živé a začalo po vás chmatat. Z hlíny se staly ruce, co po vás začaly šátrat. Krtek taky vyrazil vpřed, mířil na vás svými železnými tentononci.
"Medvěda bych snad raději," zabručel Saru, zatímco musel změnit strom, protože ten jeho krtek pokácel. Přemýšlel, co by měl dělat dál. Nechtěl na ně upozorňovat nějakou velkolepou technikou, ale obával se, že to brzy bude nutné. Proto změnil strategii, začal pátrat po majiteli tohohle summona. Což ovšem klukům zapomněl říct. Krtek se teď řítil k nim.