Staré jizvy se probouzejí

Mizuko Taichi

Vyskočil tedy vzhůru, chňapl se prvního stromu který našel a snažil se nohama uhýbat těm chmátrajícím ručkám.
Pak si krtek usmyslel, že strom kterého se držel je nevhodný a Tai musel změnit pozici. Ale kam?
Pokusil se tedy vyhoupnout se, přeskočit směrem k dalšímu stromu a uchytit se tam.
V letu, pokud to tedy stíhal a nestalo se nic zvláštního, zkusil prsknout pár hvězdit přímo na krtkův nosík.

Kageyama Rin

Rin vyskočil stejně jako Tai a chytil se stromu. Nehodlal se tam ale zdržovat a vší silou vyrazil nohama nahoru. Chtěl se dostat nad stromy, do výšky. Jakmile byl nad korunami, složil pečeť. "Kage bunshin no jutsu!" Vyvolal nad sebou jeden klon, chytil se s ním za ruce a klon ho vymrštil ještě výš. Rin byl dostatečně vysoko na to, aby viděl na celé bojiště. Nebyla sice úplně dobrá viditelnost, ale chtěl tuhle taktiku zkusit. Třeba se nepřítel schovával na nějakém stromě.
Ke kontextu - Rin má vlastního summona a došlo mu, že by na ně asi jen tak z ničeho nic neútočil divoký krtek. Musel tu někde být někdo další.

Kageyama Rintaro-sama

Rin si všiml, že sensei se začal pohybovat v okolí. Pravděpodobně pátral po stejném člověku jako Rin. To znamenalo, že Taiovi na krku zůstal ten podivný velký krtek. Rin se ohlédl směrem, kde naposledy viděl Taie. Chtěl se ujistit, že to zvládá. Všiml si toho, že se krtek zavrtal pod zem. Tai byl zatím v pořádku, což Rinovi trochu ulevilo. Věděl, že teď nejvíc může pomoci tím, že rychle identifikuje člověka, co zvíře přivolal.
Všiml si, že v lese asi sto metrů od nich se tvořila nějaká narůžovělá mlha. To dost zvýšilo jeho zvědavost. Rozhodl se, že na to upozorní senseie. Stejně už pomalu začínal padat k zemi. V tom mu něco prosvištělo kolem tváře. Všiml si, že mu od hlavy odletělo několik fialových vlasů.
"Sakra!" Vykřikl trochu panicky, ale snažil se pořád zachovat co nejvíc klidně. Zhruba tušil, z jakého směru přiletěly ty hozené zbraně.
"Zase utečeš?" zeptal se sám sebe. Měl jen několik vteřin na to, aby se rozhodl jednat. Pokud půjde za senseiem, hrozí, že ten, kdo po něm zbraně hodil, změní pozici a bude těžší ho najít. Takhle o jeho pozici věděl. A rozhodl se.
"Už ne!" Rin dopadl na špičku prvního stromu, který na cestě dolů potkal a využil svojí váhy tak, aby strom prohnul co nejvíc dozadu. Doufal, že se to pod ním nezlomí. Pokud nezlomilo, odrazil se tak, aby mu strom pomohl vystřelit co nejrychleji směrem, ze kterého přiletěly kunaie nebo co to vlastně bylo.

Mizuko Taichi

"Vzdej to krtku, jsem na vyšší pozici..." pronesl tiše k díře po krtkovi.
Pak popřemýšlel, co by s ním mohl dělat. A prozatím ho napadlo pouze jedno řešení.
Rukou chmátl ke svému pasu a vytáhl z tama kunaie s výbušnými lístky.
Jeden z nich hodil co nejpřesněji do ďůry a hned potom sám Tai odskočil na další strom, kdyby chtěl krtek zbořit i tenhle.

Mizuko Taichi

Kdo ví co se s krtkem stalo? Tai popravdě nevěřil, že by mu nějak zvlášť ublížil, krtkem už byl asi někde v čudu.
Zvláštnější, i když né zlověstnější, byyla ta divná růžová mlha, která se na něj hrnula.
Tohle jutsu poznával. Ale neměl úplně jak ho rozehnat...
A pak creepy hlas babičky.
"Mazlíčkovi? To vám jako okopává záhonek? On zaútočil na nás, je to jen obrana!" zavolal po bábě.
Zatím čekal v pozoru, protože neměl tušení, co se stane. Buď bude bába super ninja, který si ho pokusí zabít, nebo na něj vyskočí krtek a nebo ho z mlhy sežere kraken. Vyhlídky zatím nebyly moc pozitivní...

Kageyama Rin

Než si vůbec stihl prohlédnout toho chlápka v plášti, už cítil nechutnou bolest v rameni. Zakřičel a dopadl na zem. Dost nepříjemně. Přistál na nohy, ale setrvačnost ho poslala na na zem. Jediné, co ho zachránilo před hodně odřeninami a modřinami, bylo to, že stihl udělat kotoul. Nedokončil ho správně a na zádech nakonec stejně skončil. Ale nezabil se při pádu, to bylo podstatné.
Vyškrábal se na nohy a podíval se na toho týpka v plášti.
Pořádně se nadechl, zatnul zuby, levou rukou chytil kunai, který se mu zabodl do ramene a vytrhl ho. Cítil, jak mu po ruce a hrudi stéká teplá krev. Nebylo to nic příjemného. Taky se mu dělalo trochu špatně, ale musel to vydržet. Namířil s kunaiem na toho chlápka a zamračil se.
"Hej." Zavolal na něj. "Bojuješ vždycky jako sračka z dálky nebo se svýmu protivníkovi někdy i postavíš?" zeptal se.

Mizuko Taichi

"Hele paní, já jsem tu ze stejného důvodu - ve vaší vesnici je osoba, která do té naší přišla a nechala tam zapálit dům s nevinými lidmi! Mohla by to samé udělat tady. Jediné co chci je..." než stačil pokračovat, byla babička a mlha dost blízko a tak skočil o strom dál.
"Spravedlnost. Nemyslíte, že by to tak bylo správné?"
Co si budeme povídat, takový pseudo-moralistické kecy od 12ti letého borce musely znít strašlivě důvěryhodně, i když je Tai myslel upřímně.
Nicméně se krtek zaobírat nemohl. Paní po něm hodila kouřové bombičky a tak se pokusil odskočit i z nich pryč.

Kageyama Rin

"To je pěkně blbá definice hrdiny." Zařval zpátky naštvaně. Potom se objevil sensei a smetl toho chlápka pod koberec cool hláškou. Rin se uchechtl, ale pak zase hned sykl bolestí. To rameno bylo nesnesitelné.
S tím zraněním Rin nehodlal odrážet letící kunaie. Akorát by si ještě víc přitížil. Místo toho se odrazil nohama od země a vyskočil co nejvíc dokázal. Pravou rukou se chytil větve stromu, zhoupl se a přistál na další větvi stromu. Tahle byla silnější. Pak se začala třást země a Rin se musel pevně chytit, aby nespadl dolů ze stromu. Byl to zase ten zpropadený krtek.
"Ale co čekat od někoho, kdo radši zabije svoje spojence, než aby jim pomohl. Myslíš si o sobě, že jsi hrdina? Z toho, co říkáš, to tak totiž zní."
Svojí pravou rukou sáhl za svoje záda, kde měl vybavení. Chvíli v něm něco štrachal, potom do větve za sebou zapíchl kunai. Snažil se to dělat tak, aby to chlápek v plášti neviděl.

Kageyama Rin

Saru-sensei se rozhodl, že je čas přestat se s tím srát a šel krtka nakrmit rasenganem. No, proč ne. Problém byl, že zahučel do díry za krtkem, takže tu svého neschopného studenta nechal samotného čelit jisté smrti. Takový normální den v práci.
Ve chvíli, kdy kolem Rina něco zašustilo, se odrazil a skočil na vzdálenější větev. V ruce pořád držel sotva viditelný drát, který za zády protáhl dalším kunaiem. Ten zapíchl do větve. Nesměl se teď nechat chytit. Potřeboval vymyslet nějaký chytrý plán, jak nad tím ninjou vyzrát. Složil pečeť a vytvořil jeden klon. Nenápadně mu předal drát a kunaie. Klon začal hopsat z jedné větve na druhou. Snažil se odrážet se tak, aby nebylo vidět, že za sebou nechává ty kunaie. Rin u sebe teď neměl žádný, protože je všechny předal, což ho stavělo do nevýhody, pokud by na něj ten chlapík chtěl útočit z dálky. Musel by uhýbat a nemohl by nic vyrazit.
Rin věděl, že jeho protivník je mnohem zkušenější a chytřejší než on. Existovala šance, že jeho taktiku prokoukne. Proto se dal do vymýšlení plánu B!

Mizuko Taichi

Růžový plyn? Co to jen mohlo být.
Tai si ani za boha nemohl vzpomenout, ale dal si dohromady, že nic dobrého to rozhodně nebylo. Nějaký jed?
Než se nad tím dokázal více zamyslet, spatřil hyper-babku jak po něm jde. Výborně. Teď musel mlátit i seniory.
Ladným pohybem se zlomil v půlce těla, váhu přenesl na pravou nohu a pak se pokusil druhou nohou babku poslat do země.
Byl to takový manévr který se dost špatně popisuje, ale prostě je to takové kopnutí s otočkou o třistašedesát. Jestli to fungovalo tak jak si představuju, byla babka skutečně nakopnuta.

Kageyama Rin

Rin se skrčil a zůstával na místě. "Jak to jde?" Zavolal dolů na toho maníka. "Hele, slyšel jsem, že u vás v té Deštné pořád prší. Je to pravda? Se nedivím, že jsi takovej bručoun." Řekl poměrně hodně provokativním tónem.
Musel si získat čas a jestli něco uměl, tak to bylo upoutat na sebe dost pozornosti tím, že se bude chovat .. No, jako normálně.

Mizuko Taichi

Depresi z týrání starších občanů aspoň neměl moc dlouho.
Skutečně poznal ten růžový plyn, ale než s ním dokázal cokoliv udělat, upadl do bezvědomí.
Během toho teda asi i spadl z toho stromu, ale evidentně to nějak přežil.
Když se vzbudil. No moc toho udělat nemohl. Kromě toho, že ho trochu bolela palice, byl připoután ke zdi. Stejně jako zbytek jeho týmu.
Parkrát zkoušel na oba své kolegy zavolat, chvíli se pokoušel chrastit řetězy, dokonce ho napadlo do nich zkusit pustit i chakru, jestli to šlo. Nic ale nefungovalo.
A pak je přišel někdo navšítit. Nebo něco?
"Jestli je druhá možnost zabíjení studentů za zkažený úkol tak jo!" řekl věci celkem odhodlaně.

Kageyama Rin

"Ještě chvilku..." Zamumlal tiše. "AU MOJE RUKA DOPRDELE!" To už potichu nebylo. Probral se v podstatě hned po tom, co mu Tai udělal něco s rukou. Rin samozřejmě nevěděl, že to udělal Tai.
"Hej! Kde to jsme?" Začal se zmateně rozhlížet. Bylo to celé nějaké divné. Nepamatoval si, že by usnul. Když nad tím ale teď tak přemýšlel, tak si vlastně nikdy nepamatoval, když zrovna usínal. Pamatoval si, když šel do postele a přemýšlel před spinkáním nad různými věcmi, ale ten samotný proces, kdy tělo upadne do bezvědomí si snad ani pamatovat nešlo. Hm. Jenže v tomhle případě neměl ani žádné vzpomínky na to, že by se chystal spát.
"Kde je ten šašek, kterýmu jsem nakopával zadnici?" Zavrčel na podivnou osobu před nimi.

Mizuko Taichi

"Možná jsme měli horší začátky, ale v mých očích nezklamal. Je tu s námi. Mohl nás nechat a zdrhnout, ale zůstal tady," řekl Tai odhodlaně. Co si budeme povídat, moc hluboké to nebylo. Na druhou stranu Saru dělal pro výuku svých žáků snad maximum co mohl. Nečekal pouze past. Stala se chyba úsudku.
Ta divná osoba mu taky přejela rukou po tváři. To bylo celkem creepy a Tai se snažil hlavou uhnout co to šlo.
"Co od nás chcete a proč jste chtěli zapálit něco v Konoze?" zeptal se ho na oplátku. Nebyl v úplně dobré pozici na pokládání otázek, ale kdo ví...

Kageyama Rin

On Rin byl sice hodně dobrej v kontrole chakry, ale moc si to neuvědomoval, takže mu došlo akorát to, že mu vzal trochu chakry, ale tam to končilo. Nevěděl proč to poznal nebo že to Tai nepoznal. Pak tam ta podivná osoba začala mluvit o něčem, s čím měl Rin docela velké problémy. Ona tahle situace byla dost vážná sama o sobě. Byli spoutaní. Někde v zajetí. Saru-sensei se neprobouzel, což bylo zvláštní. Museli ho nadopovat víc než je.
"Svou rodinu si nevybíráme, tupče." Řekl Rin a podíval se na spoutaného senseie naproti nim. "Hokage může být jen idiot, co ve vlastní vesnici nechává umírat děti, ale neznamená to, že sensei je stejný hovado jako on." Sklonil pohled k zemi. Vzpomněl si na svoje vlastní slova. Zabij je všechny. Nebyl si jistý tím, jestli si za tím pořád stál.
Kohaku mu toho navykládal hodně, ale Rin měl svojí vlastní hlavu. Nechtěl se nechat nikým využívat. Nebyl žádná zbraň, kterou mohl někdo použít k tomu, aby si vydobyl svět podle vlastních představ.
Měl svojí vlastní vizi o budoucnosti. Cesta k ní bude těžká a plná nepříjemných rozhodnutí. Jenže i jeho představa se neustále mění. Jsou faktory, které lidskou mysl neustále ovlivňují.
Před Kohakem byl Saru-sensei jen někdo, kdo měl vést jejich tým, ale nestál Rinovi vůbec za řeč. Ale teď? Měl ho rád. Nebyl to jen nějaký pitomý bratranec hokageho. Nebyl to jen Sarutobi. Člen význameného klanu. Nebyl to jen jounin z Konohy. Byl to Rinův učitel. Jeho kamarád. Možná že v budoucnu se jejich názory a vize střetnou, ale teď k tomu ještě nebyl čas. Senseiova minulost byla jeho vlastní a Rin ho podle ní nehodlal soudit.
"Pokud nám chceš pomoct, tak nás pusť a můžem si o tom promluvit bez řetězů. Co ty na to?" Zeptal se. Ta poslední věta byla zajímavá, ale Rin pochyboval o tom, že to byl Hitoshi, i když ho to na sekundu napadlo. Byl to přece jen nějaký chudý cikán co utekl z Konohy a neměl peníze na to, aby si zaplatil nájemné vrahy. Navíc k tomu neměl důvod. Teda, pokud pořád nebyl butthurt ze zkoušek. Což by bylo směšné.

Mizuko Taichi

Ta divná věc jim vysávala chakru?
To Taiovi zas tak moc podivné a nemožné nepřišlo. Spíš to, že to znalo jejich celá jména. Odkud?
A co všechno to ví o nějaké jeho síle a Rinově skrytém dědictví.
Buď si ta divná věc vymýšlela samé blbosti a nebo tady šlo o nějakou velice fascinující osobu. Na to ale Tai nemyslel, protože se sám rozhodl věřit první verzi. Mele a vymýšlí si blbosti.
"Smrt senseova týmu byla smutná. Ale takové věci se stanou! S tím, že můžeme umřít jsme do toho šli jak my tak kdysi i oni. Pokud sám nedržel meč, který je zabil, nemůže za to!" vyštěkl trochu naštvaně na To.
Pak se dozvěděl o informaci o niinjovi tmavé pleti. Takových bylo hodně, ale i Taie napadnul první Hitoshi. Ale takový dement to určitě nebyl, takźe tu myšlenku zase zahnal.
"Rin má pravdu, sundej nám tyhle cetky a můžeme se bavit normálně!"
Byl už trochu rozrušený a mluvil hlasitěji než je zvykem. Někde uvnitř asi věděl, že boj proti téhle věci by nebyl dlouhý a pro ně dobrý, ale momentálně mu to bylo nějak tak jedno. Stejně byli v situaci bez správného východiska.