Zahrada sídla Sarutobi klanu

Hatake Hibiki

"Heh, to zní jako Rikuto.. no, chápu. Je to od tebe moc hezké, Hinami, že nemyslíš jen na sebe." pochválil její smýšlení Hinami... protože, jak už bylo psáno, tohle byla jedna z těch věcí, které na ní doopravdy obdivoval.
Přikývl na to, že by to mohl zvládnout. Nebyl v tom sám.. už se s tím dokázal někomu svěřit.. a doopravdy viděl nějakou budoucnost. Třeba. Přeci jen, jednou. Teď to ale ještě nemělo cenu řešit. Teď se musel pořád stát silnějším. Vyrostl tolik, tolik se toho naučil, a pořád to jinak byl kompletní šupák. Taková obrovksá schopnostní mezera mezi jouniny a chuniny. To dá hodně práce. Hibiki byl připraven.
"Ne? Tak to pak jo.." pronesl, zase docela zamyšleně.. "Ale dokážu si představit, že vedu nějakou skupinu. Strategie je...takový můj koníček." přiznal se. Bavilo ho hledat řešení v těžkých situacích.. "Máš nějaké ty, Hinami?" zeptal se jí s úsměvem, aby se taky nemluvilo zase jen o něm.

Hyuuga Hinami

Hinami zavrtěla hlavou. "Ne. Bráška říkal něco o tom, že normálně dál fungovali jako tým. Jen se stávalo, že na určité mise se musel sestavit nový tým, který klidně mohl být bez senseie a vedl ho nějaký chuunin. Ale jinak vše zůstalo při starém." pronesla Hinami. "To by sis rozuměl s Hayato-nii-sanem. Ten má taky rád strategii. Stejně tak rád hraje shogi a tak podobně. Za to mě to moc nejde." pronesla a u toho se uchichtla. Pak se jí zeptal na její koníčky. "Ráda čtu a zahradničím." odpověděla mu s úsměvem.

Hatake Hibiki

"Ahá... no tak dobrá, uvidíme. Dobrá věc, že nám to s Yumiko a Taiyo funguje." pronesl tak nějak lehce. Bylo to tak, věřil naprosto svým spolubojovnicím.. ale to neznamenalo, že by ho nebavilo něco vést. Koneckonců, i do zkoušek si ho vybrali jako hlavu operace.. "Třeba nás někdy dají do týmu spolu.. heh. To by mohlo být...dobrodružství." napadlo ho ještě, a zase s úsměvem na oblohu to prostě vypustil.
"No, určitě bych dostal zničeno." pronesl pobaveně a zasmál se. Sice v takových hrách byl velmi dobrý, ale.. nedokázal si představit, jak stojí proti budoucí hlavě klanu Hyuuga. To doopravdy neviděl.
"Čtení je super... i psaní.. a já jsem zase rád v zahradách." dodal ještě k tomuhle. Docela to roztomile sedělo.. co se dalo dělat.

Hyuuga Hinami

Na to, že uvidí, jak to dopadne, souhlasně přikývla. Byly to jen dohady a informace od těch, kteří už tenhle přechod mezi geninem a chuuninem mají za sebou. "Třeba jo. Byla bych ráda." pronesla na to, že třeba jednou budou v týmu spolu. 
"To nevíš, dokud to nezkusíš." řekla ohledně toho, že by ho její bratr v shogi zničil. 
"Je krásné procházet se nebo jinak trávit čas v zahradách, ale i ty potřebují určitou péči. Tím, že se starám o zahradu, jí vlastně oplácím to, že v ní můžu trávit čas." řekla nahlas svou myšlenku. "Asi to zní divně, ale cítím to tak." dodala a zase se rozpačitě podrbala prstem na tváři.

Hatake Hibiki

"Určitě." odpověděl jí ještě. Třeba by mohl zamrkat i na dědu Hokageho, a třeba by se překecat dal..hmm.. uvidí se! Každopádně, dokázal by si to představit.. zachraňovali by spolu lidi, chránili před zlem a bojovali proti padouchům.
A nebo by pomáhali Kyoyovi s tuřínama, ale to snad ne.. už byli chuniny, to už přece něco znamenat musí! Hlavně znamenat to, že mise pro šupáky už nejsou pro ně! Rip Rikuto!
"No.. tak.. někdy to zkusit můžu." pronesl pobaveně. třeba by trumfnul mladého Hyuugu a pak by přededl svoje schopnosti před Hinami! To by určitě bylo cool... akorát by mnohem pravděpodobněji fakt dostal rekt. Nevěřil by si, přinejmenším.
"To určitě.. myslím, že všechno krásné potřebuje spoustu péče. Pokud se o to nestaráme, tak.. si tu krásu nezasloužíme." odpověděl ji zasněně.

Hyuuga Hinami

"To by bylo fajn. A já bych vám k tomu udělala mochi nebo tak něco. To je další věc, co mi celkem jde." pronesla s úsměvem.
"To jsi řekl moc hezky." odvětila na jeho slova. Kdyby jen věděla, na co ten Hibiki celou dobu tady myslel...ale to nevěděla...což bylo možná dobře...ale kdo ví.
"Mimochodem...co ta mast, co jsem ti dala. Pomohla ti?" zeptala se ho pak.

Hatake Hibiki

"Jak to tak poslouchám, jednodušší by bylo mluvit o tom, co ti nejde." pronesl pobaveně. Hinami byla fakt dobrá tak nějak ve všem.. ať už znalosti normální, shinobi schopnosti, nebo to, že prostě byla fajn a že nemyslela na sebe. nebylo divu, že se do ní Hibiki zbláznil tak rychle. Musel se usmát.
Mrkl na to, že to prý řekl moc hezky. Je pravda, že to pro jednou dávalo smysl.. a ještě s Hinami. Jej, to bylo něco, pro co by se obětoval hned..co se dalo dělat.
"Určitě, hodně... moc děkuju, Hinami." odpověděl ji s zachechtáním. "Snad ti to budu moct jednou nějak oplatit.." vydal ze sebe, ale hned si uvědomil, jak blbě, to řekl, tak se začervenal a začal rychle opravovat. "Teda jako... prosímtě, nezraň se nikde jako já šupák, myslel jsem... nějak jinak." dodělal k tomu, ale uvědomoval si, že to až tolik zase nevyřešil. Zhluboka se nadechl a vydechl. Podíval se na Hinami přímo, do očí.
"Promiň. Někdy jsem trochu šupák.. nejsem se slovama tak dobrej." dodal k tomu se smutným úsměvem popravdě.

Hyuuga Hinami

"Je toho spousta, co mi nejde." odvětila na jeho slova. Pak jí poděkoval za mast. "Nemáš zač. Jsem ráda, že ti pomohla." pronesla s úsměvem a pak Hibiki začal blábolit. Hinami se zasmála. "Chápu. Nevadí. Já mám také často problém mluvit s lidmi. Vím přesně jak se cítíš." řekla. Ne, nevěděla. Chápala jen, co tím Hibiki myslel.

Hatake Hibiki

"To ti snad ani nevěřím." odpověděl ještě pobaveně na její schopnosti. No, ani tam nebylo snad, protože to tak doopravdy bylo, vlastně ani nevěřil. Ona byla Hyuuga. Byla chytrá, milá, hezká, z velké rodiny, schopná.. Hibiki ať se díval jak se díval, tak nějak neviděl chybu. Musel nenápadně zatřást hlavou. Tyhle myšlenky teď potřeboval trochu zahnat, jinak začne zase blábolit.
"Jo? Tak díky." odpověděl jí ještě, a vypadalo to, že se trochu uklidnil. Třeba to nebyl jediný šupák na světě?
Trochu se zasekl. Nevěděl, jak moc může říct, ale rozhodl se, že vyvalí. To byla prostě Hinami.
"Víš.. když mluvíš s Taiyo, je vždycky stejná.. má takovou..masku. A když mluvíš Yumiko, nejen, že jseš pravděpodobně někdo, kdo byl požehnán hodně štěstím, ale stejně ti neřekne nic a stydlivě tě odbude.." pronesl zamyšleně, a poprvé bez úsměvu. "Obě mluví úplně něco jiného, než si myslí.. nebo, alespoň mi to tak přijde. S tebou se ale povídá výborně. I když jsi zbytečně skromná." dodal k tomu, a konečně si zase sedl. Už se i usmíval, když povídal ten konec, a koukal na Hinami.

Senju Aiko & Sarutobi Saru

"...nemůžeš plnit misi třídy ANBU sám!" zaslechl najedno Hibiki s Hinami z nedalekého placu v zahradách. "Už jsme to probírali, musím," ozval se druhý hlas. První jste znali oba, byla to Aiko a druhý znal minimálně Hibiki, byl to totiž Saru. Pak vyšli z poza nedalekého prostoru. Saru byl v ANBU zbroji a na hlavě měl na bok staženou masku, aby mu bylo vidět do tváře. Jeho pohled padl na ty dva. "Hmm... myslím, že už jí nebudeš muset hledat," hlesl nejprve k Aiko a pak se podíval na Hibikiho. "No, tak ne jen, že nám věčně lezeš na cvičiště, teď nám ještě okupuješ zahradu," řekl napůl pobaveně a napůl vážně. Aiko si mezitím začala prohlížet Hinami. "Jo, to je ona... můj pokusný králíček," řekla nadšeně.

Hyuuga Hinami

"Je to tak. Třeba Shogi..." pronesla Hinami ohledně toho, že také něco neumí. Pak Hinami trpělivě poslouchala Hibikiho povídání o Taiyo a Yumiko. Hinami se zamyslela. "Nemůže to být třeba jen tím, že...sice je moc neznám, Taiyo byla víc v nemocnici než ve škole a Yumiko k nám do třídy přišla později....nemůže to být třeba jen tím, že nejsou zvyklé na jednání s ostatními..nebo se jen bojí se někomu otevřít...ale můžu se mýlit...jak jsem řekla, moc je neznám." pověděla mu a pousmála se na něj. No a v tom Hinami uslyšela jakési dva hlasy. Ten první znala. Ten druhý už ne, ale, když viděla komu patří, poznala v něm senseie týmu 9. "D-dobrý den." pozdravila je trošku stydlivě. Trochu jí ale vyděsila slova Aiko. "Králíček?" zopakovala po ní překvapenovylekaně a ukázala na sebe prstem.

Hatake Hibiki

"Nemyslím si, že by Shogi bylo nějak moc důležité.." pronesl na to pobaveně. Jasně, pro pár profíků to smysl života byl, ale...
"No, víš.." chtěl začít vysvětlovat, a v tu chvíli slyšel hlasy. Už hned mu vyskočilo obočí na vrch hlavy nejen překvapením, ale i docela naštváním, a když ty xichty viděl objevit se zpoza keře, schoval svůj obličej do obou dlaní.
Pronesl dlouhou sérii slov. Ani jedno nebylo nahlas, bylo to bez přestávky a bylo to tak sprosté, jak sprosté jen něco takového může být, tedy doopravdy hodně. Pak konečně ty dlaně z obličeje sundal.
"Co...tady.." vysoukal ze sebe se zlostí... no, a pak přestal, a znovu si opřel rukou obličej. Fakt, skvělý. Proč takhle dopadlo vždycky všechno, jakmile se k něčemu odvážil...

Senju Aiko & Sarutobi Saru

Aiko se nad tou scénou rozesmála a dokonce i Saru se pousmál. "Co by, nemůžu být ve vlastních zahradách?" zeptal se Saru, aby se neřeklo, když slyšel, co z mladýho vypadlo. Aiko mezitím došla k Hinami. "Dalo by se tak tomu říct. Mám pro tebe vzkaz od tvého tatíka. Máš se prý dál snažit, aby si mu dokázala, že jsi jeho dcera. Takže mám pro tebe misi," řekla blondýnka s úsměvem. "Jo a měl by si to tady uklidit, jo?" dodal ještě Saru.

Hyuuga Hinami

Hinami sledovala Aiko, zajímalo jí to s tím králíkem a trochu se bála, co tím myslela. Obzvlášť, když zmínila jejího otce. Znělo to, jako by jí chtěla rozpitvat...jako by jí její otec prodal na orgány. Mám se dál snažit, abych mu dokázala, že jsem jeho dcera? Heee? podivila se nad tím. Bylo zajímavé, jak tyhle poměrně hezké věci říkal cizím lidem a ne jí samotné. prostě fucking tatík. "Misi? Jakou misi?" podivila se.

Kagami Hikumo

Následoval svého věrného přítele vlka Kibu skrz zahrady Sarutobi klanu. Nebudeme řešit, jak se tam dostal. Je to ninja, ti se dostanou všude. Kiba sledoval Hibikiho pach. Nebudeme řešit, kde ho vzal...radši...No a tak i Hikumo dorazil na ten nevídaný sraz Hatakeho, Sarutobi, Senju, Hyuugy a teď i Uchihy. "To tu máte nějaký sraz nebo tak něco?" zeptal se pobaveně. Pak si všiml Saruovi výstroje. "Tohle jsem na tobě už hodně dlouho neviděl. Vyrážíš zase do akce?" zeptal se ho.

Hatake Hibiki

Sensei. Objevil se tam i jeho sensei.
PROČ TAM SAKRA BYL I JEHO SENSEI?!
Hibiki si oddechl. Nádech. Výdech.
Hinamina pozornost už byla naprosto na Aiko, Saru tam tak nějak...byl, a teď toho ještě sensei, který tam...proč tam byl? A jak se tam dostal? A.. moc otázek. Moc otázek.
Hibiki se zvedl z deky, otočil se ke všem zády. Byl tam ten výhled na Konohu, a Hibiki se na ní musel podívat. Mezi jeho prsty přeskakoval oheň. Oheň byl i v jeho očích. Díval se směrem do města. Skvělý, už se to pokazilo. Teď by alespoň mohli vypadnout, aby se mohl rozloučit s Hinami, uklidit to, a jít se zahrabat do nějaké hodně hluboké jámy.

Senju Aiko & Sarutobi Saru

Aiko se asi jako jediná nedržela zpátky, když viděla Hibikiho. Prostě se musela smát. Saru se usmíval tak jako taktně a tak. Korunu tomu dodal ještě Hikumo, který dorazil. "Vypadá to tak," povzdechl si Saru nad zmínkou srazu. Raději se ho ani neptal, jak se dostal dovnitř, protože jinak by ho pak asi musel zabít nebo tak něco.
"No, to ti vysvětlím jen, co si zaběhneš zabalit pyžamko, kartáček, vybavení a tak podobně na dobu neurčitou," objasnila Aiko Hinami jejích misi... teda, vlastně neobjasnila, ale tak... to nějak půjde.
Saru se pak ještě podíval na Hikuma a přikývl. "Jo, čeká mě nějaká práce a přeci jen, tahle uniforma mi sedí nejlépe," pronesl neutrálním tónem. "Nechceš mu to zkusit rozmluvit?" zkusila ještě Aiko.

Hyuuga Hinami a Kagami Hikumo

"He? Dobře." odvětila Hinami na slova Aiko. Moc to nechápala. Jen jí z toho došlo, že jí vezme na dlouhou dobu pryč. "Tak já tedy asi půjdu..." řekla ještě. "Tak tedy...ahoj, Hibiki-kun. Teď budu nějakou dobu pryč, ale až se vrátím, přijdu tě pozdravit. A přinesu ti nějaký suvenýr." pronesla k Hibikimu a pak se vrátila k Aiko. "Kdy a kde se sejdeme?" zeptala se jí. 
Mezitím Hikumo přemýšlel nad Saruem. "Vlastně jsem přišel říct Hibikimu, že zítra v devět vyrážíme na misi na dobu neurčitou. To, že tu potkám tohle..jsem nečekal..." řekl k Aiko a při slově tohle, poukázal na Sarua. "Jsi si jistý, že jsi připravený se do toho zase vrátit?" zeptal se Sarua vážně.

Hatake Hibiki

"Ahoj, Hinami." chtěl prvně jenom odseknout, ale pak se, s nádechem a výdechem, ovládl. "Taky ti něco přivezu. Byl to fajn den. Snad to někdy zopakujeme." přidal k tomu ještě tedy, a usmál se. Hinami pro něj už doopravdy musela znamenat hodně, když se kvůli ní už držel i všechen vztek.
"Na žádnou misi nejde..zabiju ho.." napadlo hned Hibikiho koukajííc na Sarua, ale nakonec si to odpustil. Byla to furt víc jeho zahrada, než Hibikiho..Ale ten neřád věděl, že tu jsou. Vždycky to věděl. Mohl počkat.
Pak se ještě jednou podíval na Konohu. Nádech. Výdech.
"Jakou misi?" zeptal se konečně, když se otočil. Méně ohně v očích. Možná je pro dnešek ušetří.

Senju Aiko & Sarutobi Saru

"Sejdeme se za dvě hodiny u brány z Konohy, ano?" navrhla Aiko Hinami a pak se podívala na ty přítomné. Hlavně na Sarua.
Zatímco Hibiki zuřil, odkudsi shůry na něj šplouchlo trochu suitonu. Saru s ním strávil dost času, aby poznal rozpoložení tohohle mladíka. "Mise pro velké kluky, jednou ti třeba bude taky svěřená," pronesl záludně a pak se ještě podíval na Hikuma. Mezitím si stáhl masku na obličej. Kolem něj se objevil záhadný tlak chakry, kterou cítil i ten, kdo nebyl senzibil. "Někdo tu práci dělat musí, ne?" pronesl ke kolegovi učiteli, zatímco k němu ještě přešla Aiko a přejela mu pravou rukou po masce. Její ruka se třásla. Pak Saru zmizel.

Hyuuga Hinami a Kagami Hikumo

"Dobře." řekla ještě Hinami k Aiko. "Taky doufám." pronesla k Hibikimu na to, že si musí tenhle piknik někdy zopakovat.Pak jim všem ještě zamávala a vypravila se domů si zabalit. 
"Diplomatickou. Půjdeme navštívit tvého kamaráda ze zkoušek. Víc se dozvíš zítra." odpověděl Hibikimu na otázku. Pak se zase podíval na Sarua. Věděl, že ho nezastaví. "Jestli umřeš, nakopu ti zadek." řekl mu ještě. Nedávalo to sice smysl, ale takovéhle věci se říkávaly.

Hatake Hibiki

A tím to skončilo. Ona kývla na něj, on na ní, a byla pryč. Na misi. A stejně tak půjde on. Byli to shinobi. Až teď, když viděl Sarua s maskou, uvědomil si, co to znamená být Shinobi.. a jít na misi.
Mohlo to znamenat, že už jí nikdy neuvidí. z té představy mu proběhl mráz po zádech. Byl to zbabělec. Proč jí prostě nevybalil pravdu? Proč nebyl přímější? Chtěl z toho udělat hezký den..
"Budu tam." pronesl jen, než spěšně uklidil celý ten piknik a přesunul se tiše do domu.

Kagami Hikumo

Hikumo jen přikývl na to, že tam Hibiki bude a pak se vydal s pomocí svého vlčího kamaráda najít svojí žačku. Ano, šel najít Taiyo.