Sídlo klanu Uzumaki

[ichiro_jmeno]

Když dorazili do vesnice, tak se všichni rozloučili. Zamířil ke svému místu, kde bydlel. I když tu byl už nějaký ten pátek a dlouho neviděl rodinu...nedalo by se říct, že by se mu stýskalo, jen prostě na ně sem tam myslel. Avšak nyní byl zde, učil se dalším věcem a bylo to tu parádní. Navštíví svou rodinu až když bude umět něco víc. No a jak přišel z té mise, tak se jen rychle umyl a plácnul sebou do postele. A jak usnul? Usnul na břichu, kdy měl nataženou ruku pro knihu, ale došla mu energie dřív, než si ji stačil vzít. Zasloužený odpočinek.

Díky tomu, jak vytuhnul celkem brzy, tak brzy i vstal. Nejdřív netušil, co se děje, ale zorientoval se. Rozhlédl se a převlékl. Vzal si knihu, co chtěl číst před spaním. Rozhodl se jít na jídlo a pak? Rande s knihou při romatické procházce po Uzumaki sídle se zakončením někde pod stromem jen oni dva...kniha a Ichiro. Bydlel v hlavní části. Nebylo to tu sice nic moc, ale líbilo se mu to tu. Sem tam z okna zabloudil na hrad...slyšel to...prej tam bylo hodně knih...musel je mít...jenže aby se tam dostal, tak by musel...co by vlastně musel udělat? No pro teď musel udělat to, že se nají a vyrazí ven - teda na rande.

Ichirovo rande mělo být narušeno hned v začátcích, neboť když už se chystal ven, mohl si všimnout, že u východu stojí vysoký bělovlasý muž pokročilého věku. Samotný Uzumaki Kokuryuu. Jeho pohled se na tebe obrátil ve chvíli, kdy ses objevil.

[npc_name=kokuryu]Uzumaki Kokuryu[/npc_name]

Radní vesnice nesnášel čekání, obzvlášť když šlo o takovou banální akci jako předání dokumentu. Problém byl, že zrovna u tohohle kluka si vůbec nebyl jistý, jestli to mělo smysl. Akorát zostudí svůj klan... a to nemohl dovolit. Proto se už od rána mračil, ale jakmile Ichira spatřil, poměrně chladným hlasem pronesl: [rec=kokuryu]"Ichiro-kun, pojď ke mě!"[/rec] A jen z toho hlasu bylo poznat, že by nebylo dobře odporovat.

[ichiro_jmeno]

Spokojeně se chystal ven. Vzal knihu a vyrazil, jenže se zarazil. Způsobil to muž, co stál u vchodu a pak se jen na něj podíval. Projela mu tělem husina a málem mu vyklouzla kniha z ruky. Rozhlédl se. Zřejmě někoho hledal? Ale proč se díval na něj...hehehehe...polkl. Věděl moc dobře, kdo to byl. Pak uslyšel, jak ho oslovil. Nadýchl se. No a co, že je starší? Je ze stejného klanu...je to přece Uzumaki. Narovnal se a pohlédl na něj. Nakonec se slušně poklonil. Rozhodl se prozatím zahnat svůj strach někam do kouta. Neměl ani v úmyslu odporovat. [rec=ichiro]Mohu pro vás něco udělat?[/rec] Zeptal se slušně a společně s knihou, co měl v ruce přistoupil k němu. Yep, cítil se jak nicka oproti této osobnosti, ale dařilo se mu skrýt strach.

[npc_name=kokuryu]Uzumaki Kokuryuu[/npc_name]

On se tedy mračil dál a počkal až příjdeš blíž. Evidentně tu nechtěl křičet.
[rec=kokuryu]"Špatně. Evidentně já musím něco udělat pro tebe,"[/rec] zamručel chladným tónem. [rec=kokuryu]"A jelikož většina zkušených ninjů z našeho klanu je mimo vesnici a můj synovec někde na diplomatické misi, pověřili tím úkolem mě,"[/rec] pokračoval stejným tónem, pak se otočil a vyrazil pryč od hlavní budovy, směrem ke svému domu. [rec=kokuryu]"Pojď,"[/rec] dodal ještě. No, aspoň se k tobě choval líp jak k chudákovi Rikutovi.
[rec=kokuryu]"Slyšel jsi, že budou další Chuuninské zkoušky?"[/rec] zeptal se tě po cestě.

[ichiro_jmeno]

Nadzvedl obočí. Co pro něj mohl někdo jako on udělat? Jako bylo zde toho hodně...ale při úrovni vědění toho bylo spíše méně. Potěšilo ho to, ale nezačal tu skákat jako Janek, držel se. Musel. Přikývl jen. Úkolem? Kdo ho tím pověřil, však to on byl právě kápo vesnice. [rec=ichiro]Jistě.[/rec] Pronesl s přikývnutím a pak jen sledoval, jak odchází směr jeho dům. Jen se na něj díval, jenže ho měl následovat. Vyběhl, aby ho dohnal a pak se držel více méně vedle něj, jen s menší odstupem. Při jeho dalších slovech se na něj podíval a přikývl. [rec=ichiro]Včera jsme přišli z mise, takže je tohle pro mě novinka.[/rec] Pověděl a poškrábal se. [rec=ichiro]Ale pokud je tomu tak, určitě se přihlásím.[/rec] Pověděl a pak se podíval před sebe...jenže jakou by on měl šanci? Boj v týmu ještě dobrý...ale pokud se dostane dál, tak tam je s jeho technikou bez šance. Kousl se do rtu. Musí začít myslet i sám na sebe. Rozhodl se na nebezpečnou otázku. [rec=ichiro]Slyšel jsem...že ve vašem domě je mnoho knih a svitků...myslíte, že by se zde našla nějaká technika pro mě?[/rec] Zeptal se. [rec=ichiro]Pečetící a Bariérové techniky jsou spíše vyšší ranky, takže najít něco pro Genina jako jsem já je celkem těžké. Zatím umím jen Mugen Hōyō, ale ta je ta je složitější na přípravu a protivník si ji lehce všimne.[/rec] Začal mluvit o jeho menším problému a částečně zapomněl, kdo tam vlastně s ním je.

[npc_name=kokuryu]Uzumaki Kokuryu[/npc_name]
[rec=kokuryu]
"Už bylo rozhodnuto, že se přihlásíš,"[/rec] oznámil mu klidným, ale chladným hlasem. Jak jinak, kdo by taky odmlouval Kokuryuuovi, snad jen Hokage a několik dalších lidí ve vesnici. Byl to zřejmě nejmoudřejší člověk ve vesnici a hlavně nejstarší aktivně sloužící ninja. Byl starší jak samotný třetí Hokage, který sloužil až do smrti.
[rec=kokuryu]"To, že jsi se zvládl naučit Mugen Hoyo, i když skrze připravené pečetě, je poměrně nezvyklé,"[/rec] řekl něco, co by od někoho mohlo znít jako pochvala. Taky to byl nejspíše jediný důvod, proč tě nepředhodil nějakému obyčejnému učiteli, aby tě naučil Kage Bunshin.
[rec=kokuryu]"Nejspíše v tobě není naše krev tak řídká. Ovšem, bez pilného studia a tréninku jsi nám k ničemu,"[/rec] pokračoval poměrně krutým způsobem. Pak jste došli k jeho domu. Při průchodem branou jsi pocítil, jak kdyby tě ovál teplý vítr. Nezvyklý pocit. Kokuryuu však nezamířil do domu, aby sis mohl číst. Zastavil se na cvičném plácku před domem.
[rec=kokuryu]"Na knihy a svitky máš čas. Potřebuješ základy. A naučit se přemýšlet. Nevím, co vás mladé učí," [/rec]neodpustil si stařecké remcání. Ale v něčem měl pravdu. [rec=kokuryu]"Zaútoč,"[/rec] přikázal. A něco takového jsi asi fakt nechtěl. Ale... byl to rozkaz.

[ichiro_jmeno]

Zvedl pohled trošku nechápavě....kdo by ho mohl přihlásit? Rodiče tu neměl...jen ty známé...tak kdo? Jenže při pohledu na jeho tvář mu více méně došlo, že už zná odpověď. Od matky o tomto muži slyšel hodně. Stále ho následoval. Potom zaslechl jeho další slova. V duchu se usmál. Byla to pochvala? Bylo to dost těžké poznat...ale snad jo. Nesměl se nechat rozházet. Nyní si uvědomil, že kráčí na tenkém laně, jeden špatný pohyb a letí dolů. Jeho dalším slovům rozumněl opravdu dobře, proto přikývl. [rec=ichiro]Nemám v plánu přestat se studiem ani s trénováním Kokuryu-Dono. Chci jít ve stopách Uzumaki klanu.[/rec] Pověděl a díval se na něj. Očima mu prolétla jiskra, jak byl zapálen pro věc, jelikož to myslel smrtelně vážně. To bariér a pečetí se chtěl ponořit co to jen šlo. Jakmile prošli branou...to místo na něj dýchlo a jemu přejela husina po zádech. Tušil, že tohle bude začátek trénování, které nikdy v životě nepodstoupil. Tady se opravdu rozhodne. Jak ho následoval...proč nešli do domu? Však tam budou nějaké techniky----zastavili se na cvičišti. Zastavil se též a rozhlédl se, aby si to porohlédl. Přikývl na jeho slova, to on věděl nejlépe, jak začít a pohlédl na něj, co se po něm bude chtít. Pak to uslyšel. Jako...co?! Zaútoč....hehehe. Shit. Avšak neznělo to jako prosba...rozkaz. Neměl moc na výběr a nesměl moc dlouho váhat. Mysli! První mu hlavou projela myšlenka, že by vyskládal papírky na zemi a se slovy - račte vstoupit. Ne...to by nepřežil už vůbec. Pak začal jednat. Vyběhl proti němu a složil rychlé pečetě. [rec=ichiro]Bunshin no Jutsu.[/rec] Vyslovil a nechal vyvolat klon. Stejně tak, jak klon, tak i on vytáhl z kapsy kunai. Bylo k němu něco přivázané. Natáhl ruce a hodil, jenže Ichirova pravá ruka se protnula s levou rukou klonu. Chtěl tak zamaskovat ty dva kunaie, aby nebylo snadné poznat, který je originál a který nic. Nemířil tolik na Kokurya, jako spíše za něj. Po pár vteřinách z druhé ruky zkusil vyhodit i druhý kunai, klon ho kopíroval. Neoroginálním kunaiem mířil na něj, jenže originálním kunaiem, na kterým byl přivázan lísteček mířil za něj. Úkol byl jasný...aby kunaie s lístkem skončily za ním v zemi a on by položil už jen ty chybějící dva. Jenže tušil, tohle nepůjde dle jeho plánu...proto si dával pozor a měl více méně připravené svaly na nohách na rychlí úskok dozadu.

[npc_name=kokuryu]Uzumaki Kokuryu[/npc_name]

Kokuryuu tvé slova nijak nekomentoval. Pro něj nebylo důležité to, co kdo nakecá, ale především to, jak se kdo snažil. A proto ti prostě nechal prostor, aby si provedl to, co jsi chtěl. On pouze sledoval jak jsi vyvolal obyčejný a házel kunaie. Více méně byl snadný cíl, protože neprovedl žádný protiútok. Už to by zkušenějšímu ninjovi značně smrdělo. Nadruhou stranu, byl to určitě jen cvičný souboj, tak ti třeba dával příležitost, aby ses předvedl. Takže, dva kunaie byly umístěné přesně tam kde jsi chtěl. Co dál?

[ichiro_jmeno]

Kunaie umístil...ale on se ani nehl...co to mělo být. Dostal divný pocit. Ano, byl to jen cvičný boj ale? Tohle je divné. Pohlédl bleskurychle na jeho ruce - pečetě...následně na jeho nohy, či neuvidí nějaký náznak pohybu...ale i tak. Polkl. Chystal se umístit dva poslední lístky, ale stále sledoval jeho ruce a reakce. Měl dokonce i napnuté nohy...aby se mohl rychle odrazit do strany...netušil, co má čekat ale snažil se potlačit strach. Moc technik neuměl, sám to moc dobře věděl. Kombinace kunaie a lístků mu přišla dobrá, ale nesmí to používat moc často, jinak si na to lidi dají pozor. Navíc ta kombinace s obyčejným klonem mu přišla též dobrá...ale jak bojovali na přímo tak....zase to zde bylo. Moc přemýšlel....během toho sledoval stále jeho ruce a nohy...aby se pokusil včas nějak uhnout. Právě, během tří vteřin se měly dotknout lístečky země a tím se aktivovat technika.

[npc_name=kokuryu]Uzumaki Kokuryu[/npc_name]

Bylo jasné, že je to past, ale Ichiro to i tak zkusil a nejspíše tedy aktivoval svojí jedinou, tedy zároveň nejsilnější techniku. Kolem Kokuryua se začala tvořit bariera. On čekal dokud se nezačaly stěny zmenšovat. Pak se postup bariery zastavil. Pomalu natáhl ruku a dotkl se bariery. [rec=kokuryu]"Slibné, ale nedostatečné,"[/rec] promluvil zamyšleně a pak druhou rukou luskl. Od jeho nohou vyrazilo několik zlatých provazců chakry a bariera se stáhla zpět do lístků. Pokud by se Ichiro náhodou pokusil o znovuaktivaci tak zjistil, že to nejde.
[rec=kokuryu]"A teď mi řekni, co na celém tomhle útoku bylo špatně!" [/rec]přikázal ti zase tím přisným hlasem, ale nezněl zase tolik nepřátelsky. Evidentně ho demonstrace této techniky mírně obměkčila.

[ichiro_jmeno]

I tak ucukl na obranu, ale narovnal se. Sledoval ho. Sledoval postup bariéry, ale jeho slova mu dost vyrazila dech..i když to tušil. Neměl sebemenší šanci. Sám na jeho slova přikývl a sledoval, jak se jeho bariéra stahuje. Nepokoušel to aktivovat, věděl, že je to zbytečné. Zaslechl jeho další slova...opět ten tón, ale nezněl tak, že by ho zklamal. Šel pomalu k těm lístečkům a pro jeden se sehl. [rec=ichiro]"Tato technika spíše je dobrá jako past, nebo útok ze zálohy. Když je to okaté, jak jsem to udělal já, protivník se proti tomu může bránit a nebo možná i otočit proti mě."[/rec] Pověděl a sledoval ten lístek. Pohlédl na něj. [rec=ichiro]"A nebo když ví, jak snadno zneutralizovat tu techniku, tak dá tomu druhému pocit, že vyhrál a ve slabé chvíli zaútočí."[/rec] Pověděl a v duchu doufal, že to bude to, co chtěl slyšet.

[npc_name=kokuryu]Uzumaki Kokuryu[/npc_name]

Ve chvíli, kdy se Ichiro dotkl lístečku, rozjela se mu od nohou bariera, která ho obklopila a uvěznila. Vypadala jinak než ta, kterou chtěl použít, ale rozhodně vypadala mnohem odolněji. Měla na sebe jasné zlatavé znaky, které jsi však nedokázal rozluštit. Kokuryu nehnul ani brvou. Jen po chvíli se objevilo v jeho tváři mírné zklamání. [rec=kokuryu]"Hleď trochu do budoucna, předvídej kroky protivníka. Myslíš, že by ti v boji někdo jen tak dal prostor, aby si proti němu znovu použil svojí zbraň?"[/rec] řekl přísně.
[rec=kokuryu]"Takže zaprvé, když chceš používat takhle okatou techniku, musíš protivníka rozptýlit. Jak to uděláš, když budeš sám? Co dalšího na mě použiješ?"[/rec] ptal se přísně, ale ne nijak nenávistně. Vždycky chtěl to nejlepší pro svůj klan, tak proč by je neměl trénovat tak, aby dělali i oni to nejlepší.

[ichiro_jmeno]

Zamrkal a ohlédl se...chvilku si myslel, že omylem aktivoval svojí bariéru a vědělo...co by to znamenalo. Jenže tahle byla jiná. Daleko mocnější. Natáhl ruku, aby se jen lehce dotkl té bariéry. Věděl, co tím myslel. Jenže jak měl předvídat někoho, kdo tam jen tak stál? Stál by taky a čekal. Zvedl pohled a sledoval ho. Viděl moc dobře jeho výraz. [rec=ichiro]"Já použil klon, sice ten nejednoduší a zkusil zmást nepřítele. Nebo použít Henge na kunai s lístkem, aby vypadal jen jako kunai nebo něco obyčejného."[/rec] Pověděl zamyšleně...ano...to byla možnost...proč ho to napadlo až teď? [rec=ichiro]"Jinak bych musel mít jinačí techniku na zabavení, omráčení nebo chvilkové zpomalení."[/rec] Pověděl s myšlenkamata tam, opravdu nad tím přemýšlel, ale jeho možnosti byly omezené...a stále ho fascinovala ta bariéra.

[npc_name=kokuryu]Uzumaki Kokuryu[/npc_name]

[rec=kokuryu]"A ty myslíš, že zkušené ninji obvyklý klon oblafne? Jsou nehmotní, ani nemají stín. Na takovémto prostranství pozná rozdíl většina ninjů,"[/rec] sdělil mu důležité informace, které by mu mohli při zkouškách značně pomohl. Ne každý ninja ovládal nějaký promyšlenější typ klonů.
[rec=kokuryu]"A to je další věc. Ninja, který používá jen jednu techniku je mrtvý ninja. Obzvlášť, která vyžaduje přípravu. Co s tím hodláš dělat?" [/rec]položil další důležitou otázku, ale barieru nespustil. Ichiro si mohl všimnout, že v místech, kde se dotkl mírně zezlátly některé znaky.

[ichiro_jmeno]


Zakroutil hlavou. Přikývl. To byla pravda...Genina by snadno oblafl...zkušenějšího už ne. To s tím stínem bylo dobré. Klasický klon by byl dobrý možná tak v lese během chaosu, ale na přímý útok zbytečný...leda? Jo, byla zde další možnost. A pak přišla ta jeho další slova. To byla pravda. Uměl vlastně jen jednu techniku. Bushin a Henge do toho nepočítal, jelikož to byl základ a znal to každý. Co s tím hodlá udělat? Hmm? Jeho prsty se stále dotýkaly bariéry a sledoval ty znaky, které šly od jeho prstů. Tahle bariéra byla vážně skvělá...líbila se mu, ale tahle technika byla určitě na vysoké úrovni. [rec=ichiro]"Budu trénovat a zkusím najít nějakou techniku, která mi bude pomáhat s kombinací s Mugen Hōyō."[/rec] Pověděl a pohlédl na něj. [rec=ichiro]"Chci se naučit nějakou techniku z vaší knihovny Kokuryu-dono. Nechci být mrtvý ninja, ale hrdý člen Uzumaki klanu."[/rec] Pověděl a díval se na něj s dost velkým odhodláním.

[npc_name=kokuryu]Uzumaki Kokuryu[/npc_name]

Když si Ichiro tak prohlížel ty znaky, tak pomalu otočily směr a začaly se šířit po jeho ruce. V tu chvíli pocítil, jak ruka pomalu mrtví. Kokuryu se zamračil ještě o trochu víc. Možná i proto měl tolik vrásek. Zvědavost totiž zabila kočku. V tomto případě Ichiho.
[rec=kokuryu]"Další rada, nesahej na něco, co neznáš,"[/rec] dodal skoro až otráveně. Čím hezčí bariera, tím větší malér. Tak to asi fungovalo. Po nějaké chvíli se mu však Ichira zželelo a složil několik pečetí, takže paralýza povolila a bariera zmizela.
[rec=kokuryu]"V té knihovně nic nenajdeš. Musíš se snažit sám,"[/rec] řekl vážným přísným hlasem, složil další pečetě a Ichira odhodila tlaková vlna chakry. [rec=kokuryu]"Nechápeš základy, neumíš formovat chakru. Jsi dítě, co dělá první krůčky!"[/rec] zněl jak Ras al Ghul když učil Bruce Waynea v Nolanově trilogii.

[ichiro_jmeno]

Zamrkal a pohlédl na svou ruku. Vnímal, jak se mu umrtvuje...nijak se nebál. Párkrát se chytil do své techniky...omylem, nebo snad chtěl pocítit jaké to je? Takže vnímal tu bezmoc moc dobře. [rec=ichiro]"Omlouvám se Kokuryu-dono. Mockrát nevidím bariéru aktivní...proto jsem..."[/rec] Nedokončil to a pohlédl na ty pečetě....popravdě si ty pečetě zkusil zapamatovat. Možná se to bude hodit. Tiše si je zopakoval v duchu a zaryl je do paměti. Zatřásl tou rukou a narovnal se. S jeho dalšíma slovama mírně zamrkal...vymyslet vlastní techniku? To se po něm chce? To bude o dost těžší než si myslel...i když? Aspoň to bude technika, kterou potřebuje. Z jeho myšlenek ho vyhodila tlaková vlna. Udělal několik kroků ale nespadl. Potom ta další slova. Popravdě mu něco podobného řekl Kaen. Naučit se lépe formovat a manipulovat s chakrou byl základ pro jeho techniky. Pohlédl na své ruce. Možná se chystá udělat chybu. [rec=ichiro]"Učte mě Kokuryu-dono...jako sobě rovného...jako jednoho z Uzumaki klanu."[/rec] Pověděl. Byly zde jen dvě možnosti. Buď ho seřve a pošle někam. Nebo zabije.

[npc_name=kokuryu]Uzumaki Kokuryu[/npc_name]

Kokuryu se pohrdavě usmál, když Ichiro pronesl tu poslední větu. [rec=kokuryu]"Doba, kdy si budeš moci říkat, že jsi rovný semnou ještě dlouhou dobu nenastane. Je jen pár Uzumaki, co si to mohou dovolit a ty to nejsi!"[/rec] řekl chladně. Evidentně se ho to trochu dotklo, ale bylo vidět, že byli i lidé, které on uznával. Ale evidentně jich nebylo moc, aspoň co se klanu týkalo. Pak položil levou ruku na zem a k Ichirovým nohám projela téměř okamžitě pečeťící linka. Pak se tam rozjela pečeť do prostoru. [rec=kokuryu]"Katsu,"[/rec] pronesl Kokuryu a z pečeti se uvolnil výbuch, který už rozhodně poslal Ichira přes celé cvičiště. Měl štěstí, že to byla jen bezelementární vlna.
[rec=kokuryu]"Takže... až příště zkusíš něco takového, tak si to dobře rozmysli,"[/rec] řekl opět neutrálním tónem.

[ichiro_jmeno]

Cítil se vůči němu jako nikdo. Jenže jeho věta ho i mírně potěšila. Dokázal respektovat někoho jiného než sám sebe. To znamenalo, že sám se nebral jako střed vesmíru...i když spíše jo. Ale byla zde možnost se nějak dostat do jeho podvědomí a to chtěl. Čekala ho delší cesta ale nyní objevil jeden ze svých cílů. Mírně se pousmál, ale skryl to. Jenže pak začal jednat. Nestačil udělat nic a už vůbec ne uhnout. Dostal se díky výbuchu na druhou stranu. Pohlédl na něj. Jeho slova...až to příště zkusí, nebude proti němu stát jen s jednou technikou, to si bude jistý. [rec=ichiro]"Nyní to rozhodně nemám v plánu Kokuryu-dono, musím začít trénováním manipulace a zacházení s chakrou, abych mohl přijít na techniku co bude kombinovat tu mou aktuální."[/rec] Pronesl a díval se na něj.

[npc_name=kokuryu]Uzumaki Kokuryu[/npc_name]

Kokuryuu se trochu uchechtl. [rec=kokuryu]"Tak dost těch sentimentálních řečí a začněme. Koncentruj chakru na jedno místo před sebe, mimo své tělo, zatímco se budeš hýbat,"[/rec] prohlásil pouze, aniž by k tomu Ichirovi dal jakýkoliv návod. Měl pravdu, pro vytvoření barier bylo potřeba soustředit chakru a vytvořit pole prakticky instantně.
Pak si... vyhrnul rukávy. Neobvyklé. Ichiro si mohl všimnout, že měl na předloktích několik starých jizev. Kolem jeho těla se pak zhmotnila zlatavá bariera. Následně natáhl ruce směrem k Ichirovi a pronesl: [rec=kokuryu]"Uzumaki Ryu: Tajuu Heki no Jutsu!"[/rec] [Uzumaki styl: Technika spousty zdí]. Z pod Ichirových nohou vystřelila modrá chakrová zeď, další se mu pak objevila přímo před obličejem, když uskočil do nějaké strany.

[ichiro_jmeno]

I on se posumál. Pochopil to, což byl rád. Nepřímo ho vyzval, že v budoucnosti se s ním utká a on to přijal. Nyní právě začalo něco, co mu chybělo. Nyní nesmí zahálat ani na chvilku, jelikož čas běží a on musí jako člen Uzumaki klanu se pořádně ukázat. Jenže ty jeho slova...koncentrovat bariéru by ještě šlo...ale v pohybu?! Ale měl pravdu...kdyby jen stál při tvoření bariéry, byl by lehký cíl. Takhle ho mohl zavést kam potřeboval a ještě by se mohl i bránit. Nyní nebyl čas na lelkování a ptaní. Něco málo mu poradil tehdy Kaen, nyní musel...se jen víc snažit. Složil prsty do jednoduché pečetě, co mu pomáhalo soustředit chakru do jednoho bodu....jenže si všíml, jak si vyhrnul rukávy. Uslyšel název techniky a pak si všiml bariéry, jak vyjela mu z pod nohou. Uskočil...jak se měl sakra soustředit na jeden bod?! Jenže další byla před jeho obličejem. Stočil se na bok, aby do ní narazil bokem a nohou se odrazil do druhého boku. Během toho se začal soustředit na místo před sebe...na chakru, co měl v těle, aby šla do jednoho bodu. Jenže se neodkázal soustředit na sto pro, jelikož stále čekal, kde se objeví další bariéra.

[npc_name=kokuryu]Uzumaki Kokuryu[/npc_name]

Kokuryuu ti rozhodně nedával moc prostoru na oddech, nové a nové bariery se objevovaly v místech kam jsi uskočil před těmi předchozími a dokonce se pak začaly bariery objevovat z barier, takže začaly tvořit barierovou pevnost. A ty jsi se dostával hlouběji do jejího středu. A to nebylo dobré.
[rec=kokuryu]"Málo sleduješ prostředí," [/rec]zabručel zklamaně Uzumaki. Vypadalo to, že chtěl, aby si uměl odhadovat jak Uchiha, pohyboval se jak Inuzuka a přemýšlel jak Nara. To byl pro tebe docela nadlidský úkol.
Po nějaké době bariery všechny spustil dolů. A začal od začátku. A vypadalo to, že mu to rozhodně nedělalo žádné potíže.

[ichiro_jmeno]


Snažil se uskakovat a soustředit....jenže při dalším úskoku se vždy vytvořila další...a další. Měl problém, aby sem tam si nedal čelo s nějakou tou bariérou. Vzal si lekci z té předešlé události..nesměl se dotknout, neví co to s ním udělá. Všechny bariéry následovaly jeho kroky..a nebo četl jeho pohyb? Stál proti jednomu z nejlepších z vesnice...to že na něj půjde lehce, s tím rozhodně nepočítal...byl za to však rád. Brzy ho čekala zkouška a tam na něj nikdo nepůjde lehce. Později se dostane do bojů, kde mu půjde o život a každá chyba ho jen oddělovala od konce. Prostředí...rozhlédl se..jakmile uviděl, jak se bariéra biď jen trošku ukazuje, odskočil hned na druhou stranu, ale pak se zkusil odrazit dopředu. Zkoušel rychle měnit pohyby....nečekaně na opačné strany, než naznačil pohyb. Jenže do toho...soustředit...soustředit...soustředil se na tok chakry v jeho tělo...jak mu jde do rukou...jak mu proudí do konečku prstů...ale stále dával pozor. Snažil se zkoncentrovat co nejvíce chakry, co dokázal.

[npc_name=kokuryu]Uzumaki Kokuryu[/npc_name]

Kokuryuu nenápadně změnil tempo, kterým bariery tvořil. Evidentně se mu zželelo mladého shinobiho a asi i nakonec uznal, že jeho standard je na začátečníka trochu moc rychlý. Ale to nebyl hlavní důvod, proč Ichira takto trénoval. Hlavním údělem bylo, aby dokázal koncentrovat chakru i za pohybu a v rámci boje. Ono vytvořit i základní barieru bez příprav bylo pro leckteré problémem. Ale pokud se tenhle kluk chtěl stát chuuninem a vést týmy, tak se musel umět své lidi ochránit.
Trvalo to několik dlouhých hodin než Ichiro padl vyčerpání. V té fázi tréninku už byl schopen shromáždit dost chakry, aby z ní vytvořil blok v surové podobě. Ale bylo to hodně náročné, takže se asi rozplácl na hubu.