Ulice Konohy

[rintaro_jmeno]

Pozvánka byla rozhodně vítaná a Rin tušil, že jí i využije. Itane pak nadhodil něco, co si získalo Rinovu pozornost. Než otevřel hubu, pořádně se nad tím zamyslel...Což ve výsledku nepřineslo žádné ovoce a bylo to vlastně stejné, jako by to vypálil z první bez přemýšlení. [rec=rintaro]"Hele, on je Hikumo-sensei chlap, že jo?"[/rec] zeptal se najednou na něco, co pro spoustu lidí bylo naprosto zřejmé. [rec=rintaro]"Já se musím přiznat, že si tím vůbec nejsem jistej. Nikdy jsem neviděl nikoho, kdo by vypadal takhle. Vypadá trochu, jako by spadl do kýble smíchaných barev,"[/rec] řekl kluk s fialovými vlasy, který si často maluje oči. [rec=rintaro]"Já jen, že jsem ho oslovoval jako ženskou, když jsem ho poprvý potkal. Možná bych se mu měl omluvit. Pokud mi teda neřekneš, že je fakt ženská!"[/rec]
Itane potom objednal nějaké srdíčkové dortíky. Sarkastickou myšlenku za tím vůbec nepochopil a bral to jako naprosto normální věc.
A co se té mise týkalo, Rin si pamatoval, že Itane mluvil o tom, že už tygra potkal právě na té misi do Kiri. Muselo to pro něj být dost na nic. Tou dobou byl určitě slabší, než na poslední misi a i tam dostal dobrou čočku. Všichni dostali. Aspoň to pak dokončil jednou pozitivní věcí. [rec=rintaro]"Mlžná má lepšího kageho, než my? To je mi teda novinka!"[/rec] řekl spíš ironicky. [rec=rintaro]"Já s Hokagem mluvil právě dneska. A dozvěděl jsem se od něj, že vlastně ani hokage být nechce. Pěkný, co?"[/rec]

[itane_jmeno]

Upřímně, když Rin nad něčím příliš dlouho přemýšlel znamenalo to průšvih. Ale co, horší jak objímat zkamenělou fosílii to být nemohlo. Ale i přesto, opravdu ale opravdu nečekal otázku tohohle rázu. Bylo jediné štěstí, že ještě nejedli ten dortík, protože jinak by mu ho asi vyprskl do tváře. Takhle ho maximálně poprskal od výbuchu smíchu. Tohle ho fakt dostalo.[rec=itane] "Kýble...barev,"[/rec] nemohl zastavit příval smíchu. Až se z toho zakuckal.
[rec=itane]"Co si pamatuji, měl by to být chlap,"[/rec] odpověděl mu po pár minutách až když se rozdýchal. Tohle ne, tohle fakt nedával. Ale muselo se nechat, že to byl skvělý způsob jak odvést diskuzi naprosto odlišným směrem. Za to si Rin získal palec nahoru.
Pak už se jen pustil do dortíku. Fakt si potřeboval doplnit cukry po té sérii kyselostí, co poslední dobou zažil. A ty jahody byly čerstvý, takže dvojitý bonus!
Samozřejmě postřehl ironický podtón v Rinově hlase, žil s Uchihy, kteří byli občas ironie sama o sobě. Docela ho toto téma zaujala. [rec=itane]"Jak nechce být Hokage? Co to povídáš?"[/rec] pustil se hned do pokládání otázek.

Kami -> No, nikde nebylo řečeno, že by teta odcházela. Čekala dokud se nezvedneš a budeš jí věnovat pozornost. Na vějíř pak hodila nějaké dokumenty. [rec=]"Stavoval se tu poradce Hokageho. Ty a tvůj tým máte možnost se zůčastnit zkoušek, co se budou odehrávat v Sunagakure no sato! Proč jsi nic neřekla?!"[/rec] zeptala se tě okamžitě ostrým tónem, který v téhle rodině zvládala jen ona. [rec=]"A co jsi to udělala s tím vějířem? Je jiný!"[/rec] neodpustila si ještě tuhle otázku. Prve si toho nevšimla, až teď, když ho Kami nechala v kuchyni.

[kami_jmeno]

Mlčky tetu sleduju a čekám, co mi ještě řekne. Ve chvíli, kdy na vějíři přisanou nějaké papíry, tak jí poslouchám. [rec=kami]„Zkoušky? Jaké zkoušky, já sama o nich nic nevím, sensei, kterého jsme měli na poslední misi nám nic neřekla, tak jako jak mám vědět, o nějakých zkouškách,“[/rec] zeptám se jí a chvíli se na ní dívám, i když jsem si nebyla úplně jistá, jestli mi na to něco odpoví.
[myslenky=kami]'Vějířem, co jsem udělala s vějířem. Ach jo, proč já tohle je hrozný výslech, kdyby teta nezněla aspoň tak hrůzostrašně. Ale počkat, ona myslí, tam tu misi, ach jo.'[/myslenky] proletí mi hlavou podívám se na ní.
[rec=kami]„Já jsem s tím vějířem neudělala nic. Byla jsme na misi a objevili jsme se v nějaké jeskyni a byla tam Temari a ještě další předkové. Pak jsem se probudila a můj vějíř byl pryč a byl tam tento a ne fakt jsem si to nevymyslela,“[/rec] řeknu jí a dívám se na ní, protože mi bylo jasné, že mi asi nebude věřit.

[npc_name=arisu]Arisu[/npc_name]

Teta se na tebe nejprve koukala trochu zaraženě. Dobře, tohle trochu možná přepískla, ale tohle nepovažovala za dost vzorný přístup ninji, aby takhle ignorovala něco, o čem už vesnice věděla několik dní. Neměli ninjové sběr informací v popisu práce?
Jakmile jsi zmínila, že ten starý vějíř zmizel prostě jen tak, tak docela zrudla vzteky. [rec=arisu]"Ty... jsi ho ani nehledala?! Bylo to dědictví po tvé matce!"[/rec] vykřikla napruženě. Musela se chytit furter jak byla rozlícená. Byla pravda, že po rodičích Kami toho příliš nezůstalo a zrovna ten vějíř byl jedna z hmatatelných památek. Vypadalo to, že tohle si u své tety jen tak nevyžehlíš.
[rec=arisu]"A co to meleš, Temari a ostatní jsou už dávno mrtví..."[/rec] dodala když se trochu uklidnila.

[kami_jmeno]

Dívám se na tetu a v duchu si povzdechnu. [myslenky=kami]'Ach jo, to zase bude dneska den, to asi nebude moc pěkně po tetině výslechu a naštvanosti,'[/myslenky] pomyslím si a dívám se na ní. [rec=kami]„Já jsem ho chtěla hledat, ale než jsme se všichni tři vzpamatovali, tak se ta jeskyně začala hroutit, tak jsme museli rychle vypadnout, aby z nás nezbyl jen mastný flek,“[/rec] řeknu tetě a dívám se na ní. Popravdě jsem se jí pomalu, ale jistě začínala být z toho, jak moc byla štvaná.
Vyslechnu si její další slova a přemýšlím, jak jí na to odpovědě. [rec=kami]„Já jsem to přesně tušila, že mi nebudeš věřit. Já nevím bylo to něco jako se nebo co? Ale prostě co se stalo, tak se stalo,“[/rec] řeknu jí a dívám se na ní. [rec=kami]„Popravdě, nevím co více to k tomu říct, sama jsem z toho doteď mimo z toho, co vše se stalo. Tenkrát jsem viděla lidi z mého týmu mrtvé, možná, že kdybych se neztratila, tak bych už taky dopadla stejně,“[/rec] řeknu jí a poté se už na tetu mlčky dívám, protože sama jsem už nevěděla co k tomu říct.

[rintaro_jmeno]

Měl by to být chlap? Zdálo se, že ani Itane si tím nebyl úplně jistý. To Rinovi moc nepomohlo. Možná prostě bude muset konfrontovat samotného Hikuma. Dneska se teda dozvídal zajímavé věci.
Sám se taky pustil do toho jahodového dortíku. Rin nebyl žádný specialista přes sladkosti nebo ovoce, takže to, jestli jahody byly čerstvé nebo ne, nepoznal, ale chutnalo mu to, takže nic dalšího neřešil.
[rec=rintaro]"No, když jsem byl za ním,"[/rec] začal a dal si do pusy další sousto. Nejdřív ho pokousal a spolkl, než pokračoval v povídání. [rec=rintaro]"Chtěl jsem se ho přímo zeptat na to, co pro něj znamená být hokage."[/rec] Teď Rinovi došlo, že jeho jednání Itane nejspíš nebude moc chápat, protože nezná kontext. Ale co, při nejhorším si domyslí něco jako, že Rinovi strašně záleží na vesnici a na tom, jak jí někdo vede. Což vlastně.. No, byla pravda.
[rec=rintaro]"A řekl mi, že se jim stal nějak narychlo, protože jím vlastně vůbec být neměl. Jeho vlastní slova byly, že ten titul pro něj nic neznamená. Že může chránit vesnici i bez něj nebo co. Taky řekl, že lidi, co se chtějí stát hokagem vůbec nic netuší."[/rec] Pokrčil rameny. [rec=rintaro]"Nevím, nemám ho rád. Nechápu, jak je možný, že je to příbuznej Saru-senseie."[/rec] Zakroutil hlavou.

[itane_jmeno]

U debaty ohledně Hikumova mužství by si Itane fakt přál být. Jen se obával, že až by debata skončila, měl by o kamaráda míň. A to se mu úplně nechtělo, tudíž musel vymyslet způsob, jak to Rinovi vymluvit. Ale to až později. Teď snad moc nehrozilo, že by se dvoubarevný Uchiha objevil na scéně.
Ovšem, debata o Hokagem, to bylo jiný kafe. Ta dokázala okyselit i takový dortík jako byl tenhle báječný jahodový. Rozhodně v tom bylo mnohé k zamyšlení. Itane se nad tím fakt snažil zamyslet, ale nikdy s Hokagem nejednal. V Rinovech slovech ovšem vycítil pravdu, protože nedávno zjistil, že ten "pravý" kandidát na osmého Hokage měla být jeho babička. Takže proto možná musela vesnice volit rychle.
[rec=itane]"Hmm... tohle je divné. Nechci ho nijak bránit, jelikož jsem u toho nebyl. Ale jako Hokage bych si asi za svým postem stál. Nadruhou stranu, o tom, že ti lidi netuší... lhát nemusel. Vem si Rikuta, ten netuší spoustu věcí. A přesto chce být Hokagem,"[/rec] zkusil se do tohoto nějak dostat, ale v tomhle tématu značně plaval.
[rec=itane]"Ale co s ním můžeme dělat? Určitě má podporu radních, tedy i mého otce. Jinak by v tom postu už dávno skončil,"[/rec] položil docela důležitou otázku. Ale ve skutečnosti ho více zajímalo, co s tím hodlal dělat Rin.

[npc_name=arisu]Arisu[/npc_name]

Jestli už Arisu soptila o něco méně, tak to na sobě rozhodně nedávala moc znát. Obměkčit jí dokázaly jen slova o mrtvém týmu Kami. [rec=arisu]"O tom jsem zaslechla jisté drby... takže to je pravda,"[/rec] řekla tiše a trochu se zklidnila. [rec=arisu]"Sice to patří k práci ninjů, ale nikdy to nebude něco, na co si člověk zvykne. Každopádně, co hodláš dělat s těmi zkouškami?!"[/rec] pokusila se změnit téma k něčemu méně nepříjemnému. I když, v jejím podání to znělo nepříjemně stejně.

[rintaro_jmeno]

[rec=rintaro]"Jde o to, že,"[/rec] začal, ale hned se zase odmlčel. Rozhodil rukama a povzdychl si. [rec=rintaro]"Jsou tu další jako Rikuto. Pro tyhle lidi to je něco mimořádnýho, chápeš? Ne každej si je jistej tím, jakou by se měl ve svým životě vydat cestou. Potřebujou se najít. Když pro sebe tenhle smysl najdou a je skutečně dobrej, neměl by se spíš podpořit?"[/rec] Mluvil docela potichu, ale dost hlasitě na to, aby ho Itane slyšel. Nedíval se mu přitom ale do očí. [rec=rintaro]"Když Rikuto řekne, že je to jeho sen, být hokage, někdo si možná poví, že je to jen mladej pitomec, kterej mele pitomosti. A nebo že vůbec neví, co to obnáší."[/rec] Položil ruce na stůl a pravou dlaní sevřel prsty na levé. [rec=rintaro]"Jenže o tom to přece vůbec není, že ne? Rikuto možná plácá blbosti, ale jestli si za něčím skutečně jde, tak je to tohle. Je ochotnej pro to dřít, krvácet a trpět. Znamená to pro něj všechno a jestli by ho v tom měl někdo podpořit, tak je to samotnej hokage. Jsme jen banda pitomých děcek. Potřebujeme, aby nás někdo vedl správným směrem. Ne aby nám bořili sny před očima. Jak ses cítil, když ti tvůj táta říkal, že nemůžeš nic proti tygrovi? Že bys to měl nechat plavat?"[/rec] Rin moc dobře věděl, jak se Itane cítil. Doufal, že tohle přirovnání mu trochu pomůže pochopit jeho úhel pohledu.
[rec=rintaro]"Víš, záleží mi na tom, aby se naše vesnice zlepšila. Dějou se tu věci, který by se neměly dít nikde. A dokud to tak bude, nemůžeme jít příkladem."[/rec] Možná mohl být trochu konkrétnější, ale cítil, jak mu začíná vřít krev. Místo dalšího povídání si radši lžičkou ukrojil další kousek dortíku a pokračoval v jídle.

[taiyo_jmeno]

Taiyo sledovala, jak genini s doprovodem odcházejí na cvičiště a mezitím se vrátila blíže k Ginovi. [rec=taiyo]"Já vím, že jsi peněženka...."[/rec] vtipné bylo, že vlastně pořád měla i Itaneho peněženku. Hold když se daří, tak se daří.[rec=taiyo]... "měla jsem na mysli spíše na co máš chuť? Slanou snídani, či sladkou? Nebo oboje?"[/rec] zeptala se. Vlastně aby vůbec věděla, kam směřovat.

[kami_jmeno]

[myslenky=kami]'Ach jo, tohle nedopadne dobře, pořád je moc naštvaná, takže se celkem bojím, že to ještě neví vše, co mi k tomu řekne,'[/myslenky] pomyslím si a dívám se na ní. Když řekne, že slyšela o tom, že můj tým je mrtvý, tak si jen trochu povzdechnu. [rec=kami]„No jo no, umřeli, bohužel,“[/rec] řeknu smutně.
Když se pak teta pokusí změnit téma, tak se na ní podívám a trochu se zamyslím. [rec=kami]„Hmm, myslím, že to zkusím buďto to vyjde a nebo ne,“[/rec] řeknu jí a čekám na to, co mi řekne.

[itane_jmeno]

Poslouchal Rinovu obhajobu a muselo se nechat, že v tom měl vlastně i pravdu. Upřímně, Itane nikdy o postu Hokageho nepřemýšlel nějak víc, měl lidi, ke kterým vzhlížel mnohem více, ale byla pravda, že někteří z nich ho prozměnu respektovali a pomáhali mu. Přejel si ukazovákem levé ruky po bradě a zamyšleně odpověděl: [rec=itane]"Něco na tom bude. Ale jestli původně ani Hokagem být nechtěl, tak ho asi těžko přesvědčíš, aby tím dokázal plně žít. Evidentně plní svoje povinnosti, jinak by byl dávno nahrazen. Ale máš pravdu, že by měl podpořit mladou generaci. Třeba se o to snaží, ale nechce to dělat jako Hokage, ale prostě jako Sarutobi Hideki,"[/rec] nebyl si úplně jistý jestli to, co říkal dávalo nějak smysl, ale byla pravda, že i on v tom značně plaval. Navíc neměl tolik informací. Při poslední narážce o tygrovi pokrčil rameny. "Nejprve se o to snažil. Jak on, tak Hikumo. Až dneska se mi zdálo, že se snažil vžít do mé kůže," stále byl totiž ze svého tatíka zmatený. Ale jestli jim byl ochotný dát šanci, nenechal si to ujít.
[rec=itane]"Myslím si, že víme moc málo. Ať o skutečném světě, tak o tom tady v Konoze. Ale jednou tu žijeme, takže se s tím musíme poprat. A myslím si, že Rikuto se s tím nějak porve, pokud bude chtít,"[/rec] prohlásil nakonec. Bylo to nejspíše poprvé, co mluvil takhle kladně o Rikutovi. Byla pravda, že měli jisté... neshody, ale tak jako tak ho bral jako člena svého týmu. A to se už nikdy nezmění.
[rec=itane]"Teď jen musím vymyslet, jak přesvědčím strejdu, aby mě trénoval,"[/rec] postěžoval si, zatímco žral další kousek dortu.

[npc_name=gin]Mitsuki Gin[/npc_name]

Pravda, měl sice hlad jako vlk, ale nedošlo mu, že by si měl taky vybrat na co ten hlad měl. [rec=gin]"Těžká otázka..."[/rec] pravil strašně zamyšleně. [rec=gin]"Asi obojí?"[/rec] oznámil jí nakonec s milým úsměvem. Ve výsledku mu to opravdu bylo jedno, Konohu neznal, takže by stejně skončil v prvním obchodě s jídlem který by našel. Tak snad Taiyo vybere něco dobrého. Naprosto jí důvěřoval. Mohla se tedy ujmout vedení.
[rec=gin]"Změnilo se tu něco od minulých zkoušek?"[/rec] zeptal se zvědavě, když pak procházeli ulicemi.

[npc_name=arisu]Arisu[/npc_name]

Arisu se zamračila, ale nic neřekla. Bylo na ní však jasně vidět jak moc rozladěná tím vším byla. Ale možná jí jen štval ten přístup Kami k tomu všemu. Jeden by řekl, že byla vcelku lhostejná a vypadalo to, že jí je vše jedno nebo že to nechce řešit.
Navíc, další odpověď zcela potvrdila tento postoj. [rec=arisu]"Tak vstávej! Nemůžu nechat, aby si ve vesnici odkud pocházíme dělala ostudu. Temari by se pak obracela v hrobu,"[/rec] řekla rázným hlasem a z poza rohu vytáhla vlastní vějíř, kterým rázně udeřila do podlahy až prkno naprasklo.

[rintaro_jmeno]

Rin byl rád, že Itane aspoň souhlasil s tím, že by měl hokage podporovat mladou generaci. Moc teda nerozuměl té další větě s tím, že to třeba nechce dělat jako hokage, ale jako Sarutobi Hideki, nahlas to však neřekl. Problém je, že se na něj nikdo nedívá jako na Sarutobi Hidekiho. Ať už chce nebo nechce, je mužem jehož tvář je vytesaná do kamene nad vesnicí a navždy bude symbolizovat něco, co je pro mnohé nedosažitelným snem. Jeho identita obyčejného shinobiho je pryč. Měl moc vzbudit v mladší generaci něco, co nikdo jiný nemohl. Že budoucnost může být lepší a to právě díky nim. Je něco jiného slyšet to od rodiče, učitele nebo od samotného hokageho.
[rec=rintaro]"Jenže to můžeš říkat vždycky. Kdy budeme vědět dost?"[/rec] zeptal se Itaneho. [rec=rintaro]"Jsme jen blbí geninové,"[/rec] řekl a zasekl se při pohledu na Uchihu. [rec=rintaro]"Blbej genín a no.. Ty,"[/rec] řekl suše. [rec=rintaro]"Vím toho víc, než jsem věděl dřív. Poslední zkoušky mi kompletně změnily život. Otevřely mi oči. Stejně tak to udělala ta mise, kde jsi tancoval polonahej kolem tety Karin."[/rec] Obraz, který nikdy nedostane z hlavy, protože ho z hlavy nikdy dostat nechce. Byl to jeho malý poklad. Jediná věc, která ho mrzela, byla ta, že ho nemohl sdílet se světem. [rec=rintaro]"Myslím, že se snažím říct, že nikdy nebudeme vědět dost a každá další zkušenost nám dá novej pohled na věc. Jestli budeš pořád čekat na to, až budeš mít dost odpovědí, tak se možná jednou probudíš starej a uvědomíš si, že jsi vlastně nikdy nic neudělal."[/rec] Uvědomoval si, že možná trochu odbočil od tématu, které se původně týkalo hokageho. Na druhou stranu to spolu všechno docela souviselo. Přece jen, byl jedním z těch problémů, které bylo potřeba vyřešit.
[rec=rintaro]"Jednoduše, musíš za ním přijít a říct, že jestli tě nebude trénovat, tak všem řekneš o jeho skutečné identitě,"[/rec] řekl naprosto seriózně.

[kami_jmeno]

Vidím, jak se teta tváří, tak si jen vduchu povzdechnu, protože mi bylo celkem jisté,že mým přístupen nejspíše nebyla moc nadšená, ale já jsem si nebyla moc jistá, že se mi Chuuninské zkoušky podaří splnit, prostě jsem si nemyslela, že já bych je vzhledem k tomu, že ještě skoro nic neumím mohla splnit.
Nad jejími slovy jen souhlasně kývnu hlavou a následně se vydám k tetě. Když vytáhne svůj vějíř a udeří s ním do podlahy, až se prkno na zemi zlomí, tak se zastavím na chvíli. [myslenky=kami]'Ach jo, snad nedopadnu stejně jako ty dveře a to podlaha, jinak se těch zkoušek ani nedožiju,'[/myslenky] pomyslím si a jdu za ní.
[rec=kami]„Ehh, nemusíš se bát, budu se snažit co nejvíce trénovat,“[/rec] řeknu jí, i když jsem měla trochu strach, že ještě dostanu i za tyhle slova.

[taiyo_jmeno]

Taiyo uvažovala jen malou chvilku. Taky potřebovala doplnit cukr, ale nechtěla se úplně cpát jenom sladkým..... Ano, držela si linii, ale nějak zvlášť to taky nepřeháněla..... Taiyo tedy vedla Gina do jednoho vyhlášeného pekařství, kde ninja najde jen to nejlepší. Slané i sladké.
[rec=taiyo]"Hmmm.... myslím, že ve vesnici se nic nezměnilo, ale nemůžu to říct s jistotou. Byla jsem teď na misi, takže jestli se mezitím stačilo něco změnit, tak jsem to ještě nezjistila."[/rec] odpověděla co nejpravdivěji. [rec=taiyo]Hmm... jinak ... no mých změn sis už všiml a celkově naši genini velmi zesílili, takže te tentokrát Kiri u zkoušek nebude mít tak lehké."[/rec] zachichotala se.

[itane_jmeno]

Itane se už skoro nadechoval, aby Rintara opravil. On byl přeci Chuunin! Sice ještě nic moc Chuuninského nedělal, ale byl jím. Nějak si to zasloužil a i když měl spoustu chyb, docela si věřil, že by nějaký ten tým vést dokázal. Když zmínil tanec s Karin, nasadil velmi otrávený obličej. Něco mu říkalo, že tohle bude mít na talíři ještě dlouho. Raději to rychle zajedl kouskem toho dortíku, aby si spravil chuť. Ta toxická růžová bylo něco, co teď nutně pro život potřeboval.
Celou tuhle část rozhovoru ukončil tím, že na Rina vyprskl trochu dortíku, když navrhl, aby Hikuma vydíral. Jen se trochu obával, že to tak snadno nepůjde. Strejda by určitě aktivoval jeho magické oko a poslal by ho s hloupými kecy do jiné dimenze. Ale i tak... bylo by zajímavé vidět Hikumův výraz, když by byl nařčen, že je ženou.
[rec=itane]"Shrňme to... prostě mi tím vším chceš říct, že mám konečně zhebnout a dát pokoj, co?"[/rec] neodpustil si trochu kousavou poznámku. Buď měl tedy zestárnout nebo se jít dobrovolně nechat zabít vlastním strýcem. To byly krásné vyhlídky.[rec=itane] "A ty už jsi mimochodem přemýšlel nad tím jak letos ty zkoušky uděláš? Nebo už nejsou na tvém plánu důležitých věcí?"[/rec] stočil debatu zase trochu jiným směrem.

[npc_name=arisu]Arisu[/npc_name]

Arisu se zase trochu zamračila, ale pak si připnula vějíř na záda a vyrazil k východu z domu. [rec=arisu]"Za půl hodiny na cvičišti, ani o minutu později. Pořádně se nasnídej, nebudeš to mít vůbec lehké,"[/rec] řekla přísným hlasem, takže ti bylo jasné, že dokud chceš bydlet pod její střechou, budeš muset poslechnout. V kuchyni byla připravená snídaně. Pak jsi se mohla vybavit a vyrazit přímo na cvičiště. Použijeme Cvičiště týmu 7.

[npc_name=gin]Mitsuki Gin[/npc_name]

Gin tedy Taiyo následoval tam kam ho vedla a jen doufal, že to opravdu bude dobrá snídaně. Snad ho nevezme do nějakého fast foodu, něco jako KFC - Kumogakure Fried Chicken, prý to tam teď sice letělo, ale on toho zrovna fanda nebyl.
[rec=gin]"Na misi? Něco důležitého?"[/rec] zeptal se jí zvědavě. Když se s ní bavil o práci nebyl tak nervózní. Už takhle měl knedlík v krku z toho, že šel jen s ní. Ale musel se umět ovládat! Aspoň mu to tedy věčně někdo říkal. [rec=gin]"No, naši taky potrénovali. Jen doufám, že Engetsua nikdo nebude chtít zase vypít brčkem nebo podobné věci,"[/rec] zasmál se trochu při té představě. I když měl jisté sympatie ke Konoze, furt bude fandit svému týmu ať se mělo dít cokoliv.

[rintaro_jmeno]

[rec=rintaro]"To jsem neřekl, kriple,"[/rec] odpověděl mile a zamračil se. [rec=rintaro]"S kým bych pak chodil na rande?"[/rec] neodpustil si taky něco. Otázka ohledně zkoušek byla docela na místě. [rec=rintaro]"Jak?"[/rec] zopakoval po Uchihovi a pokrčil rameny. [rec=rintaro]"Těžko říct. Hádám, že bych asi neměl dělat blbosti. Problém je, že tam se mnou bude Rikuto, takže nejspíš budu muset kontrolovat kromě sebe i jeho, což bude docela náročnej úkol. Předpokládám, že chápeš, co mám na mysli."[/rec] Dal si do pusy poslední kus dortíku a položil lžičku na talíř. [rec=rintaro]"Myslím, že to bude celkem divoký. Přiznám se, že se ale celkem těším. Rozhodně víc, než jsem čekal. Mohl by to být docela dobrej způsob, jak zjistit, o kolik jsem vlastně zesílil od posledně."[/rec]
Když už Itane načal tohle téma, Rina napadlo, že by se s ním mohl poradit ohledně něčeho, co se zkoušek docela týkalo. Engetsu z Kiri. Bylo to teda dost o náhodě, ale to neznamenalo, že k jejich souboji nemohlo dojít.
[rec=rintaro]"Itane, víš něco o těch šupácích z Mlžný? Přece jen jste tam byli na té misi a vzhledem k tomu, jak se kolem Taiyo pořád motaj ty rybí držky, předpokládám, že jste je potkali. Konkrétně ten zubatej idiot Engetsu."[/rec]

[kami_jmeno]

Dívám se na tetu, která vypadala zase trochu naštvaně. [rec=kami]„Dobře budu tam,“[/rec] řeknu jí a následně se rozejdu do koupelny, abych provedl raní hygienu a poté zamířím do kuchyně, kde už jen nachystaná snídaně, tak se najím.
Když jsem po jídle, tak se zvednu od stolu a rozejde se zpět do mého pokoje.[rec=kami]„Ach jo mám takový pocit, že mě teta fakt nebude ani trochu šetřit,“[/rec] řeknu trochu smutně. Následně si poberu pouzdra se zbraněmi a vějíř, který si připnu na záda a následně už vyrazím na cvičiště, abych tam nedošla pozdě, protože by mě pak teta asi přerazila. Po nějaké době už mám cvičiště na dohled, tak trochu zrychlím tempo.

[taiyo_jmeno]

Fast food to rozhodně nebyl. Bylo to rodinné pekařství, které vonělo na metry daleko. Člověk si tam mohl vybrat vše od sladkostí po slané chlebíčky. Jistě i Gin si tam něco vybere. Taiyo si tentokrát vybrala tousty.
[rec=taiyo]"No ano, byla to důležitá mise a taky dost náročná."[/rec] přikývla Taiyo, ale nechtěla se o té misi moc rozpovídat. Za prvé by asi ani neměla a za druhé... no dosti jí na konci všem pokazila, takže bude lepší o tom pomlčet.
Taiyo se musela pousmát. Úplně zapomněla na tu příhodu o Engetsuovi a brčku. [rec=taiyo]"No a co ty? Jak se máš? Dostal jsi můj dopis?[/rec] zkusila přejít raději na jiné téma, než mise a témata tomu podobné.

[itane_jmeno]

[rec=itane]"No přeci s Rikutem," [/rec]odpověděl na jeho otázku okamžitě. Ale jestli teď navrhne, aby chodili ve třech, tak se Itane zvedá a odchází. Nic takového prostě nebude! Když převedli debatu na zkoušky, situace se zase trochu odlehčila. Rin to bral rozhodně vážně, což bylo dobré, ale s tím Rikutem... jo, tam měl pravdu. [rec=itane]"Nesmíš mu přikazovat přímo, ale naznačit mu, že by měl udělat to, co říkáš, protože by to pak mohlo vyjít. A taky ho brzdit, když se do všechno vrhne po hlavě,"[/rec] dal mu pár postřehů. Vlastně jejich první týmová spolupráce byla, když se on a Hinami pokoušeli Rikuta zastavit, aby nevlezl do jasné pasti. No, docela s Rinem soucítil.
Další otázka byla o něco složitější. [rec=itane]"Ta zubatá držka jak říkáš... tak právě toho jsme na misi do Kiri nepotkali. Prý byl na nějaké jiné. Potkali jsme ty zbývající dva z minulých zkoušek. O Engetsuovi ti můžu říct maximálně to, že jeho techniky jsou krajně nepříjemné. Taijutsu na něj prakticky nemá vliv a z elementárních technik by snad mohl fungovat efektivně Raiton. I když myslím, že kdyby si to do něj napral Rasenganem, tak by mu mohlo chvilku trvat, než se poskládá,"[/rec] řekl zamyšleně. Konečně zase trochu nad "protivníkem" přemýšlel a nejednal tak impulzivně. I když se trochu bál, že Rin by to mohl trochu přepálit a jít do nich po hlavě.

[npc_name=gin]Mitsuki Gin[/npc_name]

Gin si vybíral dlouze, ale nakonec zvolil dva indiánky jako předkrm a zákrm a jako hlavní část snídaně si vybral bagetu sypanou čedarem. Protože tady něco takového prostě měli! Navíc si to platil, takže si mohl vybírat. Následně si přisedl k Taiyo, ze které však příliš informací nevytřískal. Ale když zmínila, že to byla důležitá a náročná mise, mírně posmutněl ve tváři. [rec=gin]"A mě posílají pořád jen na základní mise nebo diplomatické. Nevím, co tím Mizukage sleduje," [/rec]sdělil po chvíli, co žmoulal v ústech bagetu.
[rec=gin]"Inu, když nebudu počítat tu spoustu základních misí, tak se mám poměrně dobře. Toto je první větší úkol pro který jsem vybrán. Tak uvidíme, jak moc se to pokazí. A ano, dopis jsem dostal chvíli předtím, než jsme se vydávali sem, proto jsem již neodpověděl a doufal jsem, že tě mile překvapím svým originálem a ne slovy na papíře,"[/rec] mile se přitom usmála a též mírně začervenal. "Musím říct, že jsi vybrala dobrý podnik," pochválil jí, zatímco ochutnal lžičkou náplň indiánka. Pak nabral na lžičku a přiblížil jí k Taiyo. [rec=gin]"Dáš si?"[/rec] zeptal se jí váhavě.

[taiyo_jmeno]


[rec=taiyo]"Protože je jistě bravurně zvládáš.[/rec] řekla Taiyo, chtěla Gina povzbudit. [rec=taiyo]"Jak jsi například mohl vidět včera, já vás ani nedokázala pořádně ochránit."[/rec] přiznala se hned na to. [rec=taiyo]"To, že jsem se dostala na takhle důležitou misi byla jistě jen vyjímka."[/rec] zašeptala skoro neslyšně.
[rec=taiyo]"No vymyslel jsi opravdu originální způsob odpovědi, to se musí nechat.... příjemný způsob"[/rec] usmála se Taiyo. Ono celkově do toho dopisu taky nic moc nenapsala. Měla trochu strach, že by se cestou mohl ztratit, nebo že ho bude číst nepovolená osoba.
[rec=taiyo]"Ano mají to tu výborné. Někomu se může zdát, že trochu dražší, tak doufám, že se nezlobíš."[/rec] teď se mírně začervenala Taiyo.
Jenže pak přišlo opět na jedno z velmi těžkých rozhodnutí, které Taiyo v životě ještě asi potkají. Tak jako ráda by ochutnala. Na druhou stranu jí to bylo hloupé. Nikdy předtím ještě takhle klukovi neujídala a ani sama se moc o své jídlo nedělila, takže vůbec nechápala chování Gina. Navíc jí to bylo trochu blbé i kvůli Rinovi. Taiyo se usmála jak nejmileji dokázala. [rec=taiyo]"Děkuji, ale nechci. Jen si ho pořádně vychutnej."[/rec] Taiyo se nakonec rozhodla pro diplomatickou odpověď.

[rintaro_jmeno]

Rada ohledně toho, jak přistupovat k Rikutovi byla rozhodně vítaná. Rin Rikuta znal spíš z dětství a i když IQ měl pravděpodobně pořád stejné, jeho odvaha pravděpodobně vyšplhala do nezdravých rozměrů, které ho často dostanou do špatných situací.
[rec=rintaro]"Raiton nemám no, ale myslím, že kdybych ho dokázal trefit rasenganem, jak říkáš, tak ho minimálně na chvíli rozhodím a mohl bych mít šanci něco udělat. Jenže dostat se k němu bude nepříjemný. Má ten svůj meč a vsadím se, že je to skvělej bojovník na krátkou vzdálenost. Nejsem dost rychlej, abych si na něco takovýho troufl. Lámu si s tím hlavu už docela dlouhou dobu a myslím, že možná budu muset sáhnout do svých stupidních nápadů. Možná se radši neptej,"[/rec] zastavil ho rovnou, než se Itane zeptal. Jeden plán se Rinovi v hlavě rodil už dlouho, ale pořád to byl jen nápad a jeho realizace bude určitě těžká a nejspíš se ještě spousta bodů, které bude muset splnit, změní. Navíc se i trochu styděl, ale nechtěl si to prostě nechat zkazit. Kdyby to totiž vyšlo, tak by se to určitě zapsalo do historie.
[rec=rintaro]"Jsi říkal, že platíš ne?"[/rec] zeptal se najednou docela drze. Na rtech se mu samozřejmě objevil provokativní úšklebek.

[itane_jmeno]

Pravda, ten meč mohl být dost velký problém. Itane se poškrábal na bradě, tak jako všichni ti dospělí, co se snaží tvářit chytře a nakonec pokrčil rameny. [rec=itane]"Přechytrač ho klony, aby ho chvilku podrželi. Nevadí, když je použiješ, aby blokovali ten meč, ne?"[/rec] nadhodil jako možnost. On sám bohužel klonové techniky neovládal, tudíž neměl přesné zkušenosti, ale dle analýz, které u této techniky dělal sharinganem již několikrát měl přibližně představu jak to mělo fungovat. [rec=itane]"A vždycky se můžeš rozbrečet, on se rozesměje a pak ho překvapíš,"[/rec] dodal spíše pobaveným tónem. Ovšem... živě si představoval Rina jak tam vzlykal uprostřed arény.
[rec=itane]"To těžko, mojí peněženku má Taiyo,"[/rec] odpověděl okamžitě s úsměvem.[rec=itane] "Poplatek za trénink,"[/rec] prohlásil radostně a poplácal Rina po zádech. Štěstí, že poslední peníze za tu misi si nechal v matraci doma. Teda... na tajném místě!

[npc_name=gin]Mitsuki Gin[/npc_name]

Pouze pokrčil rameny. [rec=gin]"Ne vždycky to jde tak hladce, jako třeba včera. Jednou jsme museli přejít až na formu agresivního vyjednávání,"[/rec] pravil zamyšleně, aby to nevypadalo, že mu všechno šlo tak hezky a snadno.
Raději ani netypoval, kolik lidí si ten dopis přečetlo. Věděl minimálně o Mizukagem, protože ten mu ho pak i předal u nich doma. Ach, to byl zase jednou trapas. Ale tohle se rozhodl Taiyo raději nesdělovat, ještě by z něj pak měla celý den srandu.
[rec=gin]"Ale není jednoduché se sem dostat,"[/rec] usmál se mile, když schválila jeho formu odpovědi. Co se týkalo ceny, pouze zavrtěl hlavou. [rec=gin]"Jouninové berou o trochu vyšší plat. Aby nás prý nikdo nemohl podplatit,"[/rec] pravil v žertu a nervózně se podrbal vzadu na hlavě.
A pak... přišlo to pravé peklo! První odmítnutí?! Měl to vzdát? Měl bojovat? Takové otázky by si asi kladl jakýkoliv vyspělejší jedinec, ale tohle byl teprve mladý smrad. A tak jen párkrát zamrkal, protočil lžičku obratně v prstech a snědl to sousto. [rec=gin]"Nevíš o co přicházíš,"[/rec] zahuhlal ještě s lžičkou v ruce. Evidentně mu to fakt chutnalo. [rec=gin]"Dáš si ještě něco?"[/rec] zeptal se když polkl.

[rintaro_jmeno]

[rec=rintaro]"To není úplně špatnej nápad, jen mi to nejspíš vysaje chakru stejně tychle jako ty mojí váplatu,"[/rec] řekl trošku kysele, ale no, mohl si za to sám pitomec. Bylo mu ale trochu míň líto toho, že Uchihovi zprasil zahradu.
K tomu brečení se radši nevyjadřoval. Neznělo to jako něco, co by Rin udělal, ale zoufalé situace mohou vyžadovat zoufalé řešení, takže to ještě úplně nezatracoval. [rec=rintaro]"Můžeš mi vysvětlit, jak je možný, že má Taiyo tvou peněženku?"[/rec] zeptal se. Dnes už se od Itaneho dozvěděl hodně věcí. Třeba to, že Hinami byla nějaká čarodějnice, co svýma očima donutí kluky, aby se do ní zamilovali. Byl tedy hodně zvědavý na to, co se dozví o Taiyo. Aby ve skutečnosti nebyla nějaká černá vdova bez zabíjení nebo tak něco. Naláká nic netušící oběti do své pasti, a pak jim ukradne peníze. Možná proto od Rina tak rychle utekla, protože je to chudej šupák. Takovej Uchiha na druhou stranu. S tím sídlem a velkou zahradou. No jestli to byla pravda, tak ten rybí prst z Kiri musel být taky bohatej.
Tak nějak ale doufal, že mu tuhle teorii Itane vyvrátí, protože by to možná bylo horší, než skutečnost.

[itane_jmeno]

Itane pokrčil rameny. [rec=itane]"Třeba vás tentokrát hodí do arény, kde půjde využít prostředí,"[/rec] zkusil ještě trochu pozvednout morálku.
Pak ovšem přišla ta závažnější část problému. Rin se zeptal na tu peněženku. A to bylo něco na co Itane nemohl po takovém čase v jeho společnosti odpovědět jako normální člověk. [rec=itane]"No, znáš to. Byl jsem u ní doma a přišlo to na nás. Jenže pak přišli její rodiče a já se musel rychle zdejchnout a ta peněženka mi vypadla z kalhot, když jsem je sbíral," [/rec]řekl naprosto neretardovaným tónem, že by se tomu možná i dalo věřit. A vážně, Hikumo a Akitoshi by si ty knihy od Jiraiyi měli líp schovávat. Dala se v nich brát skvělá inspirace. Mimochodem, Itane netušil, co na aktéry v těch knihách přišlo... asi sraní, když si dali kalhoty dolů!
A na co se fakt těšil... byla Rinova reakce.

[taiyo_jmeno]

Taiyo jen na sucho polkla. Zrovna včera to byla její chyba, ale dost té sebelítosti a podkopávání se a tak.
[rec=taiyo]"Jak to, že není jednoduché se sem dostat? Kvůli té dálce, nebo tu jsou nějaké administrativní kličky a hory papírů?[/rec] zeptala se Taiyo zvědavě. Taiyo zas tak moc necestovala, i když by chtěla, takže nevěděla, jak to chodí v jiných zemích.
[rec=taiyo]"Hmmm.... pochybuji, že ty by ses jen tak nechal podplatit."[/rec] řekla mile Taiyo. Bylo roztomilé pozorovat Gina, jak je nervózní. I Taiyo sama byla nervózní. Snad to nebylo tolik vidět, ale chvilkami se klepala, jako kdyby jí byla zima, ale zima jí nebyla.
[rec=taiyo]"Jsem ráda, že ti chutná."[/rec] usmála se Taiyo a dojedla své poslední sousto.
[rec=taiyo]"Myslím, že jsem se přejedla. Víc už do sebe nedostanu."[/rec] odpověděla spokojeně.
Ale něco přeci jenom chtěla.... nechápala proč, ale najednou měla opět strašnou chuť rozcupovat Itaneho na co nejmenší kousky. Kdoví proč......