Cvičiště týmu 7

A tak byl tým rozpuštěn a i sensei vyrazil pryč....do Ichiraku. 

Hibiki
Kuchiyose no jutsu - Psi
Katon: Ryūka no Jutsu
Zlepšení kontroly chakry a manipulace s ohnivou podstatou chakry

Yumiko
Mujin Meisai - B-rank - zneviditelnění max na 2 minuty
Zlepšení kontroly chakry a manipulace s vodní podstatou chakry

Taiyo
Utakata - C-rank - chycení jednoho protivníka na maximálně minutu(chakrově náročné)
Zlepšení kontroly chakry a genjutsu

--------> Lázně

Taiyō Kurama

Běžela celou cestu od lázní až na cvičiště, nemohla... spíš nechtěla ztratit ani minutu. Přesto se jí to zdálo šílené. Celou tu cestu se usmívala jako blbka. Jako první a také jediné jí napadlo bylo cvičiště týmu 7. Hlavně asi i proto, že jiné cvičiště neznala, věděla, že jsou, ale nevěděla kde. Navíc pokud ten nový učitel má být náhrada za senseie, tak mu mohli říct, že je bude učit právě tady.
Taiyō doběhla do středu cvičiště, aby měla lepší výhled. Zároveň si dala ruce v bok a snažila se zhluboka dýchat, byla z toho běhu trochu udýchaná. Rozhlížela se napravo, nalevo, po celém cvičišti, ve snaze něco... spíše někoho najít.

Taiyo

Taiyo se rozhlížela kolem, jestli něco neuvidí. Jediné však, co tam viděla bylo možná tak pár ptáků a také v lese na opačné straně řeky si všimla, že asi právě vylekala jelena. Po lidech tam však nebylo ani památky. Promiň.

Taiyō Kurama

"Achhh jooooo." povzdechla si Taiyō. Tohle byla zbytečná cesta. Nikdo tu nebyl. Taiyō byla hodně naivní, když si myslela, že tu někoho najde. Nezbývalo tedy nic jiného, než zkusit ty restaurace. "Pfuuu.... " povzdechla si. No a nezbývalo nic jiného, než vyrazit do ulic.

-----> Ulice Konohy

----> Ichiraku 

Když Itane na rudovlasého maníka zavolal, maník si povzdychl a vydal se tedy za ním a Taiyo. No a tak nakonec dorazili na cvičiště. Kde to vypadalo pořád stejně. Maník se zadíval na tři kůly a pomník. "Vůbec se to tu nezměnilo..." zamumlal si pro sebe. Pak si prostě sedl na zem do tureckého sedu, opřel si hlavu o dlaň pravé ruky, jejímž loktem se opíral o koleno. "Takže...co po mně přesně chcete?" pronesl. Vypadal, že chce mít tohle už za sebou-

Taiyō Kurama

Taiyō pokračovala v konverzaci s Itanem. "Tohle?... To nic není." mávla rukou nad "tetováním" a pramenem vlasů. "Vlastně se mi to i líbí." usmála se. A byla to pravda, sice to byla jen malá chvíle co to měla, ale tím jak to byla výrazná změna, tak se jí velmi rychle zalíbila a ona si na ní zvykla. Jediné na co si ještě pořád nezvykla, bylo měnící se oko.
Celou dobu po očku sledovala červenou hlavu. Vypadalo to, že opravdu rezignoval na útěk a šel s nimi na cvičiště. Že by v něm Taiyō zahlédla střípek ... něčeho víc. Dokonce jí přišlo, že v očích červené hlavy vidí kousek nostalgie. Pak to ovšem celé zkazil svým  přístupem. Taiyō zkřížila ruce na hrudi. Hmmm.... Jak mám tohohle člověka brát vážně? Vůbec mi to neulehčuje. rozčilovala se v duchu. Nakonec si jen povzdechla. "Potřebujeme zesílit. Zatím jsem já se svým genjutsu v boji moc platná nebyla. Takže.... potřebuji i poradit." začala Taiyō spíš obecně. Mluvila klidným, milým hlasem. Zlepšit taijutsu, možná by šlo i něco z ninjutsu. přemýšlela si v duchu, co by měla říct, ale pak se zarazila. Ne! Stejnou chybu už udělat nesmíme! řekla si dost důrazně v duchu. "Také by bylo milé, kdybyste se představil, prosím." dodala. Nechtěla mu celou dobu říkat červená hlava.

Uchiha Itane

"No dobře... tak příště ty pozveš na něco mě, jo?" prohlásil rezignovaně, když měla námitky proti jeho "omluvě". Což o to, bylo mu 13, ještě neřešil takové věci, že to bylo neslušné, aby dívka platila jídlo za chlapa a tak. Takže teď mu to prostě přišlo fér, že mu to někdy vrátí. To, že se jí to líbilo docela i ocenil. Aby se přiznal, vypadalo to zajímavě, až tajemně. Hlavně ta ruka a tak. A i ty vlasy jí slušely... asi... možná, nikdy se o vlasy moc nezajímal, to musel posoudit někdo jiný. "Je to rozhodně zajímavá změna. A asi lepší než nějaký negativní vedlejší efekt," usoudil nakonec, když už byli skoro na cvičišti.
Vypadalo to, že to tu ten maník znal. Třeba měl i nějaké normální vlastnosti než jen to, že byl zoufalý lovec žen. Jenže si topak zase pokazil. Itane s ním teď měl podobný problém jako Taiyo, ale furt mu ještě chtěl dát šanci. "Jak řekla Taiyo, potřebujeme zesílit. Po posledním boji víc než kdy předtím," prohlásil odhodlaně. "Potřebuji zpřístupnit více mých chakrových rezerv, abych své techniky mohl provádět déle a opakovaně," narozdíl od Taiyo měl zatím docela jasný cíl. V boji proti babičce dokázal někde vyčarovat skrytou chakru. Pokud jí v sobě někde měl, chtěl jí používat. Co se týkalo představení... jo, to by se hodilo. "Jo, zatím jen víme, že se snažíte sbalit každou hezkou holku v okolí, máte rád žáby a že máte červenou hlavu. A když už jsme u toho, pokud máte být ten úžasně silný ninja, tak bych rád viděl, jak jste úžasný silný ninja," řekl i s trochou znatelného zájmu v hlase a doufal, že to nebude další velké fiasko.

Červená hlava poslouchala. Tvářila se stále otráveně, ale poslouchala. Žabku na jeho rameni to očividně zajímalo víc. "Všichni chtějí pořád jenom zesílit...kdyby si radši užívali mládí..." zamumlal si tam pro sebe, když jak Taiyo tak i Itane řekli, že potřebují zesílit. Na to mu odpověděla ta žába docela ironickým kváknutím, jestli něco takového existuje, znělo to přesně takhle. Maník jen protočil oči a poslouchal ty dva dál.
"Měla by ses naučit taky něco jiného. Stejně jsem na genjutsu levej, takže s tím ti moc nepomůžu." odvětil Taiyo. Pak se podíval na Itaneho. "Zkus meditovat, mně to pomáhá." poradil mu něco, co Itanemu asi fakt nepomůže, ale i snaha se cení.
Tak jako tak po něm oba chtěli, aby se představil. Trochu se na  ně zamračil. "To jste mě vážně naháněli po Konoze a zničili  veškeré mé dnešní plány, aniž byste věděli, kdo jsem?" zeptal se jich zcela vážně. Pak si jen povzdychl a spustil.
"Jsem Uzumaki Kaen. Student sedmého Hokage a momentální držitel titulů legendární sannin a žabí poustevník. V Konoze jsem už pár let nebyl..." představil se. No...Itanemu s Taiyo to asi moc neřeklo. Pak ukázal na žabku, co měl na rameni. "Tady Gamatara už znáte, tady slečna ho málem poslala do žabího nebíčka." dodal ještě. Vypadalo to, že ta žába Taiyo fakt práskla.

Taiyō Kurama

Pro každého znamenalo užívat si mládí něco jiného. Pro Taiyō to byla možnost trávit všechen svůj čas s přáteli, ale aby se o ně nemusela bát, tak chtěla být silná. Chtěla ochránit jak své přátelé, tak i Konohu. Vždyť tohle byl její domov, ale ani o jednom z důvodu se nezmínila. Hádat se se šupákem nemá cenu. Ale vypadalo to, že aspoň žábu zajímalo, o co tu vlastně jde. I tak se jí ještě bude muset omluvit, že jí sejmula. Jestli pak mě už Gamataro práskl? ptala se sama sebe v duchu Taiyō.
To, že by se Taiyō měla naučit něco jiného věděla i sama od sebe, na to jeho radu opravdu nepotřebovala. Ovšem na druhou stranu by se dalo nějak využít to, možná tak trochu i zneužít to, že je na genjutsu levej. Hmmmmm.... zamyslela se ďábelsky.
Pak se ovšem červená hlava představila. To, že ho s Itanem naháněli jen tak, raději nekomentovala, jenom se mile usmála. Jsou prostě třída, no... "Uzumaki?" řekla si sama pro sebe. To jméno samo vyvolávalo uznání, ale na druhou stranu... když si vzpomněla na Rikuta, kterého zahlédla na zkouškách a teď koukala na tohohle nového učitele, tak to uznání rychle odpadalo. Jinak měl spoustu titulů, takže silný opravdu bude.... Práskl mě! řekla si v duchu Taiyō a sklonila hlavu jak se styděla, že sejmula žábu. Kdyby tušila, co se dělo na druhé straně, tak by to neudělala. "Omlouvám se." řekla. Myslela to opravdu vážně.

Uchiha Itane

Červená hlava mu už začala lézt na nervy. Kdyby neměli důvod k tomu, aby zesílili, tak by neřekl ani slovo, ale když je takto odsoudil hned ze začátku, tak to bylo k ničemu. Ještě dřív, potom, co vychodil Itane akademii by takto vůbec nesmýšlel, nerozzuřilo by ho něco takovéhohle, ale teď začínal být už značně rozladěn. "Meditace..." pravil silně ironicky. "Ta mi hodně pomůže až někdo zase oživí někoho z mých předků a pošle ho zabít někoho z mé rodiny!" procedil mezi zuby. Kolem pravé ruky se mu zajiskřilo.
To, že se honosil takovým seznamem titulů bylo sice hezké, ale pokud jim nebyl schopný pomoci byl jim k ničemu. Značně ho vyděsilo, že to byl Uzumaki. Nechtěl je všechny házet do jednoho pytle, ale po zkušenostech s Rikutem, ach, tohle nevěstilo nic dobrého. A Sannin... o tom někde už slyšel, ale nějak nevěděl, že je to důležité. Jediný Gamataro tu teď vypadal normálně a to byl žába.
"Ztrácíme tu čas nebo jste ochotný nám pomoc, abychom ochránili své blízké?!" zeptal se nakonec přímo.

Uzumaki Kaen

Kaen se trochu zarazil, když Itane zmínil oživení jeho předků. Dokonce si potichu sykl. Bylo to takové to 'Sakra' bez použití slov. Pak však nahodil opět ten znuděný výraz. "Nepodceňuj sílu meditace. Díky ní to sedmý Hokage dotáhl tak daleko, jak to dotáhl. Navíc by ti pomohla s tou tvojí nasraností. A přestaň tu tak jiskřit." použil Itaneho. Pak si zamumlal něco, co znělo jako Zatracení Uchihové.
"Ano, Uzumaki. Nějaký problém?" odvětil na slova Taiyo a pozvedl při tom jedno obočí. Na její omluvu žába zakvákala a máchla při tom přední nohou. "Prý ti odpouští, ale už to nikdy nemáš dělat." přetlumočil to rudovlasatec.
Nad Itaneho otázkou se zamyslel. "Jsem ochotný vám pomoct, ale jen pod dvěma podmínkama..." odpověděl a na prstech své zafačované ruky ukázal V, jakože 2.

Taiyō Kurama

Taiyō se starostlivě podívala směrem na Itaneho. Vypadal, že začíná být naštvaný. Zajiskření kolem jeho ruky to jen potvrzovalo. Itane... řekla si pro sebe v duchu. Chtěla ho nějak uklidnit, ale nevěděla, co by mu měla říct. Sama Taiyō to už chtěla s tímhle červenovlasým šupákem vzdát. Když v tom okamžiku se Itane zeptal dosti přímo.
Ne. Ne. Vůbec." máchala Taiyō horlivě rukama a přitom kroutila hlavou na znamení, že s tím, že je Uzumaki nemá vůbec žádný problém. Opravdu, vůbec žádný. "Ano. Rozumím. Už se to nebude opakovat." kývala směrem k žábě. Při tom se jí však trochu ulevilo.
Pak už ale konečně přišla odpověď na tu zásadní otázku. Pomůže? začala se pomalu radovat, ale to bylo během pár sekund utnuté dvěma podmínkami. "Jaké jsou ty podmínky?" zeptala se trochu neochotně. Bála se, co z červené hlavy... tedy Uzumaki Kaena vypadne.

Uchiha Itane

Už opravdu nezbývalo k tomu, aby Itane vystartoval. Nakonec se ale udržel. Vzpomněl si na ten chvilkový chakrový obraz, co viděl u toho maníka. Něco na něm bylo, i když to asi ani on nechtěl moc přiznat. Zatím ho tedy jen probodával pohledem a vnímal proměny jeho nálad. Vypadalo to, že zmínka o oživení upoutala i jeho pozornost.
Pak zmínil podmínky. Jestli to bude něco na způsob toho, že mu mají sehnat nějakou holku, tak asi žádal špatné lidi, ale pokud to bylo něco, co mohli zvládnout, tak v tom asi neviděl problém. Ale člověk u tohohle klanu nikdy nevěděl. Třeba bude chtít jen nějaké pochutiny pro žábu.

Uzumaki Kaen

Když Taiyo řekla, že se to už nebude opakovat, žába na Taiyo kývla a...vypadalo to, jako by se usmála. Zvláštní.
No a pak přišly na řadu ony dvě podmínky. "Za prvé...nebudete mi už narušovat moje...no prostě to, co dělám. Ještě teď se mi trochu blbě chodí, díky vám..." pronesl a u koncese na ně trošku zamračil.
"No a za druhé..." začal dramaticky, ale v tom mu zakručelo v břiše a on si to břicho objal rukama. "...mě pozvete někam na jídlo." dokončil to.

Taiyō Kurama

Hmm... zvláštní, jako kdyby se ta žába usmála... Asi jenom představa, ale pěkná. říkala si v duchu Taiyō a přitom se usmívala.
První podmínku naprosto chápala. Zvlášť když to je muž, musí ho to asi hodně bolet. Ale svým způsobem za tohle nemohli, to přehnala ta ženská. Ne! Ne! Raději mlč, jen bys to zhoršila. mluvila si pro sebe.
"Heh?" vypadlo z Taiyō a zároveň jí kolem hlavy sjela anime kapka. Tohle bylo zklamání. Zrovna se sem dostali a teď budou jít muset zpátky, aby nakrmili tohohle šupáka. Jenže kam ho vzít?... Vždyť je tu plno restaurací.... Ale co když to je jedlík? To moje peněženka pěkně zapláče.... A co když z toho udělá pravidelnou záležitost? NEEEEeeeeeeeeee!

Spoiler:

"Tak jdeme zase zpátky." řekla zcela vyřízeně. Taky to mohl říct dřív. prohnalo se jí hlavou, ale ten šupák z ní vysál všechnu energii a to zatím prohodil jen pár vět. Taiyō neměla sílu vzdorovat.

Uchiha Itane

Ty dvě podmínky... no, čekal popravdě něco horšího. "Pokud to nebude narušovat náš výcvik," odsouhlasil první podmínku a zamyslel se nad tím jídlem. Bylo blbé, že oni byli zrovna po jídle a tak se mu nechtělo hned. "Proč vaše rodina kopíruje Akimichi klan, to nechápu. Ale budiž, dneska vás vezmeme na večeři, co říkáte?" navrhl, aby nemuseli hned odejít, protože pokud odejdou teď, tak už toho dnes moc neudělají. "Platíš to ty?" zeptal se Taiyo, protože se trochu obával bezednosti jejích senseie. A zvát chlapa na jídlo už neznělo cool ani jemu.

Uzumaki Kaen

Kaen čekal na reakce těch dvou. A kupodivu souhlasili. Asi opravdu stáli o výcvik. Přeci jen, Itane znal Rikuta, takže si mohl odvodit, kolik toho asi tenhle chlap sní. Červená hlava to ale nevěděla a proto, když jeho rodinu přirovnal k Akimichi klanu, tak se na něj jen tázavě podíval. 
Tak jako tak maník jakoby ožil. Vyskočil na nohy. "Dobře tedy. Takže asi nějak začneme...ty jsi chtěl víc chakry a ty se zlepšit v něčem, co není genjutsu, že jo?" ověřil si, jestli správně poslouchal. 
Pak se musel zamyslet. Mnul si při tom bradu. "Jo...to by asi šlo..." zamumlal si nakonec. Vytáhl ze své ninja brašničky svitek a začal do něj něco psát. Pak ho složil a podal Taiyo. "Tohle je tvůj dnešní úkol. Když splníš alespoň jednu položku ze seznamu, můžeš se vrátit. Gamataro půjde s tebou. Jo a je jedno, co k tomu použiješ, jestli holé ruce, zbraně, nějakou techniku..." pronesl k Taiyo a žába přeskočila z jeho ramene na rameno Taiyo, kde zvesela kvákla.
Poté se otočil na Itaneho. "A ty budeš tady se mnou. Nejprve musíme vyplácat celou tvou chakru, když se ti nelíbí meditace." řekl i Itanemu jeho část tréninku.

Taiyō Kurama

Taiyō byla ráda, že tu Itane byl a zachránil situaci tak, že hned nemusejí jít zpátky, aby nakrmili nového učitele. Sice nadšená nebyla, ale přikývla Itanemu, že večeři za nového učitele zaplatí.V duchu ale plakala.
Taiyō překvapilo, jak Uzumaki Kaen najednou ožil. Kupodivu celou dobu i poslouchal, co po něm Taiyō a Itane chtěli. "Ano, tak." přikývla a čekala, co z něho vypadne dále. Nemusela čekat dlouho. "Heh?... dnešní úkol... dobře." zopakovala si pro sebe trochu nejistě. Počkala, až žába přeskočila na její rameno a pak ustoupila trochu stranou, aby dala prostor těm dvěma. Na žábu se usmála a hned na to se podívala do svitku, cože tedy vlastně musí splnit a kam se vydat. Takhle jsem si svůj trénink nepředstavovala. říkala si pro sebe, aniž by věděla, co je na svitku napsané. Hmmm.....takže.... řekla si a začala číst.

Taiyo
Taiyo otevřela svitek a asi jí úsměv hned zmizel. Uvnitř našla něco, co určitě nečekala a možná ani nechápala, jak jí něco takového může pomoci zesílit. Žába se při pohledu do svitku mlsně olízla. 

Obsah svitku:

No a úplně dole byla přivolávací pečeť, která, jakmile se k ní Taiyo dostala, udělala puf a jí se tak v rukou objevil plastový box. Dokonce měl i popruh, aby ho mohla Taiyo mít přes rameno.

Uchiha Itane

Itane tak trochu nechápal jak mohla žába trénovat Taiyo, ale když si vzpomněl na strejdovi vlky a tak podobně, tak to ani nějak neřešil. Vypadalo to ovšem, že každý z nich bude trénovat zvlášť. On měl zůstat s rudou hlavou. "No, aspoň nemelete takové kraviny jako Rikuto," ušklíbl se a začal soustředit chakru. Pokud chtěl vyplácat chakru, měl tu ideální techniku. "Celou chakru... tak to se budu muset nabít na maximum," řekl Itane a kolem něj začala vystupovat raitonová chakra. Ale ne v obvyklém množství, aby to mohl udržet po delší dobu, ale ve skutečně koncentrované podobě. Jeho vlasy se prudce naježily. Zem kolem něj začala pozvolna praskat. Rozhodně se nemohl rovnat Raikagemu a podobně, ale troufal si říct, že momentálně byl rychlejší jak většina ninjů z Konohy. Otázka byla... jak jí teď měl uvolnit. Měl snad sensei nějaký nápad nebo si do něj Itane mohl praštit?

Taiyō Kurama

Nechápavě koukala na obsah svitku. Jedno oko jí při tom cukalo. Podívala se tím pohledem směrem na žábu, které pomalu tekly sliny. Pak se podívala zpět na svitek. Pak se objevil ještě i ten plastový box. "Umm... pardon. Nejsem si tak úplně jistá obsahem toho svitku. zeptala se. To mám trest za to, že jsem sejmula žábu. říkala si pro sebe, jinak to totiž být nemohlo.

Itane
Červená hlava překvapeně pozvedla obočí, když Itane zmínil Rikuta. "Znáš Rikuta, jo?" zeptal se ho a pak jen sledoval jak tam mladý Uchiha začal jiskřit. Pak se kousl do prstu, složil pečetě, které Itane znal třeba od svého strýce nebo třeba od Hibikiho a plácl do země. "Kuchiyose no jutsu." pronesl a v oblaku kouře...ano, oblaku. Bylo to docela velký. Asi tak dvojnásobné velikosti než Kaen a to byl poměrně vysoký muž...se objevila oranžovorudá žába. 
"Tohle je Gamugama. Blbě se to vyslovuje, tak mu říkáme jen Gamu." představil žábu Itanemu. "Nazdar." zabručela ta žába hlubokým hlasem. "Prašť ho." řekl pak Sensei Itanemu. 


Taiyo
Sensei se na Taiyo podíval, když se zeptala na ten svitek. "Jednoduše...ulov alespoň jednu položku na seznamu jakýmkoliv způsobem. Stejně to pak Gamataro sežere. V jakém množství je napsané hned vedle." vysvětlil, i když jemu to přišlo zcela jasné. "Nenech se zmýlit. Možná to zní až moc jednoduše, ale není. Také jsem tak kdysi trénoval. Pokud k tomu použiješ házecí zbraně, zlepšíš si přesnost. Pokud je budeš chytat ručně, tak zase výdrž, nenápadné plížení a reflexy. Nemluvě o tom, že s u toho určitě pěkně zaběháš, což ti taky pomůže k výdrži. Můžeš ty brouky brát třeba jako nepřátelské ninji, které máš za úkol najít a zajmout nebo zlikvidovat." dodal ještě Kaen. Ono to vlastně i trochu smysl dávalo. Každý se určitě někdy neúspěšně pokoušel zaplácnout otravného komára nebo mouchu.

Uchiha Itane

Itane se ušklíbl, když se zeptal na Rikuta. Vypadalo to, že se znali, tudíž... peklo na světě opět přišlo k němu. "Jo, je to můj parťák," odpověděl mu i když nevěděl, jak moc to ještě platilo. Přeci jen byl teď dočasně člen jiného týmu. No, co se dalo dělat. Pak se objevila velká žába. Asi by řekl wow nebo tak něco, ale jelikož byl zvyklý na různé formy kuchiyose už od dětství, tak to vynechal. Místo toho dostal rozkaz, aby to udeřil. Chudák žába... nechtěl mlátit žáby. Ale byl tu asi důvod, proč měl udeřit jí a ne senseie. Takže tím pádem zavrhl nápad s použitím Chidori. Takže... Itane vystřelil vpřed, což ani vlastně sensei ani žába nemohli prakticky vidět, pokud někde náhodou nevyčarovali sharingan či byakugan. Pak se mihl před žábou, zahnul a udeřil do nejbližšího stromu, co tam byl. Ne, žabičky bude mlátit až později.

Taiyō Kurama

"Ummm.... aha.... dobře." přikývla stále tak trochu nechápavě. Nějak tomuhle tréninku nevěřila. Stále to považovala spíše za svůj trest, ale tady to začínalo jiskřit, tak raději šla mnohem víc stranou. "Můžeš ty brouky brát třeba jako nepřátelské ninji, které máš za úkol najít a zajmout nebo zlikvidovat...." opakovala si pro sebe. "... jako mám velkou představivost, ale tohle asi opravdu nezvládnu." povídala si pro sebe a zároveň tak trochu i se žábou.
Jak šla, tak se snažila přemýšlet, kde by jedno z těch věcí na seznamu mohla najít. "Jednou jsem v nemocnici potkala dívku z klanu Aburame. Říkala, že se specializuje na brouky, ta by to měla raz dva." povídala dál nahlas, ani nevěděla proč si povídá se žábou a jestli jí to vůbec zajímá. Hmmm...
asi by nebyl problém zajít do jejího klanu a požádat o pomoc... Ale ne! Má to být trénink, tak ať to tak aspoň trochu vypadá. řekla si nakonec sama pro sebe. Taiyō měla štěstí, že se brouků a další havěti nebála. Šla tedy v okolí hledat nějaké mraveniště, nebo motýli zároveň hledala říčku, kde by mohli být vážky a tak dál.

Itane
"Parťák hm. Pořád je to takovej hyperaktivní ňouma? Naposled jsem ho viděl...páni...tři roky už o budou." přemýšlel Kaen a mnul si při tom bradu. No a pak se dal Itane do práce a majzl místo žáby strom. On vlastně tím stromem proletěl a ještě několika dalšíma, než se zastavil. Žába i Kaen se za ním podívali. "Jsi v pohodě skrčku?" zavolal za ním. Pak se podíval na žábu vedle sebe. "Buď se s tím neumí hýbat a nebo mě jen nechtěl trefit..." řekla žába. 

Taiyo
Když Taiyo zmínila dívku z klanu Aburame a že ta by to měla raz dva, žába zakvákala a přední nohou poplácala Taiyo po rameni. Taiyo sice žabí řeč neovládala, ale připadalo jí, jako by jí ta žába povzbuzovala. Taiyo nemusela hledat říčku daleko, protože jedna protékala poblíž cvičiště. Kdyby byla v týmu už od začátku, věděla by, že tady se Hibiki s Yumiko a Kyoyou, kterého neznala, učili chodit po vodě. Tak jako tak to byla docela dost velká řeka a byla z cvičiště vidět.
Nějací motýli tam na tom prostranství také lítali. No a na mraveniště by musela jít do lesa. Bylo jen na ní, kde začne a co vlastně chce chytat. Gamataro na jejím rameni jen zvesela kuňkal jako správná žába.