Trénink Rintaro & Rikuto

[rintaro_jmeno]

Saru měl pravdu v tom, že někdy nebylo na výběr a muselo se jít za hranice. Rin se teda ještě nedostal do situace, ze které nebylo jiné cesty, než dát do toho všechno a doufat v nejlepší, viděl jí ale na vlastní oči, takže přesně rozuměl tomu, o čem sensei mluvil. A právě tehdy sensei přidal svou vlastní chakru do Rintarova rasenganu, čímž ho zvětšil do enormních rozměrů, takže jo, velkej se udělat určitě dá. Akorát problém byl v tom, že Rin neměl žádnej externí zdroj, na kterej by se mohl jen tak napojit a načerpat z něj chakru. Nebo měl? Heh, pochyboval, že by se Koneko nechala jen tak přivolat, aby z ní vysál kočičí chakru. Ta smetana by ho pravděpodobně stála všechny úspory, co měl a ještě by se zadlužil na dalších dvacet let. Navíc to taky znělo hrozně absurdně.
Ale aspoň mu tu sensei dával nějakou naději do budoucna. Saru-sensei byl fakt fajn týpek na to, jakej to byl na začátku protivnej chlap. Vždycky bylo parádní, když jste měli někoho, u koho jste se mohli spolehnout na to, že vás v tom nenechá a pomůže vám, pokud to budete potřeb---on hodil shurikeny.
Rin si taky všiml toho, že jeho rasengan nevypadal moc jako rasengan, ale jako masivní rotující kobliha bez náplně. Jako mohl s tím asi jebnout do země a uskočit. V tomhle případě to byla asi ta nejbezpečnější možnost. Na druhou stranu, jestli někdy byla možnost otestovat rasengan jako štít, bylo to právě teď.
Rin před sebe natáhl ruku s koblihou a doufal, že se mu shuriken nezarazí do žeber.

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Tak jako se vyvíjel každý žák, tak se musel vyvíjet i každý učitel. A byť Saruův úděl nikdy nebylo učit, cesta osudu ho k tomu zavedla a on i přes počáteční neshody se do toho pomalu dostával. Pravda, stále byl spíše elitní zabiják než dokonalý učitel, ale moudrost přicházela s věkem.
Používat Koneko k posílení rasenganu asi nebyl dobrý nápad, alespoň ne ve stavu, kdy by mohla být sama kočka ještě více smetanochtivější.
Ano, hodil shuriken. Nejlehčí způsob jak vyvést někoho z koncentrace a ztratit vládu nad rotující koblihou. A vykrývat shuriken právě rasenganem bylo možná přeci jen plýtvání chakrou, ale v tento okamžik to bylo jedno. Rin ho nastražil do cesty a shuriken byl prostě částečně rozmetán a částečně odražen kamsi do pryč. [rec=saru]"Koncentraci Rine, koncentraci,"[/rec] zopakoval Saru, zatímco skládal pečetě. [rec=saru]"Katon: Goukakyuu no jutsu!"[/rec] vykřikl a vydechl proti Rinovi ohnivou kouli. [rec=saru]"I v boji si musíš udržet klid a neupínat mysl jen k jedné věci. Nepřítel nebude hrát fér,"[/rec] pokračoval potom, co dodechl trochu ohně.

[rintaro_jmeno]

Koncentraci no. To se mu to poví. Technika v Rinově ruce pořád ještě nebyla úplně stabilní a ačkoliv to jako štít proti shurikenům fungovalo, neměl tušení co by měl dělat s tou obří ohnivou koulí. V tomhle případě by bylo nejlepší mrsknout to proti tomu a nechat to srazit ve vzduchu, jenže házet to taky neuměl. Jít tomu naproti bylo riskantní a hrozilo, že by se mohl nepříjemně spálit.
To byla obrovská nevýhoda rasenganu, Rin s ním nebyl dostatečně mobilní, aby to v jeho případě skutečně fungovalo jako strašidelná a nepředvídatelná technika.
Skoro to vypadalo jako bezvýchodná situace, u které Rinovi nezbývalo nic jiného, než držet a doufat, že všechno nějak dopadne. A možná by to tak i bylo, kdyby se nejednalo právě o Rina, který se za tu dobu, co se stal Saruovým žákem, naučil poměrně dobře jednat pod tlakem.
Zvedl koblihu do vzduchu, udělal dva rychlé kroky dopředu, napřáhl se s ní a flákl jí do země před sebou. Sílu, kterou jí tlačil do země využil k tomu, aby se odrazil do vzduchu a pak jen doufal, že ho tlaková vlna přehodí přes ohnivou kouli přímo k senseiovi.
Pokud mu to vyšlo, tak se nějak pokusil stabilizovat ve vzduchu a s napřaženou pěstí se chystal udeřit Sarua přimo do tlamy.

[rikuto_jmeno]

Rikuto chvilku koukal na Sarua jakože..co? Musel si to celé nějak v hlavě představit, aby to všechno zpracoval a byl to schopný nějak provést. Rikuto chvilku přešlapoval na místě a škrabal se na hlavě. Následně si Rikuto opět sáhl do batůžku a dal si jeden lok sladké limonády. Následně si prokřupal klouby na ruce a postavil se na původní místo.
[rikuto_rec]Yo..![/rikuto_rec]
Zakřičel a udeřil dlaní do země. Zemí se snažil dostat co nejtenčí kost co nejrychleji do vzdálenosti, kterou mu určil Saru. Zde se pokusil vytvořit něco na způsob hrudní kosti, ze které bylo mnohem jednodušší vytvořit více kostí, které by měly vylézt na povrch.

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Byla pravda, že Rasengan byla dost okázalá technika a to byla asi její největší slabina. Rin teď využil své koblihové verze a pokusil se... odhodit sám sebe? Tohle byl dost Rikutoidní plán, neboť to taky dost lehko mohlo odpálit uživatele samotného někam do stratosféry, kdyby to nebouchlo dobře. A taky ten směr se řídil dost retardovaně. Rina to naštěstí jen vykoplo dostatečně do vzduchu, aby se tak uhnul ohnivé kouli, která na něj letěla a zatímco se točil jak šílený mířil směrem k Saruově pozici. Ten na to koukal dost wtf pohledem neboť tohle použití rasenganu rozhodně ještě neviděl. Obvykle by nebyl asi tolik vyveden z míry a hned by reagoval, ale teď tak trochu přemýšlel jestli se tím Rin sám kompletně neodjebal, takže prostor na reagování na útok pěstí už byl poměrně malý. Takže mu dost možná poprvé dokázal dát Rin do zubů takovou, že silou odskočil dozadu.
Na moment si držel nos a tvářil se trochu překvapeně, pak si však otřel pár kapek krve a ušklíbl se. [rec=saru]"To by šlo,"[/rec] okomentoval pouze, zatímco vyrazil proti Rinovi a dost okázale dal od těla pravou ruku, kde se začal formovat další rasengan normální velikosti. Vypadalo to na prostý čelní útok.

Rikuta tedy několik dní čekal nelehký útok. Musel se naučit dostat svojí chakru a kosti do místa kde chtěl techniku vytvořit. Byl to opak tréninku s Hinami. Místo toho, aby hodil chakru a kosti všude a u toho nějaké místo vynechal, teď se musel zaměřit na jeden jediný bod odkud měl vytvořit techniku. Zaprvé to tak ušetřilo chakru a zadruhé se tím lépe překvapoval i uživatel dojutsu, neboť nebyla před vytvořením techniky všude vidět Rikutova chakra.
Jakmile byl bod jedna splněn, byl tu další bod. Musel vytvořit klec, kterou protivníka polapí. Ta musela být dostatečně pevná a přizpůsobivá. Někdy mohl chytat malý cíl, někdy naopak velký. Taky musela být dost silná, aby vydržela silné průrazné techniky. Dokázal dát Rikuto něco takového dohromady nebo mu dojde fantazie?

[rintaro_jmeno]

Oukej, tak takhle to vypadalo, když jste měli pořádnou dávku štěstí. Moc dobře si uvědomoval, že tohle nebylo něco, co by měl aktivně používat. Bylo to nebezpečné, zbrklé a kdyby Saru věděl, co se Rin chystá udělat, pravděpodobně by mu dal pořádnou ránu, aby ho vrátil zpátky do reality.
Už když letěl vzduchem, si Rin uvědomoval, že by měl být vděčný za to, že nepřišel o levou ruku. Kdyby se tam něco trošku nepovedlo, určitě se to mohlo stát.
Celá tahle pochybná akce musela senseie pořádně vyvést z míry, protože nestihl reagovat na Rinovu pěst, která se mu zabořila do obličeje. Bylo to vlastně poprvé, co se Rinovi podařilo Sarua trefit nějakým přímým útokem. A měl by z toho radost, kdyby se to nestalo za podmínek, za kterých by pravděpodobně dokázal trefit i hokageho, protože takovej retardovanej move prostě nečeká nikdo.
Sensei ale zřejmě neměl dost, protože se hned pustil do dalšího útoku. Hned jak natáhl ruku, Rinovi došlo, že bude tvořit další rasengan. Co teď? Rina napadlo, že po něm sensei možná chce nějakou konkrétní reakci. Co udělat, když se proti tobě řítí nepřítel s ničivou technikou, kterou může použít jen na krátkou vzdálenost? Mohl použít klony a poslat je proti němu. To by senseie donutilo reagovat na ně a tím by celou situaci mohl obrátit proti němu. Tohle ale nebyl trénink klonů. Trénovali tady Rinův rasengan. Situace jako tahle v něm ale vždycky vyvolala pochybnosti. Od chvíle, kdy mu sensei řekl, že rasengan je technika, která může vzít život, mu tahle slova pořád zněla v uších. A teď proti němu stál jiný člověk. A jeden, na kterém Rinovi hodně záleželo. Nutilo ho to zamyslet se nad tím, jestli mu to nevytvořilo pomyslnou brzdu v hlavě, která brání využití plného potenciálu rasenganu. Možná. Možná ne.
Musí se soustředit jen na to, aby se bránil jeho útoku. Rozběhl se senseiovi naproti a stejně jako on dal od těla pravou ruku. V levé se mu rasengan tvořil mnohem lépe, ale ta mu teď nepříjemně brněla a měl pocit, že už ji potřebuje nechat odpočinout.
V dlani se mu začala tvořit rotující sféra. Snažil se jí vytvořit jen o něco málo větší, než byla ta Saruova.

[rikuto_jmeno]

Rikuto si řekl, že začne od začátku. Přeci jen nikdy se nestane, aby člověk zvládl techniku hnedka z jedničky. Takže Rikuto zkoušel a zkoušel a stále pracoval na tom, aby dostal kost daleko pod zemí rychleji a ještě tenčí, aby na techniku potřeboval méně chakry. No, finální fáze se měla takhle. Rikuto věděl, že někdy bude muset chytit menší cíl a někdy větší cíl. Takže něco na způsob hrudní kosti vytvořil už pod zemí, aby na povrch vyjelo kostí hned několik. Ve finále měl konečný vzhled dost připomínat hrudní kost. Rikuto se musel přeci něčím inspirovat a tento tvar byl ideální. nebylo to hranaté, takže se to dalo snadno přizpůsobovat velikosti a navíc mu stačilo kostí méně, než kdyby dělal něco na způsob klasického hranatého vězení. Kosti tedy vylezly na povrch a postupně se směrem nahoru k sobě přibližovaly, než se nahoře setkaly a tím vytvořili onu klec.

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Saru sledoval Rinovo počínání. Chtěl si otestovat něco o čem si nebyl jistý, jestli Rin bere v potaz. Rasengan byl dobrou technikou, ale byla pravda, že byl značně okázalý. Tak jako většina známých a vraždících technik. Proto si dával pozor na to, aby měl vhodné načasování a zaměřil svůj rasengan proti tomu, kterému tvořil. Přitom se připravil druhou rukou blokovat případný výpad Rina druhou částí těla. Pokud došlo až ke střetu, vyvažoval sílu rasenganu svého žáka. Byl to další souboj vůlí dvou rasenganů. [rec=saru]"Dobře, teď máš zablokovanou ruku," [/rec]řekl Saru, pokud Rin nespustil protiopatření. "Mohl jsem se skvěle připravit na to, protože útok rasenganu je vidět. Co uděláš dál?" nadhodil mu, zatímco vyrazil svojí rukou druhou po čenichu Rina. Asi mu chtěl oplatit úder. A bylo několik řešení, buď to blokovat nebo rychle zvýšit sílu Rasenganu a odbouchnout senseie do dálky. Nebo překvapit.

Rikutův další trénink se skládal prakticky jen z toho, aby mohl vytvářet kostěné vězení. Bylo to prakticky do zblbnutí, ale vytvořit něco tak rychle, aby to mohlo polapit i středně rychlého protivníka prostě potřebovalo trénink. Takže po dvou týdnech tu byla klícka, která by se dala prolomit možná další A-rankovou technikou nebo několika jinými.
[rec=saru]"Inu, to už vypadá jako solidní materiál. A co to změnit na něco útočnějšího? Dokázal by si protivníka uvnitř probodat?"[/rec] nadhodil Saru, zatímco vytvořil několik klonů, které měl Rikuto zkusit pochytat. Ti to však brali trochu vážněji a tak po Rikutovi letěla během chvíle ohnivá koule, zemní kvádr a vzdušný vír.

[rintaro_jmeno]

Budeme upřímní. Kdyby Rina Saru neupozornil na to, že má zablokovanou ruku, nejspíš by ho tahle naprosto zřejmá věc ani nenapadla. Takhle ale zvýšil Rinovu obezřetnost a ten si díky tomu mohl dal pozor na Saruův záludný útok volnou rukou. Místo toho aby ale vyblokoval útok nebo zvýšil sílu rasenganu, neudělal nic. Prostě se jen připravil.
Rin byl trošku jiný, než váš každodenní shinobi. Mohl úder vyblokovat, mohl zvýšit sílu rasenganu. Co by ale přišlo pak? Pro něj teď existoval jen jediný způsob, jak může tenhle souboj vyhrát.
Rin byl vždycky hodně fyzickým bojovníkem a nebál se dostat ránu. Nepamatoval si, kdy naposledy jeho obličej po boji nebolel.
Díky přetlačování rasenganů byly jeho nohy pořádně zaryté v zemi, takže by ránu mohl ustát.
Senseiova pěst se Rinovi pořádně zaryla do tlamy, až se mu z toho na chvíli zatmělo před očima. Cítil na jazyku pro krev typickou chuť železa a nepříjemně se mu v nose střídala bolest, tupost a svědění. Nebylo to ale horší, než jeho souboj s Hitoshim nebo výměna úderů s Rikutem. V obou těch případech byl rád, že se mu obličej vůbec vrátil do původního stavu.
Teď ale přišel ten moment. Ta krátká chvíle, kdy se sensei nemohl bránit, protože jeho ruka byla natažená dopředu. Taky to byl moment pravdy, jestli byl trénink skutečně k něčemu nebo ne. Ve své volné ruce se Rin pokusil vytvořit maličký rasengan, který by měl být dost silný na to, aby senseie odpálil, aniž by ho vážně zranil. Pak se s ním s hlasitým křikem napřáhl a práskl ho Saruovi přímo do břicha.

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Pravda, Rinův bojový styl byl trochu neortodoxní, takže opět překvapil tím, že si nechal dát přes hubu. Ale rozhodně si to nenechal líbit, protože to vlastně využil na protiútok, byť dostat pěstí nebylo nic příjemného. Malý Rasengan se roztočil a odpálil Sarua o pár desítek metrů dozadu, kde si sedl na prdel. Byl tam taky klasický prach a tak, takže se trochu rozkuckal, ale nakonec zvedl ruku s palcem vzhůru. Vypadalo to, že tenhle byl ten pravý. Klon by byl už dálko v obláčkovém nebi.
Saru trochu pokuckával, zatímco se zvedal a otíral sliny a trochu krve od pusy. [rec=saru]"Pochopil jsi,"[/rec] řekl vítězoslavně. Vratkým krokem přešel ke kmeni stromu opodál, na který se posadil a naznačil Rinovi, aby přišel blíž. [rec=saru]"Tvůj Rasengan může být sebesilnější, ale když dovolíš protivníkovi, aby se proti němu připravil tak máš problém,"[/rec] řekl na dovysvětlení celého tohohle cvičení. Rin to možná pobral sám, ale správný sensei přeci opakoval. [rec=saru]"Musíš jeho přípravu zamaskovat a nebo ho naopak využít jako návnadu a udělat něco takového. Proto jsem chtěl, aby si začal ovládat rasengan oběma rukama podle potřeby,"[/rec] vysvětlil mu ještě.
[rec=saru]"Máš nějaké otázky?" [/rec]nadhodil zvědavě, neb se jejich doba na trénink chýlila ke konci.

[rintaro_jmeno]

Protiútok se Rinovi přece jen povedl a na důkaz toho se Saru-sensei trošičku proletěl. Rin zůstal stát na místě a s těžkým dechem sledoval, jak se usazuje prach způsobený rozuzlením posledního střetu. Byl si na sto procent jistý tím, že to i tak přehnal. Ještě nevěděl, jak udělat rasengan dostatečně malý, aby s ním nezpůsobil žádná vážná zranění, pokud nechtěl. Navíc to bylo v zápalu boje a po té ráně byl malinko dezorientovaný. Zdálo se ale, že je Saru-sensei v pořádku.
[rec=rintaro]"Sheesh..."[/rec] Rin vzdychl a otřel si zpocené čelo. Upřímně nečekal, že na něj Saru takhle naběhne. Každý den trénovali jednu konkrétní věc, dokud Rin neupadl, takže to bylo celkem překvapení. Chápal ale, že se už brzo dostane do situace, ve které nebude mít čas na přemýšlení a dlouhé plánování. Bude se muset spoléhat na svůj bojový instinkt a tohle byl způsob, jak ho naučit využívat nově nabyté schopnosti v zápalu momentu.
Rin došel k senseiovi a sedl si před ním na zem. [rec=rintaro]"Jste v pořádku?"[/rec] zeptal se a očima se výmluvně uhnul někam do strany. [rec=rintaro]"Chtěl jsem vás trošku polechtat, ne poslat na druhou stranu arény."[/rec] Poškrábal se pravou rukou za krkem.
[rec=rintaro]"Přiznám se, že by mě nenapadlo použít rasengan jako návnadu, takže to je určitě něco, co si budu pamatovat. S trochou štěstí bych to příště mohl využít, aniž bych si u toho dobrovolně nechal rozbít hubu."[/rec] Zachechtal se. Jestli to ale byla jediná oběť, kterou by musel podstoupit, tak se s tím asi dokázal smířit.
[rec=rintaro]"Myslíte, že jsem připravenej?"[/rec] zeptal se Rin trochu váhavým hlasem. [rec=rintaro]"Nemyslím konkrétně na zkoušky. Spíš, jestli si myslíte, že mám na to, abych se stal chuninem."[/rec]

[rikuto_jmeno]

Rikuto trénoval už nějaké dva týdny a pokrok tam byl značný. Následně po něm ale chtěl Saru, aby byla technika trošku ofenzivnější. Což se Rikutovi zamlouvalo, protože i jeho primární defenzivní technika byla ve finále ofenzivní. Než stihl cokoliv říct, tak se objevily tři klony a na Rikuta poslaly docela solidní techniky. Rikuto rychle udělal pečeť a bouchl dlaní do země.
[rikuto_rec]Doton: Doryūheki![/rikuto_rec]
Zakřičel a před ním se vytvořila kamená zeď, která by měla tyto techniky snad zastavit. Rikuto ale musel jednat rychle, byl proti třem protivníkům a zeď ho kryla jen z jednoho úhlu. Rikuto by je prakticky mohl vyřídit všechny tři jednou technikou, ale teď bylo hlavní natrénovat jeho novou techniku.
[rikuto_rec]Sande no Mai..[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto, ano už si dokázal za ty dva týdny pro techniku vymyslet název, a dlaní levé ruky udeřil do země, zatímco pravou ruku přiložil hend vedle na zem pouze konečky prstů. Rikuto před tím než vyvolal zeď tak nějak tušil, kde se nachází klony. Hlavně jeho technika spočívala ve vyslání chakry zemí a díky tomu mohl aji určit přibližnou polohu klony bez toho, aniž by jí tak nutně viděl. Saru mu řekl, ať jeho techniku udělá útočnější a o to se Rikuto snažil. Levou rukou si pomáhal ve formování kostěného vězení jako předtím, až následné sevření pravé ruky do pěsti mělo z kostí vyslat další kosti, které měly probodat protivníka. Rikutovi se líbil onen moment překvapení, protože málokterá technika nepřítele chytí a zároveň mu ublíží. Takto se tedy Rikuto snažil trefit alespoň jeden klon.

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Saru se uchechtl. Po zásahu rasenganem, byť v menším vydání nebyl nikdo jen tak v pořádku. [rec=saru]"Poměrně. Soustředil jsem svojí zbývající chakru do místa zásahu a ještě trochu utlumil. Ale i tak to není nic příjemného. Přeci jen je to technika na zabíjení. A byť to navenek nemusí být poznat, dokáže to zničit orgány během okamžiku. Takže jo, když to takhle uděláš, aniž by se tě protivník dotkl, tak to bude dobré,"[/rec] řekl unaveným hlasem. Kdyby nelil chakru ještě ke klonům u Rikuta, byl by na tom asi líp.
Rin pak položil velmi důležitou otázku. Saru se na moment zamyslel. [rec=saru]"Co se jedná síly, už možná značně převyšuješ nějaké chuuniny u nás ve vesnici. Ale post chuunina není pouze o síle. Je potřeba vůdčí schopnosti a vůle spolupracovat. Zrovna to vám podle všeho trochu drhlo, i když přiznávám, že zrovna Ranzi je mírně problematická. Ale učinil jsi od posledně velký krok, myslím si, že tu šance je. A když na to příjde. Budeš věřit titulu nebo svým společníkům?"[/rec] zeptal se ho prozměnu on na otázku. Byl si moc dobře vědom jaký měl Rin posledně pohled na povyšování. Bylo povýšeno mnoho členů prominentních klanů a ne všichni měli schopnosti na to vést. Tentokrát by to však mohlo být jiné.
[rec=saru]"Co je pro tebe opravdu důležité?"[/rec] nadhodil.

Techniky se srazily se zemní stěnou a navzájem se zrušily. To vytvořilo prostor, ale jak Rikuto správně vnímal, měl teď tři protivníky, takže se nemohl jen tak zastavit, aby se kvůli chycení jednoho odkryl zbývajícím dvěma. Ale bohužel nová technika nebyla plošného ražení. Klony se naštěstí ze začátku drželi u sebe, aby mohli kombinovat své schopnosti. To byla chyba, protože ve chvíli kdy se objevila základní kostra techniky, dokázali uskočit už jen dva. Třetí byl polapen a kosti, které Rikuto technice dodal, probodaly jeho tělo, až v obláčku pufnul. Zbývali dva. Ti se však nedali bez boje. Jeden před Rikuta vyskládal několik hliněných zdí, aby mu zblokoval výhled a druhý, který začal po zdech přebíhat, házel mezitím po Rikutovi shurikeny, aby ho blokoval od dalšího používání technik.
Byla pravda, že omezený výhled by mohl být problém v zaměření. Nadruhou stranu, kdyby tu byla podpora Byakuganu, bylo by to fajn. Tahle technika měla velký potenciál pro týmové nasazení.

[rintaro_jmeno]

Saru potvrdil, že je v pořádku, takže si Rin mohl oddechnout, že se mu ani dneska nepodařilo zabít senseie. Ač neúmyslně, tímhle tempem se určitě začínal dostávat na žebříček lidí, kteří se Sarua pokusili ukončit víc než jednou.
Když Saru řekl, že Rin svoji silou dost možná převyšuje nějaké chuniny ve vesnici, vykulil oči. Samozřejmě věděl, že není žádné ořezávátko. Takový typický genin neběhá po světě s technikou, která může udělat marmeládu s lidských vnitřností a mají k ní respekt i takoví drsňáci jako byl třeba Saru. Bylo ale příjemné slyšet to takhle nahlas. Pak však přišlo to, čeho se Rin trochu obával. [rec=rintaro]"Spolupracovat s Ranzi by bylo obtížný i pro někoho, komu je všechno naprosto jedno. S Rikutem jsme se skutečně snažili. Několikrát jsme jí ustupovali, ale ona má takovou zvláštní schopnost, že ze všech možností, který si může vybrat, si vždycky vybere tu naprosto nejdementnější. Dost mi připomíná mě, když jsem byl mladší a hloupější. Jen tak desetkrát horší. Takže ano, uznávám, že nám to drhlo, ale dělali jsme všechno proto, aby to tak nebylo."[/rec] Vysvětlil, i když to asi nebylo nutné vzhledem k tomu, že sensei sám přiznával, že je Ranzi problematická.
Saru pak položil sérii otázek. [rec=rintaro]"Moc dobře víte, že titul chunina pro mě sám od sebe nemá takovou hodnotu jako pro jiné. Přiznám se, že kdyby to tolik neznamenalo pro Rikuta, ani bych tu nebyl. Myslím si, že to ale potřebuju, abych mohl pokračovat v tom, čeho chci dosáhnout. Chci stát po boku svýho kamaráda a pomoct mu stát se hokagem. Věřím, že to je ta správná cesta."[/rec] Řekl a otočil hlavu do strany, aby se podíval na trénujícího Rikuta nedaleko nich. [rec=rintaro]"Je to strašnej tupec, ale má srdce na správným místě. A skutečně věřím tomu, že se mnou dokáže změnit svět ninjů."[/rec] Povzdychl si. [rec=rintaro]"Oba ale potřebujeme, aby nás začali brát trochu vážně, víte? Vždycky budu víc věřit úsudku někoho, komu věřím, ale jsou tu lidé, u kterých si musíme zajistit respekt, abychom se dostali tam, kam potřebujeme."[/rec] Pokrčil rameny. [rec=rintaro]"Na druhou stranu, pokud by zisk titulu chunina znamenal, že musím udělat něco, co by zradilo to, za čím stojím, okamžitě bych se toho vzdal. Bez přemýšlení. Je pro mě důležité, abych nikdy nezradil hodnoty, za kterými pevně stojím."[/rec] Odpověděl Saruovi na jeho otázky.

[rikuto_jmeno]

Rikuto si trošku oddychl, když se kombinace technik zastavila o jeho zeď. Následně ho dost zahřálo u srdíčka známé "pof", když se rozpadl jeden ze Saruových klonů. Bohužel neměl moc času na to oslavovat, protože se před ním začaly tvořit nové zdi a druhý klon po něm začal hned házet shurikeny. Rikuto neměl moc na vybranou, bylo potřeba se hnout a neměl tedy díky tomu šanci tuto techniku zopakovat. Rikuto ale asi udělal opět přesný opak, než by ostatní očekávali. Před první salvou shurikenů uskočil tak dva metry dozadu. Během tohoto úskoku pravou rukou sáhl do kapsy, ze které vytáhl dvě kouřové bomby. Na dlani levé ruky se mu mezitím utvořila necelých dvacet centimetrů dlouhá kost. Nejspíš to byl další Rikutův hloupo-geniální nápad, ale musel si tuhle teorii ověřit. Kouřové bomby práskl před sebe ke zdem které zde vznikly a do kouře skočil levou rukou napřed v naději, že se do zdi zarazí právě novou vytvořenou kostí a ne nosem. Rikuto tohle nikdy nezkoušel, ale tento dvoutýdenní trénink mu možná otevřel více, než jen jedny dveře.
[rikuto_rec]Sawarabi no Mai[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto a doufal, že je jeho teorie správná. Přeci jen by nemělo záležet na tom, jestli použije zem pod sebou, nebo zeď před sebou. Zaražená kost ve zdi měla být základ pro tuto techniku a čeho chtěl Rikuto docílit? Aby z této zdi a zdí poblíž této vystřelilo hned na povrch několik kostí. Přeci jen jedna klona po zdech právě přebíhala, takže by se mu mohlo podařit jí nějak zasáhnout.

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Ano, zrovna rasengan by se v historii před Narutem hledal u geninů těžko, ale od té doby přišly generace, které to prostě potřebovali dřív než dozráli do patřičného bodu. A Saru to moc dobře věděl. Blížila se bouře, bylo třeba se na ní připravit. Byť nebylo jasné jak a kdy zasáhne. Problém byl, že sice žáci dospívali silou rychle, horší to bylo s psychikou. A on nebyl jediný sensei, který si toho začínal všímat.
[rec=saru]"Chápu naprosto tvůj postoj. Respekt je ošemetná věc. Spoustu ninjům stačí, aby se narodily do správné rodiny, trochu se uměli chovat a už jsou respektováni. Ale ne každý je přesně podle šablony. Zrovna Rikuto patří k velké rodině, ale jeho... nestandardní chování z něj dělá spíš někoho, koho si lidé jen tak nevyslechnou. Ale kde je vůle, tam jde změnit všelicos. Já taky původně nechtěl o učení slyšet. A pořád nechci, ale co s vámi nadělám,"[/rec] pokusil se na závěr aspoň o vtip.
[rec=saru]"Tak co, zajdeme se ještě podívat na Taiyo?"[/rec] nabídl tuhle alternativu konečně. Během tréninku se Rin přeci jen snažil, takže by mu to měl splnit.

Rikutovo pojetí bylo dosti originální, ale hlavně taky dost funkční. Jeho technika používala pro rozšíření kostí podloží. Byť v ocelové kostce by to asi nevyšlo, tady to mělo krásný efekt a technika se aktivovala stejně jako když jí vytvářel obyčejně. Jelikož některé zdi byly propojené, kosti se utvořily náhodile po celém bojišti, ale díky tomu Rikuto mohl slyšet sladké "puf" jak jeden klon zmizel. Zbýval tedy jeden poslední. Ten tam evidentně někde kroužil.[rec=saru] "Kuchiyose no jutsu!"[/rec] ozvalo se najednou pár zdí od Rikuta. Ozval se dusot, praskání kostí a zeminy, jak se rozletělo několik zdí a proti Rikutovi se řítila asi třímetrová opice se Saruem na hřbetě. Finální střet byl tady.

[rintaro_jmeno]

[rec=rintaro]"Pravda je, že já se zase nikdy nechtěl moc učit, sensei, takže vám celkem rozumím."[/rec] Zachechtal se. Rin si dřív myslel, že se všechno naučí sám a nebude potřebovat pomoc od nějakého učitele, který ještě ke všemu pocházel ze Sarutobi klanu. Od té doby ale uplynulo dost času a taky se stalo hodně věcí. Některé byly příjemné, jiné ne. Nejdřív ztratili Hitoshiho, potom i Taie. Rin to sice neříkal nahlas, ale nebyl den, kdy by nemyslel na to, co mohl udělat, aby byly věci jinak a kluci tu teď mohli sedět s nimi.
[rec=rintaro]"A jen abyste věděl, tak si fakt vážím všeho, co pro mě děláte. Mohl jste to se mnou vzdát dávno, ale neudělal jste to. I přes všechno špatný, co jsem dělal nebo říkal. Chci, abyste věděl, že udělám všechno proto, abych vás nikdy nezklamal."[/rec] Možná to tak mělo být. Sensei, který nechtěl dostat tým po tom, co si s tím předchozím prošel tragédií a student, který nechtěl, aby mu někdo diktoval, co má dělat. Saru sice nebyl tím učitelem, který Rinovi pomohl najít svůj význam ve světě ninjů, ale byl tím, kdo ho v ní navedl na správnou cestu.
[rec=rintaro]"To bych moc rád."[/rec] Odpověděl na návštěvu nemocnice. Nedokázal však skrýt svoji nervozitu. Už to bylo několik dní, co mu sensei oznámil, že je Taiyo v nemocnici. Čekal, že za tu dobu se její stav zlepší natolik, že jí pustí, ale to se nestalo. Doufal, že to nebude stejný případ jako u Taie.

[rikuto_jmeno]

Rikutovi vše vyšlo podle plánu! To byl docela nezvyk, protože většinou se na poprvé nezadařilo a musel pak různě improvizovat. Nemohl však slavit příliš dlouho, protože na něj už běžel třímetrový opičák se Saruem na zádech. Tady už jeho banánový fígl nevyjde. Jednalo se však o přímý střet a tak Rikuto mohl dost dobře předpovídat pohyb opice a mohl zkusit svojí novou techniku pořádně v akci.
[rikuto_rec]Sande no Mai..[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto a nyní zarazil do země obě dlaně. opice byla přeci jen docela korbič a Rikuto se musel soustředit na to, aby první kosti byly dostatečně silné na to, aby opici zpomalily a postupně chytily. Nyní už nešlo o chvíli překvapení, takže se začaly před opicí formovat kosti. Kosti už byly rovnou ostré a opici se snažily zranit rovnou.

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Nad jeho první větou se musel pousmát. Jo, spousta lidí se snažila všechno dělat sama a jak to pak dopadalo? Většinou blbě. Pravda, někteří neuvěřitelně zesílili, ale když došlo na lámání chleba, většinou tahali za ten kratší konec, neboť byli sami. Ale to teď Rin nebyl. A moc dobře věděl jaké to bylo přemýšlet nad zbytkem jeho týmu. Koneckonců to byli jeho studenti.
"Neměl jsem ve zvyku něco vzdávat," odpověděl Saru a usmál se. Byla pravda, že korigování Rinova směru bylo náročné. Měl svojí hlavu, nebyl jen poslušná loutka, ale zároveň musel znát svoje hranice. Ještě nebyl čas, aby si to mohl jít na férovku vyříkat s Hokagem a podobně.
A jelikož už nebylo co trénovat, mohli vyrazit do nemocnice, kde byla Taiyo.

>>> Ulice Sunagakure - nemocnice

U Rikuto to bylo trochu jiné. Přišel charge a tak bylo na čase dělat kosti řádné kvality. Pravda, kdyby to nebylo tak očividné, asi by to bylo těžší, ale tím, že si mladík dával pozor, nebylo těžké odhadnout směr a velikost potřebných kostí. A tak se po třech týdnech stalo to, že dokázal do svých kostí chytit i celou opici. A že nebyla zrovna malá. Vypadalo to, že trénink byl dokončen. Sice to stálo opravdu velké množství chakry, chytit něco tak velkého, ale opice vlivem proměny kostí na útočné hned od začátku pufla. Zůstal jenom klon, který prokličkoval mezi kostmi a dopadl před Rikutem.
[rec=saru]"Myslím, že to půjde během zkoušky použít, co myslíš?"[/rec] usmál se pochvalně. Rikuta zase tolik neznal, ale vypadalo to, že to byl opravdu vytrvalý mladík. S Rinem tvořili fakt šílené duo. [rec=saru]"Nějaké otázky?"[/rec] zeptal se ještě klidně.

[rikuto_jmeno]

Rikuto napjatě sledoval celou akci a doufal, že to vše dopadne dobře. Naštěstí byl dobrý nápad zapojit okamžitě i útočné kosti a opice celkem rychle pufla a k Rikutovi se dostal jenom klon. Rikuto ještě čekal nějaký souboj, ale vypadalo to, že je trénink u konce. Se značnou únavou se skácel k zemi, na tváři měl však spokojený úsměv a koukal na nebe.
[rikuto_rec]Pamatujete si na minulý rok? Co budu dělat, jestli proti sobě dostanu zase toho rybáka?[/rikuto_rec]
Zeptal se Rikuto a hřbetem ruky si setřel pot z čela, který mu pomalu stékal zpod čelenky. To byla věc, která Rikuta trápila nejvíc. Za tu dobu hodně zesílil. Tehdy teprve objevoval svoje pravé schopnosti a nyní už je docela solidně ovládal. Ale bude to stačit? V souboji s ním šlo o život a Rikuto by o ten svůj možná naposledy přišel, kdyby neměl sakra tuhý kořínek. A co ještě horší scénář, co kdyby ho proti sobě dostal Rin? Rikuto Rinovi věřil. Sám s ním jednou bojoval a věděl, že je to stejně vytrvalé pako jako on, ale taky věděl, že má na toho rybáka sakra pifku a nevzdá se, i kdyby měl v té aréně umřít. Ale to by Rikuto nedovolil. I kdyby ho měli vyloučit ze všech budoucích zkoušek, tak by se na něco takového nedíval. Ale nic takového se ani nestane. Jestli se rybák zkusí proměnit ve vodu proti Rinově rotující se kouli, tak to bude mít podobný efekt jako rozprašovač a rozptýlí ho po celé aréně. A s tím jaké je tu vedro bude mít sakra problém, aby se dal ještě do kupy. Jo, bude to dobrý.

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Rikuto si unaveně kecl na zadek, což bylo poměrně pochopitelné, protože tu pumpoval chakru jak šílený. Položil však velmi zajímavou otázku, nad kterou se Saru už několikrát během tréninku zamyslel. Kdyby měl někdo bojovat proti tomu vodníkovi, asi by si spíše vsadil na Rina než Rikuta, ale nemohl podceňovat ani druhého svého studenta. Neodpustil si však pustit jeden joke, evidentně byl s Rinem už moc času: [rec=saru]"Asi plavat."[/rec] Chvíli to pak vypadalo, že to myslel smrtelně vážně, ale nakonec se pousmál. [rec=saru]"Nebudu ti lhát, proti němu jsi jasně v nevýhodě. Jedna možnost je vyplýtvat jeho chakru. Dle mého odhadu, čím víc ho rozložíš, tím víc chakry ho stojí zase se spojit. Ale to bude plýtvat i tvojí chakru. Další možnost je vychytat okamžik, kdy se nebude soustředit na své tělo a doufat, že ho knock outneš. Na to byl ale zase tolik nesázel. Upřímně, nejlepší by bylo, kdyby ho vyřadil někdo jiný,"[/rec] připustil Saru. [rec=saru]"Ale pokud se potkáte, věř svým schopnostem a buď tak random jako posledně. Od té doby si zesílil, tak mu to předveď,"[/rec] pokusil se ho ještě povzbudit. Pak si mohli jít odpočinout, pokud to bylo vše.