Rikuto Kaguya Uzumaki

Rikuto má vyloženě v krvi boj a to konkrétně boj bez většího přemýšlení, tedy dost často bez nějaké extra taktiky. K jeho štěstí má však v krvi i spoustu talentu, tedy co se souboje týče. Dokáže být v souboji dost často velice bezohledný a krutý, měl kvůli tomu spousty problémů na akademii ve zkušebních soubojích. Genjutsu prakticky nezvládá a nějaký extra student též nebyl, i když se snažil kvůli adoptivním rodičům a posílení klanu Uzumaki.

Rikuto uzpůsobil svůj styl boje své základní technice. Když jeho tělo pokryjí kosti na různých částech těla, tak se Rikuto naučil útočit tak, aby nikdy neútočil pouze na jedno místo. Jeho styl je hodně inspirovaný legendárnímu shinobi přezdívaného Killer Bee a jeho souboji s několika meči naráz.

Rikuto sice pochází z poměrně drsného klanu se smutnou historií, ale příliš si tím neláme hlavu. Jednou je vychováván Uzumaki a tak se tak poměrně i chová. Veselý, trošku rebel vesnice, spousta lidí z něj má strach kvůli jeho původu a proto si možná vytvořil onu masku usměvavého a pohodového kluka. Neláme si z něčeho extra hlavu, dokud tedy nedojde na souboj, v tom se snaží být vždy nejlepší. Trošku Naruto-styl. Dost touží po nějaké bro-spolupráci, ale bohužel si zatím nenašel nejdůležitější část tohoto snu a to je bro. Zároveň se snaží najít si nějakého rivala, aby se mohl rychleji zlepšovat a super ultra mega osobního mistra, jako měl Naruto. A samozřejmě kouká i po dívkách. Dále Rikuto opravdu strašně moc miluje jídlo, obzvlášť nudle. Mohl by jíst nudle úplně se vším, ale né rýžové, ty zase naopak nemůže vystát. Má velmi zvláštní smysl pro humor, který zřejmě nikdo jen tak nepochopí a tak může být velice otravný. Což už si několikrát vyslechl, ale narozdíl od Naruta s tím nemá žádný problém. Ovšem nejvíce otravná věc na Rikutovi je fakt že si téměř vždy chce prosadit svojí pravdu a pravdu někoho jiného velmi těžko zkousává.

Rikuto si od doby co vyšel z akademie prošel hodně zkušenostmi a ty ho dost ovlivnily. Díky tomu a trochu taky díky věku se hodně uklidnil a začal přijímat názory ostatních. Přestal vyhledávat zbytečné konflikty a neustále si udržuje pozitivní pohled na věc. Je ještě více věrný svým rutinám jako je brzké vstávání, přichystání si čerstvé teplé snídaně a trénink. Svoje vaření taky vyšvihl na vyšší úroveň. Zůstala mu jeho vlastnost mluvení před přemýšlením a díky tomu může někdy působit trochu tupě.

Riko pochází z klanu Kaguya, o kterém víme, že téměř celý vyhynul při útoku na Kirigakure. To ovšem není tak zcela pravda, jelikož jedna dívka se útoku neúčastnila, později měla děti s obyčejným mužem na poklidné vesničce. A ty děti měly další děti a mezi ně patřil i Rikuto. Rikuto o tom ovšem neví, myslí si, že je opuštěné dítě, kterého se na cestě ujal Ayao Uzumaki. Ayao viděl v Rikutovi šanci, jak získat dalšího shinobi, který má potenciál k tomu posílit klan Uzumaki, který totiž pomalu upadal od Narutovi éry. Rikutovi se ovšem podařilo objevit svoje kekkei genkai a Konoze se nepodařil tento fakt utajit a zvěsti se šíří rychle. Téměř každý kage tedy ví, že Konoha má ve svých řadách genina z klanu Kaguya. Rikuto však vyrůstal jako každé jiné dítě v Konoze, krom faktu, že na něj někteří lidé Konohy koukají jako na potencionální hrozbu vesnice. Znamení svého klanu Kaguya nenosí, aby se nestal prvním cílem na nějaké misi, má klasicky triko se znakem klanu Uzumaki.

Rikuto toho na ostrově nakonec objevil více, než myslel. Genjutsu mu ukázalo důležitou vzpomínku z historie jeho klanu. Ukázalo se, že klan Kaguya nebyl vždycky tak žíznivý po krvi. Byly zde dvě větve. Jedna normální a druhá se skládala z magorů toužících bo poji a krvi. No a během vzpomínky, která začala vraždou vůdce sluníčkové větve, Rikuto zjistil, že byl samozřejmě původem právě z té druhé krvežíznivé větve. Kdyby se vydal touhle cestou, tak by získal neskutečnou sílu po požítí nepřátelovi krve a to šlo silně proti Rikutově morálním zásadám. Tuto možnost tedy okamžitě zavrhl a zničil poslední důkaz o této schopnosti, rudou dýku kterou kdysi našel. Slíbil si, že tohle tajemství zemře s ním. Třeba někdy bude mít děti. I kdyby oni jeho schopnost nepodědily, jejich děti by mohly. Nebo děti jejich dětí. A takhle by mohl pokračovat. Když se k nim tyhle vědomosti nedostanou, tak to určitě ničemu neublíží.
Sotva prachz rudé kostěné dýky spadl na zem objevil se starej známej. No, spíš novej neznámej co měl trochu důvěry kvůli tomu, že ho neotrávil buchty. Rikuto věděl, že se nejednalo o úplně dobrého člověka, ale po nových zkušenostech už neměl v plánu ho najít a zlikvidovat. To se bohužel nedalo říct o tom cizákovi, který chtěl Rikuta na večeři, čas tedy tomu odpovídal. On tedy spíš odpovídal druhé svačině před večeří, ale ten cizák možná nebyl zastánce takového geniálního objevu, takže to tipoval spíš na čas na večeři. Ukázalo se, že chlápek měl mnohem víc bojových zkušeností než Rikuto a navíc vyvolával kostlivce, proti tkerým se Rikutovi nebojovalo kostmi úplně nejlépe. Nevypadalo to moc dobře, ale všichni kdo slyšeli jméno Rikuto ví, že se nikdy nevzdává. Ve správnou chvíli se objevil Kaen, který využil nepozornosti chlápka a jedním útokem z něj udělal obláček prachu. Tak moc prachu Rikuto naposledy viděl když vracel školní učebnice na konci roku.
I když si Rikuto někdy nevšiml něčeho zdaleka zjevného, tak mu přišlo dost podezřelé, jak Kaen objevil tohle zapomenuté místo. Ten se Rikutovi přiznal, že to je právě on kdo ho tehdy přivedl do vesnice. Dle jeho slov tehdy vypadal jako malé sele co neumělo ani zvednout hlavu. Tuhle poznámku Rikuto samozřejmě moc neocenil, ale zároveň ocenil. Jeho matku ovšem nikdy nepoznal. Ukázalo se, že někdo se dozvěděl o původu jeho matky. To že se u ní schopnost neobjevila neznamenalo, že se nemohla objevit u jejich potomků. No a toho chtěla zneužít skupina žoldáků, kteří zrovna cestovali okolím a tahle novina se k nim dostala. Děcko s takovou schopností mohlo na černým trhu stát víc peněz než člověk stihne za život utratit a Rikuto měl být první dítě na prodej. O další potomky se měli pánové postarat osobně. V této bezradné situaci si Rikutova matka na poslední chvíli vzala život, zkušeným bojovníkům neměla šanci vzdorovat. O Rikutově osudu mělo být rozhodnuto, jenže jednoho ze žoldnéřů tahle podívána zlomila a pobil své kolegy. Odevzdání dítěte byla potom záruka toho, že ho nechají jít. Kaen byl tu dobu součást týmu která byla u toho případu a věděl o problémech Rikuta nynějších adoptivních rodičů. Rikuto necítil ani trochu vzteku nebo smutku. Cítil úlevu. Konečně měl odpovědi na svojí minulost, už se mohl věnovat jen budoucnosti.
Když Rikuto druhý den vstával, Kaen už byl nastoupený. Hned dostal takový ten Rikuto seš Rikuto proslov a proto nemá cenu ti nic vymlouvat, ale svědomí mu nedovolí ho pustit do světa takhle slabého. Což Rikuta dokonale namotivuje. Určitě to hrálo v motivaci větší roli než fakt, že se trénovalo s poslední sklenicí burákového másla co tu Rikuto měl. No asi pět minut, pak šlo už jen o máslo. Kaen Rikuta vůbec nešetřil, přeci jen moc dobře věděl že něco snese a bolest ho nejlépe naučí se příště vyhnout. Po deseti měsících tréninku, kdy Rikuto stále nebyl schopný se ani dotknout té poslední sklenice burákové másla, natož jí sebrat, přišel den, kdy Rikuto překvapil Kaena nově vymyšlenou technikou a večer si mohl dopřát celou sklenici burákového másla. A taky mu teda Kaen oznámil, že zítra ráno podepíše žabí smlouvu. To byla taky super zpráva, za kterou poděkoval hned co se mu aspoň trochu uvolnila pusa kterou měl plnou burákového másla.
Další den se tedy od rána začal věnovat učení Kuchiyose no Jutsu, nesmělo se samozřejmě vynechat podepsání žabí smlouvy. Netrvalo to ani moc dlouho kvůli Rikutově dobré manipulaci s chakrou, přeci jen to byl základ jeho schopnosti jejíž zdokonalování už věnoval nějakej ten rok. Po úspěšném Kuchiyose no Jutsu se objevila žlutá žába, na čtyřech vysoká asi metr, v modrém haori a bambusovou kasa čepicí. Zpoza haori to vypadalo, že za opaskem měla katanu a dřevěné nunchaky. V pravé ruce držela dřevěnou dýmku, ze které se lehce dýmilo. Celé té epičnosti ubíral fakt, že byla žába lehce oplácaná. Zejména zelené tvářičky vynikaly. Žába se představila jako Sobu a vyzvala Rikuta na souboj, což mu dávalo smysl. A díky tomu, že šlo o Rikuta, tak mu dávalo smysl i to, co se odehrávalo pak. Žába rozhodila modré haori a odhalila kovovou pánev na smažení a sadu obsahující dřevěnou vařečku a něco jako hůlky. Oba z účastníku obdrželi tři vejce a rozjel se nelítostný souboj o jehož výherci měl rozhodnout Kaen. Oba měli stejný časový limit a mohli využít věcí z okolí, takže Rikuto samozřejmě využil čerstvých bylinek. Někomu se můžou zdát vejce jako jednoduché zadání, ale jednalo se o jedno z nejtěžších. Je to základní surovina, kterou ale můžete chuťově povznést úplně do nebes pokud máte dostatečný skill. Rikuto oddělil bílky od žloutků a vyšlehal z nich sníh. Ten následně smíchal se žloutky a udělal krásně nadýchanou omeletu. Nakonec tento nelítostný souboj vyhrál a krom cti získal i nového kamaráda a výborného kolegu do boje, Sobu.
Poslední věc kterou si Rikuto z ostrova odnesl bylo nové tetování na čele, jednalo se o znak klanu Kaguya. Po tom co viděl v minulosti si uvědomoval, jakou zodpovědnost má a hodlal se tomu postavit čelem. Třeba jednoho dne předá tyhle schopnosti dál a je třeba, aby se oné osobě dostalo těch nejlepších informací. Přes čelo nosí čelenku Konohy i přes momentální situaci, takže tetování není běžně viditelné.